Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY

3

15. ledna 1900.

4

Číslo 14

5 article Válka jihoafrická.

Válka jihoafrická. Akce Bullerova. Anglické listy samy jsou nejisty tím, kde — přesně — Potgietersdrift, kdež Buller jižní břehy Tugely v minulém týdnu byl obsadil, vlastně leží. Neboť na žádné mapě, jak známo, označen není. »Times« shledávají v tomto ne- dostatku úplných map doklad veliké nedbalosti s jakouž válka připravována byla. Většina listů anglických soudí ovšem, že Potgietersdrift ležo poněkud západněji od silnice, jež vede ze Springfieldu do Ladysmithu. »Times« myslí, jak i minule jsme zde sami byli možnost toho při- pustili, že postup Bullerův ke Potgietersdriftu měl vlastně maskovati opravdový útok, kterýž uchystal právě na opáčném, na východním boku svém. Však jiné listy anglické jsou mínění, žo Buller chystá se (neučinil-li tak již) překročiti u Potgietersdriftu řeku s 20.000 muži, kdežto 10.000 mužů jeho má zatím nepřítele ve středu a na druhém boku držet v šachu. V Anglii tronfají, že v tom případě podařilo by se Bul- lerovi rychle s Whitem se spojiti. Zcela jiného názoru jsou však v Pretorii burské kruby tamní konstatují úplnou prý ne- způsobilost Bullera, Methuena i Gatacra, jakoži oslatních důstojníků, k modernímu vedení války, chválíce ostatně prostě vojáky anglické jako muže zdatné. Právě pro špatné ale vodení oče- kávají v Pretorii, že dosavadní chyby Angli- čanů nebude lze již napraviti a že válka skončí úplnou porážkou Angličanů. V Pretorii si také troufaji, žepo si ee generála Jouberta, jenž má nyní prý pod prapory svými 35.000 mužů, jest — na řece Tugele — nedobytná. Zvláště nynější rozvodnění řeky Tugely bude prý Bullerovi zbraňovati, by ji přestoupil.

Bullerův Potgietersdrift Methuen Gatacr Angl Angličan Joubert Springfield Ladysmith Times Anglie Pretorie

6 article

Posici lorda Methuena na západním bojišti pokládají Burové rovněž za ohroženu. Před- seda republiky Transvaalu přibyl prý do Bloem- fonteinu, aby podporoval návrh gen. Cronje, by se na tábor Methuenův prove d přímý útok, což prý ostatní velitelé buršt přece si netroufají. Na jižním bojišti stihla za to Bury, jak zdá se, vážná nehoda. Generál French provedl, dle londýnských zpráv, operaci pobočnou, kte- rouž Bury odrazil od obou mostů přos řeku Oranži, po kterých byli by mohli do Oranžska ustoupiti. S operací touto souvisí asi též zpráva »Reut. kanceláře«, dle níž French v boku svém zaujal postavení, z něhož Burové snažili se pak marně jej zapuditi. Prachem a olovem. V Deaaru byl prostý jeden voják Gordo- nova husarského pluku ze šiku vyloučen a po- něvadž v bitvě na řece Modderu projevil zba- bělost, z trestu zastřelen. Rovněž zastřeleno bylo sedm Burův, kteři prý po lékařích stříleli, a dv Irčané, kteři u Belmontu upadl do rukou Angličanův. Všichni ti byl postaveni do jedné řady, ruce přivázány jimv zadu ke kolu a jedna setnina cornwaliská odpra vila je prachem a olovem. Ostatní zajatí Bu- rové musili k popravě svých druhův přihližet a musili jim pak i vykopati hrob.

Methuen Methuenův French Irčan Angličanův Transvaal Bloem Bura Oranžsko Reut Belmont

7 article

Lísání se k Francií. Universita berlínská uspořádala včera vzhle- dem na konee století — jak jej v Berlíně po čítaji — zvláštní slavnost. Řteč slavnostní mě filolog svob. pán Willomowitz. Tento označi jako vlastní počátek »uplynulého« století f r an eouzskou revoluci a jako vlastní konee jeho cisařství a smrt Viléma I.; tu a tam vůdči národové Evropy postavili prý století mezník. Po té řečník pokračoval: Není dnes jediného, jenž by vážně zříci se mohla chtěl toho, zač děkujeme Iran- eouzské revoluci a jestliže doba napo- leonská zhoubně přenesla se přes Evropua jestliže Německo nad všechny jiné jí. trpělo — přece musilo se nám již dávno vrátiti tolik svobodného rozhledu do ducha našeho, bychom s Gosthem také vůči zhoubeům staré německé říše mohli říci: »Jak mám nenáviděti národ, je- muž tolik za vzdělání svoje dě kuji!« Slova tato vzbudila prý u přítomnýel hluboké vzrušení. Willomowitz dovedl říci národu svému trochu pravdy. Nieméně jiní soukmenove jeho na dále budou soptiti, když my tutéž vdě čnost osvědčovati chceme národu francouzskému jemuž my dokonce žádné nepřátelské akce proti sobě vytknouti nemůžeme. Ovšem vidí-li v době Viléma I. a u vrchole jeho slávy Wilomowitz druhý mezník stoleti, pak století to mělo smut- nější sklon nežli vzestup, neboť doba VilémaI. znamenala oživení brutální síly po tom krásném rozmachu duševním, kterýž nám revoluce fran couzská přinesla.

