ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 cc3ddee0-75a6-11dc-91bb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 110, place 53, org 10, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
2. září 1908.
4 masthead
Číslo 242.
5 article
Frt. Thun s hr. Goluchowským. Ale do té chvíle má rytíř Hohenblum na své straně více pří- vrženců nežli dr. Ebenhoch, nežli baron Beck a nežli baron Aehrenthal všichni dohromady Za nedlouho uvidíme, na které z obou stran bude úspěch. Bude-li rytíř Hohenblum naposle uchlácholen, zaplatí to náš vývoz, naše průmy- slová výroba, naše tovární dělnictvo při smlouvě rakousko-rumunské, jejíž kontury snadno lze si v duchu narýsovati. — Některými novinami prošly zase zprávyo jazykové osnově pro království české. Veřejnost zabývala se touto akeí barona Becka — nikoli vlády, protože co se stalo po té stránce,je dosud výhradně dílem, projektem, náčrtem jeho — v posledních dnech beze vší příčiny. Ne- stalo se po několik měsíců nic, co by se mohlo zváti pokrokem anebo jen průpravou. Baron Beck má hotový svůj plán, o kterém jsme ne- slyšeli jiné karakteristiky, leč že je, podle ml- nění svého původce, vybudován na základech moderních. Je pravda, že baron Beck o jedno- tlivostech úpravy jazykové při zeměpanskýeh úřadech královstvi českého mluvil způsobem naprosto nezávazným a jen ad informandum. aby jednak sám se informoval o přáních a tuž- bách v obou táborech, jinak a navzájem aby informoval důvěrníky jejich, jak si splnění těchto požadavků představuje, ale operatu pro parla- ment hotového, definitivního a připraveného nikdo neviděl, ani dr. Klein, ani sv. p. Bienert, ani Prášek, ani Prade, ani jednotliví poslanei čeští a němečtí, proště proto, že takové opus neexistuje, ještě méně pak mohl kdokoli, budsi ministr, buďsi poslanec ku pokusu, jazy kové řády pro státní úřady v království českém sla- noviti říšskou radou, zaojati stanovisko při- svědčivé.
Thun Goluchowský doktor Ebenhoch Beck Aehrenthal Hohenblum Baron Beck Klein Bienert Prášek Prade
6 article
Pokud je nám dobře povědomo, bar. Beek chce se svým opetatem, ovšem projde-li mu mi- ništerskou radou, do parlamentu a svésti tam svoji hlavní bitvu. Je nám známo, proč ji chee podniknouti. Spoléhá předně na své váleční štěsti, které mu přálo při volební opravě a při vyrovnání rakdusko uherském, ačkoli slyšel a slyší nejeden vážný a výstražný hlas: »Jazy- kový zákon pro jednu zemi a pro dva národy jeji není volebním řádem a není výrovnaeí smlouvou rakousko uherskou — to je něco zcela jiného, to je něco specificky zvláštního, křeh- kého a choulostivého, to je věc, při které jde o cit a citlivost a čest, při které se nemůže zapomenouti minulosti a nomůže znásilniti bu- doucnost, to je věc, při které nedají se Če- chové anebo Němci přehlasovati, nejméně však je to věc, při které bylo by lze přehlasovati jak ony, tak ty a diktovati jazykový řád pro Čechy a Němce v království proti Čechům a proli Němcům «
Němec Čecho Čechy
7 article
Druhý důvod, pro který chce baron Bec říšský jazykový zákon pro království, jest anarchie, která zahostila se u některých soudů v t. zv. německém území uzavřeném, kde se státní úřadníci beztrestně odvážili odepříti rovné právo, zákonně českému jazyku zabezpečené napřed vůči českým stranám a českým jejich právním zástupcům, potom pak též vůči c. k. státním úřadům samým a kde každý adjunkt může veřejně a písemně prohlašovati, že pro něj zákon, ministr a nejvyšší soud jsou pan Nikdo, protože rozhoduje 1. podle vůle svojí 2. podle vůle, která v desaferu třebenickém je vyslovena takto: »Nebudeš přijímati podání če- ských, ani jich česky vyřizovati.« »Entia praelor necessitatem non sunt multi- plicanda«, bez potřeby nerozmnožuj věci, které tu již jsou, hlásal alexandrinský učitel církevní Zákony a řády, stanovící přesně a nade vši po- chybu, že čeština je v celé oblasti našeho krá- lovství jazykem zemským = v zemi obvyklým a že všude jsou zeměpanské úřady povinny česká podání přijímat a je vyřizovat (nikol pouze vyhotovovat) jazykem podaeím, jako na- vzájem má německý jazyk všude totéž nesporné právo, jsou četné a postačitelné. Nestává žádné potřeby je rozmnožovati. Třeba toliko věei jediné: tyto zřejmé zákony a předpisy co nej- přísněji a nejdůkladněji provádět a vykonávat — tak jak jsou. A zase zaznivají k baronu Beckovi hlasy výstražné: »Nechej experimentu jazykového zá- kona pro Čechy, protuže v okamžiku, kdy jeh podáš, vrhnou ti Rusové pilný návrh do sně- movny o jazykové úpravě pro Halič a Bukovinu Slovinci svůj pilný návrh, o jazykové úpravě pro Krajinu, Štyrsko, Korutany a celé Přimoři.
