ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 61d51170-719d-11dc-bc5e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 22, place 24, work 5, org 1
1 article
větší bude jeho trpný odpor. Rakouske pe- dostane žádných rekrutů, ani kdy- by si je vzíti chtělo násilím, nebot municipia odeprou všechno spolupůsobení při assentýrce. A ještě krutější rána čeká Rakou- ska: ono nedostane žádných peněz. Nechť si bude vážnost Rakouska otřesena, nechť pozbude Rakousko ceny jako spojenec, nechť propukne v Ra- kousku finanční krise, nám je to všelhostejno. Rakousko pocítilo už jednou síly maďarského národa a ono musí pocítit znovu, že je bez Uherska jenom rozpadávající se zdechlinou.“ — Jiný opposiční orgán, „M a- gyar Szo“ gratuluje devítičlennému výboru k jeho včerejšímu rozhodnutí a praví: „Ve Vídni nechť nezapomínají, že není už v Uhrách žád- né liberální strany a žádného devíti- členného výboru, nýbrž že jest tu jenom jediný a jednotný národ, který činí požadavky. Národ i trůn přejou si stejně vroucně míru, ale toho lze docíliti jeno m, když koruna povolí.“ — „Magyar Ország“ praví: „Na poselství královo přišlo dnes poselství národa. Nevyhledáváme srážky s Rakouskem, ale také se jí nevyhý- bámel Ministr vyučování u císaře. Z Vídně, 24. října. Ministr vyučování dr. Hartel byl včera přijat císařem ve zvláštní audienci, o které možno důvodně říci, že souvisela s universitními zá ležitostmi v Praze, v Brně a ve Lvově.
Magyar Ország doktor Hartel Rakousko Vídeň Uhry Praha Brno Lvov
2 article
Poklad krále Alexandra. Z Bělehradu, 24. října. V králov- ské zahradě nalezeny byly včera skvosty zavražděných královských man- želů. Byly zachovány. Objeveny četné ná- ramky, naušnice, diamantový diadem, něko- lik drahocenných prstenů a medaillon krále Milana, miniaturní to fotografie královny Natalie jako 16leté dívky a Alexandra jako tříletého hocha. Také známý široký prsten krále Alexandra s velkým kamenem byl na- lezen. V královském konaku mezi sluhy rozšířena byla pověst, že skvosty králov. ských manželů jsou zakopány v zahradě. Dva sluhové krále Petra objevili místo, kde skvosty byly zakopány a vybrali něko- lik věcí, které pak ihned prodali v Ze- munu. Svým chováním vzbudili podezřenía byli zatčeni. Myslilo se, že okradli krále Petra. Po dlouhém zdráhání se a zapírání, přiznali se oba, odkud mají peníze a udali místo, kde skvosty jsou zahrabány. Demonstrace socialistů. Z Pešti, 24. října. Za včerejší schů- ze Košutovy strany shluklo se před její místnostmi na 800 socialistů, kteří pro volali »Abcůg« Khuenu-Hédervárovi, ironi- ckou »Slávu« Košutovi a »Slávu« všeobec nému hlasovacímu právu. Policie rozptýlila demonstranty a 10 jich zatkla.
Alexandr Milan Petro Košutův Košut Bělehrad Pešť socialista KhuenHédervár
3 article
Východoasijská otázka Z Londýna, 23. října. (Reuterova kanc.) Z obav před možností války, byly od včerejška se strany „Lloydu“ prémie pro pojištění lodí, je- doucích na východ, zdvojnásobeny. Nové chilské ministerstvo. Ze Santiaga, 23. října. (C.-B.) Nový ka- binet jest pevně takto: předsedou a ministrem vnitra bude Artur Besa, zahraničních záleži tostí Augustin Edwards, finančním Michael Crucha, spravedlnosti Xaver Concha, ve řejných prací Maximilian Espinosa, mini- s trem války Louis Barro s.
Reuterův Lloyd Bes Augustin Edwards Michael Cruch Conch Maximilian Espinosa Louis Barro Londýn Santiago
4 article Italská krise.
Italská krise. Z Řima, 23. října. (C.-B.) Dle zpráv zdejších listů pověřil král Giolittiho sestavením no- vého kabinetu. Giolitti prohlásil, že jest králiv každé době k službám, vyprosil si však dva nebo tři dni k rozvážení, než se definitivně rozhodne pro podržení svěřeného mu mandátu. Se Zanar- dellem měl prý upřímnou rozmluvu. Listy sdělují s pochvalou, že král z ohledů na zdravotní stav Zanardella osobně se odebral k němu na po- rady. Zejtra odebéře se král do San Rossore, kde oslaví sedmý výroční den svého sňatku. Z Yokohamy, 23. října. (C.-B.) Nejbližší po rada ruského vyslance s bar. Komurou byla od- ložena až do konference přednějších státníků, kteří zejtra mají schůzku v Tokiu. Admirál Ale- xějev odebeře prý se v prvých dnech listopado- vých do Petrohradu. Tím pokládá se stoupnutí krise v Mandžursku za oddálené. Ze Šanchaje, 23. října. (Reut. kanc.) Diplo- matický sbor v Pekině rozhodl jednomyslně, že zatčený redaktor listu „Šupao“ musí býti ne- prodleně souzen před smíšeným senátem v Šan- chaji.
