ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 cc323b30-66b5-11dc-9e1b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 41 celkem · entity: person 204, place 86, org 23, work 9
1 masthead
23. června 1900.
2 masthead
Číslo 171.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana3
5 article
ivců; ale na povznesení města a jeho významu u vnitř i před branami, t. j. v celém okresu. — Z Hudlic. (Občanská beseda »Jungmann«) v Hudlicích oslaví dne 1. července výroční de loňské slavnosti Jungmannovy přednáškou p. JuČ J. Dvořáka »o životě Karla Havlíčka Borovského«, která koná se o 2. hod. odpol. Po přednášce jest koncert a v 8 hod. věneček. — Příjem Ústřední Matice školské dne 16. června 1900: Společnost v hostinci p. Hnilice na Král. Vinohradech 6 K, městský úřad v Neveklově 14 K, Bedřich Píša v Lenešicích 8 K (vybráno při pohřbu sl. M. Brabcovy), Jan Rokyta v Praze 3 K, administrace »Nár. Listů« 193.16 K, učitelský sbo chlap. školy na Karlově v Praze 8 K. Colkem přijato 232 K 16 h. — Dne 18. června: Ho- spod. čten. beseda v Bilanech 14 K, Josef Klička, fa- rář v Janově 8 K 84 h, Jar. Čížek, c. k. soudní adj. v Uh. Ostroze zasílá čásť soukr. pokuty složené J.
Jungmann Jungmannův Juč J Dvořák Havlíček Král Píša M Brabcův Rokyta K Colk Bilan Klička Hudlice Vinohrady Praha 3 Karlov Praha 8 Janov městský úřad v Neveklov 14 K Lenešice 8 K
6 article
Buhelem v rozepři proti J. Franclovi 4 K, Obecní úřad v Kojetíně 2 K, obec Svinaře 10 K, členské pří- spěvky pp.: Cellar E., Konvent řádu sv. Augustina po 20 K = 40 K; Vil. T., Valenta J., dr. Pele J. Stole V., dr. Mrázek K., prof. Štorch F., po 10 K. dohromady 60 K; prof. Mašek Ign. 4 K. Homola V. Grünwald Václ., Havlík J., po 2 K = 6 K, pan v Koubel v San Francisku 50 doll., t. j. 220 K (po srážce 20 K), p. Svatkovskij, redaktor »Nov. Vremeni prohru s p. Svatopl. Kokešem v Petrohradě 20k Celkem přijatr 388 K 84h. — Výstava ženských ručních prací prů- myslové školy pokračovací pro dívky v Karlíně po- řádati se bude v pátek dne 29. června 1900 a potrvá od 9 do 12 hodin dopoledne a od 2 do 5 hodin od- poledne v místnostech měšťanské školy dívčí. — Zahradní hostinec v sadech na vrchu Žižkově, zařízený obcí žižkovskou značným nákla dem, otevřen bude v dnes sobotu 23. t. m. zahajova- cím zahradním koncertem. Restaurace má elegantně zařízené verandy a čepovati bude smíchovské pivo z akciového pivovaru a plzeňské pivo z měšťanského pivovaru v Plzni.
J Francl Augustin Valent doktor Pele Mrázek profesor Štorch Mašek Igny K Homola V Grünwald Václ Havlík Svatkovský Kojetín San Francisko Petrohrad Karlín Žižkov Plzeň obecní úřad obec Svinaře 10 K Cellar E
7 article Různě zprávy.
Různě zprávy. = Polární výprava bar. Tolla odplula v čtvrtek z Petrohradu na parníku »Zarja«. = Egyptský místokrál má dle prohlášení od- borníků septícký zánět krku, pročež nesmí míti v nejbližší době žádné schůzky. = Zoufalý čin matky. Z Berlína se telegra fuje: Dnes ráno vyhodila jakás paní čtyry své dítky oknem z 3. poschodí na ulici a vrhla se sama za nimi. Děti byly ihned mrtvy, matka utrpěla těžká poranění = Loterní podvodníci. Z Brusselu se nám telegrafuje: Přišlo se na stopu obrovskému podvodu. Banda podvodníků rozprodala v Americe za dva měsíce několik tisíc losů belgické loterie, za něž vybrala celkem asi 4.000.000 dollarů. Tahy loterie konaly se několikrát, nikdo ovšem nevyhrál. Belgické vyslane ctvo sdělilo americké vládě, že belgické loterie vůbe není. Podvodníci zmizeli beze stopy. = Cholora v Indii. »Kölnische Zeilug« ozna- muje z Indie, že se tam cholera hrozně vzmáhá Zprávy z některých krajů, zvláště ze Simly, jsou přímo děsné Úmrtnost přesahuje všecky meze. Na polích leží plno mrtvol. Celé skupiny lidí leží pod stromy, někteří umírajíce, jiní nemocní.
Toll Petrohrad Berlín Brusel Amerika Indie Simla Kölnische Zeilug
8 article Z literatury.
Z literatury. Slovanské starožitnosti. 22. Není tomu dávno, co jsme doprovodil z karlínského evangelického hřbitova ostatky Šafaříkovy do nového hrobu na Olšanech. Pro- mluveny srdečné řeči, slavíci upřímně činnost silného a pracovitého tohoto ducha, věnovanou cele duševnímu povznesení Slovanstva a studiu jeho vývoje, napsány články v denních listech i v revuích, připomínající širšímu obocenstvu zá- sluhy tohoto vzácného a ušlechtilého muže práce, které vykonal a útrapy, jimiž v neutěše- ném životě svém trpěl — a zase zavřelase kronika dějin, jiné události denní vynesly nové vzpomínky, jiné zájmy zatlačily širší remini- scence do pozadí, snad až při nějakém význam nějším jubilejním datu vzpomene si zase nějaký nadšenec a vzbudí jubilejní rozruch a vyvolá na chvili řadu článků.
