ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cbe2ccd0-661f-11dc-9185-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 29, person 46, org 5, work 3
1 masthead
Ročník XXXOXl.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 24. prosince 190l.
Praha
3 masthead
Číslo 354.
4 article
Na rauní a odpol. Histy přilohami („-Nandný Obzor“ ve utřodu a „Literární Hlidka v pátek) předplácí su: Praze v administraei sn mäsíc . . . . . . 2 K — 6 K — za čtvrt lota . . . .. s dvojí donáškou a měsí na čtvt lots ve flis lkách K9 sa něsíe . . . . Pošton: na měsle ka a čtrnrti lials dvojí zášilko na měsl ke nětvrt le
Praha
5 article Kdo tu klade požadavky nesplnitelné?
Kdo tu klade požadavky nesplnitelné? Nezní li to jako nejbodavější ironie: po něvadž centrální parlament chřadne a ne- může z místa, musí to odnésti a odpykat — sněm království českého tím, že se mu vy- měří lhůta k činnosti jeho pro blaho stráda- jící země zrovna od Vánoc do Tř králů! Ba, nedosti na tom: ale zrovna v této jedva svolané a již opět zamčené sně- movně naší, zrovna v této kratičké, novému zastupitelstvu zemskému tak skoupě vymě- řené chvíli, má vyklíčiti nálada pro nový pokus o smír českoněmecký, má vzrůsti a vykvésti ta jediná a poslední spása z nynějších ústavních zmatků Rakouska. Po tom prý co nejsnažněji touží, o to prý co nejhorlivěji usiluje spravedlivýp Körber. Nezdaří-li se mu ani tento nejpo- slednější pokus o smír Čechů a Němcův. pak prý co nevidět propukne prudká státní krise jako »bóra«. Neboť vláda rakouská — vypravují officiosové v Pešti — ocitla se před důležitými státními nezbytnostmi, které v zájmu státoprávní jednoty říše, jeji schopnosti spojenecké, jakož i v zájmu za- chování míru vyžadovati budou obětí, a to snad dokonce i velikých obětí na národech.« (Jde, jak známo, o poříze n nových děl nákladem asi 500 miliionů korun a o rozmnožení armády mnoho plukův, což vymáhati prý bude ročního vyššího nákladu asi 30 millionů K.) Nuž a tu prý vláda naprosto dosud neví jak by si našla a sroubila pevnou, spolehli- vou většinu v poslanecké sněmovně pro tyto ohromné oběti.
Körber Čecho Němcův Rakousko Pešť
6 article
»Bývalá vládní většina pravice nacház se vinou předešlých vlád v rozvalinácha německá levice nedopustí žádnému znovu- sklížení pravice, sama pak naprosto není schopna většinu pod svým praporem sehnati Proto nevidí předseda ministerstva ji- ného východiště, nežli buď ve sjednání byť jen částečného ná- rodního dorozumění v Čechách anebo ve státním převratu do ab- solutismu, za kterého by sobě vládaty stamillionové dluhy a oběti na národy uva- lila sama. Takový význam přikládá se tedy v rozhodujících kruzích vídeňských nastáva- jícím dorozumivacím konfereneím česko- německým: na zdaru jejich závisí prý za- chránění ústavnosti a zachování parlamen- tarismu v Cislajtanii, kdežto zmar jejich bude prý míti za následek katastrofu ala »2. prosinec« 1851 a novou Bachiádu. Nuže, jak sobě vedou němečti ústavověrci v předvečer této vše roz- hodující akce? Jakou náladu budí jejich tisk, jako jejich poslanci-řečníci ve zdejším lidu německém pro nastávající ty konference Je při nich viděti nějakou skutečnou ochotu ke slušnému dorozumění a poctivému smíru s námi z ohledu na krušný stav lidu i říše? Ani potuchy ! Jedná se jim jen o to — sva- liti odium