2
masthead
NÁRODNÍ LJSTY.
3
masthead
11. úínora 1913. Číslo4í.
4
article
sněmovnu vůbec a zůstavil předsedni-
ctvo místopředsedovi Žďárskému. Na kom
si chtěl posl. Reizes schladiti žáhu, jest nám
skutečně hádankou a nemůžeme najíti nikoho
leč nebohé stenografy, kteří musili jeho vý-
klady — částečně i polsky přednesené — za-
znamenávati. Ministři vyjma dra. Schustra
do jehož resortu záležitost tato přísluší, opu-
stili sněmovnu. Mezi nimi také ministr země-
brany svob. pán Georgi, jenž dostavil se
dnes poprvé v uniformě 15. pěšího pluku, le-
žícího posádkou v Tarnopoli, jehož se stal ma-
jitelem. Chtěl zodpověděti dotazy ve příčině
ubytování vojska v Dalmacii a obou zemích
anektovaných. s l e
Nebyla nikdy ve sněmovně pozorována
taková svévole, jakou jest ta, kterou tropi
déle dvou hodin posl. Reizes. Mluvil obstruk-
ční řeč nikoliv proto, by předlohu zmaříl, ne-
mluvil ani z důvodů věcných nebo oposičních
nýbrž jedině proto, že měl pifku na dra. Syl-
vestra; tudíž z motivů ryze osobních. Po sně-
movně rozšířeny byly pověsti, že jeho ob-
strukéní řeč spočívá na kompromisu jeho, po-
slance Breitera a všech Rusínů. Tito sice do-
znali, že volili jej za generálního řečníka, po-
pírali však všeliký úmysl obstrukční a doklá-
dali, že jeho řeč při prvním čtení předlohy.
proti které není žádného odporu, pokládaj
za nesmyslnou. O X10. hodinu noční dal posl
Reizes, mluviv již celé dvě hodiny, požádati
presidenta dra. Sylvestra, jenž vrátil se do
parlamentu, zdali by mu nedovolil zítra ještě
mluviti alespoň půl hodiny, ve kterémžto pří-
padě by přestal. dr. Sylvester odvětil
„Za žádných poměrů.“ Ve sněmovně je všeho
všudy 15 poslanců.
Na vládu byly podány dnes dva dotazya
ve příčině zadání prací chefem
mariny hr. Montecuccolem do Ha m-
burku. Ministr obchodu dr. Schuste
zodpoví je zítra.
Žďárský
Schustr
George
Rusín
Sylvestr
doktor
Sylvester
Schuste
Dalmacie
5
article
Z Vídně, 10. dnora. (K. k.)
Předseda dr. Sylvésťer zahajuje schůzí v
3 hod. 10 min. odpol.
V přípise ministerského předsed
se sděluje, že J. V. císař přijal s díky na vědom
projev soustrasti poslanecké sněmovny nad úmrtím
pana arcivévody Rainera; zároveň vyslovila arci-
vévodkyně Marie nejupřímnější a nejsrdečnější dík
za milý projev soustrasti sněmovny
Ministr financí podává osnovu zákona
dani ze zapalovadel.
V přípise ministra spravedlnost
sděluje se, pokud jde o zaba vení periodi
ckého tiskopisu pro řeč, pronesenouv
branném výboru, toto Státní zastupitelství
v Písku zabavilo tento tiskopis pro odstavee
článku, v němž byl uveřejněn obsah řeči, prone-
sené v branném výboruj Konfiskace byla kraj-
ským soudem v Písku potvrzena a námitky red-
aktorovy byly zamítnuty, Státní zastupitelstvía
krajský soud v Písku vycházely při tom z názoru,
že zprávám o jednání výborů říšské rady a zem-
ských sněmá nepřísluši ochrana § 28. tiskového
zákona. Oproti tomu zaujal vrchní zemslký
soud v Praze u vyřízení stížnosti, redaktorem
podané, opačné stanovisko a zrušil tu-
díž koníiskaci onoho listu. V podobném
případě odpověděly jak zemský soud ve Vídní, tak
i vrchní zemský soud ve Vídní záporně na otázku,
dlužno-li ustahovení § 28. odnt. 4. tiskového zákona
doktor
Sylvésťer
císař
Rainer
Marie
Vídeň
Písek
Praha
poslanecký sněmovna
výbor říšský rada
6
article
použíti též, pokud jde o zprávy ze schůzí vý-
borů. Tento rozpor soudních nálezů přiměl gene-
rální prokuraturu, aby způsobem, vytčeným
v § 33. trest. řádu, domáhala se rozhod-
nutí nejvyššího kasačního soudu. Nej-
vyšší soud, jako soud kasační, prohlásil v rozhod-
nutí ze dne 5. listopadu r. 1912, že rokování vý-
borů, komitětů a komisí říšské rady a zemských
sněmů nepřísluší ráz veřejných schází těchto za-
stupitelských sborů samých, a že také zprávy
úplně se shodující s pravdou o tako-
vých poradách nepožívají ochrany
§ 28. tiskového zákona. Vzhledem na toto
rozhodnutí nemůže býti v jednání státního
zastupitelství v Písku spatřováno porušení imu-
V dalším přípisu ministra spravedlnosti podo-
týká se ve příčině dotazu posl. Choce ve příčině
přibývajícího zabavování vůbec, že přírůstek kon-
liskací v posledních nedělích loni se odůvodňuje
hlavně tehdejším velikým rozechvěním veřejného
řivota, které nalezlo v tisku silnou ozvěnu. Při
tom byly hranice stanovené zákonem na ochranu
důležitých státních zájmů často překročeny a ná-
sledkem toho musil se zvětšití též počet konfiskaí
S vracejícím se uklidněním klesl téžihned značně
počet konfiskací. Výtka, že tiskové úřady při kon-
liskacích jednaly svévolně, vyvrací se už tím, že
konfiskace byly z největší částí soudy potvr-
zeny.
