2
masthead
V Praze, v pondělí dne 23. prosince 1901.
Praha
4
article
Na ranní s odpěl. Histy
s přilohami (Nánčný Obsor“ ve
utředu a „Litorárnl Hlidkao
v pátsk) přsdplsoí seu
Praze v administrati
na měsíe . . . . . . 2 K-
na čivzl lets . . . . . 6 K —h
s dvojí den a g
. . . . . 7 K 80h
vs siislkách: a K so
sv maěsle a
Peštost
tvrt lets . . . 9 R 60h
ně měst
n vrí n ale
Praha
Nánčný Obsor
Litorárnl Hlidkao
5
title
Dnešní číslo pro Prahu je o 8 stranách.
Praha
6
article
Pánh nan
Pánh nan
poslancům zemským.
Ježto sněm království českého Nejvyšším
patentem ze dne 12. prosince 1901 svolán
jest ke dni 28. prosince 1901, dává se pá-
nům poslancům věděti, že v týž den o 12.
hodině polední bude sněm zahájen a že před
zahájením sněmu budou o 11. hodině dopo-
lední konány slavné služby boží v hlavním
farním chrámu sv. Mikuláše na Malé straně
v Praze.
Dále se sděluje, že sněmovní kancelář
(v sněmovní budově čp. 176—III., hlavní
schody. I. patro v levo) otevřena jest dnem
21. presince 1901 počínajíc a to vždy od9
hodin dopoledne až do 2 hodin odpoledne
k tomu účelu, aby páni poslancové, vykázavše
se certifikátem volebním, zapsali jmena svá
do listiny praesenční a též aby jim po pří-
padě učiněna byla potřebná sdělení.
V Praze, dne 20. prosince 1901.
Mikuláš
Praha
7
title
Z praesidia sněmu.
8
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
K situaci.
Z Vídně, 23. prosince. Ministerský
předseda dr. Körber byl včera přija
císařem ve zvláštním slyšení, kteréž sou-
visí se sobotní ministerskou radou a se za-
sedáním sněmů zemských.
Ve své »Montags Revue, uděluje dr.
Körber Čechům a Němcům k Váno
cům toto napomenutí: »Také nyn
v království českém může býti zjednán sne
sitelný stav, neskloníli se žádná strana před
terrorismem živlů výstředních. Jen že při
národní citlivosti Němců jako Čechů musí
býti obraničena jejich rakouským vlastene
ctvím, musí pokládati národní spory za zl
a nikoli za povolání národů. Staré Rakousko
nedá se zničiti a i při největší jeho tísni
kyne mu po každé jiná cesta.
Tak bude i nyní. Nejpřirozenější a nej
důležitější cestou stal by se smir mez
národnostmi boj vedoucími. Stal by
se novou ochrannou baštou úslavnosti a par
lamentu. Nepodaříli se, tedy při všem,eo
příjse,byla by otázka, posuzována podle
pravé své hodnoty a nikterak přeceňo-
vánn.«
Radíme p. Körbrovi, aby tuto lekc
adresoval jenom na konferenci předsedů
klubů levice.
doktor
Körber
Čecho
Němec
Vídeň
Rakousko
Montags revue
9
article
»Montags-Presse« zabývá se to
likéž chystanými česko-německým
rozpravami. »Preliminární mír — prav
list — nemůže býti zjednán, roz
množuje-li se program jednání přes vlastní
hranice jeho a přes nejdůležitější konkretní
věci.
Ani nelze doufati v nějaký úspěch, pře-
vládajíli na druhé straně tendence, omeziti
jednání to vymožením jednostranných ústupků
určitého druhu. Dorozumívací akce, kterou
vésti dlužno a věsti lze na základě dohod-
nutí, budou nejdůležitějším jednáním, směřu
jícím k zatímnímu příměří a nesmějí být
podkladem, na kterém by v nějaké formě
měla býti podporována národnostní politika
postulátní. Již methoda, podle které prů-
pravné konference byly zahájeny, nasvědčuje
zřejmě úmyslu, vynutiti jednostranné koncesse
a je důkazem, že jde o pakt, který by oběma
částem vyhověl. Hlavní zásada celé akce jest
tuze zřejmou, aby se mohla státi tendeněním
způsobem nějaká odchylka od ní, nebo aby
podporovatelé takové tendence neuvalili na
sebe za eventuální neúspěch plánu těžkou
zodpovědnost.«
MontagsPresse
10
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Ze Sofle, 22. prosince. (C.-B.) Ná
rodní shromáždění mělo dnes schůzi,
ve kteréž ministerský předseda Karave-
lov prohlásil, že mu kníze uložil, a by
N L
Karavelov
11
article
v čele vlády setrval. On, Karave-
lov, že se vyzvání tomu podrobil v naději,
že sobrání schválí půjčku, kteráž je nezbyt-
nou potřebou. Banque de Paris et des
Paysbas že lhůtu prodloužila. Potom byla
schůze ukončena. Žejtra bude se o půjčce
rokovat.