nesmířlivcův na nás, podstrčiti nám toho »černého Petra«, jak dr. Pacák vtipně byl celou tu falešnou hru po znamenal. Klassicky bezděčně vyzrazuje ob- myslnou tu spekulaci vídeňský dopisovate do »Hamburger Zeitungu«, an do- mlouvá jmenem německých pokrokářůva Pradoveů Schönererovské frakci takto do duše: »Bylo by v zájmu Němců čeho želeti kdyby se německým radikálům po- dařilo způsobiti na německé pokrokářea cionály takový mravní nátlak z dola, že by tím česko-německé vyjednávání o smír bylo již v zárodku udušeno a tím odium na Němce v Cechách svaleno. Nebylo by lze prokázati Če- chům většího vděku, než kdy by
Petro Pacák Němec Čechy Cislajtanie Cecha hamburger Zeitung
7 article
byli zbaveni nutnosti vystoupit z nynější své zchytralé reservy a nemu- sili přesně a jasně povědět, za jakými výminkami jsou ochotni ke smíru neb aspoň k delšímu příměři s Němciv Čechách. Jsou-li tyto podmínky pro Němce přija- telny, musilo by se teprv ohledati; však právě proto jest důležito, aby se Če- chům poskytla plná příležitost, by se důkladně vyslovili, aby si mohli pak činitelové rozhodu- jící utvořiti bezpečný úsudek o míře skutečné smířlivosti živlu českého. — Němečtí radikálové čili Všeněmci prokazují Němcům v Čechách věru špatnou službu, když stále horlí, že prý nesmí k žádnému vyjednávání s Čechy do- jíti, dokud nebude němčina zákonem vyhlá- šena za jazyk státu rakouského. To by sice bylo výborné, ale jen kdyby nám Všeněmci dovedli udat prostředek, jakým bylo by lze ústavní cestou státní němčinu vnutit neněmeckým národům proti jejich vůli? Však o tom Všeněmci jen důkladně — mlčí. Či snad se domnívají, že by absoluti- stická vláda v Rakousku státní němčinu dekretovala, z vláště pak, kdyby padla ůstavnost a parlamentarism na- pohled vinou stranněmeckých??.
Němec Čechy Rakousko Němciv Čechy
8 article
Ejhle, tu je vidíme jako v zrcadle ty šlechetné úmysly krásných duší německo- pokrokových a německo-Pradových, s jakými nazejtří přijdou na sněm český a odtud na konference. Zcela důsledně tomuto obmysl- nému macchiavellismu prohlašuje již dnes německo-pokrokářský tisk naše požadavky po vnitřní úřadní češtině a po české universitě na Moravě za přílišnosti čiro nemožné a prorokuje již předem, že prý z konferenci nebude nic pro — naši prý »přemrštěnou hrabi- vost«. Ano, našel se dokonce již perfidní německý list — zdejší to »Prager Tagblatt« — který se opovažuje dějinné pravdě plívati tak drze ve tvář, že tvrdí: »Všechny posavadní pokusy o smír rozbily se jen proto, poněvadž Češi vždy se tvrdohlavě umínili na nějakém nesplnitel ném požadavku!« — Ať nám označí, může-li, jediný takový »nesplnitelný« požadavek, o nějž se naše desateré vyjedná- vání s Němci kdy rozbilol My Čechové ať Staro- nebo Mladočeši nikdy nepožadovali jsme v příčině národní pro sebe ve vlastech svých více, než pouhou rovnoprávnost smen- šinou německou a to že jest pod slun- cem XX. století požadavek, jehož nelze vzdě- lanému staroslavnému národu splniti v říši evropské, která v základních zákonech své ústavnosti prohlásila rovnoprávnost všech národností a zemských jejich jazykův? — Ano, veškeré naše národní poža- davky od prvního do posledníh jsou pneřeny výslovným zně- ním zákldních zákonů ůsta vy říšské, tak jako naopak veškeré národní požadavky Němců přímo a čelmo jim odporují.
