ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cc3ddee0-75a6-11dc-9f34-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 46, person 88, org 2
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
oled moml
3 masthead
V Praze, ve střédu 2. září 1908.
Praha
4 masthead
Číslo 242.
5 article
Na rnnnt a odpol. HIsty přvdulásd j sea v Práze v adminislrae na miěnse n tvrt leta. . . 8 k — s dvejí donáško o K 50 mi na ctvit 14a . . . . 7 K t0h ve Glislkách 2K30 ns měsfe . . . . Toštout na masíe n dtvrt lci . . . . 9 Ka ono s dvojí zdeilkoe sK s na měsíe n čtvrtta . . . . 11 K so
6 article Mír.
Mír. Císař německý použil svého pobytu ve Strasburce ku projevům, jež nelze odloučiti od veliké diplomatické kampaně, jež zvláště na podnět anglického krále vedla k cele řadě mezinárodních dohod a k osobnímu setkání téměř veškerých panovníků evrop- ských. Za této diplomatické kampaně došlo i ke schůzi krále Eduarda s císařem Vilémem na zámku Friedrichshofu u Kronberga, tedy panovníků oněch dvou říší, mezi nimiž dle běžného názoru zavládly styky značně na- pjaté, kterýžto poměr považován za nepo- chybný ještě za schůze anglieko ruské v Ře Prvé známky toho, že názor takovýto na dále udržeti se nedá, objevily se v Anglii po převratu tureckém, kdy vedle ostatních smířlivých zjevů ve společnosti anglické vy nořily se i řeči dvou anglických ministrů, v nichž se osvědčovala dobrá vůle vycházeti i s Německem. Napsali jsme tehdy, dne 12. srpna t. r. Převratem tureckým odňat byi stykům anglicko-německým osten právě ve věci, jež nebyla bez nebezpečí pro zacho- vání míru.
Eduard Vilém Kronberg Friedrichshof Anglie Německo
7 article
Jak blízce jsme vystihli tehdy změnu v náladě anglicko-německé, to potvrzuje právě proslovení, jež učinil císař Vilém mi- nulé neděle při slavnostní hostině štrasbur- ské. V řeči své tu jaksi shrnul svůj názor na mezinárodní situaci a podstata jeho vy znívá v přesvědčení, že mír, ovšem že mín ozbrojený, potrvá a jest zabezpečen. Pravilt »Již po třicet sedm roků mohli jste v míru věnovati se všelikému svému povolání. Ja- kožto obyvatelé pohraničné země této máte přirozeně největší zájem na tom, aby mír na dále byl zachován, a mne těší, že před vámi mohu jakožto své nejhlubší pře- svědčení vysloviti, že mír evrop- ský není ohrožen. Spočívá na přílis pevných základech a nemůže býti snadno zvrácen štvaním a pomluvami, závistí a ne- přízní jednotiivců. Pevnou zaruku míru po- skytuje především svědomí panovníkůa státníků evropských, již jsou si vědomi od- povědnosti své před bohem a cítí se životem a zdarem národů, vedení jejich svěřeným.