Beck Rus Čechy Halič Bukovina Slovinec Štyrsko Korutany
8 article
Chorvaté svůj pilný návrh pro Dalmacii, prolože specialní zákon pro Čechy utone v záplavě podnětů pro všeobecnou úpravu jazy kovou !« Jenom s největší reservou zaznamenáváme jako třeti motiv snahy ministerského předsedy po jazykovém zákoně pro Čechy versi, podle které s mist nejvyšších uloženo baronu Beckovi, by zákonem učinil přítrž nepořádkům a zmatkům v soudnietví naší vlastí a podle které na místech oněch bylo jedně excelenci mimoparlamentn řečeno: »Dnes ohrozí celou parlamentní situaei nějský soudní adjunkt, zejíra nějaký lajtnant. To jsou poměry nesnesitelně. To musí přestatl« Neoperujeme takovým materiálem. Registrujeme tuto pověst, poněvadž víme a protože je Ubecně známo, jak na místech rozhodujících se nemile nese revolta podřízených soudeů německých v království českém pro její reflex na situnci vnitropolitickou Baron Beck jazykový zákon dohotovila podati chce. Zdali svůj úmysl uskuteční, dlužno vyčkati. Že se nezlepšila pro tento jeho podnik atmosřéra posledními událostmi, baron Becksi zajisté nezalají, stejně jako dozně, že v parla- mentě rozervaném, jakým bude poslanecká sně- movna v listopadu, nebude místečka, na kterém vjati by se mohla slaboučká, chuďoučká saze- nice jazykového zákona pro nejdůležitějsí korunní zemi monarehie tak pevné, by ji nesktátil prvn prudký vichor a náraz.
Chorvat Čecho Beck Becks Dalmacie Čechy
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Ze Lvova, 31. srpna. (Zajem Poláko o boji Prahy naproti pangerman- skému železnému kartelu.) Polské časopisectvo hned pochopilo, oč jde, když vlt- kovický kartel vypověděl válku Praze i všemu českému až do těch ubohých českých dělníků, kteří se naň drou a z jejichž mozolů a potu kartel dobyl ty ohromné milliony, kterými vládne. »Slowo Polskie« píše: Celá ta věc je zvlášte pro nás Poláky nade vše poučná. Musíme siji důkladně prohlédnouti. Češi nám dali lekci přiklad prvého řádu. Jaký má především význam čin Prahy? Praha se ujímá těch tisíců českých dělníků, kteří v hutích kartelu otročí a musejí si ve své nevoli i to dát libit, že je násilně germanisují. Akcionáři a ředitelé skartelovaných továren nezanedbávají ničeho, co by mohlo vtisknouti německý ráz místům českým v Čechách, na Moravě i ve Slezsku, kde leží jejich prů- myslové závody. Millionáři železného průmyslu v Rakousku táhnou v semknuté řadě proti Čechům i Polákům. Je to fakt významný, že právě utiskované kartelem české menšiny se obrátily na Prahu, aby objednávku nezadala kartelu. Čechové získají franeouzský kapitál, aby v jejich vlastech se angažoval proti kapi- tálu německému, jenž je utiskuje hospodářsky. jenž je odnárodňuje. Totě moudrý maněvr poli- tický! A Francouzům bude možno na české půdě odplatiti Němcům, kteří po Sedaně vojen- ském připravili Francouzům od r. 1870 již ne jeden ani dva Sedany průmyslově. Příklad jasný. komentář zbytečný. Víme nyní, že i v obehode je výhodna chvilová obětavost, když za ni možno získati velké prospěchy politické i hospodářské.