Pradová Prager Čech Němec Čecho Morava
9 article
Tak na př. dovoláváme se od 40 le t spravedlivého volebního řádu pro sněmy vlastí našich na základě rovného práva všech občanů. Požadujeme odstranění volebních nadpráví a nerovnosti, zrušení výsad pro jed notlivé kurie. Není tento požadavek náš opráv něn samým základním zákonem platné ústavy, jenž v čl. II. praví doslovně »Před zákonem jsou si všichn státní občané rovni«? — Kdo však provedení těto rovnosti v nejdůleži- tějším zákoně, jakým jest volební řád pro sněm, vždy bídně odporoval? Něme čtí ústavověrci! Čl. III. téhož státního základního zákona ústavy stanoví dále: »Veřejné úřady jsou stejně přístupny všem státním občanům My opíráme se o toto základní právo a po žadujeme, aby i veřejné úřady v krajích zněmčených našich vlastí byly přístupny kvalifikovaným našincům. — Kdo ale to- muto základnímu zákonu klade fanatický odpor? Kdo to požaduje, aby z veřejných úřadů v krajinách zněmčených byli vypuzeni všichni češti úřadníci jen proto, že jsou Češi? Poznáváte se, vy slavní němečtí ústa váci? — My požadujeme ochranu svobody, života, cti amajetku pro své ro dáky, usedlé v krajích zněmče ných našich vlastí. Nezakládá se snad tento požadavek náš na platných zákonech ústavních? Vizte články IV. a V., zaručující volnost usídlení se získávání majetku, vizte čl. XII. státních základních zákonův, při znávající všem státním občanům všudea kdekoliv shromažďovati se a spolky sobě zakládati: a mluvte, jak šetříte vy, němečtí ůstaváci, těchto základních zákonů státních vůči našim českým menšinám ve zněmčených krajích a městech našich zemí?
Čech
10 article
Čí požadavek je tu splnitelný a čí ne- splnitelný? Náš, kteří požadujeme na vládě, aby chránila a hájila státních občanů českých v krajích zněmčených v jejich svobodě, co do jejich bezpečnosti života i majetku — anebo požadavek váš, kteří usilujete hrubým násilím, terrorem a boykotem »vyčistit« ně- mecké kraje ode všeho živlu českého? A když konečně požadujeme, aby se mládeži naší dostalo v rodných vla- stech našich vzdělání od školy obecné po nejvyšší učiliště vlastním mateřským jazykem, — jakož aby úřadové veřejní byli zřízeni tak, by všude nám posloužili jazykem naším, by každá česká věc byla projednána všejmi stolicemi jazykem českým, jako se projednává německá jazykem německým by úřadové v krajích českých měli úřadní jazyk český, jako v německých mají ně mecký: nezakládá se vše to v článku XIX základních zákonů státních? Je-li to vše nesplnitelné, pak musíte prohlásit celý základní zákon ústavy rakouské za ne splnitelný, chimérický neb podvodný. Poku toho si netrouťáte, potudezjest a zů- stane povinností každé ústavn vlády, aby dbala o provedení zá- kladních těch zákonů státních a ne aby se halila ve plášť Körbroviny říkala: »já nemohu tu ničeho podnikat, poku se nedohodnete spolu sami. « — Pokud vláda Körbrova na tom stano visku setrvá, potud nebude s Němci zdej- šími řeči.
