5
article
x. Z Nov. Yorku, 17. září. (»Frank.
Ztg.«) Při smutečních slavnostech ve Wa-
sbingtoně přes všechna policejní opatřen
velké množství žen a dětí bylo k smrti
ušlapáno. Velké množství lidí omdlelo
a utrpělo různých úrazů. Nemocnice jsou
přeplněny lidmi, kteří vesměs při slavnostech
nějaké poranění utrpěli.
Z Washingtonu, 17. září. (C. B.
Myslí se, že asi 50 žen a dětí, nalezajícíeh
se v davu, jenž chtěl spatřiti rakev Mac
Kinleyovu v rotundě Kapitolu, bylo v tlače-
nici poraněno. Většina z nich byla však stc
odebrati se do svých bytů.
Z Buffala, 17. září. Když pohřební
průvod ubíral se kolem vězení, Čolgoš za-
smál se prý spokojeně a potom opětně upadl
do předešlé lethargie. Jest úplně apathiek
a také nikdo k němu se nepřipouští. Vše
se zařizuje tak, aby co možná nejméně
zájmu vzbuzoval. I obžaloba přednesena
beze všech obvyklých formalit.
Z Buffala, 17. září. (C.-B.) Útočník
Čolgoš zdráhá se s někým slovo promluviti
Nemluví ani se svým právním obhájcem
Přelíčení s ním konati se bude dne 23. t. m
w. Z Lendýna, 18. září. Z Buffalase
sděluje: Čolgoš byl včera opětně před-
veden před soudce ve veřejném líčení. Ne
chtěl v soudní síni smeknouti klobouk
proto sňali mu jej policisté.
Frank
Čolgoš
York
Wa
Washington
Buffalo
Lendýn
Buffalas
Mac Kinleyovo
Kapitol
Čolgoše
6
article
Obhájce Lewis pravil, že převzal úkol
svůj s odporem, a žádal, aby byl stav ob-
žalovaného vyšetřen, k čemuž soud svolila
odročil za tím účelem líčení na pondělek.
y. Z Nového Yorku, 18. září
V Hariford City (Indiana) uspořádali i talšt;
dělníci projevy, v nichž vyslovili souhlas se
zavražděním Mac Kinleye. Způsobili velk
výtržnosti. Když pak ohrožovali životy oby
vatelstva domácího, byli ozbrojeným muž
stvem z města vyhnáni.
Z Buffala, 17. září. Čolgoš dnes přec
soudcem po celou dobu oči skorem ani ne
pozvedi; ale přes strach, kterýž bylo pozo
rovati na něm, choval se vzdorovitě a n
otázky soudce Emeye a dvou soudcův nej
vyššího soudu ani neodpovídal. Soud urči
mu za obhájce býv. senátora Lewisa (repu
blikán) a býv. senátora Titusa (demokrat)
Přelíčení bylo přerušeno.
Lewis
Mac Kinley
Čolgoš
Emey
Lewiso
Titus
Nový York
Hariford Cita
Indiana
Buffalo
7
article
Za nového presideuta.
Z Washingtonu, 17. září. (C.-B
President Roosevelt žádal členy ministerstva
aby zůstali v úřadě, pokud on bude
presidentem.
Válčení s Kolumbií.
Z Colonu, 18. září. (C.-B.) Križák
»Pinzon«, jenž se sem vrátil, přinesl zprávu,
že vládní čety dne 14. m. m. rozprášily
úplně liberály u Bocas de
Torro a zmoenily se jejich děl a nábojů.
Plukovnik Gruzo napadl povstalce sou-
časně ze předu i ze zadu. Při potýčce padlo
30 povstalců a 40 jich bylo zajato. Vládní
vojsko ztratilo 5 mužů. Zraněni byli z něho
4 muži.
Telegraflcké zprávy hospodářské.
st. Z Pešti, 18. září. (Zvl. telegr. » Nár
Le.) Na trhu prodalo se 30.000 q. Cen
pevné. Platila: pšeni ce tisská 79.5 kg K 8.221
79 kg K 8.121, 78 kg K 8.05, 76 kg K 7.774
peštská 78.5 kg K 8. 10, 77.5 kg K. 7. 921
774 kg K 7.574 snětivá, staro-bečská 75.8 ke
K 7.971, stolnobělehradská 78 kg K 8. 05,
75.7 kg K 7.82l3, kulpinská 75.6 kg K 7 80
banátská 76.2 kg K 7 9213, podunajská 75.5k
K 7.65, dunajsko-bačská 73.4 kg K 7.55.
bajská 75.4 kg K 7.75 na čtvrt leta; žito k
6 55 až 6.75, üllöské K 6.50, velko karolské
K 5.97lg; ječmen ke krmení K 5.95 až 6.—
o ves K 6.40 až 6.85 ztuchlý 6.25; kuku-
řice K 5.15.
Roosevelt
Križák
Pinzon
Platil
Washington
Kolumbie
Bocas jít Torro
Pešť
K 7.65
Colon
kg
8
article
Terminový obchod byl klidný.
K večeru znamienala pšenice dle mezi-
národní usance na měsíe říjen K 7.84
dle uherské usance na říjen K 7.86, dle
mezinárodní usance na duben K 8.29 ; žito
na říjen K 6.68, žito na duben K 6.97; oves
na řijen K 6.46, oves na duben K 6.89.
kukuřice na září K 5.08, kukuřice na květen
K 5.13, řepka na srpen 1902 K 12.—.
Ohchod se sádlem byl pevnější a smlu-
veno 53 50; jiné zboží beze změny.
Parno-
Z Bělehradu, 18 září. (Zvl. tel. »Nár.
