ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cc291370-66b5-11dc-8371-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 74, person 64, org 6, work 4
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 23. června 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 171.
4 article
Na ranní a odpol. lisu přodplácí se- * Praze v administra na naěsle n přeo 4rojí čonéškou na stvrki leote ve dllalkáel. rošton n ktrrkeo i oia roji vlativ. na něs lo . n:kei
Praha
5 article Před peripetií.
Před peripetií. Střídající se projevy jednotlivých politi ckých stran, jež jsou v poslední době zvláště nápadně četné v kruzích levice a její žurna- listiky, jakož i ze středu konservativců alp- ských zemí německých, plně odůvodnují rozpoznání našeho vídeňského zpravodaje. že v zákulisí vnitřní politiky panuje silný ruch a že nalezáme se před peripetií. O obratu ve vnitřní politice rakouské mluví se více méně nepřetržitě v posledních létech a jsou politikově, kteří jsou přesvěd- čeni, pokud »obrat« se týká poměrů politi- ckých stran ku dočasným ministerstvům, že nynější fase počala již za předchůdců tohoto ministerstva a že zrušení jazykových nařízení, dne 17. října m. r. prohlášené, samo o sobě bylo neklamnou známkou, že pravice již tehdy pozbyla svého vlivn a byla útvarem překonaným čili že nastal »obrat«. V tomto smyslu potomní prohlášení Jaworského, že pravice ani formálně již netrvá, bylo spíše potvrzením, že příčiny, jež způsobily málo- mocnost pravice před 17. říjnem m. r., nejen nebyly odstraněny, ale účinkovaly nepřetržitě dále až do její úplného rozkladu a že účin- kují až dosud. Vlastní zákulisní historie pádu pravice ještě nebyla přesvědčivě zjištěna a proto jest zvláště zajímavo, že dr. Herold ve své po- slední řeči v Karlíně vzpomenul pravice jakožto jedině možné většiny parlamentní.
doktor Herold Karlín
6 article
Dle známek vnějších byla ovšem hlavn příčinou rozkladu pravice změna názorů vlád- ních na způsob řešení jazykového sporu vůbecí česko-německého pak zvláště, kterážto změna nedála se rázem, ale se stupně k stupni: od Badena ke Gautschovi a Gautsche k hraběti Clarovi, a — nyní jde o stupeň další pomocí čl. 14. Touto změnou donucen byl klub ná- rodních poslanců českých k nejostřejší oppo- sici, k níž vůdce kola polského zaujal po- stavení příkře odmítavé, ostatní části pravice více méně zdrželivé. V tomto okamžiku, jak z projevů výše vzpomenutých vyplývá, nejtužší zákulisní zá- pas vede se mezi konservativci německými a levicí, či správněji řečeno, o podmínky sou- činnosti jedněch s druhými. Byť i dle jed- nání p. Jaworského se musilo míti za to, že v tomto zákulisním zápase levice může spo- léhati na vedení polské, nieméně jest zřejmo, že toto seskupení samo o sobě nestačí na utvoření opravdu dělné většiny. Doplnění její závisí tudíž na tom, po- daříli se konservativce získati a za jakou cenu. Podmínky součinnosti jejich s levicí byly sice veřejně oznámeny, ale ohlášený zákulisní zápas dokazuje, že konečné sblí. žení obou naráží na veliké překážky Při tom strany slovanské, mimo Poláky zůstávají odstrčeny, což zřejmo i z projevu slovinského poslance Robiče tyto dny uči- něného.
