V Praze, v pátek dne 23. října.

K číslu 289.

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Uherská krise. Z Pešti, 23. října. Již včera odpoledne bylo obecně tušeno, že vojenský komité vládní nedospěl pro nepřítomnost dvou členu k žádnému rozhodnutí. Přes to však záporně hotový fakt způsobil velké znepoko- jení. Koloman Szell ve vládní straně sdělil výsledek, t. j. hezvýslednost včerejší porady komise, jejímž jest předsedou, takto: »Vzal jsem na vědomost prohlášení dra Lukácse, učiněné z rozkazu cí sařova. Došlo pak k výměně nazorů velmi zevrubné. Všichni členové vyložili svá mínění. Protože však pokládali jsme jednomyslne stanovisko komitétu naprot stanovisku koruny za žádoucí, usnesli jsme se vyčkati návratu Hieronyma a Josip- poviče.« Všechny domluvy jednotlivým členům komise, aby řekli, oč jde, byly marny Ale poslanci, kteří vešli ve styk se členy vojenské komise té, nabyli dojmu, že poli- tický obzor jest od včerejška z se velmi zachmuřen. Členové bývalé strany národní prohlá- sili, že dle jejich informací koruna považuje každou čásť vojenského programu vládní strany za přílišnou. Ve vládním klubu bylo z té příčiny smýšlení včera nadmíru stísněné a hleděno s největší mi obavami do budoucna. Jen tímto pessimistickým smýšlením se vysvětluje, že kolovaly včera pověsti, že poslání dra. Lu- kácse bylo pochováno. Koloman Szell i J. Andrássy doznali, že obtíže byly velké a že 9členný odbor vojenský sotva bude moci něco změnit na zásadách svých usnesení. Všichni členové vojenského výboru konsta- tovali dále, že neshody mezi koru- nou a komitétem týkají se všech hlavních otazek elaborátu.

Stane se pokus dospěti k nějakému konci dnes dopoledne a dospěje-li se k němu. odjede dr. Lukács do Vídně a bude zejtra přijat císařem ve slyšení. Z Pešti, 23. října. Členové s tra ny neodvislosti sešli se včera večer hoj ným počtem. Předpovídalo se, že situace je vyjasněna hotovým rozhodnutím vojenského komitétu vládního. Avšak v opposičním tá- boře zavládlo mínění, že jednání komitétu toho bylo přerušeno do dneška. Bylo vy- právěno, že ztroskotala celá akce tohoto komitétu. Proto uvažovány následky této eventuality. Bylo ukazováno také k tomu, že strana neodvislosti nezaujme žádného stanoviska k tomu, co se v táboře vládním děje, nýbrž že vyčká, až opposice nabude vědomosti o hotovém faktu. Ž tohoto důvodu konference, na dnešek svolaná, vojenským programem vládní strany zabývati se nebude. Stane se rozhodnutí o tom, má-li býti žá- dáno svolání poslanecké sněmovny či nic. Z Vídně, 23. října. »Zeit« uveřej- ňuje rozmluvu, kterou měl zpravodaj jehos baronem Bánffem. Tento pravil: »Situace je tak zmatená, že nemáme žádného přehledu. Musím ji nazvat přímo nerozře- šitelnou. Byla ještě více zmatena dosazením 9členného odboru a jeho resolu- cemi, neboť těmito resolucemi byl polo- žen koruně nůž na prsa. Koruně ne- zůstavena jiná alternativa. Kromě toho anga- žovali se státníci, kteří jsou členy této ko- mise, do té míry, že zahradili sobě cestu ke všemu dalšímu vyjed- návání. Konečně dostala se celá strana vládní do tísně, vížíc si ruce a tarasíc si východ k ústupu. Vládní strana přis pěla jenom k přiostření krise a způso- bila, že koruna sama sobě jsouc zůsta- vena, stojí proti národu, což pova- žuji za největší neštěstí Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3h Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

