1
masthead
Ročník XXXOXl.
2
masthead
V Praze, v úterý dne 24. prosince 190l.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. Histy
přilohami („-Nandný Obzor“ ve
utřodu a „Literární Hlidka
v pátek) předplácí su:
Praze v administraei
sn mäsíc . . . . . . 2 K —
6 K —
za čtvrt lota . . . ..
s dvojí donáškou
a měsí
na čtvt lots
ve flis lkách
K9
sa něsíe . . . .
Pošton:
na měsle
ka
a čtrnrti lials
dvojí zášilko
na měsl
ke
nětvrt le
Praha
5
article
Kdo tu klade požadavky
nesplnitelné?
Kdo tu klade požadavky
nesplnitelné?
Nezní li to jako nejbodavější ironie: po
něvadž centrální parlament chřadne a ne-
může z místa, musí to odnésti a odpykat —
sněm království českého tím, že se mu vy-
měří lhůta k činnosti jeho pro blaho stráda-
jící země zrovna od Vánoc do Tř
králů! Ba, nedosti na tom: ale zrovna
v této jedva svolané a již opět zamčené sně-
movně naší, zrovna v této kratičké, novému
zastupitelstvu zemskému tak skoupě vymě-
řené chvíli, má vyklíčiti nálada pro nový
pokus o smír českoněmecký, má
vzrůsti a vykvésti ta jediná a poslední spása
z nynějších ústavních zmatků Rakouska.
Po tom prý co nejsnažněji touží, o to
prý co nejhorlivěji usiluje spravedlivýp
Körber. Nezdaří-li se mu ani tento nejpo-
slednější pokus o smír Čechů a Němcův.
pak prý co nevidět propukne prudká státní
krise jako »bóra«. Neboť vláda rakouská —
vypravují officiosové v Pešti — ocitla
se před důležitými státními nezbytnostmi,
které v zájmu státoprávní jednoty říše, jeji
schopnosti spojenecké, jakož i v zájmu za-
chování míru vyžadovati budou obětí, a to
snad dokonce i velikých obětí na
národech.« (Jde, jak známo, o poříze n
nových děl nákladem asi 500 miliionů
korun a o rozmnožení armády
mnoho plukův, což vymáhati prý bude ročního
vyššího nákladu asi 30 millionů K.)
Nuž a tu prý vláda naprosto dosud neví
jak by si našla a sroubila pevnou, spolehli-
vou většinu v poslanecké sněmovně pro tyto
ohromné oběti.
Körber
Čecho
Němcův
Rakousko
Pešť
6
article
»Bývalá vládní většina pravice nacház
se vinou předešlých vlád v rozvalinácha
německá levice nedopustí žádnému znovu-
sklížení pravice, sama pak naprosto není
schopna většinu pod svým praporem sehnati
Proto nevidí předseda ministerstva ji-
ného východiště, nežli buď ve
sjednání byť jen částečného ná-
rodního dorozumění v Čechách
anebo ve státním převratu do ab-
solutismu, za kterého by sobě vládaty
stamillionové dluhy a oběti na národy uva-
lila sama.
Takový význam přikládá se tedy
v rozhodujících kruzích vídeňských nastáva-
jícím dorozumivacím konfereneím česko-
německým: na zdaru jejich závisí prý za-
chránění ústavnosti a zachování parlamen-
tarismu v Cislajtanii, kdežto zmar jejich
bude prý míti za následek katastrofu ala
»2. prosinec« 1851 a novou Bachiádu.
Nuže, jak sobě vedou němečti
ústavověrci v předvečer této vše roz-
hodující akce? Jakou náladu budí jejich tisk,
jako jejich poslanci-řečníci ve zdejším lidu
německém pro nastávající ty konference
Je při nich viděti nějakou skutečnou ochotu
ke slušnému dorozumění a poctivému smíru
s námi z ohledu na krušný stav lidu i říše?
Ani potuchy ! Jedná se jim jen o to — sva-
liti odium nesmířlivcův na nás, podstrčiti
nám toho »černého Petra«, jak dr.
