2
masthead
V Praze, v sobotu dne 23. června 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. lisu
přodplácí se-
* Praze v administra
na naěsle
n přeo 4rojí čonéškou
na stvrki leote
ve dllalkáel.
rošton
n ktrrkeo i oia
roji vlativ.
na něs lo .
n:kei
Praha
5
article
Před peripetií.
Před peripetií.
Střídající se projevy jednotlivých politi
ckých stran, jež jsou v poslední době zvláště
nápadně četné v kruzích levice a její žurna-
listiky, jakož i ze středu konservativců alp-
ských zemí německých, plně odůvodnují
rozpoznání našeho vídeňského zpravodaje.
že v zákulisí vnitřní politiky panuje silný
ruch a že nalezáme se před peripetií.
O obratu ve vnitřní politice rakouské
mluví se více méně nepřetržitě v posledních
létech a jsou politikově, kteří jsou přesvěd-
čeni, pokud »obrat« se týká poměrů politi-
ckých stran ku dočasným ministerstvům, že
nynější fase počala již za předchůdců tohoto
ministerstva a že zrušení jazykových nařízení,
dne 17. října m. r. prohlášené, samo o sobě
bylo neklamnou známkou, že pravice již
tehdy pozbyla svého vlivn a byla útvarem
překonaným čili že nastal »obrat«. V tomto
smyslu potomní prohlášení Jaworského, že
pravice ani formálně již netrvá, bylo spíše
potvrzením, že příčiny, jež způsobily málo-
mocnost pravice před 17. říjnem m. r., nejen
nebyly odstraněny, ale účinkovaly nepřetržitě
dále až do její úplného rozkladu a že účin-
kují až dosud.
Vlastní zákulisní historie pádu pravice
ještě nebyla přesvědčivě zjištěna a proto jest
zvláště zajímavo, že dr. Herold ve své po-
slední řeči v Karlíně vzpomenul pravice
jakožto jedině možné většiny parlamentní.
doktor
Herold
Karlín
6
article
Dle známek vnějších byla ovšem hlavn
příčinou rozkladu pravice změna názorů vlád-
ních na způsob řešení jazykového sporu
vůbecí česko-německého pak zvláště, kterážto
změna nedála se rázem, ale se stupně
k stupni: od Badena ke Gautschovi a
Gautsche k hraběti Clarovi, a — nyní jde
o stupeň další pomocí čl. 14.
Touto změnou donucen byl klub ná-
rodních poslanců českých k nejostřejší oppo-
sici, k níž vůdce kola polského zaujal po-
stavení příkře odmítavé, ostatní části pravice
více méně zdrželivé.
V tomto okamžiku, jak z projevů výše
vzpomenutých vyplývá, nejtužší zákulisní zá-
pas vede se mezi konservativci německými
a levicí, či správněji řečeno, o podmínky sou-
činnosti jedněch s druhými. Byť i dle jed-
nání p. Jaworského se musilo míti za to, že
v tomto zákulisním zápase levice může spo-
léhati na vedení polské, nieméně jest zřejmo,
že toto seskupení samo o sobě nestačí na
utvoření opravdu dělné většiny.
Doplnění její závisí tudíž na tom, po-
daříli se konservativce získati a za jakou
cenu. Podmínky součinnosti jejich s levicí
byly sice veřejně oznámeny, ale ohlášený
zákulisní zápas dokazuje, že konečné sblí.
žení obou naráží na veliké překážky
Při tom strany slovanské, mimo Poláky
zůstávají odstrčeny, což zřejmo i z projevu
slovinského poslance Robiče tyto dny uči-
něného.
Baden
Gautsch
Claro
Jaworský
Polák
Robič
7
article
Klerikální orgán moravský projevuje
této situaci upřílišněnou úzkostlivost, aby-
chom věc nenaznačili příkřeji, a tváří se,
jakoby opravdu věřil, že Němci tentokráte
sklidí bez pohromy do své plné stodoly
jazyk státní či prostředkovací, a jest do-
konce přesvědčen, že i konservativní a kle-
rikální Němci v tomto ohledu přijali povel
Schönererovců za svůj a domnívá se,že
stojíme před blízkým oktrojováním němčiny
za jazyk státní prohlášením Körbrova jazy.
kového zákona pomoci čl. 14
Brněnský list zapomíná, že by to byl
výzvou nejen národa českého, ale veškerých
slovanských národů, nevyjímaje ani haličské
Poláky, mezi nimiž jeví se, jak známo, velmi
silný proud proti politice p. Jaworského-
Mimo to zapomíná, že jsou tu silné li-
dové vrstvy i v kruzích německých, připo-
mínáme jen nedávný článek »Arbeit.-Ztgu.«,
kteréž pokládají uzdravení poměrů vnitřních
bez součinnosti Čechů za nemožné a v témž
smyslu haličsko ruské »Dělo« vyslovuje se
ve svém článku ze dne 20. t. m.