Vilém
8 article
Další zárukou míru jest přání a vůle národů samých, aby si osvojili a využitko- vali v klidném vlastním rozvojí velikolepé vymoženosti pokračující kultury a síly své měřili v mírné soutěži. A konečně jest mín zabezpečen i naší brannou mocí na pevnině i na moři, národem naším ve zbrani. HIrdé na nevyrovnanou kázeň a čest své branné moci Německo jest odhodláno i na dáleji udržeti na této úrovni, aniž by jiné ohrožo- valo a ji tak vybudovati, jak toho vyžadují jeho vlastní zájmy, aniž by někomu hovělo aneb mu chtělo způsobiti bolest. S pomocí boží a pod ochranou německých zbraní mů- žete tedy i na dále se věnovati svému klid nému povolání a shromážďovati ovoce své vlastní píle. Kéž práci vaši provází boží po- žehnání po všečky doby.« Vzpomeneme-li si na bojovnou řeč cí saře Viléma, pronesenou v roce 1904 kon- cem dubna, kdy otázka marocká již již hro- zila srážkou a kdy v Karlsruhe vzpomenul bitev u Wörthu, Weiszenburgu a Sedanu, kdy vyzýval k odložení domácích třenica stopování událostí, jež »otřásají světem«. postihneme vzdálenost, jaká v mezinárodni situaci dle nejvniternějšího přesvědčení císaře Viléma nastala mezi dobou onou a nynějši
Vilém Německo Karlsruhe Wörth Weiszenburg Sedan
9 article
velu. Kdežto tehdy řečí svou přímo mířil na Francii a politiku tehdejšího jejího energi- ckého ministra zahraničného Delcassén, ve Štrasburce nyní vedle své řeči o zabezpeče- ném míru vyhledal po přehlídce vojska ještě zvláště příležitost, aby se zavděčil i branné síle francouzské těmito asi slovy. Pochváliv 15 armádní sbor, pokračoval: »Rovněž jako na skvělé vzezření vojska byl povznášející pohled na zbytky starých válečníků, již v ob- čanském obleku stáli oproti; válečníků z dob mého děda, a neméně mě potěšilo, že jsem mezi nimi viděl i mnoho starých francouz- ských vojínů. Stáli tu svorně vedle sebe vá- lečníci od Solferina, Magenty, Inkermanu Sevastopoli, jimž veleli Bosquet, St. Armand Pelissier a Forey a vedle nich válečníe prince Bedřicha Karla, Steinmetze a mnoha jiných německých vůdců vojenských. Takto budiž! Kde žije pravý vojenský duch, shle dají se srdce bojovníků!« Obojí proslovení, jak toto, nepřímo obrá cené k Francii, tak ono, věnované zabezpe čení míru, jsou odleskem změny v poměrech mezinárodních; jsou dokladem, že napjet v evropské situaci značně ubylo, jsou ozna čením výsledků velíké diplomatické kampaně státníků evropských, vedené za všeobecného napjetí ode čtyř let a jakoby kvapně ukon čené vlivem převratu tureckého.
Delcassén Solferina Sevastopoli Stanislav Pelissier Forea Bedřich Karel Steinmetz Francie
10 article
Dle projevů těchto dá se dále souditi. že i anglický král Eduard a císař německý Vilém na schůzi ve Friedrichshofu se sblí- žili v myšlence zachování míru. Mír ten bude ovšem mírem ozbrojeným, při němž si Německo vybražuje v řeči Vilémově roz voj svých branných sil dle vlastního uznání Tu se podobá, že ono místo řeči císaře ně meckého platí zejména otázce úpravy po stupu při stavbě lodí válečných. Dle toho setrvá Německo na svém programu lodním jak byl vypracován do r. 1913. Mohlo by se zdáti, že to jest odmítnut anglických návrhů ve příčíně odzbrojení na moři a že to dokazuje nezdar poslání an- glického kancléře pokladu Lloyda Georga jež této otázce platil .
Eduard Vilém Lloyd Georg Německo Vilémov
11 article
Ale možno řeči císaře Viléma rozuměti i tak, že nynější postup ve stavbě lodí po trvá dle programu a že po r. 1913, kdy námořní moc německá dosáhne své zamý šlené síly, odpadne další potřeba usilovného rozmnožování válečného loďstva. Poměr si obou, Anglie a Německa, se valně nezmění, za to bude Německo svým 300 mil. ročním říšským schodkem samo donuceno, aby zmírnilo další tempo zbrojení na moři, a nynější program lodní provede. Potíže fi nanční jsou tu pro obě strany značné, ježto ani Anglie nemá zbytečných kapitálů, jsouc nucena prováděti nákladné sociální opravy Možno tudíž míti za to, že anglická my- šlenka, obmeziti zbrojení na moři, dočká se svého uskutečnění po r. 1913 a že oba státy tím způsobem přispějí k upevnění míru, že se smířily se stavem válečného loďstva, jak do r. 1913 bude na obou stranách dle nynějšího programu dobudováno. Nelze proto mluviti o naprostém nezdaru poslání angli- ckého kancléře pokladu; spíše se podobá, že oba státy, Anglie i Německo, naleznou klíč pro rozmnožování své námořní moci válečné pro dobu po r. 1913 Stane-li anebo stalo-li se tak již, octne se politika evropská v kruhu zájmů anglicko-německých. V posledních lelech ohrožován byl mí evropský napjetím, jež mezi těmi kterými státy panovalo v určitých otázkách; ale také
