Periodikum ALTO Viewer

1

Románová přiloha

2

„Národních Listů“ k čislu 7.0 ze dne 12. března 1903.

3 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Stávka sazečů v Římě. Sazeči římští, kromč nevinářských sazečů, zastavili minulého čtvrtka práci, poněvadž nebylo vyhověno jejich požadavkům. aby byla zavedena osmihodinná doba pracovnía mzda zvýšena o 205. V situaci velmi trapné ocítila se tiskárna parlamentu, jež jest pronajata jakémus podnikateli. Práce tiskařské pro sněmovnu nesměly býti přerušeny. Odhodlali se tedy majitelé římských tiskáren, že sami zastanou práci stávkujících dělníků. Marchesa de Pateras, majitelka Elzevirské tiskárny. zastává u stroje službu nakladačky papíru, cavaliere Luigi, majitel Italské tiskárny, čte korrekturya ostatní chefové obstarávají sazbu a tisk, tak že tiskař- ské práce pro sněmovnu nebyly nikterak přerušeny. Tím by ovšem nebyla stávka valně poškozena, hůře pro stávkáře jest, že z jižní Italie přicházejí četní sa- zeči bez práce a nabízejí se, že budou pracovat z posavadních podmínek. = Podivin. Z Paříže se oznamuje: Těchto dnů zemřel náhle ochrnutím mozku ve velké síni zdejší banky Crédit Lyonnais soukromník p. Thrieux. V ka- psách jeho nalezeno bankovek v sumě 50.000 franků Když policie přišla do jeho bytu, nalezla tu celou menažerii vycpaných zvířat: krokodýly, srnky, ve- verky, ptáky atd. Mimo to měl p. Thrieux manii, oblékat se do ženských šatů, když poklízel ve svém bytě. Ve skříních jeho nalezeno množství ženského šatstva, košile, kalhotky, spodničky, noční kazajky. korsety atd. a mimo jiné i ženské reformní šaty. Po- divín zanechal jmění 300.000 fr.

Pateras Luigi Crédit Řím Paříž

4 article

= Jubileum Nov. Yorku. Město Nov. York slavilo těchto dnů 250. výročí svého založení, avšak vzhle- dem k stavebním opravám, které se nyní na City Hall provádějí, nemohla býti tato významná událost náležitě oslavena. V květnu bude tomu však 100 roků, co byla nynější City Hall postavena a tu budou se obě slavnosti společně konati. Oslava jubilea byla obmezena na to, že byly na City Hall a na všech veřejných budovách ve Velko-Nov. Yorku vztýčenv prapory. Bylo to dne 2. února 1653, když Petr Stuvvesant, guverner tehdejších holandských kolonií, povýšil osadu New Amsterdam na město, v kterém měli vládnouti dva purkmistři a pět radních. Prvním korporačním návladním stal se tehdejší syndikus Kornelius van Tienhoven, který zastával též úřad šerifa, poněvadž prvního šerifa Indiáni lynčovali. City Hall nalezala se tehdy na Coenties slipu, kde zasedali též policejní soudcové. Nová městská správa měla právo ukládati daně a pronajmouti převoz mezi ostrovem Manhattan a Long Islandem. Prvním pachtýřem pří- vozu byl Herman z Boroumu, který za tuto výsadu platil městu 300 hol. zlatých ročně. Služné purkmi- strů bylo tehdy po 350 hol. zlatých, kdežto městští radní dostávali po 250 hol. zlatých. Prvními purkmi- stry města Nov. Yorku byli Arent Van Hattama Martin Caegier. Dne 8. září 1664 vnikli do města Angličané a obsadili je. Anglická vlajka byla vztý- čena na pevnosti a město dostalo jméno Nov. York Druhý den po obsazení města konali purkmistřia městští radní schůzi a vyřizovali běžné záležitosti jako by se nic neobyčejného nebylo přihodilo. Při té příležitosti napsali dopis, který všichni otcové mě- sta podepsali a v kterém vyslovili svou dobrou vůli k nové vládě (anglické). Prvním anglickým guverne- rem byl jmenován plukovník Nicoll.

