ústavů síše, podnikaut byl, vyvalal hluboká opovržení všude, kde slušní lidé bydlí. V čet- ných projevech vyjádřil již německý lid svoje opovržení nad tak bídným způso- bem boje, uznávaje zároveň s hrdým zadost- učiněním, že nezdolná pevnota ohroženého německého ústavu nebezpečí tak potutelné- ho přepadení odolala. Také my rádi připojíme se samozřejmě k těmto projevům. Než přes to vše nesmí zůstati při pouhých těchto projevech rozhořčení a důvěry. Němcům musi konečně jednou rozbřesknouti jasné poznání, že proti přenesení (!) boje naším ná- rodním protivníkem na pole hospo- dářské jest jen jediný prostředek působivým a sice hospodářská ná- rodní svépomoc. Se zřejmostí, díků hod- nou, doznali mladočeští poslanci, kteří v parla- mentě slovo obdrželi, dr. Dyk, dr. Šílenýa Březnovský, že národní poroba Némců také na poli hospodářském jest cílem Čechů. My mů- žeme tento boj přijati bez ostychu a beze strachu, poněvadž jsme pevně pře- svědčeni, že tento boj nemůže se nikdy skon- čiti v neprospěch našeho národa, ano k nám přistupupuje velitelsky povjsanost do- kázati, že Němci dovedou dosíci své ho- spodářské neodvislosti a jí uhájiti.

Hespodářské a zvláště kapitalistické síly německého lidu v Rakousku jsou mohutné, avšak daleko ne všechny postäve- ny donacionálních služeb. Býloť pře roku 1901 pouze 387 millionů dlužních a zá- stavních úpisů německých ústavů proti 885 millionům dlužních a zástavních úpisů slovan- ských ústavů v oběhu, t. j. jinými slovy: Ještě dnes jest německý kapitál nejsilnějším zákaz- níkem pro slovanské papíry a poskytuje fi- nanční prostředky k hospodářské- mu posílení našich národních pro- tivníků (1!). Takě pro německé spo- řitelny nenítochvalnou okolností, že se v jichskřiníchnacházejí ještě spousty papírů s markou původu od na- šich národních protivníků. V zhledem ktéto okolnosti, s národního strnoviska neutěšené, není zapotřebí žádné- ho zvláštního pokynu o tom, jaké povinnosti náleží německému ka- pitálu a jeho správě. Možno říci, že otázká tato zaměstnávatibude nej- bližší sjezd hěmeckých spořite- len a z toho důvodu vyprošuje si navrhovatel zmocnění, aby na sjezdu tom vystoupiti směl ve prospěch organisace ho- spodářsky nacionální svépomoe německého lidu.“ — Naši čtenáři nemají ovšem po ruce náš, dnes zabavený článek, aby jej mohli srovnati s tímto nezabaveným článkem „Präger Tagblattu““ Přece však poznávají, že se tu vybízi k nejroz sáhlejšímu hospodářskému boji na celé čáře, ne- jen proti českému národu, nýbrž prot všem Slovanům v Rakousku, jimž se tady hází hospodářská rukavice na pole úvěrní.

Pan dr. Karg dokazuje, že německý kapitál jest nejsilnějším zákazníkem nikoli českých papírů (které jsou to české papíry, t. j. národně české?), nýbrž papírů marky slovanskéh původu, čímž vystavuje těmto slovanským pa- pírům co nejchvalnější vysvědčení jakožto nej bezpečnějšímu umístění německé- he kapitálu. Že německý kapitál jest zá- kazníkem slovanským; neděje se zajisté z lásky ke slovanskému plemeni, nýbrž ke slovanskému zboží. To však jest vše pro tento okamžik úvahou druhé řady.

Co však nám zůstává nepochopitelným, jes dvojí věc. Ve včerejším článku realistického od- borného znalce dovozuje se, že dosavadním vy povídáním vkladů nikdo nebyl poškozen, leč čeští vkladatelé a že se České spořitelně ule- vilo o 30 mill. K vkladů, kteréž jí nepřinášely žádného užitku. Otištěním celého tohoto článku v „Bohemii“ dáno mu visum a stvrzenka České spořitelny. Ptáme se tedy; proč tento ohromný poprask, celá tato mobilisace ně- mecká. Ani jediný německý článek, ani jediná německá resoluce, ani jediná německá řeč, ani jediný plakát c. k. místodržitelství ma všech, hejt- manství v království českém nebyl bez ujištění. že České spořitelně vybírání vkladů nižád- ným způsobem nemůže uškoditia že pojich vybránístojí abude státi zde Česká spořitelna slajvněji a ne- zdolněji než kdy jindy. /Nemluvímeo pravdomluvnosti německých řečnáků, článkůa resolucí, ale doufámo, že přece nepropadne kon- fiskaci násladující naše domněnka, že totiz řeči a manifesty, promluvené a vydané z offi- ciálních míst pod autoritou státní, povídají pravdu — — ve prospěch českých vkladatelů České spořitelny, tohoto nejvzněšenějšího německého peněžního ústavu v celé říši. Kdež tedy příčina k odvetnému boji se strany německé, když se České spořitelně prospivá a českému vkladateli škodí?!