Šafaříkův Olšany
9 article
Přiznávám — nerad trochu — že bylo též u mne potřebí vnějšího popudu, abych vzpomně si opět po drahných letech na ten silný svazek »Starožitností slovanských«, jímž Šafařík postavi pevný základ ke studiu slovanských dějin a sob pomník kovu trvalejší. Probíral jsem se tím mořem pečlivě a kriticky sebraných zpráv a ob- divoval v duchu obrovskou tu práci, než z roz troušeného, neupraveného, často i nekritického materiálu podařilo se ocelovou pílí sestrojiti jed- notný obraz o původu, šíření a nejstarším vý voji Slovanů. Jak skromně, vzhledem k tak ne obyčejnému dílu vyznívají slova autorova, jež téměř před sedmdesátitřemi lety napsal v před mluvě k prvnímu svazku:
Šafařík Slovan
10 article
»Putuje dosti dlouhý čas po spustlém pol starobylosti slovanské, nejedny v pravo i v levo předměty jsem pozoroval, o nichž by široce jed náno býti mohlo, já pak jich zde jedva slovem jsem se dotekl. Než mně bylo kvapiti k cíli měl-li spis tento dohotoven a vydán býti. Mysl má přirozeným pudem k jiným předmětům naukám se nese, od nichž já nerad a bezděky. vida toho nutnou potřebu, k těmto zde jsemse pouchýlil. Neosobuje sobě jmeno historika, což by u mne marné sebe mámení bylo, považuji přilomný svůj spis jen jako předsíní pro historika slovanského, v níž on pomeškaje a k daleké své cestě se přistroje, již napotom, jakž se na- ději, snáze a s větším prospěchem vznešenému povolání svému dostáti bude moci.« V těchto slovech vidím však víc než skromnou omluvu učence, který kritickým jasným rozhledem chápe těžký úkol, jejž vzal na svá bedra, dobře postřehuje, pokud je v moci jednoho člověka, jej vykonati, a sám vytýká. čeho bude ještě potřebí. Dnes minuly odté doby, co napsána byla tato slova, dvě třetiny století. Bylo by zajímavo, revidovati v naš i v jinoslovanských literaturách, do jaké míry vyplnila se tužba Šafařikova, našel-li se již slo vanský historik, jenž v jeho spise »jako v před síni pomeškaje«, novým materiálem, novými methodami vyzbrojen, roveň duchem Šafaříkovi, vykonal úkol, jejž Šafařík výslovně vytýká.
Šafařík
11 article
Nejsem bohužel odborníkem, abych mohl podniknouti podobnou revisi a říci platný úsudek. Tolik však zdá se mi, že dnes ještě sou- borné, všeobsáhlé dílo, jež by na základě nových prací vyrovnalo se svým založením a obsahem »Starožitnostem« neexistuje. Ve druhé polovici našeho století vrhla se věda archaeolo- gická i historická s velikým úsilím — obdobně vědám ostatním — na studium detailní, na zji- šťování fakt, shledávání nového materiálu, řešení speciálních otázek, a vynesla na tomto poli pra- covním nesčetné množství drobných i důležitých a dalekosáhlých úspěchů, jež teprv zvolna jed- notí se v přehledné, soustavné práce, revidující pečlivými rozbory nové poznatky a stavící na jejich základě nové hypothesy. Půda je připra- vena, nezbývá, než aby se našel ten, koho již Šafařík očekával, kdo by znovu provedl jeho dílo a dokončil je novou dokonalou prací. Jak veliký význam mělo by dílo takové pro lite raturu českou, zbytečno připomínati, právě tak jako jistý úspěch jeho u národů jinoslovanských
Šafařík
12 article
České spisy-
13 article
* Bedřlch Smetana. Napsal F. V. Krejčl Kritické knihovny sv. XIII. Nákladem Jos. Pelela na Král. Vinohradech. F. V. Krejčí není hudebníkem z povolání a tak jako kritik mnobého soudobého díla uměleckého tvoři závěry, které budoucnost nepřijme jako platné. T mnohého z našich odborníků mohlo by naplnit k dílu jeho o Smetanovi předsudky, však zcela bez- podstatně. Krejčí snaží se methodou vědecké kritiky Henne quinovy vysvětliti dílo prvého a největšího uměle českého věku devalenáctého. Je to práce tím zásluž nější, protože svého druhu u nás první a není zá- sluha autora zmenšena okolností, že v jeho knize skoro předčasně na svět vyšlé, jsou mnobé ne- správnosti a mezery. Není ještě dnes mnohá sporní věc v duchu Smetanově vyjasněna úplně. Jako plo na stromě uzraje po vypučení listí a květů, tak zá- věrečný, konečný, souhrnný úsudek o Smetanovi n základě vědecké kritiky bude možný teprve později Přes to je podstata významu a velikosti Smetanový po předchozích pracích Procházkových, prof Hostin ského, dra. Zeleného a Em. Chvály doplněna nyní knihou Krejčího jasně, přesvědčivě a v základu svén trvale.
F V Krejčl svatý . XIII Král F V Krejčí předsudek Krejčí Smetanová Procházkův Bedřl Smetan
14 article
Obzíraje vývoj a dějiny české národní osvěty Krejčí uvažuje, čím národ náš přispěl v dobách mi nulých světovému umění. Květoucí u nás osvěta umění za Karla IV. nezrodila z řad českých mužt žádného umělce zvláště vynikajícího neb dukone světového významu. Čeští umělci, učíce se od cizinců. sem povolaných, nepřekonali svých učitelů ničím novým a samostatným. Záhy přikvapily bouře husit ské a český hloubavý duch, odvraceje pozor a smysly své od rozkoší a radovánek pozemských, upínal hled. zvláště v době husitství a Českých bratří, k nebesům a přemítal o životě záhrobním. Nic nebylo tak ne příznivo rozvoji umění, jako tato tak vynikající a slavná doba českých dějin. A ta vliskla svého přís ného všechen přepych v životě přezírajícího duch i věkům pozdějším. Po pádu českého státu, v době germanisační, rozkvětlo sice znamenitě umění stavi- telské a hudební v Čechách — barok Dienzenhoferů a opera za návštěv Mozartových v Praze — al umění to nebylo naše, nebylo české. A tak spisovate dospívá k úsudku, že v Čechách českého umění de doby obrozenské — vůbec nebylo.