Z Petrohradu, 22. prosince. (C. -B.
Dle zprávy »Pravit. Věstníku« byl odjez
knížete černohorského o několik
dní odložen, poněvadž lehce ochuravěl. Prine
Mirko černohorský, který jest veden
v listině 15. mysliveckého pluku, býl pový
šen na kapitána.
Z Petrohradu, 22. prosince. (C. -B.
Císař Mikuláš uložil velkému knížeti na-
sledníku Alexandru Michajlovičí, aby zřídi
za svého předsednictví komisi, jež by vypra-
covala zákon o mořské a obchodní plavbě.
Z Baku, 22. prosince. (C.-B.) Včera
byl zde zahájen 16. sjezd průmyslníků
naftových.
Z Paříže, 22. prosince. (C.-B.)— Za
ohromného účastenství byl dnes v předměstí
Saint Antoine odhalen pomník zástupci lidu
Baudinovi, který byl v prosinci r. 1851
zabit na barikádách. Slavnosti zúčastnili se
president Loubet, předseda ministerstva
Waldeck-Rousseau se všemi členy
ministerstva, deputace obou sněmoven a před-
seda municipální rady Dausset s třemi
municipalními rady. Byla učiněna nejroz
sáhlejší opatření na udržení pořádku, poně
vadž se vědělo o úmyslu Dausseta pro-
mluviti, ačkoliv nebyl zapsán v officialn
listině řečníků. Řeči Fallierova, De-
s chanelova a Waldeck-Rousseau-
ova, kteří velebili Baudina, byly vyslechnuty
s hlučným souhlasem.
Mirka černohorský
Mikuláš
Alexandr Michajlovičit
Baudin
Loubet
Rousseau
Dausset
Fallierův
Waldeck Rousseau
Banque jít Paris
Petrohrad
Bak
Paříž
Saint Antoine
ministerstvo Waldeck
12
article
Když pak vstoupil před pomník Dau
sset a chtěl promluviti, byl ukřičen zá
stupy, jež na něj potupně pokřikovaly a vo-
laly »Sláva republice !« Dausset a tř
municipální radové byli pak obklíčeni poli
cejními agenty, kteří je s námahou vyprostili
z davů a doprovodili postranními ulicemi
k jich povozům. Tam došlo k novým vy
tržnostem. Skupina socialistické menšiny měst-
ské rady a její přívrženci provázeli povoz
Daussetův výkřiky »Pryč s Daussetem !« »Ao
žije republika !«
Z Paříže, 21. prosince. (C.-B.) »Agence
Havas« oznamuje z Athén: Úniversitní
studenti jsou různého mínění stran svolání
nové velké schůze, jež by podala protest
proti nedostatečným opatřením stran pře-
kadu evangelia. Vláda prohlásila, že
obnoví všemi prostředky veřejný pořádek.
Z Ríma, 22. prosince. (C.-B.) Sně-
movna poslanců ukončila rokovánío
předloze zakona stran finančních opa-
tření a přijala jej 184 hlasy proti 58. Tím
jest usneseno postupné zrušován
všech potravních daní z mouky
chleba, a vyřízena otázka o úlevě malým
poplatníkům. Sněmovna se pak na neurčitou
dobu odročila.
Z Rima, 22. prosince. (C. B.) Sená
počne se raditi o finančních opatře-
ních v lednu.
Z Říma, 22. prosince. (C.-B.) »Tri
buna« pznamuje, že byl dnes zatčen anar
chista Raimund Gombarotta.
