3
masthead
24. prosince 1901.
5
article
prospěch mučenníků vřesenských způsobily bo
lestně zklamání. Poloúřadní »Schlesische Zeitung
volá na pomoc kaneléře Bälowa, aby se po
staral ve Vídni, aby sbírky byly zapovězeny
Zvláště prušácký orgán mrzí dar města Kra
kova a bývalého zemského maršálka haličského
hr. Stanislava Badena.
Německá vláda nejednou již vedla ruku
vlády vídeňské a dlužno říci, že nikoli ku pro
spěchu a cti rakouského mocnářství. Jsme
žádostivi, zdaž i tentokráte bude Vídeň po vůl
Berlinu.
Kdy Rusko mohlo by přijmoutí
Rakousko-Uhersko za spojence.
Maďarům se již rozbřesklo, že pangerma
nísm nehrozí jen západním Slovanům, nýbrž
i jím. Ohlížejí se, odkud by jim kynouti mohla
posila a pomoc. Na rakouské Slovany dosu
málokterý z nich si vzpomíná a na uherské
ještě méně.
Majíce se za velmoc, hledají si spojenee
proti pangermánskému nebezpečí mozi velmo-
cemi. Ve sněmu uherském m.-p. Szell veřejn
ukázal ve stranu Ruska, řka:
To právě chválím při trojspolku, že nám
nebrání v jistých otázkách dohodnouti se s Ru-
skem. Slovo to patrně nevyklouzlo Szellov
z úst náhodou, nýbrž bylo v ně vloženo rakou-
sko-uherskou politikou zahraničnou, jež jes
oběma polovinám mocnářství společna.
Baden
Maďar
Szell
Szellov
Vídeň
Berlín
Rusko
RakouskoUhersko
Schlesische Zeitung
Slovan
6
article
»Honoe BpeMa«, odpovídajíc k télo na-
bídce, nemá proti ní ničeho zásadného, drží
pány »Uhry« a »Rakušáky« ve slušné vzdále
nosti od ruského těla. Vytýká jim, že ani jedni
ani druzí nemají čistého svědomí. Vědí, že an
Rusko, ano ani Francie nemohou s nimi sejíti
se, dokud jedni i druzí budou uliskovati Slo-
vany. »Těsné přátelství s dvojspol
kem dá se mysliti jen při úplne
spravedlnosti Rakousko-U hersk
ke všem svým národům.«
»Což je tato podmínka nesplnitelna?«
Ano, je nesplnitelna, protože Rakousko-
Uhersko v zahraničné a Rakousko i ve vnitřní
politice takovou moe povolilo Němcům, že se
z ní vyprostiti nedovede, byť i chtělo. Ale ono
nechce a chtiti nebude a Němci jsouce tu roz-
hodujícím živlem, hýčkaným i obávaným, nedo-
pustí, aby Rakousko-Uhersko o podmínce ruské
třeba jen přemýšlelo.
BpeM
Rakušák
Němec
Uhry
Rusko
Francie
Rakousko
RakouskoUhersko
7
article
Skopijský konsul Pára.
»Ilpaoc BoCTOKL« má dopis z
Starého Srbska, jenž je pravým výkřikem bo-
lesti nad protivenstvím, které tam srbskému živlu
činí c. k. konsul Pára.
Dopisovatel žaluje: Je to smutná a známí
pravda, že právě Slované jsou nejzapálenějšími
a nejhorlivějšími hlasateli germanismu a fatal-
ného Drangu nach Osten. A Rakousko dobře
počítá, užívajíc zvláště Slovanů k proveden
svých plánů na Balkáně. I konsul Pára je Slovan,
Čech, ale to mu nevadí, aby zatím, co jeho
češti bratří bojují proti germánskému nátisku v
své vlasti, prorážel mu dráhu srbskou zemí na
východ a pomáhal udolávati srbský národ. To,
ce dělá Slovan Pára se srbským živlem, nebyi
s to udělati jeho předchůdce ve Skoplji Němee
Pisok. Rakousko nemůže se probiti na Kosovo,
dokud zde v Starém Srbsku stojí hradba srb-
ských hrudí, a Pára boří tuto hradbu. Rakousko
tihne k Solunu, a na té cestě naráží na Srby
v Makedonii po řece Vardaru. Pára ničí tyto
Srby, avšak ne pomocí Albanců, nýbrž Bulharů,
členů makedonského komitétu. Jako na Kosově
Albanci, tak v Makedonii bulharský komitét je
hlavním agentem rakouských zámyslů. Zde nikdo
nepochybuje, že myšlenka, aby zřízen byl ma-
kedonský komitét, vznikla ve Vídni. Nás není
tajno, že bulharský makedonský komitét hlavnt
podporu dostává z Vídně, přes Skoplje. R. 1899
a 1900 bulharští propagandisté ve Skoplji ne-
byli s to zahájit učebný rok ani na mužském,
ani na ženském gymnasiu. V tom příšla z Ra-
kouska pomoe 600.000 fr. Učebný rok na bul-
harských gymnasifch v Skoplji započal, ale sou-
časně zablyštěl se i nůž nad hlavami srbských
duchovních v Kovani, Čalově a nad ubohými
srbskými sedláky v Orachovci, Rudnoku, Bogo-
milu a jiných vsech kraje velesského. Když se
o tom psalo, ano prstem ukazovalo, nikdo ne-
chtěl věřiti.