Přikročuje se k pořadu jednacímu, jchož první
předmět je
onl
nily.
třetí čtení zákona o epidemiích. elzoli
K návrhu poslance Parreta hlasuje se dle
jmen a zákon přijímá se ve třetím čtení 141
Choc
Parret
Písek
7
article
Julian Seliger) Griegův klavirní koncert a průvo-
dem orkestru a Čajkovského „Valse des fleurs
Vstupenky po 70 h, ro,linné listky po 1 K 90 h
lože po 5 K večer od 7. hod. u pokladny.
+ (Dvořákovy opery.) Dnes končí subskripee
na opery „Selma sedlák a „Tvrdé palice“. Kdo
během dvou dnů zašle Hudební Matici Uměl. Be-
sedy Praha-II. Jangmannova tř. 39 n. na obě oper
K 11.— nebo na pryou K 7.— či na druhou K 4.5
a na poštovné 60 h. obdrží úplný klavírní výtah
lšm
ihned po vyjití.
+ Z Českého spolku pro komorní hudbu
Praze.) Druhý řádný koncert koná se již dnes v
úterý o 7. hod. več. v Rudolfině. Účinkuje při něm
„České kvartelto
(Z pražské konservatoře.) Večírek koncertů
s doprovodem malého orkestru, jenž byl stanoven
na dnes (úterý, dne 11. února), odkládá se na dobu
pozdější. Ředitelství konservatoře opět oznámi,
kdy se bude tento večírek konati.
+y hotelu „Central“) koná se ve čtvrtek
13. února o půl 8. hod. več. klavírní večer Lolty
Kauímannovy. Lístky v hudebním závodě. Em
Wetzlera, Ferdinandova tř. 36.
nkb
kns
avou laov
oRuzne zpravy.
bato
v Kapitán Scott zahynul s výpravou n
Jižní točně? Z Londýna, 10. února. (K. k.)
Podle telegramu časopisu „Globe“ z Nového
Zelandu dostíhl kapitál Scott již n
točny 18. ledna 1912. Když se výprava
vracela k základně, od které vyšla, byla za-
sypána sněhovou bouří. Scott alje-
hoprůvodčízahynuli. Z jiné strany ne-
byla tato zpráva dosud potvrzena.
Seliger
Griegův
Čajkovský
Jangmannův
em Wetzler
Ferdinandův třída
Scott
alj
Londýn
sed Praha
Český spolek pro komorní hudba Praga
Český kvartelto
Central
Lolt Kauímannův
8
article
Přeřezmné telegrstní dráty. Z Londýna, 10
února. (K. k.) Telegratní dráty mezi Glasgovema
Londýnem byly v sobotu přeřezány. Přerušení te-
legrafického spojení mezi oběma obchodními stře-
disky potrvalo několik hodin. Protože byly dráty
vedené vzduchem přestřiženy, lze téměř s jistotou
za to míti, že toto přerušení provedeno bylo sufra-
žetkami.
Unesl dceru hr. Serenyla. Z Pešti, 10. úno-
rá. Hrabě Jan Serenyi pověřil vídeňského
advokáta dra. Emila Frischauera, aby podal trestní
oznámení na vídeňského soukromníka Alfreda
Badera, který unesl dceru hraběte, komtesu Elišku.
z jednoho opavského kláštera a v Kensingtownuv
Anglii se s ní proti vůli rodičů dal oddati.
Serenyi
Frischauer
Bader
Eliška
Londýn
Pešť
Kensingtownuv Anglie
9
article
hlasem protí 67. (Živá pochvala u sociálních de-
mokratů.)
Schůze byla přerušena, aby řečníci se mohl
dáti zapsati do seznamu řečníků o první vládní
předloze, týkající se zákona o ochraně pe-
kařakých dělníků
Po opětném zahájení schůze promluvil nejdřív
posl. Loser. Prohlásil, že uznává sociálně-politický
ráz osnovy, na druhé straně však chápe námitky
pekažských živnostníků proti zákonu a navrhuje
přikázati předlohu výboru. (Pochvala u křesť. soc.)
Posl. Jirásek prohlašuje, že hlavní příčinou
špatných poměrů pekařského dělnictva dlužno
hledati v noční práci, dále v dlouhé době pracovní.
v nezdravých dílnách a nehygienických, nedosta-
tečných noclehárnách, ve kterých nečiní se zadost
ani nejprimitivnějším zdravotním požadavkům
dále v nadměrném počtu učňů, kterých se často
ačkoliv jim není ještě 16 let, používá k noční práci
a kteří musí pracovati 14. ba až 18 a 19 hodin
při čemžčasto ještě nenavštěvují pokračovací ško-
lu. Další přičinou jest. stálá veliká nezaměstnanost
dělnictva a práce po všech 7 dní. Pekařští učňov
rekrutují se z nejchudších mezi chudými. Pekařšto
mistři činí největší překážky zákonu o náhradním
klidu, dále předpisům o nedělním klidu, takže děl-
níci jsou často nuceni vynucovati si stávkami do-
držování těchto ustanovení. Častá trestní ozná-
mení, která dělnické organisace učinily na mistry
zůstala namnoze bez výsledku, poněvadž mistři
těší se zvláštní blahováli úřadů.