Klerikální orgán brněnský může tudíž
seznati, že svým úzkostlivým pokřikem jenom
usnadňuje zápas německé levici, a že zá-
roveň posiluje její postavení pro případ
opravdového pokusu o zjednání modu vi-
vendi, kterýž by umožnil skutečné uzdra-
vení poměrů vnitřních.
Němec
Körbrův
Polák
Jaworský
Čecho
Ztg
8
article
Co se týče vlastní otázky prohlášení
jazykového zákona pomocí čl. 14, jest ovšem
nepopíratelnou pravdou, že by to byl skutek
nepřízně ke všem Slovanům rakouským aže
jest na nich všech, aby tomuto nebez-
pečí v čas co nejdůrazněji se opřeli. Bez-
početná osvědčení našeho lidu nezůstavují
v této příčině nijaké pochybnosti a jest
ovšem i na ostatních stejně ohrožených ná-
rodech, aby rovněž nepokrytě jako my Če-
chové postavili se v čas proti požadavku
Němců, a kolisavosti vlády, již v posledních
dnech Němci svými důvěrníky i časopis
hledí přiměti, aby se rozhodla co nejdříve
a způsobila novou hotovou událost.
Navrhuje pak zmíněný list, aby ješt
v posledním okamžiku poslanci slovanští s
sjeli a společným ohra žením proti úmyslu
prohlášení zákona jazykového na základe
čl. 14. se opřeli.
Není pochybnosti, že tento krok by byl
vhodný a dobrý, jiná však jest otázka, zdal
dnes — i kdyby byly všechny přípravy vy-
konány, jako že nejsou — provedlo by se
s úspěchem, k čemu se nevzehopili interes-
senti, dokud byli pohromadě a dokud trvala
pravice.
Kolikráte volalo časopisectvo, nevyjímaje
ani polské, vzpomínáme zvláště článků kra
kovské »Reformy«, aby se přikročilo k vy-
pracování vlastního podrobného programu
pravice, a vše bylo marné; zůstalo až do
konce při pouhém postupu »dle všeobecných
zásad«. To jest důkazem, že hlubší ně-
jaké vlivy překážely přesnějšímua
věcnějšímu propracování programu jejího.
Ony síly, kteréž rozrazily pravici jako
většinu, neměly zajisté za hlavní účel jen
rozražení poslanců — ale i vzájemné odci-
zení národů. Tito sami budou musiti se
vzchopiti, kdyby nynější aneb kterékoliv jiné
ministerstvo chtělo přes jejich národní a ja-
zykové právo přejíti k dennímu pořádku.
Němec
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 22. června. (Mají na spěch.
Vídeňský zpravodaj »Pester Lloydu« si libuje,
že dr. Körber je vlastně v postavení velice vý-
hodněm, takže by mu jiné vlády mohly závi-
děti. Nastane-li kde konflikt mezi vládou a pa-
lamentem, stojí občanstvo z pravidla na stran
parlamentu proti vládě; v Rakousku je naopak
zde prý občanstvo žádá na vládě, aby zachrá-
nila stát před neschopným parlamentem. Pisat
se opatrně vyhnul otázce, kdo je vinen neschop-
ností rakouského parlamentu k práci, poněvad
by musil doznati, že onu neschopnost dostal do
vinku, když centralistická německá víáda shá-
něla tento parlament pomocí nespravedlivého
volebního řádu; přechází tedy přímo k lékům.
jimiž prý říšská rada může býti uzdravena.
Radí se, jak známo, léky tři: rozpuštění sně-
movny, oktroyování nového jednacího řádu
provedení jazykového zákona pomocí § 14.