Slovan
Osten
Čo
Srba
Bulhar
Kosův
Albanec
Čalův
Srbsko
Rakousko
Balkán
Kosovo
Makedonie
Vardar
Vídeň
Kovan
Orachovec
Rudnok
Bogo
Ilpaoc BoCTOKL
8
article
Spory jihoamerické.
Na této ni na oné straně okeánu nevěř
ovšem nikdo, že by pro spor tento došlo k válce
mezi středoevropským císařstvím a jihoameri-
ckou republikou. Soudí se ale, že dojde aspoř
na lodní demonstraci německou před venezuel-
ským přístavem La Guayrou a Puertem Cabel-
lem, aby hrozivým rozvinutím námořních sil ně
meckých donucena byla vláda republiky, jejíž
loďstvo bohužel jest nevalné, splniti požadavky
německých obchodníkův. Železnice mezi Kara-
kazem, hlavním městem republiky a Valenei
vystavěna byla německými penězi, inženýrya
úřadníky. Zárokování stavebního a dopravního
kapitálu bylo venezuelskou vládou německým
majitelům smlouvou zaručeno, ale dle německého
úsudku nehoví prý venezuelská vláda s dostatek
této své povinnosti. Tato ale odvolává se na
to, že pověstné německé »počítání« nesrovnává
se s jejími výpočty a podmínkami a jest ochotna,
nejsou-li páni Němci spokojeni, dráhu tu od-
koupiti. Němci nejsou mimo to spokojení tím,
že jim vláda venezuelská platiti chce svými
Němec
cka republika
Kara
Le Guayra
Puerto Cabel
9
article
dluhopisy, tvrdice, že tyto na mezinárodním trhu
jsou prý téměř bezcennými. (A přece jim svě
doby německé banky razily cestu!) Hněvy ně-
mecké plynou i z toho, že nedávno jistý Ve-
nezuelan v hádce na ulicí zabil německého
kupce, jenž jej urazil, a že byl pak soudem
venezuelským osvobozen. Soudní řízení pro-
vedlo se řádně a více tedy vláda venezuelská
činiti nemohla, nechtěla-li porušiti zásadu o ne-
odvislosti soudeovské. V Berlíně sice soptí, ale
ač by měli sto chutí obsaditi některý přístav
venezuelský »na čas«, aby pak v něm v zájmu
své hospodářské rozpínavosti trvale zůstali,
zdržuje je od krajního kroku toho respekt před
Spojenými státy a jich zásadou netrpěti v Ame
rice severní i jižní žádných již annexí evrop
ských.
K nedělnímu případu pařížskému.
Vláda Wsldeck-Rousseauova provedla, jal
čtenář ví již z depeší v pondělním listě. —
svou. Nepřipustila z politické nevraživosti hlavu
města Paříže ke slovu při officiální slavnosli od-
halení pomníku Baudinova a hleděla umlčel
jej davem všelijak sbubnovaným i po slavnosti.
když slova se ujal. Dausset pravil prostě
»Jmenem Paříže přejímám do vlastnictví její tento
pomník, jenž zřízen byl na památku Baudina,
kterýž zemřel pro líd, republiku a svobodu !«
Dausset vrátil se pak na radnici, aby přítomen
byl schůzi obeení rady. — Nacionali sti-
cká většina její uvítala jej s na-
dšením. Ob. rada Auffrey zvolal: »S lá v
předsedovi naší rady, uraženém
presidentem ministerstva. « Schůze
byla po prudkém výstupu s prefektem sekvan
ským odročena.
Wsldeck
Rousseauův
Baudinův
Dausset
Baudin
Berlín
spojený stát
Paříž
Ob
Auffrey
10
article
Rušti studenti z Haliče na naší
universitě.
(Z kruhů sludonlských.)
Zatím co národ náš úsilně, vědom sobě
nutnosti a kulturní oprávněnosti svého poža
davku, domáhá se druhé české university, po-
zvedají i ostatní národnosti v říši naší hlasu
svého za zřízení universit, za právo, vzdělávat
se svým jazykem i na nejvyšším stupni, zříditia
svá vlastní střediska kulturní. Jsou to především
národnosti jihoslovanské a Rusové v Haliči. A ná
rod náš, jenž do nedávna takřka neměl své univer
sity české, jenž vědom jest si velikého významu,
jaký měla pro náš rozmach kulturní a národ-
nostní, ochotně přijal tyto požadavky Slovanů
rakouských za své. Stalo se tak zejmena tiskem
naším a manifestačním způsobem na schůzíeh
všestudentské a »Slovanského klubu«.
V krátké době na to přiostřily se poměry
na université dvovské, kdež dosud Rusové počtem
as 600 studovali. Události ony jsou dosti známy.
Rus
Halič
11
article
Touha a snaha po vlastním vysokém učení trvá
v studentsvu ruském již po několik let. Letos
však vystoupil senát university Ivovské proti to-
muto požadavku, jenž pronášen byl zcela le-
gálně, takovým způsobem, že bylo morální nut-
ností, aby Rusové z university odešli. Necht
soudí se o kroku tomto jakkoliv, přece přiznatí
se musí studentům ruským jistý beroismusa
vzácná solidarita. Neboť učinili tak všichní,a
dovedli, ač chudi většinou, zříci se všech výhod,
podpor a existenčních prostředků a odloučiti se
od dosavadního domova, ač těžce. Čásť šla jieh
do Krakova, kam zvaly je sympathie tamějších
studentů polských, a do Vídně. Čásť v Černov-
cích nebyla přijata z obavy před poslovaněním
neb aspoň utraquisováním této university ně-
mecké, založené za heslem »Drang nach Osten.«
Ovšem, my neznali takřka dosud jich a oni
nás. Praha byla jim příliš daleko, příliš cizí. Však
studentstvo české, poznavši jich požadavky
prodchnuto ideou vzájemnosti slovanské, sympa-
tisovalo s nimi a pozvalo v kritické době Rusy
k nám. Vyzvání došlo již pozdě, mnoho jich
odobralo se jinam, čásť však ochotně, s na-
dšením přijala upřímné pozvání, v němž slíbena
podpora jak morální tak hmotná, a dala se za-
psati na naší universitě.