Baden Gautsch Claro Jaworský Polák Robič
7 article
Klerikální orgán moravský projevuje této situaci upřílišněnou úzkostlivost, aby- chom věc nenaznačili příkřeji, a tváří se, jakoby opravdu věřil, že Němci tentokráte sklidí bez pohromy do své plné stodoly jazyk státní či prostředkovací, a jest do- konce přesvědčen, že i konservativní a kle- rikální Němci v tomto ohledu přijali povel Schönererovců za svůj a domnívá se,že stojíme před blízkým oktrojováním němčiny za jazyk státní prohlášením Körbrova jazy. kového zákona pomoci čl. 14 Brněnský list zapomíná, že by to byl výzvou nejen národa českého, ale veškerých slovanských národů, nevyjímaje ani haličské Poláky, mezi nimiž jeví se, jak známo, velmi silný proud proti politice p. Jaworského- Mimo to zapomíná, že jsou tu silné li- dové vrstvy i v kruzích německých, připo- mínáme jen nedávný článek »Arbeit.-Ztgu.«, kteréž pokládají uzdravení poměrů vnitřních bez součinnosti Čechů za nemožné a v témž smyslu haličsko ruské »Dělo« vyslovuje se ve svém článku ze dne 20. t. m. Klerikální orgán brněnský může tudíž seznati, že svým úzkostlivým pokřikem jenom usnadňuje zápas německé levici, a že zá- roveň posiluje její postavení pro případ opravdového pokusu o zjednání modu vi- vendi, kterýž by umožnil skutečné uzdra- vení poměrů vnitřních.
Němec Körbrův Polák Jaworský Čecho Ztg
8 article
Co se týče vlastní otázky prohlášení jazykového zákona pomocí čl. 14, jest ovšem nepopíratelnou pravdou, že by to byl skutek nepřízně ke všem Slovanům rakouským aže jest na nich všech, aby tomuto nebez- pečí v čas co nejdůrazněji se opřeli. Bez- početná osvědčení našeho lidu nezůstavují v této příčině nijaké pochybnosti a jest ovšem i na ostatních stejně ohrožených ná- rodech, aby rovněž nepokrytě jako my Če- chové postavili se v čas proti požadavku Němců, a kolisavosti vlády, již v posledních dnech Němci svými důvěrníky i časopis hledí přiměti, aby se rozhodla co nejdříve a způsobila novou hotovou událost. Navrhuje pak zmíněný list, aby ješt v posledním okamžiku poslanci slovanští s sjeli a společným ohra žením proti úmyslu prohlášení zákona jazykového na základe čl. 14. se opřeli. Není pochybnosti, že tento krok by byl vhodný a dobrý, jiná však jest otázka, zdal dnes — i kdyby byly všechny přípravy vy- konány, jako že nejsou — provedlo by se s úspěchem, k čemu se nevzehopili interes- senti, dokud byli pohromadě a dokud trvala pravice. Kolikráte volalo časopisectvo, nevyjímaje ani polské, vzpomínáme zvláště článků kra kovské »Reformy«, aby se přikročilo k vy- pracování vlastního podrobného programu pravice, a vše bylo marné; zůstalo až do konce při pouhém postupu »dle všeobecných zásad«. To jest důkazem, že hlubší ně- jaké vlivy překážely přesnějšímua věcnějšímu propracování programu jejího. Ony síly, kteréž rozrazily pravici jako většinu, neměly zajisté za hlavní účel jen rozražení poslanců — ale i vzájemné odci- zení národů. Tito sami budou musiti se vzchopiti, kdyby nynější aneb kterékoliv jiné ministerstvo chtělo přes jejich národní a ja- zykové právo přejíti k dennímu pořádku.
Němec
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 22. června. (Mají na spěch. Vídeňský zpravodaj »Pester Lloydu« si libuje, že dr. Körber je vlastně v postavení velice vý- hodněm, takže by mu jiné vlády mohly závi- děti. Nastane-li kde konflikt mezi vládou a pa- lamentem, stojí občanstvo z pravidla na stran parlamentu proti vládě; v Rakousku je naopak zde prý občanstvo žádá na vládě, aby zachrá- nila stát před neschopným parlamentem. Pisat se opatrně vyhnul otázce, kdo je vinen neschop- ností rakouského parlamentu k práci, poněvad by musil doznati, že onu neschopnost dostal do vinku, když centralistická německá víáda shá- něla tento parlament pomocí nespravedlivého volebního řádu; přechází tedy přímo k lékům. jimiž prý říšská rada může býti uzdravena. Radí se, jak známo, léky tři: rozpuštění sně- movny, oktroyování nového jednacího řádu provedení jazykového zákona pomocí § 14. První dva léky se pisateli, rozhodnému stran- níku německo-židovských liberálů, rozhodně ne- líbí. Rozpuštěním říšské rady ztratili by ně- mečtí liberálové i jich nynější spojenci, polst
