Načítám náhled…
Chunky — 34 celkem
· entity: person 109, place 76, org 10, work 4
1
masthead
Strana 2.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
21. prosince 1909. Císlo 351.
4
article
býti taká problášeno, že ona ustanovení nevyčerpá-
vají dostatečně předmět a že jimi skutečně
nemohou býti postiženy všechny
formy obstruk ce
Ale ani v tomto směru nečiním navrhovatelům
žádne výtky.
Není, proč bychom neměli nyní souhlasiti
s tímto zákonem. Považuji tento zákon za prvý krok
na cestě k uzdravění a jako prvý krok k uzdravení
vítám jej z pného srdce. Kdyby snad někdo chtěl
posuzovati pessimisticky tuto záležitost, mohl by
říci, že tím nebyla zjednána odpomoc. Náležím-
bobudíky k optimistům a citim, že vážná vůle k práci
která projevila se při utvoření tohoto zákona, bude
zárukou, že poměry se zlepší. Končím své vývody
prohlášením, že pravice bude hlasovati pro před-
lobn. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Hr. Piniňski prohlásil usnesení poslanecké sně-
movny za příjemné překvapení. Toto harakirí ob-
strukce bude míti asi také v budoucnosti dobré ná-
sledky. Navrh Krekův a později Krekův-Kramářův
byl pouze
šťastným nápadem,
který psychologicky v správném okamžiku byl usku-
tečněn. Doufa a očekává, že poslanecká sněmovaa
bude nyní skutečně pracovat a že bude možno ko
nečně § 14. dati na zasloužený odpočinek. Změn
zákona o jednacím řádu cestou pilnosti jest snad
nepřirozenou, snad zdá se i velmi nelogickou, ale
právnicky je to přípustno. Proto nás můžes téšiti.
že můžeme projeviti souhlas s tímto návrhem
Krekův
Kramářův
Hradec
5
article
(Souhlas.)
Ref. kn. Schönburg pravil v doslovu, že ná
rodníobtiže v Čechách jsou nyní první věcí.
o jejíž nápravu nutno pracovati a zdaří li se to,
zmizí všechny vedlejší zjevy, jichž ozdravění se nyní
účastníme a svitne možnost a vyblídka, že Rakousko
trvale vstoupí do řady států, působicíeb vhivně
samy sebe určujících v komplexu evropských států
(Pochvala.)
Předloha schválena v 2. a 3. čtení. Při hla-
sování o čl. I. a při 3. čtení konstatoval
předseda, že schválení stalo se jedno-
hlasně.
Světová poštovní smlouva (referent
Schwegel) schválena bez debaty.
Do státního soudu zvoleni: dr. Javůrek
advokát v Praze a dr. Storch, dv. rada a univ.
profesor v Praze; do zvláštního výboru pro projed-
nání Exnerova návrhu o technických výzkumných
stanicích: hr. Latour, dr. Exner, ryt. Hütterott, Kri-
žík, Krupp, hr. Lanckoroňski, šl. Lang, svob. pan
Prandau a ryt. Wiesner.
Předseda zmocněn osnovu poslanecké sněmovny
o podpoře chovu a zhodnocování do-
bytka přikázati předběžné poradě národohospodář-
skému výboru.
Příšti schůze bude v úterý 28. t. m. odpoledne
Schönburg
Javůrek
doktor
Storch
Exnerův
Latour
Exner
Krupp
Lang
Prandau
Wiesner
Čechy
Rakousko
Praha
poslanecký sněmovna
6
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 20. prosince.
Rozpočtový výbor v pozdní hodině noční
schválil budžetní provisorium n
první pololeti r. 1910 dosavadn
většinou německo-polskou. Stalo se
tak 26 hlasy proti 18. Zástupcové ruského
klubu a posl. Malik odešli před hlasováním.
Protože výbor čítá 52 členů a předseda bar.
Chtari nehlasoval, seházelo 7 členů. K zatím
nímu rozpočtu připojen dodatek, kterým uděluj-
se vládě indemnita za vydání pokladničních po-
ukázek.
Po eelý den vyhrožovali Němci radikální.
nacionální a liberální, dílem že zahájí ve výboru
proti zatímnímu rozpočtu pronikavou obstrukei,
dílem že nebudop pro tuto předlohu vládní
hlasovati. Namitali, že nyní úkolem většiny.
která našla se pro změnu jednacího řádu, jest
schváhti vládě také t. zv. státní nezbytnosti
Hlasovati proti rozpočtu — k tomu se Něme
nemohli ještě odhodlati. Naposledy však roz-
myslili si věc a ushesli se, že nejenom nebudou
prováděti nižádnou obstrukci, nýbrž také žádnou
oposici Hlasovali pro zatímní rozpočet také radi
kálové Pacher a Wolf.
Malik
Němec
Pacher
Wolf
Vídeň
7
article
Z Vídně, 20. prosince. (K. k. )
V rozpočtovém výboru za dalšího rokování
o zatimném rozpočtu
poslanec dr. Kolischer soudí, že odložení hospodář-
ských výdajů v rozpočtu ministra financi, dokud by-
nebyly povoleny nové daně, se zřetelem na špalno
hospodářskou siluací bylo by
zločinem na národním hospodářstv
a budoucnosti státních drah
Ministr financí ryt. Biliňski naléhal, aby výbo
ještě před svátky povolil zatimný rozpočet. Ne
schváli-li zemské sněmy ještě letos usnesení za no
málním vyřízením zemských financí, lze očekávai
katastrofu. O vyděračské politice nelze prý mluviti
Bude-li povolena žadaná ůvěrní operace, přikročí se
k stanoveným železničním invesuicím. S výdají, jež
mohou býli odročeny, sečká se.
doktor
Kolischer
Vídeň
8
article
nova, spravedlivá na všechny strany a přece je-
nom prohlašující odsouzené pány za mučeníky.