Dienzenhofer Mozartův Karel Iva Čechy Praha český uměný jít doba
15 article
Tento nedostatek, vytýkaný nám tak často Němei zvláště v publikacích »Spolku pro dějiny Němet v Čechách«, uzná dnes konečně každý nepodjatý našinec. Teprve doba obrozenská, vzkříšená úsilnou prae buditelů, byla úsvitem českého umění. Kollár. Cela kovský, Mánes, Erben, Němcová, nejvíce oak před časně nám urvaný Mácha, položili základy nádherné lepé stavby českého umění. Ale nikdo z nich nedo končil započatého díla. Bylo tu třeba dlouhého ži vota, velikého času, nežli se zrodil Čechům prvý skutečně veliký, obsáhlý duch, v kterém zosobnily by se všechny vlastnosti národní povahy české doby obrozenské, jako řeky ve veletoku, který vlil by mladý proud českého umění do velemoře světov osvěty. Tento prvý veleduch umělecký zrodil se ko- nečně Čechům — v Smetanovi v době obrozenské Srovnávaje její povahu s dřívější minulostí če skou, plnou síly ducha božích bojovníků, hrdinství českého, Krejčí určuje povahu národa českého ve věku devatonáctém. Skvělé výsledky tiché křísitelské práce našich buditelů národních, každý krok ku předu v práci literární, společenské, osvětné a poli- tické naplňoval srdce Čechů doby obrozenské ra- dostí, plesem a chutí k další, úspěšné činnosti. Tichá radost a jásavé veselí, zdravý duch jsou význačnými rysy české duše té doby. Krejdí nazývá ji dobou idyllickou na rozdll od hrdinného historismu českého věků minulých.
Kollár Mánes Erben Němcová Mácha Čecho Čechy spolek pro dějiny Němet
16 article
Tyto dvě základní vlastnosti české povahy zříme ve dvou skupinách děl Smetanových. Bohatýrskou hrdinnou minulost v »Libuši« a v cyklu »Má vlast idvílickou pak v komických operách Smetanových, hlavně v »Prodané nevěstě«, »Hubičce« a »Tajemství« Tak ztělesnil Smetana — spíše vrozeným ci tem než uvědoměle — v poslední třetině svého života. jak úplně zralý muž a umělec, ideál národa: české umělecké dílo. Jako jeho doba a společnost, tak i o pojímal a pohlížel na svět v jeho světle, jasu, r dosti. Ač upínal svůj pozor a své touhy mylně k veli kému, pessimistickému heroismu bayreuthského re formátora, neměl sám z nedostatku vrozených a spo lečenských podmínek smyslu pro tragičnost a vše nadzemské v hudbě svého »Dalibora Dále objasňuje Krejčí z děl Smetanových své- ráznou osobitost zakladatele české hudby, jeho »sme tanismus«, kdysi tak žalostně stotožňovaný s »wag nerismem«. Mnozí hledali smetanism ne v duchu a po- vaze jeho tvůrce, ale mylně v jeho jednotlivých pro- jevech a vnějším hudebním výrazu. Řeklo se: sme tanism — toť terce, jako Dvořákova osobitost je v sekstách proti Wagnerově chromatice. Přišli žáci pomateni, k svým hudebním učitelům s nářkem, ž ten a ten skladatel má také terce, tak co ten «sme- tanism« vlastně jest? Krejčí, srovnávaje wagnerism se smetanismem s hlediska henneaninské esthopsychologie, klaní se Smetanovi jako »živiteli srdcí«. Šmetanova díla ne- jsou mu plodem německé úvahy, ani francouzského espritu, ale plodem radosti a smyslu pro život, ne- oslabeného ani tragikou z neporozumění jeho umě- leckého ideálu obecenstvem, ani jeho osobním beethovenským utrpením v hluchotě.
Smetanův Libuše Smetan Dalibor Wagnerův Krejčí
17 article
Jeho díla nejsou plodem schopenhaurovského škarohlídství, wagnerovského pathosu, nervového přecitlivění, podráždění a středověkého spiritualismu Smelanism — a to mnohého podiví — je v kruhu svém úzký, ač hluboký. Všecko je u Smetany lidské pozemské, idyllické, ale při tom citově hluboké. vroucí, jasné, jímavé, slunné a úchvatné. Smetana je umělcem kladu, pozemskosti, zdraví, štěstí, lidu a lásky k životu. Jeho hudba »ústí do toho světlého radostného proudu, který prodírá se vždy znatelněji pařeništi a bahnisky moderní mdloby a patholo gičnosti, vším tím, v čem tlí mrtvoly starých útvarů vším, co stůně přestárlostí, přezralosti a pře- jemněním, co je vykotlané, zahnívající a vyzáblé vším, co trpí nadbytkem nervů a mozku, úbytěmi hysterií a paroxysmy, co se bolestně svíjí anebo kochá v rozkoších úpadku a tuchách konce — hudba tato ústí do proudu, jenž jde za vidinami radost- ného, slunného, plamenného života nových lidí v nové společnosti a na ňadrech staré země, člo- věku teprv plně vrácené, dobyté a omládlée (Str. 204.) Nemůže býti ani zásadnějšího rozdílu a hlubší propasti mezi Wagnerem a Smetanou. V životě a duševní dílně našeho mistra je po dnes ještě mnohá záhada neobjasněna, neprobádána Nelze tedy diviti se mladému vykladateli, že všecku příčinu ohluchnutí největšího umělce českého svaluje přímo - na jeho odpůrce v uměleckých názorech Míní tu Pivodu a jehu družinu z »Hudebních
Smetan Wagner Smetana Pivoda
18 article
Listů«. Nazývá je »llustokožci«. Je to jediná roman- tická kapitola ve věcné knize Krejčího. Pravda, Sme tanu zpátečnictví a neporozumění »Hudebních Listů- velice roztrpčovalo. Poškozovalo a překážky stavělo jeho rychlejšímu, konečnému úspěchu, ale Šmetana jako každý veliký umělec a muž pokroku, byl při- praven na odpor a konservatism, jako na nutný, ži votní vyrovnávací protiklad. Toto zpátečnictví nena bylo v české hudební společnosti nikdy převahy jako na př. v Rusku, kde Balákirev s družinou svých žáků, novoruskou národní školou, zcela to tožnou ve snahách s naším smetanismem, zůstal dlouhý čas úplně nepochopen a osamocen. Pivodův názor kritický, ne učitelský, je u nás dávno odbyt. překonán, ale příčinou ohluchnutí Smetanova — ne byl. Ztráta sluchu byla pro veleducha Smetanov nehoda sice osudná, ale měla své příčiny dojistn jinde, jak další bádání bohdá zevrubnějí dokáže Zde dlužno »tlustokožců« Krejčího hájiti proti ne hodám jimi nezaviněným, třeba někteří z nich, chá pajíce se kritického péra, neměli snad ve všem právo nejčistší ruce. Ostatně, to jsou drobnosti, jež cenu knihy Krejčího nijak nezmenšují. Čtenářům, kteří zajisté rádi budou vraceti se k ní, dlužno doporučiti, by jednotlivé kapitoly ozna- čili si ihned při čtení názvy hlavního jich obsahu sami, nemají-li chuti sestaviti si ukazatele. Na kladatel i spisovatel opomenuli toho důležitého mo mentu úplně. B. Kalenský.
