ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 cb8b5ad0-661b-11dc-9087-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 31, work 3, person 49, org 7
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 19. září 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 259.
4 article
Na rauní a odpol. listy o přilohami („Naněný Obzor“ ve středu a „ Literární Hlidka v pátek) předplácí se Praze v adminislrani .. . . 2 K — h na měsi zs čivrt leta . . . . . 6 K — s dvelí čonážke na měsle. . . 7 K 50o Bs čtvi lsta ve silsikich: za měsle . . . . 2 K.. 30 h Poštout za mlst n čtrr lal. . . . sdvojí zázlliou na něst ns čtvrt loeta
Praha Poštout
5 article K nové situaci v Čechách.
K nové situaci v Čechách. Do nových voleb sněmovních národ če ský vstupuje pod dojmem dvou událostí, z nichž jedna příštímu šněmu království če- ského dá tvářnost zcela novou a které obe na vzájem se doplňují ve svém směru proti celistvosti a nedílnosti této země a proti jazy kové rovnoprávnosti v ní, které tedy obě společně namířeny jsou proti životním právům našeho národa. Mluvíme už o dvou hotových událostech; neboť kapitulace ně- kdejšího konservativního velkostatku před velkostatkem německo-nacionálním v Čechách už jest hotovým skutkem. A že římsko- katalický episkopát v království českém už má všechno připraveno, aby provedl cír- kevní rozdělení této země dle přání německých nacionálů, o tom už od čtvrt roku není ani nejmenší pochybnosti. Tedy slovem i »feudálové« i »klerikálové«, jichžto spojen- ství ač neprávem národu českému bylo se strany německo-nacionální vyčítáno jako největší příhana a poskvrna, spojili se zjevně proti němu s týmiž německými nacionály A — nota bene! spojili se s nimi na pod- nět, na povel vlády Körbrovy Isám dvojí tento skutek, i vládní vlajka, pod kterou se stal, dává národu českému o čem přemýšleti, aby nemeškal, zaříditi se dle toho už pro nejbližší dobu.
Ted Čechy Körbrův Isa
6 article
Jisto jest, že dr. Körber získal proti ná rodu českému i sobě i Všeněmcům a po krokovcům německým dva rozhodně oddané živly: velkostatkářský a hierarchicko-římský Živel velkostatkářský, zván po čtyřicet leo konservativním, zkompromittoval se včera se svými kuriatními kollegy, kteří pod porovali velmi účinně německo-nacionáln a všeněmeckou obstrukci v parlamentě víden ském a kteří zjevně se přihlásili k svato dušnímu programu našich odpůrců a škůdců státních i národních. Tento program obsahuje mezi jiným tyto dva články: v království če- ském budiž zřízeno zvláštní území něme- cké, národně samostatně a administrativně ohraničené; a jazyk německý budiž po vyloučení Haliče, Dalmacie a jižního Tyrel- ska v ostatním Předlitavsku prohlášen za jazyk státní.