V těchto slovech Kampanových leží také
objektivně vlastní jádro knihy. Na mnohého
z nás působí přec jen dosti mnoho jednotlivé ty
výtky a útoky, které proti svým předkům čteme
v tisků klerikálnim a často i pokrokovém. Win-
trovou knihou mluví k nám historik, který zná
osoby i věci té doby do dna, jako nikdo z nás:
a jeho svědectví, klidné a nestranně, stojí t
nyní jako balvan žulový. —
Nelze knihu Wintrovu pustiti jen tak z ruky;
zůstává dlouho v mysli dojem, jako bychom byli
seděli v divadle při chmurném dramatu
v duší slyšíme stále ještě důrazně výroky hlav-
ních osob románu. Winter jistě chtěl, abychom
se naučili z dějin víc, nežli tito lidé, mnohdy
nejlepší vůle, ale slabých činů. Nakreslil před
nás obraz zatopený tmou, v němž není ani illust
ani naděje; a není zoufalejší filosofio, než kte
rou na konec knihy pronáši starý Revír. Věc ná-
roda tak klesla, tak do dna byla zničena, že jest
již marno obětovati život a marno se ze země
vystěhovati; nezbývá než resignace, držet ty po-
slední zbytky, které nám ještě zůstaly.“ „A také
myslím si, kdybychom všičkni odtud
odešli pro víru, kdo by zůstal, kde
by byli Čechové?“.—
Kampanův
Wintrův
Winter
Čecho
9
article
Zřídka se naskytne příležitost, aby učenee-
odborník mohl popularisovati sám výtěžky svého
badání tak, aby přinesly užitek celému národu
a nezůstaly mrtvým kapitálem. Winter je z těch
vzácných duší, které své hřivny nezakopávají
kterým věda není sama sebou cílem, nýbrž jimž
i věda stojí ve službách vyšší ideje, prospěchu
celého národa. Knihou svou dává Winter svému
národu dílo celého života — tragický osu
mistra Kampana, zabraného do veršů Vergilo-
vých a robícího hexametry v třesku zbraní, odráž
se tím ostřeji od mínění dnešního jeho životopisce.
Čeho nedovedl a nemohl Kampanus sám, vy-
koná jistě dnešní Mistr Kampanus Wintrův. Hla
jeho bude slyšen daleko, bude burcovati spicí,
síliti ochablé — a kniha zůstane vždy vzorným
příkladem, jak věda a umění mohou vždycky
a všude sloužit prospěchu národa.
V. Flajšhans.
Winter
Kampan
Kampanus
Kampanus Wintrův
V Flajšhans
Vergit
10
article
Vláda nemá potřebných prostředků.
Nepovažuje za naléhavé, aby povolení nových
daní bylo pojato do zatímného rozpočtu. V příčině
úvěrních operací musí žádati za jich zvýšení. Vylou
čením 221/2 mil. K z půjčky zvýšil by se schodek
jejž ministr odbaduje na 69.000 mil,
Daň kořaleční může vstoupiti v platnost te-
prve 1. září, daň z vína, bude-li povolena, teprv
1. července 1910. Práce a monopolem zápalkovým
nepokročily dosud lak, aby se s jistotou mohlo oče-
kávati, že monopol bude zaveden roku 1910. Prosi
proto, by se od snížení půjčky o 221/2 mil. upustilo
Rovněž od zařadění účetních přebytků z roku 1908
(asi 14 mil.) do rozpočtu.
Obnos 109.6 mil. žádaný při úvěrní operaci, bu
zvýšen o 29.6 mil. Výpůjčka za jej!ž povo-
tení se žádá, bude činiti 139.2 mil. K
Její povolení usnadní podstatně st hospodářství net
mimořádné zálohy na společné výdaje budou mon
být opět splaceny do pokradních hotovostí. Ministi
žádá opětně co nejrychlejší vyřízení zalímného roz-
počtu.
11
article
Posl. Conci nalehal na řešení otázky vlašsk
university. Pokud jde o rozdělení portefeuiliů, nesou-
hlasí s názorem dra. Kramáře, že za ministry zá-
sadně se hodí jen Němci a Slované. Domáhá se zru
šení krajanských ministerstev, nebo upravení jejiel
působnosti zákonem. Zavdaloť leckdy podnět k stíž
nostem.
Posl. Chon pravil, že stav obchodní politikyje
neuspokojivý prolo, že nepřihiiží se ku poměrům tu
zemského obchodu, nýbrž jen k říšsko-německé po
litice.
Při posledním soudcovském jmenování v Če-
chách, nynější ministr spravedlposli dopustil se
Posl
Němec
Slovan
12
article
největší protizákonnosti.
Žáda, aby min. předs-da i nyní, kdy ministi
Hochenburger nejsplš odstoupí, převzal zodpovědnos
za jeho jednání. Brojí, že bylo zakazáno zřídit
zemský svaz st. zř zenců v Čechách.
Žáda, by byly zahájeny nutné stavby v obor
železničním v okolí Prahy, stavba tunelu na Kral
Vinohradech, seřaďovacího nádraží v Nuslich a ztí-
zení zastávky v Žížkově. Bude hlasovati proti za
timnému rozpočtu.
