1
masthead
14. září 1901.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
meň K 6.—; kukuřice K 5.10——5.16
bělocerkevská K 4. 70.
Terminový obchod byl pevný.
K večeru znamenala pšenice dle mezi-
národní usance na měsíe říjen K 7.87
dle uherské usance na říjen K 7.90, dle
mezinárodní usance na duben K 8.31; žito
na říjen K 6.69, žito na duben K 6.98; ove
na říjen K 6.53, oves na duben K 6.92.
kukuřice na září K 5.13, kukuřice na květen
K 5.16, řepka na srpen 1902 K 12. 25.
Sádlo po K 53.—; slanina 3dí
K 45.50; jiné zboží beze změny.
Parno.
Sádlo
bělocerkevský K 4
6
title
Národní hospodář.
7
article
Vývozní banka v Bělehradě.
Vývozní banka v Bělehradě.
Politická samostatnost pozbývá svého vý
znamu, nenřli spojena a podporována národo-
hospodářskou neodvislostí. Vidíme to zvlášté na
balkánských státech, zvláště pak na království
srbském. Pomocí Ruska byla tu vybojována
svoboda, avšak v ohledu národohospodářském
obchodním neučinilo Rusko ničeho a proto
následkem svého zeměpisného položení upadlo
království srbské úplně do obchodní a finanění
závislosti mocného souseda, Rakousko-Uherska.
Na důkaz toho poslačí uvésti, že ročně se
doveze do Srbska za 50 mill, zboží z Rakousko
Uherska, dále že kdykoliv toho politické poměry
vyžadují, uzavrou se jednoduše pro vývoz dobytk
hranice, aby se mohlo tím působiti na povol-
nost Srbska v ohledu politickém. Dokud by
rozkrál Milan při vesle, vykořistilo Rakousko
Uhersko úplně Srbsko v ohledu národohospodář
ském. Dlužno však hned dodati, že z télo ob-
chodní odvislosti Srbska vůči Rakousko-Uhersku
mělo zisk pouze Uhersko, které pomoc
obchodní smlouvy zabralo úplně celý dovoz
vývoz Srbska.
Tak na příklad smí se živý dobytek do-
vážeti pouze do Uherska, ačkoli v Uhrách
státě agrikulturním, mají přebylek dobytka.
Teprve když několik dnů dobytek ve Steinbruchu
pobude a na každém kusu maďarští židovšt
obchodníci několik zlatek vydělají, prodává se
jako uherský dobytek do Rakouska.
Konečně se otevřely oči i rakouským
Němcům a na posledním sjezdu vídeňských řez-
níků bylo žádáno za změnu obchodní smlouvy
v této příčině.
Milan
Němec
Bělehrad
Rusko
RakouskoUhersko
Srbsko
Rakousko Uhersko
Rakousko
Uhersko
Uhry
8
article
Stejně se mají věci také s vývozem jinýeh
plodin, pšenice, šveslek atd. Uheršli židé zkoup
veškeré zboží toto za levnou cenu a prodávají
je pak teprve dále do Rakouska a Německa.
Statistika dále dokazuje, že naopak do Srbsk
dováží se zboží jen z Uher a z Vídně, ze slo
vanských zemí Rakousko-Uherska však nikoliv.
Otažte se jen kteréhokoliv českého průmyslníka
proč nedováží do Srbska a obdržite stejnou od-
pověď, že jsou tam špatné finanění poměry, že
by pracoval se ztrátou anebo že ztratil tam
peníze a více že tam vyvážeti už nechce.
V tom jest patrný jistý systém maďar-
ských vývozníků, kteří chtějí zastrašiti české
průmyslníky, aby do Srbska nevyváželi. Sami
neztratí zajisté ničeho, neboť jinak by přece
ročně za 50 millionů zlatých do Srbska ne-
vyváželi.
Poměry se však nyní v Srhsku zlepšily
Nastal zde klid, politické strany se sblížily a
počalo se pracovati také na poli národohospo-
dářském. Nejprvnějšímu státníkovi a národo
hospodáři v Srbsku, za kterým stojí celý národ,
p. Kostu Taušanovičovi podařilose
zříditi vývozní banku v Bělehrad
se základním kapitálem pěti millionů franků.
Nová banka obdržela od srbské vlády největš
koncesse a má účel nejenom podporo-
vati vývoz srbský, nýbrž říditi jej tak,
aby zboží dostalo se přímo konsumen
tovi bez prostřednictví Maďarů.
Přírodní plodiny bohatého srbského krá
lovství budou se dovážeti nyní přímo do Francie,
Ruska, Švědska, Holandska, Německa, Rakouska
atd., nikoli však do Uher, kteréž jsou samy
státem agrikulturním a tudiž jich nepotřebují.
Kosta Taušanovič
Maďar
Švědska
Rakousko
Německo
Srbsko
Uhry
Vídeň
Bělehrad
Francie
Rusko
Holandsko
Nová banka
9
article
Vedle vývozní banky zřídí se také i m-
portní oddělení a dosud se již přihlásily
Rusko a Francie, že zřídí v Běle-
hradě stálá obchodní musea svých
výrobků, hodlclch se pro vývoz
do Srbska. Svou zeměpisnou polohou jest
však královatví srbské odkázáno na dovoz též
z Rakouska ale nikoliv ovšem z Uher, kde
průmysl tak vyvinut není. Naskytuje se
proto slovanským a zvláště če-
ským průmyslnikům příležitost
aby si svými dobrými výrobky
razili cestu do Srbska a dále na
Balkán. Postačí zříditi podobnou výstavu
v Bělehradě jak zamýšlejí Rusko a Francie,
vše ostatní pak, zvláště deleredere
a inkasso převezme importní o-
dělení vývozní banky v Běle-
hradě.