Dausset
Daussetův
Havas
Raimund Gombarott
Sláva republika
žít republika
Paříž
Atény
Řím
Tri buna
13
article
Z Madridu, 21. prosince. (C.-B.)v
senátě prohlásil unionista Castro, že
smlouva ve příčině zahraničního dluhu jest
porážkou strany konservativní. Řečník dodal
že Španělsko musí říci pravdu o své finančn
situaci.
Z Washingtonu, 22. prosince. (C.-B
Proslýchá se, že president Roosevelt nabídi
ministerstvo financí guvernerovi ve státu
Massachusetts panu Cranovi a že si tento
vyžádal lhůtu na rozmyšlenou.
Z Nov. Yorku, 22. prosince. (C. B.-
Dle telegramu z Buenos Airesu došlého
zhoršila se tam situace proti oče
kávání.
Z Nového Yorku, 22. pros. (C.-B
Z Willenstadu se telegrafuje: Generál Lu-
ciano Mendoza, kterýž byl zvolen pre-
sidentem státu Caraboba a bývalí ministř
války Antonio Fernandez a Lutow
ski spikli se ve čtvrtek blíže La Victorie
proti presidentu C astro vi.
Z Washingtonu, 22. prosince. (C.- B
Došly sem zprávy o vypuknutí vážných
nepokojů ve Venezuele. Podrobnosti
nejsou dosud známy.
Z Valparaisa, 22. prosince. (C. - B.
Argentina odvolala dnes odpoledne svého vy-
slance ze Santiaga. Diplomatické styky mez
oběma vládami nejsou však dosud přerušeny.
poněvadž byl vedením vyslanectví pověřen
vyslanecký tajemník, který tam zůstal.
Z Pekina, 21. prosince. (C. B.) »Reu
terova kancelář« oznamuje: Ruský vyslaneo
Lesar, princ Čin a Jun-ven-šao navštívili se
včera navzájem. Tyto návštěvy považují se
za počátek vyjednávání ohledne
Mandžurska.
Castro
Roosevelt
Cran
Mendoza
Fernandez
Lutow
Madrid
Španělsko
Washington
Massachusetts
York
Buenos Aires
Nový York
Venezuela
Valparaiso
Argentina
Santiago
Pekina
Juna
14
article
Výkřik z českého západu.
Výkřik z českého západu.
(Původní dopis »Nár. Listů«.)
Když stal se známý fanatik německý dr-
Frind světicím biskupem, byla veřejnost po-
někud vzrušena. Hned tehdy vyslovena obava,
že jest to zárodek k příštimu rozdělení královstv
českého dle národnosti i na poli církevním, př
čemž hrozí nebezpečí, že české menšiny po-
hlceny budou v diecésích za německé prohlá-
šených. Brzy vystoupila otázka rozdělení diecésí
dle národnosti do popředí, takže samo ducho-
venstvo naše uznalo za dobré vystoupiti proti
těmto pokusům s nedozírnými následky jak pro
katolickou církev v Čechách, tak pro českou
národnost.
Zatím co takto veden s české strany boj
obranný, klidně prováděny tajné zá-
měry na poli clrkevním již na če-
ském západě! Světící biskup dr. Frin
počal dojížděti do smišeného území za Plzní.
jakoby již obvod ten jemu byl přiřčen. Bylo t
dne 24. října toho roku, kdy vysvěcen obno-
vený chrám kláštera chotěšovského, jehož
zakladatelem byl český pán Hroznala stejně jako
teplského kláštera. K vysvěcení tomu přijel
dr. Frind, dlel zde také německý millionál
dr. Verle z Frankobrodu.
Dlužno připomenouti, že v chotěšovském
ženském klášteře mají nemalé slovo sestryz
předních šlechtických rodin konservativních, na
př. i princezna Lobkovicová.
Slavnost ta přirozeně přispěla k ulužen
němectví na Stodsku směrem k Plzni. V územ
tom značně sesílil český živel, jak vidět
z čísel posledního sčítání lidu. Sem soustřeďují
Němci nyní své síly. V Chotěšově samém zří
dili Němci nyní lidovou knihovnu německou.
uvádějíce za důvod nebezpečí, hrozící od při
valu českého. Stejně očekávaji pomoci od brz-
kého okresního soudu v Dobřane c h.