Posl
Jirásek
10
article
Žákon jest pro dělnictvo absolutně nepřija-
telný a pouze zavedení éhodinné pracovní doby
mohlo by učiniti předlohu přijatelnou pro děl-
thooosnn
te
nictvo.
Posl. Muchitsch stěžuje si, že oproti dobro-
zdání pracovní rady pojata byla do předlohy usta-
novení, která zbavují zákon rázu dělnického o-
chranného zákona a činí ho spíše ochranným zá-
konem pekařů. Zvláště poukazuje, že schází usta-
novení o nedělním klidu.o nů
Na to byla debata skončena
Oproti návrhu posl. Losera, aby předloha byla
přikázána sociálně-politickému výboru, navrhuje
posl. Choc. aby byla přikázána výboru národo-
hospodářskému. Na návrh posl. Wohlmeter
se debata končí. Generálními řečníky byli zvolení
proti posl. Alois Brandl, pro posl. Reizes.
Posl. Reizes prohlašuje, že není zásadním od-
půrcem projednávané předlohy, která jej a posl.
Breitera pohnula, aby protestovali proti přikázání
jí výborům bez prvního čtení. Jejich odpor jest na-
mířen spíše proti berním předlohám, zejména však
proti zamýšlenému nahlížení do knih. V dalším
průběhu své řeči zabýval se řečník zevrubně sna-
hami o zkrácení pracovní doby a výsledků, které
v tomto směru doposud byly v Rakousku dosaženy.
Posl. Reízes konči svou čtyřhodinnou
řeč ve 1/412. hod. v noeí a navrhuje ko-
nec schůzle.
Místopředšeda Ždárský prohlašuje, že dmá
beztak úmysl schůzi skončiti. Jednání se přerušuje.
Mistopředseda ždárský ustanovuje přiští
schůzi na zejtřek na 11. hod. dopolednes
tímto jednacím pořadem: 1. Zákon o ochraně pe-
kařů, 2. zákon o podomním obchodě, 3. návrhyo
zavírání obchodů, 4. zpráva o změně obchodní
smlouvy se Švédskem, 5. zpráva o prodloužení vy-
vlastňovacího zákona pro Prahu, případně 6.
smlouva o ochraně známek a 7. sirotčí jistota mo-
ravské půjčky.
Posl
Choc
Brandl
Reízes
Místopředšed Ždárský
Rakousko
Švédsko
Praha
11
article
sv
V dnešní schůzi poslanecké sněmovny podali
poslanci Fridmann a soudr. interpelaci
v níž se přednáší stížnost. že námořní
odbor zadal stavbudoku, vážícíh
40.000 tun v ceně více než 8 milion
korun do Německa a táže se po důvodech
tohoto opatření, jež zvláště poškozuje tuzemské
národohospodářství právě v nynější době. —
V zejtřejší schůzi poslanecké sněmovny podají
poslanci Wastian, dr. Sehrelner, dr. šl.
Oberlelithnero dr. Erler a soudr. návrh.
aby změněn byl 8 43. zákona o autorském právu.
Návrh stanoví, aby normální 30letá ochrfnná lhůta
neplatila, jestliže až do uplynutí lhůty v důsledku
výslovného ustanovení autorova pořádána byla
divadelní představení pouze v jednom, autorem
ustanoveném místě. V tomto případě vyprší vý-
hradné provozovací právo 10 let po prvém jevišt-
ním provedení mimo určené místo, k němuž povolení
dal oprávněný, anebo když dílo nebylo po 10 let
nepřetržitě provozováno. Tento návrh, jehož úče-
lem jest zabrániti pietu porušujícímu provozování
»Parsivala«, jest v úplném souhlasu s osnovou na
doplnění německého zákona o autorském právu
jenž byl podán peticí, opatřenou více než 18.00u
podpisy německému říšskému sněmu. Při schválení
návrhu dosáhlo by jen právo ku provozování na
jevišti delší ochranné doby, kdežto jakékoliv kon-
certní provozování, jakož i otisk díla by po uply-
nutí dosavadní ochranné lhůty byl každému volný.
Fridmann
Wastian
doktor
Sehrelner
šl
Erler
Německo
poslanecký sněmovna
12
article
Z Vídně, 10. února. Posl. dr. inženýr Neu-
mann a dr. Hruban podali dnes interpelaci na
ministra vnitra v příčině odstranění če-
ského pojment vání na jizdních lísteleh
při 51 stanicích ve Slezsku. Odstranění če-
ského pojmenování nařízeno bylo ředitelstvím stát-
ních drah v Olomouci po rozhodnutí zemské vlády
slezské, která prohlásila, že české pojmenování
není ani jazykově ani v zemi obvyklé. Mezi jinými
týká se to stanic: Bernartic, České Vsi, Krňova,
Hradce-Hukovic, Javorníku, Kulovic, Pavlovic. Zá-
torů, Vrbna a jiných. Interpelanti se táží, je-li mi-
nistr vnítra ochoten zrušiti rozhodnutí zemské
vlády a rozhodnutí své ředitelství státních drah
intimovati.
Z Vídně, 10. února. Poslanec dr. Luka vs ký
podal dnes interpelaci na ministra železnic v při-
čině nepovolení výdejny železničních Histků jízd-
ních a okružních v Plžni.
Z Vídně, 10. února. Sociálně-demokratičtí po-
slanci Pernerstorffer a Seitz podali infer-
pelaci ve přičině propouštění záložníků a žádali.
aby společná vládá byla okamžitě se vší rozhod-
ností požádána, aby zrušila vojenská opatření
učiněná vzhledemna balkánskou válku a povo-
lané záložníky a náhradní záložníky propustila.