Rus
Osten
Krakov
Vídeň
Černov
Praha
Drang nach
12
article
Studentstvo české, bez rozdílu přesvědčení.
uvítalo s radostí tento krok, přijalo je ve svůj
střed, podjalo se ochotně úkolu postarati se
o tyto hosty alovanské. A nebude zajisté osa-
moceno. Král, hlavní město Praha, národ náš,
jenž požadavek Rusů za vlastní samobylnose
kulturní přijal za svůj na schůzích oněch i jinde,
zajisté rád přijme bratry tyto a vyjde jim
vstříc s pohostinstvím a podporou morálníi
hmotnou.
Naše vysoké učení stává se takto v pravdě
slovanským, kulturním ohniskem těch národů
slovanských, již dosud universit nemají, dot
doby, než spravedlivé požadavky jejich dojdou
splnění. Není v tomto přijeti Rusů žádného
ostří proti Polákům. Vždyť studentstvo krakovské
přijalo je rádo mezi sebe a Rusové haličtí sami
prohlašují, že neprotestují odchodem svým proti
národu polskému, nýbrž jen proti způsobu, ja-
kým vystoupila proli nim universita lvovská.
Studentstvo české a s ním veřejnost naše
dokáže jim, že dovede nejen souhlasiti s nimi.
ale i pomoci, což bude jen morálním důsledkem
našeho čelného postavení mezi Slovany rakou-
skými.
Král
Rus
Polák
Praha
13
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Vydavatelé denních časopisů
pražských ochotně vyhověli proje-
venému přání svého techniekého
personálu, aby v den štědrovečerní.
tedy v úterý dne 24. prosince 1901.
typografická práce pro příští číslo
ranní již o 5. hodině odpolední byla
ukončena.
Za tou příčinou přijímati bude
dnes v úterý dne 24. prosince t. r.
naše administrace inseráty pro
ranní číslo středeční jen do 3. hod.
odpolední. Administrace našeho
listu bude v úterý dne 24. t. m.
i v hodinách poledních otevřena.
Odpolední vydání „Národních
Listů“ dnes dne 24. t. m. ne-
vyjde.
— Taktika německého tisku. Konference
se blíží a v německém tisku pozorovati zvláštní tak-
tiku. Vědouce již napřed, že my Čechové na poko-
řující podmínky německé nikdy nepřistoupíme, snaží
se uvaliti nezdar konferencí na naše bedra, abychom
pak my před světem objevili se jako zásadní
nepřátelé smíru a co živel, jenž je překázkou kaž-
dého zdravého, normálního rozvoje tohoto státu. Na
národ náš chtějí uvaliti následky nezdaru a národ ná
má býti ztrestán za to, že nesklonil šiji před něme-
ckým diktátem. Taková je německá spekulace a naší
povinností je, co nejrozhodněji proti tomuto ma-
névru protestovati. Tážeme se našich národních od-
půrců, kdo je v držení privilegií a výhod jazykových?
Jsme to my či oni? Jakou řečí mluví ústřední úřady.
jaká je výhradná řeč presidia obou sněmoven, jak
se mluví v delegacích, jaký je autontický text zákonů.
jak mluví mezi sebou všechny zeměpanské úřady
a uvnitř svěho jednání? Jaký je jazyk všech státních
ústavů a podniků uvnitř a na venek? Jaký je jazyk
tabákové režie, ústavu loterního, úřadů monopolních
atd. Jak jsou označeny státní peněžní poukázky, jaký
je text na státních papírech, znalost které řeči zádá
stát bez výtmky na všech svých úřadnících? =
Čecho
14
article
Na všechny tyle olázky dáli můžeme jedinou broman
nou odpověď a ta je: v tomto státě je všechno něme
cké. Řeč Němců je všude panující, nám pak a ostat
ním národům hozeny jsou zbytky a našemu jazyku
klerý, když jsme se k tomuto soustátí připojili, by
v těchto našich zemích jedině panujícím, dopřáno jen
tlačiti se u dveří hrdé síně germánského nadpráví.
kde se jenom němčina roztahuje. Němci jsou v ne-
oprávněném držení všeho a my Čechové se ústupků
domaháme a sice ne v tom smyslu, že bychomí měl
v úmyslu z některých jejích práv a předností je vy-
tlačiti, nýbrž jedině potud, že chceme, abychom jako
původní obyvatelé, jako nepopíratelní páni télo země
měli stejného práva jazykového s nimi. Ba naše
ústupnost jde tak daleko, že pro některé agendy spo-
lečné s jinýmí zeměmi, kde bydlí národové jiného
jazyka, bez nucení a ovšemí z dobré vůle, k vůl
snadnějšímu dorozumění a ovšem jen na tak dlouho
pokud se státoprávní poměry v této říši neurovnaj
jinak, bez zadání svého práva, bychom svolili k tomu,
aby zůstalo při nynější praxi. Na nás tedy, kteří ni-
čeho nemáme než dobré své právo, žádných ústupků
ani rozumným způsobem žádati se nemůže, naopak
ústupky činiti musejí ti, kteří všechno zabrali.
všechno mají. My bychom jim mohli činitijen ústupky
na účet svého národního bytí, nelioť kdybychomse
zřekli i těch drobtů jazykových, ež nazýváme dnes
svým majetkem, pak by nám v rukou zůstalo solva
tolik, co by stačilo, abychom se nazývati mohli ná-
rodem. Němci žádají na nás, abychom se podrobilia
uznali němčinu za zákonnou řeč státní. Kdybychom
tak učinili, dekretovali bychom tím sami svou národ-
ní smrt, neboť tím okamžikem, kdy by vyšel ve „w.
