2
masthead
NÁRRODNÍ LSTY.
3
masthead
23. prosince 1901. Číslo 352.
4
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Rusovy poznámky ke knize
Chéradamově.
Ruský publicista Šarapov v nejnovějšín
svazečku svých spisů (3aMpOBa«) podává
obsah Chéradamovy knihy »Evropa a rakousk
otázka na počátku XX. věku« a činí k ní ně
které zajímavé poznámky.
Pan Šarapov se osobně seznámil s panem
Chéradamem za jeho pobytu v Rusku a čin
mnohé poklony jak jemu, tak jeho spisu, př
tom pak precisuje ruské stanovisko.
Pokud se týče nebezpečí pangermanismu.
Šurapov je za jedno s Chéradamem, že jest jím
ohrožena celá Evropa i Asie. I s tím souhlasí
že Rakousko-Uhersko musí být vytrženo ze
spárů pangermanismu. Avšak rozchází se s ním
jak v názoru na historickou podstatu Rakouska
tak v úvaze o tom, jak by měla být uspořádána
budoucnost Rakouska.
Rusov
Chéradamův
Šarapov
Chéradam
Evropa
Rusko
Asie
Rakousko
5
article
Rozumuje: Francii zdá se býti dostatečným
aby bylo zabezpečeno trvání Rakouska. Ona se
stará, aby Rakousko nebylo od Německa po
žráno ani roztrháno, aby Německo nedospělo
přes Rakousko k Terstu a dost. Chéradame s
domnívá, že Rakousko potom nevyhnutelně stane
se slovansko-německo-maďarskou svobodnou fe-
derací, jež by byla překážkou teutonského roz-
prostranění na jih. Ale »rakouská federace«
byť i jí bylo souzeno vzniknouti, nemohla by
míti dlouhého trvání. Kdyby v ní měli převahu
Němci, bylo by to zase staré Rakousko, pokorn
ležicí u nohou Berlína. Kdyby v ní nabyli pře
vahy Slované, odtrhly by se Uhry; maďarská
pak hegemonie za Litavu nepokročí, k tomu ne
svolí ani Němci, aní Slované. (To se tak apo
dikticky tvrditi nedá. Nynější maďarská po
litika, zhlédnuvší se na vzoru německém
a uživající na potlačení Slovanů týchž násilných
prostředků, jako politika německá, ovšem může
býti Slovanům cislajtanským tak málo sympa
tická, jako translajtanským. Ale rozmnoží-lise
počet těch Maďarů, kteří dosavadní tiszovskou
politiku pokládají za pochybenou, tak, že by se
k veslu dostali dědici tradic šlechetných Deákův
a Szochényiů, smýšlení cislajtánských Slovanův
o Maďarech rázem by se změnilo a také by
Chéradam
Němec
Slovan
Maďar
Deákův
Szochényia
Slovanův
Francie
Rakousko
Německo
Terst
Berlín
Uhry
Litava
6
article
Slovanův uherských upravil by se tak příznivě
že by jim byl pojištěn nejen život, nýbrž
rozvoj. Red. » N. L.«)
Kdyby však nemožné stalo se možným —
pokračuje p. Šarapov — a Rakousko-Uhersk
proměnilo se v mírnou federaci, v jejíž polo
vině západní převládali by Slované a ve vý
chodní Maďaři, slovanskému Rusku sousedstv
takové federace nebylo by na prospěch, protože
poměr nového Rakouska k Rusku zůstal by
stejně nepřátelským, jako poměr Rakouska sta
rého. Proč je nám Rakousko nepřítelem ? Jen
pro své němectví, jen pro své lnutí k Berlinu?
Kdyby se Rakousko osvobodilo od vlívu Ber
lína, nestalo by se nám o nic lepším přítelem,
protožel je nositelem římsko-kato-
lické idey, jež nedá se srovnati se svobodou
a štěstím pravoslavných národů na Balkánském
poloostrově . . . To vadí nám Rusům, ale ne-
vadí Francouzovi. Chéradamovi jde jen o to,
aby zastavil Němce a dík mu i za to. Ale nám
je toho málo. Nám nezáleží na »evropském
míru«, »evropské rovnováze« a »civilisaci«,
nýbrž na zájmech Slovanstva a pravoslaví, t.j
naše zájmy jsou eírkevní a plemenné. S Ché-
radamem možno zatím souhlasiti v jednom
německé nebezpečí skutečně jest, jest vážné
veliké. Němec musí býti zastaven, to jest nevy-
hnutelno, jinak bude pozdě. Na tuto hlavní
nejbližší věc naše diplomacie je dostatečně při-
pravena — nu, a další osudy Rakouska a Bl
kánského poloostrova jsou věcí budouenosti.
Slovanův
Šarapov
Slovan
Maďar
Rus
Francouz
Chéradam
Němec
Rakousko
Rusko
Berlín
Reda . » N . L
7
article
Ultimatum argentinské?
Ultimatum argentinské?
Do Říma — Italie má četné styky s Argen-
tinou pro hojné tamní osadníky italské — došly
zprávy, že Argentina poslala chilské republice
ultimatum, v němž žádá, aby v nejbliž-
ších hodinách odpověděla na její požadavky.
Tím by se ovšem byla situace, v poslední době
povolností obou stran značně zlepšená, mohla
opět zhoršiti, dlužno ovšem ale vyčkati, po-
tvrdí-li i dnešní depeše zmíněnou zprávu
římskou.
„Attentát“ na Roosevelta.
V sobotu napadl jakýsi muž v Novém
Yorku presidenta republiky na ulici, chytil jej
za rameno a cloumal jím, načež ale president,
jenž byl provázen lordem Panucefalem, srazil
jej k zemi. Dle všeho byl muž ten choromyslný.