Posl. Korošeo problašuje, že Jihoslované neza
pomenou ministrovi financí bosenskou agrární bank
a že podporuje usídlovací politiku »Südmarky« slevou
loterních poplatků. Slovinci budou hlasovati prot
zatímnému rozpočtu.
Ministr ryt. Bilinski odpovídá, že lolerii povoli
jeho předchůdce v úradě.
Posl. Gostinčar usiloval o podporování země
dělství v jižních zemích, zvláště v Krajní. K nynějs
vladě jeho strana důvěry nema.
Posl. šl. Witiek a jeho strana důvěřují vládě
Součinností ve prospěch změny zákona o jednacín
řádu odbočili od politického stanoviska křesťansko
sociální strany v národnostním ohledu a od společ
ného přátelského postupu s ostatními německým
stranami. Pro odepření zatímního rozpočtu musile
by se při investicích a veřejných stavbách škrinout
90 mil. Křesťanští socrálové budou proto hlasovati
pro zatímný rozpočet.
Posl
Jihoslovan
Bilinský
Čechy
Praha
Nuslich
Kral Vinohrady
křesťanský sociální strana
13
article
Posi. Němec protestoval proti řízení vnitropol
tických záležností, zvláště proti postupu vládníe
orgánů vůči soriálním demokratům.
Posl. dr. Tresič-Pavišič stěžoval si, že vláda ne
činí na Uhry žádného natlaku, aby vynutila stavbu
železniční trati přes Chorvatsko. Dále protestova
proti vedení Fnedjungova procesn, zvláště proti pře
sedavu jednání. Vytýkal vládě, že
peníze na stavbu dalmatských drah
vydává vyzvědačům a na padělané do-
klady,
aby mohla z velezrády podezřívati chorvatské poli-
tiky i chorvalský a srbský lid. Zástupei Jihoslovanů
nemohou schválití vládě žádný rozpočet. Prohlašuje
však, že budou hlasovati pro z mocňo v ac
zakon.
Posl. Staněk odpověděl předsedovi, že nepř-
telství proli Sruvanům jeví se z jednorlivých čino.
ale ty právě tvoří nepřátelský system a dále pro-
hlasii, že jeho strana se vynasnaží, aby zdaněne
byli, kdo mají vělší přijmy.
Posl. Malik pojed al o rozpočtových položkáeh
štyrských; — dr. Dlamand o haličských.
Posl. dr. Kramár prohlásil, že přes sobotní usne
sení sněmovny
postavení Slovanské jednoty k vládě
nezměnilo se v ničem.
O tom, že cis. vláda musí býti slejně spra-
vedliva ke všem, nemá právo pochybovati, ale zřídku
kdy byla nastoupena cesta do pekla s tak dobrým
úmysly, jako se to stalo u nynější vlády. Co pod-
nikla, bylo nepřetržitou řadou nepřátelských čino
proti Čechům a slovanským národům. Při soud-
covském jmenování v Čechách přeskočene
mnoho výtečných českých soudců, jimž se Něme
rovnati nemohou. Ve vládním problášení bylo mlu-
veno o schopnosti pstentů a to byl vlastně k veli
kému bezpráví ještě trpčí výsměch.
Němec
Posl
doktor
Tresič
Pavišič
Fnedjungův
Jihoslovan
Staněk
Malik
Dlamand
Kramár
Čecho
Uhry
Chorvatsko
Čechy
14
article
Předseda ministerstva vyjadřil se, že z poža-
davku
parity v budoucí vládě .
je jakési omezení volného rozhodování mocnáře. T
jest úplna nesprávno. Slovanské strany nedovolily
by si takto omezovati svobodné rozhodování moc
náře. Co praví, je pouze jejich nabídkou, kterou
činí. Při této příležitosti prohlnšuje, že Slovanům
nikdy se nejedná o to, aby nějakou národnost vy-
voučili z exesutivy na nejvyšších místech.
Plán, aby podán byl návrh na změn
jednacího řůdu, vznikl jednoduše z psycho-
logie situace a byl podán tak rychle, aniž by se
Slovanská jednota o něm radila proto, že chitěla se
mu zabezpečite přednost před jinými návrhy. Teprve.
když byl návrh podán, začalu se vážně vyjednávati
s ostatními stranami.
Sociální demokraté podali ruku k umožnění
positivní práce v parlamentu a provedli tím nejlepšl
důkaz, že chtějí vážně a bez záludných myšlenek
pravu jednacího řádu a žádný převrat. Hlavne
zásluhou dra. Luegra také křesťanšti sociálové vy-
slovili se pro změnu jednacího řadu.
Mluví-li se nyní o tom, že posl. Udržal pronesl
v poslanecké sněmovně několik slov, které Němci
považují za pohrůžku slovanskou nadvládou, je mno
hé vysvětlitelno ke konci čtyřdenní schůze. Právě
tak, jak je nemožno, ať za možnosti obstrukce aneno
bez ní, souditi, že český národ by si dal líbiti, aby
mohl býti poškozován ve svých životních zájmech
tak bylo právě směšno souditi, že by Němci nebyl
dosti silnými zameziti skutečné zkrácení jejich ná-
rodnostních práv, i také kdyby neměli možnosti ob
struovati v poslanecké sněmovně. Od r. 1898 každí
vláda cbávala se předovším německé obstrukce, nyní
nemá k tomu příčiny a cesta pro
pokojnou výměnu názorů o národnostních rozporech
a k čestnému pokusu, upraviti si cesty pro doroz-
umění, je nyní mnohem snazší, než byla dříve.