První dva léky se pisateli, rozhodnému stran-
níku německo-židovských liberálů, rozhodně ne-
líbí. Rozpuštěním říšské rady ztratili by ně-
mečtí liberálové i jich nynější spojenci, polst
Lloyd
Körber
Praha
Rakousko
10
article
stančíkové, mnoho mandátů. Také nový jednací
řád se nezamlouvá (znemožnil by obstrukci také
Němcům! Pozn. red.). Zbývá tedy jen poslední
lék: jazykový zákon pomocí § 14. Proti tomu
by patrně Němci nenamítali ničeho. Ale tu se
naskytuje nová obtlž. Proti tomu léku protestují
Čechové a dr. Körber je státník zvláštního rázu.
Uvažuje prý o všech námitkách, a nejraději se
rozhodne pro myšlénku, ne dělati nic.
Bude-li dr. Körher dlouho uvažovati také o če-
ských námitkách, mohlo by se státi, že by od-
ložil i provedení jazykového zákona pomoci
§ 14. Kdyby byl zákon provedl hned po uza-
vření říšské rady, mohl míti o dvě námitky
méně: nebylo by ani českého, ani německého
memoranda. A přece je prý jazykový zákon je-
diný lék na uzdravení říšské rady, jejž politické
(roz. německé) kruhy berou opravdově v úvahu,
ba přímo dra. Körbra ponoukají, aby zákon ten
oktrovoval. »Proto, má-li vláda skutečně úmysl
— konči »P. L.« — zákon jazykový provésti,
nesmí váhati den ani hodinu, neboť každý den
a každá hodina může přinésti nové překážky,
jako se skutečně nové překážky vyskytly už
během prvých deseti dnů po uzavření říšské
rady.«
Dopisovatel »P. L.«, z jehož péra pochá-
zejí výše uvedená slova, je ve stálém styku
s vídeňskou vládou a býval již také mluvčím
samého dra. Körbra. Na vysvětlení jeho spěchu
s provedením jazykového zákona máme jen dve
domněnky: buď se za vídeňskými kulisami kutt
něco nepřijemného vídeňským liberálům, aneb
— což se nám zdá pravděpodobnější — zpravo-
daj »P. L.« prozrazuje přání samého dra.
Körbra, totiž přání, aby jazykový zákon byl co
nejrychleji oktrovován.
Němec
Čecho
Körber
doktor
Körher
P L
Körbr
11
article
Ze Lvova, 21. června. (Poláci a státní
němčina.) »Dzien. Polský«, mluvě o něme.
ckém požadavku, aby němčina byla císařským
nařízením prohlášena za státní řeč, anebo —
jak nyní říkají — za řeč zprostřed ko-
vací, praví, že němčina je už dávno zprostřed-
kovací řečí mezi ústředními státními orgány a
úřady zemskými, a že by tedy uzákoněním této
zprostřekovací řeči nenastalo v praxi žádně no-
vum. »Reálný politik — příše »Dz. P.« —
nemohl by tedy v takové »zprostředkovací řeči-
viděti nijakého casus belli, kdyby ji Němci chtěli
skutečně pokládati jen za praktické odstranění
překážek ve správě mnohojazyčného státu a z
nic více . . . Ovšem ti, kdo se domýhají ta-
kové »zprostředkovací řeči«, musili Bý podati
záruku, že věc tato nebude míti nie společného
s vnitřní správou kopunních zemí, sice by proti
ní musila nastati opposice na celé čáře . . «
Nemůžeme se ubrániti podivení nad těmit
výklady Ivovského listu, jenž přes své auto-
nomní stanovisko zdá se jeviti ochotu k přijeu
»zprostředkovací němčiny«. Užívá-li se dosu
bez námitek němčiny ve styku úřadů ústředních
s úřady zemskymi a tím se úplně vyhovuje
státní potřebě, nač teprv nyní dávný ten sta
uzákoňovati? Ci se s uzákoněním němčiny
spěchá proto, že jest obava, aby ji v té úloze
nevystřídal jazyk jiný? Vždyť v tom případě
by samo sebou padlo tvrzení, že němčiny jest
pro správu Rakouska nezbytně třeba, jako vůbee
na Přímoří a v jižním Tyrolsku němčina už
dávno není jazykem zprostředkovacím. Žádati
na Němcích záruku, že se státní němčina, bu-
de-li uzákoněna, nebude míchati do vnitřní
správy korunních zemí, jest přímo najvní. Jen
podejte čertu prst a chopí vás za celou ruku.
To by Poláci mohli znáti po svých zkušeno-
stech v Poznani.
Polák
Dzien
Dz
Němec
Lvov
Rakousko
Tyrolsko
Poznaň
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Praze, 21. června.
Politické zprávy zahraničné.
Praze, 21. června.
Ruské listy o nás.
