2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 19. září 1901.
Praha
4
article
Na rauní a odpol. listy
o přilohami („Naněný Obzor“ ve
středu a „ Literární Hlidka
v pátek) předplácí se
Praze v adminislrani
.. . . 2 K — h
na měsi
zs čivrt leta . . . . . 6 K —
s dvelí čonážke
na měsle. . . 7 K 50o
Bs čtvi lsta
ve silsikich:
za měsle . . . . 2 K.. 30 h
Poštout
za mlst
n čtrr lal. . . .
sdvojí zázlliou
na něst
ns čtvrt loeta
Praha
Poštout
5
article
K nové situaci v Čechách.
K nové situaci v Čechách.
Do nových voleb sněmovních národ če
ský vstupuje pod dojmem dvou událostí,
z nichž jedna příštímu šněmu království če-
ského dá tvářnost zcela novou a které obe
na vzájem se doplňují ve svém směru proti
celistvosti a nedílnosti této země a proti jazy
kové rovnoprávnosti v ní, které tedy obě
společně namířeny jsou proti životním právům
našeho národa. Mluvíme už o dvou hotových
událostech; neboť kapitulace ně-
kdejšího konservativního velkostatku před
velkostatkem německo-nacionálním v Čechách
už jest hotovým skutkem. A že římsko-
katalický episkopát v království českém už
má všechno připraveno, aby provedl cír-
kevní rozdělení této země dle přání
německých nacionálů, o tom už od čtvrt roku
není ani nejmenší pochybnosti. Tedy slovem
i »feudálové« i »klerikálové«, jichžto spojen-
ství ač neprávem národu českému bylo
se strany německo-nacionální vyčítáno jako
největší příhana a poskvrna, spojili se zjevně
proti němu s týmiž německými nacionály
A — nota bene! spojili se s nimi na pod-
nět, na povel vlády Körbrovy
Isám dvojí tento skutek, i vládní vlajka, pod
kterou se stal, dává národu českému o čem
přemýšleti, aby nemeškal, zaříditi se dle toho
už pro nejbližší dobu.
Ted
Čechy
Körbrův Isa
6
article
Jisto jest, že dr. Körber získal proti ná
rodu českému i sobě i Všeněmcům a po
krokovcům německým dva rozhodně oddané
živly: velkostatkářský a hierarchicko-římský
Živel velkostatkářský, zván po čtyřicet leo
konservativním, zkompromittoval se
včera se svými kuriatními kollegy, kteří pod
porovali velmi účinně německo-nacionáln
a všeněmeckou obstrukci v parlamentě víden
ském a kteří zjevně se přihlásili k svato
dušnímu programu našich odpůrců a škůdců
státních i národních. Tento program obsahuje
mezi jiným tyto dva články: v království če-
ském budiž zřízeno zvláštní území něme-
cké, národně samostatně a administrativně
ohraničené; a jazyk německý budiž po
vyloučení Haliče, Dalmacie a jižního Tyrel-
ska v ostatním Předlitavsku prohlášen za
jazyk státní.
Körber
Halič
Dalmacie
jižní Tyrel
Předlitavsko
7
article
Vyznavačům a přívržencům toho to
německo-nacionálního programu v kurii velko-
statkářské někdejší konservativní vel-
kostatkáři na rozkaz vládní postoupili dvacet
a několik hlasův ve skupině nesvěřenské
pustili je do sněmu, pomohli jim tam, sesí-
lili jimi bojovné řady německých nacionálův
i Všeněmcův nejen proti národu, ale i proti
království českému.
Někdejší konservativci ve velko-
statkářské kurii v Čechách podrobili se roz
kazům vlády Körbrovy, opustili svů
starý prapor samosprávy nedíl-
ného, celistvého království če
ského a uvedli do sněmu mocnou a vý-
datnou posilu parcelačního, destruktivního
zemězrádného programu německo-nacionál
ního.