Listů«.) Usnesení zdejších obuvníků ne
dávati zboží nikomu na úvěr,
způsobilo velikou nelibost. Vzhledem na to
usnesli se nyní obchodníci s ko ž
nedávati obuvníkům rovněž ničeho na dluh.
Z Lipska, 18. září. (C.-B.) Správce
konkursní podstaty Lipské banky uveřej-
ňuje dnes konkursní rozvahu ze dne 10. t. m.
Vykazuje s chodek 43,301.005 mk. Dle při-
pojených vývodů soudí správce podstaty, že
věřitelé, již nemají předních práv, dostanou usi
50 a mimo to podíl z prodeje hodnoť »mláto-
vých« a toho, co se vymůže na býv. ředitelství
a dozorčí radě. Kolik to vynese, nelze arei
odhadnouti.
Z Hangu, 18. září. (C.-B.) Rozpoče
nizozemské Indie na r. 1902 vykazuje
při úhrnném nákladu 158 mill. schodek
mill. zl.
Z Nového Yorku, 18. září. Smýšlení
povolně. Pšenice na říjen —.—, přenice na
prosinec 763/4, kukuřice na prosineo 633/4
oukr muscovados 31/4, bavlna 83/2. —- K
peněžní burse závěreční smýšleni nepravi
delné.
Bělehrad
Lipsko
Indie
Nový York
Hang
9
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Sjezd starostů a delegátů veškerých
českých obchodních gremií a spele
čenstev v království.
Obchodnictvo české nabylo přesvědčení, že
chce-li při domáhání svých požadsvků dociliti po-
sitivuích úspěchů, musí nezbytně přikročiti k utu
žení své vlastní organisace za cílevědomého, solidát-
ního postupu a prohlouhení dosavadního svého pro-
gramu. Postulátům jeho ujímala dosud váhy ne
sjednocenost v zásadách a nesoustavnost v počínání
zujmena oněch gremit, která nejsouce v přímých
stycích se zemskou Jednolou obchodních gremií
snažila se občasnými akcemi, žel že roztříštěnými
domáhati se avých práv a požadavků.
10
article
Byí i tyto náběhy k plodné práci byly svědo
mitě a dobře miněny, přece namnoze daly postře
hnouti různost v názorech a odchylnost v požadav-
cích, což na rozhodujících místech zůstaviti musilo
dojem neurčitého a nevytříbeného dosud stavovského
stanoviska. Stejné případy opětovaly se i př
sjezdech českého kupectva a dávaly usnesením
zjezdovým vyznívati na plano. Tak by se arciť da
leko nedospělo.
Proto usnesla se Jednota obchodních gremil
království českém v přesvědčení nutnosti přesného
vytčení progtamu všeho ruchu gremiálního svolat
do Prahy poradní schůzi starostů a delegátů veške-
rých českých obchodních gremií v království i oněch
jež k zemskému sdružení dosud nepřináležejí, aby
zde usnesen a vytčen byl společný určitý postup
ve všech zásadních olázkách.
Sjezd konal se včera ve velké dvoraně Měšťan-
ské besedy pražské za velice hojného účastenství
Zastoupena byla obchodní gremia: z Benešo v
(3 delegáty), z Berouna (3 del.), z Bl atn
(2 del.), z Brandýsa n. L. (3 del.), z Českéh
Brodu (2 del.), z Budějovic (2 del.), z Nov
Bydžova (2 del.) z Dašic (2 del.), z Hlin-
ska (3 del), z Holic (2 del.), z Hory Kutné
(2 del.), z Jindř. Hradce (2 del.), z Chocně
2 del.), z Uhl. Janovic (Starostou), z Golč.
Uhl
Praha
Beroun
Brandýs
Českéh Brod
Budějovice
Nova Bydžov
Dašice
Holice
Kutná
Jindřichův
Hradec
Choceň
Janovice
11
article
Jeníkova (starostou), z Jičína (2 del.), z Kar-
lína (3 del.), z Kladna (3 del.), z Kolína (2
del.), ž Kostelce n. L. (starostou), z Kra l up
n. Vlt. (2 del.), z Libochovic (star.), z Lito-
myšle (2 del.), z Loun (2 del.), z Heřmanova
Městce (2 del.), z Mýta (jednatelem), z Pardu-
bie (3 del.) z Písku (2 del.), z Pláňan (2 del.)
z Plánic (starostou), z Plzně (2 del.), z Prab
(3 del.), z Příbrami I. (3 del.), z Příbrami II.
(starostou), z Radnic (starostou), z Rakovní ka
(2 del.), z Rokycan (2 del.), z Roudni ce2
del.), ze Sadské (2 del.), ze Sedlčan (2 del.)
ze Slanébo (3 del.), ze Smíehova (3 del.)
ze Staňkova (2 del.), z Unhoště (starostou)
z Král. Vinohradů (3 del.), ze Žam berka
(starostou), ze Žebráku (3 dal.), ze Ži ž ko va
(2 del.) a j. v.
Přítomné přivítal jménem Jednoty obchodních
grémií starosta cís. rada p. K. Tichý, kterýž přá
jednání dobrého výsledku a vyzval shromáždění, by
si zvolilo předsedu, 2 místopředsedy a 3 zapiso
vatele.
Po návrhu jednatele Jednoty p. Arnošta G ro ss
manna zvolem: předsedou senior českého kupectva
p. cís. rada Karel Tichý, prvním místopřepsedou
starosta obchodního gremia plzeňského p. Alfréd
Špaček, druhým místopředsedou starosta českého
obchodního gremia p. Ant. Toman, zapisovately
pp. Dominik Bůžek z Písku, Petr Veselý z Kutn
Hory a Josef Jelínek z Pardubie.
