1
masthead
V Praze, v sobotu dne 24. října.
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Dr. Körber v Terstu vypískán.
Z Vídně, 24. října. Ministerský před
seda dr. Körber vratil se včera ze své
cesty do Terstu a Opatie. Dodatečně se ozna-
muje, že při spouštění lloydové lodi »D
Körber« dělníci společnosti lloydové pro-
vedli proti ministerskému předsedovi demon-
strace. Na cestě k loděnici byl jimi vy
pískán. Byla to odveta prý za chování se
dra. Körbra při známých nepokojích v Terstu
před 2 lety a za jeho řeč, ve kteréž velebi
chování se vojska při nich.
Kákon k ochraně vystěhovalců.
Z Vídně, 24. října. Oznámili jsme již
před několika nedělmi. že vláda přichystala
pro parlament zákon k ochraně vystěhovalců.
Vzhledem na velkou důležitost, kterou má
věc ta při velkém počtu lidí, kteří opouštějí
naši vlast, zvláště její části jižní, uvádíme
z předlohy té podle »Zeitu« některé po-
drobnosti. V novém zákoně neomezuje
se stěhování do ciziny. Jeví se v něm snaha
chrániti vystěhovalce v rozhod-
ných pro ně momentech. Takovými rozhodu-
jícími momenty jsou chvíle, kdy se odhodlává
opustiti domov, dále doba převozu a konečně
doba, kdy zahajuje novou činnost za mořem.
doktor
Körber
Praha
Terst
Vídeň
4
article
Vláda opustila stanovisko, podle kterého vy-
stěhovalec, jakmile opustí svou domovinu,
pozbývá výhod svých občanských práv. Vy.
stěhovalec má býti také dále pokládán za
příslušníka státu, jestliže jenom z důvodů
hospodářských opustil rodnou zemi. V před-
loze činí se pokus, čeliti proti zákon-
nému verbování vystěhovalců a
jsou po té stránce trestní ustanovení přísná.
Uherská krise.
Z Vídné, 24. října. Nějaký pozorný
a pilný úřadník hr. Badena spočetl všechny
cesty, které tento společně s drem. Bilin
ským vykonal do Pešti, aby smluvil s bar.
Banffem a drem. Lukácsem 4. rakousko-
uherské vyrovnání. Nevíme, zdali v uher
ském ministerském presidiu mají byrokrata-
statistika, který se oddává stejné činnosti.
Byla by zajisté velkou Počet cest, které vy-
konali uherští ministerští předsedové sku-
teční nebo teprv vyhlédnutí, Koloman Szel
hr. Khuen, Stěpán Tisza, dr. Wekerle a
nyní dr. Lukács do Vídně za nynější ma-
Baden
Lukács
Szel
Khuen
doktor
Wekerle
Pešť
Banff
Vídeň
Stěpán Tisza
5
article
ďarské krise, jest velký. Dr. Lukács včera
sem přijel, hr. Khuen dnes ráno. Dr. Lu-
kács byl o 10. hod. dopolední přijat císa-
řem v audienci, ve které referoval o bez-
výslednosti a marnosti svého
poslání. Předpovídati, co se nyní asi
stane, bylo by věcí velice odvážnou. Ale
není vyloučena možnost, že opětně ukáže se
pravdivým výrok, jejž učinil nedávno v po-
slanecké sněmovně jistý parlamentář, že
když jest konflikt nejprudčí,
kompromis jest nejbližší.
Skutečně vyslovuje se také ve vládních
listech naděje, že dnešním slyšením Luká-
csovým bude krise uherská příbližně rozře-
šena. Dlužno vyčkati. Uherské věci nale-
zají se v takovém zmatku, že všeliké před-
povědi o nějakém východu jsou hazardem
Z Pešti, 24. října. (»Fremdenblatt«)
Vojenský výbor vládní strany
setrval úplné na svém dosav ad-
ním stanovisku. Stala se změna je-
nom v jedné věci, která týká se práv
chorvatských. Jak známo, jevila se
mezi Chorvaty nespokojenost, proto že v
programě vojenského komitétu nevzal se
žádný zřetel na zvláštní postavení, které
přísluší po stránce jazykové království chor-
vatskému. Byl proto také napaden chor-
vatský člen výboru tohoto Josippovič, protože
prý nic neučinil, aby uplatnil práva svých
krajanů.
doktor
Lukács
Lu
Chorvat
Luká
Pešť
6
article
Tato výtka jest nespravedlivá, poněvadž
Josippovič opětně ukázal při jednání komitétu
na zvláštní postavení Chorvatska a devíti-
členný výbor přidal se k názoru
jeho a vyslovil se, že práva Chorvatska,
zákonně zaručená, nemají býti nijakým
způsobem umenšena, provede-li se
vojenský program této komise.