Chtějí ve ztenčeném, zeslabe-
ném počtu svém zůstati věrní právům to
hoto království, sami rozmnoživše počet je
jich nepřátel? Buď posud uznávají tato
práva nebo už jich neuznávají. Něco jiného
není možno. Úznávají-li je, byli povinni.
aby nepouštěli nepřátele jejich ze své kurie
do sněmu. Neuznávají-li jich už, mohli od-
stoupiti vesměs a pustit místo sebe do sněmu
samé velkostatkáře německo-nacionální; ne-
boť stavovských prospěchův jejich
budou tito hájiti vždy a všude jako s vých
vlastních.
Vnitřní politiku soustátí rakouského
ovládá už dlouho otázka celistvosti,
nedílnosti kralovství českého.
Tu stojí proti sobě dvě zásady, mez
nimiž není mozné žádné s mí
Čechy
8
article
ření, není možný žádný kompro
miss. Na jedné straně: nedílnost, admini-
strativní jednota, státoprávní celistvost, histo-
ricko-politická individualita království českého
s králem českým v čele; na straně druhé
rozpoltěná země, rozdrobený kus světa, ro-
zervaný, někdy krásný, celek, odtržený od
tisícileté slavné minulosti, vydaný v šano
nejkrutějším bojům přítomnosti a řítící se
do strastiplné, přežalostné budoucnosti. K této
druhé straně náležejí přívrženci a podporo-
vatelé svatodušního programu německo-
nacionálního, rovněž jako stupňované formy
jeho, programu všeněmeckého. Každé sesí
lení této strany jest zráda, spáchaná nejen
na království a na národě českém, ale i na
Rakousku a rodu jeho panovnickém. »Kon-
servativci« ve velkostatkářské kurii této země
přesvědčí se o tom až příliš brzy.
A podobných zkušeností nabudou za
krátko i náčelníci římského episko-
pátu v království českém, kteří posud byl
pokládáni ne sice za strážce a obránce práv
království a národa českého, ale přece
aspoň za bezpečné sloupy prospěchů dyna-
stických v monarchii habsburské. V nynějším
boji, pouze pokrytém škraboškou nábožen
skou, ale v právdě národním, státním a dy-
nastickém, episkopát římsko katolický v krá-
lovství českém už má vše připraveno, aby
vyhověl neoprávněnému pánovitému poža
davku německých nacionálů a na rozkaz
vlády Körbrovy provedl rozpoltění této země
ve věcech církevních. Vše už jest hotovo, aby
němečtí nacionálové, náhončí a jednatele
politiky pruské v Rakousku dostali v krá-
lovství českém jednu prý úplně a ryze
némeckou diécesi římsko-kato-
lickou; tedy kus království če-
ského zcela pro sebe ve správ
církevní. V té diécesi bylo by jim obě
továno několik set tisíc Čechů;
všechny národní menšiny naše.
Körbrův
Čecho
Rakousko
království český s král
Kon
9
article
Těchto několik set tisíc katoliků českých
nemá pro římsko-katolický episkopát v Če-
chách patrně ani nejmenší ceny. Několik
desítek nebo set katolíků německých.
kteří hrozí odpadnutím k protestantismu,
jest katolickým biskupům a konsistořím, ze-
jmena v Praze, v Litoměřicích a v Hradci
Králové, mnohem milejší, cennější, pro církev
římskou, pro trvání a budoucnost soustátí
rakouského mnohem důležitější. Katoli-
cké menšiny české mají v ryze
německém biskupství chebském
nebo litoměřickém býti národne
udušeny; katoličtí Čechovév
navržených diécesích římsko-
katolických s výhradním jazy-
kem německým mají býti po-
němčeni.