Němec
Čecho
15
article
Zeitungu“ ve věci té zákon, bylo by Rakousko v
vší formě prohlášeno za stát německý. To naši ná-
rodní odpůrci dobře vědí a proto jejich zininičná sna-
ha učiniti skutkem konečně, co dávným jejich snem.
A tomu ovšem se vzepřem a raději v boji vykrvácíme
a jako národ v zápasu za svou existenci čestně zhy-
nem, než bychom sklonili tvrdou a hrdou českou
hlavu před Gesslerovým kloboukem uzákoněně něm-
činy. Pak ale budeme prohlášení za nesmířitelné
nésti budeme následky tohoto našeho vzdoru. Nic nás
v tom nezmýlí tklivá písnička, kterou dnes naladili
téměř všechny vídeňské listy. Ukazují na tu Bídu
v životě státním, tu mizerii v živolě hospodářském
a dokazují, že by rázem bylo jinak, kdyby konečně
došlo u nás k národnímu míru, kdyby konečně za-
vládl klid a pokoj v této říši. A k tomu pak připojuj
farisejskou poznámku: „A to všechno je ve vašich
rukou, Čechové. Na vás je, abyste pravici námí podali
a společně s námi se zasazovali o povznesení a zmo-
hutnění této říše, tak aby tato bezpečným stala se
útulkem svobody a bohaté sídlo aby v ní měl po-
krok.“ Hned ale k fomu připojují: „Toť se ví, že náš
svatodušní program musíte přijatí a německou státní
řeč že musíte schváliti, jinak to nepůjde. Však uvažte
věc dobře a mějte na mysli následky. jaké by z toho
pro vás vzešly, kdybyste se na dále vzpírali. Není
pravda, co se tvrdí a čím se těšíte, že hůř než nyní
vám v ohledu národním vůbec býti nemůže. Můze
Gesslerův
Čecho
Rakousko
16
article
A vy v první řadě to ucítíte.“ Ne tak, my řeč obrátí-
me: „Na vás, pánovití Němci, padniž kletba, jesli ani
tentokráte smír se nepodaří. My ze své chudé moš-
ny, v níž chováme zbytečky svých práv, vám bo-
hatým a výsadami přecpanýmí nic dáti nemůžeme. Vy
ale, kteří se v nadpráví topite, vraťte nám, ce jste
v době slabosti naší uchvátili. Zbude vám toho mno-
hem více ještě, než to, čemu my se těšiti budeme. Dáte
tím pokoje a míru této zemi a chcete-li i to si při-
počtěte ke svým zásluhám.
Němec
17
article
— Pro rozdělení císařského daru, věno
vaného Čechům na zřízení gallerie českého uměn
v Praze, mezi obě národnosti, vyslovuje se velm
rozhodným a žádné odmluvy nedopouštějícím způ-
sobem »Pilsner Tagblatt« ve svém nedělním čísle.
Bojovný list poslance a notáře dra. Schreinera po-
lemisuje toliž se známým pamětním spisem Spolku
českých výtvarných umělců „Mánes“ a s bohorovnou
svižností přenáší se přes tuto listinu podotknutím
že „Mánes“ myslí bůh ví jak ušlechtilou prolivu vy-
tvořil naproti německým umělcům, když prý se posla-
vil na stanovisko, že nová galerie má sloužiti nikol
umělcůní, nýbrž umění samému. To prý jest bez-
obsažná, nepravdivá fráse. Co prý prospívá tvůrč
sílo umělcově, to prý prospívá také umění, a na-
opak nemůže prý umění níjak jinak podporováno
býti, leč v umělci. Bylo by ztrátou času vykládat
plzeňskému světlonoši německé kultury o tom, co
asi pro vývoj umění znamená výchova obecenstva
výtečně vedenou a vydatně nadanou zalerií, a pocho-
pení Schreinerova štitonoše bude asi nekonečně
z ruky leželi ponětí o tom, jak strmě vysoko postavil
se „Mánes“ nad spolek výtvarných umělců něme-
ckých, když beze všeho přisvědčuje k tomu, aby
galerie byla seslavována z děl umělců nejen českých
nýbrž i německých a to nejen v Čechách rodilých
nýbrž umělců vůbec, jen když to budou díla výborná,
ať už je maloval Slovan, Román nebo Germán. Toto
nezištné slanavisko českých umělců, přiznáváme, že
az příliš nezištně — se stanoviska zdravého národní-
ho egoismu nazvali bychom je přeidealisovaným
ideálem — neboť odpírá původnímu určení císařského
daru, výhradně věnovaného národnímu českému u-
mění, a načisto chlebařské stanovisko oněch polito-
vání hodných také „umělců“ německých, stojících z
Čecho
Schreiner
Mánes
Schreinerův
Germán
Praha
Čechy
spolek český výtvarný umělec
Pilsner Tagblatt
18
article
panem Krattnerem, jak bylo projeveno v protestu
jich k vládě, plném neslušných invektiv na umění če-
ské, obě tato stanoviska, pravíme, jsou od sebe od-
dělena propastí, jež vůbec dělí od sebe kulturní sna-
hy obou národností v Čechách. „Umění“, které o sobě
po celý čas nedalo nic vědět a teprve, když se kolem
rozléhá svůdný cinkot zlata, volá: „Anch' io sono pit-
tore!“, to dobře svědčí národu, který doznaný úpadek
svého umění snášel naprosto klidně a najednou v
svém tisku a promemoriích k vládě pláče slzy hra-