Posl
doktor
Hruban
Kulův
Luka
Seitz
Vídeň
Slezsko
Olomouc
Bernartice
Krňov
Hradec
Hukovice
Javorník
Pavlovice
Vrbno
Český ves
13
article
Z parlameniních výborů.
Z Vídně, 10. února. (K. k.)
živnostenský výbor projednával dnes vládni
předlohu o pařížské smiouvě ze dne 20. března
r. 1883, týkající se ochrany živnostenského vlast-
nictví, a madridskou smlouvu ze dne 14. dubna
1591 o mezinárodním registrování továrních nebo
obchodních známek a o doplnění o změně zákona
ze dne 6. ledna r. 1890vo ochraně známek. Po
zprávě posl. Heilimýera a po vysvětleních
vládního zástupce odbor. přednosty dra, svob. p.
Becka z Mannagetty byly obě vládní před-
lohy schváleny.
Rovněž byla schválena tato posl. Erbem
navržená resoluce: Vláda se vyzývá, aby při
zkoušení podobnosti nových známek dbala co
nejpřísněji, aby ani pro necvíčené oko nemohly
hastati záměny 5 existujícími známkami
Zpravodajem pro sněmovnu byl ustanover
posl. Heilin ge
Předloha zákona o dani ze
zápalek a zapalovadel.
anra
Z Vídně, 10. února. (K. k)
Zákon o dani ze zapalovadel, jenž dnes před
ložen byl poslanecké sněmovně, stanoví:
Zákonu o dani ze zapalovadel podléhají: sírky
zápalky ze slámy, lepenky, raželiny a předivových
vláken atd., zápalné svíčičky ze stearinu, vosdekt
nebo pod. látek. Daň jest vyměřena:
a) za sirky se sírou 2 h za každý balíček, jeni
neobsahuje více než 80 kusů; za baličky s vět-
ším počtem sirek 2 h za každých 80 kust
anebo další zlomek:
b) za jiné sirky 2 h za každý balíček, jenž ne-
obsahuje více než 60 kusů: za baličky s větší
Beck
Mannagetta
Vídeň
poslanecký sněmovna
Zákon o daň
14
article
počtem sírek 2 h za každých 60 anebo zlo-
mek další,
c) za zápalné svíčičky 10 h za každý balíček
jenž neobsahuje více než 60 kusů, za balíčky
s větším obsahem 10 h za každých 60 kust
anebo další zlomek.
V důvodové zprávě se uvádí: dle vyrovna
smlouvy s Uhrami ze dne 8. října 1907 není vylou-
čeno zavedení jednostranné navržené daně ze za-
palovadel v Rakousku a nutno pouze přihlížeti k
tomu, aby zajištěno bylo stejné zatížení sirek bez
ohledu na jich původ. Třeba že by souhlasný po-
stup v obou státních územích byl velkým prospě-
chem, nemůže přece akce tato býti v Rakousku
odsunuta. Jest totiž možno očekávati, že také
Uhrách budev dohledné době použito tohoto ber-
ního pramene, Až do té doby, než nastanou stejné
poměry, bude nutně obchod se zapalovadly z Uher
v pohraničním obchodu podléhati přiměřené kon-
trole. Z přiložené statistické tabulky vysvítá, že
lze nyní očekávati — počítá-li se donní spotřeba
3 sirek na hlavu — výnos 9.558.000 K, při denní
spotřebě 5 sirek na hlavu 15.930.000 K ročně. Dle
§ 5, podléhají sirkárny důchodkově úřadní kon-
trole, rovněž i prodej hotového zboží. Den, kdy
zákon nabudo platnosti, stanoven bude nařízením.
§ 15. předlohy stanoví: zapalovadla jiného druhu.
než v § 1. označeného s ohnětvornými nátěry,
kterých oheň se přenáší na zapalovač, podléhaií
zápalkové dani obnosem, který nesmí přesahovati
2 K. Tento obnos stanoví se cestou nařizovací se
zřetelem na výkonnost jednotlivých typů zapalo-
vadel.
Uhry
Rakousko
15
article
Z Vídně, 10. dnora. (K. k.) Jak bylo již ozná-
meno, rozhodla se vláda, že doplní berní předlchy
projednávané ve sněmovně, a to připojením osno-
vy o daní ze zapalovadel, k čemuž popud vyše
z porlamentních kruhů. Jedná-li se zde o dávku,
jež zatěžuje potřebu denního života, lze přece
tvrditi, že námitky, které theorie a praxe čint
proti zdanění předmětů hromadně spotřeby, jsou
právě u tohoto přodmětu spotřebního nejméně
oprávněny. Spotřeba sirek páčí se odborníkyu
nás na 8—9 kusů za den a 1 osobu. Tento konsum
znamená dojista roční skrovný výdaj 80 h až 1 K
na jednu osobu. Poněvadž v zemích, kde zdaněna
jest spotřeba sirek, činí spotřeba sotva 4—5 kusů
na jednu osobu, bude se moci také konsumentu
nás více méně vyhnouti zvýšenému vydání na zá-
palky, jestliže se jejich cena zvýší, přiměřeno
větší úsporností ve spotřebě. Spotřeba sírek jest
už ve většíně evropských států předmětem zdánění
v různých formách. Jak známo, bylo také v Ra-
kousku před několika léty uvažováno v souvislosti
se zákazem fosforu při výrobě sirek o zaveden
zápalkového monopolu.