Slovan
doktor
Udržal
Němec
poslanecký sněmovna
15
article
Oktrojování jednacího řádu bylo by bývalo po-
čátkem největšího zmatku, jenž mohl by se státi pří-
mo katastrofálním. O tom nesmí se nikdo klamati.
že český národ snese všechno, jen ne roztržení
tisícileté jednoty království českého.
To je nejprvnější článek víry každého českého
politika a s ním musí každý počítati. Kdyby se byla
našla vláda, která v rozčilem nad slovanskou ob-
strukcí byla by sáhla k tomu, aby cestou mimopar-
lamentní něco oktrojovala českému národu, co on
považuje za neslučitelné se svými životními podmín-
kami, bylo by se vidělo, že to, co platí pro Němce.
platí také pro český národ. Také oproti českému ná-
rodu není žádná vláda dost silnou, aby mu proti jeho
vůli vnutila opatření, která by u něho vyvolala nej-
zoufalejší a nejkrajnější odpor. Kdo je pro klidný
vývoj věci, kdo doufá, že lze klidnou dohodou urov-
nati desolátní poměry, musí býti vděčným těm, kteří
sebotním usnesením znemožnili pro budoucnost vše-
chny zločinné experimenty.
Posl. Pacher navrhl resoluci na zlepšení situace
poštovních oficiantů.
Posl. Pergeli je povděčen, že odvolán byl Stein-
wenderův návrh o nových daních. Poštovním výnosem
nynější vláda nezjednala dřívější jazykový stavu
pašt v Čechách. Dále jednal řečník o posledním jme-
rování soudců v Čechách.
Konečně usneseno 26 proti 18 hlasům, zahájit
zevrubnou rozpravu. — 7 poslanců scházelo.
Němec
Posl
Pacher
Stein
Čechy
16
article
Za ní schválen zatímný rozpočet s mnohými
Za ní schválen zatímný rozpočet s mnohými
změnami, jež navrhl posl. Steinwender
Zpravodajem pro plenum byl zvolen posl. dr.
Stenwender,
doktor
Stenwender
17
article
Po skonu krále Leopolda.
Po skonu krále Leopolda.
Nastoupení »krále socialisty-
Alberta I.
Pohřeb krále Leopolda konati se bude
na zámku laekenském ve středu v 11 hodi
dopoledne.
V závěti králově ustanovení jsou barou
Goffinet a jeho bratr vykonavateli jejími. Krá
žádá, aby vykonavatelé závěti prohlédli všechny
jeho papíry, ty, jež dle jejich náhledu jsou
bezcenny, zničili a ostatní odevzdali král
Leopold
18
article
Albertovi.
Albertovi.
Převezení mrtvoly královy.
V Laekenu byla vložena mrtvola krále Leopolda
do mahagonové rakve a pak vložena do dalšl schránky
olověné. Král oblečen byl v generálskou uniformu.
Před tím dvorní hodnostové a služebníci, přišli s
s králem rozloučiti. Princezna Louisa prostřednictvím
svého advokáta Jaspera zaslala na rakev svého ote
skvostný věnec.
Večer provedeno převezení mrtvoly královy do
zámku brusselského. O 8 hodině vynesena rakev
úzkou brankou zámku a naložena na prostý pohřební
vůz, zdobený královskými znaky. Šest dvorních vozd
provázelo vůz pohřební na cestě. V prvé ekypáží
seděl král Albert, v ostatních přední generálově,
lékař Thirias, baron Goffinet a jiní. Za kočary jela
škadrona zámeckých četníků a měšťanské gardy
Cesta z Laekenu do Brusselu trvala dvě hodiny
V ulicích hlavního měsla tvdřila měšťanská garda
pěchota špalír, za nimž shromážděno býlo četné obe-
censtvo.
Když smuteční průvod v deset hodin zastavil s
před královským palácem, otevřena brana. Nikoli
kamenná nebo železná brána, ale několik prken o-
sunulo — neboť právě se provádí v královském
zámku brusselském restaurace.
Zedníci počali pracovati právě na nové isgadě
když král zemřel. Na lešeních množství zedníků př
hliželo přenesaní ostatků králových, neviděli však
mnoho, neboť dvůr zámku byl jen spoře dvěma
obloukovými lampami osvětlen. Vše bylo provedeno
s horečným spěchem. Rakev vložena na obyčejné
dřevěné máry, černě natřené a vynesena na nich do
vnitě budovy. Leži zde na prostém katafalku bez
ozdob. Pouze držátka rakve jsou střibrná. Ještě téhot
večera defilovali kolem rakve generálové, vyslanci a
dvorní hodnostové. V ponděli bylo dovoleno i obe-
ceustvu širšímu kolem rakve kralovy defilovati.
Albert
Leopold
Louisa
Jasper
Thirias
Goffinet
Laeken
Brusel
královský palác
19
article
Albert I., »socialistický král«.
