3
masthead
15. ledna 1900.
5
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
Akce Bullerova.
Anglické listy samy jsou nejisty tím, kde
— přesně — Potgietersdrift, kdež Buller jižní
břehy Tugely v minulém týdnu byl obsadil,
vlastně leží. Neboť na žádné mapě, jak známo,
označen není. »Times« shledávají v tomto ne-
dostatku úplných map doklad veliké nedbalosti
s jakouž válka připravována byla. Většina listů
anglických soudí ovšem, že Potgietersdrift ležo
poněkud západněji od silnice, jež vede ze
Springfieldu do Ladysmithu. »Times« myslí, jak
i minule jsme zde sami byli možnost toho při-
pustili, že postup Bullerův ke Potgietersdriftu
měl vlastně maskovati opravdový útok, kterýž
uchystal právě na opáčném, na východním boku
svém. Však jiné listy anglické jsou mínění, žo
Buller chystá se (neučinil-li tak již) překročiti
u Potgietersdriftu řeku s 20.000 muži, kdežto
10.000 mužů jeho má zatím nepřítele ve středu
a na druhém boku držet v šachu. V Anglii
tronfají, že v tom případě podařilo by se Bul-
lerovi rychle s Whitem se spojiti.
Zcela jiného názoru jsou však v Pretorii
burské kruby tamní konstatují úplnou prý ne-
způsobilost Bullera, Methuena i Gatacra, jakoži
oslatních důstojníků, k modernímu vedení války,
chválíce ostatně prostě vojáky anglické jako
muže zdatné. Právě pro špatné ale vodení oče-
kávají v Pretorii, že dosavadní chyby Angli-
čanů nebude lze již napraviti a že válka skončí
úplnou porážkou Angličanů. V Pretorii si také
troufaji, žepo si ee generála Jouberta,
jenž má nyní prý pod prapory svými
35.000 mužů, jest — na řece Tugele
— nedobytná. Zvláště nynější rozvodnění
řeky Tugely bude prý Bullerovi zbraňovati, by
ji přestoupil.
Bullerův
Potgietersdrift
Methuen
Gatacr
Angl
Angličan
Joubert
Springfield
Ladysmith
Times
Anglie
Pretorie
6
article
Posici lorda Methuena na západním bojišti
pokládají Burové rovněž za ohroženu. Před-
seda republiky Transvaalu přibyl prý do Bloem-
fonteinu, aby podporoval návrh gen. Cronje, by
se na tábor Methuenův prove d
přímý útok, což prý ostatní velitelé buršt
přece si netroufají.
Na jižním bojišti stihla za to Bury, jak
zdá se, vážná nehoda. Generál French provedl,
dle londýnských zpráv, operaci pobočnou, kte-
rouž Bury odrazil od obou mostů přos řeku
Oranži, po kterých byli by mohli do Oranžska
ustoupiti. S operací touto souvisí asi též zpráva
»Reut. kanceláře«, dle níž French v boku svém
zaujal postavení, z něhož Burové snažili se pak
marně jej zapuditi.
Prachem a olovem.
V Deaaru byl prostý jeden voják Gordo-
nova husarského pluku ze šiku vyloučen a po-
něvadž v bitvě na řece Modderu projevil zba-
bělost, z trestu zastřelen. Rovněž
zastřeleno bylo sedm Burův, kteři
prý po lékařích stříleli, a dv
Irčané, kteři u Belmontu upadl
do rukou Angličanův. Všichni ti byl
postaveni do jedné řady, ruce přivázány jimv
zadu ke kolu a jedna setnina cornwaliská odpra
vila je prachem a olovem. Ostatní zajatí Bu-
rové musili k popravě svých druhův přihližet
a musili jim pak i vykopati hrob.
Methuen
Methuenův
French
Irčan
Angličanův
Transvaal
Bloem
Bura
Oranžsko
Reut
Belmont
7
article
Lísání se k Francií.
Universita berlínská uspořádala včera vzhle-
dem na konee století — jak jej v Berlíně po
čítaji — zvláštní slavnost. Řteč slavnostní mě
filolog svob. pán Willomowitz. Tento označi
jako vlastní počátek »uplynulého« století f r an
eouzskou revoluci a jako vlastní konee
jeho cisařství a smrt Viléma I.; tu a tam vůdči
národové Evropy postavili prý století mezník.
Po té řečník pokračoval: Není dnes jediného,
jenž by vážně zříci se mohla
chtěl toho, zač děkujeme Iran-
eouzské revoluci a jestliže doba napo-
leonská zhoubně přenesla se přes Evropua
jestliže Německo nad všechny jiné jí. trpělo —
přece musilo se nám již dávno vrátiti tolik
svobodného rozhledu do ducha našeho, bychom
s Gosthem také vůči zhoubeům staré německé
říše mohli říci:
»Jak mám nenáviděti národ, je-
muž tolik za vzdělání svoje dě
kuji!« Slova tato vzbudila prý u přítomnýel
hluboké vzrušení. Willomowitz dovedl říci národu
svému trochu pravdy. Nieméně jiní soukmenove
jeho na dále budou soptiti, když my tutéž vdě
čnost osvědčovati chceme národu francouzskému
jemuž my dokonce žádné nepřátelské akce proti
sobě vytknouti nemůžeme. Ovšem vidí-li v době
Viléma I. a u vrchole jeho slávy Wilomowitz
druhý mezník stoleti, pak století to mělo smut-
nější sklon nežli vzestup, neboť doba VilémaI.
znamenala oživení brutální síly po tom krásném
rozmachu duševním, kterýž nám revoluce fran
couzská přinesla.