Pacák vtipně byl celou tu falešnou hru po
znamenal. Klassicky bezděčně vyzrazuje ob-
myslnou tu spekulaci vídeňský dopisovate
do »Hamburger Zeitungu«, an do-
mlouvá jmenem německých pokrokářůva
Pradoveů Schönererovské frakci takto do
duše:
»Bylo by v zájmu Němců čeho želeti
kdyby se německým radikálům po-
dařilo způsobiti na německé pokrokářea
cionály takový mravní nátlak z dola, že by
tím česko-německé vyjednávání o smír bylo
již v zárodku udušeno a tím odium na
Němce v Cechách svaleno.
Nebylo by lze prokázati Če-
chům většího vděku, než kdy by
Petro
Pacák
Němec
Čechy
Cislajtanie
Cecha
hamburger Zeitung
7
article
byli zbaveni nutnosti vystoupit
z nynější své zchytralé reservy a nemu-
sili přesně a jasně povědět, za jakými
výminkami jsou ochotni ke smíru neb
aspoň k delšímu příměři s Němciv
Čechách.
Jsou-li tyto podmínky pro Němce přija-
telny, musilo by se teprv ohledati; však
právě proto jest důležito, aby se Če-
chům poskytla plná příležitost,
by se důkladně vyslovili, aby si
mohli pak činitelové rozhodu-
jící utvořiti bezpečný úsudek
o míře skutečné smířlivosti živlu
českého. — Němečtí radikálové čili
Všeněmci prokazují Němcům v Čechách věru
špatnou službu, když stále horlí, že prý
nesmí k žádnému vyjednávání s Čechy do-
jíti, dokud nebude němčina zákonem vyhlá-
šena za jazyk státu rakouského. To by sice
bylo výborné, ale jen kdyby nám Všeněmci
dovedli udat prostředek, jakým bylo by lze
ústavní cestou státní němčinu vnutit
neněmeckým národům proti jejich vůli?
Však o tom Všeněmci jen důkladně — mlčí.
Či snad se domnívají, že by absoluti-
stická vláda v Rakousku státní němčinu
dekretovala, z vláště pak, kdyby padla
ůstavnost a parlamentarism na-
pohled vinou stranněmeckých??.
Němec
Čechy
Rakousko
Němciv Čechy
8
article
Ejhle, tu je vidíme jako v zrcadle ty
šlechetné úmysly krásných duší německo-
pokrokových a německo-Pradových, s jakými
nazejtří přijdou na sněm český a odtud na
konference. Zcela důsledně tomuto obmysl-
nému macchiavellismu prohlašuje již dnes
německo-pokrokářský tisk naše požadavky
po vnitřní úřadní češtině a po
české universitě na Moravě za
přílišnosti čiro nemožné a prorokuje již
předem, že prý z konferenci nebude nic pro
— naši prý »přemrštěnou hrabi-
vost«. Ano, našel se dokonce již perfidní
německý list — zdejší to »Prager Tagblatt«
— který se opovažuje dějinné pravdě plívati
tak drze ve tvář, že tvrdí: »Všechny
posavadní pokusy o smír rozbily se jen
proto, poněvadž Češi vždy se tvrdohlavě
umínili na nějakém nesplnitel
ném požadavku!« — Ať nám označí,
může-li, jediný takový »nesplnitelný«
požadavek, o nějž se naše desateré vyjedná-
vání s Němci kdy rozbilol
My Čechové ať Staro- nebo Mladočeši
nikdy nepožadovali jsme v příčině národní
pro sebe ve vlastech svých více,
než pouhou rovnoprávnost smen-
šinou německou a to že jest pod slun-
cem XX. století požadavek, jehož nelze vzdě-
lanému staroslavnému národu splniti v říši
evropské, která v základních zákonech své
ústavnosti prohlásila rovnoprávnost všech
národností a zemských jejich jazykův? —
Ano, veškeré naše národní poža-
davky od prvního do posledníh
jsou pneřeny výslovným zně-
ním zákldních zákonů ůsta vy
říšské, tak jako naopak veškeré národní
požadavky Němců přímo a čelmo jim
odporují.