Pivodův Smetanův B Kalenský Rusko novoruský národní škola
19 article
* Kafkův illustrovaný »Průvode po království českém.« Díl VII. Pojizeří Prachovské skály. VIII. Smrčiny, hory Karlovarské a Doupovské. IX. České středohoří. Tiskem a nákladem dra. Edv. Grégra K letní saisoně touristické připravili pilný a svě domitý spisovatel i horlivé nakladatelství tři další svazečky »Illustr. průvodce po Čechách«, kleré za- sluhují, aby šíře o nich bylo pojednáno, nebo ne máme před sebou mechanicky upraveného vůdce, dle známých již cizinských vzorů sestaveného, nýbrž bedlivě snešené a všestranně zrevidované turistické vademecum, tající v sobě vzácné příspěvky k topo- grafickému, geognostickému a piltoresknímu poznání vlasti naší. Obecné přednosti »Průvodce po Čechách«, jeji musejní adjunkt Jos. Kafka v Praze od tří let vy dává, jsou známy: přesnost v údajích, pokud se tý kají denních potřeb cestovatelských, na vlastní zku šenosti anebo na spolehlivých zprávách založená samostatný rozhled přírodovědecký, jasné nazírán na scenické půvaby krajiny a výborný přehled histo ricky zajímavých podrobností, které se k jednotlivým místům odnášejí. Šamo zřejmo, že oceňuje Kafka zají- mavost toho neb onoho místa s ryze českého hlediště. Na pouti své po luzných krajích českých nej prvé spisovatel popisuje končiny Jizerou protekané svrchovaně zajímavé bistoricky i po stránce krajinné kdež k půvabům přírodním pojí se hojná roma ntika staročeských hradů, zachovaných, i v ssulinách s propadajících. Středem této končiny jest přírodn skvost krásy dotud nedoceněné. Abršpach i obojí Te- plici daleko zastiňující a přece netoliko v cizině nýbrž i v Čechách málo známý, slavné totiž Pra- chovské skály u Jičína, hrabětem Šlikem přístupnými učiněně.
Kafkův Grégr Kafka Šlik Čechy Jos Praha Jizera Jičín Český středohoří
20 article
Navštěvujeme-li Horu Kutnou a Karlštejnz piety k české minulosti, povinni jsme Prachovským skalám touž pozorností z lásky ku krasám české pří- rody. V osmém svazečku popisuje autor někdejší území Sedličanů nad horní Ohří a Teplou, sice nyní zcela zněmčené, ale po právu historickém i přírodním dotud integrující část království českého tvořící. Zvláště Vary Karlovy, tato hrdá památka otcovské péče Karla IV., jehož pomník bychom ale v nádher- ných třídách a promenadách světového lázeňského města marně hledali, jsou široce vypsány, aby byly spolehlivou cestovní rokojetí každému, kdož ať za úlevou, ať za rozšířením svých vědomostí chce v zdech anebo v okolí jeho meškati. Devátý svazeček věnován jest půdě někdejších českých Lemusův a Děčanů, malebnému to úkrají. jemuž půvabu zvláštního i svérázné charakteristiky dodávají ostře vyrýsované homole českých Mezihor. Jest to nyní žhavá půda, obývaná německým lidem. který v sobě cítí poslání býti proti Čechům tím, čím byli jeho soukmenovci v krajích dolnolabských Srbům, Luticům i Bodrcům. Tu zvláště třeba obe- zřelých pokynů cestuvatelských, čehož nejlépe ten dosvědčí, kdož v plném vědomí svého příslušenství k historickému národu tohoto království některéz kantonálních těch velkoměst en miniature navštívil. Pokyny Kafkovy ukazují a spolu i vybízejí, aby žádný Čech, který zavítá do Teplic, Ústí, Mostu nebo Chomútova nezapominal, že jest na české půděa že jest jeho povinností okázale se hlásiti ku svému Max Dlouhý.
Sedličan Vara Karlův Karel Iva Čecho Srba Lutic Kafkův Čo Dlouhý Kutná horní Ohře Teplice Ústí Most Chomútov
21 article
* Novák Vladimír. O magnotiamua elektřině. Praha, J. Otto (166 str.) 8°. I. díl 60 kr. Usilovali jsme v této literární příloze již několi- kráte o dobré knihy populární; populární v pravém slova smyslu, kde látka stejně cenná, jako v odborné knize vědecké, přístupným způsobem je sdělována i laikům, zvláště těm, jimž zaměstnání a život ne- dopřál času k dalšímu povšechnému vzdělání. Uká- zali jsme též, jak daležito je, ahy podobné knihy populární psali lidé opravdu vědecky odborně vzdě laní a nikoliv různí upravovatelé a řemeslní výrobei populárních spisů, kteří právě tak hravě sestaví dne praktického rádce ve všech nemocech, jako zejtra vzornou kuchařku neb stručnou mluvnici té ktere řeči. Až dosud jsme těch odborných vědeckých pra- covníků na poli popularisace vědy měli pomalu, zvláště málo z kruhů universitních — tím méně, že v mnohých oborech marně dosud čekáme na ne- zbytná díla vědecká, jimiž by si naši studenti na- hradili knihy cizojazyčné. Připomínám výslovně tento nedostatek, aby bylo jasno, proč opravdu sym paticky, rád vítám knihu uníversitního docenta,V
Novák Vladimíra Otta Praha uníversitní docent
22 article
Nováka, jíž ústřední spolek českých professorů platně rozmnožil svoji »Českou knihovnu pro zábavu a po učení«. Autor má vzácný dar — dosti řídký u od borných pracovníků — vykládat jasně a soustavně. nepředpokládaje přílišně odborného vzdělání u čte- náře, a nezadávati při tom ani vědeckému obsabu. ani odborné ceně knihy. Ovšem nenajdete v jeho knize ani nekonečné řádky mathematických rovnic. jež laika pravidelně plní hrůzou, ani složité theore- tické výklady a hypothěsy: — za to však sbírku pěkných, dobře illustrovaných pokusů, jež po většine lze bez nákladných aparátů provésti, soustavně seřa- zených a prokládaných zajímavými historickými reminiscencemi, jak postupovalo studium magne- tismu, elektřiny, jak zdokonalovaly se pokusy, jak vyvíjely se naše nynější poznatky atd. Celkem my- slím, že naši stuďenti i intelligentní dělníci rádi bu- dou tuto knihu čísti, a doufám, že kollegové autorovi budou jej následovati podobnými kompendiemi z svých oborů.