Willomowitz Vilém Francie Berlín Evropa Německo

8 article

Telegramy. Z Petrohradu, 14. ledna. (C.-B.) »Ruská telegrafní agentura« oznamuje: Oproti zprávám zahraničních časopisů, že byla jakási ruská lo od anglického válečného parníku zadržána a že následkem toho ruský Lloyd vládu o zakročent požádal, prohlašuje se tu, ž e dosud ž ádná ruská lod od Angličanů zabaven nebyla, Z Londýna, 14. ledna. (C. B.) »Reute- rova kancelář« oznamuje z Lady smithu ze dne 12. ledna: Nepřítel zdržuje se od dvou dnů všelikého nepřátelství, avšak na vzdáleněj ších návrších jest pozorovati mezi Bury ruch velmi živý. Z Lourengo-Marquezu, 12. ledna. (C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje z tábora Burů z Colensa ze dne 11. ledna: Všechno nasvědčuje, že se chýli k veliké bityě na řece Tugele. Silný oddil, highlandro s jízdou a dělostřelecivem provedl proti nám dnes ráno boj na oko. V obou minulých nocech vypalovali v Ladysmithu rakety. Z Londýna, 14. ledna. (C.-B.) Časo- pisy uveřejňují telegram z Durbanu ze dne 12. ledna, ve kterémž se praví: Generá Warren opustil včera s létacím sborem tábor u Freru, aby poskytl generálu Bullerovi pod- poru. Koluje pověsť, že zahájena n třech místech velká bitva. Z Pretorie, 14. ledna. (C.-B.) Zde uve- řejůuje se jen málo zpráv o válce. Úřadní telegramy oznamují, že malé anglické oddily

Lloyd Angličan Buller Pretorius Petrohrad Londýn Reut Bura LourengoMarquez Tugele Durban Reuterův Generý Warren

9 article

neustále překročují hranice státu oranžského. Také blízko Claambrasu byly takovéto oddíly spozorovány. Zprávy z Colesbergu jsou příznivé. ale praví se v nich, že Angličané sbírají své voje pro nové operace. Z Durbanu, 12. ledna. (C.-B.) »Time of Natal« uveřejňuji telegram z Laureneo Marquezu, v němž se oznamuje, že všechny obchodní domy a doly v zemi Svazů byly vypleněny za přispěni policie burským oddílem a čelní Angličané tam usedli zahnáni nebo za- tčeni. Někteří uprchli do Losomba na územ portugalské. Domorodei pak vyplenili ostatek.

Angličan Colesberg Durban Laureneo Marquez Losomba Tim of Natal

10 article

Četa Burů jest s vozy v Tambaanu, vzdáleném den cesty od moře. Myslí se, že Burové čekají na potraviny a náboje, které mají býti vyloděny v zálivu Santa Lucia. Z Londýna, 14. ledna. (C.-B.) V ně kterých vojenských kruzích byla včera večes rozšířena pověsť, že generál Bulle utrpěl porážku. V ministerstvu války neměli však až do půlnoci potvrzení tétc zprávy. Z Londýna, 14. ledna. (C. B.) »Reut kancelář« oznamuje z Lpurenco-Marquezu ze včerejška: Správní rada národní banky trans- vaalské, jež má své sídlo v Prelorii, chtěla správce zdejší filiálky banky, Angličana Lloyda sesaditi. V právní při, jež byla tím vyvolána rozhodl soud proti bance, poněvadž Lloyd by jmenován správcem filiálky londýnskými admi nistratory banky. Z Řína, 14. ledna. Ve zdejších polit- ckých kruzích proslýchá se, že anglic ká vláda zaslala kabinelům v Řím a ve Vídni důvěrné dota zy, zda by Rakousko-Uhersko a Italie byly ocholny za ná- hradu všech výloh a pozdější territoriální ústupky, dislokovatl v Egyptě za úče- lem společného obsazení po 5000 mužích jízdy pěchoty, aby bylo Anglií umožněno vzítiz Egypta 10.000 mužů pravidelného vojska a vy- slati je do jižní Afriky. Italské vojsko obsa- dilo by jižní Egypt a Sudan, rakouské pak se- verní Egypt. Má se zde za to, že italská vláda návrh ten zamitne. Z Pretorie, 11. ledna, (C. B.) Postup Angličanů v zálivu delagojském za účelem za- bránění dovozu stal se důležitou otázkou pro Burghéry. Pokud se nestanou opatření, aby zákaz byl odvolán, bude výsledek pro zajaté špatný. President Krüger vydal k Burghérům obrněné provolání, v němž prohlášuje, že bůh jest na stranč Burů a jejich věc že mus zvítěziti. Ziráty Burů u Ladysmithu v boji dne 6. t. m. obnášely prý 26 mrtvých a 77 r něných. V Praze, 15. ledna

Burová Santa Lucius Bulla Angličan Lloyd Pretorius Krüger Burghér Londýn Reut Lpurenco Marquez Řín Řím Vídeň RakouskoUhersko Egypt Anglie jižní Afrika Súdán Zirát Bur Praha rada národní banka Ladysmith Italia

11 article Slavnost nastolení arcibiskupa Lva barona Skrbenského.