Körber Halič Dalmacie jižní Tyrel Předlitavsko
7 article
Vyznavačům a přívržencům toho to německo-nacionálního programu v kurii velko- statkářské někdejší konservativní vel- kostatkáři na rozkaz vládní postoupili dvacet a několik hlasův ve skupině nesvěřenské pustili je do sněmu, pomohli jim tam, sesí- lili jimi bojovné řady německých nacionálův i Všeněmcův nejen proti národu, ale i proti království českému. Někdejší konservativci ve velko- statkářské kurii v Čechách podrobili se roz kazům vlády Körbrovy, opustili svů starý prapor samosprávy nedíl- ného, celistvého království če ského a uvedli do sněmu mocnou a vý- datnou posilu parcelačního, destruktivního zemězrádného programu německo-nacionál ního. Chtějí ve ztenčeném, zeslabe- ném počtu svém zůstati věrní právům to hoto království, sami rozmnoživše počet je jich nepřátel? Buď posud uznávají tato práva nebo už jich neuznávají. Něco jiného není možno. Úznávají-li je, byli povinni. aby nepouštěli nepřátele jejich ze své kurie do sněmu. Neuznávají-li jich už, mohli od- stoupiti vesměs a pustit místo sebe do sněmu samé velkostatkáře německo-nacionální; ne- boť stavovských prospěchův jejich budou tito hájiti vždy a všude jako s vých vlastních. Vnitřní politiku soustátí rakouského ovládá už dlouho otázka celistvosti, nedílnosti kralovství českého. Tu stojí proti sobě dvě zásady, mez nimiž není mozné žádné s mí
Čechy
8 article
ření, není možný žádný kompro miss. Na jedné straně: nedílnost, admini- strativní jednota, státoprávní celistvost, histo- ricko-politická individualita království českého s králem českým v čele; na straně druhé rozpoltěná země, rozdrobený kus světa, ro- zervaný, někdy krásný, celek, odtržený od tisícileté slavné minulosti, vydaný v šano nejkrutějším bojům přítomnosti a řítící se do strastiplné, přežalostné budoucnosti. K této druhé straně náležejí přívrženci a podporo- vatelé svatodušního programu německo- nacionálního, rovněž jako stupňované formy jeho, programu všeněmeckého. Každé sesí lení této strany jest zráda, spáchaná nejen na království a na národě českém, ale i na Rakousku a rodu jeho panovnickém. »Kon- servativci« ve velkostatkářské kurii této země přesvědčí se o tom až příliš brzy. A podobných zkušeností nabudou za krátko i náčelníci římského episko- pátu v království českém, kteří posud byl pokládáni ne sice za strážce a obránce práv království a národa českého, ale přece aspoň za bezpečné sloupy prospěchů dyna- stických v monarchii habsburské. V nynějším boji, pouze pokrytém škraboškou nábožen skou, ale v právdě národním, státním a dy- nastickém, episkopát římsko katolický v krá- lovství českém už má vše připraveno, aby vyhověl neoprávněnému pánovitému poža davku německých nacionálů a na rozkaz vlády Körbrovy provedl rozpoltění této země ve věcech církevních. Vše už jest hotovo, aby němečtí nacionálové, náhončí a jednatele politiky pruské v Rakousku dostali v krá- lovství českém jednu prý úplně a ryze némeckou diécesi římsko-kato- lickou; tedy kus království če- ského zcela pro sebe ve správ církevní. V té diécesi bylo by jim obě továno několik set tisíc Čechů; všechny národní menšiny naše.
Körbrův Čecho Rakousko království český s král Kon
9 article
Těchto několik set tisíc katoliků českých nemá pro římsko-katolický episkopát v Če- chách patrně ani nejmenší ceny. Několik desítek nebo set katolíků německých. kteří hrozí odpadnutím k protestantismu, jest katolickým biskupům a konsistořím, ze- jmena v Praze, v Litoměřicích a v Hradci Králové, mnohem milejší, cennější, pro církev římskou, pro trvání a budoucnost soustátí rakouského mnohem důležitější. Katoli- cké menšiny české mají v ryze německém biskupství chebském nebo litoměřickém býti národne udušeny; katoličtí Čechovév navržených diécesích římsko- katolických s výhradním jazy- kem německým mají býti po- němčeni.