Frind
doktor
Frin
Hroznal
Verle
Lobkovicová
Němec
Čechy
Plzeň
Stodsko
Chotěšov
Dobřane c h
15
article
Přitomnost Frindova nebyla snad nahodilá,
neboť již dne 14. listopadu dlel v Chotěšové
opět německý světlcí biskup, přijímal slib n
vicky Heidingerové, bývalé operní pěvkyně
U příležitostí takových bývají přední. Němei
z okolí pohromadě a posilňují k vyhlazovacímu
boji proti nám.
A v neděli dne 15. prosince světil dr. F rin
nový chrám uherecký u Nýřan, kamž patří značná
část českých farníků, zvláště linských. V krátké
době byl tedy světící biskup Frind po třet
v území národnostně smíšeném, takže jest z toho
zřejmo, že mu již jaksi přiděleno území západo-
české.
Fary ty patří teplskému klášteru, jenž má
též v Dobřanech, Holejšově a Liticích (u Plzně)
své fary a v Plzní praemonstrátské německé
gymnasium. V čele kláštera s někdejším českým
původem stojí již rok P. Gilb. Helmer,
zemský poslanec, zvolený jako německý ústa-
vácký velkostatkář. P. Helmer byl před zvolením
za opata professorem na praemonstrátském gym-
nasiu v Plzni, kde přednášíval v německých
spolefch.
Při slavnostní hostině v klášteře teplském
v den nastolení byl přítomen též poslanee notář
dr. Schreiner z Plzně, známý německý agitátor
na českém západě. Dr. Schreiner ujal se zde
též slova a poukázal na německé poslání klá-
štera teplského pro český západ. Výbojná tato
řeč, proslovená při podobné příležitosti, vzbu-
dila pozornost u těch, kdož všímají si postupu
Němců na Plzeňsku a ostatním západu českém.
Nový opat ihned v zápětí odhalil své nitro.
Poslal německým spolkům plzeňským značnější
příspěvky, na české si ovšem nevzpomněl, ale
tomu se nikdo nemůže diviti. Překvapilo však,
Frindův
Heidinger
Frind
Fara
P Gilb
Helmer
P Helmer
doktor
Schreiner
Němec
Chotěšová
Nýřany
Dobřany
Holejšov
Litice
Plzeň
Plzeňsko
u Plzeň
16
article
že bohatý teplský klášter má dosti peněz na
němectví plzeňské, ale ani krejcaru na
lidumilné plzeňské ústavy, v nichž nalézaj
útulek příslušníci bez rozdilu národ-
nosti, tedy i Němci.
Toto jednání opata teplského tím více pře
kvapilo, kdyžtě fary teplské jsou též mezi če
ským lidem a v Plzni má co činiti s obcí če
skou, zvláště při nastávajícím rozšíření míst
ností pro gymnasium v dosavadních místnostech
odkudž se stěhuje historické a průmyslové mu
seum do nové budovy musejní.
Fary teplského kláštera jsou vydatnou
oporou němectví na českém západě. V Holejšově
dosazen nátlakem farníků kněz znající česky
byl zde Němec, v Dobřanech mívají Něme
přednost v chrámě, zvláště pří slavnostních oka-
mžicích, o pouti atd., podobně v Liticích, kde
bývá farář Němec, kaplan Čech, aby se do-
mluvil s Čechy, tvořicimi většínu.
Dlužno poukázati na jiný, neobvyklý při
pad zápasu české většiny při faře bližejovsk
(u Domažlie) patřící k budějovické diecési. F
rářem jest tam Němec Rank, jenž svým vy-
stupováním a fedrováním němectví i v kostele
popudil proti sobě Čechy, tak že následken
toho došlo k processům.
Češí podali v květnu pamětní spis ke kon-
sistoři, v němž si stěžovali na svého faráře
žádali nápravy, jinak že učiní krajní důsledky
ze všeho. Počátkem tohoto měsíce zahájen byl
kanonický proces v Českých Budějovicích ve
sporné záležitosti té, k němu vydalo se osm
zástupců z blížejovské farnosti. K výsledku
procesu pohliži se na českém západě s nemalým
zájmem, neboť se mu přičítá veliký význam.
Němec
Fara
Rank
Čecho
Plzeň
Dobřany
Litice
Čechy
Český Budějovice
17
article
Stačí říci, že za farářem Rankem stojí německé
vedení a také jeden všeněmecký poslanee.