Z Pešti, 23. října. (»Zeit«.) S velmi vážné strany byla rozšířena včera ve vlád- ním klubu zpráva, že císař odvolal všechny ústupky, kteréž byl dří- ve ve věcech vojenských učinil Pravděpodobnost této zprávy byla ostatně podporována okolností, že 9členný odbor vo- jenský nemohl dospěti k žádnému usne- sení, poněvadž dvoutřetinná jeho většina se vyslovila pro stano- visko, které stanovisku koruny příkře odporuje. Tato pověsť se však prohlašuje za lichou a dodává se, že císař učinil při dvou příležitostech již koncesse vojenské: v lednu, v odpověď na známý vojenský pro- gram Apponyův a v září, když po druhé pověřil hr. Khuen - Hédervára úkolem se- staviti kabinet. Při těchto koncessích koru- na trvá. Ovšem nechce koruna ani sly- šeti o nějakém výkladu práv panovnických (praerogativ) a usnesl-li se 9členný vojenský odbor vládně-liberální strany přece po té stránce na nějaké formuli, stalo se tak z té příčiny, že doufal sestaviti text takový, který by schválila koruna. Za nejhorší konec považovalo by se, kdyby 9členný odbor se rozešel, nechav věc nevyřízenu. V tomto případě by novému ministerskému předsedovi připadl úkol, aby sám sestavil vojenský program a ten by musil býti sestaven tak, aby se zdálo, že to, co vládní strana žádá, císař dává dobrovolně (l) Papežův dar pro Makedonce. Ze Sofie, 23. října. Papež Pius X. da- roval sofijskému arcibiskupu 5000 franků pro strádající křesťany v Turecku. Z toho bylo dáno 1500 franků choti zdejšího ruského vyslance Bachmatieva pro uprchlíky make- donské, ostatní posláno do Drinopole.

FEUILLETON. Dobrý příklad. Napsal MUDr. Václav Černý. Pan doktor Kovaříček ukončil právě před- nášku o alkoholismu. Hlučný potlesk rozlehl se nízkou hostinskou místností, která se tměla dýmem tabákovým tak, že stěží jen bylo lze rozeznati dvě malá okna v průčelí, jimiž se sem dívalo pozdní prosincové nedělní odpoledne. — Pánové, myslím, že mluvím vám všem ze srdce, když jménem celé naší jednoty pro- náším panu doktorovi vřelý dík za jeho krásnou, poutavou a poučnou přednášku! — Muž, který tato slova pronesl nesmělým. třesoucím se hlasem e jehož silhouetta zdála se hlavou prorůstati strop nízké jizby, byl před- sedou dělnické besedy „Rozkvět“, která tu měla svůj stánek a které platila právě doktorova před- náška. — Výborně! Sláva mu! — A nový potlesk zabouřil prostorcu a ně- kolik starších lidí, patrně výborů jednoty, roz- běhlo se k řečnickému stolku stisknout pravici tomu, který neváhal přijíti mezi ně, prosté lidi aby je poučil, aby k nim upřímně a od srdce pro- mluvil. Všem zněla ještě jeho slova v duši. Všaktě mluvil se zápalem, přesvědčivě a tak, že nebylo lze, aby se jeho slova minula s účinkem. Po stručném úvodu, v němž se zmínil o výrobě a vlastnostech alkoholu a o skladbě li- hovin, rozvinul rozpravu c zhoubných účincích lihu na člověka. Pověděl, kterak lih hubí nejen tělo a duši člověka, kterak v něm dusí všecek cit a společenský ohled, pověděl, které duševní choroby jeho účinkem vznikají, vylíčil a dokázal jeho zhoubný vliv na plodnost lidí a na potom- stvo, ukázal, že jest původcem zločinů a příčinou zvrhlosti celých pokolení atd. Všecko to po- věděl tak prostě, tak srozumitelně. Na konee