Pradová
Prager
Čech
Němec
Čecho
Morava
9
article
Tak na př. dovoláváme se od 40 le t
spravedlivého volebního řádu pro sněmy
vlastí našich na základě rovného práva všech
občanů. Požadujeme odstranění volebních
nadpráví a nerovnosti, zrušení výsad pro jed
notlivé kurie. Není tento požadavek náš opráv
něn samým základním zákonem
platné ústavy, jenž v čl. II. praví doslovně
»Před zákonem jsou si všichn
státní občané rovni«? — Kdo však
provedení těto rovnosti v nejdůleži-
tějším zákoně, jakým jest volební řád pro
sněm, vždy bídně odporoval? Něme čtí
ústavověrci!
Čl. III. téhož státního základního zákona
ústavy stanoví dále: »Veřejné úřady
jsou stejně přístupny všem státním občanům
My opíráme se o toto základní právo a po
žadujeme, aby i veřejné úřady v krajích
zněmčených našich vlastí byly přístupny
kvalifikovaným našincům. — Kdo ale to-
muto základnímu zákonu klade fanatický
odpor? Kdo to požaduje, aby z veřejných
úřadů v krajinách zněmčených byli vypuzeni
všichni češti úřadníci jen proto, že jsou
Češi? Poznáváte se, vy slavní němečtí ústa
váci? —
My požadujeme ochranu svobody,
života, cti amajetku pro své ro
dáky, usedlé v krajích zněmče
ných našich vlastí. Nezakládá se snad
tento požadavek náš na platných zákonech
ústavních? Vizte články IV. a V., zaručující
volnost usídlení se získávání majetku, vizte
čl. XII. státních základních zákonův, při
znávající všem státním občanům všudea
kdekoliv shromažďovati se a spolky sobě
zakládati: a mluvte, jak šetříte vy, němečtí
ůstaváci, těchto základních zákonů státních
vůči našim českým menšinám ve
zněmčených krajích a městech našich zemí?
Čech
10
article
Čí požadavek je tu splnitelný a čí ne-
splnitelný? Náš, kteří požadujeme na vládě,
aby chránila a hájila státních občanů českých
v krajích zněmčených v jejich svobodě, co
do jejich bezpečnosti života i majetku —
anebo požadavek váš, kteří usilujete hrubým
násilím, terrorem a boykotem »vyčistit« ně-
mecké kraje ode všeho živlu českého?
A když konečně požadujeme, aby se
mládeži naší dostalo v rodných vla-
stech našich vzdělání od školy
obecné po nejvyšší učiliště
vlastním mateřským jazykem, —
jakož aby úřadové veřejní byli zřízeni tak, by
všude nám posloužili jazykem naším, by každá
česká věc byla projednána všejmi
stolicemi jazykem českým, jako
se projednává německá jazykem německým
by úřadové v krajích českých měli úřadní
jazyk český, jako v německých mají ně
mecký: nezakládá se vše to v článku XIX
základních zákonů státních? Je-li to vše
nesplnitelné, pak musíte prohlásit
celý základní zákon ústavy rakouské za ne
splnitelný, chimérický neb podvodný. Poku
toho si netrouťáte, potudezjest a zů-
stane povinností každé ústavn
vlády, aby dbala o provedení zá-
kladních těch zákonů státních
a ne aby se halila ve plášť Körbroviny
říkala: »já nemohu tu ničeho podnikat, poku
se nedohodnete spolu sami. « —
Pokud vláda Körbrova na tom stano
visku setrvá, potud nebude s Němci zdej-
šími řeči.
Pok
Němec
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. prosince. (Ne m ir
nýbrž jen příměří.) Jeden z vídenských
pondělníků reaguje na domněnku, že v příštích
česko-německých konferencích bude vzata na
přetřes také němčina jako zprostředkovací jazyk
říšské rady a nejvyšších centrálních úřadů.