Poláko Polák Čech Čecho Francouz Němec Lvov Praha Čechy Morava Slezsko Rakousko Slowo Polskie
10 article
Poláci ještě hlučněji budou Praze tleskat. až se dovědí, že francouzské potrubí nebude dražší a že francouzské železo, vyráběné ze španělské rudy, je mnohem lepší a tedy i cen- nější železa vítkovského kartelu, jenž v poslední době jevil se skutečnou ranou pro železný ob- chod, pro řemesla a malý i velký strojnický průmysl bez ohledu na to, jaké národnosti je ten řemeslník nebo průmyslník Nadehází osvo- bození, které bude vitáno i Němcům. Z Lublaně, 31. srpna. (Slovinci ví tají obchodní smlouvu se Srbske m. »Slovenskí Narod« jmenuje hr. Goluchowského předešlého zahraničního minisíra rakouského, vinníkem obchodní války se Srbském, jež trvala půl třelího lela a způsobila Rakousko-Uhersku veliké škody. Je to násilnietví skutečně bezpří- kladné, píše dále, když ten muž chtěl Srbsk donutit, aby všecky potřeby pro svou armádu odebíralo z Rakousko-Uherska! A nebyl při těch násilnických choutkách sám. Rozličné prů- myslové korporace a tytéž časopisy, které se v poslední době se vší rozhodností prohlašovaly pro bezodkladné sjednání obchodní smlouvy se Srbskem, tehdy ani slovem se neozvaly proti zcela pochybené, neslušné a nespravedlivé poli- tice rakouského ministra. S jakouto krátkozra- kostí a lehkomyslností rušeny dosavadní ob- chodní styky se Srbskem! Jako příslučníci to- hoto soustáti i jako Slované radostně vítáme počátek nové hospodářské doby a přejeme si aby pokojný a dobrý poměr k Srbsku by trvalý.
Polák Němec Goluchowský Slovan Praha Lublaň Rakousko Srbsko RakouskoUhersko Slovenskí Narod
11 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. Bosna a Hercegovina. Ze Sarajeva, 29. srpna. Hlavní výbor srb ské národní organisace v Bosně a Hereegoviné přízval si některé staršl a osvědčenié národní pracovníky, mezi nimi na prvém místě pana Gligorija Jeftanoviče ze Sarajeva a Vojislov Solu z Mostaru, aby porokoval o nynějším kri- tickém položení okupovaného národa. Po té poradě prohlašuje: 1. Zavedení ústavy je prvou a nejdůleži- tější potřebou národní, aniž je třeba, aby dříve rozřešena byla otázka o státoprávním položen naší vlasti. 2. Z předu se ohražujeme proti tomu, aby ústava a volební řád byly oktrojovány bez předchozího dorozumění s národními organi- sacemi. 3. Co do základních zásad ústavy trváme úplně na programu srbské národní organisace, pokládajíce plnou ústavnost za jediný způsoh, kterým může být uspokojen náš národ. Zvolen pak zvláštní výbor pro tuto záleži- tost, v němž jsou pánové: Atanasij Šola, Vasn Vidovič, Vaso Crnogorčevič, Vojislav Šola, Gli- gorij Jeflanovič, Dušan Vasiljavič, Kosta Ku- jundžič, Milan Srskič a Risto Hadži Damjanovič. a jako náhradníci pp.: pop Kosta Božič a Per Drijača. Výše sond než policíe — v Rusku. Před hrdelným soudem ve Varšavě líčena byla pře proti policejnímu řediteli v Paběni ceích. jenž byl obžalován, že zavraždil vězně Narcissa Gryzela. Obžalovaný tvrdil, že Gryzela zastřelil na útěku, avšak ohledáním vykopané mrtvoly i výpovédmi svědků dokázáno, že Gryzel ne- utikal a vůbec ničím se neprovinil, když poli- cejní ředilel, jenž mu dříve rozličných výhod dopřával, v nervovém rozčilení vyskočil a vpáli mu do téla šest smrtelných ran z revolveru. Stalo se to v přitomnosti policistů, kteří dosvěd- čili, jak se zločm udál dle pravdy. Byl pak policejní ředitel Jorvin odsouzen na 12 l k trestanecké robotě na Sibiři.
Gligorija Vidovič Vasa Crnogorčevič Vojislav Šola Gt Vasiljavič Srskič Hadži Damjanovič Gryzel Jorvin Bosna a Hercegovina Sarajevo Boseň Mostar Kosta Rusko Varšava Sibiř Vojislov Solo Atanasij Šola
12 article Události v Marokku.