V zápasu tomto jest neméně pozoruhodné
jednání o zřízení fary sulislavské z če-
ských věnovaných peněz (sbírek) pro Čechy na
střibrském ostrůvku.
Patronát pro faru tu prohlásila se převzit
obec plzeňská. Ze Střibra eírkevní správa
Němci všemožně staví se proti provedeni my
šlenky té: děkan stříbrský ve filiálním kostele
sulislavském jak jen může, vyhovuje přáním
německým, takže nejednou vzniklo z toho mezi
českým lidem při bohoslužbách rozhořčení.
Všeobecně se tvrdi, že kdyby šlo o Němce.
již dávno byla by dlouholetá otázka ta rozře
šena od konsistoře.
K českým osadníkům v území, kde maj
Němci většinu, nejeví se z daleka taková sná-
šelivost od duchovenstva jako v českém území
Poukázáno budiž na případ z jezenskéh
hrbitova u Ulic (na ostrůvku střibrském) pri-
hodivší se dne 27. července t. r. při pohřhu
českého pracovníka Josefa Šturny. Farář hledě
na hřbitově zabrániti zástupci plzeňského od-
boru Národní jednoty pošumavské promluvit
několik slov českých a způsobil takto roztrpčení
u českých zástupců.
Zcela jinak bývá v české osadě, tak dne
4. října při císařských jmeninách v kostele
staňkovském spustil k nemalému překva-
pení český farář Pitterman »Vater unser« př
slavných bohoslužbách, při nichž snad an
Němeů nebylo.
V Plzni až úzkostlivě pečuje se o Něme
na poli církevním, mají též německá kázán
v klášteře františkánském vždy v neděli.
Rank
Němec
Šturna
Pitterman
Vater
Čechy
u ulice
Plzeň
18
article
Přihližíme-li nestranně k těmto zjevům,
nemůžeme se ubrániti dojmu, že i na poli clr-
kevním měři se nám Čechům a Němcům od
konsistoře dvojím loktem, takže úzkostlivě hled
se Němcům vyhověti, kdežto Češi, zvláště
národnostně smíšeném území dlouhá léta dovo-
lávají se záštity od eirkve, jejíž pastýřové
i v posledním poselství k věřícím svým hono-
sivě mluvě o stejné lásce k národům. Velice
pak roztrpčuje, že za dnešních bojů našich za
uhájení jazyka a národnosti české církev katoli-
cká vysílá proti nám Frindy.
A tak nezbývá nám nežli i s tímto neoby
čejným zjevem zavčas počílati a stavěti ochranne
hráze. To tim spíše, poněvadž světící biskup
německý dr. Frind jest článkem v řetěze, jejž
stahuje teplský opat Helmer s plzeňským
všestranným pracovníkem, poslancem
Sehreinerem směrem k — P lzni
kde Němci zaznamenávají úspěch za úspěchem.
viz rozvoj školství jejich a radost nad úspě-
chem, docileným při kompromisu s Čechy při
opravě volebního řádu do obchodní a živnosten-
V drobném prodejit
ranní číslo o sob5 . . . za 8 k
odpolední
. . . . sa ? b
va mlialkách sa veskovů-
ranní číslo. . . . . . . . 10
sdpolední . . . . . . . . 8b
Inseráty
platí se hotové napřed.
Předplacení a inssrty přijímá adminl-
straou v Marisnské ulini č. 3.
Tam nachárejí se t5ž redakee.
tlskárna a pzpedice „ Národnich Listů“.
Bekoplsy ss navracsjí
Čecho
Němec
Čech
Frind
Helmer
Sehreiner
Čechy
19
article
ské komory; nyní pak chtějí na české straně,
aby jim dobrovolně postoupila zastoupenív
obecním zastupitelstvu.
Němci pak v čele s dr. Schreinerem ohlá-
sili zřízení německé pracovní rady,
jež má z Plzně pracovati na českém západě,
co to znamenati bude zvláště pro české men-
šiny, můžeme se z předchozího již snadno do-
vtípiti. A co slíbí Schreiner, to dle dosavadních
zkušeností také splní! Nad to se mu z Vídně
proti nám naddržuje.
Tak stojí proti nám Němci, majíce po ruce
i činitele veřejné a tajné, o nichž by se toho
nikdo nenadál. To pobádá k přemýšlení a snad
i k nové práci ...