Tyto dny meškal právě pan Kosta Tauša
novič v Praze a svůj několikadenni pobyt vě-
noval neunavně tomuto účelu. Navázal zde
styky jak s bankami a peněžními ústavy, tak
i s velkoprůmyslníky a doufáme, že bude nyní
jen otázkou času, kdy se česká vývozní výstava
v Bělehradě uspořádá.
Pan Kosta Taušanovič vystudovav
před 30 lety v Cechách, lne vřelou láskou
k českému národu a musíme mu býti vdéčni,
že se této velké práce podjal, neboť zřízením
vývozní banky v Bělehradě, otevírá se našemu
českému průmyslu nové odbytiště. Doufejme,
že jak pražská obchodní komora, tak i vývozní
spolek a jiní v tomto směru působicí faktorové
vykonají co bylo slíbeno a že tím bude zpomo-
ženo nejen českému průmyslu, nýbrž zvláště
též pravému slovanskému zblížení.
Kosta
Rusko
Francie
Běla
Srbsko
Rakousko
Uhry
Balkán
Bělehrad
Praha
Cecha
10
article
Nové volby do obchodních komor. Dle
novely k zákonu o obchodních komorách, řáskou ra-
dou v posledním zasedňní schválené, mají býti veškeré
obchodní komory rakonské rozpuštény a vykonány
nové volby. Původně bylo úmyslem přistoupiti k vol-
bám hned začátkem podzimku. Od úmyslu toho mu
silo však býti upuštěno, poněvadž obchodní komory
musí vykonati nyní ještě celou řadu voleh do sočmí
zemských, jež budou teprve v půli října dokončeny
Má se proto za to, že nový volební řád do obchod-
ních a živnostenských komor bude publikován teprve
v listopadu, načež budou obchodní komory rozpu-
štěny. Připravy k novým volbám, zvláště děfinítivní
volební listiny, budou pak vyžadovati doby asi dvou
měsíců, takže nové volby komorní nebudou asi vy
konány před polovicí ladna.
O celních smlouvách pojednáno bude n
manifestační schůzi rolnictva okresu dobříšského.
Připrava
11
article
k níž bylo vydáno toto provolání: Náš roztomilý
soused a oddaný spojenec, Německo, vydal novy
celní tárif. Nový celní tarif německý má za účel
cizí výrobky zemědělské ze svých trhů vytlačitia
veškeru svou spotřebu vlastními výrobky uhraditi.
A jelikož Rakousko, hlavně království české, nacházl
hlavní odbyt svých výrobků v Německu, jest celní
tarif namířen proti nám. Zemědělství u náv bylo by
novým celním tarifem velice ohroženo a mnoh
zemědělská odvětví úplně zničena. Nechceme-li ná-
sledkem tohoto celního tarifu zahynouti, jest naší
svatou povinností, abychom se proti připravovaným
nástrahám seč síly naše stačí, hájili. A aby rol-
nictvo z okresu dobřišského mohlo hlasu svého proti
novému tarifu celnímu pozvednouti, svolává hospo-
dářský spolek pro krajinu novoknínskou na den
22. t. m. o 10. hod. dopol. do Nového Knína
(hostinec su Mikulášků«) manifestační schůzi rol-
nictva z okresu dobříšského, na kteréž promluví pan
dr. Šimon Kolářík »o celních smlouvách«.
Rekousko-uherský obchod se Švýcar-
skem. Dle výroční zprávy švýcarského celního od-
dělení za r. 1900 bylo v posledních dvou letech
z Rakousko-Uherska do Švýcarska dovezen o:
Potraviny Suroviny Tovary Úhrnem
Cena v millionech franků
19.9
. . . 40.8
Mikulášek
doktor
Kolářík
Německo
Rakousko
Nový Knín
Rekousko
Švýcary
RakouskoUhersko
Švýcarsko
13
article
207 76.5.
207 76.5.
1899 . . . 483
Jak patrno klesl zvláště náš dovoz potravin do
Švýcarska. Jedině dovoz pšenice stoupl o 0.359 mill.
fr. a dovoz jatečného dobytka zůstal asi nezměněn.
Jinak klesl dovoz ovsa o 2.768 mill. franků, mouky
o 0.319 mill. fr., sladu o 0.928 mill. fr., chmele o
0.344 mill. fr., cukru o 0.840 mill. fr., vína o 0.694
mill. fr., hroznů o 0.088 mill. fr., lihovin o 0.329
mill. fr., čerstvého ovoce o 0.543 mill. fr., sušeného
ovoce o 0.309 mill. fr., umělého másla o 0.128 mill.
r., vajec o 0 073 mill. fr., masa o 0.070 mill. Ir.