Události v Marokku. Německý tisk celkem klidně posuzuje pře- vrat v Marokku. Pouze »jihoněmecká korespon- dence«, jejž notu jsme citovali, ozvala s trochu podrážděně. Pařižský »Temps« polemi suje s touto notou a hájí výjimečně stanovisko Francie. Vláda francouzská nemůže prý tak rychle uznati usurpatora jak si to přeje německý tisk Nesmí se zapomenout, že Marokko není zem kde platí mezinárodní právo, které lze důvěřo- vati bez určitých a absolutních záruk. Moc sul- tána marockého byla vždy vratká. V takovém státě nemůže Evropa bez okolků uznati šerifa svrchovaným vládcem. Lze očekávati, že Něme- cko uzná, že Francie a Španělsko jsou přede- vším povolány, aby určily za jakých podmínek se má uznati Mulej Hafid. »Tempa« pozaslavuje se nad nedočkavost německých listů, které myslí, že se dá otázka nastolení Muleje Halida klidně vyřídit. »Köln. Zeit.« prohlašuje, že je nutno žádat od nového sultána určitých záruk. Především uznání smlouvy algecirasské. V tom ohledu je kolinský žurnál za jedno s francouzským stanoviskem. Rovněž souhlasí, aby odvolání evropského voj ska stalo se až nový sultán zajisti úplně bez pečnost Evropanů. Dosud Mulej Hafid nespěchal s tímto zajištěním a zdá se, že on, jenž by! hlasatelem »svaté války« a tím si dobyl přízn
Nout Köln Evropan Maroko Francie Evropa Španělsko
13 article
lidu, nebude moci zcela volně si počínati v této věci. »Temps« projevuje naději, že »Köln. Ztg.e a vláda, jejíž smýšlení tlumočí tento list, uznají loyálnost francouzské politiky, kterou dříve po- dezřívali. Shledávají, že pověst o mehalle Azi- zově vyzbrojené Francii, byla směšnou smý- šlenkou. Dopisovatel »Petit Parisienu« měl rozmluvu se sultánem Abdul Azizem v Setlatu. Pora- žený sultán přijal novináře ve skromném stanu, kde byl pouze jeden koberec a několik sedátek Přítomen byl ministr zahraničných věel Si Budili. Tento byl tlumočníkem a odpovídal za sultána. Vysvětloval porážku mehally sultánovy. Mlulej Hafid nemá zásluhu o své vítězství. Pouze šťastné okolnosti mu přispěly. Byl prý přichy- stán k úlěku z Fezu. Mulej Hafid nemá pravi- delné armády, s ním jdou jen roty bez kázně. které nemají žoldu a živí se loupeží. Abdul Aziz je připraven pustit se znovu do boje. Sultán přisvědčil živě tomuto prohlášení svého ministra.
Köln Petit Aziz Francie Poros
14 article
»Kölnisehe Zig.« oznamuje z Berlina V »Norddeutsche Allg. Ztg « bylo nazváno ne- pravdivým, že císař osobně telegramem zasáhl do otázky uznání Muloje Hafida sultánem. Z toho francouzské listy dovozovaly, že Německo má k marocké otázce jen nepatrný zájem. Ale tato domněnka je prý neoprávněná. Rovněž z Berlína se oznamuje, že vládase zasazuje o rychlé uznání Muleje Hařida. Tuto pozoruhodnou zprávu přináší »Nordd. Allg. Zig«, jež tvrdí, že vláda něme- cká dala sdělit vládám států zúčastněných na olgecirasské smlouvě, že vzhledem na novou situaci v Marokku, uznává za nutné upozorniti dolyčné státy, že rychlé uznání Muleje Hafida je žádoucím v zájmu ko- nečného uklidnění poměrů ma- rockých. Z Tangeru se oznamuje, že do Fezu odejel německý konsul dr. Vassel, aby se ujal tam svého úřadu, neboť běžné záležitosti důležité žaloby zůstávají dlouho nevyřizeny. Německo následuje příkladu Francie, která dává obstarávati přislusné záležitosti správcem svého konsulátu Alzirenem, který je ve stycích s Mu- lejem Ha fidem.
doktor Vassel Alziren Berlín Německo Maroko Tanger Francie Kölnisehe Big Norddeutsche Allgie
15 article Aféra Kestrankova.