Vilém Anglie Německo
12 article
bylo zřejmo, že zvláštními dohodami mezi interesovanými státy, nebezpečí to se od- klizovalo, a tak jsme viděli, že děly se úmluvy zejména mezi Anglit a Francií, Anglií a Ruskem, a došlo-li nyní i na takové sblí- žení Anglie a Německa, že císař německý jest co nejpevněji přesvědčen, že bude mln zachován, musíme míti za to, že na chod příštích událostí politických budou míti nej- větší vliv Londýn, Berlín, Paříž a Petrohrad. Tyto dovedou poskytnouti i potřebného času oněm státům, kteréž se jako Turecko uvnitř přetvořují, aby obrod svůj vykonaly, aniž by kýmkoliv násilně mohl býti přerušen. A po této stránce jest štrasburská řeč i pro nás velice významná. Tyto dny setká se bar. Aehrenthal se zahraničným ministrem italským Tittonem a při té příležitosti se- bude rokovati prý i o zájmech obou států na Balkáně, ale dle zpráv, zahraničnému úřadu blízkých, bude snaha obou státníků především k tomu směřovati, aby zabezpečil ve vzájemném souhlase hospodářské úkoly protože nyní po převratu tureckém nastane tam období sbírání sil, a tu nebude ani ci- zina na dohlednou dobu nucena, aby vyjed návala o některých zahraničných otázkach jez se týkají Balkánu. Jest toto vymezení již ohlasem zabez pečeného míru evropského?
Francie Anglie Rusko Německo Londýn Berlín Paříž Petrohrad Turecko Balkán
13 article Situace.
Situace. J. P. Z Vídně, 1. září. Dne 3. listopadu, kdy sejde se opět posla necká sněmovna po přestávce déle 3 měsíců trvající, po kampani parlamentů zemských a po zasedání delegaei, vláda ji předložíi 1.sřádný rozpočet na rok 1909, 2. zatimní rozpočet na pryní polovinu roku 1909, 3 obehodní smlouva se Srbskem, 4. nařízení, kterým aktivována smlouvat zatímně ode dneška do 31. prosince t. r. 5. smlouvy, kterými se postátňuji: dráha severozápadní, trati společnosti státních drah dráha jiho-severo-německá spojovací. 6 zákon o pojišťování pro nedělnost 7. snad laké jazykový zákon pro králov ství české. Kromě toho ještě jiné drobné osnovy. Sedm předloh, kleré jsme tu vypočetli vyjmenovali, rozděliti nulno ve dvě skupiny. K první náležej věci pělné, a určilýin krátkým terminem, které musí býti sehváleny do dne 31 prosince t. r. Jsou to rozpočtové proviso- rium, postálňovací smlouvy a provisorium i de- finitivum obchodní smlouvy rakousko-srbské Ministerstvo bude žádat od říšské rady dvoj indemnitu: jedau ex post, nazpět, — souhlas k zatlmnímu aktivování obchodní smlouvy rakou- sko-srbské, druhou napřed, anticipando, as ce lých 6 měsíců pro zatímní rozpočet na dobu celého půl roku. Kabinet bude tedy žádat o parlamentu neobyčejný projev důvěry, zeela mimořádný pouvoir a pravomoc k důležitým aktům státní správy, bez kontroly parlamentem dílem vykonaným, dílem chystaným Ke skupině druhé náležejí 3 operáty, z kterých ordinarium budžetní po připadě může zůstati neprojednáno a nahraditi se dvěma polo- letními rozpočty zatímními, oba druhé pak nejsou sice omezeny co do času, kdy počala by jejich platnost, ale jsou to podniky, které hluboko za- sáhnou do života národního a státního. Jsou to elaboráty nedozírného dosahu, které ještě neho- tovy upoutávají obecný zájem a které vtěleny
Vídeň Srbsko státní dráha
15 article
do formy zákonů, jej upoutají dojista měrou ještě větší. To jsou a budou dvě veliké starost vlády, každé vlády, nejbližší svízele však to nejsou. Těmi jsou připomenuté jednotlivosti sku- piny první, všechny dokromady a každá zvláště. Pro každou vládu v každém parlamentě jsou nejnebezpečnějšími zákony, které musí být zastupilelstvem lidu a druhou sněmovnou vy- řízeny do stanovené lhůty. Natož v nynější sněmovně, jejiž aparát je složitý a těžkopádný a v jejíž každém koutě čihají úkladníci, které třeba učinili neškodnými buď zdoláním anebo koupí. K vyřízení podotčených nezbytností mají obě sněmovny všeho všudy šest až sedm neděl. Panská není led, jakou bývala, tam však právě záležitostem, o které jde v lomto připadě, potíže dělati nebudou. Za to v poslanecké, jejíž polo- vina skorem jest agrární, v níž k agrárnímu sdružení přihlásili se lidé, kteři nedovedou roze znati pšenici od žila na stojatě a v níž je ne přehledná řada kandidátů ministerských a veliký tlum nespokojenců, jež nelze smířiti s faktem. že ministrem orby není agrárník faktický nek alespoň nominální.