chové nad tímto úpadkem, poněvadž mu — nesmrd
groš z vdoviny dlaně vyrvaný. Že císařský dar vý-
hradně náležel umění národně českému, pro to za
svědka přihlásil se v neděli dr. Engel, jakožto svědek
autentický vývoje celé záležitosti až do dob Taafo-
vých sahající. Císařův dar na galerii umění v Praze
jest činem, jímž podle orgánu dra. Engla vyhověno
bylo myšlěnce pronesené se strany vlivných polítiků
českých za časů hr. Taaffa v tom smyslu, aby koruna
nějakým skutkem v oboru kulturních potřeb českého
lidu popřela názor, že nepřihlíží k Čechům se stej
nou blahovolností jako k Němcům. Myšlénka tato vtě-
lila se pak ve skutek — tak dovozuje autenfické mí-
nění námi citované — teprve za ministerstva Körbro-
va následkem známých jarních úmluv mezi níma
našimi říšskými poslanci. V tomto světle jeví se ne-
ostýchavé stanovisko našich Němců ovšem tím ne-
ostýchavějším a dopadne-li to s galerií podle jich přání
bude to zas jednou opakování historie o chudém pre-
miantovi, který utřel ústa, poněvadž premium dostal
neschopny lenoch, ale kluk bohatého tátyí
— O zavedení samostatné zemské
dávky ze spotřeby piva bylo jednáno ve
včerejší schůzi zemského výboru a o výsledku
vydána tato zpráva: »V dnešním sezení zem
Krattner
doktor
Engel
Taaff
Čecho
Němec
Čechy
galerie uměný v Praga
19
article
ského výboru jednáno bylo o přípisu c. k. mini-
sterstva financi ve přičině zákona o zaveden
samostatné zemské dávky ze spotřeby piva.
Když byla vyslechnuta obsáhlá zpráva referenta
dra. Urbana, objevila se nutnost zahájiti s vládou
opětně jednání. V tom smyslu učiněno bylo
jednohlasné usnesení.« Ze zprávy přísedícího
dra. Urbana sdělujeme tyto podrobnosti. V § 1.
ustanovuje se zemská dávka z piva obnosem
1 K 40 h z 1 hl a spolu se připomíná,že
tak zvaný »pivní krejear«, obcemi vybíraný,
nesmí přesahovati dávku 3 K 40 h z 1 hl.
Dávka v obnosu 1 K 40 h vynesla by zemi
hrubého přijmu 111% mill. K, tedy přece ještě
o 4 mill. K méně, než co je zapotřebí k uhra
žení potřeby na upravení platův učitelských.
Čistý výtěžek bude však značně menší, poně-
vadž dlužno od hrubého výtěžku odečísti ná-
klady, spojené s vybíráním dávky, vykonáváním
dohledu a pod. Nové vyjednávání s vládou mo
býli zahájeno za tím účelem, aby jednak za-
mýšlená dávka byla zvýšena na 2 K za 1 hl
a jednak aby vláda přispěla na uhražení ná-
kladů, spojených s vybíráním dávky a vykoná-
váním kontroly. V tom případě objevil byse
čistý výnos 15—16 mill. K ročně, který by
úplně vystačil na upravení učitelských platů.
— Pitná voda v Praze. Historie pitné
vody je nekonečná. Je to pohádka o červené
karkulce, jenom že není pro zábavu malých dětl.
nýbrž na škodu všech bez rozdílu stáří, kde
v tomto našem hlavním městě žije a následkem
toho tu i tam též vodu pije. Třicet let již tomu,
co vyskytla se poprvě v obecním zastupilelstv
a co uznána byla všeobecně nezbytnost, opatřiti
doktor
Urbano
Praha
20
article
Praze dobrou, pramenitou vodu; čtyřiadva cet lel
již tomu, co dr. Julius Grégr v plamenné řeč
v mladočeském klubu ukázal, jaké následky mělo
opatření zdravé pitné vody v Mnichově a jak ne-
šťastným je městem Praha, že vody té se jí ne-
dostává. Více než dvacet lot již je staré usne-
sení, že Praze mů se dobré pitně vody dostati
a rovněž tak dlouho již se konají zkoušky a pra-
cují různé komise na tomto projektu. Před ně-
kolika léty vzpomněla si pojednou také Česká
spořitelna, že by mohla také něco pro Prahu
učiniti. Ne snad z lásky k tomuto městu, ale
z té příčiny, že tu bydli také několik tisíc Němců,
kteří rovněž musejí píti vodu špatnou a kterým
chtěli pomoci a je před následky této vody chrá-
niti. Bylo to ostatně před císařským jubileem
a pány z kuratoria famosního ústavu snad jiné
ještě při tom ovládaly úmysly. Prahou rozletěl
se zvěst, že Česká spořitelna opatří Prahu pilnou
vodou. Radost po celém městě. Záhy ovšem se
ukázalo, že spořitelně ani nenapadá, býti tak
štědrou. Naopak, že obec na uskutečnění plánu
toho musila by ještě hezkou sumičku dosaditi,
však buď si jak buď, každý se těšil, že věc se
aspoň dostane do proudu a do jiného tempa, než
je tempo na radnici. Spořitelna skutečně dala
konali práce přípravné, i podařilo se jí skutečně
nalézti terrain, kde by, dle znalců, bylo dobré
vody dost a odkud zřiditi vodovod do Prahy ne-
bylo by spojeno s velkým nákladem. Jubilejní
slavnost ale zatím minula a páni ze spo-
řitelny polázali se pojednou s docela jinou.