Lloyd Körber Praha Rakousko
10 article
stančíkové, mnoho mandátů. Také nový jednací řád se nezamlouvá (znemožnil by obstrukci také Němcům! Pozn. red.). Zbývá tedy jen poslední lék: jazykový zákon pomocí § 14. Proti tomu by patrně Němci nenamítali ničeho. Ale tu se naskytuje nová obtlž. Proti tomu léku protestují Čechové a dr. Körber je státník zvláštního rázu. Uvažuje prý o všech námitkách, a nejraději se rozhodne pro myšlénku, ne dělati nic. Bude-li dr. Körher dlouho uvažovati také o če- ských námitkách, mohlo by se státi, že by od- ložil i provedení jazykového zákona pomoci § 14. Kdyby byl zákon provedl hned po uza- vření říšské rady, mohl míti o dvě námitky méně: nebylo by ani českého, ani německého memoranda. A přece je prý jazykový zákon je- diný lék na uzdravení říšské rady, jejž politické (roz. německé) kruhy berou opravdově v úvahu, ba přímo dra. Körbra ponoukají, aby zákon ten oktrovoval. »Proto, má-li vláda skutečně úmysl — konči »P. L.« — zákon jazykový provésti, nesmí váhati den ani hodinu, neboť každý den a každá hodina může přinésti nové překážky, jako se skutečně nové překážky vyskytly už během prvých deseti dnů po uzavření říšské rady.« Dopisovatel »P. L.«, z jehož péra pochá- zejí výše uvedená slova, je ve stálém styku s vídeňskou vládou a býval již také mluvčím samého dra. Körbra. Na vysvětlení jeho spěchu s provedením jazykového zákona máme jen dve domněnky: buď se za vídeňskými kulisami kutt něco nepřijemného vídeňským liberálům, aneb — což se nám zdá pravděpodobnější — zpravo- daj »P. L.« prozrazuje přání samého dra. Körbra, totiž přání, aby jazykový zákon byl co nejrychleji oktrovován.
Němec Čecho Körber doktor Körher P L Körbr
11 article
Ze Lvova, 21. června. (Poláci a státní němčina.) »Dzien. Polský«, mluvě o něme. ckém požadavku, aby němčina byla císařským nařízením prohlášena za státní řeč, anebo — jak nyní říkají — za řeč zprostřed ko- vací, praví, že němčina je už dávno zprostřed- kovací řečí mezi ústředními státními orgány a úřady zemskými, a že by tedy uzákoněním této zprostřekovací řeči nenastalo v praxi žádně no- vum. »Reálný politik — příše »Dz. P.« — nemohl by tedy v takové »zprostředkovací řeči- viděti nijakého casus belli, kdyby ji Němci chtěli skutečně pokládati jen za praktické odstranění překážek ve správě mnohojazyčného státu a z nic více . . . Ovšem ti, kdo se domýhají ta- kové »zprostředkovací řeči«, musili Bý podati záruku, že věc tato nebude míti nie společného s vnitřní správou kopunních zemí, sice by proti ní musila nastati opposice na celé čáře . . « Nemůžeme se ubrániti podivení nad těmit výklady Ivovského listu, jenž přes své auto- nomní stanovisko zdá se jeviti ochotu k přijeu »zprostředkovací němčiny«. Užívá-li se dosu bez námitek němčiny ve styku úřadů ústředních s úřady zemskymi a tím se úplně vyhovuje státní potřebě, nač teprv nyní dávný ten sta uzákoňovati? Ci se s uzákoněním němčiny spěchá proto, že jest obava, aby ji v té úloze nevystřídal jazyk jiný? Vždyť v tom případě by samo sebou padlo tvrzení, že němčiny jest pro správu Rakouska nezbytně třeba, jako vůbee na Přímoří a v jižním Tyrolsku němčina už dávno není jazykem zprostředkovacím. Žádati na Němcích záruku, že se státní němčina, bu- de-li uzákoněna, nebude míchati do vnitřní správy korunních zemí, jest přímo najvní. Jen podejte čertu prst a chopí vás za celou ruku. To by Poláci mohli znáti po svých zkušeno- stech v Poznani.
Polák Dzien Dz Němec Lvov Rakousko Tyrolsko Poznaň
12 article Politické zprávy zahraničné. Praze, 21. června.
