ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5e870e00-8f39-11dd-addf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 100, place 60, org 22, work 2
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NÁRODNÍ LJSTY.
3 masthead
11. úínora 1913. Číslo4í.
4 article
sněmovnu vůbec a zůstavil předsedni- ctvo místopředsedovi Žďárskému. Na kom si chtěl posl. Reizes schladiti žáhu, jest nám skutečně hádankou a nemůžeme najíti nikoho leč nebohé stenografy, kteří musili jeho vý- klady — částečně i polsky přednesené — za- znamenávati. Ministři vyjma dra. Schustra do jehož resortu záležitost tato přísluší, opu- stili sněmovnu. Mezi nimi také ministr země- brany svob. pán Georgi, jenž dostavil se dnes poprvé v uniformě 15. pěšího pluku, le- žícího posádkou v Tarnopoli, jehož se stal ma- jitelem. Chtěl zodpověděti dotazy ve příčině ubytování vojska v Dalmacii a obou zemích anektovaných. s l e Nebyla nikdy ve sněmovně pozorována taková svévole, jakou jest ta, kterou tropi déle dvou hodin posl. Reizes. Mluvil obstruk- ční řeč nikoliv proto, by předlohu zmaříl, ne- mluvil ani z důvodů věcných nebo oposičních nýbrž jedině proto, že měl pifku na dra. Syl- vestra; tudíž z motivů ryze osobních. Po sně- movně rozšířeny byly pověsti, že jeho ob- strukéní řeč spočívá na kompromisu jeho, po- slance Breitera a všech Rusínů. Tito sice do- znali, že volili jej za generálního řečníka, po- pírali však všeliký úmysl obstrukční a doklá- dali, že jeho řeč při prvním čtení předlohy. proti které není žádného odporu, pokládaj za nesmyslnou. O X10. hodinu noční dal posl Reizes, mluviv již celé dvě hodiny, požádati presidenta dra. Sylvestra, jenž vrátil se do parlamentu, zdali by mu nedovolil zítra ještě mluviti alespoň půl hodiny, ve kterémžto pří- padě by přestal. dr. Sylvester odvětil „Za žádných poměrů.“ Ve sněmovně je všeho všudy 15 poslanců. Na vládu byly podány dnes dva dotazya ve příčině zadání prací chefem mariny hr. Montecuccolem do Ha m- burku. Ministr obchodu dr. Schuste zodpoví je zítra.
Žďárský Schustr George Rusín Sylvestr doktor Sylvester Schuste Dalmacie
5 article
Z Vídně, 10. dnora. (K. k.) Předseda dr. Sylvésťer zahajuje schůzí v 3 hod. 10 min. odpol. V přípise ministerského předsed se sděluje, že J. V. císař přijal s díky na vědom projev soustrasti poslanecké sněmovny nad úmrtím pana arcivévody Rainera; zároveň vyslovila arci- vévodkyně Marie nejupřímnější a nejsrdečnější dík za milý projev soustrasti sněmovny Ministr financí podává osnovu zákona dani ze zapalovadel. V přípise ministra spravedlnost sděluje se, pokud jde o zaba vení periodi ckého tiskopisu pro řeč, pronesenouv branném výboru, toto Státní zastupitelství v Písku zabavilo tento tiskopis pro odstavee článku, v němž byl uveřejněn obsah řeči, prone- sené v branném výboruj Konfiskace byla kraj- ským soudem v Písku potvrzena a námitky red- aktorovy byly zamítnuty, Státní zastupitelstvía krajský soud v Písku vycházely při tom z názoru, že zprávám o jednání výborů říšské rady a zem- ských sněmá nepřísluši ochrana § 28. tiskového zákona. Oproti tomu zaujal vrchní zemslký soud v Praze u vyřízení stížnosti, redaktorem podané, opačné stanovisko a zrušil tu- díž koníiskaci onoho listu. V podobném případě odpověděly jak zemský soud ve Vídní, tak i vrchní zemský soud ve Vídní záporně na otázku, dlužno-li ustahovení § 28. odnt. 4. tiskového zákona
doktor Sylvésťer císař Rainer Marie Vídeň Písek Praha poslanecký sněmovna výbor říšský rada
6 article
použíti též, pokud jde o zprávy ze schůzí vý- borů. Tento rozpor soudních nálezů přiměl gene- rální prokuraturu, aby způsobem, vytčeným v § 33. trest. řádu, domáhala se rozhod- nutí nejvyššího kasačního soudu. Nej- vyšší soud, jako soud kasační, prohlásil v rozhod- nutí ze dne 5. listopadu r. 1912, že rokování vý- borů, komitětů a komisí říšské rady a zemských sněmů nepřísluší ráz veřejných schází těchto za- stupitelských sborů samých, a že také zprávy úplně se shodující s pravdou o tako- vých poradách nepožívají ochrany § 28. tiskového zákona. Vzhledem na toto rozhodnutí nemůže býti v jednání státního zastupitelství v Písku spatřováno porušení imu- V dalším přípisu ministra spravedlnosti podo- týká se ve příčině dotazu posl. Choce ve příčině přibývajícího zabavování vůbec, že přírůstek kon- liskací v posledních nedělích loni se odůvodňuje hlavně tehdejším velikým rozechvěním veřejného řivota, které nalezlo v tisku silnou ozvěnu. Při tom byly hranice stanovené zákonem na ochranu důležitých státních zájmů často překročeny a ná- sledkem toho musil se zvětšití též počet konfiskaí S vracejícím se uklidněním klesl téžihned značně počet konfiskací. Výtka, že tiskové úřady při kon- liskacích jednaly svévolně, vyvrací se už tím, že konfiskace byly z největší částí soudy potvr- zeny. Přikročuje se k pořadu jednacímu, jchož první předmět je onl nily. třetí čtení zákona o epidemiích. elzoli K návrhu poslance Parreta hlasuje se dle jmen a zákon přijímá se ve třetím čtení 141