Vídeň
16
article
Protože však tehdy uskutečnění tohoto plánu
postavily se v cestu obtíže, mimo to zákaz použí-
vání fosforu trval již více než jeden rok, upustila
vláda od tohoto úmyslu a navrhuje podobnou bern
formu, jak zavedena byla teprve asi přět půl tře-
tím rokem v německé říši. Daň má býti vybírána
obnosem 2 h za normální škatulku, t. J. škatulku
obvykle vypravenou, a to ze sirek tuzemského pů-
vodu, při odvážení zotovárny, při sirkách zahra-
ničního původu při obdržení. Při tom pomýšlí se
na snížení při levnějších sirkách, neboť balíčky
obsahující 80 kusů těchto sirek. budou podrobeny
stejné dávce, jako krabičky bezpečnostních zápa-
lek po 60 kusech. Tato berní sazba umožňuje hlad-
ké přesunutí dávky a následkem toho jest pln
záruka, že zavedení této daně nemůže býti použito
ke zdražení zápalek, přesahující výměru sazby da-
ňové. Náhradní zapalovadla budou zatížena podle
své výkonnosti přiměřenou daní. Výnos zápalkové
daně může se zřetelem na to, že konsum násled-
kem zvýšení cen zápalek značně klesne, páčiti se
na 10—12 mil. korun, avšak musí se pro přechodní
dobu asi 2 let počítati s podstatně menším příjmem.
Doba, kdy dávka tato nabude platnosti, má býti
stanovena cestou nařizovací, avšak daň sama.
předpokládaje nejrychlejší vyřízení předlohy, bude
moci se zřetelem na žádoucí přípravné práce býti
uskutečněna během druhé poloviny tohoto roku.
17
article
Politický přehled.
Politický přehled.
Země české. og tsel
18
article
Německá dískuse o sněmovní obstrukci.
Německá dískuse o sněmovní obstrukci.
Před týdnem citovali jsme obšírně oběžný
článek „člena rozdělovací komise“, uveřejně-
ný v „Pr. Tagbl.“ a radikálnějších krajinských
listech i s proroctvím, že německý lid bude
vyrovnání proklínat, bude-li z něho uskuteč-
něno to, co vešlo z dosavadních úmluv ve zná-
most a že němečtí učitelé nemohou spoléhatí
na splnění svých požadavků dříve, dokud se
nesetká německá obstrukce s úplným úspě-
chem t. j. s dosažením Frenglových návrhů.
Také ostrá odpověď člena výboru zemského
spolku německých učitelů z minulého týdne
jest našim čtenářům známa.
V nedělním vydání „Reichenb. d. Volks-
ztg.“, v níž se záležitosť tato přetřásá, ujímá
se zase slova „člen rozdělovací komise něme-
cké“, který odpovídaje zástupcí zem. spolku
německých učitelů, prohlašuje, že přijetí če-
ských podmínek ve společné poradě českých
a německých vyjednavačů, dne 18. ledna ozná-
mených, by se rovnalo úplnému zřeknutí se
obstrukce, porážce německé politiky, jakou
takovém dosahu dosud nikdy neutrpěla. Za-
mítnutí těchto požadavků jest prý mez
většinou německých poslanei
vyjednanou věcí, neboť všeobec-
ně klestí prý si cestu přesvědče-
ní, že v nynějším boji má býti roz-
hodnut osud Němců v čechách
Chovati ještě nějaké naděje v ústupnost
Čechů znamená prý úplně zneuznávati jiek
karakter a jich příznivou politickou situaci.
Frenglový
Volks
Němec
Čecho
spolek německý učitel
Reichenb
19
article
Usnesení německé okresní ústředny a úste-
ckého okresu ukazuje prý zjevně, že se hle-
dají jiné cesty učitelům pomoci a že cesta
opuštěním obstrukce jest pro německé po-
slance neschůdna. Požadavky učítelů jscu pr
uznávány, ale opuštěním obstrukce tou dobou
nesplnitelny. Nutno litovati, že právě učitel-
stvo je tak tvrdě postiženo politickým a na-
cionálním bojem Němců, avšak učiťelstvu ne-
má býti odňata všechna naděje na lepší bu-
doucnost, neboť jinak by prý se Němci mu-
silí vzdáti také veškeré naděje na konečné ví-
tězství v boji za — právo na život v této zemi
Jak vidět, rozhovor mezi německými ob-
struktory za každou cenu a instruktory něme-
cké mládeže začíná být zajímavým.
ololti
Poněmčený Chorvat dr. Fran Perko, zem-
ský poslanec z Nýřan, jest nejen největší
štváč, ale také žváč německý v Čechách. Nej-
novější jeho článek, kolující v německých li-
stech, hájí německé soudce proti české vý-
tce vzpoury proti zákonům a nařízením a ve-
lebí při tom „německy cílícího“ mi-
nistra Hochenburgera, jenž prý jest
od Čechů prolo tak zhavě nenáviděn, že pry
Němec
Chorvat
doktor
Fran Perka
Čecho
Nýřany
Čechy
20
title
Opět — Perko.