doktor
Julius Grégr
Němec
Praha
Mnichov
Český spořitelna
21
article
Usnesli se na podmínkách takových, že na rad
nici měli za to, že by se nesrovnávalo se eu
královského hlavního města Prahy, kdyby na ně
přistoupili. A tak se naděje, která ku Spořitelně
se poutala, v niveč rozplynula. Nechceme roz-
hodovati o tom, stalo-li se tak dobře aneb zdali
litovati sluší toho, že plán se Spořítelnou se
rozbil. Práce uchopila se kase Praha sama
nyní se dovídáme, že vodní komise spojených
pražských měst se usnesla na tom, konati
labském terrainu mezi Čelakovicemi a Lysou
ještě zkoušky dodatečné, jelikož prý se uká-
zalo, že zkonšky dosavadní nestačí za bezpečný
podklad k dilu tak velikému a nákladněmu. N
tyto pokusy povolen byl značný úvěr asi
200.000 korun. Však tvrzení naproti tvrzení.
Přihlásili se inženýři, jimž svěřila Spořitelna
provedení prací přípravných a sice pánové O.
Smrekr a inž. Zdenko Wessely, kteří velmi roz
hodně se proti tomu ohražují, že by přípravné
práce nebyly zůplna vykonali a že by vůbee
mohlo býti ještě pochybnosti o tom, co důklad-
nou jejich prací bylo nade vši pochybnost
zjištěno. Páni tilo tvrdí s velikou rozhodností,
že to, co se bude nyní díti, je naprosto zby
tečno a následkem toho mrhání časem a zby
tečným vyhazováním peněz. Těch ale má Praha
lak málo, jako obyvatelstvo trpělivosti, ještě dále
čekati, než bude provedeno, čemu se Vídeň těší
již bez mála dvacet let. Býti rozhodčím v této
věci se stanovíska našeho je těžko, však věc je
důležita a polemika podniknutá se strany tak
vážné je tak významnů, že to, co tvrdí jmeno-
vaní dva inženýři, nemůže býti pokládáno jen
za pouhé liché slovo. Naopak : na radnici měli
by si věci povšimnouti velmi důkladně. Jde tu
o těžkou žalobu, která musí býti od autorit bud
vyvrácena neb usnesení komise pro zaopatření
pitné vody odčiněno.
O Smrekr
Ing
Zdenko Wessel
Praha
Lysá
Vídeň
22
article
— V kancoláři Ústřední Matice školské
se dnes odpoledne a zejtra o Boží hod celý den
neůřaduje. Dne 26. t. m. úřaduje se od 9. do
11. hod. dopolední.
— Osobní. Pan Emil Pokorný z Milev
ska, praktikant pojišťovny »Allianz« v Praze, složil
dne 21. t. m. s dobrým prospěchem státní zkoušku
z účetnictví. — Pan Josef Teyrovský z Pacova
v Čechách podrobil se u místodržitelství zkoušce z
státního účetnictví a byl uznán způsobilým. — Pan
Josef Maděra, hospodářský správce priv. banky
pro země rakouské v Čilci u Nymburka, podrobil se
při místodržitelství zkoušce ze státní a všeobecné
účtovědy a byl uznán jednohlasně způsobilým.
— Rodinné zprávy. Pan JUDr. Max Wol.
komisař c. k. státních dráh a poručík v záloze, za-
snoubil se se slč. Annou Oplatkovou, dcerou
p. Karla Oplatky, obchodníka v Praze.
Pokorná
Milev
Teyrovský
Maděra
JUDr
Wol
Oplatkův
Oplatek
Praha
Pacov
Čechy
Čilec
Nymburk
Allianz
23
article
— Úmrtí. V pondělí dne 28. t. m. zemřel na
dovolené v Příbrami u svých příbuzných pan La-
dislav Kořínek, úřadník banky »Slavie«, po
delší trapné nemoci. Zesnulý byl synem dobré pa
měli výlečného gymnasiálního professora, žurnalisty
a spisovatele Fr. Kořínka, jenž působil na gymnasiu
malostranském. Pro svou milou, ryzí povahu a vše-
stranné vzdělání požíval Ladislav Kořínek zaslou-
žené přízně; kollegové ztrácejí v něm milého, upřím-
ného druha. Čest budiž jeho památce! — V neděli
večer zemřela v Praze paní Magdalena Dobne-
rová roz. Brandova, soukromnice, v 77. roce
věku svého. Pohřeb zesnulé paní konán bude v
středu dne 25. prosince o 3. hod. odpol. z farního
chrámu u sv. Jiljí (u Dominikánů) na hřbitov olšan-
ský. — Na Kladně zemřel dne 23. t. m. o 3. hodině
ranní po dlouhé a těžké nemoci ledvin a jaten
ve stáří 34 roků P. Jan Minařík, katecheta dív-
čích škol kladenských. Pohřeb koná se ve středu
dne 25. t. m. o 2. hod. odpoledne z kaple závodní
nemocnice. Mrtvola bude převežena do Pozdně v okreau
slanském-
— O volbě St. Kübra za poslance do sněmu
král. českého rokováno bylo ve včerejší schůzi zem-
ského výboru. Přísedící pan dr. Herold podal zprávu
o výsledku voleb ve venkovských obcích. Volby byly
schváleny až na volbu agrárníka Stanislava Kubra,
který ve skupině venkovských obcí smíchovských ob-
držel většinu 6 hlasů. Proti platnosti volby podán byl
protest. Zemský výbor se usnesl dáti vyšetřiti okol-
nosti, v protestu uvedené. Místodržitelství poslanci
Kubrovi vydalo certifikát, poněvadž o platnosti či ne-
platnosti volby rozhoduje sněm.