Slavnost nastolení arcibiskupa Lva barona Skrbenského. Intronisace knížete-arcibiskupa pražského Lva barona ze Skrbenských byla včera na Hraděa- nech dokončena způsobem slavnostním. Obyvatel stvo pražské i z předměstí v zástupech putovalo tam již časně z rána, aby popatřilo na řídkou tu církevní parádu. Pohoda k tomu nebyla ni- kterak vábivá. Při desíti stupních mrazu vydatne sněžilo, ale živelní nepohoda nepůsobila ku pro- řídnutí zástupů zvědavců. Tito naopak scházel se čím dále tím četněji a vyplnili veškerá pro stranství, pokud nebyla kordonem vojáků nebo policistů uzavřena. K udržení pořádku na roz sáhlém Hraděanském náměslí vyslán byl prapor pěšího pluku č. 73 a selnina praporu polníe myslivců č. 22.Mimo to veliké množství poli cejních strážníků tvořilo špalír celým hrademaž do velechrámu svatovitského. Na 10. hodinu dopolední bylo ustanoven vykročení průvodu slavnostního, v jehož středu nový arcipastýř měl se ubírati do dömu ku slav ným obřadům. Dlouho před touto hodinou svážely kočáry účastníky slavnosti. Jedni odebrali se příme do velechrámu a zaujali vyhražená místa v lavi- cích, ostatní, kteří se měli zúčastniti průvodu, shromáždili se v arcibiskupském paláci. V salo- nech prvého patra prodlévali šlechtici a šlechtičny dále kanovnici a jiní vysocí hodnostáři eírkevni, členové samosprávných sborů, zástupcové praž ských měšťanských ozbrojených sborů atd. Nedlouho před tím, než se hnu! průvod k předu, přestalo sněžiti a zástupům obecenstva umožnil se tím pohled na nádheru roueh kněží. Areibiskup prodléval v residenci děkanské, před níž shromáždili se kanovníci, preláti a biskupové a očekávali příchod arcipastýře.

Skrbenský Areibiskup Skrbenský arcibiskup pražský Lev baron Lev baron

12 article

Od residence děkanské po celém náměst hraděanském podél paláce Toskánského Schwarzenbergského až do chrámu svatovít- ského po nádvořích hradu položena byla prkna, po kterých ubíral se slavnostní průvod do vele- ehrámu. Průvod byl výborně aranžován ku docílení zevnějšího lesku. Byla to řídká po- dívaná, vzácnáa proto měla tak přečetné di- váky. Byli v průvodu zastoupeni členové chu- dých řádů, bohutství se odríkajíeích, chudobně odění; duchovenstvo s nádhernými ornáty. Byl pak mezi nimi rozdíl nejen v oblecích, ale i na objemu těla. Řady uspořádány dlo stupně hodnosti. Nejprve alumni, pak katochoti, dále faráři, pak kanovníci konečně biskupové. A čím dále tím větší nádhera ornátu kněžského.

13 article

Ještě jiné kruhy a rovněž rozdilně byly v průvodu zastoupeny. Občanské, šlechlické úřady samosprávné, politické, soudní, vojenské atd. Všechny svorně přispívaly ku dovršení lesku slavnosli. V čele průvodu nesena korouhev metropo- litního chrámu, za níž následovali úřadníei arcibiskupství a služebnictvo. Pak ubíralyse katolické spolky mužské i ženské s prapory byla jich řada nekonečná s odznaky spolkový mi. Ticho panovalo posvátné. Bylo přeruše- váno vyzváněním a zpíváním eírkevních písn s průvodem hudby. Zvuky její zdály se velmi vzdálenými a byly čím dále zřetelnější, když se zpěvácký kůr bližil k dómu svatovítskému. Za spolky kráčeli chovanci Strakovsko akademie, professorský sbor téže s ředitelem p. Trakalem, puk arcibiskupští lokajové, lesn personál a administrační úřadnictvo ze statk arcíbiskupských. Potom dle programu následo vali: školní bratří, milosrdní bratří, kapucíni, františkáni, augustiniání, minorité, dominikáni redemptoristé, piaristě, jesuité, benediktín z Emaus a z Břevnova, praemonstráti, křížov níci, maltězové, alumni z kníž. arcib. semináře Za těmito ubírali se kaplani a katechetov