Baissistům bursy, trpícím právě bez toho kra-
chem na trhu měďovém — ve 14 dnech klesla
cena mědi o více než 15 zl. — cinovém —
od počátku prosince klesla v Londýně cenu
cínu o více než 120 zl. — a železářském —
surové železo kleslo v Glasgowu ve 24 hodi-
nách o více než 3 zl. — přišel ovšem attentá
taký velmi vhod. Jako na objednanou.
Panamerický sjezd.
Panamerický sjezd v Mexiku usnesl se
zříditi v Novém Yorku panamerickou banku.
Prvním úkolem jejím má býti, aby financovala
panamerickou železnici, jež, jak známo, probl
hati má celou Amerikou od severu na jih.
Pruský prine do Poznaně.
V Berlíně proslýchá se, že v čelo pátého
armádního sboru v Poznani má býti poslán prine
Bedřich Leopold, svak císaře Viléma II. Rozum
se, že za nynějšího polsko-pruského konfliktu
není opatření toto prosto politické příchuti.
Roosevelt
Panucefal
Bedřich Leopold
Vilém II
Řím
Argentina
Nový York
Londýn
Glasgow
Mexiko
Amerika
Poznaň
Berlín
8
article
Ještě k poměru franko italskému
Ža nedlouho dojde ve francouzské snémovne
poslanecké k rokování o rozpočtu ministerstva
věcí vnějších. Praví se, že ministr Deleassé při
tom potvrdí zúplna vše, co ministr Prinetti byl
v italské sněmovně o poměru franko - italském
prohlásil. Již nyní na Quai d'Orsey potvrzuji
každému, kdo slyšeti chce, že Tripolis a jeho
pozadí není prý nijak eílem politiky francouz-
ské, že kraj tento africký, proti Italii ležící, po-
nechává se úplně příštím záluskům Italie a že
tudíž není již žádné příčiny (a což Tunis, Kor-
sika a Nizza ?) ke sporům franko italským. Po-
chopujeme, že nynější anglofilská vláda Waldeck-
Rousseauova, jež bez hlesnutí Anglii ponechala
Fašodu, sleduie politiku takou, ale pochybujeme,
že by na trvalo Francie zříkala se nároků
na Tripolis, který jest pojítkem mezi tunisko-
alžírskou državou její a mezi Egyptem. Na země
Faraonův, třeba že dnes Angličany obsazené
francouzská politika budoucnosti nemůže resigno-
vati, neboť Francie nemůže na vždy ponechávati
v cizích rukou oboje vyůstění Středozemního
moře, tím méně toho, kudy vede cesta k jej
zadní Indi.
Deleassé
Prinetti
Rousseauův
Tripolis
Tunis
Nizza
Waldeck
Anglie
Fašoda
Francie
Egypt
středozemní moře
Quai d ' Orsey
9
article
Oživené hnutí irské.
Část liberální strany anglické prohlásila ústy
Roseberyovými Irčany za nepřátele britské řiše
V době, kdy Irsko stává se vzhledem na zahra
ničné poměry Anglie činitelem tím silnějším také
ve vnitřní politice její, jest tento kousek Rose
beryův, kterýž se vynoří na povrch politický
vždy, kdykoli jest na snadě krise ministr presi
dentská neb aspoň vůdcovská, ale jenž ustupuje
v soukromý život ihned, kdykoli jde o to, bojo-
vati o nějaké zásady, se stranoviska liberální strany
anglické zrovna tak osudný, jako když zřekl se
svého Gladstonova odkazu: boje proti horní sně
movně. Irsko skutečně jest na tom, v době nej
bližší zaměstnati opět celou vnitřní politiku an
glickou vzdor tomu, že politický dandy Roseber
pokládá je již jaksi za quantité negligeable.
Gladstonův
Irsko
Anglie
10
article
Zvláště agrární agitace irská nabývá opět moc-
ného rozmachu. Ovšem ještě počátkem tohot
měsíce prohlásil státní tajemník pro Irsko Wynd
ham v jedné řeči veřejné, že agitace mezi agrár
ním obyvatelstvem irským nezavdává podnětu
k žádným obavám.
V pravdě ale stoupl opět velice vliv slavné
»rolnické ligy« irské, jejímž přičiněním vyhlášen
opět proti oněm irským nájemníkům, kteří by
platili nájemné vyděračským anglickým velko
statkářům (landlordům) bezohledný boykot. Jak
známo, po zlomení irského boje za svobodu
byla půda irská rozdělena anglickým velkostat
kářům a irští rolníci zůstali na ní již jen jako
pouzí nájemníci osedlí.
Na onen povel ligy irské došlo také již
k bouřím v mnohých okresích irských, do kte-
rých také již anglická správa vojsko vyslal
Ovšem, jako všecky slepé vlády, myslí i ny
nější konservativní vláda anglická — a lor
Rosebery, jemuž liberalism byl vždy jen spor
tem, připojuje se k ní — že bude lze zdolat
oprávněné hnutí irské násilím. Dala již poslance
irského O'Kellya pro podporování agrární agitace
irské odsouditi na dva měsíce do vězení. Za
kročila soudně i proti dalším »agitátorům irskýme.
V příštím zasedání anglieké sněmovny budel mít
tento policejní režim v Irsku zajisté bouřlivou
ozvěnu. Jest ale otázkou, nevyvolává-li Anglie
nová nebezpečí tím, že ve chvili, kdy daleko
ještě není »hotova« s kmenem burským, již
opět dráždí mnohem četnější národ k odporu
nejkrajnějšímu.
