1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí 10. února 1913.
Praha
4
article
Narannl a večerní laty
předpláci set
V Praze v administracit
sa měsic. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 6 K — h
a dvoji donáškou
ta měsíe. . . . . . p
za čtvrt leta . . . . 7 K e2h
ve fliálkácht
sa měslo . . . . . 2 K 90
Poštoui
aa měsle.
trrt ieta ! . . . B K 80
s dvojí zásilkou
tis měsle-
sa čtvrt. lese
k S
ová válka na Balkáně
Praha
Balkán
5
article
Bombardování Drinopole.
Bombardování Drinopole.
ol
čtyři dní v obraně.
Z Cařihradu, 8. února. (K. k.) Ve sděle-
ném konsulátním telegramu z Drinopole, jenž
byl dodán velvyslanectvům ráno
telegrafii bez drátu prostřednictvím minister-
stva vojenství, se sděluje, ž e bombardování
Drinopole trvá již 4 dny.
Ze Sofije, 9. února. (K. k.) Dle došlýcl
sem, ale nikoliv ještě úřadních zpráv podnikl
dnespluktureckého vojska výpa
na východní frontě Drinopole, ale
byl odražen. Na pobřeží Mramorového moře
nepodnikli dnes Turci žádnou akci. Lze z toho
souditi, že následkem včerejšího neúspěchu
upustili od úmyslu vyloditi vojsko.
Bulharský aeroplán nad Drinopolí.
Z Cařihradu, 8. února. (K. k.) Bulharský
seroplán přeletěl Drinopol, ale palbou Turků
byl zahnán.
Turek
Drinopol
Cařihrad
Sofijá
Drinopolit
6
article
Boj o Skader.
Z Cetyně, 9. února. (K. k.) (Z úřadního
černohorského pramene.) Pravé křídlo sboru
jenerála Martinoviče obsadilo vesnici Djons-
Sin (?) pod tarabošskýmí opevněnými. Le
křídlo sboru, jež postupovalo na pobřeží je-
zera Skaderského, proniklo téměř až do ši-
roké. Vojsko, rozložené ve středu, proniklo
až na 200 metrů k opevněním tarabošským.
když výzvědné oddíly zničily před tím na 12
místech drátěné záseky. Taraboš jest ne-
ustále bombardován se Široké gory a s Obli-
ky. Oddíl srbského vojska, jemuž velí plukov-
ník Popovič, a 3 prapory Černohorců s kulo-
mety a děly postoupily k Brdici a udeřily
prudce na nepřítele. Dle zpráv, došlých o
armády korunního prince, byli Turci na celé
čáře poraženi. Černohorské vojsko postoupilo
a obklíčilo malý Bardanjol. Velký Bardaniol
jest již obsazen. Včera zajatí Turci potvrzují
pověst, že Hasan Riza padl a že ve Skadrus
počíná jeviti nedostatek potravin, prohlašu
však, že střeliva jest přeby tek.
Z Cetyně, 9. února. (K. k.) (Z úřadního
černohorského pramene.) M a lý Bardanjo
důležitá to turecká posice, kde se nepříte
silně opevnil a kde se po dva dny bránil, by
černohorci obsazen. Černohorci dopravili těž-
ká děla na dobytou posici, odkud budou moc
podporovati pozdější boje a eventuální útok na
Skader. Srbské a černohorské vojsko počalo
dnes útočiti na Brdicu. Podrobnosti o útoku
lom nejsou ještě známy
Martinovič
Popovič
Černohorec
Turek
Hasan Riza
Cetyně
DjonSina
7
article
Boje na polcostrově galinolském.
N. Z Paříže, 10. února. (Zvl. telegr. „N
L.“) Zpravodaj „Matinu“ v Cařihradě sděluje
svému listu ze včerejšího dne, že od důstoj-
níků dvou italských křižáků dověděl se zají-
mavé podrobnosti o posledních bojí ch
na poloostrově gallipolském. Když
křižáky pluly k Zlatému rohu, byli důstojníci
i mužstvo jejich po delší dobu svědky útoku
Bulharů u Bulairu ke Gallipoli a seznali, že
vede se tam velice ostrý boj. Bulhaři postavili
na návrší 3 bateric, jejichž palba v řadách Tur-
ků hrozně řádila. Turci pokusili se několikráte
děla tato umlčeti. Konečně důstojníci viděli
jak rozvinují se silné řady turecké pěchoty
soudili, že Turci nabývají převahy. Dále ne-
mohli důstojníci více již ničeho pozorovati, po-
něvadž lodi italské se od bojiště vzdálily. Když
však blížili se k malému přístavu Iharkoj na
Mramorovém moři, byli důstojníci italští svěd-
ky nového boje.