Choc Parret Písek
7 article
Julian Seliger) Griegův klavirní koncert a průvo- dem orkestru a Čajkovského „Valse des fleurs Vstupenky po 70 h, ro,linné listky po 1 K 90 h lože po 5 K večer od 7. hod. u pokladny. + (Dvořákovy opery.) Dnes končí subskripee na opery „Selma sedlák a „Tvrdé palice“. Kdo během dvou dnů zašle Hudební Matici Uměl. Be- sedy Praha-II. Jangmannova tř. 39 n. na obě oper K 11.— nebo na pryou K 7.— či na druhou K 4.5 a na poštovné 60 h. obdrží úplný klavírní výtah lšm ihned po vyjití. + Z Českého spolku pro komorní hudbu Praze.) Druhý řádný koncert koná se již dnes v úterý o 7. hod. več. v Rudolfině. Účinkuje při něm „České kvartelto (Z pražské konservatoře.) Večírek koncertů s doprovodem malého orkestru, jenž byl stanoven na dnes (úterý, dne 11. února), odkládá se na dobu pozdější. Ředitelství konservatoře opět oznámi, kdy se bude tento večírek konati. +y hotelu „Central“) koná se ve čtvrtek 13. února o půl 8. hod. več. klavírní večer Lolty Kauímannovy. Lístky v hudebním závodě. Em Wetzlera, Ferdinandova tř. 36. nkb kns avou laov oRuzne zpravy. bato v Kapitán Scott zahynul s výpravou n Jižní točně? Z Londýna, 10. února. (K. k.) Podle telegramu časopisu „Globe“ z Nového Zelandu dostíhl kapitál Scott již n točny 18. ledna 1912. Když se výprava vracela k základně, od které vyšla, byla za- sypána sněhovou bouří. Scott alje- hoprůvodčízahynuli. Z jiné strany ne- byla tato zpráva dosud potvrzena.
Seliger Griegův Čajkovský Jangmannův em Wetzler Ferdinandův třída Scott alj Londýn sed Praha Český spolek pro komorní hudba Praga Český kvartelto Central Lolt Kauímannův
8 article
Přeřezmné telegrstní dráty. Z Londýna, 10 února. (K. k.) Telegratní dráty mezi Glasgovema Londýnem byly v sobotu přeřezány. Přerušení te- legrafického spojení mezi oběma obchodními stře- disky potrvalo několik hodin. Protože byly dráty vedené vzduchem přestřiženy, lze téměř s jistotou za to míti, že toto přerušení provedeno bylo sufra- žetkami. Unesl dceru hr. Serenyla. Z Pešti, 10. úno- rá. Hrabě Jan Serenyi pověřil vídeňského advokáta dra. Emila Frischauera, aby podal trestní oznámení na vídeňského soukromníka Alfreda Badera, který unesl dceru hraběte, komtesu Elišku. z jednoho opavského kláštera a v Kensingtownuv Anglii se s ní proti vůli rodičů dal oddati.
Serenyi Frischauer Bader Eliška Londýn Pešť Kensingtownuv Anglie
9 article
hlasem protí 67. (Živá pochvala u sociálních de- mokratů.) Schůze byla přerušena, aby řečníci se mohl dáti zapsati do seznamu řečníků o první vládní předloze, týkající se zákona o ochraně pe- kařakých dělníků Po opětném zahájení schůze promluvil nejdřív posl. Loser. Prohlásil, že uznává sociálně-politický ráz osnovy, na druhé straně však chápe námitky pekažských živnostníků proti zákonu a navrhuje přikázati předlohu výboru. (Pochvala u křesť. soc.) Posl. Jirásek prohlašuje, že hlavní příčinou špatných poměrů pekařského dělnictva dlužno hledati v noční práci, dále v dlouhé době pracovní. v nezdravých dílnách a nehygienických, nedosta- tečných noclehárnách, ve kterých nečiní se zadost ani nejprimitivnějším zdravotním požadavkům dále v nadměrném počtu učňů, kterých se často ačkoliv jim není ještě 16 let, používá k noční práci a kteří musí pracovati 14. ba až 18 a 19 hodin při čemžčasto ještě nenavštěvují pokračovací ško- lu. Další přičinou jest. stálá veliká nezaměstnanost dělnictva a práce po všech 7 dní. Pekařští učňov rekrutují se z nejchudších mezi chudými. Pekařšto mistři činí největší překážky zákonu o náhradním klidu, dále předpisům o nedělním klidu, takže děl- níci jsou často nuceni vynucovati si stávkami do- držování těchto ustanovení. Častá trestní ozná- mení, která dělnické organisace učinily na mistry zůstala namnoze bez výsledku, poněvadž mistři těší se zvláštní blahováli úřadů.