16 article
Hr. Kazimir Badeni správně rozpoznal pří činu svého pádu, praviv: »Mne nezabila ně- mecká obstrukce, mě zabil čas, protože baro Bánffy trval neústupně na tom, že vyrovnae provisorium musí býti stůj co stůj vídeňským parlamentem dodáno maďarské vládě 4 prosince 1897.« Za dra. Körbra pak bylo řečeno »Terminový obchod na plodinné burse vídeňské byl zrušen, ale mnohem škodlivější zůstal obchod terminový v parlamentě.« Baron Beck má nyní terminové obchody hned tři najednou. To je více nežli dost na poslední dva měsíce jubilejního roku. Kdykoli jindy mluvilo se o krisi agrární myslila se krise, způsobená různými činitel agrárníkům, rolníkům a velkostatkářům, myslila se tiseň a nouze hospodářská, hmotná. Mluvi-l se dnes o druhé krisi agrární, míní se krise. způsobená zvláště ne-li výhradně agrárníky, krise politická, krise parlamentní jimi přivoděná V takové krisi nalezáme se, v její znamení sejde se a zasedati bude před vánocemi vídeňský parlament. Nebyla by. hrozivou, kdyby nebyla podporována jinými elementy ve sněmovněa sourodými elementy mimo sněmovnu.
Kazimir Baden Baron Beck Hradec Mluvi
17 article
Nynější zastupilelstvo lidové je rozvrstveno trojím směrem: národním, politickým a hospo- dářským. Ovšem jsou kombinace těchto tre složek. Máme na př. agrárníky, kteří jsou také klerikály, a máme agrárníky, kteří se hlás k liberálům. Ale je na jevě, že každé spojení nebo sloučení dvou složek rozmnožuje výbušné látky v ten způsob, že nevole agrární násobena je nevoli klerikální nebo nacionální. K tomu přistupují ještě dva momenty. Jeden je pravi- delným úkazem, druhý je zjavem okamžitého slavu věcí. Je totiž starou zkušenosti, že každá kampaň sněmů zemských, každá sese delegační, každá dlouhá prázdeň parlamentní vrhá, ba chrlí do sněmovny poslanecké třaskaviny, jimiž stmosféra lamější nabijí se k takovému tlaku a napjelí, že pravděpodobnost výbuchu rovná se léměř jednušce. Tak je tomu pokaždé a ne- vidíme žádné známky, že bude lelos jinak, lip. Naopak máme dojem, že bude hůře. To vše je normalnost a tak bývá bez výjimky, pravidelně. Připočteme-li k tomu celou, velikou sumu roz- trpčenosti všech stran: sněmovních, oposičníchi vládních, nabudeme obrazu skutečnosti, se kte- rou politik a státník musí počitati. Rozmrzelí jsou Poláci, rozhořčeni Němci klerikální stejně jako liberální, zklamáni jsou sociální demokraté zuřivi agrárníci bez rozdílu národnosti, zdoláni jařmem vládním Čechové, na půl již v odboji V drobném Prouejit ranní číilo o soba . na 2i o dpoladni Ve flialkách na venkorě ranní člsla. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 4 k Inserát plati se hotově napře. Předplaseni a jnsorty přijpná ndmlnl- slaste v Harlauské slicí č. s Tam nackásejí ze tůs redakee tiskirna a eapedice „Národnich Listě“ Rukoplsy no nevracsji.