Rosebery
O Kellya
Irsko
Anglie
anglieký sněmovna
11
article
Společenský pivovar pražských
sládků v Brániku
Společenský pivovar pražských
sládků v Brániku
konal včera dopoledne v místnostech první veřejné
odborné sladovnické školy v Praze, v Marianské
ulici řádnou valnou hromadu akcionářů za přítom-
nosti 53 akcionářů osobně a v zastoupení s 5384 hlasy
a 2212 akciemi. Předseda správní radyl pan Jose
Zítka uvítav přítomné, věnoval posmrtnou vzpo-
mínku zesnulým členům správní rady pp. Kope-
ckému a Reisingrovi a revisorovi účtů p
Žem lovi, jimž prokázali přítomní poslední poslu
povsláním. Na to po schválení protokolu mimořádné
valné hromady, podaného tajemníkem p. Lede
rerem, přednesl ředitel p. Kreutzer zprávu vý-
roční, z níž vyjímáme: V době od 20. listopadu 190
do 30. září 1901, tedy za dobu pouze desetiměsíčn
vystaveno 77.972 hektolitrů píva, naproti tomu ale
uvařeno 93.500 hektolitrů, což odpovídů roční výrobě
110.000 hektolitrů. Za první tři měsíce vystaveno
pouze 18.408 hektolitrů, avšak již za další 3 měsice
zvětšil se odbyt o dalších 23.245 hektolitrů a tak
odbyt stále utěseně stoupal, ač bylo se vystříhalo
použití prostředků nezřízené konkurence snižováním
ceny piva a poskytováním úvěru, neb pohledávky z
pivo obnášejí pouze 67.321 K 63h.
Ač pívo naše při neustále stejně dobré jakost
došlo na první rok uspokojivého odbytu, nemolil být
čistý výtěžek za toto desítiměsíční období taký, jaký
bychom si přáli, obnášelť pouze 67.554 K 48 h, ne
bledé ovšem na značný obnos 71.020 K 4 h, který
byl na amortisaci odepsán, ač amortisace v tak značné
výši nebyla potřebna, ježto stavba i veškeré zařízení
je nové. Nicméně jsme i s límto obnosem zisku spo-
kojeni, uváží-li se, že by byl daleko vyšším, kdyby
nebyly nastaly hned při počátku překážky, jichž od-
stranění leželo úplně mimo dosah správní rady a
s nimiž musí počítati prvním rokem každý závod.
Jose Zítek
Kreutzer
Praha
12
article
Jelikož veškeré závady, jež měly vliv na snížení
výtěžku, odstraněny jsou a ježto spotřeba chmele
ječmene pro příští rok byla za ceny mnohem nižší
uhražena a taktéž jedna z nejhlavnějších surovin,
slad, vlastní výrobou zabezpečen, k čemuž velevíla-
ným je přírůstek, který docílen ve sladovně ve sta-
rém zakoupeném pivovaru a ježto i cena uhlí ne-
ustále klesá, naproti tomu ale odbyt piva našeho
stále utěšeně stoupá, lze se pro příští rok určité
nadíti, že čistý zisk stoupne a dosáhne nejméne
takové výše, aby investovaný v podniku kapitál by
náležitě zůročen a tím veškerá snaha a práce
správní rady již druhým rokem byla zdarem koru
nována.
Na vlastenecké a dobročinné účely bylo již prv
ním rokem pamatováno a poskytl závod náš za ne
celý rok svého trvání přiměřených podpor.
V příčině exportu našeho piva za hranice, ome-
zili jsme se na ten čas na pouhé vyjednávání, ježic
vývozní poměry nejsou přiznivy, aby se mohlo
tomto odvětví, zvtáště ve velkém, něco s prospěchem
podniknouti.
Rozvaha ke dni 30. září t. r. vykazuje a ktiva
na účet: pokladní K 4696.40, aktivních směnekk
400.—, cenných papírů K 61.400.—, jistot úvěrních
K 93.122.70, pozemků K 614.317 05, zalízení k
58.453.75, stavby K 2,020.765 36, závodní dráhy k
21.046.82, strojů K 771.187.40, nádobí K 325.619. 01.
inventáře v pivovaru a v různých hostincích k
89.343.32, koní 25.972.42, různých dložníků k
290.362.80, zásob K 393.791.20, předem placeného
nájemného a pojistného K 6889.35, starého pivovaru
v Braníku K 84.691.—, inventáře v starém pivovaru
v Braniku K 5224 —; úbrnem K 4,866.882.58. —
Passiva vykazují: v účtě: akcií K 2,400.000.—
passivních směnek K 1,700.000.——, různých věřitelt
K 606.205.40, složné jistoty K 93.122.70, ztráty
zisku K 67.584.48.
Braník
13
article
Debaty o zprávě výroční zúčastnili se pp. No-
votný. Kamenský, Ruth a Macháček
načež byla po vysvětlení, podaném panem ředilelem
Kreutzerem, schválena. Účet ztráty a zisku byl
po dotazech pp. Novotného, Šáry a Fižera
jež zodpověděli pp. Kreutzer a Lederer, schvá
len jednohlasně. Rovněž jednohlasně schválen byl
návrh pana taj. Lederera, aby aprávní rada byla
zmocněna, uzná li toho zapotřebl, učiniti půjčku
hypotekární. Po návrhu pana dra. Prachenského
kterýž podal zprávu revisorů účtů, bylo uděleno
správní radé absolutorinm.
Ve příčině rozdělení čistého zisku za minulý
účetní rok schválen byl jednohlasné návrh pana
řed. Kreut zeta, učiněný jmenem správní rady
aby se tento zisk za účelem posllení mladého zá
vodu přeuesl na úcet přištího roku. Praesenčn
známky správní rady byly po odůvodnění p. dra
Kronbauera ustanoveny obnosem 20 K za schůzi
a revisorům účrů byla po návrhu p. řed. Kreu
ze rapřitzánta odmena úhrnem 1000 k
Při vykonaných doplňovacích volbách byli zvo-
leni do správní rady na tři roky pp.: Jos. V. No
vák, dr. Karel Urban a Václ. Wach, na zbýva
jící období p. Iv. Hájek, náhradníky pp. Antonín
Landa, Theofil Praus a Jaroslav Řubeš a ná-
hradníkem revisorů účtů p. Jos. Šimá ně.