Emausy Břevnov Strakovský akademie

14 article

z Prahy a předměstí, duchovenstvo z velechrámu sv. Víta, pedelové české university, za nimi děkanové a professoři theologické fakulty, pak pedelové německé university, jimž následovali děkanové. Ve značném počtu zúčastnili se prů- vodu členové spolku Arnošta z Pardubic. Potom se ubírali zpěváci, před nimi nesena umbella; za akolity kráčeli duchovní správcové z Prahy a předměstí, vikáři, kolegiátní kapitoly u Všech svatých, ze Staré Boleslavi a z Vyšehradu, pak kanovníci a preláti, metropolitní kapitola svato- vítská, biskup Řiha a světící biskup Kalou (biskup Brynych prodléval v dómě svato vílském). Úbor kanovníků, prelátů a biskupů třpyti se zlatem a nádherou. Nade všemi vynikalo roucho arcibiskupa Lva barona Skrbenského Týž ubíral se, maje arcibiskupskou berli v levici provázen prelátem a ceremoniářem a oběm kanovníky z Olomouce princem Hohenlohem svob. pánem Grimmensteinem. Pravici udile arcipastýř požehnání shromážděnému lidu Čestnou stráž vykonávalo oddělení granálnického sboru. Potom následovali zástupcové samosprávnýeh korporací. Starosta měst pražských p. dr. Pod- lipný s oběma svými náměstky, četnými členy rady městské a sboru obecních starších, zástup cové měst: Smíchova se starostou p. Elheni- ckým, Karlína se starostou p. Lokayem, Král. Vinohradů se starostou p. Víškem a Žižkova se starostou p. Ždárským. Průvod uzavíraly ozbrojené sbory měšťanské.

svatý . Vít Řiha Brynych Skrbenský Hohenlohe Grimmenstein Lokay Král Víšek Ždárský Praha Stará Boleslav Vyšehrad Olomouc Karlín Žižkov profesor theologický spolek Arnošt z Pardubice Lev baron

15 article

Hlavní portál velechrámu sv. Víta byl ozdoben četnými červeno-bilými praporci a chvo- jovými guirlandami, růžicemi ozdobenými. Nad portálem nalézal se znak arcibiskupa, a sie černé břevno ve stříbrném poli. Prapory těchto barev (mylně za pruskě považovaných) byly vztýčeny na věži dómu svalovítského a na pro- boštství. V novostavbě u hrobu sv. Vojtěcha, chvojím okrášleného, očekávala velepastýře Jed- nota ku dostavění chrámu sv. Víta, v čele protektorem hr. Frant. Thunem a předsedoup drem. Vlčkem; byl tam přílomen dále stavitel dómu p. Hilbert, členové výboru, vrehní dozore stavební a bile oděné družičky, které kvítím cestu posypávaly. U dveří kaple sv. Zikmunda podal probošt svatovitský arcibiskupovi zlatý relikviář od Karla IV. dému darovaný s ostatkem sv. kříže k po libení, podal mu po té asporgil a incensum Průvod slavnostní za zvuků varhan ubíral se na to pod kruchtou k oltáři sv. Jana Nepomu ckého, kde areipastýř učinil poklonu nejsv. svá- tosti, načež, duchovenstvem provázen, ubíral se ku hlavnímu oltáři, cestou žehnaje přečetným věřícím. Arcibiskup zaujal místo u zvláštního klekátka, na straně epištolní uchystaného. V lavicích na straně evangelijní usedli pří- buzní arcibiskupa a sice otee Filip baron Skr benský, bratr Jan baron Skrbenský, příbuzn Karel a Antonín baron Skrbenský, švakr baron Suillfried, svakr generálmajor baron Spiegelfeld dále místodržitel hr. Coudenhove, vicepresidení Dörfel, okresní hejtmani, svatovitská a vyšehrad- ská kapitola. V dalších lavicích seděli ostatn příbuzní a sice baronessy Malvina, Pavlina a Ru dolfina ze Skrbenských, Nena svob. paní Still friedová Gejíz nádhernou robu, pozornosť vzbu zující, zhotovil krajan náš p. František Holub v Krakově), svob. paní Anna Skrbenská, sestr arcibiskupova.

svatý . Vít svatý . Vojtěch František Thun Hilbert svatý . Zikmund Jan Nepom Filip Skr Jan baron Skrbenský Karel Antonín Suillfried Spiegelfeld Coudenhove Dörfel svobodník Still Holub Skrbenská Karel Iva Skrbenský Krakov