Giolitti Řima Zanar San Rossore Yokohama Tokio Petrohrad Šanchaj Reut Šan
5 article Prodloužení studia lékařství na obzoru?
Prodloužení studia lékařství na obzoru? (Z kruhů lékařských.)
6 article
Zpráva, třeba že dosud jen problematická, o zkušebním roku, který mají prodělávati dle záměrů ministerstva kultu a vyučování pro- movaní lékařové hned po dosažení hodnosti dok- torské, vzbudila v řadách dorostu lékařského pochopitelný rozruch. Ovšem, že ne radostný! Stav lékařský dávno již není oním „mlékem a strdím“ oplývajícím povoláním. Právě roku loň- ského důtklivěji než kdy jindy ozvaly se opráv- něné stesky z kruhů lékařských i dorostu o ne- utěšených poměrech sociálních; doklady toho, proniklé na veřejnost, byly velikým vykřičníkem a obžalobou společenských našich poměrů. Nedá se upírati, že po dlouhou dobu přední a nejintelligentnější tento stav s heroickým sebe- zapřením snášel až ponižující jej omezování a chikanování, pokud se spravedlivých nárokůa důstojnosti jeho týče. Ale přílišným napínáním praská i ta nejsilnější struna trpělivosti, zejmena když místo žádouené nápravy a ulehčení objevuje
7 article
se na obzoru nové zatížení studia nejtěžšíhio nejnäkladnějšího. Jak již podotčeno, uvažuje ministerstvo vy- učování o tom, aby, jako tomu v Německu a v Uhrách, pro absolvované posluchače lékařství, kteří složili přísné zkoušky a dosáhli hodnosti doktorské, zaveden byl povinný rok praxe v nemocnicích, než se jim dá právo provozovati samostatně lékařskou praxi. Že tyto „ůvahy“ ministerstva nejsou jen tak chvilkovým nápadem okamžitého rozmaru, doka- zuje dosti závažná okolnost, že totiž místodrži- telství dostalo direktivy z Vídně, aby vyšetřilo za pomoci zemského výboru, zdali by bylo při pražských poměrech možno, aby zkušební tento rok mohli si odbývati nově promovaní doktoři v zemských ústavech a venkovských nemocnicích, když všeobecná nemocnice v Praze nestačí. Lékařský dorost ve snaze své po nabytí praxe a sebezdokonalení nenamítal by v zájmu vědy ničeho proti povinnému zkušebnímu roku, kdyby současně vedle tohoto požadavku se strany státu jevila se i kulantní a samozřejmá ochota postarati se, aby mladí lékařové, pro- dělávající zkušební rok v nemocnicích a ústavech, měli zaručeny aspoň nejnutnější podmínky exi- stenční. Lékař, který věnoval za dobu šestiletého studia universitního svému vzdělání nejméně 6000 zl., má dojista nárok, aby sedmý — zku- šební rok — dostalo se mu aspoň desetiny vy- naložených peněz, ať už ve formě stipendia nebo gáže, zpět, zejmena když by při tom vykonával de facto službu lékaře nemocničního, se všemi povinnostmi a zodpovědností na tohoto kladenou.
Německo Uhry Vídeň Praha všeobecný nemocnice
8 article
Až doposud většina mladých lékařů z vlastní iniciativy, tedy dobrovolně, když jim poměry finanční tomu dovolovaly, po dosaženém doktorátě setrvali v nemocnici celý rok, ev. ještě déle. Činili tak i z důvodů, že při obsazování míst dávána přednost silám, jež mohly se vykázati nemocniční praxí. Z benevolence této činiti však paušální nut- nost, není ze žádných důvodů spravedlivo, do- konce pak nespravedlivo, když by se tak požado- valo ještě s finančními obětmi se strany donu- cených lékařů. — Nikdo z mladých lékařů do- konce by se nevzpíral prodělati zkušební rokv nemocnicích a ústavech, třeba i na venkově, když by jim zaručena byla možnost prodělání téže vědecké praxe a za týchž podmínek exi- stenčních jako v nemocnici v Praze. Vždyť jest přece známo, že již dnes celá řada mladých lékařů působí v mnohých venkovských nemoc- nicích — požívajíc za to obyčejně odměny na papíře — „výnosného“ titulu „bezplatného sekundárního lékaře“. Dalo by se ovšem namít- nouti, že i placený sekundární lékař, ať ve službách všeobecné nemocnice nebo ústavů zemských a okresních nemocnic neliší se valně co do honoráře od bezplatných. Dostává se mu platu přímo „knížecího“ v obnosu maximál- ních 500 zl., při čemž ještě přísně se mu klade na svědomi, že nesmí provozovati praxe! Není divu, že zpráva o zkušebním bezplatném roce
Praha
9 title
Přeložil J.z.