Pok Němec
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 23. prosince. (Ne m ir nýbrž jen příměří.) Jeden z vídenských pondělníků reaguje na domněnku, že v příštích česko-německých konferencích bude vzata na přetřes také němčina jako zprostředkovací jazyk říšské rady a nejvyšších centrálních úřadů. List má za pochybno, že by se tato věc mohla státi předmělem porad na konferencích. Naopal jeví se prý snaha, aby otázky, jež se mají na konfereneích projednati, byly co nejvíce ome- zeny. Jde prý především o to, aby se nalezl způsob, jak by se Němci dali zlskati pro schvá- lení českého vnitřního úřadního jazyka; otázka zřízení české university na Moravě má být zatím odstavena. Nepůjde tedy — končí víden- ský pondělník — o všeobeené dorozumění nýbrž o jakési příměří, které by umožnilo parlamentní vyřízení důležitých velkých předlo hospodářských. V Praze, 23. prosince. (Vlad. Ko z lov- ský a Apol. Javorský.) Posl. Kozlov- ský na žádost vůdcův polského kola upusti zatím od složení mandátu a podrží jej tak dlouho, až bude v rozpočtovém výboru vyří- zena položka ministerstva orby, o níž má refe
Němec Vlad Posl Praha Kozlov český univerzita na Morava
12 article
rát. Ryt. Javorský podal o této ochotě posl. Kozlovského zprávu v »Neue Fr. Presse«, z níž ji s radostí otiskly listy lvovské, jimž na mandátu Vlad. Kozlovského záleží ovšem více, než krakovskému orgánu stančíků. »Gaz. Narod.« obrací se k posl. Kozlovskému přímo se žá- dostí, aby vůbec mandátu neskládal, poněvadž by Halič jeho odchodem z parlamentu utrpěla rozhodnou škodu. »Naše země — píše lvov- ský list — nemá kým nahraditi p. Kozlovského na tom místě, na kterém stojí. A vůbec Halič nemá nazbyt mužův toho významu, jaký má p. Kozlovský, aby se mohla spřáteliti s myšlen- kou, že ustoupí s politického jeviště. V pol- ském kole jest Kozlovský nezbytným. Jeho charakter, podivuhodná pracovitost pevnost přesvědčení činí ho netoliko prvořadou silou, nýbrž i chloubou polského kola. Byit hlavním sloupem činnosti polských poslanců na říšské radě v posledních letech. Jemu děkuje Halič, že zákon o regulaci řek v jarním zase- dání říšské rady vypadl příznivě pro nás.« Lvovský »Předsvit« poznamenává o Kozlov- ském: »Oči všech obrátily se k němu zvláště od té chvile, kdy odřekl svůj podpis pod známý dotaz polského kola stran rituální vraždy, ačkoli dotaz ten z lásky k židům pokryli svými pod- pisy všichni ostatní vynikající členové polského kola . .. Naděje, jež má země v něho, vzrostly tím mocněji, když na jaře minulého roku zcela otevřeně projevil svůj odpor proti politice pana
Ryt Vlad Kozlovský Francie . Presse Halič
13 article
Javorského, jenž příliš ukvapeně na rozkaz vlády prohlásil úpadek pravice, rozbil spolek polského kola se stranami autonomními, s ně- meckými katolíky a se Slovany a tim sblížil kolo s německou levicí. Od památného dne 8. června r. 1900 datuje se válka, vedená o hlavní zásady politiky polského kola, t. j. o to, má-li kolo pomáhati nadvládě levice aneh ji potírati. V popředí boje proti německé leviei a spojené s ní vládě Körbrově, podporované ryt. Javorským, stál posl. Kozlovský . . « tento list ovšem si přéje, aby Kozlovský by polskému kolu zachován a aby jeho vlivem byl mařen vliv ryt. Javorského, jejž pokládá za škodný celé zemi. Ze Lvova, 21. prosince. (O příšti tak- tice ruských sněmovnich poslaneů dovídá se »Gaz. Nar.«: »V důvěrné schůz delegátů ruských stran, vykonané ve Lvově, při- jato neznačnou většinou hlasů doporučiti ruským poslancům, aby v nastávajícím sněmovním za- sedání upustili od secesse a účastnili se opě prací sněmovních.« Konečné rozhodnuti v té věci stanes však teprve dne 25. neb 26. t. m., kdy se má odbýti společná porada ruských poslaneů ve Lvově.