Tři turecké válečné lodi „Torgut Reis
„Chaireddin Barbarossa“ a „Medžidija“, jakož
i několik torpédovek střílely na tento pří-
stav, který měli obsazený Bulhaři. Na různých
částech města vyšlehly plameny. Teprve o 9
hod. večer střelba ustala. Všechny výšiny po-
dél Mramorového moře, které byly Bulhary
obsazeny a opevněny, byly z tureckých lodí
bombardovány, až je Bulhaři musili opustiti
Turci vylodili u Silivri silný oddíl vojska, kte-
rému se podařilo Bulhary poraziti a odejmouti
jim 8 děl.
Bulhar
Turek
Torgut Reis
Chaireddin Barbarossa
Paříž
Cařihrad
Turec
N L
8
article
Na čáře čataldžské.
Na čáře čataldžské.
Z Cařihradu, 9. února. (K. k.) Postupu-
jící turecké vojsko zjistilo, že Bulhaři zřidi
obranné zákopy. Část vesnice Jenidže vy
hořela. Nejsou potvrzeny zprávy.
že vyhořelo též město Čataldža
Sitnační zpráva z bojiště.
Z Cařihradu, 8. února. (K. k.) Dle úřadni
zprávy neustávají půtky na frontě
turecké armády. U čataldže nenastala
žádná změna. Na levém tureckém křídle za-
pudily včera pěchota a jízda nepřítele. Na
poloostrově gallipolském dochází mezi otto-
manským vojskem v Bulairu a nepřátelským
vojskem, rozloženým v Kanilu, ke srážkám
jimíž se však situace nezměníla. Bombar-
dování Drinopole trvá. Pevnost se
úporně brání. Pověsti o uzavření Dardanel se
energicky vyvracejí.
Z Caříhradu, 8. února. (K. k.) „Iiham
sděluje, že turecké vojsko obsadilo opět
posice, z nichž dříve ustoupilo. Nepřítel po
prudkém boji u Kavaku ustoupil s velkými
ztrátami.
Ze Sofije, 9. února. (Ag. Tel. Bulg.) Turei
zahájili včera ožensivu proti bulharskému voj-
sku, rozloženému u Bulajru. Strhl se úporný
boj, jenž trval až do 3. hod. odpol. Bulharské
vojsko přešlo k energickému útoku, odrazil
Turky a pronásledovalo je až ke tvrzím bu-
lajrským. Na bojišti zůstalo mnoho mrtvých a
raněných. Zajati Tuřei vypravájí, že ná stra-
ně Turků zúčastnilo se útoku 6 divisí. Bulhar-
ské vojsko necouvlo z bojiště. Nepřitel poku-
sil se z večera vyloditi vojsko u Charkeuje,
kde se objevilo 20 válečiných bodi. Sotva
bylo vyloďování zahájeno, napadli Bul-
hařicvyloděnou tureckou pěchlo4
a způsobililjí znsčné ztráty. Na to
turecké válečné lodi odpluly.
Bulhar
Turek
Tuřei
Cařihrad
Čataldža
Dardanely
Sofijá
dování Drinopol
Caříhrad
9
article
V bombardavání Drinopole se úspěšně
pokračuje. Dle vypravování sběhů prchají po-
sádka a obyvatelstvo města do různých měst-
ských čtvrtí, chráníce se před střelamí Bul-
harů. Na čáře čataldžské končí všechny po-
kusy Turků přejítí k ofensívě, úplnou poráž-
kou. Mezi zrančnými a padlými Turky jsou
též vojácí temné pletí. Turci pokusili s
u Bodimy, severovýchodně od Strandže na
pobřeží Černého moře, vyloditi vojsko, ale po-
kus tento byl zmařen. Turecké vojsko zane-
chalo na bojišti asi 50 mrtvýcha
Z Cařihradu, 8. února. (K. k.) Časopia
„Tasvir i Eíkiar“ sděluje, že turecká létadl
podnikají časté lety nad čarou čataldžskou.
Jak týž časopis se dovídá, klade oddíl bulhar-
ského levého křídla, jenž obsadil posíci u je-
zera derkosského, u osady Lazar ještě odpor
jenž však asi již dlouho nepotrvá.
Včera se pokračovalo v dopravě vojsk
do Gallipole a Rodosta. Část předvčerejšíh
transportu vojska byla určena do Midie na
pobřeží Černého moře, kde se pokusili Kur
dové napřed přistáti za pomoci některých vá-
lečných lodí, aby potom znepokojovali v če-
tách vojsko bulharské. O tomto pokusu Kurdů
není dosud zpráv. Vojenská správa rekviro-
vala většínu parníků, jež obstarávají dopravu
mezi bosporskými předměstími. Doprava tím
velmi utrpí.
Král Ferdinand do Dedeagače.
Ze Sofije, 9. února. (K. k.) Král a prin-
cové odjeli dnes v noci, provázeni ministry
Turek
Lazar
Ferdinand
Drinopol
Černý moře
Cařihrad
Dedeagač
Sofijá
10
article
Teodorovem a Franghiou, z Dimotiky do De
deagače.
Domnělý souhlas Ruska, aby Skader zůstal
albánským.