Hlavní příčinou klesnutí toho byla sice dobrá sklizeň,
ale také jiné okolnosti tu spolupůsobily. Tak zejmena
náš oves byl částečně vyllačen ovsem německýma
ruským a slad byl ve větším množství proti dřívěj-
šku dovezen z Německa a z Francie. Pokud se týce
surovin stoupl silněji dovoz nespracovaného stříbra
o 0.344 mill« fr., železa a kolejnic o 0.292 mill. fr.,
minerálních olejů o 0.262 míll. fr., sena a slámyo
0.130 mill. fr., odpadků bavlněných o 0.092 mill. fr.
tkanin o 0.042 mill. fr., dříví sudového o 0.068 mill.
fr. a dřevěného uhlí o 0.077 mill. fr. Naproti tomu
klesl dovoz surové vlny o 0.199 mill. Ir., otrub
0155 mill. tr. a koží a kožešin surových o 0.109 mill.
fránků. Celkový vý vo z do Rakousko Uherska zůsla
v oněch dvou letech téměř nezměněným:
Potraviny Suroviny Tovary Úhrnen
Cena v millionech franků
45.5
Ir
Švýcarsko
Německo
Francie
Rakousko
Uhersko
14
article
1900 . . . S6
45.5.
6i
1899 . . . 32
Vývoz čerstvého ovoce stoupí o 0.265 mill. fr., sýra
o 0.136 mill. fr., hodin o 0.722 mill. ír., strojů
(zvláště šicích) o 0.107 mill. fr.
Česká dívčí pokračovací a hospodyňské
škola vo Vítkovicích. Zápis do obou ročníků
této školy koná se ve dnech 16., 17. a 18. září,
a sice: ráno od 8—12 hod., odpol od 2—6 hod. v
vlastní budově na Františkově ulici č. 260. Do
I. ročníku přijímají se žákyně, které vychodily bu
školu obecnou nebo měšťanskou, a do II. ročníku
přijaty budou žákyně, které v roce minulém vycho-
dily ročník I. a pak starší dívky, které zvlášť pro-
kážou, že schopny jsou porozuměti vyučování
v ročníku II. Žákyně jsou řádné a mimořádné. Žá-
kyně řádné jsou povinny vyltověti všem podmínkám
na přijetí a učí se celodenně všem předmětům
předepsaným. Žákyně mimořádné učí se před-
mětům jen některým a přijímají se pouze po usne-
sení sboru učiteiského.
Falšování kožešin. V Lipsku provádí se fal-
šování drahocenných kožešin ve velkém prostředky
chemickými i technickými a to tak dokonale, že jen
skuteční znalci dovedou rozpoznati padělky od pra-
vých kožešin. Zejmena padělají se černosrsté severní
lišky z kůží zaječích a králičích. Také sobolinaa
bobří kožešina se tam velice dovedně padělají.
Vítkovice
Františkov ulice
Lipsko
45.5
15
article
Ostravsko-karvinská báňská společnost
svolává čtvrtou řádnou valnou hromadu svých akcio-
nářů na 10. října t. r. do Vídně.
Sv.Matoušský výroční trh v Benešově
u Prahy na koně a hovězí dobytek bude se konati
teprve v úterý dne 24. září t. r.
Na poslodní trh v Napajedlech přivezeno
bylo 105 kusů dobytka vepřového.
Z Vývozního spolku pro Čochy, Moravu
a Slozsko v Praze. Zástupce z Janova,
jenž v místě pracuje již řadu let a považován jest
za počestného a velmi činného obchodníka, zajímá
se o jakýkoli druh zhoží. — Pro země české,
po případě i jižní země slovanské, hledá zastoupení
firem s krejovskými potřebami řádný starší ob-
chodník. — Z Cařihradu hledá zástupce, jenž
pracuje už pro zdejší firmy, zastoupení výrohců
kožených rukavic a textilního zboží. — Ze S adln
gory v Bukovině hlásí se řádný, dobře zavedený
zástupce, který se zajímá hlavně o zboží manu-
fakturní, galanterní, modní, obuv a prádlo.
Vídeň
Benešov
Praha
Napajedla
Morava
Janov
Cařihrad
Bukovina
spolek pro Čocha
16
article
Trhy poněžní
Trhy poněžní
z. Z Vídně, 13. září. (Telefonogr. »Nár-
Listů«.) (Denní buřsa.) Na exekuce
alpinek a na nepřiznivé zprávy o stavu presi
denta Mac Kinleye smýšlení velice ochablo.
Zájem soustřeďoval se opětně výhradně na pohyb
kursů alpinek, které dopoledne znamenaly 361.
Brzy však zahájeny exekuční prodeje, jimiž
alpinky za nedostatečné poptávky rychle klesly
na 351. Tento kurs potrval až do počátku bursy
polední. Pak opětně zahájeny exekuční prodeje,
podnikané sensaly, takže hodnoty tyto klesly na
335. Při tom nedošlo ke značnějším obratům.
Některé závěry spojeny byly se ztrátami 2—3K
Zároveň klesly také rýmavsko-muráňské ze 418
na 393. Také pražské železářské a české báňské,
jež byly dopoledne pevny, pak ochabovaly. Kre-
ditky, akeie státní dráhy zpočátku pevné,
později zlaciněly. Současně klesl také bankverein.
Velice nepříznivý dojem způsobila okolnost,že
ve šrancích nebylo naprosto možno některé hod-
noty prodati. Smýšlení se poněkud uklidnilo asi
o 43. hod. Exekuční prodeje alpinek, podnikané
sensály, byly ukončeny a nastaly úřadní a spe
kulační koupě, kteréž zavdaly podnět k reprise
K zlepšení smýšlení přispěla okolnost, že ber
línská bursa byla poměrně pevna, a že podni-
kány úhradné koupě kreditek. Pohnutý dnešní
den byl k posledu klidnější. Renty byly pevny
devise a valuty beze změny. Na eskomptnín
trhu nezměněno.