York Stuvvesant Tienhoven Indián Herman Boroum Arent Hattam Caegier Nicoll York Cita Hall Manhattan Longa Island Angličan Cita Hall New Amsterodam

5 article

= Princem ryze moderním jest Maha Vadžiraud, korunní princ siamský, jenž žil po patnáct let v Anglii a tam, jak se říká, konal »velmi vážná a velmi obsáhlá studia«, Byl důstojníkem v Sandburstu, ale neobmezil se na toto: jest autorem velmi pěkně psané knihy o dojmech z Oxfordu, zakladatelem stu- dentského spolku »Cosmopolita-klubu«, vyniká svými humoristickými přednáškami, zejmena jest proslaven svou rozmarnou causerií o »bílém slonu siamském«, jest dále dramatickým autorem atd. Jakožto dramatik napsal komédii »Carlton H. Terriss«, již sám uvedl na scénu a kde hrál roli mladého miláčka Štěstěny. Více nelze žádat ani na princi a Siam si může gra- tulovat, že má tak osvíceného dědice trůnu. — Jen jestliže korunní princ, až nastoupí na trůn, nebude pokračovat v šlépějích pantátových, což se již častěji přihodilo. = Podvod pomocí vytahovadla. Z Paříže se ozna- muje: Vynalezavost mezinárodních šejdířů jest známa.

Anglie Oxford Siam Paříž Cosmopolita Carlton H . Terriss

6 article

Nový doklad toho podán právě těchto dnů. K jed- nomu zdejšímu klenotníku přišel těchto dnů velmi elegantní pán. Přál si velmi pěkný prsten s brillanty a barevnými drahokamy, určený prý jako dárek pro jeho manželku. Klenotník ochotně ukázal kupci nej- drahocennější kusy, avšak pán se nemohl rozhodnout a konečně žádal klenotníka, aby mu svěřil výběr nejkrásnějších prstenů s brillanty a perlemi a záro- veň dal mu s sebou příručího, jemuž vrátí to, co si nepodrží a zároveň zaplatí za to, co si vybere. »Bv- dlím zde na blízku,« pravil, »můj dům nalezá se na boulevardu Hausmannově, as za dvacet minut se váš příručí může vrátit. Prosím, objednejte drožku.« — Klenotník svolil. Drožka zastavila před jedním z nejkrásnějších palácovitých domů na boulevardu Hausmannově, cizinec vešel do průjezdu, následován příručím. Kupec požádal zdvořile příručího, otevřev dvířka vytahovadla, aby vstoupil první. Jedva že pří- ručí, netušící ničeho zlého, byl na vytahovadle, při- razil elegantní cizinec dvířka a stiskl knoflík, jenž uvádí vytahovadlo v pohyb. Když se příručí dostal do pátého patra, byl ničema již dávno přes hory a doly.

Hausmannův

7 article Zemřelí v Praze.

Zemřelí v Praze. Dne 6. Března 1903: Krutinová Terezie; sou- kromnice, 78 roků, 221—V. Obermann Karel, syn děl- níka, 1 rok, 499—VIII. Macháčková Aloisie, manželka krejčího, 73 roky, 312—II. Fiedlerova Anna, dcera vdovy po revidentu, 8 roků, 275—III. Klier Arnošt, syn droguisty, 6 týdnů, 268—I. Bergrová Gabriela, choť majitele úvěrního ústavu, 45 roků, 521—II. Váňa Jan, syn šikovatele, 5 měsíců, 225—VII. Svobodova Marie, dělnice, 20 roků, 245—VII. Jandovský Josef, ředitel hudebního ústavu, 55 roků, 751—VII. — Ve všeobecné nemocnici: Šruta Ferdinand, děl- ník, 46 roků. Muláčková Barbora, hospodyně, 28 roků Skřivan Ludvík, zlatník, 61 rok. — U Milosrdných sester: Drbohlav Josef, brašnář, 16 roků. Jirková Antonie, manželka nádenníka, 41 rok. Kubíčková Lud- mila, žebračka, 94 roky. Kočí Jindřich, truhlář, 33 roky. — V měst. chudobinci: Kubíková Kate- řina, vdova po skladníku, 83 roky. Kümmlová Marie, vdova po horním sluhovi, 77 roků. Dne 7. března 1903: Hrubý Jan, syn tesaře, 10 měsíců, 1021—I. Klášterský Václav, hospodář, 88 roků, 478—II. Grabner Edvard, revident v. v., 75 r. 20—III. — Ve všeobecné nemocnici: Dvořá- kova Viléma, posluhovačka, 48 roků. Fričová Marie; kuchařka, 58 roků. Kužel Václav, hlídač, 60 roků. Müllerova Marie, dcera mlynáře, 14 roků. Stahr Vilém, nádražní hlídač, 52 roky. Zemánková Kateřina, sou- kromnice, 54 roky. Skálová Marie, manželka obchod- níka, 51 rok. — U Milosrdných bratří: Vole- vecký, nádenník, 30 roků. — U Milosrdných sester: Fišerová Kateřina, žebračka, 83 roky. Ma- chotová Aloisie, vdova po zedníku, 47 roků. Štormová Františka, vdova po c. k. pol. inspektoru, 61 rok. — V městském chudobinci: Hrdý Jan, ošetřo- vanec, 71 rok.