Willomowitz
Vilém
Francie
Berlín
Evropa
Německo
8
article
Telegramy.
Z Petrohradu, 14. ledna. (C.-B.) »Ruská
telegrafní agentura« oznamuje: Oproti zprávám
zahraničních časopisů, že byla jakási ruská lo
od anglického válečného parníku zadržána a že
následkem toho ruský Lloyd vládu o zakročent
požádal, prohlašuje se tu, ž e dosud ž ádná
ruská lod od Angličanů zabaven
nebyla,
Z Londýna, 14. ledna. (C. B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje z Lady smithu
ze dne 12. ledna: Nepřítel zdržuje se od dvou
dnů všelikého nepřátelství, avšak na vzdáleněj
ších návrších jest pozorovati mezi Bury
ruch velmi živý.
Z Lourengo-Marquezu, 12. ledna.
(C.-B.) »Reuterova kancelář« oznamuje z tábora
Burů z Colensa ze dne 11. ledna: Všechno
nasvědčuje, že se chýli k veliké bityě
na řece Tugele. Silný oddil, highlandro
s jízdou a dělostřelecivem provedl proti nám
dnes ráno boj na oko. V obou minulých nocech
vypalovali v Ladysmithu rakety.
Z Londýna, 14. ledna. (C.-B.) Časo-
pisy uveřejňují telegram z Durbanu ze dne
12. ledna, ve kterémž se praví: Generá
Warren opustil včera s létacím sborem tábor
u Freru, aby poskytl generálu Bullerovi pod-
poru. Koluje pověsť, že zahájena n
třech místech velká bitva.
Z Pretorie, 14. ledna. (C.-B.) Zde uve-
řejůuje se jen málo zpráv o válce. Úřadní
telegramy oznamují, že malé anglické oddily
Lloyd
Angličan
Buller
Pretorius
Petrohrad
Londýn
Reut
Bura
LourengoMarquez
Tugele
Durban
Reuterův
Generý Warren
9
article
neustále překročují hranice státu oranžského.
Také blízko Claambrasu byly takovéto oddíly
spozorovány. Zprávy z Colesbergu jsou příznivé.
ale praví se v nich, že Angličané sbírají své
voje pro nové operace.
Z Durbanu, 12. ledna. (C.-B.) »Time
of Natal« uveřejňuji telegram z Laureneo
Marquezu, v němž se oznamuje, že všechny
obchodní domy a doly v zemi Svazů byly
vypleněny za přispěni policie burským oddílem
a čelní Angličané tam usedli zahnáni nebo za-
tčeni. Někteří uprchli do Losomba na územ
portugalské. Domorodei pak vyplenili ostatek.
Angličan
Colesberg
Durban
Laureneo Marquez
Losomba
Tim of Natal
10
article
Četa Burů jest s vozy v Tambaanu, vzdáleném
den cesty od moře. Myslí se, že Burové čekají
na potraviny a náboje, které mají býti vyloděny
v zálivu Santa Lucia.
Z Londýna, 14. ledna. (C.-B.) V ně
kterých vojenských kruzích byla včera večes
rozšířena pověsť, že generál Bulle
utrpěl porážku. V ministerstvu války
neměli však až do půlnoci potvrzení tétc
zprávy.
Z Londýna, 14. ledna. (C. B.) »Reut
kancelář« oznamuje z Lpurenco-Marquezu ze
včerejška: Správní rada národní banky trans-
vaalské, jež má své sídlo v Prelorii, chtěla
správce zdejší filiálky banky, Angličana Lloyda
sesaditi. V právní při, jež byla tím vyvolána
rozhodl soud proti bance, poněvadž Lloyd by
jmenován správcem filiálky londýnskými admi
nistratory banky.
Z Řína, 14. ledna. Ve zdejších polit-
ckých kruzích proslýchá se, že anglic ká
vláda zaslala kabinelům v Řím
a ve Vídni důvěrné dota zy, zda by
Rakousko-Uhersko a Italie byly ocholny za ná-
hradu všech výloh a pozdější territoriální
ústupky, dislokovatl v Egyptě za úče-
lem společného obsazení po 5000 mužích jízdy
pěchoty, aby bylo Anglií umožněno vzítiz
Egypta 10.000 mužů pravidelného vojska a vy-
slati je do jižní Afriky. Italské vojsko obsa-
dilo by jižní Egypt a Sudan, rakouské pak se-
verní Egypt. Má se zde za to, že italská vláda
návrh ten zamitne.
Z Pretorie, 11. ledna, (C. B.) Postup
Angličanů v zálivu delagojském za účelem za-
bránění dovozu stal se důležitou otázkou pro
Burghéry. Pokud se nestanou opatření, aby
zákaz byl odvolán, bude výsledek pro zajaté
špatný. President Krüger vydal k Burghérům
obrněné provolání, v němž prohlášuje, že bůh
jest na stranč Burů a jejich věc že mus
zvítěziti.