Soukromý diskont 335/1s proe.
Devisy.
Mac Kinley
Vídeň
18
article
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl. . . . . .
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100 t
» delší lhůly
Německo šek a kr. lh. za 100 m.
delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 L. st
» delší lhůty
Nový York za 100 doll. ..
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
» delší lhůty . . . . .
Petrohrad a rnská města šek a
krodh. za 100 rublů . .
delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 190 fr.
» delší lhůty.
Curých a Basilej šek a kr. th.
» » delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
dolší lháty . ..
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Basilej
19
article
197.45
117. 10
117.20
239.25
239.35
91.30
94.921
20
article
x. Z Vídně, 13. září. (Telf. »Nár. Listů«.
(Večerní burs a.) Kreditky 622.— (po —.—)
uherské kreditky 624.—, anglobanka 260.—
bankovní jednota 432.—, unionka 522.—
länderbanka 399.—, státní dráha 620.50, jižn
dráha 84.—, polabská dráha 461.—, severo-
západní dráha 456.—, turecké tabákové 278.—
rýmavsko-muráňské 398.—, alpinky 339.50,
(po —.—), květnová renta 98.50, uherská ko-
runová 92.50, turecké losy 95.25, marky za
hotové 117.16, na ultimo září 117.25. Smýslen
klidnější.
Z Vídně, 13. září. (Závěrečné úřadní
kursy.)
Únorová renta . 98.50
rak. severozáp. dr. 456.-
společná » květ. 98.50
polabská dráha . 460.—
» stříb. 98.35
pražsko- duchcov.
rakouská » zlatá 119.—
spol. st. dr. rak. - uh.
620.—
„ kor.
95.50
jižní dráha
229.—
uherská » zlatá 118.65
sitniční dr. lit. A.
» kor.
92.50
224.—
191.50
760.—
státní losy 1854
dunaj. paroplaveb.
838.—
» » 1800
rakouský Liloyd
1430.—
pražská želez. sp.
po 500 zl. . .
doktor
Vídeň
22
article
930.—
po 100 zl. . .
170.60
česká montan. sp.
státní losy 1864
210.50
alpská montan. sp.
358 50
146.50
losy tisské . .
rým.-muráň. spol.
390—
398.50
» úvěrního úst.
rak. zbrojovka
vídeň. l. komun.
397.50
vídeň. stavební sp.
turecké losy .
peštská vagonka.
280.—
severočeská uhlář.
b. anglo-rakouská
481.50
západočeská uhl.
vídeň. b. jednota
838.—
mostecká uhl. sp.
705.—
r. úsl. pro úv. poz.
rak. úvěrní ústav
621.—
Schodnica . . .
1170.—
621.—
278.—
uh. úvěrní banka
turechá tabák. rež.
398.—
117.10
b. pro země rak.
devisa německá.
522.—
» londýnská 239.25
vídeňská unionka
česká b. Union .
» pařížská . 94.9
Živnost. banka
» curyšská . 95 02
buštěhradská A . ——.—
dvacotifrank . . 19.02
B . 1002.—
marka papírová . 117.10
duchcov. podmok. —.—
rub
» . 253.25
Ivovskočernovická —.—
Eskontní snzby
3h, 4 procenta.
Pokračující prodeje báňských hod-
not a zprávy o zhoršení stava presi
denta Hac kinleye způsobily zamlklost.
Konec byl klidnějším a lehce zotaven
Dodatečná bursa: kreditky 6211/, al
píuky 340, rýmavské 396.
Schodnica
úvěrní banka
B . 1002
23
article
Bursa.
Bursa.
V Praze, 13. září. (Pův. zpr. »N. L.«)
Dnešní bursa minula zeela bez zájmu a podá-
váno pouze za akcie Živnostenské banky
K 264.50, České banky Union K 257.50, České
spol. pro průmysl cukerní K 220.—, strojírny
Daňkovy K 415.—, Hospodářské úvěrní banky
K 347.—
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Offieiální záznamy zněji:
Bursa
Daňkův
Praha
živnostenský banka
Český banka Union K 257.50
Český společenský
hospodářský úvěrní banka
24
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
Č. Budějovic 1893
Plzně r. 1886 . .
» » Teplice r. 1887 .
» Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» » » kom. dl. úp.
„ » . , mel. úpisy
„ , , » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisý
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové
Česká severní dráha
Buštěhradská dráha
Em. 1871
dto.
» 1872
dto.
Místní dráha N. Brod-Humpole
Duchc. Podm. dráha Emn. 1869
dhto.
» 1871
dto.
» 1874
Česká montanní Em. 1896.
Rak. severo-západní dráha .
lit. B.
dto.
dto. Km. 1874.
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . ..
Česká průmyslová banka .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka.
Pražská úvěrní banka
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu . . . . . . .
Ústecko-teplická dráha . . .
Česká severní dráha . .
Buštěhradská dráha . (lit. A)
. (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouská sev.západní dráha
dlo.
(lit. B
Pražsko-duchcovská dráha
Pražská sp. par. po Vltavé a Lahi
Jiho-sev.německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojiv
v Kolíně . . . . . ..
Podolská cementárna . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany) . . . . . . .
115.—
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
425.—
Pražská železářská společnost
1430
1450
» stroj. spol. (dř. Ruston)
„ akc. spol. řetěz. lávky
První českomorav. tov. na stroje
hod. 15 min.