Novák
23 article
* James Matthew Barrie, Malý farář Přeložil Jos. Bartoš. Anglická knihovna sv. III Nákladatel J. Otto. První tento román autora, jenž si byl již před lím získal značné obliby svými drob nými povídkami, setkal se se značným účastenstvím v kruzích anglického čtenářstva. Shledáváme v něm bystrého pozorovatele, jenž dovede vystihnouti ve- škeré podrobnosti do nejmenších odstínů, tak že po- stavy jeho působí dojmem plné životnosti i tím in- timním kouzlem rodné půdy skotské, dialog jeho je dachaplný, ale přirozený a celé jeho vypravování prodchnuto jemným dobrosrdečným humorem. Tímto dílem osvědčil se autor jako jeden z předních mistr anglického románu. Překlad Bartošův jest důstojný originálu a pěkně se čte. * Prof. Jan John, Atlas motýlů střední Evropy. Nakladatel I. L. Kober. Dílo opatřené 50 tekulemt barvotiskovými s 1300 přesně provede- nými obrazy motýlů, jich hou enek a kuklí, jakož i rostlin, na nichž housenky žijí, obsahuje především soustavný výpočet všech druhů motýlů v Evropě žijících. Obšírněji popsány všechny druhy středo evropské i s odrůdami a místními odchylkami. Popis vytýká především znaky charakteristické, potřebne při určování. Dále vypsány obecné vlastnosti motýl vůbec, popis těla, názvosloví, vývoj a život a přidán též obšírný návod, kterak sbírati housenky a kukly a odchovávati z nich hmyz čistý, neporušený. Podán též kiíč k určování rodů. Jest to dílo u nás prv svého druhu.
James Matthew Jos Bartoš Nákladatel Otta Bartošův profesor Jan John Atlas Evropa Barrie
24 article
* Božena Němcová, Pohorská vesnice. — Karla. Sebrané spisy, sv. II. Nové, illustrované vydání. Nakladatel I. L. Kober. Illustrovali Frant. Slabý, V. Bartoněk, P. Körber a j. Půvabné tyto dva obrázky z kraje chodského svědčí o bystrém smyslu slavné autorky »Babičky« pro lidopisn zvláštnosti toho kterého kraje, odkud čerpala látku pro svoje povídky. Jak přesně vypozorovány tu ve škeré obyčeje a zvláštnosti zajímavého toho lidu na nejzápadnějším pomezi země české, jak obratněa zároveň s jakou rozvahou dovedla užívati autorka charakteristického nářečí buláckého! A při vší pro- stotě děje prodehnuty jsou tyto povídky takovou při- rozenou poesií, že se zdají býti věčně mladými, ž po půl století obliba jejich spíše vzrůstá. Úprav knihy je sličná. * Jul. Verne, Dobrodružství tří Rusů tři Angličanů v Jižní Arice. Autorisovaný překlad B. Kliky. Se 45 illustracemi F. Ferata. Nakla- datel Jos. R. Vilímek. Román tento náleží d počtu lepších prací tohoto plodného autora, k oněm kde příliš bujná fantasie se svými pseudovědeckými výklady nezabíhá za meze možnosti. V tomto románu setrvává autor na půdě skutečnosti a čtenář baví s
Němcová Karel František Slabá V Bartoněk P Körber Jula Verne Angličan R Vilímek Arica Nakl Jos svatý . II
26 article
tudíž zajímavým líčením přírody a lidu v Jižní Africe. Že Verne dovede zajímavě vypravovat, ličii podivuhodné dobrodružství a napínavé scény, jež tu a tam oplývají i drastickým humorem, jest známo A jeviště, jež si v této knize obral, poskytuje k tomu příležitosti více než s dostatek.
Verne jižní Afrika
27 article
Z českých listů.
28 article
* Literární styky mezi Čochy a Slovinci V posledním desetiletí nadešla doba revise našeho duševního a literárního života. Ohledáváme počátky našeho obrození, zkoumáme vlivy, jež působily na vytváření naší literatury a našeho umění, jednak z okolností domácích, jednak z ciziny, sna žimes konstruovat minulý náš život, najíti jeho vůdčí idey sestavujeme celkový obraz naší duševní činnosti a vyo hledáváme mezery, jež třeba vyplniti — slovem, l e pozorovati, že ocili jsme se na »mrtvém bodu«, ja říká Kipling, v době odlivu a přílivu, na rozmez starých tradic a nových proudů. Mezery, jež postřehujeme přehlídkou činnost minulé jsou dosti značné v mnohých oborech lite ratury. K jedné z nich ukazuje Josef Karásek v »České Revui«, podávaje referát o studii předčasně zemřelého slovenského slavisty Ivana Kunšiče. Je to sbírka korrespondencí slovinských a českých vlastenc z doby slovanské »romantiky«, osvětlující zajímavým způsobem literární styk mezi Čechy a Slovinci. Re- ferent připíná ke své zprávě o této publikaci několik zmínek i o jiných sbírkách dopisových (Jagiče Patery, Menčíka), jež mají pro studium slovanské literární vzájemnosti značnou důležitost, z jichž počtu však patrno, že přes úsilnou snahu našich slavisto na tomto poli ještě mnoho práce zbývá.