Aféra Kestrankova. Dnešní stav rourového poprasku jeví změnu závažnými dvěma událostmi, z nichž první a dů- ležitější jest usnesení správní rady společné vo- dárny, zaujmouti nevyhnutelné a jedině možné stanovisko k písemnému doznání chefa hranické firmy Kunzovy, podle kteréhož byl to on, jenž ucházel se u Pražské železářské společnosti o 5procentní provisi pro „správní radu vodáren- skou“, jak dí Kostrankův první přípis v „Prag- Tagblattu“ uveřejněný. Kroky, jež správní rada vodárny zahájila proti Kunzovi a důvody tohoto zakročení samy podávají jisté, ač jen nedostači- telné objasnění této temné episody. Praví-li správní rada vodárny, že firma Kunzova nebyla ani zmocněna, ani oprávněna vyjednávati jmé- nem vodárenského podnilu s úřadniky zelezář- ského kartélu, tedy nutno věřiti dotud správní radě, dokůd A. Kunz nedokáže opak. A dlužno doufati, že tento opak dokázán ne- bude. Moment sporného napjetí mezi správní radou a mezi hranickou firmou jest nejdůleži- tějším uzlem všech nastávajících a křižujících se procesů v Kestrankově aféře, neboť důkazem pravdy v této záležitostí všechno podezřívání správní rady, jehož uveřejněním a rozšiřováním uvalil na sebe Kestranek a „Prager Tagblatt“ známý proces, pozbude oprávnění. Z „nezná- mého pachatele“ stal se známý, přihlásil se
Kestrankův Kunzův Kostrankův Kunz A Kunz Kestranek Prager Kestrankov PragaTagblatt
16 article
sám a není vyloučeno, že sám od sebe dozná, že skutečně nebyl správní radou jako kor- porací zmocněn k svému, ztěžka pochopitelnému kroku. Tím by se celý další postup záležitosti valně zjednodušil, a ještě před zahájením pře, od níž ovšem nemůže býti za žádnou cenu od- stoupeno, stalo by se obviněni, Kestrankem v „Tagblattu“ na správní radu jakožto na ko poraci vržené, iluserním. Jak známo, vlo- žil Kestranek v ústa „podnikatele, českým kru- hům blížkélro“, jak se nyní ukazuje, Ant. Kunze slovo o správní radě vodárny, že jest „stejn zkastelována jako železářský kar- tel“. Jest jasno, že tenlo výrok bude nyní tvo- řiti nejdůležitější indicii pro kroky, jež hodlá správní rada vodárenská proti Antonínu Kunzovi podniknouti. Dokáže-li Kestranek Kunzovi, že těchto slov opravdu užil, stane se vlastním hán- cem správní rady Kunz ...
Antonín Kunz Kestranek Kunz
17 article
Druhou závažnou událostí dne jest pak pro- hlášení, jež uveřejňuje zástupce dra. K. Černo- horskéhu, podle něhož dr. Černohorský oznámil svému bratru, že dnes přijedo do Prahy a podá okamžitě žalobu na časopisy a oso- by, které o něm šířily urážliv zprávy. Tímto dodatkem doplnii dr. Černohorský své věerejší pro- hlášení jedině nutným a možným závěrem, jehož nedostatek jsme mu včera vytkli, s přimostí a bez- ohledností, jaká jest i v této afére naším nepřekročitelným a neod- chylným zákonem. „Právo Lidu“ velmi zbytečně citovalo nám naše články, jež jsme psali ještě dříve, než se na veřejnosti octla jaká- koli jména domnělých anebo skutečných pacha- telů, Kestrankem bez udání jména obviňova- ných. Orgán českoslovanských socialistů víděl hned včera ráno, že jeho starosti o naši důsled- nost byly zbytečny. Uvidíme, bude-li míti také dost loyality a otiskne-li i včerejší naše poznám- ky ku prohlášení dra. Černohorského, o němž bude platiti, co jsme v prvních článcích řekli o neznámém pachateli, dokáže-li mu Kestranek vše, co o nejmenovaném „městském radovi“, později pak (s korekturou) „jistém členu sboru obecních starších“ tvrdil. Situace dra. Černoborského po jeho ujiště- ní, že bude před trestním tribunálem vyhledá- vati očištění svého jména, je taková, že vyžaduje aspoň oně šetrnosti, jaké se dostává i každému obžalovanému, dokud není jeho vina přesně do- kázána a má právo na takovou ochranu, jakou obžalovanému až do rozsudku dovede obhájiti i při přelíčení objektivní president. Tvrditi před přelíčením, že dr. Černohorský jest vinen, jest nespravedlivost, jakou nebdůvodní a n vášnivý a právem vášnivý hně
K Černo Černohorský doktor Praha
18 article
V Praze, 1. září.
Praha
19 article
celé české veřejnosti na ono h muže, který dravostí zisku po- špinil záležitost, celému národu svatou. Tento hněv musí však na své uko- jení počkati, až bude obvinění také nezvratně prokázáno. Všechny ostatní vývody „Práva Lidu“, směrem k nám namířené, odmítáme s největším důrazem a vědomím naprosté naší koroktnosti v aféře, v niž jsme prohlásili, že všechny následky svého činu ponesou vinníci, ať jsou kdokoli. Neodvoláme z toho všeho ani slova, ani tehdy, prokáže-li se, že vinníkem jest dr. Černohorský.