List má za pochybno, že by se tato věc mohla
státi předmělem porad na konferencích. Naopal
jeví se prý snaha, aby otázky, jež se mají na
konfereneích projednati, byly co nejvíce ome-
zeny. Jde prý především o to, aby se nalezl
způsob, jak by se Němci dali zlskati pro schvá-
lení českého vnitřního úřadního jazyka; otázka
zřízení české university na Moravě má být
zatím odstavena. Nepůjde tedy — končí víden-
ský pondělník — o všeobeené dorozumění
nýbrž o jakési příměří, které by umožnilo
parlamentní vyřízení důležitých velkých předlo
hospodářských.
V Praze, 23. prosince. (Vlad. Ko z lov-
ský a Apol. Javorský.) Posl. Kozlov-
ský na žádost vůdcův polského kola upusti
zatím od složení mandátu a podrží jej tak
dlouho, až bude v rozpočtovém výboru vyří-
zena položka ministerstva orby, o níž má refe
Němec
Vlad
Posl
Praha
Kozlov
český univerzita na Morava
12
article
rát. Ryt. Javorský podal o této ochotě posl.
Kozlovského zprávu v »Neue Fr. Presse«,
z níž ji s radostí otiskly listy lvovské, jimž na
mandátu Vlad. Kozlovského záleží ovšem více,
než krakovskému orgánu stančíků. »Gaz. Narod.«
obrací se k posl. Kozlovskému přímo se žá-
dostí, aby vůbec mandátu neskládal, poněvadž
by Halič jeho odchodem z parlamentu utrpěla
rozhodnou škodu. »Naše země — píše lvov-
ský list — nemá kým nahraditi p. Kozlovského
na tom místě, na kterém stojí. A vůbec Halič
nemá nazbyt mužův toho významu, jaký má
p. Kozlovský, aby se mohla spřáteliti s myšlen-
kou, že ustoupí s politického jeviště. V pol-
ském kole jest Kozlovský nezbytným.
Jeho charakter, podivuhodná pracovitost
pevnost přesvědčení činí ho netoliko prvořadou
silou, nýbrž i chloubou polského kola. Byit
hlavním sloupem činnosti polských poslanců na
říšské radě v posledních letech. Jemu děkuje
Halič, že zákon o regulaci řek v jarním zase-
dání říšské rady vypadl příznivě pro nás.«
Lvovský »Předsvit« poznamenává o Kozlov-
ském: »Oči všech obrátily se k němu zvláště
od té chvile, kdy odřekl svůj podpis pod známý
dotaz polského kola stran rituální vraždy, ačkoli
dotaz ten z lásky k židům pokryli svými pod-
pisy všichni ostatní vynikající členové polského
kola . .. Naděje, jež má země v něho, vzrostly
tím mocněji, když na jaře minulého roku zcela
otevřeně projevil svůj odpor proti politice pana
Ryt
Vlad
Kozlovský
Francie . Presse
Halič
13
article
Javorského, jenž příliš ukvapeně na rozkaz
vlády prohlásil úpadek pravice, rozbil spolek
polského kola se stranami autonomními, s ně-
meckými katolíky a se Slovany a tim sblížil
kolo s německou levicí. Od památného dne
8. června r. 1900 datuje se válka, vedená
o hlavní zásady politiky polského kola, t. j.
o to, má-li kolo pomáhati nadvládě levice aneh
ji potírati. V popředí boje proti německé leviei
a spojené s ní vládě Körbrově, podporované
ryt. Javorským, stál posl. Kozlovský . . «
tento list ovšem si přéje, aby Kozlovský by
polskému kolu zachován a aby jeho vlivem byl
mařen vliv ryt. Javorského, jejž pokládá za
škodný celé zemi.
Ze Lvova, 21. prosince. (O příšti tak-
tice ruských sněmovnich poslaneů
dovídá se »Gaz. Nar.«: »V důvěrné schůz
delegátů ruských stran, vykonané ve Lvově, při-
jato neznačnou většinou hlasů doporučiti ruským
poslancům, aby v nastávajícím sněmovním za-
sedání upustili od secesse a účastnili se opě
prací sněmovních.«
Konečné rozhodnuti v té věci stanes
však teprve dne 25. neb 26. t. m., kdy se má
odbýti společná porada ruských poslaneů
ve Lvově.
Javorskij
Slovan
Javorská
Kozlovský
Konečná
Lvov
Nara
14
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 23. prosince.