Lahi
Daněk
Č . Budějovice
Plzeň
Teplice
Čechy
N . Brod
Kolín
Modřany
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Humpola Duchce
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka pro Čechya Morava
Český akciový . pivo
první český společenský
25
article
Z Berlína, 13. září. (o
odpol.) Kreditky 195.75, státní dráha —.—, lombardy
21.10. Smýšlení slabé,
Z Paříže, 13. září. (Počáleční bursa.
39% renta 101.77, 31/20 půjčka 101.90. Smýšlení
mdlé.
Z Paříže, 12. září. (Telegr. (závěrečné kursy.
3pct. uinořitelná renta —.—, Bpct. renta 101.77
3apct. renta 101.87, italská renta 98.85, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1200.—, státní dráha —.—.
lombardy —.—, turecké losy 104.—, směnky na
Londýn 25.221/2, rakouská zlatá renta 103.05, uhur-
ská zlatá rehta —.—, otomanská banka 526.—.
tnbáková rožie 310.—. Smýštení lepší.
Z Frankfurtu, 13. září. (Telegr. závěrečné
kursy.) Úvěrní akcie 195.70, akcie společn. státní
dráhy 133.50, papírová renta 98 70, střibrná renta
98.55, rak. zlatá renta 101.40. 490 korunová renta
95.80, uherská zlatá renta 99..90, uherská korunová
renta 93.75, lombardy 21.10. — Smýšlení mdlé.
Z Frankfurtu, 13. září. (Dodalečná bursa.)
Kreditky 196.—, státní dráha 133.50, lomhardy 21.10.
Berlínská bursa, 13. září. (Zvláštní
telefonogr. »Nár. Listů«.) Na chahé záznamy
ranní bursy vídeňské a zejmena na špatné
zprávy o stavu Mac Kinleyově zahájena byla
bursa smýšlením slabším. V průběhu se smýš-
lení ještě trochu zhoršilo a sice na zprávy
o sebevraždě ředitele jedné vratislavské paro-
plavební společnosti; za příčinu této sebevraždy
uváděny byly malversace a zpronevěření velkého
obnosu. Bursa skončila při nepatrném obehodě
slabě. Na trhu bankovním zaznamenati dlužno
ústupek kursovní až do výše 1. Z dopravních
hodnot byly dnes americké dráhy na Nový York
velice chabé a klesla Kanada skoro o 3, Northern
perť. skoro o 2%. Dosti pevně se držely některé
Zbož
Kinleyův
Bursa
Berlín
Paříž
Londýn
Frankfurt
Nová York
Kanada
Telegr
26
article
197. 60
117.30
117. 40
239.40
239.55
91. 40
95.10
95 10
hodnoty paroplavební a domácí dráhy. Rakouské
dráhy o něco slabší. Na trhu báňském rozladěno
bylo smýšlenf“ rapidním klesáním hodnoť báň-
ských ve Vídni a klesly zde jak paptry železář
ské tak uhlářské o l5 až 19. Kasovní trh byl
bez chuti k obchodu; místy zaznamenati dlužno
dokonce i zlepšení. Ukládací trh tichý.
Soukromý diskont nezměněn: 2.5.
Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou
větší zájem:
Vídeň
27
article
Začátek
196.12
172 50
192.75
28
article
Rakouské kreditky
Diskonto . . . . . . . .
Německá banka . . . . . .
Obchodní společnost . . ..
Drážďanská banka . . . . .
Španělské exterieury . . . .
Bochumské ocelárny . . . .
Lauřina huť . . . . . . .
Dortmund Union lit. C. . ..
Harpenské uhl. doly . . ..
Gelsenkirchenské uhl. doly ..
Hibernia . . . . . . . ..
Consolidace . . . . . . ..
Dannenbaum . . . . . ..
Severoněmecký Lloyd . . ..
Hamb. amer. dopravní spol. .
Kanada . . . . . . . ..
Transvaal . . . . . . .
Turecké losy . . . . . .
Lauřin
Lloyd
Dortmund
Hamb
Kanada
Transvaal
drážďanský banka
Hibernia
29
article
134.40
127.—
70.37
163.—
179 75
46.25
150.75
160.30
153.75
276.75
113.—
114.50
107.50
159.—
100.—
30
article
Z kasovních papírů: Concordia 250.50
Eschweiler 186 25, Geisweider 137.—, Hoch-
dahl 148.—, Katovické 179.—, Wilhelm 149.—
Phönix 113.10, Rh. Stahl 132 75, Sehalker Gr
253.—, Westfalia 124.50, Orenstein 111.—
Rh. Metall 89.—, Hasper 112.50, Donners-
mark 181.—, Huldschinský 91.50, Vulean
198.90, Bismark 180.—, Caro 95.60, Hoesch
139 60, Georg Marie 99 75, Königsborn 139.75.
Boesperde 105.75, Nordstern 199.50, Stadt-
berger 147.—, Kölner Bgw. 282.50.
Dodatečná bursa. Z Berlína, 13. září
— hod. — minut. (C.-B.) Stální dráha 133.25, jižní
dráha 21.10, darmštadtská hunka 118.75, národní
banka 97.50, dortmundské 150.—, buštěhradská B.