Praha Litoměřice Hradec Králové
10 article
Znamenitý obrázek! V Rakousku, kde vedle 8 millionů Němců žije 15 millionů Slovanů, už máme něme- cký jazyk armádní a nyní má k němu přistoupiti i německý jazyk stát n a německý jazyk církevníl Varujeme římsko-katolický episkopát v království českém, pokud je čas, co nej- důrazněji, aby děle nepobrával s trpělivosti nebo netečnosti českou ve věcech správy církevní. Posavadní politika římsko katoli- ckého episkopátu, naddržující všude nejzuři- vějším nepřátelům našeho jazyka, našich práv zemských a státních a chystající jim právě veliký present zřízením zvláštní ně- mecké diécese katolické, kde ja zyk český ani v kostele a na faře by nemě žádného práva a v níž několik set tisíc dobrých a poctivých katolíků če- ských by mělo být obětováno nenasytnému jíenu všeněmeckému, vede také pryč o Římal Od Říma pryč není cesta jen jedna jest jich několik. Ať římsko-katolický episko pát v království českém, dělaje po r oz kazu dra. Körbra německou po litiku místo katolického nábo ženství, sám nevžene národ český na jednu z nichl I feudalism i klerikalism ve službách německo nacionálních, do nichž na pove vlády vídeňské se zapřahá, najde náro český zajisté úplně připravena k mohutnému odrazu.
Němec Rakousko Řím Slovan
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 18. září. (Chystaná po- moc zemským financím králov- ství českého.) O včerejší konferenci zá stupců zemského výberu království českého s ministrem financí za účelem zlepšení finane král. českého přinášejí videňské večerníky nové podrobnosti, z nichž vysvitá, že stalo se v zásadě dohodnutí, aby se v Če- chách zavedla zemská přiráž ka na zpotřebu piva. Zástupcové vlády zemského výboru shledali po delším rozhovoru, že se pro zlepšení zemských financí českých hodí nejlépe zemská přirážka na pivo, úplně neodvislá od státní daně pivní, a že přirážku tu mají platiti konsumenti. Dohoda mezi vlá- dou a zemským výborem jest úplná, až na výši nové zemské přirážky a na způsobh, jak a kdo má přirážku vybírati. Vláda podá zemskému výboru své návrhy o těchto bodech písemně a zemský výbor hodlá v nejbližšim zasedání sněmu, tedy asi koncem prosince, vy stoupiti již s hotovým návrhem přírážky, poně- vadž pokládá za nutné, aby finance zemsk byly co nejdříve uvedeny v pořádek. O jednání konference sdělují se následujíe podrobnosti: Po obvyklém uvítání členů konf renee přednesl přísedíci zemského výboru dr Urban zprávu o stavu zemských financi Zemský rozpočet vykazuje nyní deficit 8 mil lionů korun, jež po úpravě učitelských plat r. 1904 vzrostou na 20 millionů. Při tom ne berou se do počtu ještě příplatky, jež králov- ství české bude povinno platiti na regulace řek vodní dráhy a meliorace. Avšak sněm bude nucen již v nejbližším zasedání uvoliti se k po- dobným připlatkům. Počítá li se, že z výnosu nové kořaleční přirážky připadne na královstv české okolo 4 millionů korun, zbude neuhra zený deficit 16 millionů korun. Pomýšlelo se sice na různé jiné zdroje zemských příjmů, ale výnos jich ukázal se vesměs nedostatečným.
Urban Praha
12 article
Tak na př. zemská přirážka k dani ze služného mohla by vynésti nejvýš 800.000 korun; dan 20 korun na velociped mohla by vynésti as 50.000 korun. Na uhrazení deficitu— 16 mil lionů hodí se jen daň vydatná a takovou jev. se daň z piva. V Čechách vyrábí a požívá se poměrně nejvíc piva v celém Rakousku. Z celé rakouské výroby 20 millinnů hektolitrů připadá na Čechy 95 millionu hl., z nichž se zpotřebuje doma 7 až 8 millionů hl. Má-li se přirážkou na pivo uhraditi deficit 16 millionů korun, bylo by třeba zdaniti každý hektolitr v zemi zpotřebované h piva novými dvěma korunami. Vzhledem ke způsobu, jak se má nove zdanění provésti, učiněny tři návrhy: buď by se na pivo uvalila nová státní přirá ž ka ke státní dani z píva a výtěžek její by se ode- vzdal zemi; neb by se povolila zemská při- rážka ke státní dani z piva; aneb konečně by se zavedla samostatná zemská při- rážka ze spotřeby piva. Prvý způso se zemskému výboru zamlouvá nejméně; druhý případ má prý četné přátely na straně české také zesnulý dr. Jos. Kaizl se prý vyslovil pro něj. Protože se však státní daň vyměřuje z vý- roby a ne ze spotřeby piva, musila by se v tomi případě zemská přirážka vybírati na hranicieh Čech s jinými korunními zeměmi. To by měle za následek četné oblíže a proto se zemský výbor rozhodl pro způsob třetí, totiž pro samostatnou zemskou přirážku Jde jen o to, kdo má tuto přirážku vybírati.