Ziráty Burů u Ladysmithu v boji dne
6. t. m. obnášely prý 26 mrtvých a 77 r
něných.
V Praze, 15. ledna
Burová
Santa Lucius
Bulla
Angličan
Lloyd
Pretorius
Krüger
Burghér
Londýn
Reut
Lpurenco
Marquez
Řín
Řím
Vídeň
RakouskoUhersko
Egypt
Anglie
jižní Afrika
Súdán
Zirát Bur
Praha
rada národní banka
Ladysmith
Italia
11
article
Slavnost nastolení arcibiskupa Lva
barona Skrbenského.
Slavnost nastolení arcibiskupa Lva
barona Skrbenského.
Intronisace knížete-arcibiskupa pražského Lva
barona ze Skrbenských byla včera na Hraděa-
nech dokončena způsobem slavnostním. Obyvatel
stvo pražské i z předměstí v zástupech putovalo
tam již časně z rána, aby popatřilo na řídkou
tu církevní parádu. Pohoda k tomu nebyla ni-
kterak vábivá. Při desíti stupních mrazu vydatne
sněžilo, ale živelní nepohoda nepůsobila ku pro-
řídnutí zástupů zvědavců. Tito naopak scházel
se čím dále tím četněji a vyplnili veškerá pro
stranství, pokud nebyla kordonem vojáků nebo
policistů uzavřena. K udržení pořádku na roz
sáhlém Hraděanském náměslí vyslán byl prapor
pěšího pluku č. 73 a selnina praporu polníe
myslivců č. 22.Mimo to veliké množství poli
cejních strážníků tvořilo špalír celým hrademaž
do velechrámu svatovitského.
Na 10. hodinu dopolední bylo ustanoven
vykročení průvodu slavnostního, v jehož středu
nový arcipastýř měl se ubírati do dömu ku slav
ným obřadům. Dlouho před touto hodinou svážely
kočáry účastníky slavnosti. Jedni odebrali se příme
do velechrámu a zaujali vyhražená místa v lavi-
cích, ostatní, kteří se měli zúčastniti průvodu,
shromáždili se v arcibiskupském paláci. V salo-
nech prvého patra prodlévali šlechtici a šlechtičny
dále kanovnici a jiní vysocí hodnostáři eírkevni,
členové samosprávných sborů, zástupcové praž
ských měšťanských ozbrojených sborů atd.
Nedlouho před tím, než se hnu! průvod k
předu, přestalo sněžiti a zástupům obecenstva
umožnil se tím pohled na nádheru roueh kněží.
Areibiskup prodléval v residenci děkanské, před
níž shromáždili se kanovníci, preláti a biskupové
a očekávali příchod arcipastýře.
Skrbenský
Areibiskup
Skrbenský
arcibiskup pražský Lev baron
Lev baron
12
article
Od residence děkanské po celém náměst
hraděanském podél paláce Toskánského
Schwarzenbergského až do chrámu svatovít-
ského po nádvořích hradu položena byla prkna,
po kterých ubíral se slavnostní průvod do vele-
ehrámu. Průvod byl výborně aranžován ku
docílení zevnějšího lesku. Byla to řídká po-
dívaná, vzácnáa proto měla tak přečetné di-
váky. Byli v průvodu zastoupeni členové chu-
dých řádů, bohutství se odríkajíeích, chudobně
odění; duchovenstvo s nádhernými ornáty.
Byl pak mezi nimi rozdíl nejen v oblecích, ale
i na objemu těla. Řady uspořádány dlo stupně
hodnosti. Nejprve alumni, pak katochoti, dále
faráři, pak kanovníci konečně biskupové. A čím
dále tím větší nádhera ornátu kněžského.
13
article
Ještě jiné kruhy a rovněž rozdilně byly
v průvodu zastoupeny. Občanské, šlechlické
úřady samosprávné, politické, soudní, vojenské
atd. Všechny svorně přispívaly ku dovršení
lesku slavnosli.
V čele průvodu nesena korouhev metropo-
litního chrámu, za níž následovali úřadníei
arcibiskupství a služebnictvo. Pak ubíralyse
katolické spolky mužské i ženské s prapory
byla jich řada nekonečná s odznaky spolkový
mi. Ticho panovalo posvátné. Bylo přeruše-
váno vyzváněním a zpíváním eírkevních písn
s průvodem hudby. Zvuky její zdály se velmi
vzdálenými a byly čím dále zřetelnější, když
se zpěvácký kůr bližil k dómu svatovítskému.
Za spolky kráčeli chovanci Strakovsko
akademie, professorský sbor téže s ředitelem
p. Trakalem, puk arcibiskupští lokajové, lesn
personál a administrační úřadnictvo ze statk
arcíbiskupských. Potom dle programu následo
vali: školní bratří, milosrdní bratří, kapucíni,
františkáni, augustiniání, minorité, dominikáni
redemptoristé, piaristě, jesuité, benediktín
z Emaus a z Břevnova, praemonstráti, křížov
níci, maltězové, alumni z kníž. arcib. semináře
Za těmito ubírali se kaplani a katechetov
Emausy
Břevnov
Strakovský akademie
14
article
z Prahy a předměstí, duchovenstvo z velechrámu
sv. Víta, pedelové české university, za nimi
děkanové a professoři theologické fakulty, pak
pedelové německé university, jimž následovali
děkanové. Ve značném počtu zúčastnili se prů-
vodu členové spolku Arnošta z Pardubic. Potom
se ubírali zpěváci, před nimi nesena umbella;
za akolity kráčeli duchovní správcové z Prahy
a předměstí, vikáři, kolegiátní kapitoly u Všech
svatých, ze Staré Boleslavi a z Vyšehradu, pak
kanovníci a preláti, metropolitní kapitola svato-
vítská, biskup Řiha a světící biskup Kalou
(biskup Brynych prodléval v dómě svato
vílském).