Javorskij Slovan Javorská Kozlovský Konečná Lvov Nara
14 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 23. prosince. Persekuce v oknpovaných zemích. Peštský »Neues Budapester Abendblatte vyslal do okupovaných zemí zvláštního zpra- vodaje, aby mu pověděl pravdu o tamních po měrech. Zpravodaj se vrátil a zahajuje řadu článků. Celkový dojem shrnuje ve slova: Polo- žení je tak zlé, že nemůže býti horší. Spoko- jená místa, jichž ještě se nedotkla činnosť poli tických úřadův a policejních špiclů Kallayových spočítal bys na prstech ruky. Policejní úřadníe jsou v posledních měsících neustále na cestách, prohledávajíce přibytky, zatýkajíce osoby a uklá- dajíce pokuty. Nikdo z obyvatelstva se ničeho přestupného nedopustil, nikomu nic nedokázáno, nikdo skutečně není v podezření. Policejní akce má jen ten účel, aby se obyvatelstvo zastrašilo pro nejbližší budoucnosť. Avšak policie dosa- huje pravého opaku. Aby přece měla čeho s chopit, policie dává rozesllati anonymné agita- torské listy váženým mohamedánům a pravoslav ným. Sotva je listonoš doručil, přichází policaji a »corpus delicti« skutečně padá mu do rukou, obyčejně ještě nerozpečetěn. Ale ani tos již nedaři. Lidě, dostanou li psaní, sami s ním
Kallayův Praha Pola Neue Budapester Abendblatt
15 article
V drobučm prodejli ranní číslo o spbě . . . za sh odpoladní . . . . . . . za 2h Ve nllslkách na venkovét zaaní čfslo. . . . . . cdpolední . . . . . . . . 8h Inseráty platí ze hotevě papřaě Fřeěplatení a inserty přijínná sdnlnl- strace v Marinnské ulici č. s. Tam nackázalí se též pedakee tiskárna s szpelise „Márodnich Lista- Rukopisy se novraorji.
Marinnský ulice Márodnich List
16 article
chodí na policii, aby je rozpečetila a pro- hlídla. Ruku v ruce s akcí policejní postupuje ka- tolická propaganda. Brzy prý přijde do okupo- vaných zemí známý uniatský metropolit halíčský, hr. Septycký, aby zavedl unii, a s ním přijde zástup uniatských missionářů. Rus a Němee. Do »Schlesische V.« píšou z Rigy: Jistý německý baron z Kuronska pozval nedávno na oběd vysokého ruského hodnostu, jenž u něho býval často hostem. Ale Rus omluvil se listem, kde psal: Jako Rus musím nyní svoje soukromé styky obětovati všeobecnému citu slovanskému, jenž je ve mně právě důtklivěji zraněn a uražen, než kdykoli.« Německý list objasňuje, že tak působí na Rusy poslední udalosti ve světě západo lo- vanském.
Rus Rus Kuronsko
17 article
Žurnalistické podloudnictví do Ruska. Čeho třeba Čechům? Tak se táže »katolík« v »Iler. Bh.« a dospívá k překvapujícímu zá- věru, že vlastně nepotřebují ničeho, leč rozpáliti se větší láskou ku katolické církví a k sv. Janu Nepomuckému, patronu země české, jenž dívaje se na Čechy s nebeské výše dobře ví, co jim ještě schází, a vyprosí jim to od boha, budou-li věřiti v jeho svalost, pro niž důvody pisatel snáší. Podle jeho mínění Čechové zvláště od katolické církve nepotřebují ničeho, a kdyby potřebovali, nechť jen zaťukají na brány Vati- kánu a bude jim otevřeno. Kdyby Čechové uči- nili ve Vatikáně jen desátou čásť těch ener- gických kroků, co ve Vídni, dosáhli by úplné církevní nezávislosti od »Dujčlandie« a vstoupili v bezprostřední závislost od Říma. Ucházelí se Čechové o to ve Vatikáně aspoň poněkud? Článek má všechny známky, že ho nepsal Čech, ani klerikál. Nepsal ho ani Rus, nebot Rus by se nikdy nenadehnul pro »bezprostřední odvislost od Říma.« Kdo jej tedy psal ? Polák, dívající se na české věci a potřeby brejlemi, které jsou vlastní jen dvěma synům matky Slavie: Polákům a Chorvatům. A tyto brejie nám Čechům zůstanou cizími.