doktor Černohorský
20 article
Druhou výstřednost téže kvality četli jsme v oficiálním orgánu národní, strany svobodo myslné. Řečený list domlouvá dru. Černohor skému ke trestnímu zakročení proti svým utrha- čům těmito slovy: „To očekává od dra. Černo- berského také národní strana svobodomyslná. která musí v zájmu svého čistého štílu žádnt. aby na dru. Černohorském nelpěl ani atom pode- zření, vysloveného řed. Kestrankem.“ Což, nepo- daří-li se dru. Černohorskému očistiti se, jaký bude potom štít národní strany svobodomyslné, v důsledcích logiky jejího vlastního oficiálního listu? S aférou dra. Černohorského nemá strana jako taková co činiti, štit její byl by v nebez- pečí, kdyby byla strana obviněna z nekalosti. jež kladou se na bedra jejího člena. Něco jiného jest ovšem otázka, zdali dr. Černohorský má vstoupiti do procesu o svou čest s hodnostm. jichž se mu dostalo volbou jeho spoluobčanů. O tom asi nebude sporu, že by se měl všech svých mandátů vzdáti, a novým volbám podro- biti jenom s příznivým pro svou osobu rozsud- kem. Pan dr. Černohorský prejudikoval takové- mu činu už svým rozhodnutím hned, když slo- žil předsednictví klubu, který prohlásil záležitost zadání rour za politickou. Bylo-li předsednictv tohuto klubu nesrovnatelným s jeho přesvědče ním, že se dodávky má dostati jedině rakouské mu průmyslu, není možno, aby jeho mandáty byly srovnatelny s jeho nynější situací. A půso biti v té příčině na poslance dra. Černohorského bylo by mnohem účelnějším úkolem, než ztotož ovati štít strany s jeho štítem.
Černo Černohorský doktor
21 article
Správní rada společné vodárny konala včera schůzi za předsednictví pana archi tekta Gregora a účasti pp. nám. Hubáčka, dra Scharfa, dra. Růžičky, cís. rady Voitla, m. r. J. Červeného, eís. r. inž. Sohillera, cís. rady Novotného a městského radního Seiferta a tu byla podána zpráva, že pana starosty dra. Groše došel následující dopis První Moravské továrny na vodovody Ant. Kunz v Hranicích, kterýž by postoupen správní radě: „Právě čtu včerejší „Nár. Listy“, z nichž dovídám se o aféře ředitelem Kestrankem zúmy slně vyprovokované i dovoluji si Vašemu Blaho rodí následovní sděliti: Po vypsání konkursu na stavbu vodovodu žádal jsem jako při jiných stavbách od kartel cenu rour, abych mohl i na dodávku rour ofe- rovati. Na vyzvání toto obdržel jsem odpověd že kartel tentokrát žádnému podnikateli cenu neudá, an oferovati bude sám; na to obrátil jsem se na francouzské a belgícké železárny, z niehž pak francouzská také oferovala přímo.
Gregor Hubáček Scharf Růžička Voitl J Červený Ing Novotný Seifert Groš Kunz Blaha Hranice Anta
22 article
Víděl. jsem, že Praha na základě francoua- ské konkurence může na kartelu snížení cen dosíci a tu, maje na zřeteli prospěch města z vlastního popudu žádal jsem po karte- lu dodání rour se slevou 5% + 2 0 V případě kladném chtěl jsem pak etěné vodárenské komisi dodatečně ofertu na roury s 5procentní slevou podati, při čemž byl bych 2 vydělal. Tím jsem chtěl event. zlevnění na straně francouzské docíliti a nadál jsem se spíše udělení zakázky na kladení potrubí, maje o zlev- nění rour zásluny. Prose, byste uvedené laskavě na vědomí vzíti ráčil, trvám atd.“ Po přednesení tohoto dopisua poradě o věci usnesla se správní rada jednomyslně, svěřiti advokátu panu dru. Schauerovi, aby jednak jménem správní rady a jednak jménem všecl přítomných členů správní rady poda trestní žalobu na p. Ant. Kunze na všechny ostatní v aféře dodávky rour pro výtlačný vodovod společné vodárny zúčastněné osoby.
Pros Schauer Kunz Praha
23 article
Ministerstvo obchodu o Kestranko- vých nařčeních posl. Brdlíka. Z Vídně, 1. září. Ministerstvo obehodu rozeslalo dnes toto poloúřadní communiquéi Centrální ředitel Vilém Kestranek vznes se zřetelem na pražskou dodávku rour, byť i ne v souvislosti s ní, tvrzení, že prý z minister- stva obchodu vykonán byl nátlak, aby se z ná rodnostně-politických příčin dostalo posl. Brdli- kovi určitých výhod při zakládání továrny na šrouby. Že toto tvrzení jest naprosto nepravdivé vysvítá z tohoto vylíčení: Konsorcium pro zři zení továrny na šrouby, jemuž poslanec a prů- myslník Brdlik přináleží, obrátilo se k mini sterstvu obchodu se stížností, že centrální ředi tel Kestranek zamýšli založení této továrny zma řiti tím, že jí nechce dodávati materiál za týchž podmínek jako ostatním továrnám na šrouby Takovéto stížnosti z průmyslových a živnosten- ských kruhů na zkartelované podniky, na něž jsou při odebírání polotovarů podniky odkázány bývají u ministerstva obchodu ode dávna před- nášeny a staly se, jak jest v průmyslových živnostenských kruzích všeobecně známo, v čet- ných případech předmětem úřadních intervencí Již z toho jest zřejmo, že tvrzení, jakoby inter- vence v záležitosti továrny na šrouby vyplynula z národních a politických motivů, jest přitaženo za vlasy.