Kamenský
Ruth
Macháček
Kreutzer
Novotný
Šára
Fižer
Lederer
Kronbauer
doktor
Urban
Václ
Iva
Hájek
Landa
Praus
Řubeš
14
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Vydavatelé denních časopisů
pražských ochotně vyhověli proje-
venému přání svého technického
personálu, aby v den štědrovečerní,
tedy v úterý dne 24. prosince 1901,
typografieká práce pro příští číslo
ranní jíž o 5. hodině odpoleúní byl
ukončena.
Za tou příčinou přijímati bude
zítra v úterý dne 24. prosince t. r.
naše administraee inseráty pro
ranní číslo středeční jen do 3. hod.
odpolední. Administrace našeho
lstu bude v úterý dne 24. t. m.
i v hodinách poledních otevřena.
Odpolední vydání „Národních
Listů“ zítra dne 24. t. m. ne-
vyjde.
Vůdce německých nacionálů dr.
Derschatta měl onehdy řeč, v níž vykláda
o vývoji politických věcí v Rakousku a doka-
zoval, že jedinou příčinou, proč parlament ne
mohl z místa, byli jsme my Čechové, na něž
prý spadá vina za všechnu tu bídu politickou.
doktor
Derschatt
Čecho
Rakousko
15
article
kterou prý tato říše je stížena. My prý jsme t
byli, kteři zavlékli jsme ji na pokraj záhuby
a dokud prý nebude rozřešena otázka jazykov
v Čechách a na Moravě, nebezpečí to prý ne
pomine. Pan Derschatta uznal, že všechen dalš
osud Rakouska odvislý je od zdaru česko ně-
meckých konferenci. Němečtí nacionálové ne-
mohou prý pochopiti Všeněmce, vlastně Seho-
nerera, který prý káže, že zrádcem ten, kdo
z Němců se opováží těmto konferencím obeovat
dříve, dokud nebude prohlášena němčina za řeč
státní a dokud nedostane se Brnu z brusu nové
university německé a nikoliv české. Dr. Derschatt
nazývá tyto požadavky, splněné před konferen-
cemi, nesmyslnými. Děkujeme panu Derschattovi
že tak činí, vždyť na biledni, že jen do blá-
zince patřila by strana, která by se šla radit
tom, co již před poradou dávno bylo vyřízeno
v její neprospěch. To je snad politícká logik
pana exrytiře Schönerera, ne ale lidí politicky
příčetných. Ostalně pan Schönerer dobře ví, jak
bychom s takovým pozváním ke koniferenefm,
jakých by si on přál, naložili. Némečtí nacio-
nálově tedy přijdou, což ovšem, pokud jde
o výsledek konferencí, je toléž, jako kdyby tam
zůstali. To, co Schönerer žádá, aby se stal
před konferencemi, žádati budou ostatní Něme
aby se stalo po nich. Vždyť pan dr. Derschatta
prohlašuje jedním dechem v polemice se Vše-
němei, že také nacionálové na nic nepřistoupí.
Derschatt
Němec
doktor
Schönerer
Čechy
Morava
Rakousko
Brno
16
article
čím by byla poškozena nynější německá držav
a co by se příčilo zájmům říše. My pak dobře
víme, co dle názorů německých je ta jejich
država a jak néžnými jsou strážci interessů r
kouských, když jde o nějaký ústupek jazyku
našemu na vrub něměiny. Za takových okolnost
není těžko postaviti horoskop chystaným konfe-
rencím. Výsledek jejich bude smutný i ukáže
se, že tam, kde zájmy se křižují, na klidné
vyrovnání sporů nelze pomysliti; v takovém
případě že je nezbytně zapotřebi, aby rozhodl
po právu a po zákoně třetí, který v tomto pří-
padé nemůže býti jiný, než vláda, jejíž je t
ostatně povinností nejen oproti národům, nýbrž
také oproti říši.
17
article
— Německé duchovenstvo pro národ
nostní rozdělení diécesí v Čechách. Nedost
na sjezdu německého kleru v Mostě, na něm
přijata známá bojovná resoluce proti pamětnímu
spisu českého duchovenstva, bojovní jespáct
v Opitzově stádci vystoupili nyní ještě zvláštním
agitačním spisem proti důvodu českého duchoven
ského promemoria a pro národnostní rozdělení du
chovní správy v české »provincii«. Jedná se zvláště
o to, aby událost tato vešla co možná v nejširš
známost českého duchovenstva, kteréž svýmt-
skem pravidelně bývá zanecháno na holičkách
a bez informací o tom, co se v protivném t
boře děje. Důvody, uváděné v bojovném spise
německého kleru, jsou věci teprve druhořadne
důležitosti, jsouť vytrhány z onoho plotu.
v němž se, jak známo, hůl vždycky najde. At
se již ani nezmíníme o »historických« vývodec
řečeného spisu, nadepsaného: »K otázce něme-
ckých biskupství v Čechách. Slovo k objasnění
a upokojení, ze středu německého duchoven-
stva«. — neboť historické důvody tyto prozra-
zují, že pocházejí ze školy německého spolku
pro dělání historie Němců v Čechách — zají-
mavější jsou odstavce spisu, na nichž se věc
protřásá se stanoviska národně politického. Ani
na tomto poli sice němečtí páni páteři ničeho ne-
dokazují, ale pro jich stanovisko je typickým
názor, že »nové rozdělení podle jazykových
hledisek« jest hlavně proto nutné a kýžené, že
v posledních dobách v Čechách povstaly boje
v nichž si jedna strana říci musí, že se tu bo-
juje válka budoucnosti, kteráž její národnost
v této ohrožuje národnostním zničením, kdežto
druhá strana s veškerým ohněm národnosti
teprve před nedávnem k národnímu sebevědom
procitlé, všechny své syny duchovní i světské volá
do zbraně, aby bývalá velikost vlasti
Opitzův
Němec
Čechy
Most
Ata
18
article
národa byla znovuzřízena i aby za tím účelem
především byla půda domoviny vyrvána »cizinei
a nepříteli«, kteráž mu sv dobách těžkých byla
národu domorodému odňata a cizí národností
zaplavena«. Bojovná posice, do kteréž se něme-
cký klerus tedy staví, jest posicí nepravdy, ne-
boť pisatel německého spisku neštití se používati
prolhanosti a jejích pomůcek a ve vědomí,ž
na místech, pro něž německý spis o diécesích
v první řadě míněn, nebudou důvody německého
kleru vyvracovány, opakuje nejničemnější bá-
chorku o národnostním zničení Němců v Čechách
Némečtí velební pánové, kteří sami z vlastního
názoru věci znají zevrub, neštítí se lži, což na
jejich duchovenské povolání vrhá divné světlo.