Polák Němec Čecho Tama
18 article
Slovinci a Chorvaté, pohotově k odporu kraj- nímu Rusové. — Kam oko hledne, nikde nemá bar. Beck čety, o které mohl by říci: »Ta je moje, na tu se mohu spolehnouti.« Poloparla- mentní kabinet není podepřen bezpečnou, věr- nou, oddanou většinou. Solidarita vládních stran navzájem je vyloučena, solidarita vládních stran ke vládě je vzáenou udalostí, která musí být pracně sjednávána, ztloukána, zverbována, na- proti tomu jsnu secese a revolty příhodami co- denními, horečka stíhá horečku, krise krisi každá třebá síly vládního a parlamentního sy- stému. Jedna věc toliko je všeobecnou: nespoko- jenost. Ale je to dosud jen nespokojenost pa- sivní, která snáší vše, namítajíc, že by se jí nepolepšilo, kdyby svrhla jho a jako bujný or dala se do reje oposičního. Na druhé straně minuly doby, kdy mohl ministerský předseda, byv napadnut s levice i s pravice, nonchalantně odtušiti: »To je viditelným důkazem, že vládnu dobře!« Takového tonu mohl se osměliti před čtvrtstoletím vůči spuchřelému, shnilému a bez- páteřnému parlamentu kuriatnímu člověk fri- volní a kynický, opovrhovatel poslanci, nenávist- ník vlády lidové, jakým byl nebožtik hr. Edvard Taaffe. Polemika druhu právě naznačenéhoje dnes nemožna. Nepíšeme dokonce plaidoyer pro chef vlády, se kterým byli by spokojeni všichni. Muž, který nemá odpůrců, ba nepřátel, kterýsi netroufá odhodlaným hájením pravdy a práva způsobit odpor lidí, horujíeích pro nadpráví. křivdy a výsady, muž, který kašičkuje, hladí. žehlí, konejší a tlumí, maje nepokrytě jednati, který dožebrává se přízně všech, který každému slíbí něco a nikomu neplní nic, to není hrdina.
Slovinec Chorvat Rus Beck Taaff
19 article
Naším ideálem věru není. My chceme v čele státní správy a v čele parlamentní vlády člověka činného, nelekavého, raději odrážného nežli ne- osměleného, politika, nebojícího se boje za rov- nost a spravedlivost. U barona Becka pohřešujeme takové roz- hodnosti. Viděli jsme jej vždy ještě na houpačee pělkrát v levo a třikrát v pravo se nakloňují- cího a rovnováhu stěží udržujícího. Nenáleží ni- komu a nikdo nebude ochoten v kritieké chvíli se navzájem exponovati pro něj a jednou bude tu stát, opuštěn byv všemi, jako dr. Körber prosince 1904 stál v rozpočtovém výboru, když mu byl úvěr refundační zamitnut Čechy a Némci zároven Takové je divadlo v parlamentě. Mimo něj jsou proudy ještě dravějši, úskalí ješté strmějsí a četnější, nežli v něm. Pan Václav Titta, jako chef vedlejší vlády německé, má ted nebezpeč- ného soka, rytíře Š miče-Hohenbluma. Z Tre- benie diktuje se, kdo má býti soudcem kdekol v Čechách a jak se má tam jazykově úřado- vati, zemědělská ústředna komanduje ministry a poslance, dosazuje a sesazuje tyto veřejné funkeionáře a stanovi směr nejen politice agrární zvlášť, ale politice vůbec. Také baron Beek hřál na svých prsou hada Hohenbluma. Hrabě Auersperg ještě vlc. Též agrárníci slovanšti při- jímali jeho povely. Nyní se zmije tyčí a vyhro- žuje uštknutím těm, kdo slepě neuposlechnou.
Beck Körber Titt Š mič Beek Auersperg Čechy Tre
20 article
»Co chce tento Achil v zelených gamaších a co chtějí naši agrárníci,« pravil minulý týden člen kabinelu, »žádný ministr orby, žádný kabinet na světě povoliti nemů že.« Baron Beck aktivoval zatímně, ale fakticky dnes obchodní smlouvu se Srbskem, nikoli z ne- přízně a ze vzdoru proti agrárníkům a také ni- koli z lásky ku průmyslníkům exportujícím, nýbrž protože si toho přál z vůle vyšší baron Aehrenthal, se kterým chef nynější vlády žije jinak ve stycích stejně napjatých, jako žil br.