Posl Jirásek
10 article
Žákon jest pro dělnictvo absolutně nepřija- telný a pouze zavedení éhodinné pracovní doby mohlo by učiniti předlohu přijatelnou pro děl- thooosnn te nictvo. Posl. Muchitsch stěžuje si, že oproti dobro- zdání pracovní rady pojata byla do předlohy usta- novení, která zbavují zákon rázu dělnického o- chranného zákona a činí ho spíše ochranným zá- konem pekařů. Zvláště poukazuje, že schází usta- novení o nedělním klidu.o nů Na to byla debata skončena Oproti návrhu posl. Losera, aby předloha byla přikázána sociálně-politickému výboru, navrhuje posl. Choc. aby byla přikázána výboru národo- hospodářskému. Na návrh posl. Wohlmeter se debata končí. Generálními řečníky byli zvolení proti posl. Alois Brandl, pro posl. Reizes. Posl. Reizes prohlašuje, že není zásadním od- půrcem projednávané předlohy, která jej a posl. Breitera pohnula, aby protestovali proti přikázání jí výborům bez prvního čtení. Jejich odpor jest na- mířen spíše proti berním předlohám, zejména však proti zamýšlenému nahlížení do knih. V dalším průběhu své řeči zabýval se řečník zevrubně sna- hami o zkrácení pracovní doby a výsledků, které v tomto směru doposud byly v Rakousku dosaženy. Posl. Reízes konči svou čtyřhodinnou řeč ve 1/412. hod. v noeí a navrhuje ko- nec schůzle. Místopředšeda Ždárský prohlašuje, že dmá beztak úmysl schůzi skončiti. Jednání se přerušuje. Mistopředseda ždárský ustanovuje přiští schůzi na zejtřek na 11. hod. dopolednes tímto jednacím pořadem: 1. Zákon o ochraně pe- kařů, 2. zákon o podomním obchodě, 3. návrhyo zavírání obchodů, 4. zpráva o změně obchodní smlouvy se Švédskem, 5. zpráva o prodloužení vy- vlastňovacího zákona pro Prahu, případně 6. smlouva o ochraně známek a 7. sirotčí jistota mo- ravské půjčky.
Posl Choc Brandl Reízes Místopředšed Ždárský Rakousko Švédsko Praha
11 article
sv V dnešní schůzi poslanecké sněmovny podali poslanci Fridmann a soudr. interpelaci v níž se přednáší stížnost. že námořní odbor zadal stavbudoku, vážícíh 40.000 tun v ceně více než 8 milion korun do Německa a táže se po důvodech tohoto opatření, jež zvláště poškozuje tuzemské národohospodářství právě v nynější době. — V zejtřejší schůzi poslanecké sněmovny podají poslanci Wastian, dr. Sehrelner, dr. šl. Oberlelithnero dr. Erler a soudr. návrh. aby změněn byl 8 43. zákona o autorském právu. Návrh stanoví, aby normální 30letá ochrfnná lhůta neplatila, jestliže až do uplynutí lhůty v důsledku výslovného ustanovení autorova pořádána byla divadelní představení pouze v jednom, autorem ustanoveném místě. V tomto případě vyprší vý- hradné provozovací právo 10 let po prvém jevišt- ním provedení mimo určené místo, k němuž povolení dal oprávněný, anebo když dílo nebylo po 10 let nepřetržitě provozováno. Tento návrh, jehož úče- lem jest zabrániti pietu porušujícímu provozování »Parsivala«, jest v úplném souhlasu s osnovou na doplnění německého zákona o autorském právu jenž byl podán peticí, opatřenou více než 18.00u podpisy německému říšskému sněmu. Při schválení návrhu dosáhlo by jen právo ku provozování na jevišti delší ochranné doby, kdežto jakékoliv kon- certní provozování, jakož i otisk díla by po uply- nutí dosavadní ochranné lhůty byl každému volný.
Fridmann Wastian doktor Sehrelner šl Erler Německo poslanecký sněmovna
12 article
Z Vídně, 10. února. Posl. dr. inženýr Neu- mann a dr. Hruban podali dnes interpelaci na ministra vnitra v příčině odstranění če- ského pojment vání na jizdních lísteleh při 51 stanicích ve Slezsku. Odstranění če- ského pojmenování nařízeno bylo ředitelstvím stát- ních drah v Olomouci po rozhodnutí zemské vlády slezské, která prohlásila, že české pojmenování není ani jazykově ani v zemi obvyklé. Mezi jinými týká se to stanic: Bernartic, České Vsi, Krňova, Hradce-Hukovic, Javorníku, Kulovic, Pavlovic. Zá- torů, Vrbna a jiných. Interpelanti se táží, je-li mi- nistr vnítra ochoten zrušiti rozhodnutí zemské vlády a rozhodnutí své ředitelství státních drah intimovati. Z Vídně, 10. února. Poslanec dr. Luka vs ký podal dnes interpelaci na ministra železnic v při- čině nepovolení výdejny železničních Histků jízd- ních a okružních v Plžni. Z Vídně, 10. února. Sociálně-demokratičtí po- slanci Pernerstorffer a Seitz podali infer- pelaci ve přičině propouštění záložníků a žádali. aby společná vládá byla okamžitě se vší rozhod- ností požádána, aby zrušila vojenská opatření učiněná vzhledemna balkánskou válku a povo- lané záložníky a náhradní záložníky propustila.