přednášky pak naznačil cesty, kterými jest se bráti jednotlivcům i celé společnosti lidské, aby se jednou pro vždy učinila přítrž tomuto zlu, které jest v pravdě jedním z nejhorších. A jako nejspolehlivější a nejjistější prostředek, který k cíli povede, naznačil střídmost v pití, stříd- most, kterou každý z nás působiti musí jako dobrým příkladem na své bližní . .. Oh, kdyby byl viděl do duše těm, kteří ho tu zbožně poslouchali, byl by viděl, jak v ne- jednom z nich ozývá se zlé svědomí a stejně s ním lítost a dobrý úmysl. Když poslední dlaň tleskla kdesi v od- lehlém, temném koutě, bzukot jako ve včelníku rozlehl se prostorem. U všech stolů opakovaly a rozebíraly se myšlénky a výroky doktorovy způsobem kritickým a podivu nebylo konce. — Tak vida, většina zločinů páše se z opil- ství... a u nás považuje zákon opilost za stav polehčující! — To může míti pravdu s tou dědičností !. . Otec „Vašíčka od kašny“ (to byl obecní blázen) vám byl přenáramný ochlasta ... Pamatuji se na něj — — Hleďte, ve všem jsou v tom Rusku da- leko před námi!... Tam už i na vojně nahánějí vojákům strach před pitím lihovin a u nás dá- vají jim ještě přes čas, aby mohli do hospody. — Tak a jinak ozývalo se teď od stolů ... — Ale tohohle nám přece neuděláte, pan doktore, abyste nám teď odešel!... Potřebujete oddechu... Taková přednáška přece hrozně musí unaviti!... a my vás teď chceme míti mezi sebou ... Jste náš. Dokázal jste nám, že se za nás nestydíte!... Víte přece, že váš pan kollega nám odřekl! — A páni pořadatelé stáhli s milého doktora kožich, jeden postavil mu hůl do kouta u okna a druhý věšel jeho klobouk na věšák nad stolem. A už ho zasedli, už byl jejich... Teď ho ne- pustí! ..

Zluté světlo plamenů plynových zbarvilo do ruda tabákový dým, plnící nízkou jizbu do posledního koutečka. Lidé se v něm podobali mlhovým obrazům. V průčelí mezi okny roze- zvučel se hrací stroj a klinkot jeho mísil se s šumem hovoru a řinkotem sklenic ve stálou, ohlušující vřavu .. — Dobrý příklad, pánové, dobrý příklad,to jest jediný prostředek, jímž možno spolehlivě působiti k nápravě!... Každý z nás vlastní stříd- mostí a zdrželivostí musí dávati příklad bližním méně uvědomělým! — slyšeti bylo znova a znova od stolu, kde doktor opakoval a rozvádě) jednotlivé body své přednášky. Bylo hodně přes jedenáctou, když od stolu pořadatelského zvoláno bylo chraplavým hlasem: „Platit! — Platit. .. pan doktor — vzkřikl hostinský za číšníkem, který spěchal s hrstí prázdných sklenic k výčepu. — Prosím! — A sklepník, postaviv sklenice na stůl vedle výčepu, přichvátal k doktorovi. Drže v levici proužek papíru, podepřený odřenou tobolkou, nasadil pravicí tužku na papír a čekal na diktát páně doktorův, který pak slovo od slova opa- koval: — Devět piv 63 — — Dva koňaky 30 — — Čaj s rumem 40 — — Jeden zlatý třicet tři... Děkuji!.. . Má poklona, služebník, pane doktore! A již zaharašily peníze v koženém kapsáři pod šosem číšníkova kabátu. — Dobrou noc, pánové, dobrou noc! . .. Nezapomeňta tedy, pánové!... Jedině dobrý příklad!... Exempla trahunt, ří- áme, my latináři!... Dobrou noc!... Na shledanou! — A doktor odcházel krokem nejistým a silně kolísaje. Ve dveřích hlasitě škytnul!