Politické zprávy zahraničné. Praze, 21. června. Ruské listy o nás. Vídeňský dopisovatel »MocOBCEHYE B* no Mocreň«, jenž byl přítomen produkci »česko
Praha MocOBCEHYE B no Mocreň
13 article
muziky« dne 8. t. m. ve vídeňském parlamentě, podává své myšlenky »o významu skvělého mladočeského vítězství pro Rakousko«. Vítěz- ství české zůstane historicko událostí důležitosti prvého řádu a zásluha Mladočechů přede v šem národy rakouskými, Němců nevy- jímaje, bude náležitě oceněna pří- štím historikem. Čechové hmatatelně do- kázali, že každý jim nepřátelský režim v Ra- kousku je nemožný. Protože pak Čechové vždycky prohlašovali, že si nepředstavují upra- vení věcí českých a rakouských tak, aby nasto- len byl režim nepřátelský Němcům, nýbrž žá- dají si pouze rovnoprávnosti s nimi, jest oči- vidno, že právě po památném dni 8. června nadešla příznivá doba k uspoko- jení spravedlivých požadavků všech rakouských národů. Bohužel, zavírá dopisovatel p. Körber není mužem, který by mohl tento úkol provésti. Je sic výborným byrokratem, ale nemá důvěry ani Čechův, ani Němců. Vídeňský dopisovatel »MoCOBCEH B5go- Mocre« podává zprávu o tom, že dr. Lueger nabízel dru. Körbrovi proti Čechům »vídeňskou ulici«, ale Körber odmitl a Lueger nyní nemůže mu to odpustiti. »A v rukou podobných lidí — volá dopisovatel — spočívají nyní osudy Ra- kouska! A s podobnými lidmi Čechové musejí uzavírati »poctivé a bezelstné« vyrovnání sna půdě uspokojení spravedlivých požadavků« všech ostatních národův, obývajících Rakousko !«
Němec Čecho Körber Čechův doktor Lueger Rakousko Mocre vídeňský ulice MoCOBCEH B
14 article
Anglie v nesnázích. Hrabivý John Bull nucen bude v krátké době bezpochyby napnouti síly své zámořsk politiky do mezí nejkrajnějších. Válka v jižní Africe není ještě ukončena a Angličané zažijí tam zajisté ještě leckterého překvapení. Avšak ani kdyby toho nebylo, přece zaměstná jižní Afrika ještě na delší dobu značné množstv anglické branné moci, které bude britská vláda potřebovati jinde. Jak zaměstná nyní Anglii Čína, netřeba zde uváděti; chceme poukázati jen, jaká práce čeká ji ještě na jiných místech. Marocká otázka se ještě příliš nevyvinul a snad nevyvine, ale Anglie jí přes to ze žárli- vosti na Francii z očí nepustí. Znepokojivé zprávy pro Anglii docházejí z západního pobřeží afrického, na němž nepo- dařilo se Anglii dosud potlačiti povstání Ašantů. »Morning-Post« aspoň předpovídá, že kromě těchto povstanou všechny ostatní kolonie na Zlatém pobřeží, protože nepřátelské smýšlen tamějších domorodců proti Evropanům denně jest zjevnějším a na některých místech vybočilo již v násilnosti. Tak na příklad z Bathurstu v Gambii se sděluje, že byli tam dva vládní úřadníci kolonie na jižním břehu řeky Gamba zabiti Mandingy, k jichž potrestání vyslána vo- jenská výprava.