Úbor kanovníků, prelátů a biskupů třpyti
se zlatem a nádherou. Nade všemi vynikalo
roucho arcibiskupa Lva barona Skrbenského
Týž ubíral se, maje arcibiskupskou berli v levici
provázen prelátem a ceremoniářem a oběm
kanovníky z Olomouce princem Hohenlohem
svob. pánem Grimmensteinem. Pravici udile
arcipastýř požehnání shromážděnému lidu
Čestnou stráž vykonávalo oddělení granálnického
sboru.
Potom následovali zástupcové samosprávnýeh
korporací. Starosta měst pražských p. dr. Pod-
lipný s oběma svými náměstky, četnými členy
rady městské a sboru obecních starších, zástup
cové měst: Smíchova se starostou p. Elheni-
ckým, Karlína se starostou p. Lokayem, Král.
Vinohradů se starostou p. Víškem a Žižkova
se starostou p. Ždárským. Průvod uzavíraly
ozbrojené sbory měšťanské.
svatý . Vít
Řiha
Brynych
Skrbenský
Hohenlohe
Grimmenstein
Lokay
Král
Víšek
Ždárský
Praha
Stará Boleslav
Vyšehrad
Olomouc
Karlín
Žižkov
profesor theologický
spolek Arnošt z Pardubice
Lev baron
15
article
Hlavní portál velechrámu sv. Víta byl
ozdoben četnými červeno-bilými praporci a chvo-
jovými guirlandami, růžicemi ozdobenými. Nad
portálem nalézal se znak arcibiskupa, a sie
černé břevno ve stříbrném poli. Prapory těchto
barev (mylně za pruskě považovaných) byly
vztýčeny na věži dómu svalovítského a na pro-
boštství. V novostavbě u hrobu sv. Vojtěcha,
chvojím okrášleného, očekávala velepastýře Jed-
nota ku dostavění chrámu sv. Víta, v čele
protektorem hr. Frant. Thunem a předsedoup
drem. Vlčkem; byl tam přílomen dále stavitel
dómu p. Hilbert, členové výboru, vrehní dozore
stavební a bile oděné družičky, které kvítím
cestu posypávaly.
U dveří kaple sv. Zikmunda podal probošt
svatovitský arcibiskupovi zlatý relikviář od Karla
IV. dému darovaný s ostatkem sv. kříže k po
libení, podal mu po té asporgil a incensum
Průvod slavnostní za zvuků varhan ubíral se
na to pod kruchtou k oltáři sv. Jana Nepomu
ckého, kde areipastýř učinil poklonu nejsv. svá-
tosti, načež, duchovenstvem provázen, ubíral se
ku hlavnímu oltáři, cestou žehnaje přečetným
věřícím. Arcibiskup zaujal místo u zvláštního
klekátka, na straně epištolní uchystaného.
V lavicích na straně evangelijní usedli pří-
buzní arcibiskupa a sice otee Filip baron Skr
benský, bratr Jan baron Skrbenský, příbuzn
Karel a Antonín baron Skrbenský, švakr baron
Suillfried, svakr generálmajor baron Spiegelfeld
dále místodržitel hr. Coudenhove, vicepresidení
Dörfel, okresní hejtmani, svatovitská a vyšehrad-
ská kapitola. V dalších lavicích seděli ostatn
příbuzní a sice baronessy Malvina, Pavlina a Ru
dolfina ze Skrbenských, Nena svob. paní Still
friedová Gejíz nádhernou robu, pozornosť vzbu
zující, zhotovil krajan náš p. František Holub
v Krakově), svob. paní Anna Skrbenská, sestr
arcibiskupova.