Král
K Tichá
Tichá
Alfréd špaček
Toman
Bůžek
Veselá
Jelínek
Jeníkov
Jičín
Kara
Kladno
Kolín
Vltava
Libochovice
Louny
Heřmanův Městec
z Mýto
Písek
Plánice
Plzeň
Příbram I
Příbram II
Rokycany
Sadská
Sedlčany
Staňkov
Unhošť
Žebrák
Kutn Hora
ž Kostelec můj
Slanébo
12
article
Předseda cís. rada p. K. Tichý, poděkovar z
čestnou volbu, pouká al k tomu, že voškeré naše
sjezdy počínají vždy stesky a pravil, že jedli kdo
oprávněn si stěžovati, je to zajisté kupectvo. Žádný
druhý stav není ohrožen v té míře, jako právě ku.
pectvo. Z jedné strany svíráno jest velkokapitá-
lem kartelovaným, který mu přenechává zboží jen
za malou odměnu, a na druhé straně ubírá kupectvu
zisk celá řada spolků konsumních, jež nemají žádné
režie, ale také nikoliv risika, poněvadž nedátehí na
úvěr. Neposlední příčinou úpadku kupectva je tak
jeho rozervanost a vzájemná nedůvěra. Nalézti pro-
středky, kterými by se dalo neblahým těmto pomě
rům zabrániti, jest právě úkolem dnešní poradní
schůze. Nepůjdouli však všechna gremia svorně za
stejným cílem, nebude opět z celé akce nic. Řočník
nabádá přítomné k úsilovné práci — neboť jen ta
pomůže a nikoliv mnoho řečí — a provolává jednán
sjezdovému srdečné »Na zdar!« (Hlučné »Na zdarle
a pollesk.)
K Tichá
13
article
Po té se přistupuje k projednání programu sjez
dového, na jehož první místo položeno théma
O národním a politickém stanovisku
českého obchodníctva,
Referent jednatel jednoty obchodních gremi
v král. českém p. Arnošt Grossmann promluvi
v podsťatě následovně:
Jednota obchodních gremií pro království české
přistupujíc k prohloubení svého organisačního pro-
gamu, předkládá dnaänímu sl. shromáždéní v prvn
řadě otázku, jaké stanovisko hodlá česk
kupectvo v otázce národní a politick
zaujati. Po stránce té jest názor výkonného vý-
boru jednoly v hlavních rysech asi tento;
Tím, že se české kupectvo zabývá v první řadě
otázkou národní a politickou před olázkami hospo-
dářskými, nepodceňuje nikterak význam olázek po-
slednějších, nýbrž dává tím na jevo, že přiklád
vybojování našeho národního a politi-
ckého zápasu nemenší váhu než vybo-
jování požadavků rázu oekonomického.
Grossmann
14
article
Jako věrný syn svého národa chce české kupe-
ctvo nejen k hospodářskému blahobytu celého tělesa
národního spolupůsobiti, ale chce býti též pilným
pracovníkem v onom snažení našeho národa, jet
vésti má k velikým jeho cílům politickým. Moliulná
armáda českého kupectva hlásí se k práci na poli
národním a politickém, avšak nečiní to na bas
stavovského separatismu, nýbrž dává
přednost společné součinnosti.
Je to, velectění pánové, pozoruhodný zjev, že
v dobé třídního boje, že v době stavovského separa-
tismu zvedá kupectvo, jedna z nejdůležitějších ho-
spodářských vrstev národa prapor, na němž zlatým
písmem jest napsáno: „Souěinností všech ke
společnému cíli!“ (Výbomně! Výborněl)
Co je toho příčinou, že české kupecivo nenásle-
duje přikladu některých společenských a hospodář-
ských vrstev, že se neseparuje, že se neetabluje jako
nějaká samostatná hospodářská strana? Jsou lo.
velectění pánové, smutné zkušenosti z dob posled-
ních, které přivedly intelligenci českého kupectva
k přesvědčení, že proti mohutnému ne-
příteli našemu možno čeliti tolike
koncentrovaným táborem českým,že
nepříteli značně silnějšímu, podporovanému za hra-
nicemi a protežovanému .... možno se ubrániti ni-
koli tříštěním, naopak jedině seřaděním a koncentro-
váním všech sil národních. (Výborně!)
Zájmového zastoupení ve sborech zákonodár-
ných a samosprávných, jemuž kupectvo stejnou dů
ležitost přikládá jako hospodářské strany ostatní
netřeba se domáhati separalismem. Také
náš stav klade na to váhu, aby obchodnictvu v ži-
votě veřejném i hospodářském ona váha a platno í
byla zabezpačena, jaká jemu jako důležitému národo
hospodářskému činileli po právu náleží a aby se
kupectvu jak ve sborech zákonodárných taki v auto
nomních patřičného a náležitého zastoupení dostalo
15
article
Nebude autonomním sborům, ať již obecním neb okres
ním zastupitelstvům a nebude také sněmu zemskému
a říšské radě na škodu, budou-li doplňovány prakti
ckými občany z řad kupectva, zrovna tak jako ne
bude na škodu, jest-li se budou luštili různé otázky
ve sborech těch více se stanoviska praktické poli-
tiky, nežli se dělo doposod. (Výborně !)