Baron Beck Srbsko
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z akademického gymnasia. Vzpomínka z denníku z roku 1853 (Viz »Nár. L. č. 207) „Hlavní snahou ultraslovanské strany bylo vždy a jest dodnes docílení všeobecné solidarity mezi všemi Slovany,“ počínal prý nejpokornějš přednes věrně poslušného šéfa nejvyššího poli- cejního úřadu ve Vídni, polního podmaršálk Kempena z Fichtenstammu, když r. 1852 žádal za nejrychlejší odstranění profesorů Štěp. Volfa. Frant. Ed. Vaňka a Karla Schmiedka z Jihlav ského gymnasia, působíeích podle zaslaných de nunciací ve smyslu panslavistickém. Jihlavské gymnasium prý bylo na nejlepší cestě, státi se zásluhou těchto profesorů baštou ultraslovanské propagandy; německá řeč prý se tam potlačo vala, čeština pak všemi možnými prostředky podporovala; dějepis vykořisťován ve smyslu slovanských ideí a přednášen způsobem pre Němce zahanbujícím a žákům půjčovány do- konce spisy Havlíčkovy, naříká denanciace, tedy muže, který prohlásil, že Jihlava musí býti če skému živlu získána. A to vše věděly i dozorě orgány, školní rada Denkstein a biskupský ko misař, farář Haly, aniž zakročili! Proto obrát se Kempen přímo na kabinetní kancelář, aby učinila přítrž jednání jmenovaných profosorů nezkoumaje ani, pokud se zaslaná důvěrná zprá va srovnávala s pravdou; Volf, Vaněk a Schmie- dek byli již v říjnu přeloženi a nahraženi „ně- meckými dobrými státními občany“, jakých stá- pofřeboval a jakých tehdy bylo v Čechách pra málo — vždyť počital úřadní výkaz r. 1854 jen 250 věrných a dobrých přívrženců vlády v Če- chách, kdežto seznam politicky kompromitova- ných a podezřelých vykazoval čislo 2777, to jest přos 2 třetiny všech věrných občanů z celého Rakouska i s italskými provinciemi (3816). Ještě větší rozhořčení způsobily ve Vídni poměry na akádemickém gymnasium v Praze
Kempen Fichtenstamma Štěp Volf František Vaněk Schmiedek Němec Havlíčkův Denkstein Hal Schmie Vídeň Jihlava Kempen Čechy Rakousko Praha
22 article
r. 1853, kdy objevena tajná pokladnička stu- dentská a spolek „Bratří rudého praporu“ Při prohlídee bytu Steidlova, pokladníka studentské pokladničky, nalezena pokladničko s 46 zl. 21 kr. a záznamem asi 20 dlužníků. mezi nimiž byl i Stcidl. Ostatní členové byl Mart. Pachl a Jiři Skornička, žáci 1. třídy gy mnasiální a spolubydlicí Steidlovi, realista Jen Hájek, studenti Krajeinger, Kuneš a Kašp. Fastr Pokladnička byla založena v listopadu 1852 podle vzoru na klatovském gymnasiu, kde Steidl do r. 1850 studoval; spolubydlící jeho platili 6 kr. týdně, jakož i pokuty za přestupky domá- cího řádu, který Steidl zavedl; ostatní platili 10 kr. týdně. Vypůjčovati si mohl kdokoli, (12 kr. z 1 zl. za měsíc); rovněž mohl u Steidla své peníze uschovati. Účelem pokladničky bylo šetření peněz ve školním roce, aby mohly býti na konci roku mezi členy rozdány, kteří je měli upotřebiti k cestování. Vojenský soud se domníval, že profesoř o této lajně pokladničce věděli, jelikož Steid veřejně ve třídě o ní mluvil a zavedl proto vy- šelřování s prof. drem. Pečírkou, v jehož třídě bylo několik dlužníků pokladničky. Avšak marné bylo veškeré vyslýchání a pátrání, které v tomt směru bylo podniknuto, takže vyšetřování musilo býti zastaveno — zvěděliť profesoři o tajné po- kladničee teprve po objevení spolku „Bratří ru deho praporu“ re a
Steidlův Mart Pachl Skorniček Steidl Hájek Krajeinger Kuneš Kašp Fastr doktor Pečírka
23 article