To však těmto sluhům Páně při jejich polemi-
ckém výpadu proti českému duchovenstvu, kte-
réž se o německém kněžstvu ostatně ve svém
promemoriu ani slůvkem nezmiňuje, pranie
nevadí; prozrazujít s dostatek, že se
jim jedná nikolivo svatou záležilost,
evangelia nýbrž především o štvaní, E němuž musílo
posloužiti i české heslo „Svůj k svému!“ a hlavně
vlastně nejhlavněji o sladké obročí, Otázkou chlehe
Němec
Čechy
19
article
s oslalní farskou pomazánkou trěí polemický spia
německého duchovenstva jako měch žebravého mni
chia a to je velevýznamno, že duchovenští interessenti
rozdělení Čech pohánění jsou týmž prapůvodem, jako
světští interessenti němečtí úřadníci. Také němeči
kněži naříkají, že česká převaha ve správě diécesníje
zdrcující a že na německé fary šmahem dosazení bý-
vají čeští kněži, což je smýšlenkou i z toho důvodu
směšnou, že litoměřický biskup je nucen bráti du-
chovníky katolické pro fary a beneficia ve své diéces
ze Sas. : - Již tyto uvedené podrobnosti svědčí, ž
spis tento jest dílkem ducha Frindova, jehož ctižádo-
stivým cílům šlape se tu stezička. Lze doufati, že
spis nezůstane bez odpovědi z kruhů českého ducho-
venstva:
— Sochař Frant. Stránský mrtev
Včera zemřel na Král. Vinohradech po nemoc
sotva třínedělní nadaný český sochař, par
Frant. Stránský v mladém věku 32 let
Ze snulý byl umělcem vzácného nadání a jeho
díla lze spatřiti na pražské městské spořitelně.
na pražském městském museu, na měst-
ském divadle v Plzni, na paláci assekuračn
společnosti »Generali« atd. Pohřeb předčasn
zesnulého umělce koná se zejtra v úterý 24
t. m. z domu č. 8 n. v Blánické ulici na Kr
Vinohradech na hřbitov vinohradský.
— Z Libochovic. (Původní zpráva » Nár
Listů«.) Okrgsní zastupitelství libochovické se
usneslo ve schůzi dne 17. prosince 190 1 jedno-
myslně připojiti se k resoluci král, hlavníh
města Prahy ze dne 2. prosince 1901, žádajíe
brzké a bezpodmínečné zřízení slovanských uni
versit a to české v Brně, ruské ve Lvově a slo
vínské v Lublani.
Čo
Sas
Frindův
František
Stránský
Král
Plzeň
Blánický ulice
na Králové Vinohrady
Libochovice
Praha
Brno
Lvov
Lublaň
městský muzeum
Generali
20
article
— Osobní. Dosavadní ředitel císařských statk
p. Josef Keilwert jmenován byl na základě nej
vyššího rozhodnutí dvorním radou.
— K uctění památky velikého Čecha dra
Václava Pařika jednomyslně usneseno ve schůzi okr
zastupitelství libochovického dne 17. t. m., aby v
prospěch české věci na Třebenicku vénován byl na
fond Paříkův obnos. 50j k
— Úmrti. V Č. Bodějovicích skonala v sobotu
dne 21. t. m po trapné i emoci pí. Marie Jaro-
límková, vdova po řídícím učiteli Zanechala dva
úplně opuštěné strotky. — Dne 22. t. m. zemře
v Praze p. Adam Delabro, spoluchef obchodní
firmy Delabro a Schmieger. Pohřeb koná se v úterý
dne 24. t. m. o 9. hod. dopol. z vinohradského ko
stela na hřbitov olšanský. — V Kolíně zemřel dne
21. prosince o 31/2 hod. pan František Buben, to
várník a bývalý účetní cnkrovaru v 55. roce věku
svého. Polřeb koná se dnes v ponděli 23. prosince
o 3. hodině odpolední na hřbitov zálabský v Kolíně
— V sobotu dne 21. t, m. zemřela v Praze sleční
Marie Egerova. Mrtvola její bude dne 23. t. m
o 4. hodině převezena z kaple českého patholo
ckého ústavu do Sobotky, kde bude dne 26. t. n
o 3. hod odpol. na místním hřbitově pohřhona,
— Angilöti důstojníci do Čech. Píše se nám
Anglická vláda vyjednává s lázeňskou správou
Bohdánči u Pardubic o převzetí anglických důstojuí ko
v Africe raněných na léčení v tomto českém ústavu.
Keilwert
Čecho
Pařik
Paříkův
Marie
Delabro
Schmieger
Buben
Egerův
Praha
Olšanský
Kolín
Sobotka
Čechy
Afrika
Delabro
Bohdáneč u Pardubice
21
article
— Spolek českých advokátů v král. čo-
ském koná řádnou valnou hromadu v sobotu dne
4. ledna 1902 o 5. hod. odpol. v advokátní komoře
v Praze, ve Spálené ul. č. 74. Program: 1. Čtení
zápísu minulé valné schůze. 2. Zpráva jednatelská.