Jde-li však o skutečný boj hospodářský, jak praví dr. Karg a jak jej Němci skutečně pro- vádějí (což ihned doložíme), jak k tomu přichá- žíme my, za současné největší svobody poskyto- vané Nemcům, což vysvítá z Kargovy řeči cheb- ské a z jejího „bezúhonného“ uveřejnění v praž- ském německém listě za současné konfiskace článku našeho, abychom byli se sváza- nýma rukama a ucpanými ústy vy- dáváni Němcům na hospodářské pospasy? Včerejší místodržitelský večerník přinesl po někud nejasnou zprávu asi toho znění, že vy- hledávání bezpečnostními úřady od samého po- čátku runu, „s veškerým důrazem vedené, vynese mnohý důležitý bod opory přo za- hájeně třestní vyšetřování.“ Až do- sud všák se neví nie o povaze a znění těch fa- lešných zpráv, roztřušovaných, po jichž původ- cích a roztřušovatelích se pátrá. Avšak tolik je jisto, že s německé strany zahájena jest „od- vetná“ agitace pomocí letáků proti českým ústa- vům, a my jsme měli v rukou o tom tištěný do- klad, předložený nám jedním z nejčelnějších poslánců českých. Leták tento, vydaný a rozesílaný jistým německým ústředním spolkem pe- něžnich ústavů v Praze, rozeslán byl na všechny německé spořitelny a záložnyv alpských žemích a s výslovným pouká záním na run proti České spoři- telně vyzývájí se německé ústavy k hromadnému boji proti tak zv. českým papírům. Dosud jsme neslyšeli nic, že by bylo zavedeno pátrání, šetření či vy- hlédávání tímto směrem. Také jsme velice dychtivi, jakým způsobem bude vystoupéno proti chebskému dru. Kargovi za jeho řeč v chebské spořitelně a za jeho zločin veřejného násilí podle 87. trestního zákona, spáchaný vy- bízením k všestrannému a všeobecnému útoku proti slovanskému úvěru !!

Denní zprávy. — Konfiskace. Ranní vydání dnešního čísla »Národních Listů« bylo z rozkazu státního za- stupitelstva zřízenci pražské policie o půl 6. hod. ranní zabavéno. Závadnou shledána stať o runu v »České« spořitelně, zvláště pak odstavec po- jednávající o časopisech, jež vůči této germani- sující, českými vkladáteli podporované baště zménily své stanovisko. Zabavené číslo, s mimo- řádnou přílohou, obsahuje úvodní článek (Až na podzim), Hippmanův feuilleton »Epištola«, refe- rát z říšské rady (rokování o rozpočtu s řečí posl. dra. Kramáře a ministra Körbra), zprávy k úmrtí dra. Riegra, o sanační akci svatová- clavské záložny, zprávy denní, růžné, divadelní. hudební, referát ze soudní síně (Kaplan namí- chal faráři do mešního vína jedu), věstník živ- nostenský, sokolský a sportovní, politické zprávy domácí a zahraničné (Balkan), pův. dopisz Ostravska, zprávy národohospodářské (Dopravné a přeplatky), tržní, telefonické a telegrafické, ja- kož i ostatní obvyklé rübriký. Také proti této konfiskaci podáme námitky.

— Parlamentární lži. Německý poslane Kindermann opovážil se tvrditi včera v parla- menté, že proto prý vláda podepřela 3,000.000 korun svatováclavskou záložnu, poněvadž si z ní různí čeští notáblově vypůjčovali peníze, jež ne- splatili. Jsou prý do tohoto ústavu dlužni ob- nosy až do 50.000 korun. Proto prý vláda Kör- brova přicválala ihned s penězi, aby tyto pány jednak zachránila, jednak aby předešla skandálu. který by z toho vznikl. — Dr. Kindermann činil to způsobem takovým a za okolnosti, že by se mohlo zdáti, »notáblové« ti že na naší jsou straně a nějaký »notabl mladočeský« že měl dokonce tolik peněz vypůjčeno z tohoto ústavu. Jakkoliv se to pánům řeklo již několikráte, jakým že byla svato-václavská záložna ústavem, melou neustále svou. Jest to ničemným podezřiváním, zrovna takovým, jako tvrzení, že vláda vénovala na assanaci této pádlé záložny zmíněné již tři milliony. Půjčila je Zemské bance, která se z ně zaručila, na malý ovšem úrok a sice za tím účelem, aby z peněz těch mohlo býti pomoženo oněm státním úřadníkům, kteři jsou členy tét