Posl doktor Hruban Kulův Luka Seitz Vídeň Slezsko Olomouc Bernartice Krňov Hradec Hukovice Javorník Pavlovice Vrbno Český ves
13 article
Z parlameniních výborů. Z Vídně, 10. února. (K. k.) živnostenský výbor projednával dnes vládni předlohu o pařížské smiouvě ze dne 20. března r. 1883, týkající se ochrany živnostenského vlast- nictví, a madridskou smlouvu ze dne 14. dubna 1591 o mezinárodním registrování továrních nebo obchodních známek a o doplnění o změně zákona ze dne 6. ledna r. 1890vo ochraně známek. Po zprávě posl. Heilimýera a po vysvětleních vládního zástupce odbor. přednosty dra, svob. p. Becka z Mannagetty byly obě vládní před- lohy schváleny. Rovněž byla schválena tato posl. Erbem navržená resoluce: Vláda se vyzývá, aby při zkoušení podobnosti nových známek dbala co nejpřísněji, aby ani pro necvíčené oko nemohly hastati záměny 5 existujícími známkami Zpravodajem pro sněmovnu byl ustanover posl. Heilin ge Předloha zákona o dani ze zápalek a zapalovadel. anra Z Vídně, 10. února. (K. k) Zákon o dani ze zapalovadel, jenž dnes před ložen byl poslanecké sněmovně, stanoví: Zákonu o dani ze zapalovadel podléhají: sírky zápalky ze slámy, lepenky, raželiny a předivových vláken atd., zápalné svíčičky ze stearinu, vosdekt nebo pod. látek. Daň jest vyměřena: a) za sirky se sírou 2 h za každý balíček, jeni neobsahuje více než 80 kusů; za baličky s vět- ším počtem sirek 2 h za každých 80 kust anebo další zlomek: b) za jiné sirky 2 h za každý balíček, jenž ne- obsahuje více než 60 kusů: za baličky s větší
Beck Mannagetta Vídeň poslanecký sněmovna Zákon o daň
14 article
počtem sírek 2 h za každých 60 anebo zlo- mek další, c) za zápalné svíčičky 10 h za každý balíček jenž neobsahuje více než 60 kusů, za balíčky s větším obsahem 10 h za každých 60 kust anebo další zlomek. V důvodové zprávě se uvádí: dle vyrovna smlouvy s Uhrami ze dne 8. října 1907 není vylou- čeno zavedení jednostranné navržené daně ze za- palovadel v Rakousku a nutno pouze přihlížeti k tomu, aby zajištěno bylo stejné zatížení sirek bez ohledu na jich původ. Třeba že by souhlasný po- stup v obou státních územích byl velkým prospě- chem, nemůže přece akce tato býti v Rakousku odsunuta. Jest totiž možno očekávati, že také Uhrách budev dohledné době použito tohoto ber- ního pramene, Až do té doby, než nastanou stejné poměry, bude nutně obchod se zapalovadly z Uher v pohraničním obchodu podléhati přiměřené kon- trole. Z přiložené statistické tabulky vysvítá, že lze nyní očekávati — počítá-li se donní spotřeba 3 sirek na hlavu — výnos 9.558.000 K, při denní spotřebě 5 sirek na hlavu 15.930.000 K ročně. Dle § 5, podléhají sirkárny důchodkově úřadní kon- trole, rovněž i prodej hotového zboží. Den, kdy zákon nabudo platnosti, stanoven bude nařízením. § 15. předlohy stanoví: zapalovadla jiného druhu. než v § 1. označeného s ohnětvornými nátěry, kterých oheň se přenáší na zapalovač, podléhaií zápalkové dani obnosem, který nesmí přesahovati 2 K. Tento obnos stanoví se cestou nařizovací se zřetelem na výkonnost jednotlivých typů zapalo- vadel.
Uhry Rakousko
15 article
Z Vídně, 10. dnora. (K. k.) Jak bylo již ozná- meno, rozhodla se vláda, že doplní berní předlchy projednávané ve sněmovně, a to připojením osno- vy o daní ze zapalovadel, k čemuž popud vyše z porlamentních kruhů. Jedná-li se zde o dávku, jež zatěžuje potřebu denního života, lze přece tvrditi, že námitky, které theorie a praxe čint proti zdanění předmětů hromadně spotřeby, jsou právě u tohoto přodmětu spotřebního nejméně oprávněny. Spotřeba sirek páčí se odborníkyu nás na 8—9 kusů za den a 1 osobu. Tento konsum znamená dojista roční skrovný výdaj 80 h až 1 K na jednu osobu. Poněvadž v zemích, kde zdaněna jest spotřeba sirek, činí spotřeba sotva 4—5 kusů na jednu osobu, bude se moci také konsumentu nás více méně vyhnouti zvýšenému vydání na zá- palky, jestliže se jejich cena zvýší, přiměřeno větší úsporností ve spotřebě. Spotřeba sírek jest už ve většíně evropských států předmětem zdánění v různých formách. Jak známo, bylo také v Ra- kousku před několika léty uvažováno v souvislosti se zákazem fosforu při výrobě sirek o zaveden zápalkového monopolu.