3. Zpráva pokladní spolku a časopisu. 4. Zpráva re-
visorů účtů. 5. Zpráva redakční, návrh na jmeno-
vání kandidátů k volbám do advokátní komory
3. Návrh na změnu 88 4., 5., 6., 7. a 8. stanov.
Volby výboru a náhradníků. 8. Volné návrhy.
— Podělování chudých dítek bylo v minu.
lých dnech uspořádáno v čelných školách pražských.
Praha
22
article
Pakud prostředky peněžité vystačily, byla dítkám
velmi chudých rodíčů opatřena obuv i odév, četno
jiné obdarovány byly pečivem a cukrovinkami. V děl-
ské opatrovně na Karlově obdarováno bylo 47
chlapců a 108 děvčat oděvem, obuví a pečivem. —
V mateřské škole v magistrátní exposituře v Holešo
vicích podělo bylo 110 chlapců. — Dále byla uspo
řádána nadílka v mateřské škole na Maninách, kde
obdarováno bylo 180 chlapců a dívek. — V bubeneč
ské obecné škole bylo dítkám rozdáno 150 páro
obuvi, 20 kabátů, 10 párů kalhot, 40 šátků na hlavu
— V obecné škole v Šárce 36 dítkám darována byl
obuv. — Ve škole u sv. Kříže na Janském náměstl
v páté části bylo obdarováno 43 chlapců a 57 dívek
oděvem a 245 dítek obuví. — Ve škole u sv. Fran-
tiška byl 110 chlapcům rozdán oděv a obuv. — Do
bročinný spolek občanů v Josefově obdaroval 1
chlapců a 15 dívek obuví a pečivem, 70 vdovám roz-
dělil po koruně. — V mateřské škole v čís. 855—
obdarováno 17 chlapců úplným oděvem, 153 chlape
dostali kalhoty, 3 obuv a 19 různé hračky. — V ma-
teřských školách v čís. 25 a 350 ve Staré Libní do-
stalo 170 dítek obleky. — V hostinci su zlatéh
soudku« v Žižkově uspořádal nadílku ochotnický spo-
lek »Žižkovan« a rozdal 20 dítkám oděv a 30 pe-
čivo. — Vzájemně se podpor. spolek v Bezovcev
Žižkově obdaroval 50 chlapců a 45 dívek oděvem
obuví, 60 dítek ovocem a pečivem.
Fran
Karlov
Maniny
Šárka
Josefov
Libeň
Žižkov
Bezovcev Žižkov
23
article
— Opozděné vlaky. Následkem zvýšené mani
pulace poštovní a značného náva u cestujících opozdily
se předevčírem a včera veškeré vlaky dráb v Praze
ústících.
— Doprava na městských dráhách v době
vánoční. Aby i zřízencům městských, elektrickýeh
podniků bylo dopřáno použiti štědrého večer
v kruhu rodinném, učiněno při dopravě toto opa-
tření: Na veškerých tratích bude ukončena doprav
mezi 1/28.—8. hod. večerní. O půl 8. hod. pojedo
poslední vozy: z Král. Obory na Král. Vinohrady
z Karlína na Malou stranu, z Buben na Smíchov
k západnímu nádraží, od tohoto nádraží do Buben.
ze Žižkova do Košíř a naopak a z Malé strany
k centrále. V 8 hod. večer vyjede poslední vůz
Nuselských schodů do Král. Obory, z Malé straný
do Karilna a od Národního divadla Celetnou ulic
na Žižkov. V 8 hod. 10 min. pojede poslední vůz z
Spálené ulice na Král. Vinohrady a na král. Vyše-
hrad a odtud do vinohradské remise. Na koňsk
dráze přes. Karlův most vyjedou poslední vozy
z obou stanic současně. Na lanové dráze ukončena
bude jízda o 8. hod. več. Na Hod boží vyjedou
první vozy teprvé o 7. hod. ranní z konečných stani
a remis.
Král
Buben
Praha
Karlín
Bubno
Smíchov
Žižkov
Košíře
Vinohrady
Vyš
národní divadlo
Celetná ulice
Karlův most
24
article
— Vyloupená nedobytná pokladna ve
skladišti nádraží rak. uh. státní dráhy. D
velmi listnatého věnce působení zlodějů na nádraži
společnosti rak. uh. státních dráh v Hybernské ulic
zasazen byl nový tupen, tentokráte však zvláště vy-
datný. Z olupování vagonů železničních, skladišt
pod. došlo i na pokladnu, která jen dle titulu nedo
bytná, podlehla úsilí odvážných zlodějů. V bezpeč
nostním oddělení policejním jest už objemný fascik
oznámení o krádežích, na této železnici provedených
a celá řada nepoctivých zřízenců pro choutky své
po cizím majetku úpí v kobkách žalářních. Zkuše
nosti tyto patrně ještě dosud nepřičinily, aby na ná
draží stalo se důkladnější bezpečnostní opatření. B
naopak, zloději stávali se smělejšími, až konečně
odvážili se i na snedobytnou« pokladnu, z jejíž
útrob značný obnos peněz odcizili a pak — beze
stopy zmizeli. Způsob provedení krádeže nasvědčuje
nezvratně tomu, že zloději byli s místním zařízenín
velmi dobře seznámení a mimo to, že v oboru zlo-
dějství přivedli to na značný stupeň dokonalosti
O provedeném vyloupení pokladny sdělují se nám
tyto podrobnosti: Včera před 6. hod. ranní topi
vstoupil do oné části budovy skladiště nádra žního
obráceného průčelím k Florenci, v níž se nalezají
úřadovny pokladny pro vydávání zboží. Již po ote-
vření dveží do předsíně spozoroval topič, že jest tan
značný nepořádek a když při bližším ohledání spa-
lřil mezi dveřmi kanceláře převrácenou pokladnu
spěchal neprodleně k náměstkovi přednosty stanice
p. Janu Hladěnovi a oznámil, že v pokladně pro vy
dávání zboží byla provedena krádež. Po této překva-
pující zprávě odebral se p. Hladěna na místo, kdo
odvážný kousek byl proveden, dostavil se tam
také náměstek přednosty stanice pan Hoffmann