Týž list oznamuje, že ve vládní straně
včera se vypravovalo, že Lukács má úmysl
přednésti císaři prosbu, aby jej spro-
stil dalšího poslání, protože dle jeho
přesvědčení může býti podniknut pokus se-
staviti kabinet jenom na základě elaborátu
vojenského komitétu.
Z Pešti, 24. října. (»Fremden
blatt.«) Ve straně neodvislosti Polony
vypravoval, že tyto jsou různosti m ez
korunou a vládní stranou: 1. po
kud jde o majestátní práva ko
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Lukács
Polon
Chorvatsko
Pešť
Praha
7
article
runy a jejich nedotknutelnost, 2. pokud jde
o vojenské ústavy vyučovací, v kte-
réžto příčině nebyly korunou učiněny ústupky
téměř žádné, 3. pokud jde o vojenské
soudnictví, v kteréžto záležitosti ma
býti ponechána němčina pro veškeré řízení.
— Týž poslanec vykládal nezbytnost
uhersko-českého spolku a prohlá-
sil, že po té stránce musí býti zahá
jeno nové jednání.
Z Pešti, 24. října. Ve skupině Sze-
derkenyiově (druhé frakci strany neodvislosti)
bylo včera večer usneseno, podati dnes hr.
Apponyovi žádost, aby svolána byla
poslanecká sněmovna k mimořádné
schůzi na čtvrtek z té příčiny, že krise par-
lamentu trvá již dlouho, že země nemá žád-
ného zodpovědného kabinetu a že ci zí
živly pletou se do vyřízení vnitř-
ních záležitostí uherských. Ježto
žádost jest náležitým počtem poslanců pode-
psána, bude se ve čtvrtek schůze poslanecké
sněmovny konati.
Z Vídně, 24. října. »N. W. Tagblatt«
jest prý s to v těchto 4 částech sděliti ná-
zory panovníkovy: 1. císař nevyjed-
nává s 9členným vojenským komitétem
vládní strany, protože takové vyjednávání
bylo by v odporu se souverenními právy
koruny; 2. císař nepřijímá návrhy tohoto
komitétu v podstatných kusech; 3. císař od-
mítá návrh, aby hr. Apponyi byl povolán do
kabinetu; 4. císař neustanovuje dra. Lukácse
ministerským předsedou a jest velice po-
chybno, zdali dr. Lukács bude k úřadu tomu
povolán.
N W
Lukács
doktor
Pešť
Vídeň
Szderkenyiov
poslanecký sněmovna
8
article
Maďarské hrozby
Z Pešti, 23. října. „Magyar Allam“,
jenž se považuje za orgán hr. Zichyho, pojedná-
vaje o včerejším usnesení devítičlenného vý-
boru, vysílá na Rakousko tyto hrozby: „Národ
má nyní volbu, buď aby se vzdal svého práva
anebo aby se postavil proti králi. Ti,
kdož krále do této situace uvedli, prokázali mu
špatnou službu. Národ nedá se vehnati
do žádné přímé revoluce, neboť on
má nyní v rukou zbraně mocnější. Trpný
odpor národa projeví se způsobem, o němž
zlí rádcové koruny nemají ani potuchy. Ne-
najde se žádný uherský státník,
jenž by se ve zřízení vlády uvázal.
Maďarský národ byl v boji vždy velikým, ale ještě
Magyar Allam
Pešť
Rakousko
9
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Vyšší diplomacie.
Napsal Leon Xanrof.
Místnost, která pronajímatelem „pokoj s ná-
bytkem“ nazvána, kterou však exekutor pro ne-
dostatek jakýchkoliv zabavitelných předmětů
sotva by podobně nazval. Různé ozdůbky svědčí
že obyvatelé pokoje toho vynikají i při své bíde
smyslem pro umění.