Praha
Litoměřice
Hradec Králové
10
article
Znamenitý obrázek! V Rakousku, kde
vedle 8 millionů Němců žije 15
millionů Slovanů, už máme něme-
cký jazyk armádní a nyní má k němu
přistoupiti i německý jazyk stát n
a německý jazyk církevníl
Varujeme římsko-katolický episkopát
v království českém, pokud je čas, co nej-
důrazněji, aby děle nepobrával s trpělivosti
nebo netečnosti českou ve věcech správy
církevní. Posavadní politika římsko katoli-
ckého episkopátu, naddržující všude nejzuři-
vějším nepřátelům našeho jazyka, našich
práv zemských a státních a chystající jim
právě veliký present zřízením zvláštní ně-
mecké diécese katolické, kde ja
zyk český ani v kostele a na faře by nemě
žádného práva a v níž několik set tisíc
dobrých a poctivých katolíků če-
ských by mělo být obětováno nenasytnému
jíenu všeněmeckému, vede také pryč o
Římal
Od Říma pryč není cesta jen jedna
jest jich několik. Ať římsko-katolický episko
pát v království českém, dělaje po r oz
kazu dra. Körbra německou po
litiku místo katolického nábo
ženství, sám nevžene národ český
na jednu z nichl
I feudalism i klerikalism ve službách
německo nacionálních, do nichž na pove
vlády vídeňské se zapřahá, najde náro
český zajisté úplně připravena k mohutnému
odrazu.
Němec
Rakousko
Řím
Slovan
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 18. září. (Chystaná po-
moc zemským financím králov-
ství českého.) O včerejší konferenci zá
stupců zemského výberu království českého
s ministrem financí za účelem zlepšení finane
král. českého přinášejí videňské večerníky nové
podrobnosti, z nichž vysvitá, že stalo se
v zásadě dohodnutí, aby se v Če-
chách zavedla zemská přiráž ka
na zpotřebu piva. Zástupcové vlády
zemského výboru shledali po delším rozhovoru,
že se pro zlepšení zemských financí českých
hodí nejlépe zemská přirážka na pivo, úplně
neodvislá od státní daně pivní, a že přirážku
tu mají platiti konsumenti. Dohoda mezi vlá-
dou a zemským výborem jest úplná, až na
výši nové zemské přirážky a na způsobh,
jak a kdo má přirážku vybírati. Vláda podá
zemskému výboru své návrhy o těchto bodech
písemně a zemský výbor hodlá v nejbližšim
zasedání sněmu, tedy asi koncem prosince, vy
stoupiti již s hotovým návrhem přírážky, poně-
vadž pokládá za nutné, aby finance zemsk
byly co nejdříve uvedeny v pořádek.
O jednání konference sdělují se následujíe
podrobnosti: Po obvyklém uvítání členů konf
renee přednesl přísedíci zemského výboru dr
Urban zprávu o stavu zemských financi
Zemský rozpočet vykazuje nyní deficit 8 mil
lionů korun, jež po úpravě učitelských plat
r. 1904 vzrostou na 20 millionů. Při tom ne
berou se do počtu ještě příplatky, jež králov-
ství české bude povinno platiti na regulace řek
vodní dráhy a meliorace. Avšak sněm bude
nucen již v nejbližším zasedání uvoliti se k po-
dobným připlatkům. Počítá li se, že z výnosu
nové kořaleční přirážky připadne na královstv
české okolo 4 millionů korun, zbude neuhra
zený deficit 16 millionů korun. Pomýšlelo se
sice na různé jiné zdroje zemských příjmů, ale
výnos jich ukázal se vesměs nedostatečným.
Urban
Praha
12
article
Tak na př. zemská přirážka k dani ze služného
mohla by vynésti nejvýš 800.000 korun; dan
20 korun na velociped mohla by vynésti as
50.000 korun. Na uhrazení deficitu— 16 mil
lionů hodí se jen daň vydatná a takovou jev.
se daň z piva. V Čechách vyrábí a požívá
se poměrně nejvíc piva v celém Rakousku.
Z celé rakouské výroby 20 millinnů hektolitrů
připadá na Čechy 95 millionu hl., z nichž se
zpotřebuje doma 7 až 8 millionů hl. Má-li se
přirážkou na pivo uhraditi deficit 16 millionů
korun, bylo by třeba zdaniti každý
hektolitr v zemi zpotřebované h
piva novými dvěma korunami.