Přihlédneme li k hiospodáčskému obsahu trůnn
řeči, musí i nejzarytější odpůrce zajmového za
stonpení přiznati, že k luštění těchto odborných
otázek dojista hodí se spíše praktický obchodník ne
jurista, zrovna jako k luštění otázek jiných, na př
v odboru školském, justičním, agrárním a j. jest
opět jiných odborných sil třeba. Budou-li otázky od-
borně luštěny skutečnými odhorníky, pak nevzejdou
zákony, jež po čase nutno opět měniti, jelikož a
ukázalo, že byly na újmu a záhubu stran hospodář
ských. Kolik takových neblahých zákonů náš poli-
tický parlament spáchal, nelřeba vypočítávati. Bře-
mena těmito zákony způsobená téžce doléhají na
bedra stiženého poplatnictva
Zájmového zastoupení je třeba vedle zastoupení
tak zv. učené intelligence a jest též trvalé zájmové
zastoupení velkých tříd hospodářských ve sborech
zákonodárných nejen prospěšné, ale i nutné a sice
nejen v zájmu stavů samotných, nýbrž společnosti
jako celku národniho a také v zájmu i politických
vůdčích stran. Každá velká politická strana, je-li
dobře vedena a máli skutečně zájmy o blaho jedno-
tlivých vrstev národa na zřeteti, má dobrovolně při-
brati takové výkonné síly, aby dokonale mohl býti
ovládán každý obor práce. Neučiní-li tak politická
strana, pak solva se dodělá trvalých positivníci
úspěchů, dodělá se asi tnké sotva trva ého režimua
ignorováním hospodářských stavů vytvoři sama ka-
stovnictví.
16
article
Proto vznáším appell na vůdčí stranu politickou
aby to, co vůči obchodnictvu dosud zanedbala, ne-
opomenula odčiniti a aby o náležité zastoupení
stavu obchodního ve sborech zákonodárných péči
měla. (Výborně!) Vznáším dále appell na obchodní
a živnostenské komory české, aby do sborů zákono
dárných vysílaly zástupce z kruhů obchodnictva
(Výborně!) Pohříchu staly se tyto obchodní komory
útulnami, kam se uchylují pohořelí poslanečtí kandi-
dáti, aby oběťastnili živnostnictvo a obchodnictvo.
když se jim již nepodařilo obšťastniti národ. I v tomlo
směru jest třeba nápravy a nápravy té musí se
obchodnictvo domáhati energicky.
V otázce narodní a politické prohlašuje řečník
že organisace českého kupectva stoj
na stanovisku státoprávního program
českého (Výborně!), že stojí na stano-
visku naprosté rovnoprávnosti a
rovnocennosti našeho národa v úřa-
dech, ve školách i v životě veřejné m.
že stojí na stanovisku celistvosti a
nedílnosti nám všem drahé vlasti, sta-
novisko to bude hájiti vždy a nikdy
bo neopustí. (Výborně! Výborně!)
České kupectvo jest si vědomo nejen povinnost
ke stavu svému, ale také povinnost! ke s v
vlasti a k svému národul (Výborně! Vý
borně! Hlučný potlesk.)
Na to navrhuje referent jménem výkonného vy
boru Jednoty k přijetí následující
resoluci
živnostenský komora český
17
article
»Organisace českého kupectva, zastoupená je
notou obchodních gremií v království českém, při
stupujíc k prohloubení svého organisačního pro
gramu, klade vohledu národním a po-
litickém váhu na součinnost všec
vrstev národa kdosažení společnéh o
národního cíle. Zastoupení huspodářských
stavů ve sborech samosprávných a zákonodárných
pokládáme nejen v zájmu jednotlivých stavů, ale
i celého tělesa národního za prospěšné a nutnéa
budeme v rámci programu národního a ve shodě
s politickými stranami k tomu pracovati, aby se
obchodnictvu v samosprávě a legislativě náleži-
tého zastoupení dostalo. Prohlašujeme dále,
že stojíme na stanovisku státopráv
ního programu českého, rovnopráv
nosti a rovnocennosti národů a ne
dilnosti zemé.«
Po delší debatě, již se zejmena zúčastnili p
David z Král. Vinohradů, Macháček z Král
Vlnohradů, Sedláček ze Semil, Havelský ze
Žamberka, Moravec z Kladna, Žídek z Dašie
a referent p. Grossmann, byla resoluce v ne
změněném znění jednohlasné schválena.
Druhým předmětem jednaciho pořadu bylo po
jednání
David
Král
Macháček
Sedláček
Moravec
Žídek
Grossmann
Semily
Žamberk
Kladno
Dašie
Král Vlnohrad
18
article
O školství obchodním.
Referent p. Emanuel Placek dovodil, že stejně
jako správným jest tvrzení, že síla spočívá jedině
v organisaci, je také jisto, že jen tenkráte domůže
se obchodnictvo zlepšení svých poměrů, bude-li zde
státi jako vrstva národní, vědomá si nejen svých
práv a zorganisovaná, ale také všestrann
vzdělaná. U nás, bohužel, není dosud důležitost
vzdělání zvláště odborného s dostatek oceněna
školám obchodním nepřikládá se takové důležitosli
jaké zasluhují.
Řečník dokazuje potom, má-li školství obchod
dodělati se žádoucího vzrůstu a zdaru, že musť pod-
lehati zákonodárství zemskému a stát že musí na
ně výdatně přispívati, rozebírá podrobně organisaci
školství obchodního, navrženou v resoluci a koně
za všeobecného souhlasu prohlášením: »Tam, kde
se jedná o věc lak důležitou nejen pre
celý stav obchodní, ale pre celý národ
musí kupecká vypočítavost ustoupit
vřelosti a nadšení.e
Placek
19
article
Na to doporačuje k přijetí tuto
Na to doporačuje k přijetí tuto
resolucit
Jest nezbylným, aby školství obchodní byle
pozomštěno, státem výdatně subvencováno
zorganisováno takto
I. Pro vyšší školy obchodní o 3 roč-
nících vypracována budiž jednotná esnova učební
zavedeny budtež při nich povinné zkoušky zralosti
K nim připojen budiž čtvrtý ročník pro ty absol
venty, kteří dosíci chtěji způsobilosti k službám
světoobchodním, odborné službě státní a při úla
dech samosprávných.
II. Jako střední školy obchodní bud
tež v důležitých střediskách obchodních zřizováný
dvoutřídní školy obchodní pro ty jinochy, kleří s
věnovati hodlají obchodu střednímu.