Angličan Evropan Manding Anglie jižní Afrika Afrika Čína Francie Bathurst Gambi John Bulla MorningPost
15 article
Jelikož z pobřeží posílá se kde kdo k vy- prostění Kumassi, nedostává se v ostatních okresích vojska, a jest možno, jak očekává zmíněný list, že vypuknou tam následkem toho nepokoje, jako stalo se loňského roku v Kame- runu. Za okolností těchto lze předvídati, že vláda v Londýně bude nucena, poslati na zá- padní pobřeží Afriky nejen větší počet vojska, nýbrž že nezbude jí nic jiného, nežli zvětšiti také sílu vojenských sborů různých domorodých kmenů, nač anglický tisk důtklivě nalehá. Mnohem ještě neutěšenější poměry má Angli v Indii. Vláda a veřejný život v Anglii opojenv byly poněkud sice opozděnými zprávami o vítěz- stvích u Mafekingu, Johannesburgu a v Pretorii a neslyšely sténání a nářek hladem, neštovicemi a cholerou umirajícího obyvatelstva v Indii a teprve, když Jobovy zprávy indického místokrále lorda Curzona o hrozné bídě, jež zahostila se. také letos v l»zásobnici Anglie« a řádí vní
Pretorius Jobův Curzon Kame Londýn Afrika Indie Anglie Johannesburg Mafeking
16 article
v drebném prodeji anní čísle o sobě epsl.. . . . . Ve nlislkách sa venkorí- nsí čonl. sdpslednl : Inseraty platí se hotově napřel. Předplaccni arty pijlmá pdplal- Hskárna erpažlea roanick lost Rukopisy so novraceji
17 article
strašnou měrou, vyburcovala je z dosavadní netečnosti, uznáno konečně v Londýně, že se v zájmu hladovících Indů státi musí něco váž- ného. Snad učiní se tentokráte více, nežli léta minulá, při nejmenším pak stane se asi opatření, aby mrtvoly hladem zhynulých, ležící po cestách, se zahrabávaly a nenechávaly se, jak musil státní sekretář pro Indii lord Hamilton doznati, za ko- řisť supům, šakalům a psům. Humanním tímto opatřením však hlad a jeho následky v Indii zažehnány nebudou a Anglie nucena bude sáhnouti hlouběji do svého měšce. Aby možno bylo učiniti si aspoň povrchní pojem o nouzi v Indii, dlužno uvěsti, že místokrál, když doručena mu sbírka londýnského lord- mavora v obnosu asi 6 millionů našich korun, prohlásil, že částka tato z daleka nepostačí, by bídu zmírnila. A není to také ani možno, uváží-li se, že v Indii očekává téměř 6 millionů hladovících domorodců na bezprostřední záchranu z Anglie, které neprovede ani 9 millionů liber šterl., jež může si vláda indická dle prohlášení Hamilto- nova v Anglii z nedotčeného ještě fondu vy- půjčiti.
Hamilton Londýn Indie Anglie
18 article
Že se ku potlačení hladu v Indii se strany Anglie energicky a vážně nepracuje, nasvědčuje okolnost, že hlad jest v Indii již po několik roků v nezměněných rozměrech stálým hostem, že hubí ročně velké tisíce obyvatelstva. Obtíže, spojené se zažehnáním tohoto hrozného zjevu, jsou sice veliké, avšak Anglie, která za dobu více nežli 100 let vyvezla z provincie této obrov- ské milliony, neměla by se jich lekati. Jakých rozměrů nabývá hlad v Indii, vy- svítá z následujících číslic: V květnu 1897 zachvátil území 205.000 čtverečních mil se- 40,000.000 obyvateli, v květnu letošního roku však 417.000 čtverečních mil, tudíž témě čtvrtinu veškerého císařství s 54,000.000 oby- vateli. Bida, zejmena v západních a středních krajinách, jež stiženy byly dvojí úplnou ne- úrodou, zvětšena ještě tím, že zhynulo v nich dobytka v počtu nikdy nebývalém. Z uvedeného vysvitá, že Anglie, třeba by jásala nad úspěchy v jižní Africe, přece nemá »ustláno na růžích«.