Perka
21
article
dovedl naproti české libovůli a chtíči postavit
přirozené a mravní právo německé v če-
chách. Politická síla Němců v Ostma r ee
dovede prý se o to postarati, aby jim také
v ostatních odvětvích veřejné správy vyvstal
Hochenburgerové, aby na příště už žádný mí-
stokrál v Praze německým politickým
úřadníkům národní hnutí nezapovídal a tele-
fonicky jim nařizoval protiněmecká rozhod-
nutí na německé půdě. Češí prý si budou musi
na to zvyknout, že rakouští úřadníci
německém jazykovém území nejenom podle
rakouských zákonů, ale i v německém ducht
budou souditi a rozhodovati.
pmlig i
Dr. Perko provádí tu aspoň na papíře
a způsobem ideologickým svou zamilovanou
myšlenku, k vůli níž stal se politickým
voyageurem po německé říši, t. j. popruštění
německé části Čech. V každém případě do-
dal českým zástupcům neocenitelný materiál
k dotazům jich na příslušném místě v příčině
dosavadního i dalšího postupu německých
soudců v Čechách; dostavil se nevolán sic, ale
přece jenom jako pádný a zajisté velmi dobře
zpravený svědek o ostmareckém smý.
šlení a hodlání německých soudců
uzavřeném území v Čechách.
Němec
doktor
Perka
Praha
Čechy
22
article
Opětné německé vyzvání k opuštění
bopsnu obstrukce.
Rozumí se, že se jedná zase o ironick
dráždění německých poslanců radikálním po-
směchem, neboť jen tak dlužno rozumět
úvodnímu článku »Nordböhm. Tagblattu«
který zase jednou bere na paškál německý
Verband k vůli malému finančnímu plánu
Všechny projevy německého lidu v Čechách
aby se němečtí poslanci postavili proti údě-
lům z kořaleční daně zemím, dští prý na
zeď, nejvýše prý že ozvé se vyjádřením, že
bude zvláštním prohlášením německým pro-
jeveno přání, aby těchto údělů země použily
jenom k účelům úpravy učitelskýchi platů
ačkoli by tato podmínka měla přijiti do zá-
kona.
Tu záhodno poznamenatí, že jiný ně-
mecký radikál současně, v liberecké nahoře
již uvedené »D. Volksztg.« mnohem správ-
něji dovozuje, že vázání těchto údělů k urči-
tému účelu zemi jest protiústavní a že
usnesení poslanecké sněmovny, jímž by se
takové očekávání vyslovilo, není pro zemské
sněmy závazné.
D Volksztg
Čechy
poslanecký sněmovna
23
article
Radikál v »Nordběhm. Tagblattu« do-
vozuje pak, že nerozbřeskne-li německým
poslancům v poslední chvíli, Češi obdrži
úděly z kořaleční daně a že budou moci
hospodařiti v zemi jako kdysi v květnu a že
se německé obstrukci vysmějí, neboť bude
prý jim vydána na nůž. List se táže-
»Jaký to má smysl v tomto případě dodržovati
obstrukci, lépe řečeno zdání obstrukce? My-
slíme, že v tom není žádného smyslu více. Ne-
jsme-li nebo nechceme-li býti z to, abychom za-
bránili opatřením, jaká by obstrukci smrtelně
zasáhla, raději se obstrukce ihned
vzdejme. Rozhodně by to bylo pocti-
vější než komedie, která se nyní s lidem pro-
vádí. Snad se jednou mezi Němci v Čechách
vyskytne pokolení, kteréž se boje chopí s novou
statečností a nezatíženo chybou nynější gena-
race, snad na nás budou musit nastoupiti Češi
ještě hůře než dosud, aby se obranně hnutí do-
stalo na dráhy, jedině úspěch slibující. V žád-
ném případě nebude však budoucí boj stěžován
ve svém úspěchu vlažností boje nynějšího,«
Symptom?!
čeští Němcí odmítají píseň »0 du meín
Oesterreích« a znají jen »Die Wacht am
Rhein«.
Čech
Němec
Čechy
24
article
Není to sice nic zvláštního a nového, nebot
jest známo, že Němci rakouští a zvláště čeští
vždy šilhali za hranice a jejich vůdcové otevřeně
už častokráte zcela neomaleně se zabývali posu-
nováním mezníků na hranicích, ale v poslední
době, jak známo, hrály si německé časopisy v Ra-
kousku na »vlastenecký rakouský tisk«, buršácí.
zdobeni sice tgikolorami velkoněmeckými, pořá-
dali »vlastenecké« demonstrace u pomniku Řade-
ekého, zpívalí pochod prince Evžena atd. To vše
ale jen proto, aby ukázali, jací jsou vlastencí proti
nám Čechům, kteří podporujeme Srby, Bulharya
Černohorce, což dle rozumu naší svaté byrokracie
nesrovnává se s t. zv. rakouským vlastenectvím.
neboť pravý rakouský vlastenec musí Slovany
nenáviděti.
Němec
Evžen
Čecho
Srba
Bulharya
25
article
Však zdá se, že ten nenadálý záchvat rakou-
ského vlastenectví u českých Němců už minul —
tak rychle, jak povstal. Hezký dokument o tom
podává »Budwelser Zeitung«. Tento časopis roz-
čilil se nad požadavkem, tlumočeným »Jihočeskými
Listy«, aby totiž na nádraží v Cmuntu byli dosa-
zováni ku pokladně úřadníci aspoň trochu češtiny
znalí, do té míry, že se zříká Rakouska a pro-
hlašuje, že písní rakouských Němců může býti
jedině »Wacht am Rhein«. Citujme doslovně:
»Našipísní není »O du mein Čster-
reich«; co vše jsme pro tuto říši už učinili
Brzy jsme zapomněli, že jsme Němcia jako Raku-
šané jsme vždy cítili a jednali, ale byli jsme od-
měněni těžkým nevděkem. Dnes musíme své síly
obraceti hlavně k udržení své národnosti a ne-
můžeme své kulturní úkoly plniti tak, jak bychom
si přáli, abychom se vyrovnali svým bratřím
v německé říši, To, čeho dosáhli Srbové, Bul-
haři, Řekové a Norové, práva sebeurčení, o to
musime my dnes ještě všemi silami zápasiti; pro
toto právo vystupují Čechové, jedná-li se o ná-
rody jim kmenově příbuzné, ale nám odpírají i
nejmenší právo. A proto nikdy neuznáme českou
zemi za svou vlast, naší vlastí jest provincie Ně-
mecké Čechy (Provinz Deutschböhmen), pro tu
pracujeme a té dosáhneme, děj se cokoli.