Jos Kaizl Čechy Rakousko
13 article
Zemský výbor by si přál, aby ji vybíraly orgány státní, placené beztoho z peněz, přicházejících do státní pokladny z království českého. Na to ministr financí Böhm- Bawerk vyložil vládní stanovisko. Vláda pr uznává potřebu zlepšení českých zemských financi, souhlasí v zásadě také se zavedením zemské přirážky z spotřeby piva, ale nemůže (?) vy- hověti přání zemského výboru, aby se zavedla nová přirážka v ta- kové výši, by se jejím výtěžkem uhradil celý zemský deficit. Bylo by totiž třeba uvaliti na pivo novou daň 2 korun z každého hektolitru. Na to učinil minist financí jiný návrh; jaký — se nepraví Také prý nesouhlasí s tím, aby zemskou při rážku vybírali státní orgánové. Jinak ubezpe čoval zástupce zemského výboru největší ochotou se strany vlády. Po delším rozhovoru, jehož se účastnil nejvyšší maršálek kníže Jiří Lobkovic, dr Herold, dr. Urban a ministr financí, ozná meno, že vláda pošle zemskému výboru p semnou odpověď a své návrhy Hned na to měl ministr financí poradu s pře sedou ministerstva drem. K örbrem.
Böhm Bawerk Lobkovic Herold doktor Urban
14 article Příjezd carův do Francie.
Příjezd carův do Francie. V Praze, dne 18. září. Přípravy v Dunkerku. O náladě a přípravách v Dankerku podává známý publicista francouzský Charles Chincholle ze včerejš ka tento pestrý ob rázek: »Prší neustále. Severní vítr mrská břehy. moře jest nepokojné. Následkem toho jest ted již jisto, že se příjezd carovy lodi opozdí a tlm spíše, když tě hluboký ponor »Standartu« nut vyčkati přilivu. Dunkerkšli zdobí ale zatím dále město své slavobranami, jež platí dílem caru, dílem Loubelovi, některé pak oběma Škaredé počasí některé dekorace úplně zničilo a tak na př. skvostná výzdoba četni ckých kasáren musila být docel obnovena. Úřady si nad počasím přím zoufají. »Po celé cestě, kterouž presi- dent Loubet dnes pojede, na lepil nacionalísté v poslední nolci po dobizny barda svého, Pavla D rouleda. Podobizny mají vesmě nápis: »Byl vypuzen, poněva dž hájil práva lidu, aby si volil sám svého presidenta.« Policie dala podo- bizny ty rychle přelepiti. Pan Hennion, speciální komisař policie, jest ale také neustále na cestě mezi nádražím a radnicí, jest všude a nikde.