10 article
Laflěme (směje se útrpně): „Tys přece jen hloupá.“ (K číšníkovi): „Odevzdejte ten lí- stek pánovi... ale hned!“ Číšník odevzdá otci Lemouchovi lístek, který působí na něho dojmem nevylíčitelným. Udiveně čte a zlostí zčervená jak krocan. Úkosem po- hledne pak na Laflěma, povstane a blíží se k jeho stolu. Clo (tiše): „No... teď ti poví...“ Lemouche (zuřivě): „Co... co . . . pane Laflěme... co... co ... to značí? Laflěme (smutně): „Račte, prosím, od pustit! Pohtování hodné nedopatření!“ Lemouche (klidněji): „Tak tedy nikoliv pro mne? No, pak je dobře! Myslil jsem si to! Laflěme: „Nikoliv... vám jsem poslal ten lístek. Ale zapomněl jsem připsati datum!“ Lemouche (hlasitě): „Které datum?“ Laflěme (tiše): „Dnešní datum! Račte laskavě prominout!“ Lemouche (křičí): „Ale, u čerta, co žvaníte o datum?“ Laflěme (hlasitěji — když se přesvědčil že všichni hosté naslouchají): „Nuže, dnes jest dvacátého devátého; předposledního. Mohlo m to napadnouti, že vám to nebude příjemné...“ Lemouche (netrpělivě): „Proč by mito nebylo příjemné?“ Laflěme: „Ale zcela prostě. Pro velko obchodníka posledního nikdy mnoho neznačí, ale pro maloobchodníka.. Lemouche (rozzlobeně): „Jak? Kdo jes maloobchodníkem?“ Laflěme: „Ovšem, ovšem ... sto franků požadovati od vás den před posledním ... I nej- větší obchodní domy bojí se někdy posledního!“ Lemouche (nepokojně pohlíží na své do- davatele): „Já se však nebojím ani posledního. ani jiného dne!“ Laflěme (stále stejným tónem): „Vím, bylo to bezohledné, nemotorné ode mne... při- znám se... Kdybych byl aspoň tušiti mohl, že vám to bude nepříjemné . ..
Laflout Lemouch Laflout
11 article
Lemouche (stále rozčileněji): „Hrome. kdo vám řekl, že je mi to nepříjemné? To by tak bylo!... Nepatrných sto franků!“ Laflěme: „Ano, ano ... Jest to pěkná částka.... a já si mohl mysliti, že nebudete s to . ..“ Lemouche (křičí): „Ale u všech čertů z pekla... já jsem přece s to... ale...“ Lafleme (pokyvuje vážně hlavou): „Ano, ano ... rozumím přece ... Jste s to, ale nikoliv okamžitě... Snad v několika dnech ... počátkem příštího měsíce snad... Není-liž pravda?“ Lemouche (sotva dechu popadaje): „Po- vídám vám přece, že kašlu na vašeho posledního) (Vytahuje tobolku.) Zde jest sto franků! Vezměte si je!“ Lafleme (rozpačitě): Ne... ne .. . Ale.. ale nebylo vám to nemilé?“ Lemouche (udeří zlostí na stůl): „Hro- me! Jak dlouho vám to ještě musím dokazovati. že posledního a každý jiný den jest mi úplně lhostejný!? Vezměte si peníze a věc jest urov nánal“
Laflout Lemouche Laflout
12 article
Laflěme (beře peníze): „Jste skutečně velmi laskav. Nechtěl jsem vás obtěžovati, poně- vadž jsem se domníval, že přijdu v nevhod. (Uka- zuje na Clo, která namáhavě tají smích.) Ale Clo mi řekla: „Jak se můžeš jen domnívati, že taková maličkost způsobí panu Lemouchovi nesnáze? Všeobecně vážený obchodník, jenž má takový obchod . .. Lemouche (udeří se v prsa): „Ovšem, ta dáma má pravdu!“ Laflěme: „Tedy se nehněváte?“ Lemouche (jenž jest dosud zlostí sko- rem bez sebe): „Nikoliv! Naopak, byl bych se na vás hněval, kdybyste se byl obrátil na někohe jiného!“ Laflěme: „Jste vskutku velmi laskav!“ Otec Lemouche vrací se zpět ke svým doda- vatelům, na něž scéna působí velmi příznivým dojmem. Laflěme (tiše): „Vidíš, Clo, jak se ten dobrák raduje?!“ Clo (rovněž tiše): „Tys měl býti ministrem? Ale nyní mlč, sice smíchem padnu pod stůl.“ Laflěme (povstává): „Tedy půjdeme!“ Clo (udiveně): „Jak? Což nebudeme zde jísti?“ Laflěme (rovněž udiveně): Tys dobrá, Clo! Zde jísti? (Pohrdlivě:) Jak se můžeš něčeho podobného domnívati? Proč bychom jedli zde, když máme peníze? Zde přece máme úvěr!
Lemouch Laflout