16 article

Na straně epištolní v lavicích usedli: nej vyšší zemský maršálek kníže Jiří Lobkovic, s při- sedicimi zemského výboru hr. Vojt. Schönbo nem, drem. Urbanem a prof. Pražákem, primáto mést pražských p. dr. Podlipnýl s oběma ná- městky, arcibiskupský vikář hrábství kladského dr. Mandel. lřialb V lavicích v hlavní lodi chrámové byli pří tomni: kníže Adolt Sehwarzenberg, kníže Moric Lobkovic, hr. Frant. Thun, hr. Karel Schönborn kniže Max Fürstenberg, kníže Alain Rohan, br Buquoy, Ervin hr. Nostic, Karel svob. pán Skal kyt. Limbeck, svoh. pán Mladota ze Solopisk rýt. z Eisensteinu; rektor české university Karlo Ferdinandovy prof. dr. Gebauer s dékany drem Kadeřávkem, prof. Marešom, prot. Mourkem proděkanem prof. drem, Stupeckým, rektor ně mecké univěrsily prof. dr. Holzinger s děkany přesident vrchního soudu Jansa, vicopresiden Ripka, president zemského soudu dr. Pally, víc president Málek, president trestního soudu dr Wokaun, president obchod. soudu Janáč, radové vrchn. soudu Jaksch, dr. Brožovský z Pravoslavů Rinesch a Košin ryt. z Freudenhofu a j., vrchn poštovní rada Tobiáš, pošt. rada Schäfer, inspe ktoři státních dráh Srnka, Michal, Eis a Vo máčka, dvor. rada Novotný, vrch. finanční rada Kirschner, finanční rada Kubeš a inspektor Ku hnel a j.; dále členové rady pěstské, zástup cové obcí předměstských, pak velící generál pol zbrojmistr Fabini, polní podmaršálkové hr. O sini-Rosenberg, svob. pán Steininger, Venus z l bringenu a Mras, plukovník Schleif, velitel škol kadetní podplukovník Polak a jiní vojenští hod nostáři.

Lobkovic profesor Pražák doktor Podlipnýl Mandel Adolt Sehwarzenberg František Thun Schönborn Fürstenberg Rohan Buquoy Ervin Nostic Karel svobodník Mladota Gebauer Kadeřávek Marešom Stupecký Holzinger Jansa Ripka Palla Málek Wokaun Janáč Jaksch Brožovský Rinesch Košin Tobiáš Schäfer Michal Eis Novotná Kirschner Kubeš Fabini Rosenberg Steininger Venus Schleif Polak Urbano Eisenstein český univerzita Karla Ferdinandov

17 article

Mezi presbytářem a hlavní Jodí zaujali mist pedelové obou universit, alumni, chovanci Ar- nošta z Pardubic, konviktu sv. Václava, Stra- kovské akademie a j., ostatní prostory chrámu vyplňovaly spolky katolické a obecenstvo. Obřady cirkevní trvaly přes půldruhé ho- diny. Započaly mší, kterou celebroval monšig- neur Hrádek, načež nový arcipaštýř ozdoben odznaky své hodnosti udělil kněžstvu i věřícím v chrámě první své velepastýřské požehnáni. Pak poklekl na dolním stupní oltáře, odloži berlu a mitru, načež probošt metropolitní kapi- toly na nejvyšší stupeň hlavního oltáře po straně epištolní vystoupil a intonoval versikule: Pro- tector noster etc. — ut in primo accessu epi- scopi ad propriam occlesiam — s oraci: Dous omnium fidelium pastor et rector ete. Po oraci té přijal arcipastýř mitru a berlu, vstoupil na arcibiskupský trůn na straně evangelní, vyslechl sedě latinskou řeč. kterouž ho jmenem veškerého duchovenstva arci- diecése probošt metropolitní kapitoly pozdravila odpověděl pak k oslovení tomu. Ukončiv řeč svou intonoval chvalozpěv: Te Deum lau lsln el damus. Mezitím co chvalozpěv na kůru pokračoval, přistoupili nejdříve biskupové a pozdravili svého metropolitu »per oseulum pacis« a vrátili se ke svým klekátkům. Pak přistoupilo veškeré při- tomné duchovenstvo dle stupně své důstojnos

svatý . Václav Pardubice Stra Ara T Deum

18 article

a vzdalo velepastýři políbením rukou předepsané homagium. Posléz pomodlil se arcibiskup před hlav- ním oltářem předepsanou oraci de patrono ecclesine a versikl: Divinum auxilium manea semper nobiseum, čímž obřady nastolenív chrámu byly skončeny. Arcipastýř oděný v pluvial a maje mitru a berlu odebral se k oltáři sv. Jana Nep. poklonil se tamže nejsv. svátosti, přijal u dveř chrámových poblíž kaple sv. Zikmunda aspergil a šel středem novostavby chrámu v průvodu veškerého shromážděného duchovenstva do své arcibiskupské residence, aby se v její držen uvázal. Jakmile vstoupil do hlavních dveří, vrálny třikráte zazvonil. Zvon ten naposledy zavzněl. když do areibiskupského paláce přinášeli rakev a tělesnými ostatky kardinála Schönborna. Obřady ve velechrámě trvaly do půl 1 hod odpoledni, načež bylo novému arcibiskupov gratulováno. Blahopřání proslovili jemu vyšší hodnostáři církevni, šlechta, přibuzní arcibi skupa, místodržitel hr. Coudenhove, někteří vyšsí političtí úřadníci, nejvyšší zemský maršálek kníže Jiří Lobkovicz se členy zemského výboru, velicí generál pol. zbrojm. Fabini s generalitou, starosta měst pražských pan dr. Podlipný s členy rady městské a starostové obcí před městských. O 5. hodině odpolední uspořádána bylav arcibiskupském paláci hostina. Poněvadž u t bule jest pouze 70 mísl, bude hostina pro zvané hosty pořádána ještě po několik dnů. Na včerejš odpoledne byli pozváni: biskupové, místodržitel nejvyšší maršálek kníže Lobkoviez, velicí gene- rál Fabini s polními podmaršálky Orsini- Rosen ber- gem a Venusem, hr. Frant. Thun, Moric Lob- kovic a jiní šlechticové, policejní ředitel Janot Forster, několik vyšších úřadníků, kapitolaa přátelé.