Chincholle Pavel D Hennion Francie Praha
15 article
Agenti jeho střeží několik osobností, jež jeví se podezřelými. Množství agentův policejních při bylo sem z Paříže i z Lillu a četní rušt agenti rovněž se zde zjevují. Opatření jsou tak přísná, že mimo zvané funkcionáře sotva kdo z Dunkerkských cara spatří.« »Mezitím vyzdobují také Massenu pro ná- vštěvu carovu, praví se, že car chce tentokráte francouzskou válečnou loď co nejdůkladněji pro- hlédnouti. Také na lodi »Cassini« teprve vše drhnou, myjí, natírají a vyzdobují.« »Presidenta Loubeta očekávali, ač se včera tvrdilo, že obyvatelstvo dá mu na jevo svou nelibost, na nádraží o 4. hod. zástupcí veške rých úřadův a úřadníci, ať náležejí ke kterékol straně, a když vystoupil z vozu salonního, ozvaly se hlučné výkřiky: »Vive Loubet ! »Předseda potřásl nejprvé rukou maira dun kerkského, advokáta pana Dumonta, jenž vítal jej jmenem města. Loubet děkoval srdečně Nové »Ať žije!« ozvalo se se všech stran a to opakovalo se i při proslovu předsedy generáln rady. Náhle v okamžiku, kdy Loubet do vozu svého vstoupil, ustal déšť. Ulice jsou hustě obsazeny diváky. Řada vozův projíždí křížem krážem městem, uličkami a zákoutími, jež za- jisté nejsou imposantní, ale imposantnost jes
Cassin Loubet Dumont Paříž Lill Massena Creative Loubet
17 article
v massách lidu všude nakupených. Jásot vnáší radost v celé ovzduší.« Po otevření radnice odebral se Loubet n podprefekturu, kdež bydlí i s přednosty své ci- vilní a vojenské kanceláře, s pány Cambarienem a gen. Duboisem, s m.-p. Waldeck-Rous- seauem atd. Projev Loubetův o politice Franeie Ve stanici Arrasu odpověděl Loubet na ře generálního rady Bouchera: »Buďte ujištění, že tato cesta moje za účelem schů z ky s carem Ruska bude pro franco uz- ský národ šťastna a výhodna, a že dokáže poznovu, že republika přes agitace, spíše povrchní než hluboké, řídi zahraniční politiku svou v zájmu vlastí. Vidím zde pana Ribota, jenž v r. 1892 byl ministrem zahranič- ných věcí. Vi jako já, jenž byl jsem tehdy ministr-presidentem, že allianění politi ka měla tehdy již vznik svůj. Jest mi potěšením, že mohu konstatovati tuto konti- nuitu v naší zahraniční politice, i přeju si, aby byla užitečnou vlasti naší.« V očekávání cara. Krůpěj hořkosti vmísila se přece v náladu dunkerských slavností. Stesk na to, že opatření bezp-čnostní ku přijezdu carovu jsou, byť zcel pochopitelná, přece tak pronikavá, že car ne- přijde tu takořka ani ve styk s lidem. Nemajít Dunkeršti štěstí s cary. Petr Veliký, předek Mi- kuláse II., navštivil Dunkerk také v r. 1707. Ale když přibyl tam, byl Dunkerk v troskách, přístav zničen, město opuštěno. Petr tedy Dun- kerských rovněž ani neviděl. Dnes jest Dunkerk v plném rozkvětu, ale car vlastně obyvatelstv dunkerské spatří taktéž leda jen letmo. Bude obecenstvu dovoleno, aby se shromáždilo jen na prostrannějším náměstí Jeanne Barta. Ná- městí to přezváno jest dle starého francouz- ského hrdiny námořaího, kterýž Anglíčanům mnoho lodi byl odňal a jehož krásný pomník tu stojí.
