1
masthead
Z řišského soudu.
2
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Terstu, 22. října. (C.-B.) Ministerský
předseda dr. Körber daroval za příčinou
spuštění parníku, jenž jméno jeho byl obdržel.
podpůrnému fondu arsenálových dělníků 200
korun.
Ze Sofije, 22. října. (C.-B.) Opposice, aby
zmařila volby do sněmovny, vzbuzuje všude ne-
pokoje a zasílá listům protesty. To dokazuj
násilnosti v Trnově a Staré Zagoře a případ,
který se udál včera v Jamboli. Socialistický
kandidát Sakyzov setkal se tam se zástupem
ozbrojených svých stranníků, jež považoval za
protivníky a vystřelil na ně. Jeden mladík,
který šel právě kolem, byl zastřelen. Vrah
uprehl a dosud nemohl býti vypátrán.
Z Paříže, 22. října. (C.-B.) (Konec sně-
movní schůze). Posl. Aynard odporoval vý-
vodům ministerského předsedy a uváděl, že on
to byl, jenž z politických záležitostí a otázek
přešel na půdu náboženských. Na to přijat ná-
vrh 332 hlasy proti 233, aby se přešlo k jed-
nacímu pořadu.
Z Opatije, 22. října. (C.-B.) Ministerský
předseda dr. Körber přibyl dnes ráno na par-
níku »Pellagosa« z Terstu do Lovrana, kde byl
přijat okresním hejtmanem a purkmistrem. Vy-
konal návštěvu rodině ministra obchodu svob. pána
Calla, prohlédl si lázeňské zařízení, načež odjel
do Opatije, kde rovněž navštívil význačnější bu-
dovy, zejmena léčebné ústavy pro úřadnictvo
státní. Zejtra odjede nazpět do Vídně.
Z Madridu, 22. října. (C.-B.) Poslanecká
sněmovna zvolila Romera Robleda z
předsedu.
doktor
Körber
Sakyzov
Posl
Calla
Romero Robleda
Terst
Stará Zagora
Paříž
Opatije
Lovrana
Vídeň
Madrid
konec snít
3
article
Ze Santiaga de Chile, 22. října. (C.-B.)
Senát zmocnil vládu k dražebnímu prodeji jed-
noho millionu hektarů země v území magalla-
nesském, jakož i pozemků na Andách, pokud
se hodí pro orbu.
Z Pekina, 22. října. (C.-B.) Nepřekvapuje
zde, že místodržitel Alexějev činí proti
otevření měst mandžurských pro světový obchod
námitky. Čínsko-americká obchodní smlouva usta-
novuje, že mají býti povolovány koncese cizin-
cům k usazování se a provozování obchodu
Mukdenu a v Antungu. Naproti tomu žádá se
se strany ruské — a v tom se jeví právě po-
litika Alexějeva — aby byly koncesse takové
udělovány pouze Rusku. Japonské vyslanectvo
prohlašuje, že vyjednávání rusko- japonské má
uspokojivý průběh.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 22. října. (C.-B.) »Wiene
Zeitung« oznamuje: Císař jmenoval mimo-
řádného professora německé university v Praze
dra. Heřmana Schlossera řádným profes-
sorem chirurgie na universitě v Inšpruku.
Císař schválil povolání titulem konsula ob-
dařeného místokonsula Adolfa rytíře Zam-
bauera ke správě konsulátu v Mitrovici.
Ministr pro kultus a vyučování potvrdi
českou zkušební komisi pro uči-
telský úřad na gymnasiích a reál-
kách v Praze v jejím dosavadním složení
na další školní rok.
Žádná ministerská krise v Srbsku.
Z Bělehradu, 22. října. (C.-B.) Oproti roz-
šířeným zprávám o propuknuvší ministerské
krisi prohlašuje se z vládních kruhů, že vláda
nepodá žádost za propuštění, ať si dopadne
rozhodnutí obou radikálních klubů ohledně Pa-
šičovy kandidatury do státní rady tak nebo
onak. Od kandidatury dra. Vuiče do státní
rady bylo upuštěno.
Heřman Schlosser
Adolf
Santiago jít Chile
Rusko
Vídeň
Praha
Zama
Mitrovic
Srbsko
Bělehrad
Alexějev
Wien Zeitung
4
article
Ministerská krise v Italii.