Vídeňský dopisovatel »MocOBCEHYE B* no
Mocreň«, jenž byl přítomen produkci »česko
Praha
MocOBCEHYE B
no Mocreň
13
article
muziky« dne 8. t. m. ve vídeňském parlamentě,
podává své myšlenky »o významu skvělého
mladočeského vítězství pro Rakousko«. Vítěz-
ství české zůstane historicko
událostí důležitosti prvého řádu
a zásluha Mladočechů přede v šem
národy rakouskými, Němců nevy-
jímaje, bude náležitě oceněna pří-
štím historikem. Čechové hmatatelně do-
kázali, že každý jim nepřátelský režim v Ra-
kousku je nemožný. Protože pak Čechové
vždycky prohlašovali, že si nepředstavují upra-
vení věcí českých a rakouských tak, aby nasto-
len byl režim nepřátelský Němcům, nýbrž žá-
dají si pouze rovnoprávnosti s nimi, jest oči-
vidno, že právě po památném dni 8. června
nadešla příznivá doba k uspoko-
jení spravedlivých požadavků
všech rakouských národů.
Bohužel, zavírá dopisovatel p. Körber není
mužem, který by mohl tento úkol provésti. Je
sic výborným byrokratem, ale nemá důvěry ani
Čechův, ani Němců.
Vídeňský dopisovatel »MoCOBCEH B5go-
Mocre« podává zprávu o tom, že dr. Lueger
nabízel dru. Körbrovi proti Čechům »vídeňskou
ulici«, ale Körber odmitl a Lueger nyní nemůže
mu to odpustiti. »A v rukou podobných lidí —
volá dopisovatel — spočívají nyní osudy Ra-
kouska! A s podobnými lidmi Čechové musejí
uzavírati »poctivé a bezelstné« vyrovnání sna
půdě uspokojení spravedlivých požadavků« všech
ostatních národův, obývajících Rakousko !«
Němec
Čecho
Körber
Čechův
doktor
Lueger
Rakousko
Mocre
vídeňský ulice
MoCOBCEH B
14
article
Anglie v nesnázích.
Hrabivý John Bull nucen bude v krátké
době bezpochyby napnouti síly své zámořsk
politiky do mezí nejkrajnějších. Válka v jižní
Africe není ještě ukončena a Angličané zažijí
tam zajisté ještě leckterého překvapení. Avšak
ani kdyby toho nebylo, přece zaměstná jižní
Afrika ještě na delší dobu značné množstv
anglické branné moci, které bude britská vláda
potřebovati jinde.
Jak zaměstná nyní Anglii Čína, netřeba zde
uváděti; chceme poukázati jen, jaká práce čeká
ji ještě na jiných místech.
Marocká otázka se ještě příliš nevyvinul
a snad nevyvine, ale Anglie jí přes to ze žárli-
vosti na Francii z očí nepustí.
Znepokojivé zprávy pro Anglii docházejí z
západního pobřeží afrického, na němž nepo-
dařilo se Anglii dosud potlačiti povstání Ašantů.
»Morning-Post« aspoň předpovídá, že kromě
těchto povstanou všechny ostatní kolonie na
Zlatém pobřeží, protože nepřátelské smýšlen
tamějších domorodců proti Evropanům denně
jest zjevnějším a na některých místech vybočilo
již v násilnosti. Tak na příklad z Bathurstu
v Gambii se sděluje, že byli tam dva vládní
úřadníci kolonie na jižním břehu řeky Gamba
zabiti Mandingy, k jichž potrestání vyslána vo-
jenská výprava.
Angličan
Evropan
Manding
Anglie
jižní Afrika
Afrika
Čína
Francie
Bathurst
Gambi
John Bulla
MorningPost
15
article
Jelikož z pobřeží posílá se kde kdo k vy-
prostění Kumassi, nedostává se v ostatních
okresích vojska, a jest možno, jak očekává
zmíněný list, že vypuknou tam následkem toho
nepokoje, jako stalo se loňského roku v Kame-
runu. Za okolností těchto lze předvídati, že
vláda v Londýně bude nucena, poslati na zá-
padní pobřeží Afriky nejen větší počet vojska,
nýbrž že nezbude jí nic jiného, nežli zvětšiti
také sílu vojenských sborů různých domorodých
kmenů, nač anglický tisk důtklivě nalehá.