Jan Nepa svatý . Zikmund Schönborn Coudenhove Lobkovicz Fabini doktor Podlipná Lobkoviez Orsini Rosen Venus František Thun Janot Forster Moric lob

19 article

Schůze obchodníků s uhlim sm a dřivím. pnvi Za velmi četného účastenství konala se včera odpoledne v místnostecho Remeslnické besedy v Bellevue schůze společenstva obchodníků s ublím dřívím, kterou zahájil předseda spolku pa Schaffer, který uvedl: Čtyřnedělní krise v trh ahelném zejména články vě denních listech přinutily nás, abychom svolali dnešní schůzi, abychom se vyslovili, co soudíme o zdražování paliva a o pří- číně toho. Zcela přirozeně jest mínění obecenstva, že se uhli zdražuje, že jest ho ale nedostatek, o tom s nemluví. Není to poprvé, kdy uhlí se záražilo, jen že nikdy ne do té míry. Praha jest dnes bez ublí. Měla-i by se uskutečnit stávka v dolech kladen ských, můžeme očekávat nedostatek, jaký nebyl to dosud nikdy. Příčiny, že obchod s naším vytěženým uhlím n nepohybuje v těch kolejích jako dříve, jsou různě Pánev uhelná předává uhlí komisionářům a ti, a na dolech jeden druhého přeplácejí, znajíce dobře po- měry u nás a v Německu, nehledí na prospěch krá- lovství, nýbrž na prospěch vlastní, čímž královstv má újmu. Oni zasílají uhlí do ciziny a my zde trpíme ne dostatkem. Paliva je těž málo, proto stouná. Že ne bylo to vinou zdejších obchodníků, je zřejmo. Zdejš obchodníci nejsou vyrábitelé, oni obdrží uhlí až ze třetí ruky. V přední řadě chce vydělatí majitel dolů komisionář v druhé řadě, velkoobchodník chce mit též výdělek, on musí více dát, žádů proto na odběra teli též více Pan ředitel Sichra se kryl výrokem : »Pánové, nezdražil!« On má kalkulaci, že vydělá bez zdražení On nepřímou cestou vydělá více pod škraboškou hu- manní, že nezdražil. My ale byli povinni jako korp race sděliti, odkud to nepřímé zdražování pochůní Když stohoto stanoviska posoudíme věc, budem jinak na ni hleděti.

Schaffer Bellevue Praha Německo

20 article

Vina spadá na správu majitelů dolů. Oni nedo- dávají, co dodati mají. Viním správu dolů, že mfsto uhli zasílajíc 25 proc. šutru, nepřímo zasahujel do zdražení. Kdyby jako jiné doly správně zasílaly bylo by uhlí okamžitě lacinější. Že jest to způse negalantní, doznáme všickni, neb v žádném obchodě se tak nikdy nejednalo se strany majitele dolů, jako dnes. Hleděl jsem si nedávno zjednati informací, mno- ho-li se přiveze uhlí na naše nádraží a mnoho li kamení. Odepřeli mi veškerá dáta. Proto svolali jsm schůzi. Zde má býti zjištěno, kdo byl příčinou nedo- statku. Pan ředitel Sichra řekl, žé v Praze odbírá se pouze jeděn druh uhlí, ostatní žu zadal dol cizo- zemska, protože zde nenašel odběratelů. Správa dolů měla tedy chovat zásoby pro ně a ne vyvážet za hranice. Jeví se tu nedbalost se strany ředitelství Když má tolik odběratelů, mů také povinnost, chy stati proně zásoby. Sama správa jedné dráhyl stě- žovala si na nedostatek uhlí. Jistý lihovarn odbírá 30 roků uhlí u tétéž správy, tentokráte mu dodávka odepřena. Že prý nemá- Návrh, který učinil nedávno p. Dürnhorn, by obec pražská postarala se o skladiště, není anis ku provedení. Nejlépe, kdyby obec se stala majitelkou dolů velkých, které by s 50 proc. kryly zdejší po- třebu. Co se týče sestátnění dolů, pochybují že by tím nastalo zlepšení. Jsou i státní doly, stát ale za dal veškerou výrobu velkoobchodníku jednomu a tu nelze očekávati, že by jiný jednal jinak než stát. Pan Bodráček poukazuje k tomu, že zdejšt velkoobchodníci nesou vinu. Dříve byli vždy vyzváni dělati zásoby na zimu, létos nikoli. Místa mají dost na Smíchové byly prázdné prostory, měli se jen uhlí postarati.