Podezření vojenského soudu hradčanského bylo podporováno z počátku zvláště tou okol ností, že u Steidla nalezen papírek, na němž byla jména profesorů s menšími obnosy peněž ními napsaná, jako na př. ředitel V. Kliepor 10 kr., dr. Fr. Čupr 1 kr., V. Svoboda 6 kr. dr. Axamit 30 kr., dr. Šohaj 20 kr. atd. Soud se z počátku domnival, že jsou to dobrovolne příspěvky do studentské pokladničky, kdežto ve Vídní prý v nich tušili tajné přispěvky na propa- gační činnost spolku „Bratří rudého praporu“ Na konec uvěřeno však výpovědem Steidlovým že záznamy ty byly jen žertovné a že peněz mělo býti použite na tabák pro silnější kuřáky vybírány však nikdy nebyly. Také další pátrání, pokud by snad členov
Steidl Čupr V Svoboda doktor Axamit Šohaj Steidlův Francie Vídeň
24 article
pokladničky byli stáli ve spojení s tajným spol kem, nevedlo k žádnému výsledku; taktéž mar ným zůstalo křížové vyslýchání žáků akademi ckého gymnasia, vědělidli dřive o Bratrech ru dého praporu. Pouze nad tim se vojenští pán pozastavovali, že se profesoři opovážili p zatčení Steidlově žáky vyslýchati a s nimi pro tokoly sepisovati; zvláště se jim nelíbily otázky. žákům kladené. Ostatně bažili i po tom, dozvě- děti se „důvěrnou cestou“, kdo dal podnět ku protokolárnímu výslechu, jaká napomenutí dána a t. d. A jaký duch panoval na akademickém gymnasiu? Starý denník se tu stává tím zajíma vějším, že zachoval charakteristiku vyšelřují cího soudce vojenského (hejimana-auditora Len- zendorla), ktorou podepsal hr. Clam Gallas, ve- litel armádního sboru českého. Praví se tu: V studijní mládoži hárá neobmezené nadšen prn český jazyk a český lid a jeví se v každém směru slovem i písmem, takže je možno na- zvati společným a převládajícím. Denníky, písně básně, dopisy a jiné papíry studující mládeže dýchaji duchem obětavosti pro národní úkoly pro národní hrdiny a pro národní mučenníky. zvláště pro Žížku a Husa, jiehž obrazy mají ve svých přibylcích; touží po zlatém čase jejich činnosti, po svobodě jimi vybojované, po české velikosti, české samostatnosti a tato tužba jest jim stálou vzpruhou, tak že se snaží své veli- kány napodobiti, aby se zase vrátily staré ony
Steidlův Gallas Hus
25 article
Podle názoru soudcova bylo to přemrštěn ctění dávno zemřelých národních velikánů če- ských, vzbuzené uměle a živené zvláště pro fesory češtiny, dějepisu a náboženství a měle ve svém konečném cili sloužiti pouze k vycho vání politických karakterů s ultraslovanským tendencemi, v nichž vidělo tehdejší Rakousk neobyčejné ohrožení rakouské monarchie. Prot by si Lenzendorf přál, aby byla na psychologi ckém základě určena souvislost mezi příčinam a následky v nápadném zjovu tak neobyčejného nadšení akademické mládeže pro českou národ- nost, aby takto zjištěná příčinná souvislost vedla jednak k osvětlení skutečného obrazu „Brati časy rudého praporu“, jednak aby mohl býti poznán vznik tohoto nadšení, jakož i nebezpečí, kter odtud pro stát prýšti. Nevíme, jakých zpráv se vojenskému soudu v tomto směru od policie dostalo. Polieejním ředitelem pyl tehdy Sacher Masoch, který baži po noodvislosti od vídeňíského ústředního pol. úřadu, takže ve Vídni příliš oblíben nebyl; vy- týkáno nru také, že je členem Besedy i Deuteche Lesehalle, kde byl i jeho syn členem, že se za- bývá rád po způsobu diletantů archeslogií numismatikou, že je předsedou archaeologickéh odboru v českém museu, že přespřiliš rád př každé příležitosti mluví, že chodí rád na honby a zanedbává uřad atd. Jisto je, že režim Sachen Masochův byl velmi mírný proti poměrům za jeho nástupce dvorního rady Ant. Päumanna který byl do Prahy r. 1854 ze Štyrského HIradee povolán áoznli v ileol Na akademickém gymnasiu působilo několi profesorů, kteří patřili do seznamu „podezře- lých a politicky kompromitovaných“. Byl to především P. V. Štule, učitel náboženství, který jako redaktor „Blahověsta“ vzbudil takovou ne- spokojenost u vlády, že po několikerém napo- menutí vydávání časopisu mu vůbec zakázáno.