Mnohem ještě neutěšenější poměry má Angli
v Indii. Vláda a veřejný život v Anglii opojenv
byly poněkud sice opozděnými zprávami o vítěz-
stvích u Mafekingu, Johannesburgu a v Pretorii
a neslyšely sténání a nářek hladem, neštovicemi
a cholerou umirajícího obyvatelstva v Indii a
teprve, když Jobovy zprávy indického místokrále
lorda Curzona o hrozné bídě, jež zahostila se.
také letos v l»zásobnici Anglie« a řádí vní
Pretorius
Jobův
Curzon
Kame
Londýn
Afrika
Indie
Anglie
Johannesburg
Mafeking
16
article
v drebném prodeji
anní čísle o sobě
epsl.. . . . .
Ve nlislkách sa venkorí-
nsí čonl.
sdpslednl :
Inseraty
platí se hotově napřel.
Předplaccni arty pijlmá pdplal-
Hskárna erpažlea roanick lost
Rukopisy so novraceji
17
article
strašnou měrou, vyburcovala je z dosavadní
netečnosti, uznáno konečně v Londýně, že se
v zájmu hladovících Indů státi musí něco váž-
ného. Snad učiní se tentokráte více, nežli léta
minulá, při nejmenším pak stane se asi opatření,
aby mrtvoly hladem zhynulých, ležící po cestách,
se zahrabávaly a nenechávaly se, jak musil státní
sekretář pro Indii lord Hamilton doznati, za ko-
řisť supům, šakalům a psům.
Humanním tímto opatřením však hlad a jeho
následky v Indii zažehnány nebudou a Anglie
nucena bude sáhnouti hlouběji do svého měšce.
Aby možno bylo učiniti si aspoň povrchní pojem
o nouzi v Indii, dlužno uvěsti, že místokrál,
když doručena mu sbírka londýnského lord-
mavora v obnosu asi 6 millionů našich korun,
prohlásil, že částka tato z daleka nepostačí, by
bídu zmírnila.
A není to také ani možno, uváží-li se, že
v Indii očekává téměř 6 millionů hladovících
domorodců na bezprostřední záchranu z Anglie,
které neprovede ani 9 millionů liber šterl., jež
může si vláda indická dle prohlášení Hamilto-
nova v Anglii z nedotčeného ještě fondu vy-
půjčiti.
Hamilton
Londýn
Indie
Anglie
18
article
Že se ku potlačení hladu v Indii se strany
Anglie energicky a vážně nepracuje, nasvědčuje
okolnost, že hlad jest v Indii již po několik
roků v nezměněných rozměrech stálým hostem,
že hubí ročně velké tisíce obyvatelstva. Obtíže,
spojené se zažehnáním tohoto hrozného zjevu,
jsou sice veliké, avšak Anglie, která za dobu
více nežli 100 let vyvezla z provincie této obrov-
ské milliony, neměla by se jich lekati.
Jakých rozměrů nabývá hlad v Indii, vy-
svítá z následujících číslic: V květnu 1897
zachvátil území 205.000 čtverečních mil se-
40,000.000 obyvateli, v květnu letošního roku
však 417.000 čtverečních mil, tudíž témě
čtvrtinu veškerého císařství s 54,000.000 oby-
vateli. Bida, zejmena v západních a středních
krajinách, jež stiženy byly dvojí úplnou ne-
úrodou, zvětšena ještě tím, že zhynulo v nich
dobytka v počtu nikdy nebývalém.
Z uvedeného vysvitá, že Anglie, třeba by
jásala nad úspěchy v jižní Africe, přece nemá
»ustláno na růžích«.
Indie
Anglie
Bida
jižní Afrika
19
article
Maroko.
Z Říma dochází zpráva, že v tamějších
rozhodujíeích kruzích se prohlašuje, že vůdčí
myšlenkou všech států, jež mají zájem na ma-
rocké otázce, musí býti snaha, zachovati na
Středozemním moři dosavadní stav. Vojenská
akce Francie v území, sousedlcím těsně s ma-
rockým sultanátem, upoutala v poslední době
sice pozornost Evropy, avšak nezpůsobila ne-
spokojení, když rozhodující francouzské kruhy
prohlásily, že ve příčině Maroka shodují se
v názorech s ostatními státy. Italie praví, že
nemá v Maroku žádných zvlášních zájmůva
že si nepřeje, nežli aby zachován byl ve Středo-
zemním moři nynější stav.