Vídeň
16 article
Protože však tehdy uskutečnění tohoto plánu postavily se v cestu obtíže, mimo to zákaz použí- vání fosforu trval již více než jeden rok, upustila vláda od tohoto úmyslu a navrhuje podobnou bern formu, jak zavedena byla teprve asi přět půl tře- tím rokem v německé říši. Daň má býti vybírána obnosem 2 h za normální škatulku, t. J. škatulku obvykle vypravenou, a to ze sirek tuzemského pů- vodu, při odvážení zotovárny, při sirkách zahra- ničního původu při obdržení. Při tom pomýšlí se na snížení při levnějších sirkách, neboť balíčky obsahující 80 kusů těchto sirek. budou podrobeny stejné dávce, jako krabičky bezpečnostních zápa- lek po 60 kusech. Tato berní sazba umožňuje hlad- ké přesunutí dávky a následkem toho jest pln záruka, že zavedení této daně nemůže býti použito ke zdražení zápalek, přesahující výměru sazby da- ňové. Náhradní zapalovadla budou zatížena podle své výkonnosti přiměřenou daní. Výnos zápalkové daně může se zřetelem na to, že konsum násled- kem zvýšení cen zápalek značně klesne, páčiti se na 10—12 mil. korun, avšak musí se pro přechodní dobu asi 2 let počítati s podstatně menším příjmem. Doba, kdy dávka tato nabude platnosti, má býti stanovena cestou nařizovací, avšak daň sama. předpokládaje nejrychlejší vyřízení předlohy, bude moci se zřetelem na žádoucí přípravné práce býti uskutečněna během druhé poloviny tohoto roku.
17 article Politický přehled.
Politický přehled. Země české. og tsel
18 article Německá dískuse o sněmovní obstrukci.
Německá dískuse o sněmovní obstrukci. Před týdnem citovali jsme obšírně oběžný článek „člena rozdělovací komise“, uveřejně- ný v „Pr. Tagbl.“ a radikálnějších krajinských listech i s proroctvím, že německý lid bude vyrovnání proklínat, bude-li z něho uskuteč- něno to, co vešlo z dosavadních úmluv ve zná- most a že němečtí učitelé nemohou spoléhatí na splnění svých požadavků dříve, dokud se nesetká německá obstrukce s úplným úspě- chem t. j. s dosažením Frenglových návrhů. Také ostrá odpověď člena výboru zemského spolku německých učitelů z minulého týdne jest našim čtenářům známa. V nedělním vydání „Reichenb. d. Volks- ztg.“, v níž se záležitosť tato přetřásá, ujímá se zase slova „člen rozdělovací komise něme- cké“, který odpovídaje zástupcí zem. spolku německých učitelů, prohlašuje, že přijetí če- ských podmínek ve společné poradě českých a německých vyjednavačů, dne 18. ledna ozná- mených, by se rovnalo úplnému zřeknutí se obstrukce, porážce německé politiky, jakou takovém dosahu dosud nikdy neutrpěla. Za- mítnutí těchto požadavků jest prý mez většinou německých poslanei vyjednanou věcí, neboť všeobec- ně klestí prý si cestu přesvědče- ní, že v nynějším boji má býti roz- hodnut osud Němců v čechách Chovati ještě nějaké naděje v ústupnost Čechů znamená prý úplně zneuznávati jiek karakter a jich příznivou politickou situaci.
Frenglový Volks Němec Čecho spolek německý učitel Reichenb
19 article
Usnesení německé okresní ústředny a úste- ckého okresu ukazuje prý zjevně, že se hle- dají jiné cesty učitelům pomoci a že cesta opuštěním obstrukce jest pro německé po- slance neschůdna. Požadavky učítelů jscu pr uznávány, ale opuštěním obstrukce tou dobou nesplnitelny. Nutno litovati, že právě učitel- stvo je tak tvrdě postiženo politickým a na- cionálním bojem Němců, avšak učiťelstvu ne- má býti odňata všechna naděje na lepší bu- doucnost, neboť jinak by prý se Němci mu- silí vzdáti také veškeré naděje na konečné ví- tězství v boji za — právo na život v této zemi Jak vidět, rozhovor mezi německými ob- struktory za každou cenu a instruktory něme- cké mládeže začíná být zajímavým. ololti Poněmčený Chorvat dr. Fran Perko, zem- ský poslanec z Nýřan, jest nejen největší štváč, ale také žváč německý v Čechách. Nej- novější jeho článek, kolující v německých li- stech, hájí německé soudce proti české vý- tce vzpoury proti zákonům a nařízením a ve- lebí při tom „německy cílícího“ mi- nistra Hochenburgera, jenž prý jest od Čechů prolo tak zhavě nenáviděn, že pry
Němec Chorvat doktor Fran Perka Čecho Nýřany Čechy
20 title
Opět — Perko.