Persekuce v oknpovaných zemích.
Peštský »Neues Budapester Abendblatte
vyslal do okupovaných zemí zvláštního zpra-
vodaje, aby mu pověděl pravdu o tamních po
měrech. Zpravodaj se vrátil a zahajuje řadu
článků. Celkový dojem shrnuje ve slova: Polo-
žení je tak zlé, že nemůže býti horší. Spoko-
jená místa, jichž ještě se nedotkla činnosť poli
tických úřadův a policejních špiclů Kallayových
spočítal bys na prstech ruky. Policejní úřadníe
jsou v posledních měsících neustále na cestách,
prohledávajíce přibytky, zatýkajíce osoby a uklá-
dajíce pokuty. Nikdo z obyvatelstva se ničeho
přestupného nedopustil, nikomu nic nedokázáno,
nikdo skutečně není v podezření. Policejní akce
má jen ten účel, aby se obyvatelstvo zastrašilo
pro nejbližší budoucnosť. Avšak policie dosa-
huje pravého opaku. Aby přece měla čeho s
chopit, policie dává rozesllati anonymné agita-
torské listy váženým mohamedánům a pravoslav
ným. Sotva je listonoš doručil, přichází policaji
a »corpus delicti« skutečně padá mu do rukou,
obyčejně ještě nerozpečetěn. Ale ani tos
již nedaři. Lidě, dostanou li psaní, sami s ním
Kallayův
Praha
Pola
Neue Budapester Abendblatt
15
article
V drobučm prodejli
ranní číslo o spbě . . . za sh
odpoladní . . . . . . . za 2h
Ve nllslkách na venkovét
zaaní čfslo. . . . . .
cdpolední . . . . . . . . 8h
Inseráty
platí ze hotevě papřaě
Fřeěplatení a inserty přijínná sdnlnl-
strace v Marinnské ulici č. s.
Tam nackázalí se též pedakee
tiskárna s szpelise „Márodnich Lista-
Rukopisy se novraorji.
Marinnský ulice
Márodnich List
16
article
chodí na policii, aby je rozpečetila a pro-
hlídla.
Ruku v ruce s akcí policejní postupuje ka-
tolická propaganda. Brzy prý přijde do okupo-
vaných zemí známý uniatský metropolit halíčský,
hr. Septycký, aby zavedl unii, a s ním
přijde zástup uniatských missionářů.
Rus a Němee.
Do »Schlesische V.« píšou z Rigy: Jistý
německý baron z Kuronska pozval nedávno na
oběd vysokého ruského hodnostu, jenž u něho
býval často hostem. Ale Rus omluvil se listem,
kde psal: Jako Rus musím nyní svoje soukromé
styky obětovati všeobecnému citu slovanskému,
jenž je ve mně právě důtklivěji zraněn a uražen,
než kdykoli.«
Německý list objasňuje, že tak působí na
Rusy poslední udalosti ve světě západo lo-
vanském.
Rus
Rus
Kuronsko
17
article
Žurnalistické podloudnictví
do Ruska.
Čeho třeba Čechům? Tak se táže »katolík«
v »Iler. Bh.« a dospívá k překvapujícímu zá-
věru, že vlastně nepotřebují ničeho, leč rozpáliti
se větší láskou ku katolické církví a k sv. Janu
Nepomuckému, patronu země české, jenž dívaje
se na Čechy s nebeské výše dobře ví, co jim
ještě schází, a vyprosí jim to od boha, budou-li
věřiti v jeho svalost, pro niž důvody pisatel
snáší. Podle jeho mínění Čechové zvláště od
katolické církve nepotřebují ničeho, a kdyby
potřebovali, nechť jen zaťukají na brány Vati-
kánu a bude jim otevřeno. Kdyby Čechové uči-
nili ve Vatikáně jen desátou čásť těch ener-
gických kroků, co ve Vídni, dosáhli by úplné
církevní nezávislosti od »Dujčlandie« a vstoupili
v bezprostřední závislost od Říma. Ucházelí se
Čechové o to ve Vatikáně aspoň poněkud?