V Obermann Karel Macháčková Aloisie Fiedlerův Anna Klier I Bergrová Gabriel Váňa Jan Svobodův Marie Josef Barbora Skřivan Jirková Jindřich Václav Grabner Vilém Fričová Kužel Müllerův Zemánková Kateřina Skálová Praha Březno Ma Kümmlová Marie Dvořá Štormová František Krutinová Terezia Šrut Ferdinand Drbohlav Josef Kubíčková Lud Kubíková Kateřinout Fišerová Kateřina Hrdá Jan

8 article Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo.

Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. 139. hra v předpl. (3. čtvrtka.)

Král Praha národní divadlo

9 article

Ve čtvrtek 12. března. Monna Vanna. Hra o třech dějstvích. Francouzsky napsal Maurice Maeterlinek. Přel. Marie Kalašová. Režisér J. Kvapil. OSOBY: Guido Colonna, velitel pisánské posádky, J. Seifert. Marco Colonna, Guidonův otec, Fl. Steinsberg. Prinzivalle, vojevůdce ve službách Florencie, E. Vo- jan. Trivulzio, tajný vyslanec republiky ftorentinské, K. Želenský. Borso, Guidonův poručík, F. Matějov- ský. Torello, Guidonův poručík, J. Rélink. Vedio, Princivallův tajemník, E. Focht. Giovanna (Monna Vanna), choť Guidonova, H. Kvapilová. — Lida zbrojnoši. První a třetí dějství v Pise, druhé před branami města. Děj koncem XV. století. Po prvnžn i druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec o 1/2 10. hod V pátek 13. března. 140. hra v předpl (4. čtvrtka.)

Monn Mauric Maeterlinek Kalašová J Kvapil Colonna J Seifert Guidonův Steinsberg K Želenský Torello J Rélink Princivallův E Focht Giovanna H Kvapilová Florencie Guidonův Matějov Pisa Lido zbrojnoš

10 article

Po prvé;

11 title

Tyranství slz.

12 article Švandovo divadlo na Smíchově.

Švandovo divadlo na Smíchově. Začátek o 7. hod. Ve čtvrtek 12. března. 61. hra v předplacení (čtvrteční. Novinka.

Smíchov Švandův divadlo

14 article Pištěkovo lidové divadlo vaohradeoh.

Pištěkovo lidové divadlo vaohradeoh. Ve čtvrtek 12. března. Začátek o 7. hod. Novinka. Po prvé na českém repertoiru. Ben-Hur. Výpravná hra s předehrou a 9 obrazy dle Walla- ceova románu napsal Otto Faster. Režisér představení pan J. Strouhal. Nové dekorace maloval akademický malíř pan Berger. Kostumy zhotoveny v dílně pana Frýdy.

ben Hur Faster J Strouhal Berger Frýd Walla Pištěkův lidový divadlo

15 title

Zejtra po druhé: Ben-H ur.