Brdlík Kestranek Vídeň
24 article
Národohospodářské oprávnění a nutno sprostředkovací činnosti ministerstva obchodu vyplývá tagé z toho, že kartely, provozujíeh diferenění jednání s podniky, které zkartelované produkty obráběji, způsobují takto význačné pře- suny konkurenční schopnosti, když to spočívá přímo na libovůli vůdčích osobností, připustí- se vznikání nových podniků či nikoliv. Poněvadž pak není zákonných ustanovení, jimiž by se ta- kové počínání dalo zameziti, tu ministerstvo ob- chodu vyhovuje podobným stížnostem tak, že se pokusí o zmírnění vzájemných sporů spro- středkovacími rozhovory. Proto, jako ve všech podobných případech, bylo také v případě budě- jovické továrny pozvána směrodatná osobnost k rozmluvě, při niž nebylo žádáno pražádných výhod, nýbrž bylo jen žádáno, aby s novým podnikem bylo při dodávce materiálu jednáne tak, jako se všemi ostatními továrnami na šrouby. Tvrzení centrálního ředitele Kestranka, že byly vymáhány »výhody«, jest tedy rovněž úplně ne- pravdivé. Ve své odpovědi na úřadní sdělení o tomto případě nemohl tyto věci vyvrátitia ani se o to nepokusil, naopak podstatu věci ředitel Kestranek sám potvrdil. Tím, že připustil svoji tendenci vůči nové továrně na šrouby poznamenal k tomu, že nový podnik obdrži že- lezo za zahraniční ceny s připočtením doprav- ného a cla, tedy za podmínek, které založení nových podniků naprosto znemožňují. Minister- stvo obchodu má za to, že tímto výkladem po- skytne veřejnosti o své činnosti dosti vysvětlení a úsudek očekává s úplným klidem ústavně kompetentního činitele. Kestranek prohlašuje, že už nebude polemisovat. Z Vídně, 1. září. Centrální ředitel Kestranek dává prohlašovati ve zdujších listech, že se za žádnou cenu další novinářské polemiky nezúčastní a že vyčká, až mu před soudním forem bude dána příležitost podati důkazy.
Kestranek Minister Vídeň
25 article
Kestranek nejmenoval nikoho! Z Vídně, 1. září. Jedné zdejší korespon- denci zaslal ředitel Kestranek přípis tohoto ob- sahu: Poněvadž se rozšiřují pověsti, že jsem svým vídeňským přátelům jmenoval osoby, které ve známé záležitosti intervenovaly, zejména pak ředitele »Živnostenské banky« p. dra. P'reisa, prohlašuji, že tyto pověsti jsou naprosto vymyšleny. Dále akcentuje v dopise, že u něho dotyční neinter- venovali vůbec, nýbrž u jiných úradníků podniku a opakuje, že až před soudem podá důkazy. „Prager Tagblatt“ přiznává nepřímo, co bylo řečeno o germunisující činnosti kartelu. Pokládaje za svou povinnost, ujati se této spo- lečnosti, přiznává sám, že zřízenci její jsou většinou Němei. Doznání toto by už samo o sobě stačilo, zvláště uvážíme-li, že mozi zří- zenci těmito Němci a poněmčenci zaujímají mí- sta nejlepší a nejpohodlnější, udávajíce zároveň tón v řízení závodu.