Dürnhorn Bodráček Praha

21 article

Další rozpravy zúčastnili se pp. Veselý, Lobstein Nebeský, Šrámek, Koza, Nový, Roedl, Zahradníček kteří vesměs situaci dnešní vysvětlovali, načež před seda přečetl následující resoiuci Spoledenstvo obchodníků s uhlím a dřívin usneslo se ve veřejné schůzi, porokovavši o příči nách nynějšího nedostatku paliva v Praze a stálen zvyšování jeho ceny na tom, aby 1. k zamezení nedostatku uhlí v Praze vyzvale obchodní a živnostenská komora ony dráhy, po kte rých se děje dovoz uhlí do Prahy, aby v mrlvé letn době, kde dráhy ony nemají tolik nákladu, umo žnily snížení sazeb za dovoz ubli v těchto měsících aby průmyslové závody i obchodníci mohli si beze ztrály potřebné zásoby na zimní dobu udělat. Záro veň tím se zamezí aneb aspoň obmezí hromadění nákladu na drahách v době pobzimní. 2. Nechť učiní se zákonná opatření proti karte- lování, zejmena majitelů dolů. Totéž opatření jest zapotřehí proti způsobu prodeje uhlí na dolech, které zakupováno jest jednotlivými spekulanty, aby tite nemohli ze spekulace obchodní vyvolati nedostalek uhlí a tím připravovati si půdu ku zvýšení jeho ceny 3. Aby chráněno bylo obyvatelstvo tohoto králov ství před vykořisťováním jak se strany majilelů dolu tak se strany oněch komisionářů, kterým jest zapro- dáno vytěžení uhlí na dolech, nechť se provede ná- vrh zesnulého zemsk. posl. dra. Julia Grégra, n sněmu král. českého učiněný, na zavedení zemského vývozního cla na uhlí. Zákonité toto opatření nechí učiní zemský sněm v nejbližším zasedání. Pan Koza podotýká k tomu, že než se reso luce vyřídí, zmrzne polovice obyvatelstva v Praze. Za nesmírné vřavy resoluce většinou hlasů přijala s dodatkem, aby zrnšen byl v Praze poplatek z pa liva při potravní dani na čáře Tím schůze ukončena o 1/26. hod. večerní

Veselá Lobstein Šrámek Koza Nová Roedl Zahradníček Grégr Praha

22 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — O volbě starosty měst pražský uveřejnily těchto dnů některé časopisy zprávy jednak nesprávné, protože na mylných infor macích spočivailcl iednak pro snahy a úmvslv některých stran i jednotlivých osobnostl ten- denčně upravené. Tak včerejší »Hlas Národae oznamuje, že ve schůzi mladočeského sdružení vyslovilo se pro opětné zvolení dosavadníh starosty pana dra. Podlipného 15 a proti němu 17 členů, a že strana staročeská trvá »na zá- sadě«, že tentokráte volen býti má starosta z jejího středu. Aniž bychom dotýkati se chtěli otázky, co za nynějších politických poměrů po událostech minulého tříletí každému vlastenci, tedy i každému členu sboru obecních starších v otázce starostenské káže povinnost i čest, chceme prozatím k informaci české veřejnosti zaznamenati následující fakta: Pravda jest, že nynější starosta měst. pražských p. dr. J. Pod- lipný zvolen byl před třemí lety po dohodě obou politických stran na radnici staroměstské zastou- pených, ale nesrovnává se s pravdou, že pod- mínkou tehdáž ujednaného kompromisu bylo schválení zásady, dle kteréž po třech letech zvolen býti musí starosta ze strany staročeské. Tato podrfnka nemohla býti schválena už proto, že týká se volby, která vykonána bude lelos, tedy po uplynutí třiletého období, pro kterel kompromis byl uzavřen. Členové sboru na tři léta zvolení nemohou se předem zavázati, koho budou voliti po třech letech, zejmena když uvá- žíme, že před uplynutím tohoto období dvě tře- tiny členů shoru obecních starších — každého roku třetina — se vymění. Že národní strana svobodomyslná dostála by každému závazku, samo sebou se rozumi, ale v tomto případě její zástupei kteří před třemi lety kompromisního jednánís zúčastnili, s plnou určitostí prohlašují, že ne- vešli a nemohli vejíti v závazek, pokuď se týká