policejní komisat pan Výborný a úřadníci železničn
Hladěna
Hoffmann
Výborná
hybernský
Florenc
25
article
dotyčných oddělení. Při zevrubném ohledání byls
zjištěny tyto podrobnosti. Není pochybnosti o tom
že zloději byli s vnitřním zařízením skladiště i úřa-
doven velmi dobře seznámení a v tomto směru také
neprodleně bylo zavedeno pátrání, které z bezpeč-
nostního oddělení policejního řídí komisař p. Proti-
venský se značným počtem delektivů. Zloději dostali
se k úřadovnám pokladny pro vydávání zboží nej-
spíše tím způsobem, že v sobotu večer ukryli se na
odlehlém místě v rozsáhlém skladišti, odkudž v po-
zdní noci odebrali se lup. Do místnosti, v níž se
nalézala velká, nedobylná pokladna, dostali se tím
způsobem, že vylomili tmavé okno, pod schodištěm
se nalézající a do chodby vedoucí. Z chodby měli
darebové ovšem prácí méně namáhavou. Paklíčem
ofevřeli dvéře kanceláře a octli se u pokladny. Opatření,
že každodenně z této pokladny peníze odvádějí se
do hlavní staniční pokladny, může být správa dráhy
povděčna, že způsobená škoda neobnáší mnohem
více. V sobotu o 4 hod. odpolední byl větší obnos
odveden a v pokladně nalézal se obnos asi 6000 K,
26
article
vybraný od 4 hod. odpol. až do závěrku. Železná,
ohnivzdorná a nedobytná pokladna sestává ze dvou
části a byla umístěna v rohu místnosti Svrchní
část, vlastní pokladna, jest velmi těžká a aby s ní
pohnuli, musili být zloději zajisté nejméně tři. Za-
jímavo jest, že skoro veškeré pomůcky k prove-
dení vyloupení pokladny vzali zloději — z nádraž-
ního skladiště. Pokladny zmocnili se tím způso-
bem, že na podlahu naházeli dostatečné množství
prázdných pytlů, na něž pokladnu z podstavce
překlopili. Aby pak při dalším působení hlukem ne-
obrátili na sebe pozornost, tedy pomocí železných
trubek pokladny odvalili až ze dveří, kde rovněž vy-
konali potřebné opatření, aby nebyli vyrušeni. O
jedné stěny ke druhé natáhli provaz, jejž připevnili
na kroužky a přes provaz přehodili rohožky, jichž
se používá při zásilkách jižního ovoce. Rohožhy ne-
propouštěly světlo a zloději dali se horlivě do práce,
při čemž, dle zanechaných známek, svítili si liho-
vým kahancem. Láhvičku s lihem zapomněli na
místě svého působení. Do pokladny dostali se zadní
Železná
27
article
její stěnou, neboť na předek byla pokladna překlo-
pena. Do této stěny učinili pomocí vrtáku několik
otvorů a pak použitím pačidel, kladiv, kleští a že-
lezných sochorů stěnu ve značném rozsahu vylo-
mili. Veškeré tyto nástroje — ovšem že nemají
k účelu tomu sloužit — pocházejí z nádražuího skla-
diště. Při vrtání mazali zloději pžístroj olejem, aby
neskřípal. Po způsobení otvoru v zadní stěně po-
kladny vybrali zlodějí na hotovosti
obnos asi 3500 korun. V jedné příhrádce nalézalo
se na hotovosti asi 1800 korun, na něž zloději ne-
dosáhli, poněvadž příhrádka byla velmi hluboká. Po
provedeném činu zloději uprchli, aniž je kdo spozo-
roval. Velmi jest podivným, že o celé této noční vý-
pravě hlídač neměl prý ani potuchy, ačkoliv žat
světla musil z místnosti pronikati a dunivé rány
tichou nocí se rozlébaly. Také v tomto směru bylo
vyšetřování zavedeno. Rovněž není povědomo,
kterou dobu noční pokladna byla vyloupena. Poli-
cejní hlídka po 5. hod. ranní nalezla vrata, vedouc
od skladiště do Havlíčkovy ulice, pootevřená, Ozná-
mila to hlídce na potravní čáře a tu shledáno, ž
visaaí zámek u vrat byl ukroucen a odbozen. Není
také vyloučeno, že zámek byl ukroucen jen za lím
účelem, aby pátrání bylo uvedeno na falcšnou cestu.
Vyslovuje se přesvědčení, že zloději od skladišť da-
leko neuprobli. Několik detektiva dopoledne již za-
hájilo úsilovně pátrání. A před polednem jíž prove-
deno první zatčení. Zda skutečného spolupachatele,
zjistí se zavedeným vyšetřováním. — Jak se doví-
dáme, byli zatčeni a do separace policejní odvedeni
dva hlidači, kteří jsou v podezření, že byli sroz-
uměni s pachateli aneb že neobezřelností svojí pro-
vedení krádeže umožnili.
Havlíčkův ulice
28
article
— Ztracená a opět nalezená drožka s ko-
něm. V Biskupské ulici na Novém městě včera
v podvečer zastavil drožkář Jan Veselý z Karlína č. 7
se svou drožkou a odebral se do kavárny Šubertovy
na občerstvení. Když pak po nějaké chvíli vyšel ven,
k velkému úžasu svému shledal, že drožka i s koněm
zmizela. Neprodleně zahájeno bylo pátrání a veškerá
komisařství o tom vyrozuměna. Kdo s drožkou od-
jel doposud se nedalo zjistiti. V pozdní večer dva uč
ňové a sice Karel Rudolfský a Antonín Hart, oba
Veleslavína, nalezli drožku č. 346 bez kočiho, stojící
na silnicí u vojkovie. Jeden z učnů vsedí na kozirk.
a druhý do drožky a jeli do Brusky, kde odevzdali
drožku policistovi. Tento vsedl pak na kozlík a odjel
s ní na bubenečské policejní komisařství, kam mezi-
tím došla zpráva o záhadném zmizení drožky. Tato
byla pak majiteli vrácena.