Němec
Schreiner
Plzeň
Vídeň
20
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 22. prosince. (Nová methoda
smiřovac.) Vídeňský »Tagbl.« dovídá se
z kruhů »zasvěcených«, jakým způsobem hodlá
dr. Körber věsti příští smiřovací konferenca
česko-německé. Německá levice podala v té věci
předsedovi ministerstva memorandum. Vláda po-
žádá nyní (aké prý Čechy, aby ji podali své
memorandum a v něm vytkli své přání a po-
žadavky, týkající se obnovení pokoje v Čechách.
(Jen v Čechách.? Pozn. red.) S německé strany
(skrze posl. Prada) bylo vysloveno přání, aby
vláda předstoupila před konferenci se svými
návrhy. Vláda však dle zprávy »Tagbl:« zvolila
tentokrát jinou cestu. Žádá totiž, aby ji obě
strany předložily písemně určitě styli sovaně
modality dorozumění, a ona pak si z nich se-
strojí sama výslednici. Tím prý má býti řečeno,
že »vyjednávání o česko-německé dorozumění
nemá počíti teprve u zeleného stolu konferenční
síně. Pozvání ke konferencím má býti dle zá-
měrů vlády rozesláno teprve tehdy, až před-
běžnými, po případě i officiosními rozhovory
bude upravena cesta k dohodě, což má býti
znamením, že vláda si vzala naučení z přede-
šlého officiálního vyjednávání. Ony předběžné
rozhovory nemají býti vázány na dobu mimo-
parlamantni; naopak má k nim býti zvolena
doba, kdy poslanci budou meškati ve Vidni,«
tedy asi doba, kdy se ve výboru a ve sněmovním
plenu bude projednávati rozpočet.
doktor
Körber
Čecho
Praha
Čechy
Prado
21
article
V Praze, 22. prosince. (Účel S zell o vly
cesty do V idně.) »Budap. Tagbl.« má za
jisté, že hlavním účelem poslední Szellovy cesty
do Vídně byly otázky vyrovnaci. Uherské vládě
záléží na tom, aby porady o novém celním ta-
rifu mezi zástupci rakouské a uherské vlády byly
co nejrvchleji skoncovány. Uherský zákon sta-
novi přesně, kdy má býti předložen a projed-
nán nový celní tarif a od uherského předsedy
ministerstva nelze očekávati, že by chtěl celní
tarif předložiti sněmovně až v posledním oka-
mžiku, aby tam byl na kvap promrskán. Ra-
kouská vláda měla prý v úmyslu (zprávy o tom
byly šířeny novinami), aby se celní tarif před-
ložil parlamentům teprve na konci r. 1902, ale
uherská vláda nebude asi s to, přání tomu vy-
hověti. Proto Kol. Szell upozornil rakouskou
vládu za své poslední vídeňské návštěvy, ž
jest nutno, stanovení celního tarifu co nejvlce
urychliti, dosavadní difference vyrovnati a ho-
tový elaborát co nejdříve parlamentům předlo-
žiti, poněvadž jest to vzhledem k událostem
v Německu příkazem politické obezřelnosti.
Budap
Szellův
Praha
Vídeň
Německo
22
article
Ze Zádru, 21. prosince. (Po sně-
movních volbách dalmatských.)
Jako v Gorici a Istrii, nezměnil se novými vol-
bami ani v Dalmacii pomér sněmovních man-
dátů vlaských a slovanských. Vlacho ve
uhájili zde svých šest mandátů záderských (po
jednom za město a obchodní komoru, čtyři za
skupinu největších poplatniků). Ostatních 35
mandátů náleží Slovanům. Srbové však ztra-
tíli tři mandáty (po jednom za venkovské obce,
za město Kotor a za kotorskou skupinu nej-
větších poplatníků), jež připadly Chorvatům;
budou míti v novém sněmu tedy jen žest man-
dátů, vesměs za venkovské obce. Ale i v za-
stoupení Chorvatů nastala změna. Vládnoucí
dosud národní strana ztratila pět mandátů,
jež spolu s třemi mandáty, dobytými na Srbech,
připadly radikálnějším stranám chorvatským,
totiž straně práva, jež bude míti nyní9
zástupců (proti 3 v minulém období), a či s té
straně práva, jež vstoupí poprvé do dal-
matského sněmu s dvěma mandáty.