III. Jednoroční školy a večern
kursy obchodní zakládány buďtež za patr
nac gremií ve velkých městech, po případě pi
dvoutřídních školách obchodních.
IV. Pokračovací škola obehodn
zřízena budiž všude, kde jest aspoň 15 učňů, jak
škola samostatná a vyněnvání na školách pokra
čovacích položeno budiž — pokud možno — n
dny všední. «
Také tato resoluce byla po debalě, kleré se zů
častnili pp. Žídek z Dašic, cís. rada Tich ý, Mo
ravec z Kladna, ref. Placek, Školaudy z Jin
řichova Hradce. Neumann z Kralup a Ziv n
z Mélníka schválena jednohlasně
Žídek
Placek
Školaudy
Jin
Neumann
Dašice
Kladno
Hradec
Kralupy
20
article
O hospedářském hledisku kupeetva
referoval p. Al. Růžička. Pravil, že nejlepším dů
kazem toho co zmůže jednotná akce jsou slálé čspě-
chy pomocnictva, které dobývá vymožeností krok za
krokem, kdežto obchodnictvo samostatné nejsouc
dosti svorné a roztřisťujíc síly své, přichází zpravidla
s nářky, kdy věc jest již hotova a kdy se nedá na
ní nic měniti.
Na to přešel řečník k nejbolestnější otázce kn
pecké, k otázce úvěru. Rozluštění olázky této jes
ivrdým oříškem. Na úvěr appelluje dnes celý svět.
Kde úvěr jest podťat, tam jest podťat kořen veške
rého obchodu. Dnes platí obchodníkům většina od
běratelů zcela dle své libosti. Kredituje-li obchodník
shovívavě, bývá úvěru zneužito tou měrou, že při-
chází nejen o zisk a úrok, nýbrž o své peníze. Dnes
nepovažuje se za nic špatného obchodníkovi neza
platiti. Říká se: »ten to již dávno na nás vy
dělal.«
Celá řada obchodnických existencí přišla n
zmar jen tím, že dávali přiliš mnoho na úvěr. Ná
prava zde jest velice těžká. Jednota obchodníc
gremil doporučovala jako prostředek, aby byl
v jednotlivých gremiích založeny knihy dluž níků
neplatících. Knihy ty aby uloženy byly u sta-
rostů gtemií a přístupny jen člendm gremia. Pra-
středek ten jest zákonem přípustný, ovšem
nesmí býti seznamy ty reprodukovány a smí sloužit
pouze členům gremia.
Růžička
21
article
Dosavadni iníormační kanceláře ni-
kterak nevyhovují. To uznává sama obchodní komora
vídaňská, jejížto návrhy na zlupšení v té příčin
rozeslány byly ministerstvem obchodu ostatním ob-
chodním komorám k podání dobrého zdání. Vrchol
v tom, aby obchodnictvo samo vykonávalo kontrolu
nad ústavy informačními, těm, které se neosvěděnjí
odňalo svou důvěru a tak zničilo jich existenci-
Přijetím a uzákoněním návrhův obchodní komory
vídeňské prospělo by se obchodnictvu vydatně.
Také uskutečněním projektu p. jednatele Gross-
manna ve příčině zřízení zemské záložny
obchodních gremií stal by se značný krok
ku předu a ohchodnictvo přiblížilo by se Uím k
zřízení velkonáknpního družstva. Z toho
nabyli by malokupci týchž výhod jako mají velko-
kupci. Živnostnictvo již taková nákupní družstva má
a osvědčují se velice dobře, ale obchodnictvo, u ně-
hož se předpokládá největší stupeň podnikavosti.
není s to zmoci se na takovou společnou akci.
Gross
22
article
Jednota obchodních gremií v obou případech,
jak pokud se týká záložny, tak i velkonákupního
družstva, pochopila úkol svůj, nuže, nechť se také
vzchopí kupectvo k činu, nechť odloží vzájemnou
nedůvěru k sobě a indolenci a věřte, že takový je-
diný praktický čin pomůže více našemu stavu, než
tucet sebe krásnějších řečí, které vyzní na konee
přece jen v planou theorii. (Výborně!) Svépomoci
jest u nás velice zapotřebí. Na pomoc s hůry spolé-
hati nemůžeme.
Řečník stěžuje si petom do nespravedlivé ny-
nější soustavy berní a přimlouvá se za zavedení
jednotné progressivní daně z příjmů.
Dále dokazuje, jak většina kartelů jest zhoubná a
čelí jenom k porobení hospodážsky slabších vyrábi-
telů a obchodníků. Také valkým zlem pro obchod
níka venkovského jsou družstva hospodářská a rol-
nická, jež svým podllníkům prodávají předměty denní
spotřeby, kteráž nejsou potřebny pro hospodářství.
23
article
Rolník má svá družstva, dělník své potravní spolky
důstojník své menáže, úřadnictvo své konsumné
spolky, po venkově zaplavují podomní obchodníc
svým zbožím celý kraj a my sami rveme si sousta
od úst. Z čeho potom máme platit daně?
Na konec svých poutavých a promyšiených vý
vodů pronáší řečník přání, aby na vůdčích kruzíel
poselstva českého se vším důrazem bylo se domá
háno, aby obchodnictvu dostalo se ve sborech parla
mentních početnějšího, nežli dosud zastoupení. Ne
chceme provozovati na úkor věci ná
rodní politiku zájmovou, ale což nemůže
býti také obchodník dobrým Čechem a také dobrým
zastancem práv národních jako příslušník kteréhokoli
jiného slavu? (Výborně!) Což pak nezíská tími také
vážnost celé delegace české, když bude míti va svém
středu odborníků všech stavů? V nás bijí také
česká srdce! (Výborně! Potlesk.)