Indie Anglie Bida jižní Afrika
19 article
Maroko. Z Říma dochází zpráva, že v tamějších rozhodujíeích kruzích se prohlašuje, že vůdčí myšlenkou všech států, jež mají zájem na ma- rocké otázce, musí býti snaha, zachovati na Středozemním moři dosavadní stav. Vojenská akce Francie v území, sousedlcím těsně s ma- rockým sultanátem, upoutala v poslední době sice pozornost Evropy, avšak nezpůsobila ne- spokojení, když rozhodující francouzské kruhy prohlásily, že ve příčině Maroka shodují se v názorech s ostatními státy. Italie praví, že nemá v Maroku žádných zvlášních zájmůva že si nepřeje, nežli aby zachován byl ve Středo- zemním moři nynější stav. Poukazováno na to, že italský vyslanec prodlel delší dobu v sídle sultánově v Marakeš a uváděno to v souvislost s francouzskou vo- jenskou akcí. S italské strany se však rozhodně popírá, že by byl vyslanec odebral se k sultá- novi s tajným poselstvím. Byl u něho, aby předložil své pověřovací listiny, kteréž příleži- tosti použil, by ve jmenu všech cizích zástupců v Maroku zasadil se u sultána o zřízení laza- retu v Mogadoru, které také vymohl a prosadil též upravení různých předpisů ve prospěch zájmů italských státních občanův a ochraně Italie svěřených osob, k vůli čemuž nucen byl na dvoře sultánově déle se zdržeti. Nedaleká budoucnost ukáže, je-li toto tvrzení o cestě italského vyslance do Marakeše správ- ným. Okolnosti nasvědčují, že doznání toto není úplným, tak jako není upřímným ujišťování, že- Italie nemá v Maroku žádných zvláštních zájmů.
Maroko Řím Francie Evropa
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Slovenské lázně.
21 article Píse Kar. Ka lal
Píse Kar. Ka lal Od nás se na Slovensko, zvláštěn Tatry, cestuje dosti. Kdybychom si tam téz letní pobyty vyhledávali a navštěvovali tam lázně, množila by se u nás známosť Slovensk i zájem. Jeť na Slovensku hodně lázní, laciných i drahých; po úradě s drem. Dušanem Ma- kovických, lékařem v Žilině na Slovensku, do- poručuji některé. U nás jsou nejznámější Trenčínské Te- plice, lázně pověsti světové, blíže Trenčina, sta- nice na železnici Trenčin—Teplá. Tu jsou při- rozené horké prameny, 30 st. R., obsahujíc síru, soli a léčí se tu s velikým výsledkem rheumatism. Je tu i český lékař a tohoto roku založena tu česká knižnice; knihkupci Bar- vičovi v Brně svěřeno, aby do knižnicete ukládal každého roku tuším za 60 K českých knih. Slovenské knižnice tu není, také ne slo- vensl ých novin, třeba je kraj ryze slo- venslý. Jižně Trenčína, též na dráze povážské jsou Píšťany, ve stolici nitranské. I tady jsou přirozené horké prameny sirnaté a léčí se rheumatism, krtice, nemoci syfilitické. zlatá žíla. V trenčínské stolici jsou ještě Rájecké Teplice, na dráze žilinsko-rájecké. Přirozen horká zřídla ledková a železitá. Léčí se nejví ženské a kožní nemoci. V turčanské stolici je Štubňa, na státn dráze z Vrůtek do Pešti. Blízko jsou Mošovce. rodiště Kollárovo, Rakša, rodiště Hodžovo. Turč. Sv. Martin, duchovní ústředí slovenské. I ve Štubni jsou přirozená horká zřídla a léčí se zvláště rheumatism.
ma Štubňa Kollárův Rakša Hodžův Martin Pís Kara Slovensko zvlástit Tatry Žilina Brno Trenčín Píšťany Teplice Pešť Mošovce
22 article
V Bardiově, v šaryšské slolici, jsou že- lezité teplé prameny a léčí se tam chudo- krevnost, v Popradě, na dráze bohuminsko košické, odkudž je nejlepší pohled na Tatry, j ústav vodoléčebný. Zvláště aoporučuji Polhoru v oravské sto- lici, na dráze zywiecko-sandecké v Haliči. Lázně jsou vysoko položeny pod Babí Gorou levné, prameny jódové. Zdravé podnebí léčí t chudokrevnost, potom sem houfně jezdí rodič s dětmi chorými a slabými. Stejně doporučuji Lúčky v Liptovské sto lici. Stanice Teplá za Ružomberkem na dráz bohumínsko-košické, odkudž je 3 kilomet cesty do Lůček, položených v hlubokém údol pod Velkým Chočem. Je to kousek tichéh ráje, jejž jsem častěji navštívil, jako bezmál všecky lázně, které tuto doporučuji. Podnebím, uhličitými a železitými koupelemi teplými léčí- vají tady zvláště ženy chudokrevnost. Jsout lázně žen. Lékařem je tu dr. Burian, osvědčen národovec slovenský.