svatý . Vít
svatý . Vojtěch
František
Thun
Hilbert
svatý . Zikmund
Jan Nepom
Filip
Skr
Jan
baron
Skrbenský
Karel
Antonín
Suillfried
Spiegelfeld
Coudenhove
Dörfel
svobodník
Still
Holub
Skrbenská
Karel Iva
Skrbenský
Krakov
16
article
Na straně epištolní v lavicích usedli: nej
vyšší zemský maršálek kníže Jiří Lobkovic, s při-
sedicimi zemského výboru hr. Vojt. Schönbo
nem, drem. Urbanem a prof. Pražákem, primáto
mést pražských p. dr. Podlipnýl s oběma ná-
městky, arcibiskupský vikář hrábství kladského
dr. Mandel. lřialb
V lavicích v hlavní lodi chrámové byli pří
tomni: kníže Adolt Sehwarzenberg, kníže Moric
Lobkovic, hr. Frant. Thun, hr. Karel Schönborn
kniže Max Fürstenberg, kníže Alain Rohan, br
Buquoy, Ervin hr. Nostic, Karel svob. pán Skal
kyt. Limbeck, svoh. pán Mladota ze Solopisk
rýt. z Eisensteinu; rektor české university Karlo
Ferdinandovy prof. dr. Gebauer s dékany drem
Kadeřávkem, prof. Marešom, prot. Mourkem
proděkanem prof. drem, Stupeckým, rektor ně
mecké univěrsily prof. dr. Holzinger s děkany
přesident vrchního soudu Jansa, vicopresiden
Ripka, president zemského soudu dr. Pally, víc
president Málek, president trestního soudu dr
Wokaun, president obchod. soudu Janáč, radové
vrchn. soudu Jaksch, dr. Brožovský z Pravoslavů
Rinesch a Košin ryt. z Freudenhofu a j., vrchn
poštovní rada Tobiáš, pošt. rada Schäfer, inspe
ktoři státních dráh Srnka, Michal, Eis a Vo
máčka, dvor. rada Novotný, vrch. finanční rada
Kirschner, finanční rada Kubeš a inspektor Ku
hnel a j.; dále členové rady pěstské, zástup
cové obcí předměstských, pak velící generál pol
zbrojmistr Fabini, polní podmaršálkové hr. O
sini-Rosenberg, svob. pán Steininger, Venus z l
bringenu a Mras, plukovník Schleif, velitel škol
kadetní podplukovník Polak a jiní vojenští hod
nostáři.
Lobkovic
profesor
Pražák
doktor
Podlipnýl
Mandel
Adolt Sehwarzenberg
František
Thun
Schönborn
Fürstenberg
Rohan
Buquoy
Ervin
Nostic
Karel svobodník
Mladota
Gebauer
Kadeřávek
Marešom
Stupecký
Holzinger
Jansa
Ripka
Palla
Málek
Wokaun
Janáč
Jaksch
Brožovský
Rinesch
Košin
Tobiáš
Schäfer
Michal
Eis
Novotná
Kirschner
Kubeš
Fabini
Rosenberg
Steininger
Venus
Schleif
Polak
Urbano
Eisenstein
český univerzita Karla Ferdinandov
17
article
Mezi presbytářem a hlavní Jodí zaujali mist
pedelové obou universit, alumni, chovanci Ar-
nošta z Pardubic, konviktu sv. Václava, Stra-
kovské akademie a j., ostatní prostory chrámu
vyplňovaly spolky katolické a obecenstvo.
Obřady cirkevní trvaly přes půldruhé ho-
diny. Započaly mší, kterou celebroval monšig-
neur Hrádek, načež nový arcipaštýř ozdoben
odznaky své hodnosti udělil kněžstvu i věřícím
v chrámě první své velepastýřské požehnáni.
Pak poklekl na dolním stupní oltáře, odloži
berlu a mitru, načež probošt metropolitní kapi-
toly na nejvyšší stupeň hlavního oltáře po straně
epištolní vystoupil a intonoval versikule: Pro-
tector noster etc. — ut in primo accessu epi-
scopi ad propriam occlesiam — s oraci: Dous
omnium fidelium pastor et rector ete.
Po oraci té přijal arcipastýř mitru a berlu,
vstoupil na arcibiskupský trůn na
straně evangelní, vyslechl sedě latinskou řeč.
kterouž ho jmenem veškerého duchovenstva arci-
diecése probošt metropolitní kapitoly pozdravila
odpověděl pak k oslovení tomu. Ukončiv řeč
svou intonoval chvalozpěv: Te Deum lau
lsln
el
damus.
Mezitím co chvalozpěv na kůru pokračoval,
přistoupili nejdříve biskupové a pozdravili svého
metropolitu »per oseulum pacis« a vrátili se ke
svým klekátkům. Pak přistoupilo veškeré při-
tomné duchovenstvo dle stupně své důstojnos
svatý . Václav
Pardubice
Stra
Ara
T Deum
18
article
a vzdalo velepastýři políbením rukou předepsané
homagium.
Posléz pomodlil se arcibiskup před hlav-
ním oltářem předepsanou oraci de patrono
ecclesine a versikl: Divinum auxilium manea
semper nobiseum, čímž obřady nastolenív
chrámu byly skončeny.
Arcipastýř oděný v pluvial a maje mitru
a berlu odebral se k oltáři sv. Jana Nep.
poklonil se tamže nejsv. svátosti, přijal u dveř
chrámových poblíž kaple sv. Zikmunda aspergil
a šel středem novostavby chrámu v průvodu
veškerého shromážděného duchovenstva do své
arcibiskupské residence, aby se v její držen
uvázal.
Jakmile vstoupil do hlavních dveří, vrálny
třikráte zazvonil. Zvon ten naposledy zavzněl.
když do areibiskupského paláce přinášeli rakev
a tělesnými ostatky kardinála Schönborna.
Obřady ve velechrámě trvaly do půl 1 hod
odpoledni, načež bylo novému arcibiskupov
gratulováno. Blahopřání proslovili jemu vyšší
hodnostáři církevni, šlechta, přibuzní arcibi
skupa, místodržitel hr. Coudenhove, někteří vyšsí
političtí úřadníci, nejvyšší zemský maršálek
kníže Jiří Lobkovicz se členy zemského výboru,
velicí generál pol. zbrojm. Fabini s generalitou,
starosta měst pražských pan dr. Podlipný s
členy rady městské a starostové obcí před
městských.