Pan Černý z Příbrami líči škody, které pů
sobí obchodnictvu, zejmena venkovskému, spolky
konsumní.
Pan Sedláček ze Semil přeje si, aby na »dluž
níky z řemesla« vydán byl přísný zákon, poněvad.
dle nyní platné novely exekuční nemůže si na nich
obchodník ničeho vzíti. Dále navrhuje, aby zmono
polisované zboží mělo určitou cenu a aby zprostřed
kovatelé dostali patřičná procenta
Na to navrhl referent p. Al. Růžička násl
dující
resoluci:
1. »Za účelem zlepšení úvěrových poměrů malo
obchodniciva za potřebné považujeme a zúčast
něným gremiím vřele doporučujeme zakládán
úvěrních družstev a uskupení jich v zá
ložně Jednoty obchodních gremií
Poměry kanceláří informačních upraveny
budtež zvláštním zákonem, k němuž za podklac
vzaty buďte návzhy vídeňské obchodní komory
Aby pak jednotlivci chráněni byli před nesvědo-
mitými odběrateli, doporučujeme u jednotlivých
gremií založení kníh nedbalých dluž
níků, jež přístupny by byly pouze členům gremia.
Čecho
Černá
Sedláček
Růžička
Příbram
Semily
24
article
Za důležitý krok na dráze k lepšímu považujem
zřízení velkonákupního družstva
působiti chceme co nejůsilovněji k úspěšnému
ukončení této »Jednotou« zahájené akce.
2. Nynější refurmu berní, tolik břemen na po
platnictvo uvalující, považujeme za pochybenou
žádáme za její odstranění a zavedení jednotn
progressivní daně z příjmů, kterou po
važujeme za jedině spravedlivou.
3. Ve smyslu resoluce na sjezdu turnovském
vyslovujeme se proti kartelům obecenslv
vyssávajícím, jichž zrušení co nejdůrazněji žádáme
Hospodářská družstva buďiež obmezen
na prodej hospodářských výrobků a věcí ku pro
vozování hospodařství nevyhnutelně potřebných
Vojenské menáže a kantiny, jakož i růz
ného druhu konsemy nebuďtež ze zásady více po
volovány, nynější pak obmezeny na kruh svýel
zájemníků, — prodej jiným osobám buď jim přísn
zakázán, ony pak zdaněny v poměru ko docilenému
obratu jako společnosti k velejnému účtování p
vinné
4. Pokud týče se ostatní h stesků obehodnictva
jako nesolidni soutěže, dárků štědrovečer
ních, spolků potravních, obchodu podomního
splálkového zaujímáme stanovisko, pro něž lon
sjezd turnovský se prohlásil a projevujeme p znov
souhlas s resolucemi tam přijatými.«
Pan Sedláček ze Semil navrhuje, aby se
z resoluce vynechal odstavec o zřízení velkonákup-
ního družstva. Staví-li se obchodnictvo proti různým
družstvům a spelkům hospodařským a konsumním
nemůže si — jednajíc důsledně — zříditi same
družstvo podobné.
S návrhem tímto souhlasil také p. Jar eš.
Sedláček
Semily
25
article
Pan Štore z Uhl. Janovic vyslovil se pr
zřízení nákupního družstva.
Pan Moravec z Kladna žádal, aby se k reso
luci připojilo přání, by sníženy byly tarify na dráhácl
a vpravena byla cla.
Při hlasování na to provedeném byla schvá-
lena resoluce, navržená referentem, s vynechá-
ním odstavce o velkonákupním druž-
stvu. Dále přijat byl návrh p. Sedláčka, abe
obchodnictvu zaručeno bylo jisté procento z prodeje
zmonopolisovaného zboží a aby »dlužníci ze teme
sla« byli přísněji trestáni. Návrh p. Morave e ve
příčině snížení tarifů na drahách, byl za účelem
přesného formulování odkázán výkonnému výboru.
Potom následovalo rokování
o úpravách živnostenského řádu.
První referent p. Petr F. Krejčí pravil, že
průkaz způsobilosti není dosud zaveden je-
dině vinou mocné kasty, která se spravedlivému po-
žadavku tomu zuby nehty brání. Jest spravedlivo
žádati, aby pomocníci, kteří se řádně vyučili, dostali
zaměstnání a mobli se státi samostatnými. Bez za-
vedení průkazu zpdsobilosti to však možno není
Pomocnictvo musí nyní hledati místa u lidí, ktet
nemají ani té kvalitikace a vzdělání jako ono.
Z toho rodí se pak ten silný obchodní proletariát
Průkazem způsobilosti dovrší se také vybudován
školství.
Rečník uvádí pak stanovisko obchodnictva vůč
upravení pracovní doby a zavedení nedělního klidu
a navrhuje k přijeti tulo
resolucii
Štore
Uhl
Moravec
Sedláček
Moravus
Rečník
Janovice
Kladno
26
article
I. Shromáždění starostové a delegáti českých ob
chodních gremií v království pojednavše o stálém
nápadném klesání stavu obchodního uznali,ž
jest v zájmu nejen obchodu, ale i státu nad miru
důležito a nutno, aby právě stav obchodní, ja
kožto jeden z největších a nejdůležitějších poplat
níků a činitelů na lakový stupeň uveden byl, jaký
mu dle poplatní síly i dle počtu právem náleži
Přesvědčeni, že dalším ponecháním obchodu mez
živnostmi svobodnými, nynější stav by se dál
ještě více zhoršil a že nutno tudíž bez odkladu
učiniti řádnou nápravu, usnesli se, že nezbyln
jest uzákonění průkazu způsobilosti při živnosti
obchodní.