Zvláštní dopisovatel »Matinu« pokusil se inter-
viewovati krále Alberta. Král Albert však to odepřel.
poněvadž jeho názory nemohou býti prý významnější
nežli každého jiného občana. Vládu provádí přece
zodpovědné ministerstvo. A král Albert odhalováním
svým nechce dávati ministerstvu pokyny do budoue-
nosti. Dle toho chce král Albert vládnouti skutečně
krajné konstitučně. O tom zajímavé podrohnosti po-
dává jeden důvěrník »Matinu«, u dvora belgiekého
obeznalý. Král Albert bude prý skutečně prvým so
cialistickým králem. Socialistal
Silné slovo, ale pravdivé. Nový král belgický
neuznává žádného rozdílu mezi monarchií a repu-
blikou. Král jest stoupencem parlamentarismu v pra
vém slova smyslu. Rozhodnutí parlamentu pokládá
za nezrušitelné a svrchované. A parlament přece
krok za krokem blíží se k řešení velikých sociali-
stických problémů, neoblížeje se na konservatism
včerejška! Pod slovem socialismus roxumí se, že
společnost jest přednějšl jednotlivce. Všechny reformy
hudoucnosti provedeny musí býti v duchu socinlismn,
to jest, v duchu ideálního socialismu. Prine jest my-
slicím duchem a studoval sám vývoj sociálního buutl.
Miní, že základy spo ečnosti nujno rozšířiti, k tomu
jest monarchie prý nejlepším prostředkem. Vše, co
jest prázdnou posou, nenávidí, Stalo mnoho nama-
hání, nežli se podařilo jej pohnout, by se jako nový
král ukázal na koni v ulicích brusseiskýcb, jak to
žádá tradice. Chlěl sám odebrati se do sněmovny.
jak to už dříve byl učinil. Albert I. překvapí svč
svým modernismem a svou tolerancí. Bude kralem
první republikánské monarchie, anebo, chcete-li,
presidentem první monarchistické republiky.« Potud
důvěrník »Matinu«.
Matin
Albert
Albert I
20
article
Ještě k závěti Leopoldově.
Ve své závěti zřejmě chtěl zesnulý král ukázati
světu, jak dovede býti vzdorovitým Král v ni praví:
»Mám 15 milionů, které jsem zdědil po svých ro-
dičích. Ty jsem zachoval — více nemám ničeho.-
To ovšem není pravda. Jmění královo pačí se na
60 mihionů, ale král s penězi těmi nepochybné tak
ualožil, aby nedostaly se do rukou dědiců legitim-
ních. Dále v závěti obsaženo jest známé vyznani
Baron Goffinet označen jest v závěti jako se-
kretář králův, byl ale královým důvěrníkem a on to
byl, který úmyslně rozstrkal jmění krále Leopolda
po různých podnicích, tak aby souhrn jeho nemohí
býti po smrti zjištěn. Zdá se, že za těchto okolnoste
dědicové legitimní budou se musiti spokojiti s oněm-
15 miliony . ..
víry.
Baron Goffinet
Leopold
Leopoldov
21
article
Princezna Lonisa.
Princezna Lonisa.
Princezna Lonisa zaslala králi Albertovi tele gram
tohoto znění: »Jsem bolestně dojata, že bylo m
zakázáno vůlí mého otce dlíti u jeho lože v posled-
ních okamžicích. Po letech dlouhých vracím se opět
do vlasti svojí, abych viděla ji ve smutku nad úmrtím
krále a mého otce. Oznamuji ti, jako hlavě rodiny.
svůj příjezd do Belgie. Vzpomínajíc na vše, co jsme
milovali a ztratili, prosím tě, bys mi byl záštitou
oporou.«
Jest otázkou, zda si král Albert nerozmyslí, býti
oporou princezně Louise, kterou nepřivádí do Bulgi
nic jiného, nežli touha po dědictví. Chce prý se al
přičiniti o to, aby princeznu Louisu pohnul ke slá
lému pobytu v Belgi, aby zbavil je nepořádné spole
nosti, v níž žila prostopašný život svůj.
Loniso
Albert
Louis
Louisa
Belgie
22
article
Budoucnost Belgie.
Budoucnost Belgie.
O budoucnosti Belgie rozepsal se v delším článku
Roland de Marés v »Matinu« a vídí ji velice růžově
Albert I. může klidně vstoupiti na trůn, neboť
Belgii není vlastně revolučního hnutí. Mimo to osob
nost nového krále těší se v lidu velikým sympatiím
Také průmyslové i vědecké kruhy jsou Albertovi na
kloněny, neboť vždy zajímal se jak o vzrůst hospo
dářské sily Belgie, tak i o vědecké problémy. Vláda
Albertova může býti tedy klidnou a šťastnou.
»Journal de Débats« píše: »Král Leopold byl
jedním z prvních, kteří pochopili dosah objevů Stan-
leyových, on to byl, který dal podnět k rozdělení
Afriky. To zajisté bude jednou v historii přičtene
k jeho zásluhám«.
Marés
Matin
Albert
Débats
Leopold
Belgie
Albertov
Afrika
23
article
O králových milenkách.
Z četných anekdot, jež se o zesnulém král
Leopoldovi vypravují, zajímají ovšem nejvíce ty,
které jednají o jeho milenkách. Jest zřejmo dnes jiz
také, že styky mezi králem a tanečnicí Cleo
Merode nebyly tak intimní, jak to ličily bezčetné
karikatury listů a vtip lidový. Za to vystupuje v po-
předí jiná umělkyně varietních jevišť, jež a králem
udržovala styky důvěrné, Emilienna d'Alenconová,
kteráž asi před rokem vzrušila jisté kruhy oznáme-
ním krádeže svého perlového náhrdelníku.
Ve elá historka vypravuje se také o řediteli knih-
kupeckého závodu Hacheltova v Paříži, René Fure-
tovi. Týž byl přímo úžasně podoben králi Leopol-
dovi. Když král belgický meškal v Paříži, příjel Furet
v automobilu k svému závodu a odebral se dovnitř.