Cambarien Dubois Rous Boucher Ribot Veliká Petr Barta Waldeck Arras Rusko prostranný náměstí
18 article
Mikuláš II. přistane v tak zv. bassínu du Commerce (»obchodní přístaviště«). Při tomto bassinu stojí budova obehodní komory, dlouhý, ale nepřiliš veliký to dům, jediný, do něhož car v Dunkerku vstoupí. Setká se výhradně s osobami oficiálními. Od přístaviště zřízena krytá chodba na způsob dlouhého stanu až k bu- dově obchodní komory. Car musí tudy projiti dříve, než vstoupí do salonu obchodní komory, kdež bude uspořádáno snídaní jemu na počest. Na rozdil od schůzky v Gdansku dovoleno bylo však v Dunkerku, aby loď s poslancia loď se žurnalisty vypluly hned za » bassineme na širé moře a také aby přítomny byly pře- hlídee lodstva. Do dneška rána kotvily veškeré lodi ty v bassinu du Commerce. „Cassini“ jest velká, krásná, bíle natřená loď; i komíny jsou bíle natřeny. Pro návštěvu carovu byl celá znovuřízena a aby dodalo se jí větší impo- santnosti, zvýšeny i stožáry. Na zadní části paluby zřízen pavillon pro cara a Loubeta. Po- staveny v něm stůl a tři křesla ve slohu z doby Ludvíka. Jedno pro carovou, druhé pro cara třetí pro Loubeta. Křesla polažena jsou modrým hedvábím. Z minulosti Dunkerku. Veliký bassin du Commerce vznikl z akc ministerstva Freycinetova, kteréž věnovalo na stavbu přístavů 200 mill. franků. Od r. 1872 do. 1880 pracováno bylo na rozšíření přistavu dun- kerského a bassin du Commerce spojen s dru- hým velikým přístavištěm. Bassin du Commerce má rozlohu 5 hektarů a nábřeží v délce 845 metrů. Teprve od rozšíření přístavu Dun- kerk, jako přístav dlouho zanedbaný, počal opě mocně zkvétati. Dřive trpíval velice, zvlástě válčením s Anglii; také bouří neobyčejně prud- kou byla přístavní zařízení v r. 1720 zničena. Přes to vše vystavena byla již r. 1754 v Dun- kerku monumentální budova bursy; dnes jest vykázán veliký sál její žurnalistům a improvi
Mikuláš II Cassin Ludvík Commerka Anglie Freycinetov jít Commerka ha
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 18. září. Dovoltež, abych především poděkoval slav nému výkonnému výboru naší strany za zna- menitou organisaci, o niž byl se postaral. Ne kandiduji sice, třeba že to stálo v » Neue F Presse«, však ve vrozené mi marnivosti, která je pravým opakem upejpavosti, nepopírám. že kdyby mne někde zvolili, mandát bych jim nevrátil. Však abych nezapomněl na náš výkonný výbor. Podivný vítr zavál mne nedávno do mě stečka N. Nebudu je popisovat. Vypadá jako všechna česká městečka. Má starou radnici se zehátralou věží, mizerné dláždění, pěknou mo- derní školu, mnoho mládenců, kteří se ženi nechtějí a mnoho hezkých děvčat, která se prolo na ně hněvají. Vyhledal jsem si hospodu, která dle zevnějšku zdála se mi býti nejvhodnější, však v pravdě nestála za nic. Zevnějšek vůbec velmi často klame. Posadil jsem se za stůl vyslechl následující rozhovor: »Vy jste mladočeský důvěrník, hahaha ?e »Ano, a vy laké, hahaha?« »Máte už svá lejstra v pořádku? Byl jste u všech již? Nu a jak to vypadá ?e »Skvostně. Řeknu každému: Člověče, vy byste chtěl volit Mladočecha?. Což nevite, pro je u nás obilí tak lacině? »Nevím. Však aby tisíc láter do toho. včera jsem prodal pšenici jako zlato za osm zlatých čtyřicet. Ani krejearu vic mi žid n chtěl dát« »Citíte, jak to bolí, není-liž pravda ? Však
Praha Neue F Presse
20 article