Vzhledem ke způsobu, jak se má nove
zdanění provésti, učiněny tři návrhy: buď by
se na pivo uvalila nová státní přirá ž ka
ke státní dani z píva a výtěžek její by se ode-
vzdal zemi; neb by se povolila zemská při-
rážka ke státní dani z piva; aneb konečně
by se zavedla samostatná zemská při-
rážka ze spotřeby piva. Prvý způso
se zemskému výboru zamlouvá nejméně; druhý
případ má prý četné přátely na straně české
také zesnulý dr. Jos. Kaizl se prý vyslovil pro
něj. Protože se však státní daň vyměřuje z vý-
roby a ne ze spotřeby piva, musila by se v tomi
případě zemská přirážka vybírati na hranicieh
Čech s jinými korunními zeměmi. To by měle
za následek četné oblíže a proto se zemský
výbor rozhodl pro způsob třetí, totiž pro
samostatnou zemskou přirážku
Jde jen o to, kdo má tuto přirážku vybírati.
Jos
Kaizl
Čechy
Rakousko
13
article
Zemský výbor by si přál, aby ji vybíraly orgány
státní, placené beztoho z peněz, přicházejících
do státní pokladny z království českého.
Na to ministr financí Böhm- Bawerk
vyložil vládní stanovisko. Vláda pr
uznává potřebu zlepšení českých zemských
financi, souhlasí v zásadě také se
zavedením zemské přirážky z
spotřeby piva, ale nemůže (?) vy-
hověti přání zemského výboru,
aby se zavedla nová přirážka v ta-
kové výši, by se jejím výtěžkem
uhradil celý zemský deficit. Bylo
by totiž třeba uvaliti na pivo novou daň 2 korun
z každého hektolitru. Na to učinil minist
financí jiný návrh; jaký — se nepraví
Také prý nesouhlasí s tím, aby zemskou při
rážku vybírali státní orgánové. Jinak ubezpe
čoval zástupce zemského výboru největší ochotou
se strany vlády.
Po delším rozhovoru, jehož se účastnil
nejvyšší maršálek kníže Jiří Lobkovic, dr
Herold, dr. Urban a ministr financí, ozná
meno, že vláda pošle zemskému výboru p
semnou odpověď a své návrhy
Hned na to měl ministr financí poradu s pře
sedou ministerstva drem. K örbrem.
Böhm
Bawerk
Lobkovic
Herold
doktor
Urban
14
article
Příjezd carův do Francie.
Příjezd carův do Francie.
V Praze, dne 18. září.
Přípravy v Dunkerku.
O náladě a přípravách v Dankerku
podává známý publicista francouzský Charles
Chincholle ze včerejš ka tento pestrý ob
rázek: »Prší neustále. Severní vítr mrská břehy.
moře jest nepokojné. Následkem toho jest ted
již jisto, že se příjezd carovy lodi opozdí a tlm
spíše, když tě hluboký ponor »Standartu« nut
vyčkati přilivu. Dunkerkšli zdobí ale zatím dále
město své slavobranami, jež platí dílem
caru, dílem Loubelovi, některé pak oběma
Škaredé počasí některé dekorace úplně zničilo a
tak na př. skvostná výzdoba četni
ckých kasáren musila být docel
obnovena. Úřady si nad počasím přím
zoufají.
»Po celé cestě, kterouž presi-
dent Loubet dnes pojede, na lepil
nacionalísté v poslední nolci po
dobizny barda svého, Pavla D
rouleda. Podobizny mají vesmě
nápis: »Byl vypuzen, poněva dž
hájil práva lidu, aby si volil sám
svého presidenta.« Policie dala podo-
bizny ty rychle přelepiti. Pan Hennion, speciální
komisař policie, jest ale také neustále na cestě
mezi nádražím a radnicí, jest všude a nikde.
Chincholle
Pavel D
Hennion
Francie
Praha
15
article
Agenti jeho střeží několik osobností, jež jeví se
podezřelými. Množství agentův policejních při
bylo sem z Paříže i z Lillu a četní rušt
agenti rovněž se zde zjevují. Opatření jsou tak
přísná, že mimo zvané funkcionáře sotva kdo
z Dunkerkských cara spatří.«
»Mezitím vyzdobují také Massenu pro ná-
vštěvu carovu, praví se, že car chce tentokráte
francouzskou válečnou loď co nejdůkladněji pro-
hlédnouti. Také na lodi »Cassini« teprve vše
drhnou, myjí, natírají a vyzdobují.«
»Presidenta Loubeta očekávali, ač se včera
tvrdilo, že obyvatelstvo dá mu na jevo svou
nelibost, na nádraží o 4. hod. zástupcí veške
rých úřadův a úřadníci, ať náležejí ke kterékol
straně, a když vystoupil z vozu salonního, ozvaly
se hlučné výkřiky: »Vive Loubet !