Článek má všechny známky, že ho nepsal
Čech, ani klerikál. Nepsal ho ani Rus, nebot
Rus by se nikdy nenadehnul pro »bezprostřední
odvislost od Říma.« Kdo jej tedy psal ? Polák,
dívající se na české věci a potřeby brejlemi,
které jsou vlastní jen dvěma synům matky
Slavie: Polákům a Chorvatům. A tyto brejie
nám Čechům zůstanou cizími.
Čecho
Iler
Nepomucký
bůh
Čo
Polák
Chorvat
Rusko
Čechy
Vatikán
Vídeň
Řím
Rus
Slavia
18
article
Nebudeme s p. pisatelem šíře polemisovati,
ukážeme pouze na jedno, co jej usvědčuje
z nepravdy.
Nižší české duchovenstvo, vědouc, žeje
v té příčině česká věc od vyššího duchovenstva
v Čechách zrazena, podepisovalo žádost ke stolici
papežské, aby nesvolila k roztržení Čech podle
národností a nevydávala naši národnost v šane
germanisaci ve velké části naší vlasti. Jakmile
o tom zvěděl pražský arcibiskup bar. Skrbenský,
zapověděl podepisování této žádosti, kterou vše-
chen český národ schvaloval,
Kterak pak má český národ tlumočiti pa-
pežské stolici svá přání a potřeby, když se k ní
nedostane ani hlas duchovenstva, zní-li po-
ctivě česky?
Mohlo by se to ještě zkusiti s peticí, která
by se dala podepsati Čechům laikům a která
by se pokryla milliony podpisů. Ale český národ
odvykl si od Říma očekávati, že by vyhověl
jeho přáním a potřebám, a proto bychom se
nedivili, kdyby dal pražskému arcibiskupu jiným
způsobem na jevo, jaké pocity v něm vzbudilo,
že církev římská nevzdala se dosud své hiisto-
rické úlohy v Čechách a všude podává ruku
germanismu na škodu jazyka a živlu českého.
Prušácká opovážlivost.
Sbírky, zavedené mezi rakouskými Slovany
a především ovšem mezi haličskými Poláky ve
prospěch obělí vřesenských, učinily na Prušáky
nepříznivý dojem. Toho se nenadáli. Očekávali,
že rakouští pangermáni ve prospěchu prušácké
věci dovedou rakouské Slovany udržeti dosti
hluboko pod vodou, aby svým bratřím pod ně-
meckým jhem nebyli s to podati ani mravnou,
ani hmotnou podporu. Proto jim sbírky ve
Skrbenský
Čecho
Polák
Čechy
Řím
20
article
Na Štědrý den.
Na Štědrý den.
Paběrky národopisné. Podává Jan V. z Finber ka
Přijde-li do stavení, kde chovají dobytek
drůbež, na Štědrý den ráno muž, budou s
lihnout v tom roce více kohoutky než slepičky
houseři více než husy; stelná kráva bude mii
býčka; přijde-li dříve žena, vše bude naopak
Světlé Vánoce, tmavé stodoly, tmavé Vánoce,
světlé stodoly. Zelené Vánoce, bílé Velikonoce.
A naopak. Bílé Vánoce, zelené Velikonoce.
Po večeři vezme děvče ubrus, který by
prostřen při večeři, pod paž a vyjde s ním n
ulici. Od jakého řemesla potká muže, takového
řemesla bude její ženich. Některá tím ubrusem
hocha uhodí. Béží-li za ní, vezme si ho, ne
všimne-li si a jen zabručí, nevezme si ho.
Po večeři sbírají se drobty jídla a házej
do studně, aby byla dobrá voda.
Lije se olovo. Co si chlapec ulije, tíms
stane. Co si uliji děvčata, takového řemesla
budou jejich ženichové.
Na Štědrý večer hází se přes hlavu střevle
Komu se obrátí špičkou ven, půjde z domu.
Rozkrojí se jablko. Komu se objeví kříž
przy zemře, komu hvězda, bude dlouho živ.
Do ořechových skořápek postaví se svičky
a pustí se jako lodičky na vodu. Komu nej
dříve svíčka shasne, do roka zemře.