— Sražka na elektrické dráze. Kočí Josel
Procházka, zaměstnaný u povozníka p. H. Syrůčka
z čís. 71 v Karlíně, předevčírem odpoledne jel s ná-
kladem ublí Krátovskou třídou v Karlíně. Naprot
hostinci »u města Petrohradu« chtěl se Procházka
vyhnouti jinému nákladnímu vozu a vjel na koleje
do cesty molorověmu vozu č. 19 elektrické dráhy.
Řídič Václav Škába marně se namáhal, aby na kluz-
kých kolejích v čas vagon zastavil. Nastala srážka,
při níž přední stěna vozu elektrické dráhy značně
byla poškozena, takže vůz musil býti ponechán
v remise.
Ztracená
Veselá
Šubertův
Rudolfský
Hart
Josel Procházka
H Syrůček
Procházka
Škába
biskupský ulice
Karlín
Veleslavín
Petrohrad
29
article
— Nezdařoná krádež. Do průjezdu domu
čís. 244 u sv. Vojtěcha vloudil se včera 16letý dělník
Adolí Siegel a odstraňoval od pivních tlakostrojů
firmy J. Koldovský šrouby za tím účelem, aby je
prodal. Při této práci byl překvapen, dal se na
útěk, ale byl zadržen a odveden do policejní
separace.
— Splašený kůň drožky. Kočí Rudolf Musi
předevčírem odpoledne seděl na kozliku drožky a jel
z Holešovic do Prahy. V Belerediho lřídě kůň po-
jednou se splašil a pádil k mostu Františka Josef
a přes most dále Eliščinou třídou na Joseíské ná-
městí, kde se na stanovišti drožek zástavil. Kočí,
s kozlíku shozený, později tam udýchaného uprch-
líka nalezl. Nehoda nestala se žádná
— Sebevražedný pokus spáchal předevčíre
večer 39letý Frant. Hájek. Chtěje životní pouti své
konec učiniti, požil značného množství cocainu a po-
zději přišel o tom zprávu podat na staroměstskou
policejní strážnici. Po poskytnutí první pomoci bl
zoufalý muž v truhle odvezen do všeobecné ne-
mocnice.
— Přepadeni a pobodání. Krvavý přípan
stal se před 1. hod. v noci na duešek ve Vězeňské
ulici na Starém městě. Obchodní jednatel Richard
Stern z čís. 888—1. byl tam přepaden dvěma chodci.
kteří při útoku použili nežů a pobodali značně
Sterna i jeho přítele Karla Mordicha. Na způsobený
pokřik přikvapila policejní hlídka a z útočníků za-
tkla 20letého obuvnického pomocníka Ant. Sedivého.
Poněvadž stav obou zraněných byl vážný, dopraveni
byli do židovské nemocnice.
Vojtěch
Siegel
J Koldovský
Rudolf Musi
František Josef
Eliščin
František
Hájek
Stern
Mordich
Antonín
Holešovice
Praha
vězeňský ulice
30
article
— Neštěstí. Manželka čeledína Anna Hofma-
nová v Lubech u Klatov zanechala v pátek dne 20.
t. m. v 7 hodin ráno ve světnici, ve které byl v kam-
nech oheň, tři své dítky: 5 a 3 roky staré dcerušky
a rok starého hošíka a odešla do blízkých Klato
něco nakoupit. K 10. hodině vrátila se z města
nalezla nejstarší dcerušku ležící na podlaze u dveří
síně, která naplněna byla kouřem; druhé dvě dítky
ležely v posteli. Všechny byly v bezvědoml. Na po-
křik Hofmanové sběhnuvší se lidé vyněsli je ven a
jali se je křísiti. Záhy přibyl také p. dr. E. Christen
z Klatov, který obě starší dílky vzkřísil u nejmlad-
šího hošíka byla však všecka jeho práce marnou.
Neštěstí zaviněno bylo tím, že z kamen kns hořícího
dřeva buď vypadl nebo že nejstarší dceruška do ka-
men přikládala a že při tom chytil truhlík s dřívím,
jenž světnici kouřem naplnil.
Hofma
Hofman
doktor
E Christen
Luby
Klatovy
31
article
— Zmařená krádež ve vinohradském
kostele sv. Ludmily. V noci na dnešek učinil
muž jeden, nouzí a hladem k tomu puzený, návštěvu
vinohradskému kostelu, z něhož chtěl odnésti řadu
předmětů. Pouhou náhodou se stalo, že zloděj při
nejčilejší práci byl překvapen, odnešení připravených
předmětů zmařeno a zloděj dostal se do rukou spra-
vedlnosti. Případ tento navzdor pozdní hodině noční
způsobil značné shromáždění obecenstva, které na
zatčeném vylévalo si zlobu a chtělo jej i lynchovat,
čemuž policisté jen s namaháním zabránili. —
O zlodějské výpravě do chrámu dovídáme
se následující podrobnosti: Do farní budovy,
nalézající se v Karlově třídě na Král. Vinohradech,
včera před 10. hodinou v noci přišel posel se
žadostí, aby kněz těžce churavému poskyti svátost
posledního pomazání. Neprodleně stalo se opatření,
aby žádosti bylo výhověno. Mezitím, co se kaplan
dp. P. Škarda připravoval na cestu, odebral se ko-
stelník Václav Ouředník do sakristie kostela sv.
svatý . Ludmila
Král
Ouředník
Karlov třída