—.—, Northern 95.60, středomořská 103.40, meri-
dional —.—, gotthardská —.—, švýc. centrál. —.—
švýc. severovýchodní 100.—, uherská zlatá —
uherská korunová —.—, italská 98.80. Za hotové
Lauřina huť 180.—, dortmundské 45.60, bochumská
162.—, gelsenkirchenské 1160.—, Hibernia 153.—
harpenské 150.—, Consolidace 276.50. — Dodatečno
bursa klidná.
Trhy na zboki.
Bursa plodinová.
x. V Praze, 13. září. (Pův. zpráva »Nár.
Listů«.) Obchodu s obilím nedostává se zev
ních podnětů a proto jest na všech bursách
bez výminky odbyt velice těžkopádný. Na naší
burse nedoznaly sice ceny pšenice a žita něja-
kých ztrát, ale smýšlení bylo chabé a odbyt
pšenice nesnadný. Jenom jemné žito těšilo s
poněkud poptávce. Placena byla pšenice K 8.50
až 9.—, žito K 7.45 až 7.95 z Prahy nádraží.
Rozvoji obchodu s ječmenem jest na závadu
nízký stav vody ve Vltavě. Placen byl odtud
K 7.25 až 8.50. Po jemném světlém ječmenu
jest poptávka pro vývoz a byl placen z Kutné
Hory K 8.25. Ceny ovsa byly dobře upevněny
Z Prahy byl placen K 6.95 až 7.15. S ostat-
ními druhy obili byl obchod minimální při ce-
nách nezměněných.
Wilhelm 149
Stahl
Orenstein
Cara 95.60
Georg
Marie
Kölner Bgw
Bursa
Sehalker Gr 253
Westfalia
Hasper
Huldschinský
Stadt
Berlín
Praha
Vltava
Kutná Hora
Donner
národní banka 97.50
Hibernia 153
Eschweiler 186 25
Geisweider 137
Phönix 113.10
Metall 89
Bismark 180
Hoesch 139 60
Northern 95.60
Consolidace 276.50
7.95
31
article
Gbilí. Znamená se za 50 kg transito: pše-
nice česká jakosti 77—82 kg K 8.50 až K 9.—
uherská 78 až 80 kg K 8.80 až K 9.—, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská — až
— kg K 0.— až K 0.—, česká stará jakost
— kg až — kg K 0.— až K 0.—, vadná jakosti
— kg až — kg K 0.— až K 0.—; žito české
jakosti 72 až 75 kg K 7.65 až 7.90, uherské ja-
kosti — až — kg K 0.— až K 0.—, moravské ja-
kosti — až — kg K 0.— až 0.—, vadné — až — kg
K 0 — až 0.—, rakouské jakosti — až — kg K 0.—
až K 0.—; ječmen výběr K 8.45 až 8.55,
první jakosti K 7.80 až K 8.—, slřední K 7.50 až
K 7.60, merkantitní K 7.25 až K 7.35, ječmen k seti
K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0.—
oven bílý 1901 K 7.— až 7.10, rychlík 190
K 7.40 až 7.50, merkantilní K 6.80 až 6.90, ove
k setí K 0.— až K 0.—, oves vadný K 65
až K —.—, kukuřice uherská K 0.— až K 0.—
cizozemská K 6.40 až 0.—, cinguantinová 1899 K 0.—
až K —.—, nová 1901 K 6.65 až 6.75, cinquant.
1901 K 7.70 až 7.80; vikev česká K 0.— až —.—
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až C.-
pohanka K 10.— až 10.50, proso K —.— a
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramu
transito: pšeničná mouka č. 0 K 28.— až K 29 50,
č. 1 K 27.— až K 28.50, č. 2 K 26.— nž 27.—, č. 21/4
—.— až K —.—, č. 3 K 24.50 až 25.—, č. 4 K 22 5
až 23.—, č. 5 K 21.— až K 21.50, č. 6 K 18.50 az
20.—, č. 7 K 17.— až 17.50, č. 8 K 13.50 až K 14.—,
Žitná mouka č. L. K 24.50 až —.—, č. II. K 23.50
až —.—, č. III. K 18 50 až —.—, č. IV. K 14.50 at
—.—. — Pšeničné otruby jemné K 11.— a
K 11.20, hrubé K 11.— až 11.20, otruby žitné K
11.40 až K 12.—, krupice K 28.— až 29.50, zadina
K 13.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy. čís. 40
K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís.
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.3
K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.6
K 32.—, čís. 7 K 29.—.
kg
at
32
article
Senrena. Ceny za 50 kg. Repka sklizen
1900 zimní K 14.90 až 15.—, mák modrý český
K 2325 až K 24.—, modrý ruský K 22..75 až 23 50,
šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.
kmin český K 24.50 až K 25.50, holandský K 27.—
až K 28.—, haličský K —.— až K —.—, jetel
bílý K 50.— až 70.—, růžák K 28.— až K —2.—
červený 1900 starý 46.— až 50.—, konopná semena
uherska K —.— až K —.—, haličská K 12..50
K 13.—, lněná semena haličská K —.—a
Luštěniny. Ceny za 50 kg transilo: fazole
k vaření K 9.— až K 10.—, ke krmení K 0.— at
0.—, boby K 0.— až 0.—, hrách Viktoria K 13.—
až 13.50, k vaření žlutý K 10.50 až K 11.50, k vaření
zelený K 12.75 až K 13.50, ke krmení K —.— at
—.—, čočka K 10.50 až 16.50.