»Předseda potřásl nejprvé rukou maira dun
kerkského, advokáta pana Dumonta, jenž vítal
jej jmenem města. Loubet děkoval srdečně
Nové »Ať žije!« ozvalo se se všech stran a to
opakovalo se i při proslovu předsedy generáln
rady. Náhle v okamžiku, kdy Loubet do vozu
svého vstoupil, ustal déšť. Ulice jsou hustě
obsazeny diváky. Řada vozův projíždí křížem
krážem městem, uličkami a zákoutími, jež za-
jisté nejsou imposantní, ale imposantnost jes
Cassin
Loubet
Dumont
Paříž
Lill
Massena
Creative Loubet
17
article
v massách lidu všude nakupených. Jásot vnáší
radost v celé ovzduší.«
Po otevření radnice odebral se Loubet n
podprefekturu, kdež bydlí i s přednosty své ci-
vilní a vojenské kanceláře, s pány Cambarienem
a gen. Duboisem, s m.-p. Waldeck-Rous-
seauem atd.
Projev Loubetův o politice Franeie
Ve stanici Arrasu odpověděl Loubet na ře
generálního rady Bouchera: »Buďte ujištění,
že tato cesta moje za účelem schů z ky
s carem Ruska bude pro franco uz-
ský národ šťastna a výhodna, a že
dokáže poznovu, že republika přes agitace, spíše
povrchní než hluboké, řídi zahraniční politiku
svou v zájmu vlastí. Vidím zde pana
Ribota, jenž v r. 1892 byl ministrem zahranič-
ných věcí. Vi jako já, jenž byl jsem tehdy
ministr-presidentem, že allianění politi ka
měla tehdy již vznik svůj. Jest mi
potěšením, že mohu konstatovati tuto konti-
nuitu v naší zahraniční politice,
i přeju si, aby byla užitečnou vlasti naší.«
V očekávání cara.
Krůpěj hořkosti vmísila se přece v náladu
dunkerských slavností. Stesk na to, že opatření
bezp-čnostní ku přijezdu carovu jsou, byť zcel
pochopitelná, přece tak pronikavá, že car ne-
přijde tu takořka ani ve styk s lidem. Nemajít
Dunkeršti štěstí s cary. Petr Veliký, předek Mi-
kuláse II., navštivil Dunkerk také v r. 1707.
Ale když přibyl tam, byl Dunkerk v troskách,
přístav zničen, město opuštěno. Petr tedy Dun-
kerských rovněž ani neviděl. Dnes jest Dunkerk
v plném rozkvětu, ale car vlastně obyvatelstv
dunkerské spatří taktéž leda jen letmo. Bude
obecenstvu dovoleno, aby se shromáždilo jen
na prostrannějším náměstí Jeanne Barta. Ná-
městí to přezváno jest dle starého francouz-
ského hrdiny námořaího, kterýž Anglíčanům
mnoho lodi byl odňal a jehož krásný pomník
tu stojí.
Cambarien
Dubois
Rous
Boucher
Ribot
Veliká
Petr
Barta
Waldeck
Arras
Rusko
prostranný náměstí
18
article
Mikuláš II. přistane v tak zv. bassínu du
Commerce (»obchodní přístaviště«). Při tomto
bassinu stojí budova obehodní komory, dlouhý,
ale nepřiliš veliký to dům, jediný, do něhož
car v Dunkerku vstoupí. Setká se výhradně
s osobami oficiálními. Od přístaviště zřízena
krytá chodba na způsob dlouhého stanu až k bu-
dově obchodní komory. Car musí tudy projiti
dříve, než vstoupí do salonu obchodní komory,
kdež bude uspořádáno snídaní jemu na počest.