Prot Lenzendorf Sacher Masoch Sachen Masochův Antonín Päumann P V Vídeň Praha Štyrský HIradee Deuteche Lesehalle
26 article
Zároveň mu vytýkáno, že s prof. Čuprem pro výnosu ministerstva vyučování z 13. září 1850 zanedbává němčinu, takže na př. žák III. třídy Ant. Šúra nemohl při výslechu ani jedinou větu německy dokončiti. Ostatně se dopustil sám ře- ditel V. Kliepera velikého provinění, že dovoli Frant. Krajcingrovi, aby přednášel několika žá- kům ve škole mimo vyučování o srbském jazyku. Vojenský soud zaznamenal ještě jednu okol- nost, která jej zarážela, takže žádal za nápravu byly to chatrné historické vědomosti, které prý u žactva zjistil. Záci byli totiž vyslýcháni, c znají o Husovi a Žižkovi, o husilském nábožen- ství, o husitských válkách atd. Odpovědi jejich byly podle úsudku vojenského soudu v každém směru nedostatečné; neznali ani historický, an náboženský podklad „této důležité doby českých dějin“. Steidl sám tvrdil, že své vědomosti o te době čerpal na klatovském gymnasiu. Proto na- vrhl vojenský soud, aby byla provedena náležitá oprava v tom směru, aby se žactvu dostalo dů- kladného poučení o husitské době, již ultraslo- vanská strana tak vysoko cení a aby bylo řádné osvětleno působení „národních hrdinů a bojov níků za svobodu a češství“, Husa a Žižky, na základě čistě historickém, neboť jenom na této cestě možno čeliti lživým snahám liberálů, soudil vojenský soud.
Čupr Šúra V Klieper František Zák Hus Žižek Steidl
27 article
Úkolem policie mělo proto pro nejbližš dobu býti sepsání obšírného memoranda, jak akamedické gymnasium vzniklo, jak se v poli- tickém životě zachovalo, jaké jsou morální i vě- decké výsledky dosavadní činnosti a jaké prak- tické vyškolení se žákům poskytuje; v příčině profesorů mělo se zjistiti, jaká jest jejich indi- vidualita, v jakém duchu přednášejí, jaký vliv mají na své svěřence, jakou literaturu žákům doporučují a jaká themata dávají žákům ke zpra- cování při cvičeních řečnických; mimo to měl býti přesně pozorován život žáků i profesorů mimo školu. Pokud by policie na tyto úkoly ne- stačila, mělo býti přibráno na pomoc i četnictvo, od jehož organisace r. 1851 si vláda mnoho slibovala a o němž zapěl tehdy Václav Pok Poděbradský Silnýť on 1 krásný v povolání svéml Prostý a přec mužný v bouři, nehodě! Nebes Pán mu přeje v hledu milostném. Andělé jej chrání v každé příhoděí Láska pak, když večer na modlitbách dlí, za žandarma „Otče náš se pomodlí. Čelnictvu věřili ve Vídni více než samému policejnímu ředitelovi Sacher Masochovi, který konečně v zápase s Vídní podlehl; přispěla k to- mu zvláště ta okolnost, že při návštěvě českého krále Františka Josefa v červnu r. 1854 v Praze obklopil jej celou řadou tajných policistů, kteří měli bambusové hole, naplněné olovem. Ačkoliv toto opatření sám místodržitel český dr. Mecsery schválil, viděl policejní šéf vídeňský v tom pří- lišnou samostatnost ředitele pražského. Tak padl Sacher Masoch a přišel — Päumann. — Toť malá ukázka starého denníku. V Halle, v srpnu 1908.
Pok Poděbradský Sacher Masoch František Josef Mecsera Päumann Vídeň Praha Halle