už dávno mohlo být jinak, kdyby tomu nepře káželi Mladočeši.« »Jak pak ale tomu překážejí? Mluvte přece.« »Jak? Protože veleí židé, ti, co to maj v rukou, vyplácejí každý rok Pacákovi, Kramá řovi, Heroldovi, Škardovi a ještě některým po stu tisících, aby byli proti ochrannému clu na obilí. « »Čěčč—lověče ! A je to pravda? »Což jsem blázen ? Vždyť víte, že by mne žalovali, kdyby to nebylo pravda l« »A tohle že se děje ? »Jak vám povídám. Prokoukli jsme je, my agrárníci, kubíci, a proto tisíc hromů do sedláka. který jim dá hlas.« — — »Vidite, tak to dělám já a mohu říci, že dosud mně neodolal žádný. Jen jediný. A na tom jsem pozoroval, že by byl nejraději kandi doval sám a bral těch sto tisie také. Nu, a jak vy, ,mladočeský důvěrníče“, to děláte ?« »Mám jinou methodu, ale stejně dobrou. Začnu: Není-li pravda, strýčku, ta novodobá svoboda nám toho přinesla, co? O obili se derou, tak že člověk ani neví, kam s penězi, už jieh ani záložny bráti nechtějí. Řepa je za zlatý padesát a daně téměř žádné.« »Nemluvte tak pošetile!« »Anebo to není pravda? Máte dokonce snad dluhy? Kolik pak lisíc vězí na chalupě. co? Kdy pak ji rozfofrují, vy svobodomyslníče? Jenom tak dále s tou mladočeskou svobodoua za nedlouho chopíme se rance všichni a půjdem.e »A což tím vinna svoboda? »Kdo jiný? Co je to svoboda? To zna- mená asi tolik, že každý si může dělat, co se mu zlíbí. Je to jedním slovem nevázanost, ne- vázanost ve všem. Dříve dělal úřad ceny, vždyí se na to pamatujete. Řekl krátce : dnes bude
Pacák Herold Škarda
21 article
pšenice za to, žito za to, ječmen za to atd. Policajt to vybubnoval a basta. Dnes to nesmí býti, příčí se tomu svoboda. Kdyby nebylo té proklaté svobody, úřad by zakročil také proti cukrovarům, aby nás nedřely za živa, ale nesm to býti, poněvadž to nedovoluje svoboda. Také Maďarům bychom ukázali, zač je toho loket, až by se k nám drali se svým obilím, teď ale to dělat nesmíme. Zakazuje to svoboda. Ta do- voluje pouze platit strašné přirážky, aby páni v Praze v zábavách tonuli a kantoři aby líp se měli, než našinec, jenž má dvě stě měr polí, jako vy. Měl jste dnes snad k obědu candáta s máslem? U učitelů ho měli. Že ho chytil včera večer řídicí na udici a že celý vážil třicet deka, ovšem jsem strýci neřekl. Když jsem se ho al dále tázal, chce-li tedy ještě dále podporovaí mladočeskou spoustu, zvedl prsty k přísaze slibil mi svatě, že do nejdelší smrti ne, Mlado- čech že mu nesmí už ani práh překročit, že tomu svobodomyslnému mladočešství vůbec nikdy dobře nerozuměl.« »Máte tedy za to, že vyhrajeme?« »V každém případě ?« A tuší Mladočeši, že v takových rukou na- lezá se jejich věc, neboť mají důvěrníků, jako jsme my, mnoho ? »Nemají o tom ani zdání. Vždyť do dneška mně posilají pokyny pro zdar voleb, kterých já výborně dovedu využitkovat pro svou nynější stranu.« »Dovolte — vmísil jsem se pojednou do hovoru — Mladočeši vědí tedy velmi dobře, jak pěkné lidi obmyslili svojí důvěrou. Nenamáhejte se, pánové, více, neboť vězte, že odhalili jste své čisté duše zasvěcenému . . . « Měli jste vidět ty tváře. Ano, ano: když se člověk vrátí z cesty leccos dovede vypravovat. A proto leccos povída
Maďar Mlada Praha
22 article
budou proroci agrárníků od pana Alfonsa Šťast- ného, který agrárníky stvořil, od pana Rataje, Kubra, Práška, Hrubého až do pana — Ko- márka a do těch ostatních. Neboť s těmi se všemi jsem se na svých cestách setkal, ale v patách nebyl mi nikdo, aby je přikrýval, jako na příklad v době, kdy šlo o školní novellu, já, který jako stín všude pronásledoval pana ředitele Tonnera, jenž mi to ostatně, ovšem že teprve po letech, odpustil. A přece by se doporučovalo, aby pozna chalupniček ty, kteří o sobě tvrdi, že jsou pro- zřetelností povoláni, státi se v těchto zlých do- bách jselského lidu spasiteli, aby se muv pravém světle objevili. Zdá se mi vůbec, že dnes agituje se do cela jinak, to co my dělali, že už není modou. Proč by se gusto neměnilo i v tomto směru. jenom bych si přál, aby zůstalo na naší stran modou — vyhrávat. Jak na příklad by působil na strádajíe rolníky páně Kubrův zubožený zjev. Effekt který způsobí všude tam, kde se osobně objeví nedá se nijak nahraditi ani sebe přesvědčivěj- ším slovem, sebe živějším líčením.