M. Z Kolína n. R., 9. února. (Zvl. telege
„Nár. L.“) Dle petrohradských zpráv sou
hlasí prý Rusko s přáním rakouským
aby Skader zůstal hlavním městem Albán
ska, neboť tim prý odstrančny budou hlav
políže při řešení této otázky
Venízelos v Solunu.s
Ze Soluna, 8. února. (Ag. d'Athěnes.) Mi-
nisterský předseda Venizelos přijal v budově
prefektury členy soudních úřadů, správní
úřadníky, metropolitu solunského, muftiho,
vrchního rabína, starostu solunského, metro-
politu bitolského s deputací obecního zastupi-
telstva tohoto města a metropolitu z Xanthi
Tázal se starpsty solunského, může-li mu re-
ferovati o nějakých nedostatcích řecké sprá-
vy. Starosta vyslovil se pochvalně o správ
a podotkl, že nemá žádných stížností. Venize-
los poptával se zevrubně po přáních obyvatel-
stva, pokud ide o všechna odvětví správy
V poledne konalo se u krále dejeuner, jenž
projevil při něm radost nad příchodem Vení-
zela do Soluna. Venizelos měl potom s králov-
nou rozmluvu o uprchlicích.
Turecké ženy povzbuzují armádu.
Z Cařihradu, 9. února. (K. k.) Asi 4000
moslemínských žen konalo včera v univěrsitě
schůzi, v níž byly proneseny četné vlastene-
cké řečí. Mezi řečnicemi byly též choť gene-
rála Mahmuda Muchtara paše a princezna
Münez. Schůze se usnesla jménem ottoman-
ských žen zaslati armádě telegram, vyzý-
vající jí, aby vytrvala v boji, projeviti odpor
žen celého islamského světa nad ukrutnostml.
spáchanými spojenci v Rumelii a za sla t
manželkám náčelníků evropských
států obšírný telegram, v němž se protestuje
proti ukruinostem vojska balkánských států
a apeluje se tklivými slovy na slechetnosta
lidskost manželek náčelníků států, aby byla
učiněna přítrž těmto ukrutnostem.
Teodorov
Franghia
Dimotika
Skader
Venizelos
Muchtar
Rusko
Kolín
Albán
Cařihrad
Rumelie
z Soluna
Xanthi
Aga . d ' Athěne
11
article
Reoseveltuv hst Danevovi.
Ze Sořije, 8. února. Odpovidaje na děkov-
nou adresu, jež byla mu odevzdána za jeho
článek, v němž se vyslovil s velkou chválouo
Bulharsku, zaslal Roosevelt dru. Dane-
vovi srdečný list, v němž tlumiočí obdiv nad
vlastoneckými občanskými ctnostmi celého
návoda bulharského a velkou rados
nad velkolepým dílem vojska bul-
ha rskěho, jež svýmř vítězstyí m
osvobodilo civilisované lidstvo
odtísnivého tlaku, jakým bylo tu-
recké panstvi v Evropě. Rloose-
velt zdůrazňuje nutnost, aby město Dri-
nopol, jehožpádstoletpředzabrá-
ním Cařihradu vyznačoval pokrc-
ky hrůzovlády Turecka ve stře-
dověku, bylo chrabrostí bulhar-
ského národa dnes civilisaci vrá-
ceno a připadlo opět Bulharsku.
Přímé jednání o mír mezi Turky a Bulhary.
Z Cařihradu, 9. února. (K. k.) Bývalý vel-
ký vezír Hakki paša konferoval včera
dnes na Portě s velkým vezírem. Proslýchá
se, že bude pověřen úkolem, aby vyjednáva
poloúřadně o mír s bulharskými delegáty, s ni-
miž by se setkal v Bukurešti. Jedním z bulhar-
ských delegátů bude prý bulharský vyslane
v Bukurešti.
Ujištění o všeobecném zachování neutrality.
Z Berlína, 9. února. (K. k.) „Norddeu
sche A11 g. Ztg.“ píše ve své týdenní hlíd-
ce: Přání mocností, aby bylo zabráněno opět-
nému zahájení bojů v Thracii, nedalo se usku-
tečníti. Ale vzájemný poměr mocností byl
neochvějně zachován.
Roosevelt
Dan
Bulhar
Bulharsko
Evropa
Dri
Cařihrad
Turecko
Bukurešť
Berlín
Thracie
Norddeo sche A 11 g
Sořij
12
article
Úsilí jejich směřuje i nadále k největšímu
co možná omezení a zkrácení událostí váleč-
ných k účelné součinnosti o brzkém uzavření
míru a k společnému rozřešeni otázek, na nichž
jsou interesovány a jež byly vypracovány na
konferenci velvyslanců v Londýně. K dosažent
tohoto cíle setrvaji moeností v solidárním za-
chování neutrality a evropské dohody. vo
Londýn
13
article
Rumunskorpulharský snor, eív
Rumunskorpulharský snor, eív
Ze Solije, 9. února. (K. k.) „Mir' projevuje.