Z Říma, 22. října. (C.-B.) Král přijme
zítra ministerského předsedu Zanardella.
Dnes přijal v San Rossore italského velevy-
slance v Petrohradě hr. Morra.
Spor rusko-japonský.
Z Tokia, 22. října. (Č.-B.) »Reuterova kan-
celář« oznamuje z Pekina: Ruský vysla-
nec odevzdal princi Činovi obšírnou notus
prohlášením, že by mísení se Japonska
do mandžurské záležitosti Rusko
donutilo, rozhodné kroky učiniti
a Číně přísnými opatřeními na od-
vetu pohroziti, kdyby se k Japonsku při-
klonila. — Toto prohlášení Ruska v době, kdy
vyjednávání ještě trvá, způsobilo z de
velké rozhořčení.
Z Tokia, 22. října. (C.-B.) »Reuterova kan-
celář« oznamuje: Oznamuje se, že bude na zí-
třek svolána konference vedoucích
státníků japonských a soudí se, že
bude míti rozhodnutí této konference vážný
vliv na další běh událostí.
Čin
Řím
San Rossore
Petrohrad
Tokio
Japonsko
Rusko
Čína
Reuterův kana
5
article
Z Vídně, 23. října.
(Telefonogram »Národních Listů«.)
Říšský soud vynesl o jazykové stížnosti
dra. Josefa Hliňáka, advokáta v Liberci, prot
libereckému magistrátu dnes dopoledne o půl
jedenácté rozsudek nad míru za jím a vý.
Tento tribunál uznal sice, že rozhodnutím
ministerstva vnitra, kterým zamítnut byl rekura
dra. Hliňáka, nebylo porušeno ústavou zaru-
čené právo jeho, ač v důvodech tohoto nálezu,
které jsou povahy formální, in merito rozhodl.
že po stránce jazykové dru. Hliňákovi stala
se magistrátem libereckým křivda.
V čele těchto důvodů nalézá se výrok;
Magistrát liberecký byl povinen, české podání
dra. Hliňáka přijati a vyříditi. Nevyhověl-li přes
toto zásadní stanovisko své říšský soud stížnosti
dra. Hliňáka, stalo se to z té příčiny hlavně, že
nebyl jím vyčerpán postup administrativní, po-
kud jde o dodání německého vyřízení jeho po-
dání (dr. Hliňák vyčerpal postup administra-
tivní, pokud se týče meritorního rozhodnutí věci
se strany místodržitelství). Dr. Hliňák měl dle
říšského soudu proti německému přípisu libere-
ckého magistrátu rekurovati a sice až do nej-
vyšší instance správní a teprve potom mohl by
po této stránce říšský soud o žalobě této roz-
hodnouti. Místodržitelství in merito českému re-
kursu dra. Hliňáka vyhovělo a proto jeho jazy-
kové právo, ústavou zaručené, fakticky porušeno
nebylo. Na konec vyslovuje říšský soud po-
vážlivé mínění, že dru. Hliňákovi nepřísluší jako
občanu žádná ingerence na vniterní jednání
vrchních politických instancí mezi sebou.
Konstatujeme, že referentem byl bývalý
professor německé university dv. rada Czihlarz
a že také toto rozhodnutí říšského soudu, které
ostatně po stránce věcné úplné dalo za pravdu
dru Hliňákovi, třeba i formálně jeho rekurs ne-
vyhovoval, stalo se nahodilou většinou.
Hliňák
doktor
Vídeň
Liberec
ministerstvo vnitro
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— O včerejším sezení výkonného výboru
národní strany svobodomyslné vydána byla ča-
sopisům uřadní zpráva, již otiskl dnes také orgán
realistů, ovšem ve vlastní stylistické úpravě. Také
při této příležitosti dopustil se podvodu, připojiv
k referátu větu: „Mimoto jednáno o kra-
janském ministerstvu a usneseno,
má-li být ministr ve Vídni, že má
býti z Čech a ne z Moravy.“ — Aniž
bychom tuto novou novinářskou „methodu“ po
zásluze charakterisovali, připomínáme jen, že
ve včerejším sezení výkonného výboru národní
strany svobodomyslné o krajanském ministerstvu
ani slovem se nejednalo a že tedy usnesení —
o němž se zjevnou tendencí píše orgán realistů —
vůbec se nestalo.