Před krámem utvořili bázliví policisté kordon, aby
»krále« chránili. Na podnět jejich shromáždilo se také
v ulici množství obecenstva. Když »král« dlouho ne-
vycházel, vnikli policistě do místností, aby vyhu-
bovali personálu, cože s »králem vyvedl. A hle
skrál« sedí za pultem a prohlíží účty . . . Policiste
odtáhli — pak ovšem s dlouhým nosem.
Amnestie.
Příští pátek vyhlásí nový král amnestii.
Leopold
Cleo Merode
Fure
Furet
Paříž
Emilienn d ' Alenconová
Leopold
24
article
Zámek baronky Vaughanové
zapečetěn.
Zámek baronky Vavghanové byl poznovu zape-
četěn. Tentokrát prý na podnět hr. Lonyavové. Ba-
ronku pohnulo to, by opustila Belgii a odjela do
Paříže. Stěžovala si před odjezdem trpce na nepřátel-
ství jí osvědčované, ač prý jest jí děkovati, že kra
přijaí členy rodiny, jichž původně prý ani vidět
nechtěl.
rincezna Louisa, jež dlela včera ještě v Kolíně
nad R., bude přijata nikoliv na nádraží v Brosselu.
kde nesmí vystoupiti, nýbrž v předměstí Schaerbecku.
dvorní damou na podnět krále Alberta. Průvodce její
bývalý nadporučik Matasič, když si v Rakousku
odbyl 2letý žalař díky tomu, že padělal kdysi n
prospěch princezny té, milenky svojí, směnky, zů-
stane ve Schaerbecku, poněvadž by osý jeho příjezd
po boku princezny vzbudil v Brusselu nemafou
sensaci.
Sňatek mezi hraběnkou Vaughanovou a Leopol
dem Il. byl prý vykonán jistým jezovitou v Monacu
neb ve vile králově na myssu Ferrol. Vatikán prý
tom věděl.
Z Paříže, 20 prosince. »Eelair« odhaduje
pozůstalost Leopolda na 146 mil. franků. Př
10 lety činilo jeho jmění 80 milionů, v roee
1901 koupil král 91 domů v Brusselu
v Paříži, 51 v Ostende, které mají také cenu
10 milionů.
Z Bruaselu, 20. prosince. Princezna Louisa
přibude sem teprve večer. Vystoupí z vlaku
v Sehaerbecku, stanice před Brusnelem, a auto-
mobilem pojede do Lsekenu, aby vyhnula se
projevům.
Vaughan
Vavghanová
Louisa
Albert
Matasič
Vaughanův
Leopol
Leopold
Belgie
Paříž
Kolín nad R
Brossel
Rakousko
Brusel
Vatikán
Ostende
Bruasel
Lseken
25
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 20 prosince. (O brat v poli
tické situaci.) Nedělní slovanské listy za-
znamenávají většinou jen události, jež se v so-
botu sběhly ve vídeňském parlamentě; k úsud-
kům o nich se nedostaly, až na některé listy
polské. O zostření jednaeího řádu plšou vesmě
sympaticky. »Kur. Lwow.« uznává, že Slovanská
jednota provedla mistrný tah na šachovnici
pariamentní. Na útoky rozeštvané galerie, na
žaloby stran, hotových na oko ku pravidelné
práci, odpovídá timto protiobstrukčním návrhem
Dobře; vy nechcete slovanské obstrukce. Nebude
jí, ale s podminkou, že bude dána záruka, že
po obstrukci české nepřijde obstrukce německa
a žádná jiná. Až návrh na změnu jednacíh
řádu bude schválen, Slovanská jednota vráti se
z obstrukční výpravy po zlatém mostě, který si
musila sama zbudovati ve chvíli nejkritičtějšía
vyjde se cti a s vílězoslávou z choulostivého
položení, vyjde vítězně ze zápasů. Nový jednae
řád — dovozuje dále »Kur. Lwow « — strhne
masku s líce německé menšiny, Němci nebudou
moci viniti Čechy, že pro ministerské křeslo
rozbijejí parlament Jest nyní řada na Němcích,
aby dokázali, že skutečně si přejí dělného parla-
mentu. A důkaz ten mohou podati jedi ne
kapitulaci před většinou, tím, že s
vzdají svého hrdopyšného požadavku, že ně-
mecká menšina musí rozhodovati v parlamentě
i ve státě. Až dosud Všeněmci připouštěli v Ra-
kousku ústavní život jen s výhradou, že né-
mecká menšina bude uznána za panující a celá
ostatní většina národů pokorně sehne šijí pod
jatmo německé. A takovým choutkám hov
dosud vláda, podporovaná polským kolem.
Němec
Čecho
Praha
26
article
Krakovský »Czus« píše, že liberální Němei
přiznávaji už veřejně, že prohrali kampaň. Dl
jich názoru připravuje se úplná změna poměrů,
připravuje se nová většina, ovšem ne proti-
německá, poněvadž v ní bude celá strana kře-
sťansko-sociální. Svobodomyslní Němci a hlavné
jich orgány vylučují stranu křesťansko - sociální
z německého tábora a eskontujice budoucnost.