Na Štědrý den jídáváme hrách, abychom
byli silni, měli hodně peněz a aby se peníze
držely.
Je-li na Štědrý den hojnost hvězd, bude
mnoho kulatého ovoce a bramborů.
Kousek chleba na jednu a kousek housky
na druhou stranu nože připevníme niti. Nůž
zarazí se do trámu. Pod kterým kouskem do
rána nůž zrezavi, na to obilí bude zkáza.
Do dvanácti mísek cibulových na prkénko
v sadě postavených a dvanáct měsíců předsta-
vujících, dáváme po špetce soli. Ve které se
objeví do rána voda, ten měsíc bude mokrý
dešlivý.
Než jde děvče na půlnoční, dá si do
sklepa vodu s nádobou. Když se vrátí, podívá
se do vody. Či podobu uvidí, toho si vezm
za muže.
Jan
bílý Velikonoce
zelený Velikonoce
21
article
Dávají na stůl před sebe při večeři svíčky
Komu dřív shasne, nejdříve z přítomnýeh
zemře.
Kdo na Štědrý den se postí a nejí až př
večeři, uvidí zlatá prasátka.
Kohoutům a houserům i psovi dávají
Štědrém dnu kousek česneku, aby byli čill.
Zbytky od večeře dáváme krávě, aby měla
dobré mléko.
O půl noci chodí se děvčata dívat do vody
koho uvidí, toho si vezmou.
Jak se rozsvíti, divá se matka, mají-li pří
tomní všichni stín. Kdo nemá, do roka zemře-
Pod ubrus dávají se peníze, aby se v domě
držely. O půl noci teče na řece víno.
Na Štědrý den má se umýti podlaha a n
ni roztřásti sláma, poněvadž se Kristus Ježíš
na slámě narodil. Ta sláma se dá po kousku
dobytku, aby nikdy nestonal a nikdo ho ne-
uhranul.
Hoši i děvčata o půlnoci třesou v zahrad
stromkem, říkajice: »Třesu, třesu bez, ozvi se
mi pes, má panenko (můj miláčku), kde's. Ze
které strany pes ozve se, z té bude jejich milý
neb milá.
Když jde hospodyně o Štědrém večeru nej-
dříve od stolu, říká se, že se ji rozběhne drů-
bež. Zbytky od večeře, nejvíce skořápky, dá-
vají se ke stromům, aby nesly ovoce.
Po večeři rozběhne se děvče pro pár po
linek, nepočitá je, toliko do náruče bere. Teprve
ve světnici je spočítá. Je-li jich sudý počet, za
rok se vdá, je-li jich počet lichý, musí ješt
posečkati.
Do naplněné mísy vodou hodí se dvě ja-
blka. Děvče vodou zamíchá a myslí si při tom
na hocha. Tuknou-li se jablka, dostane k lí-
bání za muže hocha, na kterého si myslela.
Po večeři podíváme se oknem ven. Zdá-l
se, že jsme uviděli nosidla, zemře v roce ten
člen rodiny, který při večeři schází.
Kdo má první ořech shnilý nebo prázdný,
do roka zemře. Kdo se o štědrém dnu vy
koupe, v tom roce onemocní. Kde nejdřive
rozsvítí, v tom stavení nejdřive někdo zemře.
Děvčata prosekají na řece otvor v ledu.
Kristus
Ježíš
22
article
Když bije půlnoc, dívají se do vody. Co se
jim zjeví, to se do roka stane. Také chodi
tlouci na chlévky; ozve-li se vepř, nevdají se,
ozve-li se kohout, vdají se do roka.
O půlnoci vyjdeme ven a hodíme přea
hlavu vejce. Zaboří-li se do sněhu, zůstaneme
doma, kutáli-li se po něm, odejdeme z domu.
Na stůl dávají někde čtyři talířu. Po
jeden dají růženec, pod druhý prsten, pod třet
chléb a pod čtvrtý peníze. Ukáže-li kdo za-
mhouřenýma očima na růženec, toho roku
zemře; na prstýnek, vdá neb ožení se, ukáže-li
na chléb, bude míti vždy dost živobytí; ukáže-l
na peníze, přijde k nim toho roku lehoučko.