Alfonso Rataj Kubr Prášek Hrubý Tonner Kubrův ko
23 article
Jak mi ho je vždy líto, když na něho se podívám! Pravý to obraz neskonalé bídy,v které úpí naše rolnictvo. Váží sice o několik kil více než já — a já mám netto stovku — ale kdyby hladem puzen vyhledal na svých agi- tačních cestách někde veřejnou stravovnu — věru by se ho tam lekli. Již to zvlhlé oko jeho. v němž věčně se slza třpytí a ty jeho tváře vpadlé a zelené. Jen jedno mě trápí. Kdyby soucitem jat, jako svatý Martin v Toursu, chtěl mrazem se tetelícímu stoupenci obětovati kabát, aby jím přioděl nahotu svou, pan Kubr by to nemohl. Tak tenkých, vychrilých lidí ani mezi strádajícími zemědělci není. To je ale následek, že si pan Kubr v těžkém zápasu s životem tihou okolností pranic nedopřeje. Ani skleničku piva, ani krůpěje vína. Takový je to asketa. Kdyby si oblěkl františkánský stejnokroj a otočil s eingulum kolem pasu, mohi by z místa jíti p vsích a prositi panímámy o vajíčko. Jiným dojmem by na ně působila návštěva pana Šťast- ného, hospodáře v Padařově. Tam by poznali, co zmůže úsilovná práce a železná vytrvalost.
svatá Martin Kubr Šťast Tours
24 article
Páně Šťastného hospodářství hlásá, jak zdravé skrz naskrz jsou zásady tohoto pána a jak roz- umné jeho počínání. Tam všude vzorná úprav- nost, pravá holandská čistota, zámožnost, ovšem že při tom všude též spartánská přímo pro- stola a jednoduchost. Jak jinak působí statek takový u porovnání s hospodářstvími oněch selských baronů, již chtějí býti sedláky a ani o to se nepostarají, aby jim ve střeše stodoly nescházelo aspoň ně- kolik vichů. Sedláci! U vrat jejich statků stojí portier s velikou bandelierou, na dvoře je zvlášt nasypaný kruh, vroubený věncem lip, pro jizdu koňmo, v kolně stojí landauer, faeton, pro- cházkový vozík, batard a gigg a do salonu, do jídelny, herny, billardového pokoje a do pokojů hostinských vchází se velkým nádherným scho- dištěm ze stucco lustro . . Ti vás nespasí. Není-li pravda pan Prášku Sedláci! Mají paničky, které když se po- sadí v parlamentu do lože, způsobi větší sen- saci než půl tuetu comtess svou sličností — jako galantní muž nesmím to popřít — ale též svou vybranou s pravým pařížským chicem upravenou toilettou. Ti vás nespasí. Naopak,je mi vás lito, opravdu líto, vy ubozí.
Sedlák Prášek