Perka
21 article
dovedl naproti české libovůli a chtíči postavit přirozené a mravní právo německé v če- chách. Politická síla Němců v Ostma r ee dovede prý se o to postarati, aby jim také v ostatních odvětvích veřejné správy vyvstal Hochenburgerové, aby na příště už žádný mí- stokrál v Praze německým politickým úřadníkům národní hnutí nezapovídal a tele- fonicky jim nařizoval protiněmecká rozhod- nutí na německé půdě. Češí prý si budou musi na to zvyknout, že rakouští úřadníci německém jazykovém území nejenom podle rakouských zákonů, ale i v německém ducht budou souditi a rozhodovati. pmlig i Dr. Perko provádí tu aspoň na papíře a způsobem ideologickým svou zamilovanou myšlenku, k vůli níž stal se politickým voyageurem po německé říši, t. j. popruštění německé části Čech. V každém případě do- dal českým zástupcům neocenitelný materiál k dotazům jich na příslušném místě v příčině dosavadního i dalšího postupu německých soudců v Čechách; dostavil se nevolán sic, ale přece jenom jako pádný a zajisté velmi dobře zpravený svědek o ostmareckém smý. šlení a hodlání německých soudců uzavřeném území v Čechách.
Němec doktor Perka Praha Čechy
22 article
Opětné německé vyzvání k opuštění bopsnu obstrukce. Rozumí se, že se jedná zase o ironick dráždění německých poslanců radikálním po- směchem, neboť jen tak dlužno rozumět úvodnímu článku »Nordböhm. Tagblattu« který zase jednou bere na paškál německý Verband k vůli malému finančnímu plánu Všechny projevy německého lidu v Čechách aby se němečtí poslanci postavili proti údě- lům z kořaleční daně zemím, dští prý na zeď, nejvýše prý že ozvé se vyjádřením, že bude zvláštním prohlášením německým pro- jeveno přání, aby těchto údělů země použily jenom k účelům úpravy učitelskýchi platů ačkoli by tato podmínka měla přijiti do zá- kona. Tu záhodno poznamenatí, že jiný ně- mecký radikál současně, v liberecké nahoře již uvedené »D. Volksztg.« mnohem správ- něji dovozuje, že vázání těchto údělů k urči- tému účelu zemi jest protiústavní a že usnesení poslanecké sněmovny, jímž by se takové očekávání vyslovilo, není pro zemské sněmy závazné.
D Volksztg Čechy poslanecký sněmovna
23 article
Radikál v »Nordběhm. Tagblattu« do- vozuje pak, že nerozbřeskne-li německým poslancům v poslední chvíli, Češi obdrži úděly z kořaleční daně a že budou moci hospodařiti v zemi jako kdysi v květnu a že se německé obstrukci vysmějí, neboť bude prý jim vydána na nůž. List se táže- »Jaký to má smysl v tomto případě dodržovati obstrukci, lépe řečeno zdání obstrukce? My- slíme, že v tom není žádného smyslu více. Ne- jsme-li nebo nechceme-li býti z to, abychom za- bránili opatřením, jaká by obstrukci smrtelně zasáhla, raději se obstrukce ihned vzdejme. Rozhodně by to bylo pocti- vější než komedie, která se nyní s lidem pro- vádí. Snad se jednou mezi Němci v Čechách vyskytne pokolení, kteréž se boje chopí s novou statečností a nezatíženo chybou nynější gena- race, snad na nás budou musit nastoupiti Češi ještě hůře než dosud, aby se obranně hnutí do- stalo na dráhy, jedině úspěch slibující. V žád- ném případě nebude však budoucí boj stěžován ve svém úspěchu vlažností boje nynějšího,« Symptom?! čeští Němcí odmítají píseň »0 du meín Oesterreích« a znají jen »Die Wacht am Rhein«.
Čech Němec Čechy
24 article
Není to sice nic zvláštního a nového, nebot jest známo, že Němci rakouští a zvláště čeští vždy šilhali za hranice a jejich vůdcové otevřeně už častokráte zcela neomaleně se zabývali posu- nováním mezníků na hranicích, ale v poslední době, jak známo, hrály si německé časopisy v Ra- kousku na »vlastenecký rakouský tisk«, buršácí. zdobeni sice tgikolorami velkoněmeckými, pořá- dali »vlastenecké« demonstrace u pomniku Řade- ekého, zpívalí pochod prince Evžena atd. To vše ale jen proto, aby ukázali, jací jsou vlastencí proti nám Čechům, kteří podporujeme Srby, Bulharya Černohorce, což dle rozumu naší svaté byrokracie nesrovnává se s t. zv. rakouským vlastenectvím. neboť pravý rakouský vlastenec musí Slovany nenáviděti.
Němec Evžen Čecho Srba Bulharya
25 article
Však zdá se, že ten nenadálý záchvat rakou- ského vlastenectví u českých Němců už minul — tak rychle, jak povstal. Hezký dokument o tom podává »Budwelser Zeitung«. Tento časopis roz- čilil se nad požadavkem, tlumočeným »Jihočeskými Listy«, aby totiž na nádraží v Cmuntu byli dosa- zováni ku pokladně úřadníci aspoň trochu češtiny znalí, do té míry, že se zříká Rakouska a pro- hlašuje, že písní rakouských Němců může býti jedině »Wacht am Rhein«. Citujme doslovně: »Našipísní není »O du mein Čster- reich«; co vše jsme pro tuto říši už učinili Brzy jsme zapomněli, že jsme Němcia jako Raku- šané jsme vždy cítili a jednali, ale byli jsme od- měněni těžkým nevděkem. Dnes musíme své síly obraceti hlavně k udržení své národnosti a ne- můžeme své kulturní úkoly plniti tak, jak bychom si přáli, abychom se vyrovnali svým bratřím v německé říši, To, čeho dosáhli Srbové, Bul- haři, Řekové a Norové, práva sebeurčení, o to musime my dnes ještě všemi silami zápasiti; pro toto právo vystupují Čechové, jedná-li se o ná- rody jim kmenově příbuzné, ale nám odpírají i nejmenší právo. A proto nikdy neuznáme českou zemi za svou vlast, naší vlastí jest provincie Ně- mecké Čechy (Provinz Deutschböhmen), pro tu pracujeme a té dosáhneme, děj se cokoli.