Poukazováno na to, že italský vyslanec
prodlel delší dobu v sídle sultánově v Marakeš
a uváděno to v souvislost s francouzskou vo-
jenskou akcí. S italské strany se však rozhodně
popírá, že by byl vyslanec odebral se k sultá-
novi s tajným poselstvím. Byl u něho, aby
předložil své pověřovací listiny, kteréž příleži-
tosti použil, by ve jmenu všech cizích zástupců
v Maroku zasadil se u sultána o zřízení laza-
retu v Mogadoru, které také vymohl a prosadil
též upravení různých předpisů ve prospěch
zájmů italských státních občanův a ochraně
Italie svěřených osob, k vůli čemuž nucen byl
na dvoře sultánově déle se zdržeti.
Nedaleká budoucnost ukáže, je-li toto tvrzení
o cestě italského vyslance do Marakeše správ-
ným. Okolnosti nasvědčují, že doznání toto není
úplným, tak jako není upřímným ujišťování, že-
Italie nemá v Maroku žádných zvláštních zájmů.
Maroko
Řím
Francie
Evropa
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Slovenské lázně.
21
article
Píse Kar. Ka lal
Píse Kar. Ka lal
Od nás se na Slovensko, zvláštěn
Tatry, cestuje dosti. Kdybychom si tam téz
letní pobyty vyhledávali a navštěvovali tam
lázně, množila by se u nás známosť Slovensk
i zájem. Jeť na Slovensku hodně lázní, laciných
i drahých; po úradě s drem. Dušanem Ma-
kovických, lékařem v Žilině na Slovensku, do-
poručuji některé.
U nás jsou nejznámější Trenčínské Te-
plice, lázně pověsti světové, blíže Trenčina, sta-
nice na železnici Trenčin—Teplá. Tu jsou při-
rozené horké prameny, 30 st. R., obsahujíc
síru, soli a léčí se tu s velikým výsledkem
rheumatism. Je tu i český lékař a tohoto roku
založena tu česká knižnice; knihkupci Bar-
vičovi v Brně svěřeno, aby do knižnicete
ukládal každého roku tuším za 60 K českých
knih. Slovenské knižnice tu není, také ne slo-
vensl ých novin, třeba je kraj ryze slo-
venslý.
Jižně Trenčína, též na dráze povážské
jsou Píšťany, ve stolici nitranské. I tady jsou
přirozené horké prameny sirnaté a léčí
se rheumatism, krtice, nemoci syfilitické.
zlatá žíla.
V trenčínské stolici jsou ještě Rájecké
Teplice, na dráze žilinsko-rájecké. Přirozen
horká zřídla ledková a železitá. Léčí se nejví
ženské a kožní nemoci.
V turčanské stolici je Štubňa, na státn
dráze z Vrůtek do Pešti. Blízko jsou Mošovce.
rodiště Kollárovo, Rakša, rodiště Hodžovo.
Turč. Sv. Martin, duchovní ústředí slovenské.
I ve Štubni jsou přirozená horká zřídla a léčí
se zvláště rheumatism.
ma
Štubňa
Kollárův
Rakša
Hodžův
Martin
Pís Kara
Slovensko
zvlástit Tatry
Žilina
Brno
Trenčín
Píšťany
Teplice
Pešť
Mošovce
22
article
V Bardiově, v šaryšské slolici, jsou že-
lezité teplé prameny a léčí se tam chudo-
krevnost, v Popradě, na dráze bohuminsko
košické, odkudž je nejlepší pohled na Tatry, j
ústav vodoléčebný.
Zvláště aoporučuji Polhoru v oravské sto-
lici, na dráze zywiecko-sandecké v Haliči.
Lázně jsou vysoko položeny pod Babí Gorou
levné, prameny jódové. Zdravé podnebí léčí t
chudokrevnost, potom sem houfně jezdí rodič
s dětmi chorými a slabými.
Stejně doporučuji Lúčky v Liptovské sto
lici. Stanice Teplá za Ružomberkem na dráz
bohumínsko-košické, odkudž je 3 kilomet
cesty do Lůček, položených v hlubokém údol
pod Velkým Chočem. Je to kousek tichéh
ráje, jejž jsem častěji navštívil, jako bezmál
všecky lázně, které tuto doporučuji. Podnebím,
uhličitými a železitými koupelemi teplými léčí-
vají tady zvláště ženy chudokrevnost. Jsout
lázně žen. Lékařem je tu dr. Burian, osvědčen
národovec slovenský.