Srba
Chorvat
Zádr
Gorica
Istria
Dalmacie
Kotor
Slovan
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Ze srbského života.
Před rokem byla jsem u gazdi Andrije
dnes jdu tam opět, bych pohlédla okem zvě-
davce do tiché domácnosti jeho. Před rokem
vzbuzovala ve mně nevýslovnou soustrast jeho
jediná dceruška Danica, trpící strašnou nemoeh
»tancem sv. Víta«, tak že i řeči pozbyla ; dnes
však hlavní pohnutkou mé návštěvy u gazdi An-
drije bylo zázračné uzdravení Daničino, Nechtle
uvěřiti zprávám o uzdravení jejím, chtěla jsem
spatřiti děvče vlastníma očima.
Přišedši tam, byla jsem velmi laskavě uví-
tána hezkou ženou Andrejovou, Ljubicou. Na
otázku mou, kde že jsou gazda Andrea i Danica,
odpověděla, že Andrija přijde hned a Danica,
že někde vězí u svých družek. Nabídla mi židl
pod besidkou z vinné révy i opět odběhla.
Usedla jsem i hleděla kolem. Tu a tam pro-
kmitaly již modrající se hrozny mezi svěží ze-
leni. Panoval zde příjemný chlad. Za útulným
domkem táhla se pestrá zahrádka, jíž jsemse
jala procházeti. Záhony honosily se krásnými
růžemi, hvězdicemi v různých barvách i od-
růdách, zvláště sídlil zde hrdě bosiljak, posvátná
to květina Srbům, užívaná za kropitko pro svě-
cenou vodu. Vše to vysílalo omamující vůni,
kierá proměňovala dusný vzduch v příjemný ozon.
Danica
svatý . Vít
Andrejův
Ljubica
Andrea
Andrija
Srba
24
article
Vrátila jsem se ko stolu pod besídku
V tom již byla zde zase Ljubica, vedouc z
ruku Danicu bosou, s očima zářícíma; vlasy
kučeravé, havraní vymanily se během z růžové
stuhy, líčko její bylo milé, usměvavé. Nikden
stopa po zhoubné nemoci.
Nemohla jsem ani očím svým věřiti. P
čaly jsme o ledačems hovořiti, když z čista
jásna ozve se za námi: »Vítám vás gospodieo
(slečno) do měho domu, považuji si za velikou
čest, že jste mne navštívila.«
Obrátila jsem se i spatřila gazdu Andriju.
Opětovala jsem jeho pozdrav a tázala jsem se
po jeho zdraví; on odpověděl příznivě a těšil
se též ze zdraví své dcerušky; slíbil mi též, že
poví mi, jakým způsobem se Danica uzdravila.
Když udělil rozkazy své drahě polovici, jak
má mne pohostiti a ona odešla, aby splnila jeho
vůli, počal vyprávěti: »My Srbové věříme, že
za krásných nocí jarních a letních tančí víly a
a lesní ženy po pasekách a lukách. Na kterém
místě tančí ty podivuhodné bytosti, tu zůstane
veliké kolo, které buď zbují větší travou, než je
okolní, nebo na kterém uschne každá bylinka
tak že může je každý ihned poznati.
Ale přece, bohužel, se také někdy stává,
že to tak čarovné místo pozbývá svého podivu-
hodného vzezření a tu když někdo naň vkročí,
běda jemu! Místo to je nečisté a obetkáno
kouzly a čarami nočních panen, tak že kdo
Ljubica
Danica bosý
Andrija
Danica
Srba
25
article
vkročí naň, stísněn je těžkou nemocí, ze které
snad není vždycky ani pomoci. I já tak myslím
i věřím. Zajisté i Danica vkročila na takové
místo. Jak víte, gospodico, byla ještě před rokem
stížena strašnou nemoci; celé její tělo házelo
se ve strašných křečích, brzy skákala jako divá
po pokoji a zase ulehala znavena, zmořena.
Myslil jsem, že z drápů kouzel již nikdy ne-
vyjde, když jednoho dne našel se přece šťastný
východ z tohoto bludiště. — Vzal jsem lékaře,
ten ale pravil mi, že rok ji musí léčiti, aniž
doufá v dobrý výsledek.