mluví o většině protiněmecké. »Czas« dodává
že podzimní zasedání poslanecké sněmovny skoně
před Vánocemi. K rekonstrukei neb
k úplné změně kabinetu přistoupí prý
se hned po Novém roce, aby se vyhovélo změ-
něným poměrům ve sněmovně, ale — pozname
nává opatrně — to všechno že jsou jen pověsti
které vzhledem k významu sobotní udalosti ustu
pují zatím do pozadi
V Praze, 20. prosince. (Bouřlivá schu-
ze v polském kole.) Schůze polského kola
v níž rokováno o pilném návrhu Krekovu, byla
velmi pohnutá. Překvapila resoluce, navržena
posl. Stojalowským, v níž se žádá, aby se pol-
ské kolo vyslovilo co nejrozhodněji pro pilný
návrh, a pro případ, kdyby mu bar. Bienerth
činil obtíže a měla nastati vláda § 14., aby
polští ministří z kabinetu byli odvoláni. Návrh
P. Stojalowského měl zabezpečenu většinu
byl odvolán jen proto, že přítomný polský mi-
nistr krajan dr. Duleba prohlásil s určitostí,
že vláda přičiní se všemožně, aby návrh Krekův
byl přijat. Našli se však polští poslanci, kteří
mluvili proti pilnému návrhu, vidouce v něm
útok na Němce. Vyznamenal se obranou
Němců zvláště P. Kapyciňski, který svou
řečí vzbudil odpor v poslancích strany lidové.
Němec
Bienerth
P Stojalowský
doktor
Duleba
P Kapyciňski
Praha
poslanecký sněmovna
Czus
27
article
Na jich námitky odpověděl z hruba: „S dobyt-
kemse hadatnebudu!“ Bylo třeba zakro
čení jiného poslance, jenž horkokrovného ob-
hájee Němců řádně pokáral, načež se uklidnila
bouře ve straně lidové. Na konec přijata zná-
má resoluce, v níž se polské kolo vyslovuje pro
rychlé projednání návrhu na změnu jednaciho
řádu a vláda se vyzývá, aby návrh ten
všemožně podporovala.
V Praze, 20 prosince. (Stálý výbo
prozměnu haličského sněmovníh
volebního řádu.) Úřadní noviny sdělují,že
osnova zákona, přijatého sněmem baličským, jímt
se výbor pro opravu sněmovního volebního řádu
prohlašuje za permanentní, byla panovnike
sehválena.
Němec
Praha
28
title
Politické zprávy zahraničné.
29
article
V Praze, 20. prosince.
Praha
30
article
Nová bulharská půjčka.
N. Vr. Ze Sofie, v prosinci. Národní so-
brání schváhlo vládě půjčku 100 mil. fr., již
uzavřela prostřednictvím Wiener Bankvereinu.
Tato půjčka, jíž napomáhal hr. Aehrenthal, má
nemalý význam pro mezinárodní politiku. Bul-
harská vláda tuze potřebovala peněz na splátky
státních dluhů a na provedené již veřejné stavby
(železnice a přístavy). Sedm osm měsícůse
toukla jako ryba o led, snažila se obdržet
půjčku bez zvláštních realných záruk, ale hlavní
bankové skupiny ve Francii bez takových záru
peněz nedají.
Ministru financí Salabaševu podařilo se
v letě uzavříti půjěku 100 mil. fr. prostřed-
nictvím menší francouzské banky »Crádit Mobí-
lier«; ale francouzská vláda nedovolila kotování
té půjčky ve Francii.
Dríve bulharská vláda skoumala půduv
Vídni, ale tam požadovali ještě horších pod-
mínek, vždyť i pro své vlastní státní dluny jedv
měli domácího kapitálu a Rakousko neví ještě,
jak uhradí dluh, vzniklý ze záboru Bosny a Hler-
cegoviny.
Wiener
Salabaševo
Sofie
Francie
Vídeň
Rakousko
Bosna
Crádit Mobit
31
article
Před poslední bufharskou půjčkou předebá-
zely tyto události: rak.uh. vláda celý ten rok
domáhá se uzavření obchodní smlouvy s Bul-
harskem; bulharská vláda nepospíchá s touto
smluvou. Rakousko Uhersko a Německo nalehají
na Rumunsko a Bulharsko, aby vystavěly du-
najský most, který bude sloužiti rakousko-něme-
ckému vývozu na Balkán a současně osamoti
Srbsko. Na konec hovory o zblížení Bulharska
se Srbskem a Černoů Horou ještě více pobídly
rakouskou diplomaci prokázati úslohu bulharské
vládě, aby mimo jiné zmařilo také uskulečnéní
obranného spolku balkánského.
A aj, v nekritičiějším okamžiku Wiene
Bankverein nabídl bulharské vládé půjěku 100
mil. fr. bez zvlástních realných záruk, což. Bul-
hary obzvláště těší.
Zajímavo, že týž Wiener Bankvercin pře
dvaceti lety poskytl prvou půjčku Bulharsku za
ministerstva Stambulova. Ministrem financi i
tehdáž byl Salabašev. Za záruku Rakušané žá-
dají, aby se Bulharsko v poměrach hospodář-
ských a politických přizpůsobilo jejtch požadav-
kům. Půjčka nebude dána celá hined, nýbrž po
částech, prodlením půl druha léta; vídeň cká
banka vyhražuje si právo zruštti smlouvu o
půjčce, bude-li do leta 1910 porušen na Bal-
káně mír a sklesne-li rakuuská dtyřprocentová
renta na 3 procenta. V připadech vyjmenova-
ných bulharská vláda nejen neobdrží smluvených
částek půjčky, nýbrž i povinna bude vrátit
půjčiteli ty částky, které již na půjěku obdržela,
a to s 5ly procentovým úrokem.
Německé zadostučinění Rusku.