záložny a již byli by zničeni, kdyby nezbytí nutnost kázala ohlásiti konkurs. — Obrázek z parlamentu. Debata roz- počtová a nikdo ve sněmovné. Prvního řečníka Slovinee Feřjaněiče poslouchají asi tři poslánci, později se jich dostavilo víc, tak že měl kolem sebe asi tuctovou koronu. Varoval žádal nás, abychom neuzávířalí sami smí s Němei, nýbrž aby veliké dílo shody pro- vedeno bylo na celé čáře mezi Němci a Vlachy na jedné a všemi slovanskými národy na straně druhé. Druhého dne na to, radikální rusinský poslanec Romančuk plaidovál s velikou ver- vou pro německý jazyk sprostřed- kovací, prohlásiv jemu, že se Rusíni mile- rádi podrobí. Po něm přihlásil se ke slovu před- seda ministerstva dr. Körber, jenž mluvilo Slovanech v Dalmácii. Tomu za velikého halo a za živého souhlasu Němců opřel se chorvatsky poslanec Biankini, zvolav na dra. Körbřa: »Co mluvíte o dalmatských Slovanech, mluvte přece o Chorvatech.« — Nent-liž to roztomilý obrá- zek slovanské shody ve vídeňském parlamentě. Dělejte s těmito pány většiny, již třeba že je v nich ve všech slovanská krev, jeden druhého by na lžíci Vody utopil. Je to přímo směsné, když pak jeden z těchto pánů vstává po druhém a obviňuje vládu a Némce, jak Slovany utlačují.

Körber a Némei mohou věru tento úkol po- nechat pánům Slovánům samým, provedou ho lépe snad, než by ho provědli oni. Jaký je původ německého panství v této ze dvou třetin slovanské říši? Že Slované ode dávna na- vzájem se utloukáli, na místě aby si pomáhali. — Adolí Pštross . Vysvobozen z útrap du- ševních, jež skličovaly jej po drahnou dobu jako stejně drahého Josefa Frankovského, skonal včera pan Adolf Pštross, dramatický umělec a dlouholetý člen činohry Národního divádla v tesk- ných zdech ústavu choromyslných. Jméno Adolfa Pštrossa v živé ještě je paměti návštěvníků di- vadla, kteři ještě koncem roku 1900 viděli jej v plné síle na prknech zlaté kapličky. Na jaře roku příštího objevily se první stopy duševní poruchy a v létě roku 1901 hrál naposledy ve

Štolbově „Mořské panně“. Divadelní správa dala mu delší dovolenou, kterou trávil v Kácové; ale choroba stále se horšila, až proti vůli od- dané jeho choti pylo nutno dopraviti jej v smut- ná místa, z nichž již nevyšel živ. Adolf Pštross narodil se v r. 1851 v Praze jako syn praž- ského měšťana, známého a nedávno zesnulého vlastence a osmačtyřicátníka, bývalého továrníka A. Pštrossa. Původně měl se věnovati hospodář- ství, ale záliba pro divadlo svedla jej na dráliu umění. Již jako 16letý hoch s úspěchem vystu- poval na ochotnickém divadle „Thalii“ na Malé střaně, velmi činně zúčastnil se i divadelních her pořádaných ochotnickou jednotou „Pokrok““ v Karlíně a v roce 1873 při studentském před- stavení v aréně na hradbách v „Žižkově smrti““ prozradil slibný talent v úloze Jetřicha. Upo- zerniv takto na sebe správu zemského divádla, setrval zde rok, ale nejsa dosti zaměstnáván, ode- šel k společnosti zesnulého Pavla Švandy ze Semčic, kde působil do roku 1883, kdy enga- žován trvale k Národnímu divadlu jako milovník i se svou chotí, která byla vynikající heřečkou.

Když Frankovský ustoupil na odpočinek, na- stoupil Pštross jeho osiřelý obor, charge a také úlohy charakterní. Adolf Pštross patřil mezi přední herce naší činohry a vytvořil velikou řadu svérázných postav a typů. Bylo věru tragikou osudu, že zdědiv úlohy nezapomenutelného Fran- kovského, zdědil i jeho neblahou chorobu, jež oddálila jej od světel divadelních ramp... Při úmorné, trapné jeho chorobě budiž vzpomenuto heroické statecnosti a oddanosti jeho choti, ktera zažila s ošetřováním nemocného po dlouhé mě- síce nevýslovných muk... Zvěčnělému umělci, jemuž smrt byla vykoupením, čestná pamět! — Místodržitel hr. Coudenhove dnes ráno vráti se z Vídně do Prahy. Promoce Pan JUC. Emil z Lány, právní praktikant krajského soudu v Hradci Králové, t.č. jednoroční dobrovolník, přidělehy k zásobovacímü sboru v Praze, bude dne 14. března o půl 1. hod. polední na české universitě Karlo-Ferdinandově v Praze dok- torem práv veřejně přohlášen — Kluby občanšké. Občanský klub na Kr. Vinohra- dech koná dnes v 8 hodin večer v zimní zahřadě Národního domu řádnou valnou hromadu s tímto po- řadem: 1. Zpráva jednatele dra. Novotného o činno- sti klubu za minulý rok. 2. Volby spolkových činov- níků. 3. Rozhovor o místních záležitostech. Půl ho- diny před valnou hromadou koná se schůze členská k úradě o listině kandidátní. — »Pod deštníkem«. Tato oblíbená humoristická zábava jest již ve středu dne 18. t. m. večer na Žo- fíně; zastoupeni budou tito skladatelé: Vodička, Konrád, Pospíšil, E. M. Rutte, Paukner, Kmoch, Milo Kolář. Rublič, Konrádek a Novák. Lístky v předpro-