O 5. hodině odpolední uspořádána bylav
arcibiskupském paláci hostina. Poněvadž u t
bule jest pouze 70 mísl, bude hostina pro zvané
hosty pořádána ještě po několik dnů. Na včerejš
odpoledne byli pozváni: biskupové, místodržitel
nejvyšší maršálek kníže Lobkoviez, velicí gene-
rál Fabini s polními podmaršálky Orsini- Rosen ber-
gem a Venusem, hr. Frant. Thun, Moric Lob-
kovic a jiní šlechticové, policejní ředitel Janot
Forster, několik vyšších úřadníků, kapitolaa
přátelé.
Jan Nepa
svatý . Zikmund
Schönborn
Coudenhove
Lobkovicz
Fabini
doktor
Podlipná
Lobkoviez
Orsini
Rosen
Venus
František
Thun
Janot Forster
Moric lob
19
article
Schůze obchodníků s uhlim
sm a dřivím.
pnvi
Za velmi četného účastenství konala se včera
odpoledne v místnostecho Remeslnické besedy
v Bellevue schůze společenstva obchodníků s ublím
dřívím, kterou zahájil předseda spolku pa
Schaffer, který uvedl: Čtyřnedělní krise v trh
ahelném zejména články vě denních listech přinutily
nás, abychom svolali dnešní schůzi, abychom se
vyslovili, co soudíme o zdražování paliva a o pří-
číně toho.
Zcela přirozeně jest mínění obecenstva, že se
uhli zdražuje, že jest ho ale nedostatek, o tom s
nemluví. Není to poprvé, kdy uhlí se záražilo, jen
že nikdy ne do té míry. Praha jest dnes bez ublí.
Měla-i by se uskutečnit stávka v dolech kladen
ských, můžeme očekávat nedostatek, jaký nebyl to
dosud nikdy.
Příčiny, že obchod s naším vytěženým uhlím n
nepohybuje v těch kolejích jako dříve, jsou různě
Pánev uhelná předává uhlí komisionářům a ti, a
na dolech jeden druhého přeplácejí, znajíce dobře po-
měry u nás a v Německu, nehledí na prospěch krá-
lovství, nýbrž na prospěch vlastní, čímž královstv
má újmu.
Oni zasílají uhlí do ciziny a my zde trpíme ne
dostatkem. Paliva je těž málo, proto stouná. Že ne
bylo to vinou zdejších obchodníků, je zřejmo. Zdejš
obchodníci nejsou vyrábitelé, oni obdrží uhlí až ze
třetí ruky. V přední řadě chce vydělatí majitel dolů
komisionář v druhé řadě, velkoobchodník chce mit
též výdělek, on musí více dát, žádů proto na odběra
teli též více
Pan ředitel Sichra se kryl výrokem : »Pánové,
nezdražil!« On má kalkulaci, že vydělá bez zdražení
On nepřímou cestou vydělá více pod škraboškou hu-
manní, že nezdražil. My ale byli povinni jako korp
race sděliti, odkud to nepřímé zdražování pochůní
Když stohoto stanoviska posoudíme věc, budem
jinak na ni hleděti.
Schaffer
Bellevue
Praha
Německo
20
article
Vina spadá na správu majitelů dolů. Oni nedo-
dávají, co dodati mají. Viním správu dolů, že mfsto
uhli zasílajíc 25 proc. šutru, nepřímo zasahujel do
zdražení. Kdyby jako jiné doly správně zasílaly
bylo by uhlí okamžitě lacinější. Že jest to způse
negalantní, doznáme všickni, neb v žádném obchodě
se tak nikdy nejednalo se strany majitele dolů, jako
dnes.
Hleděl jsem si nedávno zjednati informací, mno-
ho-li se přiveze uhlí na naše nádraží a mnoho li
kamení. Odepřeli mi veškerá dáta. Proto svolali jsm
schůzi. Zde má býti zjištěno, kdo byl příčinou nedo-
statku. Pan ředitel Sichra řekl, žé v Praze odbírá
se pouze jeděn druh uhlí, ostatní žu zadal dol cizo-
zemska, protože zde nenašel odběratelů. Správa dolů
měla tedy chovat zásoby pro ně a ne vyvážet za
hranice. Jeví se tu nedbalost se strany ředitelství
Když má tolik odběratelů, mů také povinnost, chy
stati proně zásoby. Sama správa jedné dráhyl stě-
žovala si na nedostatek uhlí. Jistý lihovarn odbírá
30 roků uhlí u tétéž správy, tentokráte mu dodávka
odepřena. Že prý nemá-
Návrh, který učinil nedávno p. Dürnhorn, by
obec pražská postarala se o skladiště, není anis ku
provedení. Nejlépe, kdyby obec se stala majitelkou
dolů velkých, které by s 50 proc. kryly zdejší po-
třebu. Co se týče sestátnění dolů, pochybují že by
tím nastalo zlepšení. Jsou i státní doly, stát ale za
dal veškerou výrobu velkoobchodníku jednomu a tu
nelze očekávati, že by jiný jednal jinak než stát.
Pan Bodráček poukazuje k tomu, že zdejšt
velkoobchodníci nesou vinu. Dříve byli vždy vyzváni
dělati zásoby na zimu, létos nikoli. Místa mají dost
na Smíchové byly prázdné prostory, měli se jen
uhlí postarati.