Na rozdil od schůzky v Gdansku dovoleno
bylo však v Dunkerku, aby loď s poslancia
loď se žurnalisty vypluly hned za » bassineme
na širé moře a také aby přítomny byly pře-
hlídee lodstva. Do dneška rána kotvily veškeré
lodi ty v bassinu du Commerce.
„Cassini“
jest velká, krásná, bíle natřená loď; i komíny
jsou bíle natřeny. Pro návštěvu carovu byl
celá znovuřízena a aby dodalo se jí větší impo-
santnosti, zvýšeny i stožáry. Na zadní části
paluby zřízen pavillon pro cara a Loubeta. Po-
staveny v něm stůl a tři křesla ve slohu z doby
Ludvíka. Jedno pro carovou, druhé pro cara
třetí pro Loubeta. Křesla polažena jsou modrým
hedvábím.
Z minulosti Dunkerku.
Veliký bassin du Commerce vznikl z akc
ministerstva Freycinetova, kteréž věnovalo na
stavbu přístavů 200 mill. franků. Od r. 1872 do.
1880 pracováno bylo na rozšíření přistavu dun-
kerského a bassin du Commerce spojen s dru-
hým velikým přístavištěm. Bassin du Commerce
má rozlohu 5 hektarů a nábřeží v délce
845 metrů. Teprve od rozšíření přístavu Dun-
kerk, jako přístav dlouho zanedbaný, počal opě
mocně zkvétati. Dřive trpíval velice, zvlástě
válčením s Anglii; také bouří neobyčejně prud-
kou byla přístavní zařízení v r. 1720 zničena.
Přes to vše vystavena byla již r. 1754 v Dun-
kerku monumentální budova bursy; dnes jest
vykázán veliký sál její žurnalistům a improvi
Mikuláš II
Cassin
Ludvík
Commerka
Anglie
Freycinetov
jít Commerka
ha
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 18. září.
Dovoltež, abych především poděkoval slav
nému výkonnému výboru naší strany za zna-
menitou organisaci, o niž byl se postaral. Ne
kandiduji sice, třeba že to stálo v » Neue F
Presse«, však ve vrozené mi marnivosti, která
je pravým opakem upejpavosti, nepopírám.
že kdyby mne někde zvolili, mandát bych jim
nevrátil.
Však abych nezapomněl na náš výkonný
výbor. Podivný vítr zavál mne nedávno do mě
stečka N. Nebudu je popisovat. Vypadá jako
všechna česká městečka. Má starou radnici se
zehátralou věží, mizerné dláždění, pěknou mo-
derní školu, mnoho mládenců, kteří se ženi
nechtějí a mnoho hezkých děvčat, která se prolo
na ně hněvají.
Vyhledal jsem si hospodu, která dle
zevnějšku zdála se mi býti nejvhodnější, však
v pravdě nestála za nic. Zevnějšek vůbec
velmi často klame. Posadil jsem se za stůl
vyslechl následující rozhovor:
»Vy jste mladočeský důvěrník, hahaha ?e
»Ano, a vy laké, hahaha?«
»Máte už svá lejstra v pořádku? Byl jste
u všech již? Nu a jak to vypadá ?e
»Skvostně. Řeknu každému: Člověče, vy
byste chtěl volit Mladočecha?. Což nevite, pro
je u nás obilí tak lacině?
»Nevím. Však aby tisíc láter do toho.
včera jsem prodal pšenici jako zlato za osm
zlatých čtyřicet. Ani krejearu vic mi žid n
chtěl dát«
»Citíte, jak to bolí, není-liž pravda ? Však
Praha
Neue F Presse
20
article
už dávno mohlo být jinak, kdyby tomu nepře
káželi Mladočeši.«
»Jak pak ale tomu překážejí? Mluvte
přece.«
»Jak? Protože veleí židé, ti, co to maj
v rukou, vyplácejí každý rok Pacákovi, Kramá
řovi, Heroldovi, Škardovi a ještě některým po
stu tisících, aby byli proti ochrannému clu
na obilí. «
»Čěčč—lověče ! A je to pravda?