Burian
Poprad
Tatry
Halič
Lúčka
Ružomberok
Lůček
Velká Choč
23
article
Ze stanice ružomberské na dráze bohu-
mínsko-košické jedeme asi 20 kilometrů na ji
do Korytnice, též ve stolici liptovské. V hlubo-
kém korytě mezi vysokými horami, že se člověk,
ponejprv sem vstoupě, až zachvěje, jsou pra-
meny sulfatoželezité. Léčí se tu nemoci žalud-
kové, ovšem i plícné zdravým vzduchem. M-
jitelem lázní je žid.
Z Popradu je asi 12 kilometrů cesty do
Smokovce. Je Smokovec Dolní, Starý a Nový.
Jsou již pod samými Tatrami, v krajině čaro
krásné, samý les, vysoko položené, množství
vill, hostince, obchody i kostely. Léči se tu
vodou, elektřinou, inhalacemi, hnětením a j.
Asi 10.000 turistů a pacientů promešká tad
přes leto. Je tu ovšem draho; kdo chce dobře
žít a má i lékaře, utratí 8 zl. denně. 20
24 kr. platil jsem tu za sklenku mléka, za
jakouž doma platím 2 kr. V Dolním Smokov i
je od tohoto roku nový pořádek, zrušen tu
totiž monopol a zavedena volná konkurence
budou i hostince lacinější.
Před Popradem je stanice Štrba, odkudž
jede vlak ke Štrhskému plesu; pěšky dojdem
za půl druhé hodiny. Štrbské pleso je v samých
Tatrách, 1400 m. vysoko, a nad jezerem čnějí
šuty ještě 1200 m. Tu je člověku jako v po
hádce! Nadarmo sem nepřijíždí 10.000 host
každého leta. Pobyt je drahý, table d'hot
zl. 1.60.
Korytnice
vysoký hora
Poprad
Smokovec
Dolní Smokov
Štrba
Tatra
turista
24
article
Naposled jsem si nechal Železné (dle
nářečí Železno), které doporučuji nejvřeleji. Sám
jsem v Železném prodlel před deseti roky cele
srpen. Podivné lázně! Stoupáte do kopce výše
a výše, až se před vámi rozevře hluboká ko-
tlina, jejíž dno je 1000 m. nad mořem. Krásná
louka, přeříznutá potokem, kolem krásný smr-
kový a jedlový les zdvihá se do výše po ho-
rách a za prvým věncem hor druhý věnec hole
(holých hor) pnoucí se do výše až 1900 m-
Bloudíte hodiny a míle a všude samý les,
žádných dědin s hnojisky, žádných továren
s komíny. Tu si směle můžete říci: Takového
vzduchu jsem ještě nedýchal. Smrky a jedle
jsou bujné, kůra samá pryskyřice, již hosté od-
lupují v kusech jako pěsť velikých: je tu jako
v inhalačné komoře. Přestěhuji-li se na nové
místo, bývává mi nějaký čas smutno; ale v Že-
lezném jsem si hned prvého dne pohvizdoval
pozpěvoval. I rozpomenul jsem se, to že je
účinek řidšího vzduchu, jakýž ve výšce bývá.
Kuchařce jsme nařídili vařit vejce na měkko
31 minuty, potom 4 minuty a vždy byla příliš
měkká; teprv za mnoho dní nám, studovaným
lidem, připadlo, co jsme se kdysi učili ve ško-
lách, že se na horách neuvaří hrách. Potom
vařila kuchařka vejce o 113 minuty déle. Řídký
vzduch působí blahodárně na choroby krční.
plicné a nervosu, zvláště je-li bohat kyslikem
a eterickými oleji jehličnatých stromů, jako je
vzduch v Železném. Pramen zdejší patří do
řádu vod alkalicko-zemnatých a při tom obsa-
huje uhličitan železnatý a kysličník železitýi
kyseliny uhličité je v hojné míře. Dle chemi-
ckého rozboru má voda tato velikou podobnost
s vodou pyrmontskou, na železo bohatou a patří
prý — prohlašuje prof. M. Ballo — mezi nej-
vzácnější poklady přírody.
Železná
Kuchařka
M Balla
holý hora
25
article
Rád jsem se v Železném koupával. Vaříce
vodu dávají do ní chvoj a pryskyřici a koupel
je potom plna vůně; stojí toliko 20 kr.
s plachtou 24 kr. a sprcha též 20 kr.