Němec
Srba
Řek
Noro
Čecho
Cmunt
Rakousko
Čechy
Budwelser Zeitung
Wacht be Rhein
Provinz Deutschböhmen
26
article
A chceme-li se k boji pro naše nejsvětějše
práva nadchnouti, tedy nechť zavzní zvuky oné
písně, která naše kmenové bratry vodila k bojia
vítězství ke cti a slávě, písně: »Wacht am
Rheinl«
Nuže pan poslanec F. X. Reitteren
(»Budw. Zeitung« jest jeho orgánem) tedy opět
nalil veřejnosti čistého vína a objasnil zřetelné
evangelium rakouských a zvlášté českých Němců
Oni jsou pro Rakousko, ale jen pro takové, klere
utlačuje, šlape a ubíjí Slovany, třeba že tito tvoři
více než polovinu jeho obyvatelstva. Jakmile ale
toto Rakousko opováží se přiznatí svým slovan-
ským obyvatelům trochu práv. tož — »Los vot
Oesterrelch« pod záštitou říšsko-němeché stráže
na Rýně — Wacht am Rheiní
To jest pravda nám všem dobře známá, je
nom vídeňské panstvo důsledně si před ní za-
cpává uši a zavírá oči
Jednou toho bude litovatl
Reitteren
Němec
Rakousko
Rýn
Slovan
Los votum Oesterrel
Wacht be Rheinit
Wacht be Rheinl
27
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Konec pověstí o rěckém biskupství
Pověsti o chystaném a dokonce už císa-
řem i papežem schváleném zřízení samostat-
ného biskupství v Rěce dotkly se nejbolest-
něji chorvatských listů, které právem v tom
shledávaly přetržení poslední niti, vížící Rěk
s diecesí seňskou a tim i s Chorvatskem. V po-
sledních dnech uklidnili se však i Chorvaté,
když záhřebské úřadní „Narod. Novine“ po-
přely ony pověsti a nad to se jim dostaloi
s jiných dvou stran ubezpečení, že s vůbee
nepomýšlí na odtržení Rěky od chorvatské
diecese. Seňský biskup, dr. Roch Vučíč,
oznamuje v novinách, že před dvěma lety.
když byl ve Vídni poděkovat císaři za své
jmenování, zmínil se také o pověstech stran
odloučení Rěky a císař ho ubezpečil, že ne-
dal a nikdy nedá svolení, aby se Rěka odlou-
čila od seňské dlecese. Druhou uklidňujíeí
zprávu zaslal do Záhřeba koadjutor záhřeb-
ského arcibiskupa, dr. Bauer, jenž meškal
tyto dni ve Vídni a účastnil se pohřbu kardi-
nála Nagla. Ve Vídni sešel se s papežským
nunciem Scapinellim, který mu dle in-
formací, obdržených přímo z Říma, oznámi,
že všechny pověsti o Rěce jsou holý výmysl.
Chorvat
doktor
Roch Vučíč
Bauer
Nagl
Scapinelli
RakouskoUhersko
Chorvatsko
Vídeň
Záhřeb
Řím
28
article
Slovenské gymnasium v Chorvatsku.
Po marném, téměř čtyřicetiletém úsk
Slováků, aby si mohli zříditi v Uhrách gymna-
sium se slovenským vyučovacím jazykem jako
náhradu za zrušená stará tři slovenská sy-
mnasia, ujali se této myšlenky Slováci, usedl
v Chorvatsku. Obecní zastupitelstvo velké
slovenské obce Staré Pazové ve Slavonii
usneslo se podati chorvatské vládě žádost,
aby dovolila založiti v obci slovenské gymna-
sium. Obec je hotova přispěti na zřízení slo-
venské střední školy větší částkou peněz a
také jiné slovenské obce v Chorvatsku a Sla-
vonii rády by na účel ten přispěly. Chorvat-
ská vláda ve věcech osvětových je neodvislá
od Pešti a mohla by tedy žádosti pazovského
obecního zastupitelstva vyhověti.
Slovák
Chorvat
Chorvatsko
Uhry
Stará Paz
Slavonie
Pešť
29
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
nascsteenee
30
article
Rusko a Rakousko.
Rusko
Rakousko
31
article
Ruské listy jsou za jedno, že list rakou-
ského císaře a králeruskému caru-imperáto-
ru zlepší vzájemný poměr obou států: ale má-li
to zlepšení býti trvalé, pokládají za nutno,
aby Rakousko-Uhersko zrevido-
valo svou balkánskou politiku.