Kořínek
Magdaléna
Brandův
svatý . Jiljí
P Minařík
doktor
Herold
Kubr
Příbram
Francie
Praha
Kladno
Pozdeň
St
úřadník banka
Slavia
24
article
— Oporní pěvec pan Otakar Mařák vzat
do zajištění vazbou civilní. Jak známo, uzaviel
pan Otakar Mařák s Národním divadlem smlouvu,
dle které byl povinen do 1. dubna 1904 jakožto
tenorista na tomto divadle spolupůsobiti, Pro případ
porušení neb nedodržení smlouvy zavázal se pan
Otakar Mařák tímtolujednáním, také intendancí schvá-
leným, ku placení nábradních obnosů, dle obvyklých
norem divadelních. Hned po skončení dovolené jal
se p. Mařák porušovati své závazky: nenavštěvoval
ustanovené zkoušky a odpíral své působení při před-
staveních. Vyšlo na jevo, že mezitím uzavřel bez
ohledu na své závazky v Praze jiné ujednáníe
engagement ve Frankobrodě nad Mohanem. Správa
divadelní byla ochotnou znovu zvýšiti příjmy páně
Mařákovy, teprve půl léta před lím na 8000 korun
upravené, zaručí-li se, že bude s to dostáti zdejším
závazkům a bude-li konati řádně své povinnosti. Pan
Otakar Mařák tuto vnitřní záležitost přenesl na forum
veřejnosti i prohlašoval, že obdržeti musí nejméně
10.000 korun ročních příjmů. Když dne 11. září 1901
prohlásil p. Olakar Mařák, že bude své povinnostiu
Mařák
Mařákův
Olakar Mařák
Praha
Frankobrod nad Mohan
národní divadlo smlouva
25
article
Národního divadla plniti, jednáno s ním dále. Hned
po představení »Hoffmanových povídek« dne 18. září
t. r., v němž p. Mařák zpíval, projevila správa diva-
delní ochotu vyhověti jeho zvýšeným požadavkům
dle předchozích úrad v té věci konaných i chtěfa mu
zaručiti roční příjem 8000 korun, který by se po-
stupně zvyšoval až na 10.000 korun ročně. Tato
ochota byla však marnou, neboť p. Mařák místo aby
se dostavil k uzavření ujednání, uje! dne 22
září 1901 z Prahy do Frankobrodu nad
Mohanem, kdež první dobu ani jeho adressa ne-
mohla býti vypátrána. V tamější opeře zpíval na
zkoušku. Příčiny, jež ho přiměly Frankohrod opustiti,
nejsou známy, ale snadno lze se jich domysliti. Před
vánocemi zpíval p. Otakar Mařák v Plzni a slíbil dl
zpráv plzeňských časopisů zpívati tam po sváteích
znovu. Z Plzně přijel těchto dnů do Prahy, nedbaje
porušení svých závazků. Správa divadelní použil
svého práva, které jí dle exekučního řádu náleží, vy-
mohla včera od c. k. okresního soudu pro dolní
Nové město zatýkací rozkaz, kterýmž nařízeno, aby
p. Otakar Mařák ku zajištění nároků divadelní správy
na zaplacení náhradních obnosů a na plnění závaz-
ného ujednání byl zadržán a ve vazbě ci-
vilní držán, což včera také provedene.
Hoffmanův
Mařák
Praha
Frankobrod nad Mohan
Plzeň
národní divadlo
26
article
Zatýkací rozkaz byl p. Mařákovi doručen v kavárně.
Fiakr dopravil jej pak do budovy státního zastupi-
telstva. Od zástupce divadelní správy vyžádal si hned
p. Mařák, aby do vazební místnosti přizván byl ku
poradě jeho právní zástupce p. dr. Stompfe, čemuž
vyhověno. Z vazby, jež dle exekučního řádu dra
měsíce trvati může, mohl by se p. Mařák vyprostiti,
kdyby složil kauci, kterů správou divadelní a soudem
na 8000 korun byla ustanovena. Tutéž jistotu složila
již správa divadelní, která vylíčeným krokem chce
jen konstatovati, že proti svévolnému porušování
převzatých povinností možno dovolati se práva,
kteréž po názoru jistých pánů neplntí pro te-
noristy.
— Z obcí předměstských. Nově zvoleně
zastupitelstvo obce vršovické provedla
dne 20. t. m. volbu do obecního představenstva, při
níž zvoleni byli: starostou opětně p. Václav Drobný,
obchodník ve Vršovicích, náměstkem opělně pan
Bedřich Herold, ředitel advokátní kanceláře, do
městské rady pak opětně pp. Matěj Zimerman,
obchodník, Antonín Žebera, maj. domu, František
Zadák, mistr pekařský, Václav Klečka, maj. uzenář-
ského závodu, Josef Malý, mistr truhlářský, Edvard
Jäger, majitel realit; nově zvoleni byli pp. JUDr.