Danica
26
article
Jsem člověk chudý, jak já bych mohl celý
rok lékaře v domě držeti, neb kam ten se do-
stane, zajisté odtud chud nevyjde. — Slyšel
jsem o jedné ženě, která prý umí takové ne-
moci léčiti, ale stejně jsem pochodil, nebot
místo Daničinu nemoc, vyléčila moji kapsu o
čtyř set dinárů; nepomohla nic a já ještě dnes
těžce nesu její vypočítavost. —
Již jsem přivykl myšlénce, víděti Danicuv
náruči neúprosné smrti, když pojednou jako
oasa na poušti objevila se mi žena jedna, pro-
stinká selka, na obzoru mé strasti, přinášejíc
chválu s mnoha stran.
Slyšel jsem o ní, že mnoho žen a děti
z těžkých nemocí, různého druhu, uzdravila.
Požádal jsem ji tudíž za pomoc, maje k ní dů-
věru. Slibila, že co nejdřive přijde. Jednoho
dne objevila se u mne.
Jako žena prostá, zářící tichým štěstím na
proukázaném dobru k svým bližním, s laskavým
úsměvem vešla do světnice, a ohledavši nemoe
Daničinu slíbila, že zejtra přijde s lékem. Druhý
den dala děvčeti jakéhosi hnědého léku k pití
a ujišťovala nás, že za tři neděle bude děvče
zdrávo jako ryba. Nechtěl jsem se svojí ženou
po tolikém sklamání ani jejím slovům věřiti.
Za tři neděle těšil jsem se na účinek léku.
Selka pravila mi, že dítě v době té nabude
též ztracené své řeči. Byv povoláním oddálen
domova, přišel jsem asi ve 3 nedělich domů;
stanul jsem u lůžká nemocné a pohladil jsem
jí vlásky.
27
article
Děvče otevřelo oči, ve kterých neplál již
žár horečky a zhoubné nemoci, a pak otevřela
ústa a přes rty její přešel opět střibrný hlásek
Slzy vstoupily mi, jako že boha svého si vážím
věřte mi gospodico, poprvé za života měho do
očí. Byly to však slzy radostí. Danica promlu
víla! Nemohl jsem ani štěstí tomu přivyknouti
ani v ně věřiti. —
Selka pak poradila ještě k úplnému uzdra-
vení návštěvu s ditětem do monastýru (klá-
štera) sv. Štěpána. Když pak odtud jsme se
navrátili, obětovavše ji tam bohu, byla již Da-
nica i bezáhonné chůze schopna. Pak to stále
pokračovalo k lepšímu a dnes ji vidíte, chvál
bohu, zdrávu a veselu a kdybyste sama vlast-
níma očima ji nemocí stiženou nebyla viděla-
nemusila byste to ani, gospodice, věriti,« konči
gazda Andrija.
Danica
Štěpán
Andrija
28
article
Já pak se poděkovavši za vypravování
chtěla jsem se rozloučiti, když právě přibylá
Ljubica mi nabídla občerstvení krvavé čer-
venou a ledově studenou lubenici. —
Po občerstvení zapálili si oba manželé
cigarety a při kouření vyprávěli všeliké ješté
jiné podivuhodné události, které se sběhly v ro-
dině za doby, co jsem do domácnosti jejich ne-
zavítala. Konečně propustili mne i obdařilii krásnou
kyticí růží s pozváním na brzkou zase návštěvu.
Byl již večer, měsíček vyskočil nad Avalou
(nejvyšší vrch v okolí Bělehradu) a usměvavě
svítil mi na cestu, pomáhaje tak elektrickým
svítilnám, Bezděky dala jsem se postraňními
uličkami, kde panovalo polotemno. Tu zdálo se
mi, že vidím rej nočních žinek, tančicích přede
mnou a zvoucích mě do středu svého.
Vmyslila jsem se do vyprávění gazdy An-
drije. Podivný pocit se mne zmocnil, jako kdy-
bych měla tajně obcovati s osobou nepříjemnou
i strašlivou v jednom prostoru a nemohla se
jí zhostiti.
Nevěřila jsem jaktěživa čarám srbských žen
a dívek, ať již městských nebo selských, ale
zázračné uzdravení Daničino tu moji nevěru
jaksi zviklalo.
Zdenka Nekvasilova,
v Ribarské baní v Srbsku.
Bezděk
Zdenko Nekvasilův
Bělehrad
Srbsko