Burian Poprad Tatry Halič Lúčka Ružomberok Lůček Velká Choč
23 article
Ze stanice ružomberské na dráze bohu- mínsko-košické jedeme asi 20 kilometrů na ji do Korytnice, též ve stolici liptovské. V hlubo- kém korytě mezi vysokými horami, že se člověk, ponejprv sem vstoupě, až zachvěje, jsou pra- meny sulfatoželezité. Léčí se tu nemoci žalud- kové, ovšem i plícné zdravým vzduchem. M- jitelem lázní je žid. Z Popradu je asi 12 kilometrů cesty do Smokovce. Je Smokovec Dolní, Starý a Nový. Jsou již pod samými Tatrami, v krajině čaro krásné, samý les, vysoko položené, množství vill, hostince, obchody i kostely. Léči se tu vodou, elektřinou, inhalacemi, hnětením a j. Asi 10.000 turistů a pacientů promešká tad přes leto. Je tu ovšem draho; kdo chce dobře žít a má i lékaře, utratí 8 zl. denně. 20 24 kr. platil jsem tu za sklenku mléka, za jakouž doma platím 2 kr. V Dolním Smokov i je od tohoto roku nový pořádek, zrušen tu totiž monopol a zavedena volná konkurence budou i hostince lacinější. Před Popradem je stanice Štrba, odkudž jede vlak ke Štrhskému plesu; pěšky dojdem za půl druhé hodiny. Štrbské pleso je v samých Tatrách, 1400 m. vysoko, a nad jezerem čnějí šuty ještě 1200 m. Tu je člověku jako v po hádce! Nadarmo sem nepřijíždí 10.000 host každého leta. Pobyt je drahý, table d'hot zl. 1.60.
Korytnice vysoký hora Poprad Smokovec Dolní Smokov Štrba Tatra turista
24 article
Naposled jsem si nechal Železné (dle nářečí Železno), které doporučuji nejvřeleji. Sám jsem v Železném prodlel před deseti roky cele srpen. Podivné lázně! Stoupáte do kopce výše a výše, až se před vámi rozevře hluboká ko- tlina, jejíž dno je 1000 m. nad mořem. Krásná louka, přeříznutá potokem, kolem krásný smr- kový a jedlový les zdvihá se do výše po ho- rách a za prvým věncem hor druhý věnec hole (holých hor) pnoucí se do výše až 1900 m- Bloudíte hodiny a míle a všude samý les, žádných dědin s hnojisky, žádných továren s komíny. Tu si směle můžete říci: Takového vzduchu jsem ještě nedýchal. Smrky a jedle jsou bujné, kůra samá pryskyřice, již hosté od- lupují v kusech jako pěsť velikých: je tu jako v inhalačné komoře. Přestěhuji-li se na nové místo, bývává mi nějaký čas smutno; ale v Že- lezném jsem si hned prvého dne pohvizdoval pozpěvoval. I rozpomenul jsem se, to že je účinek řidšího vzduchu, jakýž ve výšce bývá. Kuchařce jsme nařídili vařit vejce na měkko 31 minuty, potom 4 minuty a vždy byla příliš měkká; teprv za mnoho dní nám, studovaným lidem, připadlo, co jsme se kdysi učili ve ško- lách, že se na horách neuvaří hrách. Potom vařila kuchařka vejce o 113 minuty déle. Řídký vzduch působí blahodárně na choroby krční. plicné a nervosu, zvláště je-li bohat kyslikem a eterickými oleji jehličnatých stromů, jako je vzduch v Železném. Pramen zdejší patří do řádu vod alkalicko-zemnatých a při tom obsa- huje uhličitan železnatý a kysličník železitýi kyseliny uhličité je v hojné míře. Dle chemi- ckého rozboru má voda tato velikou podobnost s vodou pyrmontskou, na železo bohatou a patří prý — prohlašuje prof. M. Ballo — mezi nej- vzácnější poklady přírody.