27
article
Kupectvo skládalo velké naděje do zákonaz
dne 4. července 1896, jímž má býti vymezen roz-
sah oprávněnosti obchodů drobných. Pohřich
dosud není vydáno nařízení prováděcí. Žádám
proto, aby stalo se tak co nejdříve a první alinan
§ 38. ř. ž., aby upravena byla současně taktot
»Opověď živnosti obchodní není-li obmezena n
určité zboží, nebo na určité druhy zboží, zavírá
v sobě právo k obchodu s veškerým zbožím,
s nímž volně kupčiti jest dovoleno a jehož prode,
není vázán zvláštním dovolením (koncessf). Práv
k provozování takového obchodu vyhraženo je
dině těm, kdež vykáží se průkazem kupecké způ
sobilosti.
Proto usnesli se požádati vládu a říáskou radu
aby střední obchod ze svobodných živností b
vyloučen a aby dále § 1. živ. řádu též na středn
stav obchodní byl rozšířen.
II. Porokovavše o zamýšleném upraven
doby pracovní a o nedělním klidu
v živnosti obchodní, usnesli se na zavedení
12hod. doby pracovní (polední hodinovou pře-
stávku v to nepočítaje), jakož i na lom, byv
mimořádných připadech o dvé další hodiny doba
pracovní prodloužena býti směla, což však nejvíc
ve čtyřiceti dnech v roce se státí může. Zárovet
budiž stanovena hodina večerní, kdy zákonná
doba pracovní končit má.
28
article
Poněvadž pak poměry místní v zemích a kra-
jich jednotlivých značné se líší, budiž stanovena
doba pracovní, odpovídající poměrům dotyčných
zemí s přesným označením doby, kdy veškery ob-
chody bez rozdilu kategoria uzavřeny býti musí
od zemských politických úřadů po dohodnulí s
jich s příslušnými obchodními gremii.
V království českém budiž pracovní doba tak
upravena, aby končila 8. bod. večerní za součas-
ného uzavírání všech místností obchodních. Rov-
něž budiž zabráno v novellu živnostenskou usta-
novení nedělního klidu tím způsobem, by veškeré
živnosti v policejním obvodu pražském bez rozdílu
tedy i c. k. trafiky od 11. hod. dopol., obchody
venkovské od 12. hodiny polední do rána druhého
dne uzavřeny zůstaly.
Poněvadž konečně brzké uzákonění změny řádu
živnostenského nelze s jislotou očekávali, budiž
§ 104. b) z osnovy vyjat a pracovní doba při
živnostech obchodních ve smyslu výše uvedeném
zvláštním zákonem, po případě zatímně minister-
ským nařízením ustanovena.
Resoluce tato byla po krátké debatě schválena
s navrženým dodatkem p. Sedláčka, že průkaz
způsobilosti třeba zavésti i z té příčiny, aby za-
městnaní v obchodech nalezli své výživy
Druhý referent, tajemník pan Rudolí Stibie
sděluje, že Jednota obchodních gremií byla obchodní
komorou pražskou vyzvána, aby podala dobré zdání
o vládní osnově ve příčině o pravy živnosten-
ského řádu. Řečník neklade ze zkušenosti na to
velkou váhu, poněvadž ví, jak se taková dobrá zdání
dělají a také jak se posuzují resoluce v té příčině
usnesené. Řekne se: »Pánové, věc ta je dávno
známá, týká se to průkazu způsobilosti, o kterém
již velmi mnoho bylo namluveno. My jsme své sta-
novisko k tomu již zaujali a navrhuji, abychom
o žádosti té přešli k pořádku rokovacímu«,
Sedláček
Rudolit
29
article
Nebo má se podati dobré zdání o zákoně na
ochranu středního stavu kupeckého, kterého dle ná-
zorů realistických není vůbec třeba, může prý byti
nahražen konsumními spolky, hospodářskými a ji-
nými družstvy a pod. Jak se to dělá? Recept je
zcela jednoduchý. Elaborát společenstvem po nej-
lepším vědomi a svědomi vypracovaný dá se byro-
kratickému úřadu k posouzení, tam se řádně vy-
mačká a procedí se sítem realistických názorů, při-
míchá se do toho pár kapek kapitalistického von-
ného koření, nadež celá sladká limonáda vandruje
tam nahoru, odkud ty krásné hvězdy kynou. (Vy-
borně !)
Na to prohlašeje řečník, že obchodnictvo
s předloženou osnovou spokojiti se
nemůže, podrobuje ji ostré kritice a navrhuje na
konec následující
resoluci
»Z vládní osnovy na doplnění a změny řádu
živnostenského, která předložena býti má v nej-
bližší dobé k ústavnímu projednání, seznáváme
s hlubokým politováním, že celková tendenc
osnovy přízniva jest zvláště řemeslnému živnost-
nietvu (§ 14. a) b), 8 38. odst. 3. až 6., § 104 b)
až e) a pomocnictvu (§ 114. a § 116. odst. 2.a
3., § 119. 5) odst. posl., § 119. h), § 120.), že
v mnohé příčině rušivě zasahuje do samosprávy,
sebeurčaní a výkonnosti společenstev (8 110
§ 111. posl. odst., § 114. a) posl, odst., 8 115. bj
§ 115. v), § 116. d, § 116. e), § 119. d) 5) odst.
třetí, 8 119. h), § 127.) a že v podstatě nedbá nej-
důležitějších postulátů obchodního živnostnictva
Vytýkáme co nejdůrazněji, že kardináln
požadavek středního obchodnictva
— průkaz obchodní způsobilosti —
úplně zůstává nepovšímnut, kdežto
průkaz způsobilosti řemeslné se dále vybudo-
vává a přiostřue
Žádáme vzhledem k povinnosti v § 116. vyzna-
čené naprosté zrušení dohazovačských koncesí pr
opatřování služeb a míst obchodních (8 21. a) až fj.