Dürnhorn
Bodráček
Praha
21
article
Další rozpravy zúčastnili se pp. Veselý, Lobstein
Nebeský, Šrámek, Koza, Nový, Roedl, Zahradníček
kteří vesměs situaci dnešní vysvětlovali, načež před
seda přečetl následující resoiuci
Spoledenstvo obchodníků s uhlím a dřívin
usneslo se ve veřejné schůzi, porokovavši o příči
nách nynějšího nedostatku paliva v Praze a stálen
zvyšování jeho ceny na tom, aby
1. k zamezení nedostatku uhlí v Praze vyzvale
obchodní a živnostenská komora ony dráhy, po kte
rých se děje dovoz uhlí do Prahy, aby v mrlvé letn
době, kde dráhy ony nemají tolik nákladu, umo
žnily snížení sazeb za dovoz ubli v těchto měsících
aby průmyslové závody i obchodníci mohli si beze
ztrály potřebné zásoby na zimní dobu udělat. Záro
veň tím se zamezí aneb aspoň obmezí hromadění
nákladu na drahách v době pobzimní.
2. Nechť učiní se zákonná opatření proti karte-
lování, zejmena majitelů dolů. Totéž opatření jest
zapotřehí proti způsobu prodeje uhlí na dolech, které
zakupováno jest jednotlivými spekulanty, aby tite
nemohli ze spekulace obchodní vyvolati nedostalek
uhlí a tím připravovati si půdu ku zvýšení jeho ceny
3. Aby chráněno bylo obyvatelstvo tohoto králov
ství před vykořisťováním jak se strany majilelů dolu
tak se strany oněch komisionářů, kterým jest zapro-
dáno vytěžení uhlí na dolech, nechť se provede ná-
vrh zesnulého zemsk. posl. dra. Julia Grégra, n
sněmu král. českého učiněný, na zavedení zemského
vývozního cla na uhlí. Zákonité toto opatření nechí
učiní zemský sněm v nejbližším zasedání.
Pan Koza podotýká k tomu, že než se reso
luce vyřídí, zmrzne polovice obyvatelstva v Praze.
Za nesmírné vřavy resoluce většinou hlasů přijala
s dodatkem, aby zrnšen byl v Praze poplatek z pa
liva při potravní dani na čáře
Tím schůze ukončena o 1/26. hod. večerní
Veselá
Lobstein
Šrámek
Koza
Nová
Roedl
Zahradníček
Grégr
Praha
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— O volbě starosty měst pražský
uveřejnily těchto dnů některé časopisy zprávy
jednak nesprávné, protože na mylných infor
macích spočivailcl iednak pro snahy a úmvslv
některých stran i jednotlivých osobnostl ten-
denčně upravené. Tak včerejší »Hlas Národae
oznamuje, že ve schůzi mladočeského sdružení
vyslovilo se pro opětné zvolení dosavadníh
starosty pana dra. Podlipného 15 a proti němu
17 členů, a že strana staročeská trvá »na zá-
sadě«, že tentokráte volen býti má starosta
z jejího středu. Aniž bychom dotýkati se chtěli
otázky, co za nynějších politických poměrů po
událostech minulého tříletí každému vlastenci,
tedy i každému členu sboru obecních starších
v otázce starostenské káže povinnost i čest,
chceme prozatím k informaci české veřejnosti
zaznamenati následující fakta: Pravda jest, že
nynější starosta měst. pražských p. dr. J. Pod-
lipný zvolen byl před třemí lety po dohodě obou
politických stran na radnici staroměstské zastou-
pených, ale nesrovnává se s pravdou, že pod-
mínkou tehdáž ujednaného kompromisu bylo
schválení zásady, dle kteréž po třech letech
zvolen býti musí starosta ze strany staročeské.
Tato podrfnka nemohla býti schválena už proto,
že týká se volby, která vykonána bude lelos,
tedy po uplynutí třiletého období, pro kterel
kompromis byl uzavřen. Členové sboru na tři
léta zvolení nemohou se předem zavázati, koho
budou voliti po třech letech, zejmena když uvá-
žíme, že před uplynutím tohoto období dvě tře-
tiny členů shoru obecních starších — každého
roku třetina — se vymění. Že národní strana
svobodomyslná dostála by každému závazku, samo
sebou se rozumi, ale v tomto případě její zástupei
kteří před třemi lety kompromisního jednánís
zúčastnili, s plnou určitostí prohlašují, že ne-
vešli a nemohli vejíti v závazek, pokuď se týká
Národae
Podlipný
doktor
23
article
volby starosty, Strana staročeská nemůžes
vykázati v té příčině žádným písemným do-
kladem, jen dva její členové prý si učinilio
tehdejším jednání své soukromě poznámky. Pokud
se týče svobodomyslného sdružen
členů sboru obeeních starších, sluší olevřeně
příznati, že jeho několik členů z důvodů nikoliv
věcných, nýbrž čistě osobních, delší dobu žii
agitaci směřující k lomu, aby dr. Podlipný sta-
rostou volen nebyl. Opakujeme, že z příčin osob-
ních, neboť průběhem jednání o nastávající volbě
nemohl nikdo ukázati a také neukázal k jedi-
nému připadu, kde by dosavadní starosta ve
věcí veřejně — ať národní nebo hospodářské
— zachoval se jinak, než mu kázala povinnpst
k obcí a národu. Výkonný výbor národní strany
svobodomyslné přihlížeje k dosavadní starosten-
ské činnosti dra. Podlipného, k nynějším pomě-
rům politickým a vyslechnuv zprávu o jed-
nání kompromisním před třemi lety i
říjnu roku 1899 (kdy z kompromisního jed-
ání volba starosty výslovně byla vyloučenia).
usnesl se jednomyslně, že volbu starosty měa
pražských pokládá za záležitost eminentně pol-
tickou a tudiž doporučuje všem členům sboru,
aby na stolec primátorský povolali opětně dra.