Čecho Iler Nepomucký bůh Čo Polák Chorvat Rusko Čechy Vatikán Vídeň Řím Rus Slavia
18 article
Nebudeme s p. pisatelem šíře polemisovati, ukážeme pouze na jedno, co jej usvědčuje z nepravdy. Nižší české duchovenstvo, vědouc, žeje v té příčině česká věc od vyššího duchovenstva v Čechách zrazena, podepisovalo žádost ke stolici papežské, aby nesvolila k roztržení Čech podle národností a nevydávala naši národnost v šane germanisaci ve velké části naší vlasti. Jakmile o tom zvěděl pražský arcibiskup bar. Skrbenský, zapověděl podepisování této žádosti, kterou vše- chen český národ schvaloval, Kterak pak má český národ tlumočiti pa- pežské stolici svá přání a potřeby, když se k ní nedostane ani hlas duchovenstva, zní-li po- ctivě česky? Mohlo by se to ještě zkusiti s peticí, která by se dala podepsati Čechům laikům a která by se pokryla milliony podpisů. Ale český národ odvykl si od Říma očekávati, že by vyhověl jeho přáním a potřebám, a proto bychom se nedivili, kdyby dal pražskému arcibiskupu jiným způsobem na jevo, jaké pocity v něm vzbudilo, že církev římská nevzdala se dosud své hiisto- rické úlohy v Čechách a všude podává ruku germanismu na škodu jazyka a živlu českého. Prušácká opovážlivost. Sbírky, zavedené mezi rakouskými Slovany a především ovšem mezi haličskými Poláky ve prospěch obělí vřesenských, učinily na Prušáky nepříznivý dojem. Toho se nenadáli. Očekávali, že rakouští pangermáni ve prospěchu prušácké věci dovedou rakouské Slovany udržeti dosti hluboko pod vodou, aby svým bratřím pod ně- meckým jhem nebyli s to podati ani mravnou, ani hmotnou podporu. Proto jim sbírky ve
Skrbenský Čecho Polák Čechy Řím
19 title
FEUILLETON
20 article Na Štědrý den.
Na Štědrý den. Paběrky národopisné. Podává Jan V. z Finber ka Přijde-li do stavení, kde chovají dobytek drůbež, na Štědrý den ráno muž, budou s lihnout v tom roce více kohoutky než slepičky houseři více než husy; stelná kráva bude mii býčka; přijde-li dříve žena, vše bude naopak Světlé Vánoce, tmavé stodoly, tmavé Vánoce, světlé stodoly. Zelené Vánoce, bílé Velikonoce. A naopak. Bílé Vánoce, zelené Velikonoce. Po večeři vezme děvče ubrus, který by prostřen při večeři, pod paž a vyjde s ním n ulici. Od jakého řemesla potká muže, takového řemesla bude její ženich. Některá tím ubrusem hocha uhodí. Béží-li za ní, vezme si ho, ne všimne-li si a jen zabručí, nevezme si ho. Po večeři sbírají se drobty jídla a házej do studně, aby byla dobrá voda. Lije se olovo. Co si chlapec ulije, tíms stane. Co si uliji děvčata, takového řemesla budou jejich ženichové. Na Štědrý večer hází se přes hlavu střevle Komu se obrátí špičkou ven, půjde z domu. Rozkrojí se jablko. Komu se objeví kříž przy zemře, komu hvězda, bude dlouho živ. Do ořechových skořápek postaví se svičky a pustí se jako lodičky na vodu. Komu nej dříve svíčka shasne, do roka zemře. Na Štědrý den jídáváme hrách, abychom byli silni, měli hodně peněz a aby se peníze držely. Je-li na Štědrý den hojnost hvězd, bude mnoho kulatého ovoce a bramborů. Kousek chleba na jednu a kousek housky na druhou stranu nože připevníme niti. Nůž zarazí se do trámu. Pod kterým kouskem do rána nůž zrezavi, na to obilí bude zkáza. Do dvanácti mísek cibulových na prkénko v sadě postavených a dvanáct měsíců předsta- vujících, dáváme po špetce soli. Ve které se objeví do rána voda, ten měsíc bude mokrý dešlivý. Než jde děvče na půlnoční, dá si do sklepa vodu s nádobou. Když se vrátí, podívá se do vody. Či podobu uvidí, toho si vezm za muže.