Železná Kuchařka M Balla holý hora
25 article
Rád jsem se v Železném koupával. Vaříce vodu dávají do ní chvoj a pryskyřici a koupel je potom plna vůně; stojí toliko 20 kr. s plachtou 24 kr. a sprcha též 20 kr. Lékaři doporučují Železné těm, kteří choří játry, zlatou žilou, žaludečním katarrhem, žáhou, katarrhem hrtanu a průdušek, rozedmou, chudo- krevností, neplodností, nervosou a hypochondrií. Já, laik, doporučuji Železné zvláště těm. kdož chtějí užit krásné přírody a klidu. V Že- lezném nemají hudby. Leda za čas přijde ně- kolik cikánů. Polovice louky spásá se stádem ovel, jež mají na krku plechové zvonky. Zvuky těchto zvonků provázejí nás po celém hornatém Slovensku. Mně, po návratu ze Slovenska, bývá vždy několik dní po zvoncích těch teskno. Zpěv a skřeky různého ptactva, zurčení po- tůčku, šum lesa a zvonky na hrdlech ovcí,to je lázeňská hudba v Železném. Aspoň nen hudební. taxy. Železné patří mezi nejlevnější lázně. Byty stojí od 50 kr. do zl. 1.40 denně. Mléko je vzácné a laciné. Kdo věří na žinčici, má tu salaš. Lid přináší množství jahod. Platí se všeho všudy 50 kr. taxy lázeňské a 50 kr. na lékaře. jenž dojíždí jednou týdně. Nyní je tu lékařem dr. V. Šrobár z Ružomberka (v Liptovské sto- lici), promovaný na české universitě pražské. Ze Železného konají se výlety do Magurky. kde jsou zlaté doly, k Lupčanskému tajchu (jezu), na horu Salatín, do Korytnice a j. Všecky výlety jsou rozkošné. Jen nedej, pane bože, na výletě v horách bourku! Ja zažil bouřky na- vraceje se z Korytnice do Železného a mám ještě po deseti letech živé upominky; věru se
Cikán Železná doktor V Šrobár Železný bůh Slovensko Magurka Korytnice Ružomberka
26 article
nám kolo zlámalo, vůz se vyvrátil se společností pánů a dam a co horšího: musili jsme potom všickni spáti v seně na půdě. Ale naše nehoda ať nikoho od Železného neodstrašuje; mám naopak úmysl, hodně našich lidí do Železného přivábit. Měli bychom zase o jeden prostředek československé vzájemnosti více. Ze všech slovenských lázní jedině v Že- lezném převládá slovenská společnost. Příhodné misto pro dostaveníčko Čechů se Slováky V láznich se stýkáme s lidmi z celého krajea když potom ještě nějaký výlet vykonáme, od- jíždíme se znalostí dost hojnou. Osobních se- Slovenskem styků jest nám v československé vzájemnosti nevyhnutelně potřebí. Kdo si zajede do Železného, zabije jednou ranou dvě mouchy: nalezne tu zotavení a pozná kus Slovenska a lid jeho. Třeba nám jezdit z Prahy na Východ: tou cestou zmohutní naše sebevědomí, nikol cestami za české hranice na Západ. Vyjedome-l z Prahy o 18. hod. ráno, dorazíme o 127. hod. večer do Frenštátu na úpatí Radhoště, o 129. hod. do Těšína. Z Těšína do Ružomberka (tu je Salvova knihtiskárna) jede se půl čtvrté hodiny, z Ružomberka pak vozmo romantickým krajem asi čtyři hodiny směrem jižním a východníma do .
Železný Čecho Slovák Salvův Slovensko Praha Frenštát Radhošť Těšín Ružomberk Vyjedome
27 article
Železného. Ve středu a v sobotu čeká na sta- nici povoz z lázní. Jedeme-li po dráze až do Teplé, stanice za Ružomberkem, je pak do Žolez- ného toliko 213 hodiny. Ředitelství lázní Železného jest v Německé Lupči (liptovská stolice)a ochotně zodpoví dotazy, jakož zajisté též lázeň- ský lékař dr. V. Šrobár. Neslibuji nikomu lázeň- skou nádheru; není tu kolonád, vodotrysků, květinových záhonků, zrcadel, koberců, leště- ného nábytku, ale příroda je velkolepá — i po- hled na Tatry — vzduch nevyrovnatelně čistý a společnost slovenská. Za mého pobytu byl tu hostinským žid, ale kucharkami byly křesťanky. Lázně jsou majetkem slovenské společnosti.
Železný Teplá doktor V Šrobár Ružomberok Žolez Tatry