Clo (sedí ustrojená na pokraji postele a pře-
mýšli. Výraz jejího obličeje svědčí o vážných
myšlénkách; podobá se hladovícímu zajíci, jenž
vrhnouti se chce na hlávku zelí): „Ach, mů
bože! Kdyby mi tak aspoň jednou padl nějaký
menší Rothschild do rukou!“
Laflme (natážen pohodlně na dvou ži
dlích u okna, pokuřuje z dýmky): „No ... a co
potom?
Clo (mávne nedbale rukou): „Potom? Po-
tom mohl bys si dáti mou podobiznu za rámeček
abys se mohl na mne podívati, kdybys po mne
zatoužil!“
Lafleme (klidně): „Opustila bys mne
tedy?“
Clo: „Ovšem!“
Lafléme: „Nešťastné děvče! Puklo by
mi žalem srdce!“
Clo: „Třesky-plesky! Nechci přec zby-
nouti hladem! Ani na punčochy mi peněz nedášl“
Laflěme (udiven): „Nač? Na punčochy?
Což pak chceš jísti punčochy? Věru, prapodivný
apetit!“
Clo (pohněvaně): „Zase tvé špatné vtipy
Toť přes přespříliš... Pětifrankt jsme již dlouho
neviděli.“
Laflěme: „Mluvíš pravdu, děvče, toho
potěšení jsme již dlouho neměli.“
Clo: „Kdybys aspoň chtěl pracovati!..
Laflěme (rozčileně): „Pracovati!? Ni
kdy! Toť nedůstojno!“
Clo: „Ale, víš... abychom měli peníze...
Laflěme: „Peníze? To slovo máš stál-
na jazyku!
Clo: „Raději bych ho měla v tobolce!“
Laflěme (znaveně): „Kolik tedy chceš?
Clo (udiveně): „Máš tajné fondy?
Xanrof
Laflme
Laflout
Laflém
Laflout
10
article
Laflěme: „Kolik chceš?“
Clo (počítá na prstech): „Potřebuji punčo
chy — tři páry; klobouk; rukavičky ..
Laflěme: „Rekněme tedy, že 100 frank
Bude to dosti?“
Clo (vyjeveně): „Máš sto franků?!
Lafleme: „Nemám, ale dostanu je.
Clo: „Od koho?“
Laflěme: „Od otce Lemouche-a.“
Clo (zuřivě): „A já blázen... poslouchám
docela vážně...! Otec Lemouche? Hostinský?
V tobě že by půjčil 100 franků?
Lafleme: „Ano, miláčku! A sice velm
jrádl
Clo (ironicky): „Ták? Rád? Otec Lemou-
che... jenž na nás pohlíží jako tygr na ovci,
protože jsme mu dlužni tři měsíce za snídaně
a za obědy? Vidím-li, jak se tváří, když vchá-
zíme do místnosti, zajde mi vždy chuť k jídlu.“
Laflme: „A přece mi půjčí sto franků
a řekne ještě „děkuji!“
C1o: „Kopne tě, ale sto franků ti nedá.“
Laflěme: „Vsaďme se!“
Clo: „Jsi blázen!“
Lafléme: „Uvidíš! Vezmi si klobouka
pojd!
Mistnost otce Lemouche-a jest naplněna ho-
sty. Hostinský sedí v pozadí přední místnosti se
svými dodavateli: obchodníkem s vínem, řezní-
kem, pekařem... Popíjejí.
Laflěme hrdě vkročí s Clo, která netají roz-
pačitost; usadí se blíže stolu, u něhož sedí otec
Lemouche.
Laflěme zdraví velmi uctivě hostinského,
jenž se ušklíbne a otočí se k němu zády.
Clo (šeptmo): „Vidíš! Pěkně bys pochodil!
Raději se ani nezmiňuj..
Laflme (nevšímavě vytáhne z kapsy kou-
sek papíru, napíše naň několik slov a podá ho
své průvodkyni): „Čti!“
Clo (čte): „Račte, prosím, býti tak laskav
a zapůjčiti mi sto franků... Dík předem!“ —
„No, počkej! Ten ti dá odpověď! Vyčkej aspoň,
až bude sámi
Máša
Laflém
Lemouchea
C 1