»Což jsem blázen ? Vždyť víte, že by mne
žalovali, kdyby to nebylo pravda l«
»A tohle že se děje ?
»Jak vám povídám. Prokoukli jsme je, my
agrárníci, kubíci, a proto tisíc hromů do sedláka.
který jim dá hlas.« — —
»Vidite, tak to dělám já a mohu říci, že
dosud mně neodolal žádný. Jen jediný. A na
tom jsem pozoroval, že by byl nejraději kandi
doval sám a bral těch sto tisie také. Nu, a jak
vy, ,mladočeský důvěrníče“, to děláte ?«
»Mám jinou methodu, ale stejně dobrou.
Začnu: Není-li pravda, strýčku, ta novodobá
svoboda nám toho přinesla, co? O obili se derou,
tak že člověk ani neví, kam s penězi, už jieh
ani záložny bráti nechtějí. Řepa je za zlatý
padesát a daně téměř žádné.«
»Nemluvte tak pošetile!«
»Anebo to není pravda? Máte dokonce
snad dluhy? Kolik pak lisíc vězí na chalupě.
co? Kdy pak ji rozfofrují, vy svobodomyslníče?
Jenom tak dále s tou mladočeskou svobodoua
za nedlouho chopíme se rance všichni a půjdem.e
»A což tím vinna svoboda?
»Kdo jiný? Co je to svoboda? To zna-
mená asi tolik, že každý si může dělat, co se
mu zlíbí. Je to jedním slovem nevázanost, ne-
vázanost ve všem. Dříve dělal úřad ceny, vždyí
se na to pamatujete. Řekl krátce : dnes bude
Pacák
Herold
Škarda
21
article
pšenice za to, žito za to, ječmen za to atd.
Policajt to vybubnoval a basta. Dnes to nesmí
býti, příčí se tomu svoboda. Kdyby nebylo té
proklaté svobody, úřad by zakročil také proti
cukrovarům, aby nás nedřely za živa, ale nesm
to býti, poněvadž to nedovoluje svoboda. Také
Maďarům bychom ukázali, zač je toho loket,
až by se k nám drali se svým obilím, teď ale
to dělat nesmíme. Zakazuje to svoboda. Ta do-
voluje pouze platit strašné přirážky, aby páni
v Praze v zábavách tonuli a kantoři aby líp se
měli, než našinec, jenž má dvě stě měr polí,
jako vy. Měl jste dnes snad k obědu candáta
s máslem? U učitelů ho měli. Že ho chytil včera
večer řídicí na udici a že celý vážil třicet deka,
ovšem jsem strýci neřekl. Když jsem se ho al
dále tázal, chce-li tedy ještě dále podporovaí
mladočeskou spoustu, zvedl prsty k přísaze
slibil mi svatě, že do nejdelší smrti ne, Mlado-
čech že mu nesmí už ani práh překročit, že
tomu svobodomyslnému mladočešství vůbec nikdy
dobře nerozuměl.«
»Máte tedy za to, že vyhrajeme?«
»V každém případě ?«
A tuší Mladočeši, že v takových rukou na-
lezá se jejich věc, neboť mají důvěrníků, jako
jsme my, mnoho ?
»Nemají o tom ani zdání. Vždyť do dneška
mně posilají pokyny pro zdar voleb, kterých já
výborně dovedu využitkovat pro svou nynější
stranu.«
»Dovolte — vmísil jsem se pojednou do
hovoru — Mladočeši vědí tedy velmi dobře, jak
pěkné lidi obmyslili svojí důvěrou. Nenamáhejte
se, pánové, více, neboť vězte, že odhalili jste
své čisté duše zasvěcenému . . . «
Měli jste vidět ty tváře.