Skrob. Ceny za 50 kg. transito : pšeničný
K 17.— až K 21.—, rýžový K 30.— až K 32.—
bramborový K 8.50 až K 10.50
Zviřecí tuky. Ceny za 50 kg transito
sádlo uherské K 58.50 až K 59.—, sádlo americké
K —.— až K —.—, lůj K —.— až K —
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky če
ské K 10.— až K 12.—, bosenské 110/120 až 80/85
K 13.— až K 16.—, srbské K —.— až K —-
viáně K 30.— až K 32.—, třešně K —.— až K
—, hrušky K —.— až K —.—, křížaly K —.—
až K —.—
Neno a sláma. Ceny za 50 ky transito
seno lisované K 4.25 až K 4.75, nelisované K 4. 25
až 4.75, cizí K 4.25 až 4.50; sláma cepy mlácena
K 3.50 až K 3.75, ke krmeni K 2.75 až 2. 85
ke stlaní K 2.50 až 2.70, cizí K 2.65 až 3.—
Čekanka. Sušená čekanka po 50 kilogramech
K 7.50 až K 7.75.-
Kvasnice a výpalky. Ceny za 50 kg
Kvasnice lisované obilní K 70.— až K 80.—, kvas
níce lisované pivní K 20.— až K 24.—; výpalky
K —.— až K —.—
Repka
Švestka
Čekanka
Viktoria
kg
Zviřecí tuk
35
article
89.60
102.75
96 80
89.50
36
article
90.60
103.75
97.g0
90.50
37
article
94.75
94.75
94.75
38
article
95.75
95.75
95.75
99.50
100.—
102.35
102.35
102.35
93 25
105 . 15
105 15
39
article
103.35
103 . 35
94 25
90.75
106 50
105.50
257. 50
347.—
91.75
107.50
106 50
258. 50
350. —
264.50
3005
382.—
2800
1000
40
article
266.50
3013
388.—
2830
1010
453.—
460.—
178.—
41
article
455.—
462.—
180.—
220.—
223.—
43
article
M. Z Vídně, 13. září. (Telefgr. »Nár
Vídeň
44
article
Listů«.) Plodinová burs a. Situace n
Listů«.) Plodinová burs a. Situace n
trhu effektivním se nezměnila. Nabídka jesí
stále skrovná, čímž jest zamezeno dalšímu kle-
sání cen. Jen oves zlaciněl o 10 h. Na trhu.
termínovém na vyšší záznamy novoyorské bylo
smýšlení příznivé. Obchod však byl skrovný.
Jenom oves byl chabý, protože rumunský oves
sem dovezený jest lacinější, než uherský. Tim
ochabla poptávka. Znamenala: pšeníce na pod-
zim 7.96, 7.97, pšenice na jaro 8.44l%, 8.46,
žito na podzim 7.07, kukuřice na květen-červen
5.41, 5.42, oves na podzim 6.90, 6.89, ove
na jaro 7.21, 7.20. Odpoledne byl obchod dosti
čilý, protože vzhledem na nastávající svátky
israelitské podnikány prodeje, jimiž se smýšlení
značně upevnilo. Prodávána: pšenice na pod-
zím 7.99, 8.—, pšenice na jaro 8.464, 8.49,
žito na podzim 7.07, 7.08, kukuřice na květen-
červen 5.43, oves na podzim 6.86, 6.88, ove
na jaro 7.19, 7.21. Naposledy znamenala : pše-
nice na podzim 7.99, 8.—, pšenice na jaro 8.48,
8.49, žito na podzim 7.07, 7.08, žito na jaro
7.35, 7.37, kukuřice na září-říjen 5.41, 5.42,
kukuřice na květen červen 5.43, 5.44, oves n
podzim 6.88, 6.89, oves na jaro 7.21, 7.22,
řepka na září-říjen 14.—, 14.10, řepkový olej
pohotový 38.— až 39.—.
burza a
45
article
Z Vídně, 13. září. (Telegram.) Přenice
na podzim K 7.97 až 7.98, pšenice na jaro
K 8.45 až 8.46, žito na podzim K 7.06 až 7.07,
žito na jaro K 7.35 až 7.36, kukuřice na srpen-záři
K —.— až —.—, na září-říjen K 5.40 až 5.42, ku-
kuřice na květen-červen K 5.42 až 5.43, oves na
podzim K 6.88 až 6.89, oves na jaro K 7.20 a
7.21. — Smýšlení pro oves bylo mdlé, ostatní druby
obilí upevněné. Počasí deštivě.
Z Pešti, 13. zářl. (Závěrečné kursy.)
Pženfce stálá, na říjen 7.87 až 7.88, n
duben 8.32 až 8.33, žito stálé, na říjen
6.70 až 6.71, oves stálý, na říjen 6.53 ai
6.54, kukuřice stálá, na září 5.06 až 5.07,
na květen 5.15 až 5.16, řepka klídná, na
srpen 1902 nová kampaň — až —.—, Pe-
časí částečně zamračené.
Z Pešti, 13. září. (C.-B.) Nabídky pšeníce
byly mírné, koupěchtivost omezená, smýšlen
klidné. Obraty činily 22.000 metr. centů. Ceny
nezměněně upevněny, ostatní druhy obili klidné.
Trh termínový byl zahájen následkem neda-
statku zvláštních podnětů smýšlením nezměnění
chabým. V dalším průběhu se smýšlení po-
někud zotavilo. Počasí deštivé.
Z Berlína, 13. září. (Telegram.) Pšenice na
září 160.25, na říjen 161.—, na prosinec 165.75, žita
na září —.—, na říjen 137.25, na prosinec 140.2a
oves na září 137.—, říjen 138.25.