ačkoliv lituje doby, která byla zvolena k vy-
tčení bulharsko-rumnuského sporu, uspokojení
nad usnesením, aby vyjednávání bylo přeloženg
z Londýna do Sofije, doufáje v brzké vyřizen
této otázky, aby byla učiněna přitrž mrzkému
podezření, jež činí z rumunského národa spo-
jence staletého nepřítele, jenž po staletí uti-
skoval Bulhary, Řeky a Srby, jakož i Rumuny
Všichní vědí, že Rumunsko trpí jistě tímto p -
dezřením, a odmitají nadějí, iiž kladou Ture
do Rumunů, jako urážlivou pro jejich čest
národní důstojnost. Rumunsko-bulharské přá-
telství jest tak starého data, že možno bezpeč-
ně očekávati, že i nýní odolá všem pokusům
o icho zkalení, a že ti, kdož si přejí jeho zka-
lení, budou zklamáni, ale že budou snad muse
pykati za své chyby, neboť zdravý smysl ná-
rodů a jejich pud sebezachování nemohou vy.
mizeli, aby ustoupily chladné politice a ne-
správným národním snahiám.
Bulhar
Řek
Srba
Rumun
Všichní
Solija
Mira
Londýn
Sofijá
Rumunsko
14
article
Vypovězoný zpravodni „Matinu“.l
Z Cařihradu, 9. února. (K. k.) Porta se roz-
hodla vypověděti dopisovatele „Matinu“ Cui-
neta pro jeho nepravdivé a tendenční zprávy.
zejména o domnělých sporech tureckého vojska
u. Čataldže.
Poštovní doprava některým srbským listům
v Rakousku odňata.
Z Vídně, 9. února. (K. k.) Ministerstvo
vnitra odňalo pro království a země na říšské
radě zastoupené poštovní dopravu bělehrad
ským listům „Pravda“. „Tribuna“, „Stampa
a vycházejícímu v Bělehradě časopisu „Illu
strovna valna kronika“ .
Povolená plavba francouzskému křižáku
Dardanelamí.
Z Cařihradu, 8. února. (K. k.) Bylo vy-
dáno iradé, v němž se povoluje plavba Dar
danelami francouzskému křižáku „Victo
Hugo“ který má býti třetí staniční lodí v Ca-
říhradě.
Stižnost na řecké bomhardování.
Z Cařihradu, 8. února. (K. k.) Ekumení-
cký patriarchát stěžoval si u Borty, že z obr-
něnce „Mesudie“ bylo za bombardování My-
riofita stříleno též na ženy a děti, jež čekaly
na přístavním můstku, a že prý několik těcht
osob bylo při tom jednak usmrceno, jednak
zrančno.
Matin
Čataldža
Stamp
Dardanelam
Hugo
Cařihrad
Rakousko
Vídeň
Bělehrad
Illo
Ca
16
article
Z Bělehradu, 9. února. (K. k.) S úřad-
ního srbského místa prohlašuje se za na-
prostou smyšlenku zpráva časopisů, že prý
srbské vojsko spálilo rumunskou školu
knihovnu v Bitolji. Totéž platí o zprávě, že
Albánci zajali u Lěše 2 prapory srbskéh
vojska.
Ještě o přísaze Šukri paše-
Šukri paša zaslal kabinetu Kiamila
paše tento telegram, který má veliký význam
v bojí o Drinopol:
„Není v dějínách tureckých vojevůdce,
který by byl tak zbabělý, aby dobrovoln
vydal jednu z největších pevností světa,
jakou jest Drinopol, nepříteli tak krvežízni-
vému a strašnému. Nikdo nesmí říc, že bych
se já takové zbabělosti dopustil. Raději obě-
tuji naše vojska do posledního muže a po-
Albánec
Bělehrad
Drinopol
17
article
V drobném prodeji
ranni čislo o sobě
večerní . . . . . . . za 4 h
Ve fliálkach na venkovšt
ranni člslo . . . . . . . 10h
večerni
. . . . . . 5b
lnseráty
platí se hotově napřed.
Předplaceni a ingerty přljima
sdministrnce v Marianské ul., .
Tam nacházejí se táž
redakce, tiskárna a expedice
„Národnich Listů“.
Rukopisy se nevracej
18
article
slední ránu revolveru uchovám si pro sebe.
Kdybych uznal, že nemožno jest déle odpo-
rovati, postaral bych se, aby 40.000 Bulhar
zde se nalézajících, bylo odstraněno. Ženy.
děti a nemocné svěřím ochraně cizích kon-
sulů a každé ženě, dítěti i nemocnému dám
zároveň bílý šátek (v tom je dvojsmysl; pro
Turka znamená to jednak znamení míru, jed-
nak rubáš smrti. Pozn.) Ponechal bych pak
na vůli konsulům, aby také tyto chráněnce
dali povražditi, jak to učinili Bulhaři našim
ženám před jejich „civilisovanými zraky“
Pak obrátím svá děla proti všem Bulharům.
proti všem krásným budovám, jež jsou ozdo-
bou našeho drahého města a obrátim je ohněm
i mečem v obrovité trosky. A moje statečné
vojsko uprostřed tohoto ohně uvnitř města
a smrti venku prorazí nepřátelské řady,
kdyby miliony čítaly, a buď čestně padnou
nebo vítězně opustí tyto zříceniny.“
Tento telegram byl zaslán v polovici ledna
Kiamilu pašovi, když se jednalo o to, a by
Drinopol byla zneutralisována.