Jan bílý Velikonoce zelený Velikonoce
21 article
Dávají na stůl před sebe při večeři svíčky Komu dřív shasne, nejdříve z přítomnýeh zemře. Kdo na Štědrý den se postí a nejí až př večeři, uvidí zlatá prasátka. Kohoutům a houserům i psovi dávají Štědrém dnu kousek česneku, aby byli čill. Zbytky od večeře dáváme krávě, aby měla dobré mléko. O půl noci chodí se děvčata dívat do vody koho uvidí, toho si vezmou. Jak se rozsvíti, divá se matka, mají-li pří tomní všichni stín. Kdo nemá, do roka zemře- Pod ubrus dávají se peníze, aby se v domě držely. O půl noci teče na řece víno. Na Štědrý den má se umýti podlaha a n ni roztřásti sláma, poněvadž se Kristus Ježíš na slámě narodil. Ta sláma se dá po kousku dobytku, aby nikdy nestonal a nikdo ho ne- uhranul. Hoši i děvčata o půlnoci třesou v zahrad stromkem, říkajice: »Třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, má panenko (můj miláčku), kde's. Ze které strany pes ozve se, z té bude jejich milý neb milá. Když jde hospodyně o Štědrém večeru nej- dříve od stolu, říká se, že se ji rozběhne drů- bež. Zbytky od večeře, nejvíce skořápky, dá- vají se ke stromům, aby nesly ovoce. Po večeři rozběhne se děvče pro pár po linek, nepočitá je, toliko do náruče bere. Teprve ve světnici je spočítá. Je-li jich sudý počet, za rok se vdá, je-li jich počet lichý, musí ješt posečkati. Do naplněné mísy vodou hodí se dvě ja- blka. Děvče vodou zamíchá a myslí si při tom na hocha. Tuknou-li se jablka, dostane k lí- bání za muže hocha, na kterého si myslela. Po večeři podíváme se oknem ven. Zdá-l se, že jsme uviděli nosidla, zemře v roce ten člen rodiny, který při večeři schází. Kdo má první ořech shnilý nebo prázdný, do roka zemře. Kdo se o štědrém dnu vy koupe, v tom roce onemocní. Kde nejdřive rozsvítí, v tom stavení nejdřive někdo zemře. Děvčata prosekají na řece otvor v ledu.