Vídeň
Čechy
Morava
národní strana
7
article
— Daleko více páteře, než se kdo nadál.
projevila správa strany lidové recte realistické
»orgánu české strany lidové« více není, denník
pana dra. Jana Herbena odložil dnešním číslem
tento titul, jak praví a nepochybně také funkci,
jak lze souditi z rozezlenosti, s jejímž proje-
vem s mnohomluvné firmy svého listu snímá
titul dvorního dodavatelství strany. Jelikož se
zdá, píše dnes p. J. H., že některým členům strany
přichází nevhod stotožňovati se se
vším, co v »Čase« píšeme, oznámiljsem
již výkonnému výboru strany, že
se titulu toho vzdávám.« Příčinou této
samo sebou ovšem bezvýznamné, ale jinak za-
jímavé události jest nepochybně výstřední kleri-
kalismus bývalého orgánu české strany lidové.
od něhož neupustil vzdor výtce, udělené mu vý-
konným výborem koncem července. Že se čle-
nové strany realistické nesnášejí s tím, co od
té doby v orgáně jich stálo, nasvědčo-
valo by také tomu, že kurs slušnosti
ve straně pozoruhodně stoupl. Verse, že
k této změně žurnalistického zastoupení strany
lidové přispěly také proslulé národohospodářské
poučky p. A. Stillera, v býv. orgánu strany
lidové pěstované, jest méně podobna pravdě,
ježto straně realistické, jakožto straně filosofů
par excellence teprve asi v poslední řadě na
tom záleží, byla-li národohospodářská rubrika
jejího orgánu proměněna v obuvnickou dílnu.
Herben
A Stiller
8
article
Bude tomu tak nepochybně i v nové rubrice
názorného vyučování o státním právu, dnešním
dnem v realistickém denníku zavedené. Citáty
z prof. Masaryka o státním právu, v ní uve-
dené, jsou naprosto neúplné, i dovolíme si ne-
přesnost tuto aspoň v tom směru napraviti, ve
kterém obzvláště zřetelně vyjde na jevo rozpor
professora Masaryka v nazírání na státní právo,
jež hájil proti Mengerovi r. 1892 a na státní
právo rámcovým programem realistickým ze dne
1. dubna 1900 proh - loubené:
Prof. Masaryk
»Pánové, je to problém
českého státního práva?
České státní právo
jest diplomaticky kodifi-
kovaným právem, tu při-
chazí na smlouvy mezi
národem, respektive jeho
zástupci, korunou a jinými
královstvími a zeměmi, ni-
koli však na literaturu.«
1892. Stenografický pro-
tokol 170. schůze posl.
sněmovny ze dne 22. li-
stopadu.
profesor
Masaryk
Menger
9
article
Nelze pochybovati,
že kdyby dnes příšel
prof. Masaryk do poslanecké sněmovny a tímto
svým dnešním, prohloubeným státním právem,
že by jej žádný ze stoupenců Mengrových už
nenazval velezrádcem, ani státní právo, jeho
stranou zarámované, velezradou. Nedej bůh,
aby se jednou stalo, a rámcový program strany
realistické řešen býti měl v říšsko-německém
rámci pruského realisty Schindowského! Potom
by se dozvěděl prof. Masaryk spolehlivá dátao
obsahu svého »přirozeného práva«. Jinak ujišťu-
jeme, že jsme prof. Masarykovi nepodkládali
jiných výroků, než jaké podle stenografického
protokolu říšské rady pronesl. Vedle Ratkov-
ského skutečně citoval výhradně protestantské
učence německé a s důrazem poukazoval na to,
že jsou protestanty a zrovna protestantskými
theology, čímž poučil pana faráře Žilku tak
o »našich nejlepších přátelích« a to přímo v ml-
lovaném Žilkově Lipště, že to už i dnešní reali-
stický denník mlčky uznává. A o nic jiného
nešlo. Zprávu o tom, že choť p. prof. Masaryka
prohlásila se bezkonfesijní, ježto nabyla nega-
tivního přesvědčení o božství Kristově, první
přinesl jistý prof. Masarykovi velmi blízký evan-
gelicko-klerikální list. Je-li zpráva tato »sumou
ultraklerikálního sprosťáctví«, nechť vyřídí si
prof. Masaryk s naznačeným pramenem, vyvrá-
cena dosud nebyla, ačkoli kolovala řadou če-
ských listů všech barev. O náboženských po-
měrech ve své rodině — ať taktně či beztaktně
— mluvil prof. Masaryk sám první v památné
rozmluvě s dvěma kaplany již před dvěma roky,
a výslovně tenkráte označil rodinné důvody (vy-
znání své choti) jakožto příčinu, pro kterouž
přestoupil k nesympatickému protestantismu,
ačkoli se cítí spíše katolíkem ..