Telegram byl co možná tajen, ale komité dů-
stojnické přece o jeho obsahu zvědělo. Te-
legram přispěl prý značně ku převratu v Caři-
hradě. Korrespondent „N. Fr. Pr.“ považuje
šukri pašu za muže, jenž dovede splniti, čím
hrozí.
Bulhar
Turek
Korrespondent
Drinopol
Francie
19
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
21
article
Z Vídně, 10. února. Poslanecká sněmovna
bude míti schůze dnes a zejtra. Tato
bude krátkou, takže budemociještě ve-
čer sejíti se výbor finanční, ve kte-
rém práce budou nyní popohnány
Vláda se odhodlala zodpověděti dotazy.
které budou na ni dnes podány v příčíně dodá-
vek, učiněnýchmarinou v Německu
sumou 23 mil. K. Vláda zůstavuje ovšem slovo
chefu mariny hr. Montecuccolimu, kte-
rému bude se zodpověděti, měl-li vážné a pilne
důvody nejen odborné, nýbrž hlavně finanční,
zadati dodávky rozsahu tak velkého do ciziny.
Montecuccoli
Vídeň
Německo
23
article
Z Vídně, 10. února. „Morgen“ oznamuje ze
Salcpurku: Dosud nebyl císařem potvrzen zá-
kon, kterým se mění obecní řád volební, jenž
obsahuje ustanovení, podle kterého mohou na-
být občanského práva města Salcpurku jen
osoby národnosti německé. Ustanovení toje
překážkou sankce a vláda naléhá, by tano-
vení to bylo změněno.
Lukacsova audience.
Z Vídně, 9. února. (K. k.) Císař přijal
dnes dopoledne uherského ministerského
předsedu dra. šl. Lukacse v Schönbrunnu ve
zvláštním slyšení, jež trvalo hodinu. Odpole-
dne odjel ministerský předseda opět do Uher.
Císař Vilém II. — o bohu a víře.
Z Berlína, 9. února. (K. k.) O dnešní slavnosti,
uspořádané v universitní aule na paměť obrození
německého národa v r. 1813, pronesl cís ar
Vilém řeč, v níž m. j. pravil: Prohlásil jsem
v Královci obyvatelům východního Pruska, že
jádro velké povznášející doby bylo dlužno spa-
třovati v tom, že pruský lid našel opět svůj mrav-
ní životní názor, založený na náboženství, jinými
slovy, že našel opět svého boha. Dnešní pokolení,
jež kloni se k tomu, že věří hlavně tomu, co vi-
díme, co můžeme dokázati, nebo rukama uchopiti.
jež však jeví skrovnou způsobilost pro záležitosti
transcendentální, a jemuž působí slovo nábožen-
ství nesnáze, teto pokolení potřebuje zajisté poky-
nu, jak může dospěti k staré víře svých oteů. Bray
Lukacsův
doktor
Vilém II
Vilém řeč
Bray
Vídeň
Schönbrunn
Odpol
Uhry
Berlín
Královec
východní Prusko
25
title
Rickarda Wagnera „Tristan a Iselda“.