Mařák
doktor
Stompfe
Drobná
Bedřich Herold
Zimerman
Žebera
František zadák
Kleček
Malá
Jäger
Vršovice
27
article
Hugo Dlouhý, advokát, Richardi Novák, maj. domu a
Augustin Holeček, stavitel. — Městské zastu-
pitelstvo ve Vršovicích má schůzi v pátek
dne 27. t. m. o 4. hod. odpol. v zasedaci síni
městské radnice.
— Ze Spáleného Poříčí, 23. prosince. (Zvl.
tel. »N. L.«) Konečně po prolestech židů zdejších
ustavilo se městské zastupitelstvo. Slarostou města
zvolen dr. Seykora, radními pp. Janda, Zahořík,
Krami i Alois Lašťovka, věrní stoupenci strany
svobodomyslné.
— Z činnosti akademické mládeže. »Ná-
rodní spolek českých techniků.« Za za-
kládajícího člena se nově přihlásil stavební inženýr
O. Životski, zaslav dvojnásobný členský příspě-
vek. — Z usnesení výboru koupen větší počet lost
»Národopisného musea«. Výtěžek akademie, dne 29.
m. m. na Žofíně pořádaně, byl rozdělen Národnímu
domu v Trutnově, spolku »Moravan« ve Sternberku,
Baráčníkům v Trutnově a oběma Národním jednotám
v Praze.
— Péče obci o nezaměstnané. Dle výkazu
úřadního bylo včera zaměstnáno mimořádně 1969
dělníků a sice v Praze 1125, v Kariíně 45, na Smí-
chově 148, na Král. Vinohradech 210, na Žižkově
304, v Nuslích 121 a ve Vršovicích 16. Mimo to
rozdáno poukázek na stravu: v Praze 142, na Smí-
chově 223, na Král. Vinohradech 21, v Nuslích 200
a Vršovicích 21 oběd a 30 polévek. — V Lihni
věnoval na stravu pro chudé pan posl. Macháček
obnos 100 k.
— Okresní zastupitelstvo na Král. Vino-
hradeoh má řádnou schůzi v pondělí dne 30. pro-
since o 9. hod. dopol. v zasedací síní městské rad-
nice na Král. Vinohradech.
— Z veřejné čitárny pražské. Čítárna bud
uzavřena dne 24. prosince odpoledne, 26. prosince
po celý den a na 1. ledna odpoledne. Čítárna jest
otevřena večer do 4/28. hod.
Hugo Dlouhý
Novák
Augustin Holeček
Seykora
Janda
Zahořík
Lašťovka
O Životski
Král
Lihn
Macháček
Vršovice
Žofín
Trutnov
Praha
Kariín
Vinohrady
Žižkov
Nusle
Spálený Poříčí
národopisný muzeum
28
article
— Krajinská výstava ve Vyškově
v r. 1902 v červenci a srpnu pořádaná záležeti
bude z oddělení hospodářského, průmyslového a ná-
rodopisného. Oddělení národopisné bude míti 3 části:
historickou, lidopisnou, znázorňující poměry na Hané
v době nynější, a uměleckou. Vystavovatelé z Moravy
i z Čech hojně se přihlašují. Poněvadž rozsah vý-
stavy předem třeba stanoviti, upozorňuje výbor všecky
naše výrobce, aby si s přihláškami přispíšili. Po-
drobný program a výstavní řád zašle se každému,
kdo u výstavního výboru ve Vyškově o něj požádá.
— Výstava. Sbírky Národopisnéhe
musea českoslovanského budou o svátcích
vánočních dne 24., 25. a 26. t. m. uzavřeny. Pří-
stupny budou opět v půtek dne 27. prosince o
9 do 12 hodin za vstupné 60 hal. — Sbírky Mu-
sna království českého budou o svátcích
vánočních otevřeny ve čtvrtek dne 26. prosince od
9 do 12 hodin dopoledne. Vstupné 10 kr. za osobu.
V úterý dne 24. a ve středu dne 25. prosince nebu-
dou musejní sbírky přístupny.
— Dobročinnost. Společnost »Krejcar« na
Hradčanech pořádá slavnost vánočního stromku
ve středu dne 25. t. m. o 4. hod. odpol. v hostinci
p. Fr. Plašila na Loretánském náměstí č. 109—IV. —
Jednota »Oliva« ke vzájemné podpoře pro případ
nemoci a úmrtí v Praze za protektorátu p. Rašína
ryt. z Ryzmburgka uspořádala v neděli dne 22. t. m.
slavnost vánočního stromku, při které poděleno bylo
45 vdov, 43 sirotci a 8 starých ku práci neschopných
členů penězi, vánočkami a koledou. Mimo to poho-
stili manželé Nováčkovi, nájemci restaurace, všechny
podělené kávou a pečivem. Na penězích rozdáno
380 K. — Vánoční stromek vystrojil spolek
ku podporování chudých žáků staroměstské české
školy u sv. Jakuba v Praze v sobotu dne 21. t. m.
ve škole staroměstské. Poděleno bylo 100 chudých
Národopisnéh
Krejcar
Plašil
Oliva
Rašín
Nováček
svatý . Jakub
Vyškov
Haná
Morava
Čechy
Hradčany
loretánský náměstí
Praha