30
article
§ 38. Provozování živnosti obchodní bez ome-
zení na určité zboží budiž vyhraženo pouze těm,
kdož obchod »po kupecku« provozují
§ 111. Jelikož jest představenstvo voleným zplno-
mocněncem společenstev pro prčité období, po-
dávejž bez vyslechnutí mimořáer valné hromadv
dobrozdání v příčině vyloučení jednotlivých živ-
ností ze společenstva.
§ 115. b) Má-li míti nemocenské pojišťování pro
živnostnicivo významu, musí býti též rozšířeno n
bezplalnou pomnoc lékařskou
§ 127. a) Živnostenští instruktoři bráni buďtež
z řad odborníků praktických.
§ 131.—133. Osnované trusty živnostenské jsou
vesměs nepoměrně přísné.«
Debaty o resoluci té zúčastnili se pp. Krejčí,
Tichý a Sedlácek, načež byla schválena beze
změny
Následoval pak referá
o organisaci spole čenstevní
a živnostenské,
Referent p. Ant. Sládek lituje, že dnes po 18
letech třeba ještě mluviti o organisaci obchodniciva
a stěžuje si, že velká část obchodnictva se práci
v obchodních gremiích vyhýbá, Má li se stav
chodnímu pomoci, lřeba v první řadě přivésti do pře-
slušných mezí konkurrenční nevraživost, učinili ne-
možnou nynější neteč ost a povznésti úroveň vzdě-
lání členstva obchodních gremií
Referent rozebírá pak podrobně, odůvodňujea
doporučuje ku přijetí tulo
resoluci
Krejčí
Tichá
Sedlácek
Sládek
31
article
»I. Organisace. Máli stav obchodní nabýti
té váhy, hledě ke stránce společenské, hospodářské
a národní, jaké mu vším právem přísluší, je nutn
aby byl do těch nejmenších atomů tímto zákoni-
tým způsobem zorganisován;
1. Ve všech okresních městech zřízena buďlež
samostatná obchodní gremia (společenstva), ke kte-
rýmž buďtež přiřadění veškeří obchodníci, ktetí
v té neb oné obci příslušného okresu obchod pro-
vozují,
Členové z každé obce, mající nejméně 2000 oby-
vatelů, mají nárok zastoupenu hýti ve výbor
ste o
gremia jedním čienem
Bylo-li by v některé obcí, vyjímaje sídlo okresu,
nejméně 50 obchodníků, mají právo zříditi si samno-
statné gremium (společenstvo). Účel gremií (spole-
čenstev) stanoven jest živnostenským řádem
2. Takto zřízená gremia (společenstva) náležejí
ke krajské župě gremiální, jejiž výbor volí delegáty,
vyslané přidělenými společenstvy dle počtu svých
členů.
32
article
Krajské župy gremiální jsou současně porad-
ními sbory živnostenských úřadů I. stolicea
sídlo jejich jest v tom městě příslušného kraje a
v případě zřízení krajských hejimanství v tem ob-
vodu dotyčného hejtmanství, jehož počet obyvatel-
stva jest největší a komunikačním spojením s
k tomu nejlépe hodí.
Účelem krajských žup gremiálních jest povzná-
šeti úroveň svého členstva, resp. gremii, probouz
netečná gremia, kontrolovati jejich činnost, pořá-
dati přednášky, krajinské schůze atd.
3. Členové výboru krajských žup gremiálních
volí ústřední výbor jednoty obchodních gremil se
sídlem v Praze, jako nejvyšší společenstevní nuce-
nou korporaci obchodní. Ucel jednoty zemské vy-
mezen jest stanovati.
II. Živnostenští instruktoři. Má-li in-
stituce tato, kterou konference v zásadé za velmi
dobrou uznává, vyplniti své poslání, nutno, aby
podrobena byla následující reorganisaci
1. Budiž stanoven pro obvod každé obchodní
komory nejméně jeden instruktor výhradně pr
společenstva obchodní.
Praha
živnostenský úřad I
33
article
2. Jeho činnost budiž nejen informativní, nýbrž
a lo zvláště vychovávacl.
3. Instruktoři buďtež jmenování ze řad intelli-
gentního obchodnictva a obchodního úřadniciva.
III. Učednictvo: Konference klade na otázku
učednickou velikou váhu a usnáší se
1. Za učně buďtež přijímáni jen chlapci, kteří
se vykáží nejméně takovou vědomostí, ktorou lze
nabýti ve II tř. měšť. školy.
2. Poměr učňů stanoven budiž tak, že samo
statný cheť neb jen s jedním příručím, může míti
jen jednoho učně, na dva neb 3 příručí dva učně
a na více příručích tři učně; více učňů se nepří-
pouští.
3. Gremiu budiž uloženo za povinnost, aby
bdělo nad vychováním a mravným vedením učň
a bez složení zkoušky, pozůstávající z části prak
tické a části theoretické nebuďtež vysvědčení po
tvrzována.
4. Učební doba budiž nejdéle čtyřletá,
a) pro absolventy středních škol nejméně dvou-
letá a
b) pro absolventy škol obchodních nejméně
jednoroční.
IV. Obchodní pomocnictvo. Konferenc
uváživši dnešní stanovisko obchodních pomocníků,
svých to nástupců, dospívá k názoru
1. že obch. pom, ve své velké části ne po-
chopuje svůj stav co stav přechodn
vyvinujíc veškerou svoji činnost téměř jen n
zlepšení svých pracovních poměrů.
2. Obchodnictvo do jisté míry souhlasí s usku-
tečnitelnými požadavky pomocnictva, avšak na
druhém místě by rádo vidělo, kdýby pomocnictvo
větší činnost vzdčlavatí po stránce odborné a aby