Rickard Wagner
Tristan
Iseld
27
article
Vnější děj „Tristana“ je na drama, které bea
přestávek vyplňuje samo celé čtyři hodiny, beze-
sporně nepatrný. Ale ten je zde něčím zcela pod-
řadným. Vlastní drama odehrává se v nitru jeho
postav, hlavně Isoldy a Tristana. Wagner sám
karakterisuje ráz „Tristana“: „Na toto dílo dovo-
luji si klásti nejpřísnější požadavky, jež z mých
theoretických tvrzení vyplývaji“. Wagner volal po
hudebním dramatě, jež ve svém ději bylo by „vší
konvence, všeho historicky-formálního zbaveno“,
čili jehož obsahem bylo by to, co Wagner sám na-
zývá „čistě lidským“ (das Reinmenschliche), čímž
rozumí právě ony děje, z nichž eliminováno je vše
vnější a nahodilé, jež oproštěny jsou všech momen-
tů pragmaticky historických, politických nebo
dogmaticky konfesionálních. Přirozeno, že této tou-
ze po „čistě lidském“ nejvíce odpovídá drama, po-
ložené zcela do nitra jeho postav. Takovýmto dra-
matem lidských duší a srdcí je „Tristan a Jsolda
a jeho nervus movens je láska, láska pohlavní. Ten-
to erotický moment uvedl Wagnera na myšlénku
komposice „Tristana“. Přiznává sám v dopisuk
Tristan
Isolda
Wagner
28
article
Lisztovi, z jakých ryze osobně zabarvených moti-
vů ujal se tohoto sujetu: „Ježto však v životě ni-
kdy jsem skutečného štěstí lásky nepožíval, chci
lěmte nejkrásnějším ze všech snů ještě pomník po-
staviti, v němž od počátku do konce má se tato
láska jednou dokonale nasytiti . . ." Než v samu
kemposici „Tristana“ zalehl ještě další, konkretní
trotický tén, který, myslím, že skladbu „Tristana
odklonil v jiný směr od původního plánu, dle něho
měla se láska v dramatě úplně vyžíti. Životem Wag-
nerovým mihla se nejsvětlejší z postav ženských,
rimiž umělec se setkal. Byla to Matylda Wesen-
donková, choť zámožného obchodníka, který vli-
vem jejím stal se i mecenášem Wagnerovým. Po
zmrti její (r. 1904) vydaná publikace „Richard Wag-
ner an Mathilde Wesendonk“, obsahující korespon-
denci a denníkové zápisky obou, je nejcennějším
pramenem ku poznání psychologie Wagnerova tvo-
ření v „Tristanu“. Čím byla Wagnerovi tato ideálně
zanícená a krajně obětavá žena, dovídáme se z li-
stu, psaného sestře Kláře: „Co mne po šest let
sdržovalo, těšilo i posilovalo, takže jsem po boku
Miny (t. j. choti), přes enormní rozdíly našich po-
vah a bytostí setrval, jest láska oné ml a dé
paní (t. j. Matyldy Wesendonkové) . . .“ A dále
čteme v tomto listě: „Poněvadž mezi námi o spoje-
ní nikdy nemohlo býtí řeči, nabyla naše hluboká
náklonnost rázu truchlivě bolestné touhy . . . My
resignovali, odříkajíce se každé sobecké tužby
trpěli, ale — milovali jsme se . . .“ Tento karakter
listy Wagnerovými a paní Wesendonkové přešel
do „Tristana“, jenž v ovzduší styků obou spřízně-
ných duší uzrával. „Tristan“ je drama lásky, snac
ještě správněji řečeno dramatem utrpení z lásky.
Liszt
Tristan
Wesen
Wagnerův
Wag
Wesendonk
Wagner
Klára
Min
Wesendonková
Wag
29
article
Toužení, neukojitelné, nekonečné, resignace, odří-
kání — toť láska Tristana a Isoldy, a jediná jeji
perspektiva: smrt, zaniknutí bez návratu, rozply-
nutí v neznámou říši snů.
Mimo poměr Wagnerův k Matyldě Wesendon-
kové, který celému drama vtiskl pečeť svého kar-
akteru, byl tu ještě jiný vliv, který na tvůrce „Tri-
stana“ mocně působil. Byl to vliv filosofie Schopen-
hauerovy, s níž se Wagner v roce 1854 blíže se-
známil a jež ho cele zaujala a již sám vítá jako
„dar nebes“, kterého v jeho opuštěnosti se mu do-
stalo. Bylo v literatuře dost debatováno o tom, lze-l
v poměru Tristana a Iseldy. v jejich rozhodnutí ze-
mříti, spatřovat uplatnění Schopenhauerovy základ-
ní myšlenky o „negaci vůle k životu“ čili nic. Nen
zde na místě otázku tuto z dramatické básně Wag-
nerovy řešiti a poměr umělce k filosofli blíže zkou-
mati. Nám stačí konstatovati, že vliv Schopen-
haverův jako v jiných dílech, jeví se i v „Trista-
nu“, z něhož pesimistický názor tohoto velkého
myslitele jasně vyznívá.
Tristan
Isolda
Wagnerův
Wesendon
Wagner
Schopenhauerův
30
article
Stejně jako v ohledu dramatické básně přibli-
žil se i v hudebním vypracování „Tristana“ Wagnen
nejvíce svým zásadám hudebně dramatické tvorby
hlásaným ve svých theoretických spisech. Staré
opeře je „Tristan“ vzdálenější než kterékoliv z
Wagnerových děl, která jej předcházela. Ano, lze
říci, v „Tristanu“ podal Wadner světu nejdokona-
lejší a stylově nejjednotnější vzor hudebního dra-
matu, jaký mu tanul na mysli. Ve zpěvních vartiích
nejsou místa ariesní a recitativní již vedle sebe
kladena, nýbrž hudební mluva osob dramatu je je-
diné, nepřetržlté, deklamatorně-dramatické melos.
O „Tristanu“ lze též říci, že v jeho zpěvních par-
tiích slovo i ton nejtěsněji spolu splývají.