Kipling Karásek Kunšič Jagič Patera Menčík Čechy Re
29 article
»Nový Život« referuje o illustracích Bílkových Neznámý pisatel píše na jiném místě téhož listu »Volné slovo«, v němž ostře naříká si do triviálníh symbolismu obrazů svatých. Zdá se mu, že takové zobrazování, neumělecké a nízké, mate mysl lidua intelligenci neposlouží nijak. Redakce odpovídá, že každé umění je symbolické, že tedy i při zobrazován boha, svatých atd. nelze se symbelu vyhnouti, při znává však, že obrazy takové nemají býti neumě lecké a hrubě prováděné, a že by po této stránc bylo potřebí větší péče. * V »Rozhledech« jest obšírný referát Salabův o polské knize W. K. Ketrzyúského o Slovanech. bydlících kdysi mezi Rýnem a Labem, Sálou českou hranicí. Přehled podán pěkně, i nynější stav otázky stále horlivě přetřásané o germánské a slo vanské půdě, k jejímuž řešení přispívají i u nás Pi novým materiálem a Niederle novými studiemi.
Salabův Ketrzyúský Niederle Rýn Labe Slovan
30 article
Ze slovanských listů. * Neunavný stařec jasnopoljanský L. N. Tol- stoj má uchystánu k tisku novou práci »Honoe pacro«, v níž svým nemilosrdným způsobem lič venkovské poměry a jejich zhoubný vliv na život dělníkův. Nedávno četl rukopis tohoto díla v úzkém kruhu přátel jistého mladého vynikajícího národo hospodáře ruského a všichni přítomní byli překva pení živým proudem myšlenek, čilostí a vtipem patri- archy ruských spisovatelů. * Přední člen petrohradského carského divadla K. A. Varlaamov slavil 25leté jubileum své he recké činnosti. Vedle pí. Saviny, milého našeho hostě blahé paměti, náleží ku předním žijícím hvězdám ruského divadla a svého času usiloval všemožně o to, aby mohl se představiti též pražskému obecen stvu. Neblahé poměry tehdejší překazily jeho snahu a energii. Když mu bylo odřeknuto v Nár. divadle. chtěl uspořádati několik představení ve »Variété«, ale policie zakázala i tato představení, poněvadž tehdejší jeviště ve »Variétě« nemělo — železné opony. O že leznou oponu rozbilo se tedy úsilí vzácného umělce a k pohostinským hrám ruských herců došlo teprve po řadě let a přes Berlín. Pan Varlaamov vytvoři množství typů v pracích Ostrovského, Potěchina, Gri bojedova, Gogola, Turgeněva, Avérkijeva, Suchov- Kobylina, Krylova, Čechova, S. Němiroviče Dančenka Potapenka, Čajkovského aj.
L N Varlaamov Savin Gogol Turgeněv Avérkijev Krylův Čechův S Němirovič Dančenko Potapenko Čajkovský Berlín Suchov Gri bojedův
31 article
* Zajímavý nález učinil ruský archeolo gický ústav cařihradský, zřízený před ně- kolika lety. Ve vsi Germanu u jezera Prespanského v Makedonii pp. Uspenskij a Miljukov nalezli ná- hrobní kámen, jejž pořídil bulharský car Samnel pro svoji rodinu. Na tomto kameni nalezá se kyrillský nápis, starší o 64 roky než evangelium Ostromirovo (z r. 1056 —57) a uvádějící jmena pohřbených členů carské rodiny. Publikace ústavu z r. 1899 přinášejí snímek nápisu s podrobnou zprávou prof. Florinského v Kyjevě a prof. Miletiče v Sofiji. O nálezu zmiňuje se též poslední svazek Jagičova »Archivu«. Zajíma- vost jeho vysvětluje se tím, že dle rukopisů, psaných v Makedonii, myslilo se na převahu hlaholice v těchto místech, kdežto nápis psán jest kyrillicí Prof. Jagic má za to, že hlaholice udržela se v cír- kevních rukopisech, kdežto od dob cara Simeona na- byla převahy kyrillice. * Místní i čelné petrohradské listy zmiňují se s uznáním o činnosti našeho kyjevského krajanap. V. Petra, ředitele pečerského gymnasia. Jmenovitě kladou mu za zásluhu, že uvede do ruské školy nové kroky a že hledí ku povšechnému vzdělání svých žáků. Jeho příklad nalezá prý již nyní mnoho ná- sledovníků. I petrohradský »Kraj« všímal si této re- formátorské činnosti našeho krajana a chválí, že při- hlíží vážně k hudebnímu vzdělání svého žactva Gymnasijní koncerty a literární večery, pořádanév budově gymnasijní za spoluúčinkování žactva, pře- kvapují uměleckým vkusem a vyspělostí výkonů Péčí p. ředitele utvořil se secvičený domácí orchestr jenž obstarává větší část programu gymn, akademií. zpestřeného i dramatickými čísly.
German Uspenskij Miljukov Samnel profesor Florinský Miletič Sofij Jagičův Simeon Petro Makedonie Kyjev Ostromirův
32 article
* Lvovský dramatický konkurs vynesl na povrch dvě svižně psané práce: »Díletanty« mladistvé spi sovatelky slč. Wůjcické, dcery tajemníka krakov ského divadla, a poněkud melodramatickou hru »Zmory« z pěra známého advokáta a dram. spiso- vatele S. Frydberga. Žádná z prací nevyniká hloubkou, ale předností obou jest nepopíratelná živost a literární intelligence, s jakou jsou psány. Jmeno vitě první má někojik zdařilých postav z ovzduší krakovského dekadentismu. * Ve Vilně zemřel spisovatel F. Bolm sze wicz, horlivý pracovník v oboru běloruského národ- ního básnictví a spisovatel četných povídek pro ši- roké vrstvy lidové. Jeho běloruské verše, připomí nající lyriku W. Syrokomly, těšily se neobyčejné přízni jak pro své nadšení, milý a hřející humor, tak i pro své sympatické stanovisko k nejnižším vrstvám běloruského lidu. Mnoho původních prací jeho zu stalo v rukopise. Mají nyní vyjíti se souborným názvem »Skrypka«. Obsáhlý jeho slovník běloruský zůstal, bohužel, nedokončen. Slavjanin.
S Frydberg Vilno Skrypka
33 article
Z oizích revuí.