Němec Srba Řek Noro Čecho Cmunt Rakousko Čechy Budwelser Zeitung Wacht be Rhein Provinz Deutschböhmen
26 article
A chceme-li se k boji pro naše nejsvětějše práva nadchnouti, tedy nechť zavzní zvuky oné písně, která naše kmenové bratry vodila k bojia vítězství ke cti a slávě, písně: »Wacht am Rheinl« Nuže pan poslanec F. X. Reitteren (»Budw. Zeitung« jest jeho orgánem) tedy opět nalil veřejnosti čistého vína a objasnil zřetelné evangelium rakouských a zvlášté českých Němců Oni jsou pro Rakousko, ale jen pro takové, klere utlačuje, šlape a ubíjí Slovany, třeba že tito tvoři více než polovinu jeho obyvatelstva. Jakmile ale toto Rakousko opováží se přiznatí svým slovan- ským obyvatelům trochu práv. tož — »Los vot Oesterrelch« pod záštitou říšsko-němeché stráže na Rýně — Wacht am Rheiní To jest pravda nám všem dobře známá, je nom vídeňské panstvo důsledně si před ní za- cpává uši a zavírá oči Jednou toho bude litovatl
Reitteren Němec Rakousko Rýn Slovan Los votum Oesterrel Wacht be Rheinit Wacht be Rheinl
27 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Konec pověstí o rěckém biskupství Pověsti o chystaném a dokonce už císa- řem i papežem schváleném zřízení samostat- ného biskupství v Rěce dotkly se nejbolest- něji chorvatských listů, které právem v tom shledávaly přetržení poslední niti, vížící Rěk s diecesí seňskou a tim i s Chorvatskem. V po- sledních dnech uklidnili se však i Chorvaté, když záhřebské úřadní „Narod. Novine“ po- přely ony pověsti a nad to se jim dostaloi s jiných dvou stran ubezpečení, že s vůbee nepomýšlí na odtržení Rěky od chorvatské diecese. Seňský biskup, dr. Roch Vučíč, oznamuje v novinách, že před dvěma lety. když byl ve Vídni poděkovat císaři za své jmenování, zmínil se také o pověstech stran odloučení Rěky a císař ho ubezpečil, že ne- dal a nikdy nedá svolení, aby se Rěka odlou- čila od seňské dlecese. Druhou uklidňujíeí zprávu zaslal do Záhřeba koadjutor záhřeb- ského arcibiskupa, dr. Bauer, jenž meškal tyto dni ve Vídni a účastnil se pohřbu kardi- nála Nagla. Ve Vídni sešel se s papežským nunciem Scapinellim, který mu dle in- formací, obdržených přímo z Říma, oznámi, že všechny pověsti o Rěce jsou holý výmysl.
Chorvat doktor Roch Vučíč Bauer Nagl Scapinelli RakouskoUhersko Chorvatsko Vídeň Záhřeb Řím
28 article
Slovenské gymnasium v Chorvatsku. Po marném, téměř čtyřicetiletém úsk Slováků, aby si mohli zříditi v Uhrách gymna- sium se slovenským vyučovacím jazykem jako náhradu za zrušená stará tři slovenská sy- mnasia, ujali se této myšlenky Slováci, usedl v Chorvatsku. Obecní zastupitelstvo velké slovenské obce Staré Pazové ve Slavonii usneslo se podati chorvatské vládě žádost, aby dovolila založiti v obci slovenské gymna- sium. Obec je hotova přispěti na zřízení slo- venské střední školy větší částkou peněz a také jiné slovenské obce v Chorvatsku a Sla- vonii rády by na účel ten přispěly. Chorvat- ská vláda ve věcech osvětových je neodvislá od Pešti a mohla by tedy žádosti pazovského obecního zastupitelstva vyhověti.
Slovák Chorvat Chorvatsko Uhry Stará Paz Slavonie Pešť
29 article Za hranicemi.
Za hranicemi. nascsteenee
30 article
Rusko a Rakousko.