U díla, v němž vlastní dramatický děje vložen
je do nitra postav, je přirozenou zvláště význačná
role orkestru. Ten je zde mluvčím oněch vnitřních
dějů, on je průvodcem na křížujících, rozbíhajících
a sbíhajících se cestách psychologie dramatu a hla-
satelem všeho, co myslemi a city osob dramatu
hýbe. Tomuto poslání orkestru slouží v „Tristanu
Tristan
Wagnen
Wagnerův
31
article
Tate
t. zv. „věčná melodie“ (ewige Melodie“).
věčná melodie“ je jeden z cněch výrazů Wagne-
rových, poněkud nalouklých, málo k věci samé
přiléhajících, které vedly k četným nedorozuměním
a odpůrcům (na př. Hanslickovi) sloužily k sesměš-
ňování Wagnerova směru. Tato „věčná melodiel
není nic jiného, než symíonická mluva orkestru
v niž motivické prvky se vyvíjejí, v motivy vy-
růstají, tyto motivy se šíří, vzájemně váží nebo roz-
bíhají, sdružují nebo přerývají, jak právě toho
vnitřní dramatický průběh, psychologie dramatu
žádá. Takto tvoří tyto molivy jedinou, do nekoneč-
na proudící melodii vyššího řádu, která je srdcem
i duší dramatu zároveň. V tomto smyslu celý orke-
strální part „Tristana „věčnou melodií“. Je tu oce-
ánem citů, vášní a tužeb, jež jmenovitě vnitrem
obou milenců zmítají.
Tak zv. příznačných motivů užívá Wagner při-
rozeně v „Tristanu“ v nejhojnější míře. Ale mo-
tivy ty jsou zcela jiného rázu než na př. v „Prstenu
Niebelungově“. Nejsou to příznačné motivy osobní.
t. j. takové, které by přímo karakterisovaly osoby
dramatu, provázejíce je při každém kroku na scé-
ně. Motivy ty mají tu více vztah ku psychologickým
momentům dramatu, vyjadřujíce a karakterisujíce
určité stavy duševní a jich působení v dramatickém
ději. Tyto příznačné motivy nevystupují zde s onou
z „Ringu“ známou vtíravostí a všechno jich uží-
vání je jednou z nejgeniálnějších stránek partitur
„Tristana
Toto drama lásky, o kterém lze říci, že psal je
Tate
Hanslick
Wagnerův
Tristan
Wagner
Niebelungův
32
article
Wagner krví vlastního srdce, je nejen nejdo-
konalejším realisováním jeho ideálů hudebně-dra-
matického tvoření, nýbrž i jeho hudebně nejbohat-
ším, nejhlubším a nejopravdovějším dílem. Drama-
tická báseň „Tristana“ vedle četných básnických
přednosti má své holné vady, má i dramatiské sla-
biny a trhliny, které není těžko vyhledávat a ob-
nažovat. Ale hudba „Tristana“ je jako celek uměle-
cké dílo, jež nemá trhliny ani stínu nerovnocen-
nosti jednotlivých svých částí. Hudba „Tristana
je mi nejdokonalejším projevem enoho ducha, jenž
byl největším dramatikem z hudebníků všech věko
a současně jedním z největších tvůrců v oblasti
tónů
Postavením „Tristana“ v tvorbě „Wagnerově
není však význam jeho vyčerpán. „Tristan“ je vý-
chodiskem všeho toho, čemu říkáme dnes moderní
hudba, evangeliem všech, kdož po Wagnerovi sna-
žili se hudbu dále vésti. Tento význam má „Tristan“
nejen v hudbě dramatické, ale v hudební tvorbě
vůbec. Hudební mluva „Trístana“ je něčím zcel
Wagner
Tristan
Wagnerův
Drama
33
article
novým, čemu historie musí přiložiti přímo epochální
význam. Tento epochální význam pro moderni
hudbu má dílo Wagnerovo po všech stránkách. v
něm objevil Wagner hudbě nové světy výrazových
schopností. Platí to o výrazové potenci motivů,o
harmonické stránce, o thematické práci i o instru-
mentálním koloritu. Všude tu rozhrnul Wagner svým
„Tristanem“ závoje, olevirající nové obzory, v jich
směrech moderní hudba kráči. V tomto působení
do budoucnosti je jistě Wagnerův „Tristan z nej-
požehnanějších výtvorů lidskéhol
Jak jsem na počátku svého zběžného nástin
vzniku a významu Wagnerova díla vyprávěl chtěl
Wagner v „Tristanu“ stvořiti „praktikables Opus
které by snadno na jevištích mohlo býti provozo-
váno. Původně dokonce sám zamýšlel dáti „Tri-
stana“ ku provozování jako „italské opus“ do Rio
Janeira, kde doufal najíti podporu v brasilském
císaři Don Pedrovi, jemuž hodlal dilo dedikovat.