profesor
Masaryk
Mengrový
bůh
Schindowský
Žilka
Žilkův
Kristův
poslanecký sněmovna
10
article
— Německé obyvatelstvo a německá ob-
strukce. Je pravda, že ze smíšeného a něme-
ckého kraje docházejí poslance německé na sněmu
království českého souhlasné telegramy a osvěd-
čení s taktikou, ve které se bylo poslancům tém
zalíbilo, však není to ani »příval«, ba ani slušný
telegramový »déšť«, naopak, osvědčení jen tak
»kapou« a je patrno, že musí býti z p. t. vo-
ličův a jejich representantů v obeeních a okres-
ních zastupitelstvech heverovány. Zasvěcený muž
v poměry na českém severu aspoň nám píše,
že se obstrukce německá, tam, kde na nic ne-
spekulují, setkává se s naprostou apatií, kde
ale se očekává v tom či onom odboru ze
strany země pomoc, podpora, účastenství neb
dokonce iniciativa v nějakém díle, tam že ob-
strukci zavrhují. »Nesouhlasím-li s obstrukcí ve
Vídni, pak ji mohu dělat v Praze,« vyslovil se
starosta většího německého města. »Ve Vídni
povolujeme peníze zvláště k účelům dynasti-
ckým, vojenským, na politiku zahraničnou, na
vyšší a na vysoké školy, kdežto na sněmu je
v pravém slova smyslu povolujeme sobě, na to,
co nám nejblíž, co nám aspoň mnohem bliž
než čím zaměstnává se říšská rada.« A poně-
vadž je málo měst a okresů, které by ne-
činily na zemi nároků, proto je nevrlost
všude. Úplně spokojeny jsou s obstrukční
taktikou jenom ony vrstvy, jež, necht
již se utváří poměry jakkoli, ničeho při tom
neztrati. — Němečtí nacionálové a s nimi Vše-
němci vedeni jsou ovšem úmyslem při obstrukci,
sněmy a jejich existenci uvésti ad absurdum.
Vídeň
Praha
11
article
Tak dlouho překážeti jejich činnosti, až by samy
sebou přestaly. Na provedení tohoto plánu však
pan Iro s panem Pradem nestačí. Tito dva
pygmöové političtí, z nichž jeden dovede svou
politickou nicotu tak dovedně halit v roucho
státnictví, že by se byl málem ministrem stal,
nezvrátí, čemu největší centralista nemohl se
vyhnouti, leda že by se vrátily časy, kdy pa-
daly hradební zdi pouhým hlukem.
— Proti církevnímu rozdělení Čech. Du-
chovenstvo ve vikariatní skupině vlašimské, shro-
mážděné dne 15. října t. r. ve Vlašimi, usneslo
se na následující resoluci: „Hlásíce se s láskou
ke svému národu, z něhož jsme vyšli, pocho-
pujeme úplně své německé soudruhy, když s ná-
Prado
Čechy
Vlašim
12
article
Prof. Masaryk:
»Uznáváme význam
těchto aktů (státoprávních),
ale tvrdíme, že tento vý-
znam jest nepatrný. Při-
pouštíme však: nehospo-
darný neopatrný politik,
jenž by i tyto drobty za-
bazoval, když mu za ně
nedají nic cennějšího —
nikdy nemůžeme vědět,
k čemu se nám hodí.«
1900. Rámcový program,
str. 118.
profesor
Masaryk