Hospodyně sypají na štědrý den obilí všeho
druhu mezi provazové kolo a svolají slepice,
aby nezanášely: prosypává se jim takédo
23
article
obruče, aby držely se pohromadě a neroz
cházely se.
Kdo o štědrém dnu upadne, brzy zemře.
Také do roka zemře ten, kdo rozsvěcuje pře
večeří lampu a sirka mu shasne.
Před půlnoci nemá nikdo choditi do ko
stela, poněvadž kostlivci mají také štědrý večer
Kdoby do kostela šel, ten by byl od nich roz-
trhán. Po půlnoci zase chodivají dušičky, kdo se
tam zdrží, udusí ho.
Hospodyně dává na práh koště. Kdo je
nezvedne a jen překročí, bude po celý rok liný.
Komu se zazelená prut o sv. Kateřině uříz-
nutý, bude dlouho živ a štěstí mu pokvete, komu
uschne, bude churavěti a zemře. Také jeden
z rodiny zemře, když sedí při večeři lichý
počet osob.
Hoch vyběhne o půl noci ven a hodí pře
hlavu střevíc. Kam je špičkou obrácen, z toho
domu si přívede nevěstu.
Kdo ji na štědrý den syrový hrách, bud
míti boláky. Kolik hrachů, tolik ořechů.
Na práh chlévu sypeme písek, aby čaro
dějnice dobytku neškodila.
O Štědrém večeru nadělají děvčata kne-
dlíčky a do nioh zadělají papírky se jmény
mužů a dají vařiti. Který knedlíček vypluje nej-
dříve, rychle rozříznou a papírek rozvinou. z
muže dostanou toho, jehož jméno bylo v kne-
dličku.
Uschované kosti od večeře schovají se do
sv. Marka. Pak vezme hospodář hospodyni na
záda a kosti jí hází přes hlavu, řikaje : Dej.
Bože, hojnou úrodu. Hojná úroda také bude.
je-li na štědrý den vítr.
Se zbytky od večeře jdeme ven. Potkáme-l
bábu, budeme míti neštěstí, potkáme-li dědka
budeme v tom roce šťastni.
Kateřina
Marek
Dej
24
article
Kdo jí na štědrý večer jáhly, u toho budou
se držeti peníze, proto má se vařiti kaše. Také
se ji houbovec, aby byl člověk moudrý.
Při večeři sedá hospodyně na peroutku,
aby měla hodně housat. O štědrém dnu sypaji
husám oves nohavicí mužských kalhot, aby se
držely housera.
Vánočka schovává se pro krávy; když jim
někdo učaroval, má se jim jí kus dáli.
Koho se chceme zbaviti, počíháme si na
něj o Štědrém večeru. Jak vyjde, uhodíme ho
skořápkami od ořechů v šátku svázanými a on
brzy zemře.
Na Štědrý den dává hospodyně čeledinovi
černou a bilou buchtu. Čeledin musí obě pod
žlabem ve chlévé snísti, aby si dobytek ne-
vybíral.
Je-li na Štědrý den hezky, budou lidé málo
umírati. Která matka na Štědrý den pere,té
budou churavěti děti-
Po večeři napalíme skořápku ořechu. Když
zahoří, shasneme ji. Jde-li kouř do výšky, budeme
dlouho živi, jde-li stranou, brzy zemřeme.
O Štědrém dnu nemáme nic půjčovati, aby
se nevynášelo štěsti. Také se nemáme divati do
zreadla, abychom nedostali žloutenku, a také ne
při večeři oknem, neboť kdo vidí stín, nedočkal
by se nikdy vic Štědrého večera.
Slupky z okrájených jablek házejí dévčata
přes hlavu. Které se písmeno se utvoři, tím za-
činá jméno budoucího muže.
Na sv. Lucii začnou děvčata plést punčochu
a dokončí ji až na malou dirku na špičce.
Dirkou tou dívají se potajmu o půlnoční na oltát
a vidí prý čarodějnice zády k oltáři obrácené
a dojačky na hlavách mající.
Čeledin
Lucius