Německý konsul Daumüller, jenž se v Char-
bině dopustil známé neslýchané provokace ru-
ských úřadů a urážky ruské vládní moci, je ně-
meckým zahraničným ministrem přeložen na
Manillu. Nástupcem jeho v Charbině stal se
p. Heinze.
Wiener Bankvercin
Salabašev
Rakušan
Daumüller
Heinz
Rakousko
Německo
Rumunsko
Bulharsko
Balkán
Srbsko
Černo Hora
Bala
Rusko
Chara
Manilla
Charbina
Wien SF
32
article
Uherská půjčka 500 mílionů v Paříži.
André Chěradame uveřejnil v »L
Petit Journale« úvodní článek o půjčce, ktarou
Uhersko hodlá učiniti v Paříži, Francouzšt
finančníci, oplývající nadbytkem kapitálu, který
nemohou doma náležitě zužilkovati, podnikají
spekulace v cizině. Půjčka je uherská, ale po-
něvadž bude určena ku placení výloh vojen-
ských a námeřních, jež jsou společné a druhou
částí říše, bude míti půjčka ráz rakousko-uher-
ský. Otevření země, náležející ke trojspolku,
francouzským úsporám znamená novou orien-
taci francouzské zahraniční po
litiky. Půjčka ta může vzbuditi důvěru
francouzského občana. Chěradame dle »Neue
Freie Prasse« a vlastních zkušeností, nasbíra-
ných za své nedávné cesty, udává, že tato
půjčka, Uhersku svrchovaně potřehná, hude mi
trojí účel:
1. Splacení renty uherské 4lgproceniní,
splatné r. 1910.
2. Vyrovnání podílu Uherska na výlohách
za annexi Bosny a Hercegoviny.
3. Zaplacení podilu na zlepšení armády
a loďstva, jež je důsledkem vojenské úzké do-
hody, pojící Vídeň, Pešť a Berlin. Kromě tohe
francouzská výpůjeka má ulevíti vídeňiskému
trhu, jehož prostředky jsou příliš obmezeny.
než aby mohly sloužiti velkým finančním potře-
bám Uherska. Kdyby Francie nemohla poskyt-
nouti tuto půjěku, hledala by ji Pešť ve Vídni
a v Berlíně. Vídeň po poskytnutí franeouzské
půjčky bude moci snadněji podporovati finanční
politiku rakousko-uherskou na Balkáně. Právě
nyní Vídeň se chystá hraditi bulharskou
půjčku. Z tohoto podniku bude mít habshurská
říše zisk, neboť za půjčené peníze bude Bul-
harsko kupovat rakouské zboží. Uharsko najde
ve Francti peníze za 49. ve Vídní by musilo
platit nejméně 41%. Francie prokáže Uhersku
též důležitou službu politickou.
Chěradame
Neue Frei
Paříž
Uhersko
Bosna a Hercegovina
Vídeň
Pešť
Berlín
Francie
Balkán
L Petit
33
article
Rakousko-Uhersko bude mít Francii v tím
trvalejší vážnosti, čím více bude přesvědčena
o ceně francouzské pomoci. V Paříží si přejí
dobré styky s Vídní a Peští. Finanční styky
rakousko-uherské s Francil mohou míti blaho-
dárný vliv na zahraniční politiku, zejmena poku
se týče poměru říše habsburské k Rusku. Tento
poměr je stále chladný. Rusko je znepokojene
vzrůstajíeím zbrojením v Haliči a ustanovením,
že přiští velké manevry mají se konati v tétn
pohraniční zemi. Nevrlost ruská je vzbuzena
nejen annexí Bosny a Hercegoviny, ale též
zřejmou penetrací Rakouska na Balkán. Kromě
toho Rusové, buď právem nebo neprávem, při-
čitaji nedávné obtiže na nejzazším východě
intrikám nového rakousko-uherského vyslanee
v Tokiu. Za těchto okolností musi Francie,
spojenec Ruska, dříve nežli půjčí Uhrám
500 mihionů, učiniti opatření ve Vídni, aby vláda
petrohradská nemohla se domnivati, že fran-
couzské peníze budou sloužiti zbrojení proli
Rusku. Kdyby Francie přispěla k mirnějším
stykům rakousko-ruským, posloužila by evrop-
skému miru.
Rus
Rakousko
Uhersko
Francie
Paříž
Vídeň
Pešť
Rusko
Halič
Bosna a Hercegovina
Balkán
Tokio
Uhry
34
article
V jiném oboru mohou být zájmy fran-
couzské energicky hájeny. Sta milionů fran-
couzských peněz leží ve společnosti jižní dráhy
Uherska a Rakouska. Tato společnost octla s
ve vážných nesnázích, jež by hned zmizely,
kdyby vláda vídeňská a pešťská svolily k zvý-
šení tarifu a jiným koncesím, jež by zajistily
francouzský kapitál, který přispěl k vystavění
jižní dráhy. Nikdy politika »z ruky do ruky«
nebyla lépe naznačena.
Tyto názory jsou příliš závažné, než aby
mohly ujíti pozornosti zahraničního ministra
Pichona, který, jak známo, vytrvale háji zájmy
francouzské. Výhody finančních styků francouz-
ských a Vídní a Pešti jsou tak samozřejmé, ž
je netřeba vykládat. To půjde bez říkánl!«
končí článek, »ale jak pravil Talleyrand za po-
dobných okolnosti: »To půjde zajisté bez ří
kání, ale půjde to ještě. lépe, když set
řekne !«.
Pichon
Talleyrand
Rakousko
Vídeň
Pešť
jižní dráha Uhersko