Lékaři doporučují Železné těm, kteří choří
játry, zlatou žilou, žaludečním katarrhem, žáhou,
katarrhem hrtanu a průdušek, rozedmou, chudo-
krevností, neplodností, nervosou a hypochondrií.
Já, laik, doporučuji Železné zvláště těm.
kdož chtějí užit krásné přírody a klidu. V Že-
lezném nemají hudby. Leda za čas přijde ně-
kolik cikánů. Polovice louky spásá se stádem
ovel, jež mají na krku plechové zvonky. Zvuky
těchto zvonků provázejí nás po celém hornatém
Slovensku. Mně, po návratu ze Slovenska, bývá
vždy několik dní po zvoncích těch teskno.
Zpěv a skřeky různého ptactva, zurčení po-
tůčku, šum lesa a zvonky na hrdlech ovcí,to
je lázeňská hudba v Železném. Aspoň nen
hudební. taxy.
Železné patří mezi nejlevnější lázně. Byty
stojí od 50 kr. do zl. 1.40 denně. Mléko je vzácné
a laciné. Kdo věří na žinčici, má tu salaš.
Lid přináší množství jahod. Platí se všeho
všudy 50 kr. taxy lázeňské a 50 kr. na lékaře.
jenž dojíždí jednou týdně. Nyní je tu lékařem
dr. V. Šrobár z Ružomberka (v Liptovské sto-
lici), promovaný na české universitě pražské.
Ze Železného konají se výlety do Magurky.
kde jsou zlaté doly, k Lupčanskému tajchu
(jezu), na horu Salatín, do Korytnice a j. Všecky
výlety jsou rozkošné. Jen nedej, pane bože, na
výletě v horách bourku! Ja zažil bouřky na-
vraceje se z Korytnice do Železného a mám
ještě po deseti letech živé upominky; věru se
Cikán
Železná
doktor
V Šrobár
Železný
bůh
Slovensko
Magurka
Korytnice
Ružomberka
26
article
nám kolo zlámalo, vůz se vyvrátil se společností
pánů a dam a co horšího: musili jsme potom
všickni spáti v seně na půdě.
Ale naše nehoda ať nikoho od Železného
neodstrašuje; mám naopak úmysl, hodně našich
lidí do Železného přivábit. Měli bychom zase
o jeden prostředek československé vzájemnosti
více. Ze všech slovenských lázní jedině v Že-
lezném převládá slovenská společnost. Příhodné
misto pro dostaveníčko Čechů se Slováky
V láznich se stýkáme s lidmi z celého krajea
když potom ještě nějaký výlet vykonáme, od-
jíždíme se znalostí dost hojnou. Osobních se-
Slovenskem styků jest nám v československé
vzájemnosti nevyhnutelně potřebí. Kdo si zajede
do Železného, zabije jednou ranou dvě mouchy:
nalezne tu zotavení a pozná kus Slovenska a
lid jeho. Třeba nám jezdit z Prahy na Východ:
tou cestou zmohutní naše sebevědomí, nikol
cestami za české hranice na Západ. Vyjedome-l
z Prahy o 18. hod. ráno, dorazíme o 127. hod.
večer do Frenštátu na úpatí Radhoště, o 129. hod.
do Těšína. Z Těšína do Ružomberka (tu je
Salvova knihtiskárna) jede se půl čtvrté hodiny,
z Ružomberka pak vozmo romantickým krajem
asi čtyři hodiny směrem jižním a východníma do .
Železný
Čecho
Slovák
Salvův
Slovensko
Praha
Frenštát
Radhošť
Těšín
Ružomberk
Vyjedome
27
article
Železného. Ve středu a v sobotu čeká na sta-
nici povoz z lázní. Jedeme-li po dráze až do
Teplé, stanice za Ružomberkem, je pak do Žolez-
ného toliko 213 hodiny. Ředitelství lázní Železného
jest v Německé Lupči (liptovská stolice)a
ochotně zodpoví dotazy, jakož zajisté též lázeň-
ský lékař dr. V. Šrobár. Neslibuji nikomu lázeň-
skou nádheru; není tu kolonád, vodotrysků,
květinových záhonků, zrcadel, koberců, leště-
ného nábytku, ale příroda je velkolepá — i po-
hled na Tatry — vzduch nevyrovnatelně čistý
a společnost slovenská. Za mého pobytu byl tu
hostinským žid, ale kucharkami byly křesťanky.
Lázně jsou majetkem slovenské společnosti.
Železný
Teplá
doktor
V Šrobár
Ružomberok
Žolez
Tatry