Prager Němec Vídeň živnostenský banka
26 article
Ale zajímaavo jest ještě více, o čem „Tag- blatt“ pomlčel ve své obraně. Ani slova o nátlaku na české zřízence, na volby atd.a o ostatních zmíněných projovech germantsace, jimiz vděčí se společnost českému kraji za mi- liony, plynoucí do bozedných kapes pp. Ke- stranků, Waniecků, Wesselých Kupelwieserů, Wolírumů, Fell- chenfeldů, Lenků, Liebenů, Wein- bergerů a ostniních těch povedených Ger- mánů, vlastně lžigermánů. (Podivili jsme ce upřímně, když jsme četli, kterak ujímá se těchto pánů vídeňský antisemitský „Deutsches Volks- blatt“.) Ano, páli to, když se železářské společnosti jednou řádně klepne přes špinavé prsty, jimiž bez jakýchkoli morálních skrupulí shrabuje pod záštitou vysok, ch col své tučné dividendy. Jest to mluva, kťeré společnost r„Tagblatt“ jedině rozumi! A ještě něco jsme pohřešili v odpovědi „Tagblattu“. List tento jest přece tak dobře informován. A přece zapomněl nám říci, kdo byl onen český technik z Hané, který psal se Vilém Kestrá- nek a přispíval do časopisu če- ských chemiků? Snad by se mohl u syého nejnovějšího oblibence, s kterým nyní tak pilně koresponduje a jehož dopisy, Prahu hanobíci uveřejňuje, příležitostně přímo informovati. Na odpověď jsme zvědavi! Dr. Karel Černohorský prohlašuje, že podá žalobu. V pozdní hodině noční dostavil se do re- dakce naší dr. Karel Černohorský a sděliv, že přijíždí přímo z Vídně, prohlásil, že na obvi- nění, proti němu pronesená, odpoví ž a lo bou.
Waniecka Wesselá Kupelwieser Wolírum Lenk Lieben Wein Kestrá doktor Černohorský Fell Gera Haná Praha Vídeň český kraj Deutsches Volk
27 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské komory. První tah výstavních losů. Na první den měsíce září na včerejšek určen by první tah losů výstavní loterie, podniku nezbyt- ného pro finanční podporu a oporu každé dosud vý- stavy Vzhledem k množství loterií bylo nutno stanoviii výhry této v ceně pokud možná nejvyšší a ve vý- běru apartní a lákavé. Šloť o rozprodání celého mi- lionu losů, čímž vytčen loterii výslavní úkol ne- snadný i při nepatrné poměrně ceně losu jedně ko- runy. Nicméně touha lidská a pokoušení štěstí vydat- ně napomáhaly tentokráte rozprodeji, jenž z počátku liknavý, obratnou reklamou později čileji stoupal, a konečně ve včerejší den tahu byl až horečný. Tak se stalo, že dle aproximativních odhadů na 400.000 losů bylo rozprodáno do chvíle, kdy v ússtřední síi průmyslového paláce připravováno vše k prvnímu Zájem obecenstva zračil se již před pátou hodi- nou, kdy promenády výstaviště řídly a všechny cesly vedly nikoli do Říma, ale do průmyslového paláce.
Řím živnostenský komora
28 article
Zde prozatím, kromě několika stolků a židlí, roze- stavených na podiu kolem poprsí císařova, nebylo znamenati zvláštních nějakých příprav Čím však blíže bylo k šestě hodině večerní, tím většími a většími byly hloučky zvědavých na taha posiéz o šesté byla již prostorná místnost do posled- ního místečka vyplněna. V rozhovorech arci samá naděje a těšení, měně lhostejnosti, Stráž a dozorcové kordonem udržoval místo pro přichod slosovací komise, která krátce po šesté se dostavila, když byli před ní čtyři dozorcové přinesli „kola Štěstěny“ — čtyři otáčecí bubny, dva menší, dva větší, zapečetěné, uvnitř s několikráte skonírolovanými proužky papírů jednak se seriemi, jednak s čísly V komisi slosovací, klerá uvítána jako oblíben primadonna při vstupu na jeviště potleskem, byíi pánové: předseda pakladatel J. Otto, členové nolál dr. Batěk, cís. r. Tůma, m. r. Vaníček, bar Wol!-Zdekauer, ředilel výslavy vl. r. Hoto wetz, zástupce pol. úřadu vrch, komisař Buršík. sekretář výstavy Hlaváček, dr. Novák, cís. r Falkowilz a dva svědkové. Kola Štěstěny poslavena na slůl a semí za po- tlesku obecenstva vyzdviženi i sirotkové, 9letý Arnošt Žďárský a 10letý Ladislav Barášek, oba ze si- rotčince arciv. Gisely. Oba hoši odhodili kabátky, a když z dvou menších bubnů strženy pečetě, vy- zvání drem. Hotowtzem, aby „šťastnou rukou“ táhli, Za napjatého ticha roztočil jeden z hochů buben v němž byla čísla serií, a pak vytáhl závitek par píru, který podal k rozvinutí dru. Hobowtzovi, jen odevzdal jej dále komisi,
Otta doktor Batěk Tůma Vaníček Zdekauer polo . úřad vrch Buršík Hlaváček Novák Falkowilz Žďárský Barášek Gisela bar Wol