Podlipného. Mezi tím svoláno bylo — po ně-
kolika soukromých úradách některých členů sboru
— sdružení národní strany svobodomyslné s vy-
loučením 9 zástupců Starého města.
V této poradě člen sboru, býv. rektor české
techniky pan prof. Velflík věcně a nestranné
vylíčil význam nastávající volby starostenské,
ukázal k vynikajícím přednostem dra. Podlipného
i žádal pány, kteři z příčin malicherně osob-
ních, nedbajíce vzpomenutého usnesení stran,
zahájili proti němu boj, odložili osobní řevnivost
a na mysli měli jen dobro a prospěch obce i národa.
doktor
Podlipná
Podlipný
profesor
Velflík
národní strana
sdružený národní strana
24
article
Výsledek hlasování za nepřilomnosti zástupců Sla-
rého města a tří jiných členů nemůže sice vykládán
býti za projev většiny svobodomyslného sdruženi
proti dru. Podlipnému, nicméně působil mezi
ostatními členy sboru dojmem nejtristnějším. Jak
se dovidáme, hodlá starosta dr. Podlipný, jehot
funkce vyprší koncem tohoto měsíce, vzdáti
se své hodnosti již ve dnech nejbližších. —
Z obecenstva se nám píše: Zpráva v dneš-
ním »Hllasu Národa«, že proti opětné volbě
dra. Jana Podli pného za starostu krá-
lovské Prahy vyslovilo se z mladočeského
združení obecních starších 17% proti — 15
hlasům a že sdružení slaročeské chce setrvati
při zásndě, aby z jejího středu starosta volen
byl — musí vzbuditi podivení a žalost každého
nezasvěceného, upřímného Čecha. Naše ve-
řejnosť ví, že dr. Podlipný prokázal obci
a české věci služeb neocenitelných, že obětavě
a nezištně svou píli a své vědomosti věnoval
zvelebení a na obranu hlavního města a české
národnosti. Bylť prvním starostou, který dů-
sledně a neohroženě výhradně česky královskou
Prahu representoval. Soudím tudíž, že agitace
proti z jeho opětnému zvolení je koruna ne-
vděku, která musíla by poctivou snahu na
přiště zapudit. Snad je někomu nepohodl-
ným, snad již nejde to strýčkování jako
dříve. Staročeské sdružení tentokráte mluví
o zásadě, což je vlastně umíněnost.
Což je tak málo těch, kteří citi, že Praha po-
třebuje nyní dra. Podlipného více, než kdy
jindy?1 Aneb jest jim osobní etižádost jedno-
tlivee více, než prospěch města a české věci?
Podlipný
doktor
Podlipná
Jan Podnout
Čecho
Praha
Hllas národ
25
article
Myslím, že by měla i česká veřejnost promlu-
viti. Členy sboru voli občanstvo, které má právo
pozvednouti hlas svůj a ohraditi se proti osob-
ním choutkám, vzbuzování nesvornosti a neslý-
chaného nevděku! Jak krásný by to byl
výraz sjednocenosti a národní uvědomělosti
vůci všem městům a zejmena vůči našim ne-
přátelům, kdyby v nynější rozhárané dobé byl
dr. Podlipný, tento statečný zastance české věcí,
Sokol na stolci starostenském, jednohlasně opět
zvolen. Byl by v tom veliký význam politický.
Ve slovanské Praze, 14. ledna 1900.
— Za tepla. »N. f. Presse« hined z
tepla fruktifikuje rozhovor, který měl v sobotu
při delegační hostině eísař s poslancem drem.
Stránským. Dokazuje totiž z výroku cisařova
který prý tak energicky hájil nezbytnost a ne-
dotknutelnost armádní němčiny, že mezi armádou
a státem naprosto není žádného rozdilu a ze
něměina právě tak nezbytná jako jazyk vojska,
je nezbytna též jako jazyk státu. Staré arg-
menty, jimiž své doby oháněl se již doktriár
Lienbacher. Netřeba připomínati, že náro
český, přes jehož hlavu přenesly se jině
bouře, než která nad ním burácí dnes a hrozi
buráceti s větší silou snad na dále, hrozeb »N
Fr. Pressex a těch, kdo stojí za ní, nijak se neleká
Národ náš trvá pevně a nezvratně, nechť dějese
kolem něho cokoli, na stanovisku absolutní rovno
právnosti a rovnocennosti národa našeho v ze
mích koruny české s Němci a jen na tomto pod-
kladě ochoten je zastaviti boj, jejž nevede snad
Podlipná
Stránský
Pressex
Němec
Praha
Sokol
Presse
N Francie