34 article
* Zajímavá debatta o klesání jazyka francouz ského, zahájena (jak jsme již sdělili) redaktoren »Révue des rěvues« Jeanem Finotem, pokra čuje. V posledním čísle téže revue Mok-Běde kon statuje především, že Armeňané vždy jevili zvláštní snahu přisvojiti si znalost frančtiny. I v učební osnově armenské stojí frančtina hned vedle jazyka mateřského. Byl to výraz vděčnosti za to, že Francie vždy jevila se býti šlechetnou podporovatelkou utla- čovaného lidu armenského. Tak tomu bylo dříve Od té doby však co Francie přestala starati seo osudy potlačovaného národa, převzvala dosavadní její úlohu Anglie s Amerikou a tím také získaly si oba tyto státy onu sympatii, jíž až dosud těšila se v Armenii Francie. Vedle toho i Německo a Rusko předcházejí si Armeny vidouce v nich důležitě fak tory při styku Asie s Evropou. »Anglie pracuje, Ně- mecko agituje, Rusko stojí na stráži, jen Francie nečinně divá se, založivši ruce,« praví autor v zá- věrku. Jaký tedy div, že znalost frančtiny upadá Armenii ne den za dnem, ale hodinu za hodinou. * Velmi důležitou studii o moderním dramatě francouzském napsal Henry Bordeaux pro »Se maine littéraire«. Zajímavá je hned klassifi- kace tvorby dramatické. Rozeznáváť autor s me morální a sociální, jímž se berou thésové hry p. Hervieu-a, F. de Curela (jejž autor staví nej- výš), O. Mirbeau-a a j., dále směr satirický krutý, genre »Théatre libre«, jehož hlavním zástup cem je Henry Becque a jeho žáci Ancey a Emil Fabre Směru tomu vytýká Bordeaux, ze mu schází sym- patie k lidstvu a že hledá lidskou povahu vždy jen dopadnouti in flagranti při nějakém zločinu. Nej- úspěšnější směr jest třetí, komedie mravů, jež podává, aniž by moralisovala, ironický obraz sv doby. Hlavní zástupci tohoto směru jsou Henride Lavedau, Donnay, Brieux aj.
Finot Armeňaný Armeno Henry Bordeaux Curel O Mirbeau Becque Ancey Fabr Donnay Francie Anglie Amerika Německo Rusko Asie Evropa Bordeaux Henride Lavedau Hervieoa
35 article
Mr. Penn. Bibliografie. * Časopis Společnosti přátel starožit- ností českých v Praze. Redaktor dr. J. V. Ši m ák Nákladem Společnosti. Ročník VIII., číslo 1. Vycházi zkrát v roce dává se členům zdarma. Do textu vloženy tabulky světlotiskem. Pařížské módy. Nákladem Al. Hynka. Re- dakci zábavní přílohy vede p. J. Hovorka. Čís. 12. V části belletristické nacházíme několik kapitol o písemnictví francouzském a odpověď na Tolsto- jovu »Kreutzerovu sonatu«, Golicynův obraz »Ne- zabiješ«. * Brehmův: Život zvířat. Třetí, nově pře- hlédnuté vydání. Ssavci. S kolorovanými obrazy. Nákladem J. Otty. * Stará Praha. 100 akvarelů Václava Jansy. Popisuje Jan Herain, sešit 11. Nakladatel Bedřich Kočí. Nový sešit tohoto okázalého díla, jež v ja- zyku českém a francouzském zasláno do Paříže na světovou výstavu, obsahuje čtyři dokonale provedené reprodukce následujících pohledů: Platnéřská ulice (strana východní), Meiselova ulice, Kostel sv. Bar- bory na Františku a Sousoší sv. Ludgardy na Kar- lově mostě.
doktor ša Al Hynk J Hovorka Kreutzerův Golicynův Brehmův J Ott Jansa Herain Kočí bar František Ludgarda Praha Re Paříž Meiselův ulice Kara platnéřský ulice
36 article
* Vypovídací právo obce. Napsal J a ku Soušek, c. k. okresní komisař v ministerstvu vnítra. Ve Vídni I., Judenplatz 1900. Podává přehled zákonných ustanovení, směřují- cích k ochraně pobytu státního občana, jakož i ku mezení jeho práva stěhovacího, rozebírá zevrubně, v jakém poměru stojí vypovídací právo obce k jiným zákonům, které osoby jsou mu podrobeny a pod. Spis má zřetel na příslušná ustanovení obecních řádů všech zemi v říšské radě zastoupených, i všech autonomních měst, zvláště však na obecní řády, platné v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a v Dol Rakousích. * Josef Kuftner: Zdání a podoby. Další řada volných listů z kroniky rozvoje společen- ského, národního a osobního. 1893—1898 Psal: g. V Praze 1900. Bursík et Kohout, knih- kupci české university a akademie. Sešit I. Výběr Kroník, vyšlých pod čarou »N. L.« v pětiletí 189 až 1898. * A propos d'un Mouvement en Mace- donie. Par A. Brutus. Bruxelles Librairie Falk fil. 1900.
Soušek Kuftner Bursík Kroník A Brutus Librairie Falk Vídeň Čechy Morava Slezsko Dolo Rakousy Praha Brusel d ' uno Mouvement en Mac
37 article
Sienkiewiczovy »Potopy« s obrazy Věnceslava Černého »Levné illustrovan knihovny«, nákladem Edvarda Beauforta v Praze. Sapieha obléhá Januše Radzivilla v Tykotíně * Nový časopis pro mládež česko- slovanskou »Hlstorické rozhlody« vydává nakladatel Emil Šolc v Telči, redakci učitele A. Za- vadila. Pořadatel hledí historickými vzpomínkami a obrázky vlastivědnými vzbuzovati v mládeži lásku k dějinám a vlasti české. Ročně 10 sešitů, první na ukázku. *Rozhledy, revue umělecká, politická a so- ciální. V Praze. Vydává Jos. Pelcl. Roč. IX., čís. 18. Z hojného obsahu vyjímáme stať Em. K. Zeinera: Komenský — knězem pod obojí a Neera: Krajina. Život. List pro výchovu v rodině, škole a spo- lečnosti, redakcí a nákladem Jos. Pelcla na Král. Vi- nohradech. * Průvodce po Karlových Varecha okolí. Sepsal Eug. Mir. Rutte. Druhé, rozšířen a hojně illustrované vydání. S praktickými poznám- kami a mapkou lázní i okolí. Nákladem J. Otty v Praze. Místo suchých popisů obsahuje kniha zábavne články, jimiž se líčí život lázeňský i památnost místa, vlastnosti zřídel i historické reminiscenc místní. Zvídáme o středisku Čechů karlovarských Slovanské besedě, podnikáme výlety až k Jáchymovu Lokti, Chebu, Františkovým a Marianským lázním Praktické poznámky na konci knihy výborně ná- vštěvníka informují. Kniha o 220 stranách prostou pena je 80 illustracemi a připojena mapa města Kritika programu realiemu. Knihovny »Samostatnosti« sv. IV. Napsal JUDr. Fr. Joklík V Praze 1900. Nákladem družstva »Samostatnosti« okoll.