Ano, ano: když se člověk vrátí z cesty
leccos dovede vypravovat. A proto leccos povída
Maďar
Mlada
Praha
22
article
budou proroci agrárníků od pana Alfonsa Šťast-
ného, který agrárníky stvořil, od pana Rataje,
Kubra, Práška, Hrubého až do pana — Ko-
márka a do těch ostatních. Neboť s těmi se
všemi jsem se na svých cestách setkal, ale
v patách nebyl mi nikdo, aby je přikrýval, jako
na příklad v době, kdy šlo o školní novellu,
já, který jako stín všude pronásledoval pana
ředitele Tonnera, jenž mi to ostatně, ovšem že
teprve po letech, odpustil.
A přece by se doporučovalo, aby pozna
chalupniček ty, kteří o sobě tvrdi, že jsou pro-
zřetelností povoláni, státi se v těchto zlých do-
bách jselského lidu spasiteli, aby se muv
pravém světle objevili.
Zdá se mi vůbec, že dnes agituje se do
cela jinak, to co my dělali, že už není modou.
Proč by se gusto neměnilo i v tomto směru.
jenom bych si přál, aby zůstalo na naší stran
modou — vyhrávat.
Jak na příklad by působil na strádajíe
rolníky páně Kubrův zubožený zjev. Effekt
který způsobí všude tam, kde se osobně objeví
nedá se nijak nahraditi ani sebe přesvědčivěj-
ším slovem, sebe živějším líčením.
Alfonso
Rataj
Kubr
Prášek
Hrubý
Tonner
Kubrův
ko
23
article
Jak mi ho je vždy líto, když na něho se
podívám! Pravý to obraz neskonalé bídy,v
které úpí naše rolnictvo. Váží sice o několik
kil více než já — a já mám netto stovku —
ale kdyby hladem puzen vyhledal na svých agi-
tačních cestách někde veřejnou stravovnu —
věru by se ho tam lekli. Již to zvlhlé oko jeho.
v němž věčně se slza třpytí a ty jeho tváře
vpadlé a zelené. Jen jedno mě trápí. Kdyby
soucitem jat, jako svatý Martin v Toursu, chtěl
mrazem se tetelícímu stoupenci obětovati kabát,
aby jím přioděl nahotu svou, pan Kubr by to
nemohl. Tak tenkých, vychrilých lidí ani mezi
strádajícími zemědělci není. To je ale následek,
že si pan Kubr v těžkém zápasu s životem
tihou okolností pranic nedopřeje. Ani skleničku
piva, ani krůpěje vína. Takový je to asketa. Kdyby
si oblěkl františkánský stejnokroj a otočil s
eingulum kolem pasu, mohi by z místa jíti p
vsích a prositi panímámy o vajíčko. Jiným
dojmem by na ně působila návštěva pana Šťast-
ného, hospodáře v Padařově. Tam by poznali,
co zmůže úsilovná práce a železná vytrvalost.
svatá Martin
Kubr
Šťast
Tours
24
article
Páně Šťastného hospodářství hlásá, jak zdravé
skrz naskrz jsou zásady tohoto pána a jak roz-
umné jeho počínání. Tam všude vzorná úprav-
nost, pravá holandská čistota, zámožnost, ovšem
že při tom všude též spartánská přímo pro-
stola a jednoduchost.
Jak jinak působí statek takový u porovnání
s hospodářstvími oněch selských baronů, již
chtějí býti sedláky a ani o to se nepostarají,
aby jim ve střeše stodoly nescházelo aspoň ně-
kolik vichů. Sedláci! U vrat jejich statků stojí
portier s velikou bandelierou, na dvoře je zvlášt
nasypaný kruh, vroubený věncem lip, pro jizdu
koňmo, v kolně stojí landauer, faeton, pro-
cházkový vozík, batard a gigg a do salonu, do
jídelny, herny, billardového pokoje a do pokojů
hostinských vchází se velkým nádherným scho-
dištěm ze stucco lustro . .
Ti vás nespasí. Není-li pravda pan
Prášku
Sedláci! Mají paničky, které když se po-
sadí v parlamentu do lože, způsobi větší sen-
saci než půl tuetu comtess svou sličností —
jako galantní muž nesmím to popřít — ale též
svou vybranou s pravým pařížským chicem
upravenou toilettou. Ti vás nespasí. Naopak,je
mi vás lito, opravdu líto, vy ubozí.
Sedlák
Prášek