H ur

16 article

věci a žádaly, abych dovolila jejich panské učiniti ode všeho vzor. Nemohla jsem jim ovšem odepříti, ale ne- mohu vystáti, když mi cizí ženské cuchají mé věci, Anežka prostě zuřila. Jistě, že poškrábe panskou, ažsi přijde pro nějaké šaty. Zkoušely mé klobouky a všechny špatně, nejdříve Klára, potom Lettice a pítvořily se a vy- křikovaly samy nad sebou do zrcadla a není divn, vyna- daly jako pravé tyčky se svými sulízanými« vlasy. Potom, když s nimi byly hotovy, tak je házely na postel a Anežka bručela pro sebe, jako když z dáli hřmí. Na konec Let- tice tančila v kloboučku s bílými růžerni, nasadivši si jej do týla a tak dupala a skákala, že se svezl a hupsnu do úmývadla! Tu se již Anežka nezdržela. »Fi! done, mademoiselle!« křikla, »'ca c'est trop fort!« Klobouček jest úplně zkažený, tak prosím Tě, ma- tinko, dopiš Karolině a objednej mi u ní jiný, jako hodná, hezká, zlatá, drahá matinka. Při čaji všechny velmi zaji- malo, když jsem se zmínila, že jedu do Francie k de Croixmarovým. Jedna z tet Ethridgových (Rovena) natáhla hned uši a tázala se mne, není-li madame de Croixmare mou kmotrou a nebyla-li dobrou přítelkyní nebožtíka ta- tínka. Pravila jsem, že ano a že tam jedu na tři neděle. Vyměnily s tetou Mary významné pohledy, nevím proč. ale to mne, matinko, popudilo a já jsem trochu odbyla tetu Mary, když počala opět o mých vlasech. A ihned jsem slyšela, jak pravila druhé tetě, že jest to smutné. že dívky za nynějších dob směji býti drzé ke svým star- ším příbuzným. Ovšem, že nebylo se čeho chopiti, ježto již všichni opustili město, tak nás vzal strýček Bohumír na výstavu, abychom se svezly na vodní skluzavce. Jest to příjemné,

Anežka Klár Lettice Klobouček Karolina Croixmarův Ethridgový Roven jít Croixmare Maro Bohumír Francie

17 article

večer se přihodila mrzutá věc. Bylo to takto: Po obědě bylo horko, vyšli jsme všichni na terasu a jakmile jsme tam přišli, řekla mrs. Smithová, lady Dorainová ati ostatní, že jest příliš chladno a vrátili se opět dovnitř; ale měsíc krásně svítil, a já jsem zde zůstala sama; náhle vyšel lord Valmond ven a stoupl si vedle mne. Odtud je krásná vyhlídka, jak se snad pamatuješ a mně se vůbec nechtělo do řeči. Povídal něco, ale já jsem neposlouchala, až náhle jsem zaslechla, jak pravil: »Vy, zbožňování hodné en- fant terrible, vyjděte dnes v noci ven a číhejte na duchy; a já přijdu a budu dělati ducha a potěším vás, kdybyste se bála!« a ovinul mě svou ohavnou paží kolem pasu a políbil mne — někam k pravému uchu — než jsem si uvědomila, co počíná ! Rozzlobila jsem se, tosi můžeš představiti, matinko, tak jsem se v tom obrátila a pleskla jsem ho ze vší síly zrovna přes tvář! On byl rozzuřen a nazval mne »malým dáblem« a oba jsme šli rovnou do salonu. Myslím, že jsem vypadala jako divoch a při světle jsem zahlédla velké, červené stopy prstů na jeho tváři. Mrs. Smithová, která seděla sama na velké pohovce u okna, nějak to zahlédla a řekla tak protivným hlasem, že hned každý poslouchal: »Obávám se, Harry, že jste neužil cukrování při měsíčku; vypadá to, jakoby naše libezná Alžběta byla bývala vrtošivá a dala vám po- hlavek!« To mne dopálilo, taková drzost! Ta nízká osoba o mně mluví křestním jménem! Tu jsem pozbyla již úplně trpělivosti a řekla jsem jí: »Máte zcela pravdu, je tomu tak a učiním vám totéž, řeknete li mi ještě jednou Alžběto !« Jeji zprávy.

Smithová Dorainová Valmond Harry Alžběta