Národae Podlipný doktor

23 article

volby starosty, Strana staročeská nemůžes vykázati v té příčině žádným písemným do- kladem, jen dva její členové prý si učinilio tehdejším jednání své soukromě poznámky. Pokud se týče svobodomyslného sdružen členů sboru obeeních starších, sluší olevřeně příznati, že jeho několik členů z důvodů nikoliv věcných, nýbrž čistě osobních, delší dobu žii agitaci směřující k lomu, aby dr. Podlipný sta- rostou volen nebyl. Opakujeme, že z příčin osob- ních, neboť průběhem jednání o nastávající volbě nemohl nikdo ukázati a také neukázal k jedi- nému připadu, kde by dosavadní starosta ve věcí veřejně — ať národní nebo hospodářské — zachoval se jinak, než mu kázala povinnpst k obcí a národu. Výkonný výbor národní strany svobodomyslné přihlížeje k dosavadní starosten- ské činnosti dra. Podlipného, k nynějším pomě- rům politickým a vyslechnuv zprávu o jed- nání kompromisním před třemi lety i říjnu roku 1899 (kdy z kompromisního jed- ání volba starosty výslovně byla vyloučenia). usnesl se jednomyslně, že volbu starosty měa pražských pokládá za záležitost eminentně pol- tickou a tudiž doporučuje všem členům sboru, aby na stolec primátorský povolali opětně dra. Podlipného. Mezi tím svoláno bylo — po ně- kolika soukromých úradách některých členů sboru — sdružení národní strany svobodomyslné s vy- loučením 9 zástupců Starého města. V této poradě člen sboru, býv. rektor české techniky pan prof. Velflík věcně a nestranné vylíčil význam nastávající volby starostenské, ukázal k vynikajícím přednostem dra. Podlipného i žádal pány, kteři z příčin malicherně osob- ních, nedbajíce vzpomenutého usnesení stran, zahájili proti němu boj, odložili osobní řevnivost a na mysli měli jen dobro a prospěch obce i národa.

doktor Podlipná Podlipný profesor Velflík národní strana sdružený národní strana

24 article

Výsledek hlasování za nepřilomnosti zástupců Sla- rého města a tří jiných členů nemůže sice vykládán býti za projev většiny svobodomyslného sdruženi proti dru. Podlipnému, nicméně působil mezi ostatními členy sboru dojmem nejtristnějším. Jak se dovidáme, hodlá starosta dr. Podlipný, jehot funkce vyprší koncem tohoto měsíce, vzdáti se své hodnosti již ve dnech nejbližších. — Z obecenstva se nám píše: Zpráva v dneš- ním »Hllasu Národa«, že proti opětné volbě dra. Jana Podli pného za starostu krá- lovské Prahy vyslovilo se z mladočeského združení obecních starších 17% proti — 15 hlasům a že sdružení slaročeské chce setrvati při zásndě, aby z jejího středu starosta volen byl — musí vzbuditi podivení a žalost každého nezasvěceného, upřímného Čecha. Naše ve- řejnosť ví, že dr. Podlipný prokázal obci a české věci služeb neocenitelných, že obětavě a nezištně svou píli a své vědomosti věnoval zvelebení a na obranu hlavního města a české národnosti. Bylť prvním starostou, který dů- sledně a neohroženě výhradně česky královskou Prahu representoval. Soudím tudíž, že agitace proti z jeho opětnému zvolení je koruna ne- vděku, která musíla by poctivou snahu na přiště zapudit. Snad je někomu nepohodl- ným, snad již nejde to strýčkování jako dříve. Staročeské sdružení tentokráte mluví o zásadě, což je vlastně umíněnost. Což je tak málo těch, kteří citi, že Praha po- třebuje nyní dra. Podlipného více, než kdy jindy?1 Aneb jest jim osobní etižádost jedno- tlivee více, než prospěch města a české věci?

Podlipný doktor Podlipná Jan Podnout Čecho Praha Hllas národ

25 article

Myslím, že by měla i česká veřejnost promlu- viti. Členy sboru voli občanstvo, které má právo pozvednouti hlas svůj a ohraditi se proti osob- ním choutkám, vzbuzování nesvornosti a neslý- chaného nevděku! Jak krásný by to byl výraz sjednocenosti a národní uvědomělosti vůci všem městům a zejmena vůči našim ne- přátelům, kdyby v nynější rozhárané dobé byl dr. Podlipný, tento statečný zastance české věcí, Sokol na stolci starostenském, jednohlasně opět zvolen. Byl by v tom veliký význam politický. Ve slovanské Praze, 14. ledna 1900. — Za tepla. »N. f. Presse« hined z tepla fruktifikuje rozhovor, který měl v sobotu při delegační hostině eísař s poslancem drem. Stránským. Dokazuje totiž z výroku cisařova který prý tak energicky hájil nezbytnost a ne- dotknutelnost armádní němčiny, že mezi armádou a státem naprosto není žádného rozdilu a ze něměina právě tak nezbytná jako jazyk vojska, je nezbytna též jako jazyk státu. Staré arg- menty, jimiž své doby oháněl se již doktriár Lienbacher. Netřeba připomínati, že náro český, přes jehož hlavu přenesly se jině bouře, než která nad ním burácí dnes a hrozi buráceti s větší silou snad na dále, hrozeb »N Fr. Pressex a těch, kdo stojí za ní, nijak se neleká Národ náš trvá pevně a nezvratně, nechť dějese kolem něho cokoli, na stanovisku absolutní rovno právnosti a rovnocennosti národa našeho v ze mích koruny české s Němci a jen na tomto pod- kladě ochoten je zastaviti boj, jejž nevede snad

Podlipná Stránský Pressex Němec Praha Sokol Presse N Francie