Kristus Ježíš
22 article
Když bije půlnoc, dívají se do vody. Co se jim zjeví, to se do roka stane. Také chodi tlouci na chlévky; ozve-li se vepř, nevdají se, ozve-li se kohout, vdají se do roka. O půlnoci vyjdeme ven a hodíme přea hlavu vejce. Zaboří-li se do sněhu, zůstaneme doma, kutáli-li se po něm, odejdeme z domu. Na stůl dávají někde čtyři talířu. Po jeden dají růženec, pod druhý prsten, pod třet chléb a pod čtvrtý peníze. Ukáže-li kdo za- mhouřenýma očima na růženec, toho roku zemře; na prstýnek, vdá neb ožení se, ukáže-li na chléb, bude míti vždy dost živobytí; ukáže-l na peníze, přijde k nim toho roku lehoučko. Hospodyně sypají na štědrý den obilí všeho druhu mezi provazové kolo a svolají slepice, aby nezanášely: prosypává se jim takédo
23 article
obruče, aby držely se pohromadě a neroz cházely se. Kdo o štědrém dnu upadne, brzy zemře. Také do roka zemře ten, kdo rozsvěcuje pře večeří lampu a sirka mu shasne. Před půlnoci nemá nikdo choditi do ko stela, poněvadž kostlivci mají také štědrý večer Kdoby do kostela šel, ten by byl od nich roz- trhán. Po půlnoci zase chodivají dušičky, kdo se tam zdrží, udusí ho. Hospodyně dává na práh koště. Kdo je nezvedne a jen překročí, bude po celý rok liný. Komu se zazelená prut o sv. Kateřině uříz- nutý, bude dlouho živ a štěstí mu pokvete, komu uschne, bude churavěti a zemře. Také jeden z rodiny zemře, když sedí při večeři lichý počet osob. Hoch vyběhne o půl noci ven a hodí pře hlavu střevíc. Kam je špičkou obrácen, z toho domu si přívede nevěstu. Kdo ji na štědrý den syrový hrách, bud míti boláky. Kolik hrachů, tolik ořechů. Na práh chlévu sypeme písek, aby čaro dějnice dobytku neškodila. O Štědrém večeru nadělají děvčata kne- dlíčky a do nioh zadělají papírky se jmény mužů a dají vařiti. Který knedlíček vypluje nej- dříve, rychle rozříznou a papírek rozvinou. z muže dostanou toho, jehož jméno bylo v kne- dličku. Uschované kosti od večeře schovají se do sv. Marka. Pak vezme hospodář hospodyni na záda a kosti jí hází přes hlavu, řikaje : Dej. Bože, hojnou úrodu. Hojná úroda také bude. je-li na štědrý den vítr. Se zbytky od večeře jdeme ven. Potkáme-l bábu, budeme míti neštěstí, potkáme-li dědka budeme v tom roce šťastni.
Kateřina Marek Dej
24 article
Kdo jí na štědrý večer jáhly, u toho budou se držeti peníze, proto má se vařiti kaše. Také se ji houbovec, aby byl člověk moudrý. Při večeři sedá hospodyně na peroutku, aby měla hodně housat. O štědrém dnu sypaji husám oves nohavicí mužských kalhot, aby se držely housera. Vánočka schovává se pro krávy; když jim někdo učaroval, má se jim jí kus dáli. Koho se chceme zbaviti, počíháme si na něj o Štědrém večeru. Jak vyjde, uhodíme ho skořápkami od ořechů v šátku svázanými a on brzy zemře. Na Štědrý den dává hospodyně čeledinovi černou a bilou buchtu. Čeledin musí obě pod žlabem ve chlévé snísti, aby si dobytek ne- vybíral. Je-li na Štědrý den hezky, budou lidé málo umírati. Která matka na Štědrý den pere,té budou churavěti děti- Po večeři napalíme skořápku ořechu. Když zahoří, shasneme ji. Jde-li kouř do výšky, budeme dlouho živi, jde-li stranou, brzy zemřeme. O Štědrém dnu nemáme nic půjčovati, aby se nevynášelo štěsti. Také se nemáme divati do zreadla, abychom nedostali žloutenku, a také ne při večeři oknem, neboť kdo vidí stín, nedočkal by se nikdy vic Štědrého večera. Slupky z okrájených jablek házejí dévčata přes hlavu. Které se písmeno se utvoři, tím za- činá jméno budoucího muže. Na sv. Lucii začnou děvčata plést punčochu a dokončí ji až na malou dirku na špičce. Dirkou tou dívají se potajmu o půlnoční na oltát a vidí prý čarodějnice zády k oltáři obrácené a dojačky na hlavách mající.
Čeledin Lucius