Wagnerův
Wagner
Tristan
Pedro
Rio Janeiro
Tristan
34
article
Jak daleko odklonil se Wagner ve skutečnosti od
původního úmyslu komponovati lehce proveditelné
dílo! „Tristan“ je ve skutečnosti z jeho děl nejtěž-
ším reprodukčním problémem, ne-li vůbec nejobtíž-
nějším hudebně-dramatickým dílem vůbec. Tato
reprodukční nesnadnost „Tristana“ a ne jedině od-
por proti směru Wagnerovu a jeho osebě, byla pří-
činou, proč dílo toto tak zvolna zdomácňovalo na
operních scénách. V roce 1859 byl „Tristan“ do-
končen, ale teprve když přízní krále-idealisty, Lu-
dvíka II., našel Wagner v Mnichově po letech strá-
dání pevnou existenění basi, vzkříšen byl tu říze-
ním Bülowovým (10. června 1865) poprvé k životu
na jevišti. Ale další divadla jen zvolna zářivého
příkladu bavorské residence následovala. Nesnáze
reprodukční, jmenovitě obtíže s obsazením namá-
havé role Tristanovy způsobily, že na př. ve Vídni
hudební drama Wagnerovo teprv za čtvrtstaletí
po svém vzniku bylo provedeno. Není vinou naší.
že k nám přichází „Tristan“ po víc než půl století
Známá bývalá privilej zdejšího německého divadla
znemožšovala uvádění děl Weguerových na českou
scénu v Praze a činila je odvislým od ochoty zesnu-
leho ředítele tohoto divadla. Přichází k nám opo-
žděně toto dílo Wagnerovo, přichází k nám v době.
kdy už i dramatická práce Rich. Strausse na na-
šen Národním divadle zdomácněly. Za to našlo
doběc připravenou půdu na jevišti a najde, ji do-
ufejme, i v hledišti
aš.
Wagner
Tristan
Wagnerův
Bülowův
Tristanův
Rich
Strauss
Mnichov
Vídeň
Praha
národní divadlo
Ludvík II
35
article
Kterak se má jezditi v „elektrice“.
Jízda „elektrikou“! Jak jednoduchá na oko
věcl Vyjdete z domu, zamířite k nejbližší stanici
své ky“ (jednotky, dvojky atd. atd.) a čekále.
Prozrdíme, že sl. správa naší „elektriky“ má do-
stati co proto teprve jindy, proto necháme dnes
přijeti vůz jako na zavolanou. Vůz, který takto
přijiždí, je zajisté prázdný. Rychle tedy k němu,
abychom si zajistili místo nejpříhodnější! V tom:
„Co pak nevidíte, člověče? Dávejte přece
trocbu pozor!“ A oslovený skulečně již nevidí —
zahlédne jen, jak se mu od srážky zajiskřilov
očích a už mehutná boule uzavřela jeho víčka.
Jaké dostiučinění pro něj, může-li si druhý po-
stěžovati alespoň na zlomený deštník, řádně při-
šlápnuté kuří oko anebo jinou pochoutku podob-
ného rázu.
Ostatně má již každý svůj díl, několik zlost-
ných pohledů vzájemných (pokud to jde). snadi
— slyšte! — ledabylá omluva — nu, chvála bohu.
teď tedy můžeme již nastoupit. Vůz ovšem zatím
čeká, řidiě měl čas pojednati s jiným o politické
situací a válečných událostech, průvodčí si doběhl
k pekaři pro drobné, další vůz vaší .—ky“ (viz
v předu) již se bliží — nuže, nyní znad nojedeme.
bůh
36
article
(Myslí si totiž, kdo jsou již ve voze.) Ale — ve
voze se míní, venku se mění. Z nepatrné příčinv
nastsla ještě jedna malá tlačenice ve vstupu. Jsmet
my Čechové — a což teprve my Pražáci! — mlá-
denci skromní a dobře — to asi od Němců — vy-
chovaní: jen směti si aspoň líznout, to stačí. Nebo
nahlédnout, jen nahlédnout a zůstat skromněu
dveří — ne, raději ve dveřich! Proto také věčná
škoda, že naše „elektrika“ nemá podélných prká-
nek jako staré vozy železniční; naši mládencí zů-
stali by jistě venku a průvodčí mohl by na každé
stanici vyvelávat: „Nestůjte, mládenci, pod okny,
pojďte radě do tramwaye!“ Ad libítum dále.
Naše „nepatrná příčina“, snad vypasený tlou-
štík, zabraul nadbytkem svého blahobytu dvéře.
někdy i obpje. Nebo některý galantní průvodce
krásého pohlaví tak se zabral do své úlohy, že
má za to, že „ místo pro průvodčího“ je to pravé.
jedině pravé pro něho. Stojí a stojí — snáší štulce,
šlapání na nohy — ale nehýbá se. Řeknemesi
snad s Kecalem z „Prodané nevěsty“: „Co pře-
kážka, co překážka“ Ale co s takovou překáž-
kou, jak na ni, a kam byste to s ní přivedli třeba
s heslem sokolským: „Přelom. přeskoč, ale ne-
podlez!“ Tu překážku totiž. Rekněte konečně něco
Čecho
Němec