Rusko Rakousko
31 article
Ruské listy jsou za jedno, že list rakou- ského císaře a králeruskému caru-imperáto- ru zlepší vzájemný poměr obou států: ale má-li to zlepšení býti trvalé, pokládají za nutno, aby Rakousko-Uhersko zrevido- valo svou balkánskou politiku. Rusko dosud nehledalo a nehledá pro sebe na Balkáně žádných zvláštních výhod. Ono hájí svobodu balkánských národů, vidoucv jich pokojném rozvoji jednu z podmínek obec- ného evropského pořádku. Rakousko-Uher- sko naprotí tomu domáhá se, aby jeho politi- cká i hospodářská převaha na Balkáně byl utvrzena. Zájmy Ruska na Balkánském polo- ostrově úplně splývají se životními zájmy bal- kánských národů a obecného míru. Rakousko- uherská diplomacie naproti tomu snaží seo to, aby se stala ujma nezávislosti balkánských národů, zejména Srbů v obou královstvích i v Makedonii. Přiměřeně tomuto rozdílu při- způsobuje se i politické chování obou státo v balkánských otázkách. Rusko při vší váha- vosti své diplomacie vystupuje vždycky jako osvobodítel balkánských národů a to i ne- slovanských — Řeků a Rumunů. Rakousko popuzuje Řeky na Rumuny, Srby a Rumuny na Bulhury. Bulhary na Rusko, Albance n Srby. Byla by to nějaká oběť od Rakouska, kdyby se k vůli dobrému poměru ke Slova- nům balkánským i Rusům vzdalo této politiky, či vlastně této politické methody? Kdyby tak učinilo, ono samo by nejvíce získalo, protože by neživilo ten odpor proti sobě, který svou politikou vštípilo balkánským národům, Rusku by usnadnilo historický úkol bditi nad samostatností balkánských národů, za níž po staletí bojoválo. šii že
Srba Řek Rumun Bulhar Rus RakouskoUhersko Rusko Balkán Rakousko Uhry Makedonie
32 article
Boj Lotyšů s Němci
Lotyš Němec
33 article
Riga, hlavní město pobaltických gubernií, roz- košný mořský přístav na Dvlně, po 700 let bylav rukou německých. Zdá se, že se blíži doba pádu německého panství v tomto městě, při nejbližších volbách do městského zastupitelstva chystají se Lotyší porazit Němce. Tento dramatický zápas ná- roda lotyšského, Slovanům velmi blízkého, jest o- všem pro nás velmi zajímavým jevištěm; cítíme zde ozvénu těch bojů a Germánstvem, které sami ve- dome, Ruská politika po připojení pobaltického krajek ruské říši sice spíše hýčkala baltické ba- rony, než aby přímo chtěla německému živlu ško- dit, ale jakmile se Rusko trochu zmodernisovalo a odstranilo z baltického kraje staré feudální řády německé, vítězství domácího živlu lotyšského estonského konec konců muselo přijít. Lotyši maji dnes v Rize 2450 hlasů, Němci jen 2000—2100, Ru- sové 600, cstatní národy asi 150. Jedná se tudí Lotyšům o dohodu s Rusy, aby měli vítězství za- bezpečeno. Rusům nabízeji starostenství a 16 man- dátů městských. Němcům 24, ostatním 6, sobě vy- hražují v podminkách dohody 34.
Němec Lotyš Rus Rusko Slovan
34 article
Jeden z předáků volebního výboru lotyšského vyslovil se o ideovém podidadě sblížení rusko- lotyšského takto: „Je těžko hledět do budoucnosti ale své předpoklady já osnuji na projevujícím se poslední době sklonu lotyšské inteligence k všemu ruskému, k ruské kultuře, umění, Hiteratuře. škole. Ukážu na ohromný úspěch ruských kusův lotyšském divadle. V bibliotékách přibývá poptávek lotyšských po ruských autorech. A co my bereme u Němců — skoro nic anebo málol Lotyši začínají chápal dosah kulturního sjednocení s velkým ru- ským národem, kleré jistě v budoucnosti odhal nové perspektivy ve všech oborech národní čin- nosti. Němci isou sice odsouzeni k postupnému vy- mírání v baltických guberniich, ale přes to činí všemožné pokusy zachránit se. Jedním z takových pokusů v poslední době jest kolonisace německých osadníků z volyňské, kijevské a povolžských gu- bernií v baltickém kraji. Prvé pokusy se nezda- říly, poněvadž v kulturnějším kraji těžko se dobý- valo živobytí Němcům, přišlým ze zapadlých du- bernií, ule baroni pomáhají si aspoň tím, že lacino postupují německým osadníkům něco pozemků, aby osadníci byli připoutáni k novému kraji. ale zase tolik neměli ze svého pozemkového vlastnictví, že y jim to stačilo na živobytí. Němečtí baroni chtí zabít dvě mouchy jednou ranou: nabýt německých kolonistů a laciných dělníků. V Hasenpotském okrese v kurlandské gubernií osadili prý takto asi 5000 Němců, ale to je okres, kde se kolonisační práce dála nejinlensivněji. V Rize založili Němci spolek pro podporu německých osadníků. S ruské strany ruské osadnictví podporuje Selská banka správa státních pozemků:
Němec Lotyš 5000 Němec Hiteratura selský banka
35 article
Za rovnoprávnost ruského jazyka. Na mezinárodní sjezd historiků v Londýně byl vyslán kijevskou universitou prof. Bubno v, který navrhl universitě, aby žádala, ať na mezinárod- ním sjezdě vedle anglického, francouzského, ně- meckého a vlašského jest připuštěn i jazyk ruský. Universitní sbor kijevský souhlasi s návrhem prol. Bubnova a pošle jej ruské akademii nauk i všem universitám, aby návrh podporovaly. bue pe Anslie a Německo- K olázce dohody mezi Angllí a Německem poměru bitevních lodí, jež se opět vynořila prohlá- šením státního sekretáře Tirpitze, který přijal my-
profesor Bubna Bubnův Tirpitz Londýn Německo