Sienkiewiczův Černý Beaufort Radzivill Tykotín Šolc Pelcl K Zeiner Komenský Král Eug Rutt J Ott Čecho karlovarský Františkův JUDr Joklík Praha Telč Karlová Varech Jáchymov Loket Cheb Francie redakce učitel A
38 article Hudba.
Hudba. + Balet. Divadlo stojí teď ve znamení loučení Za týden odebéře se stará správa, a posledních oka mžiků jejího regimu používají k slavnostnímu roz- loučení oni umělci, kteří s výjimkou snad jediného sami ze své vůle a většinou již dříve, dokud o změně správy nebylo ještě potuchy, rozhodli se opustiti Ná- rodní divadlo. Zvláště tuhé loučení má oblíbený te- norista p. Florjanský: bere je na třikrát, a večery jsou přímo demonstračně rozechvěné. Vůdcové klaky či pardon, nadšenců (nelze to dobře rozeznati) křičí své povely s galerií, dávají signály šálky. O defini- tivním rozloučení umělce, který na své dlouholeté, úspěšné působení zanechá tu rozhodně milé vzpo- mínky, neopomeneme zpraviti své čtenáře a čtenářky, mezi nimiž lahodně mohutný hlas p. Florjanského, jeho mužná postava a temperamentní podání v před- nesu i hře mají zajisté mnohé ctitely.
rodný divadlo
39 article
Dnes loučíme se s veselejším, graciosnějším uměním. S naším baletem, který je již po »Day- Sinu«, tak říkaje pohřben. Nyní odchází solová ta- nečnice pí. Aděla Srnová. Odstupuje z vlastního rozhodnutí, z příčin soukromých. Ale rozhodně od- stupuje předčasně v květu své způsobilosti a vzhledem na zubožený dnešní stav našeho baletu v nevčas Mohla by mu prokázati platné ještě služby. Panl Srnová byla na jevišti vždy vítaným zjevem i pro své půvaby osobní, i pro dovednost, jakou jmenovitě v charakterním tanci rozvíjela. V tom ohledu zvláště postillon z »Bajeje« byl její nejdařilejší úlohou, kterou ne nadarmo ke svému čestnému večeru s zvolila. Zatančila rozkošnou úložku s celou roztomi- lostí a vervou, jež byly vlastní všem jejím baletním výkonům, a zanechala tak po svém umění obran příznivý a jasný. Umělkyní dostalo se hojně květi- nových i jiných darů, byla opětovně vyvolávánaa může dojista se zadosliučiněním vzpomínati důstoj- ného průběhu svého rozloučení s obecenstvem Na- rodního divadla.
Day Srnová Sina
40 article
+ Koncert Florjanského uspořádán bude dne 5. července ve prospěch Akademické čítárny v Rudolfině. Program je rázu slovanského v ariích i písních. Především vykazuje neprovozovanou arii ze Smetanova »Dalibora«, Moniuszkovu arli ze »Straš- neho dvora« a z Čajkovského »Oněgina«. Písněmi zastoupeni jsou -mistři Kovařovic, Pícka a Malát, Chopin a Niewiadomovský. Virtuos na klavír, od- chovanec pražské konservatoře pan Bedřich Křídlo, přednese Chopinovo Nocturno op. 48 č. 1. a svoje skladby Impromptu a Papillon z op. 9. a Furianta z op. 7. Lístky v cenách od 30 kr do 3 zl. dostati lze v hudebním nakladatelství Fr. A. Urbánka vedle Národního divadla. + Pan Jan Wamser, majitel hudebního ústavu v Žižkově, v Riegrově ulici č. 774, pořádá se svým žactvem veřejnou zkoušku dnes v sobotu o 6. hod. odpolední v sále velkorestaurace »Bezovka«. Po zkoušce pro dospělé volná zábava při pianě. + Výročni veřejné hudební zkoušky chovanců hudební školy Bohumila Šejnohy v Karlíně pořádány budou v míst- nostech velkorestaurace »U města Petrohradu« v středu 27. t. m. o 3. hodině odpolední.
Smetanův Dalibor Moniuszkův Čajkovský Oněgin Kovařovic Pícek Malát Chopin Niewiadomovský Křídlo Chopinův A Urbánek Wamser Francie Žižkov Riegrův ulice Karlín U město Petrohrad národní divadlo hudební ústav hudební škola Bohumil Šejnoha
41 article
+ Koncert akademického orchestrua podbělohorské pěvecké župy Drahorádovy koná se dnes v sobotu o půl 8. hodině večerní n Žofíně za protektorátu p MUDra. Emila Kaufmanna, professora na vysokém učení pražském a předsedy Jednoty zpěváckých spolků českoslovanských, ří- zením hudebních skladatelů pp. Fr. Picky a Boh. Vendlera. Pořad: L. van Beethoven: VI. symfonie (pastorální) a) allegro non troppo: »Vznik radostných pocitů při příchodu do přírody«, b) Andante molteso: »Výjev u potoka«, c) Scherzo: »Veselá zábava ven- kovanů«, d) Allegro: »Vichřice, bouře«, e) Alegretto: »Zpěv pastýřů, radostně a vděčné pocity po bouři.« Řídí pan Fr. Picka. 2. K. Bendl: »Pochod Táborů«, mužský sbor. Řídí pan Boh. Vendler. 3. J. Malát: »Zpěvy lidu českého«, ženský sbor s průvodem orchestru. Řídí pana Fr. Picka. 4. Boh. Vendler; »Studie pro malý orchestr a) allegretto scherzando. b) allegro. Řidí pan skladatel. 5. B. Smetana: »Česká píseň«, smíšený sbor s průvodem orchestru. Řídí pan Fr. Picka. Ceny míst: lože 12 K. I. parter 3 k
Drahorádův Mudra Kaufmann František Picek Boh Vendler L Beethoven K Bendl J Malát B Smetan Žofín Francie Jednota zpěvácký spolek českoslovanský pochod Tábor malý orchestra a Český píseň VI