Rusko dosud nehledalo a nehledá pro sebe
na Balkáně žádných zvláštních výhod. Ono
hájí svobodu balkánských národů, vidoucv
jich pokojném rozvoji jednu z podmínek obec-
ného evropského pořádku. Rakousko-Uher-
sko naprotí tomu domáhá se, aby jeho politi-
cká i hospodářská převaha na Balkáně byl
utvrzena. Zájmy Ruska na Balkánském polo-
ostrově úplně splývají se životními zájmy bal-
kánských národů a obecného míru. Rakousko-
uherská diplomacie naproti tomu snaží seo
to, aby se stala ujma nezávislosti balkánských
národů, zejména Srbů v obou královstvích i
v Makedonii. Přiměřeně tomuto rozdílu při-
způsobuje se i politické chování obou státo
v balkánských otázkách. Rusko při vší váha-
vosti své diplomacie vystupuje vždycky jako
osvobodítel balkánských národů a to i ne-
slovanských — Řeků a Rumunů. Rakousko
popuzuje Řeky na Rumuny, Srby a Rumuny
na Bulhury. Bulhary na Rusko, Albance n
Srby. Byla by to nějaká oběť od Rakouska,
kdyby se k vůli dobrému poměru ke Slova-
nům balkánským i Rusům vzdalo této politiky,
či vlastně této politické methody? Kdyby tak
učinilo, ono samo by nejvíce získalo, protože
by neživilo ten odpor proti sobě, který svou
politikou vštípilo balkánským národům,
Rusku by usnadnilo historický úkol bditi nad
samostatností balkánských národů, za níž po
staletí bojoválo.
šii že
Srba
Řek
Rumun
Bulhar
Rus
RakouskoUhersko
Rusko
Balkán
Rakousko
Uhry
Makedonie
32
article
Boj Lotyšů s Němci
Lotyš
Němec
33
article
Riga, hlavní město pobaltických gubernií, roz-
košný mořský přístav na Dvlně, po 700 let bylav
rukou německých. Zdá se, že se blíži doba pádu
německého panství v tomto městě, při nejbližších
volbách do městského zastupitelstva chystají se
Lotyší porazit Němce. Tento dramatický zápas ná-
roda lotyšského, Slovanům velmi blízkého, jest o-
všem pro nás velmi zajímavým jevištěm; cítíme zde
ozvénu těch bojů a Germánstvem, které sami ve-
dome, Ruská politika po připojení pobaltického
krajek ruské říši sice spíše hýčkala baltické ba-
rony, než aby přímo chtěla německému živlu ško-
dit, ale jakmile se Rusko trochu zmodernisovalo
a odstranilo z baltického kraje staré feudální řády
německé, vítězství domácího živlu lotyšského
estonského konec konců muselo přijít. Lotyši maji
dnes v Rize 2450 hlasů, Němci jen 2000—2100, Ru-
sové 600, cstatní národy asi 150. Jedná se tudí
Lotyšům o dohodu s Rusy, aby měli vítězství za-
bezpečeno. Rusům nabízeji starostenství a 16 man-
dátů městských. Němcům 24, ostatním 6, sobě vy-
hražují v podminkách dohody 34.
Němec
Lotyš
Rus
Rusko
Slovan
34
article
Jeden z předáků volebního výboru lotyšského
vyslovil se o ideovém podidadě sblížení rusko-
lotyšského takto: „Je těžko hledět do budoucnosti
ale své předpoklady já osnuji na projevujícím se
poslední době sklonu lotyšské inteligence k
všemu ruskému, k ruské kultuře, umění, Hiteratuře.
škole. Ukážu na ohromný úspěch ruských kusův
lotyšském divadle. V bibliotékách přibývá poptávek
lotyšských po ruských autorech. A co my bereme
u Němců — skoro nic anebo málol Lotyši začínají
chápal dosah kulturního sjednocení s velkým ru-
ským národem, kleré jistě v budoucnosti odhal
nové perspektivy ve všech oborech národní čin-
nosti.
Němci isou sice odsouzeni k postupnému vy-
mírání v baltických guberniich, ale přes to činí
všemožné pokusy zachránit se. Jedním z takových
pokusů v poslední době jest kolonisace německých
osadníků z volyňské, kijevské a povolžských gu-
bernií v baltickém kraji. Prvé pokusy se nezda-
říly, poněvadž v kulturnějším kraji těžko se dobý-
valo živobytí Němcům, přišlým ze zapadlých du-
bernií, ule baroni pomáhají si aspoň tím, že lacino
postupují německým osadníkům něco pozemků, aby
osadníci byli připoutáni k novému kraji. ale zase
tolik neměli ze svého pozemkového vlastnictví, že
y jim to stačilo na živobytí. Němečtí baroni chtí
zabít dvě mouchy jednou ranou: nabýt německých
kolonistů a laciných dělníků. V Hasenpotském
okrese v kurlandské gubernií osadili prý takto asi
5000 Němců, ale to je okres, kde se kolonisační
práce dála nejinlensivněji. V Rize založili Němci
spolek pro podporu německých osadníků. S ruské
strany ruské osadnictví podporuje Selská banka
správa státních pozemků:
Němec
Lotyš
5000 Němec
Hiteratura
selský banka
35
article
Za rovnoprávnost ruského jazyka.
Na mezinárodní sjezd historiků v Londýně byl
vyslán kijevskou universitou prof. Bubno v, který
navrhl universitě, aby žádala, ať na mezinárod-
ním sjezdě vedle anglického, francouzského, ně-
meckého a vlašského jest připuštěn i jazyk ruský.
Universitní sbor kijevský souhlasi s návrhem prol.
Bubnova a pošle jej ruské akademii nauk i všem
universitám, aby návrh podporovaly.
bue pe Anslie a Německo-
K olázce dohody mezi Angllí a Německem
poměru bitevních lodí, jež se opět vynořila prohlá-
šením státního sekretáře Tirpitze, který přijal my-
profesor
Bubna
Bubnův
Tirpitz
Londýn
Německo