Z Hamburku, 13. září. (Telegram.) Pšenice
klidná, meklenburská 162.— až 165.—, žiťo klidné,
Vídeň
Pešť
Berlín
Hamburk
ai
46
article
Konee
195.g7
172. 12
192 25
134 25
127.—
162.50
179. 50
45.50
150. 62
160.25
153.—
276.25
113.40
114.75
106.37
159.25
100.—
47
article
holštýnské, 134.— až 140.—, ruské mdlé, 99 —
až 102.—
Z Paříže, 13. září. [Telegrm.) Žito klidně,
na září 15.40, na říjen 15.50, na listopad únor 15. 75.
na leden-duben 16.—, pšenice vleklá, na září 21.05
na říjen 21.30, na listopad-únor 21.95, na leden-
duben 22.35. Mouka vleklá, na září 27.25, na říjen
27.45, na listopad-únor 27.95, na leden-duben 28.40
Počasí krásné.
Paříž
49
article
—n— V Praze, 13. září. (Původní zpráv
»Nár. Listů«.) Surovina. Z večerních trho
došly zprávy celkem nezměněné, ranní depeše
hamburská došla pro některé terminy o něcn
výše a tak i zde rozhostilo se pak smýšlenl
poněkud příjemnější. Znamenáno za pohotový
I. výrobek B. 88 K 21.30 z Ústí, na říjen-
prosinec K 21.60—21.65 z Ústí, K 21.05
z Kralup, K 21.— z Prahy, K 20.80 z Kolína
a K 20.55 z Pardubie a záznamy tyto ostaly
platny také v poledne na první zprávy z bur
německých.
Zadní výrobek B 88 z Ústi dl
jakosti v mezích K 19.— až 20.— cenčn.
Na odpolední burse při klidném
smýšlení zůstal záznam pohotového zboži
K 21.30, za říjen-prosinec K 21.60 z Ústí plno
v platnosti.
Bílé zboží z nedostatku nabídky z první
ruky bez obchodu při při K 84.— až 85.— za
I. rafinádu ze stanice.
Praha
Ústí
Kralupy
Kolín
z Pardubie
50
article
Úřadní záznamy pražské bursy cukerní.
A. Surovina. I. výrobek bas. 88%. rend. za
100 k,, pohotového zboží k dodání z Úslí n. l.
slanice K 21.30 až K —.—, z Ústí nad Labem
přístaviště K 21.30 až K —.—, z Prahy K 21.10
až K —.—, z Prahy-Karlína překladišté K —.—
K —.—, z Kolína K —.— až —.—, z Pardubie
K —.— až —.—, z Kralup K —.— až —.—
dodávky na lhůty: z Ústí přístaviště na říjen
K 21.55 až K 21.70, z přístaviště na říjen-prosinee
K 21.60 až K 21.75. Z Prahy na tíjen- prosinee
K —.— až —.—, Z Hamburku na srpen K —.—
až K —.—, na září K —.— až —. —, — Zad ní
výrobek z Ústí n. L. basis 32% K —.— až —.—
basis 88 procent K —.— až K —.—. — B.
Cukr pro konsum za 100 kgr.: pohotove
z bož1: rafináda I. K 84.— až 84.50, rafináda
II. K —.— až —.—, pilé centrifug. K 83.—
až K 84.—, cukr kostkový v bednách I. K 86.— at
K 86.50, cukr kostkový v bednách II. K 85.50 až
K 86.—, cukrová moučka v pytlích K 85.— až
K 85.50, centril. pilé transito, k dodání z Terstu
K 25.— až 27.—; zboži lhůtové: rafiu. I. n
srpen K 84.— až K 84.50.
Cukr
Ústí nad Labe
Praha
Karlín
Kolín
Kralupy
Ústí
Hamburk
Terst
Úslit můj
Pardubie K
51
article
—o— V Praze, 13. září. (Pavodní zpráva
»Národních Listů«.) Surovina. Smýšlení
na cizích trzích se dnes poněkud uklidnilo ;
záznamy jednotlivých míst vykazovaly nepatrné
jen změny a následkem toho byl průběh zdejší
tržby úplně klidný; ovšem nebylo zase žádných
nabídek zboží, ježto se cukrovary při nynějších
nizkých cenách trhu vzdalují.
Zde zůstaly včerejší ceny v plné své plat-
nosti a při klidném zakončení tržby znamenalo
pohotové zboží K 21.30, zboží na dodávku
řijnu K 21.55 a na řijen-prosinec K 21.60
franko Ústí.
Bilě zbožl. Obchod v rafinádě vázl
nedostatkem nabídky zboži. K novému uvolnění
zboží dosud nedošlo.
Poslední telegramy.
První číslice značí všude kupce (peníze) a druba
prodavače (zboží).
Z Magdeburku, 13. září. 6 hod. 5 min.
(Pův. telogrm.) Smýšleni klidné. Na září
7.g0, 7.95, na říjen 8.15, 8.17, na listopad
8.17, 8.20, na prosinec 8.22, 8.25, na leden-
březen 8.40, 8.45 a na duben-květen 8.57,
8.60. — Deštivo.
Z Hamburku, 13. záři. 6 hod. 10 minut.
(Původní tolegram.) Smýšlení klidné. —
Na září 7.90, 7.90, na říjen 8.15, 3.17, na
listopad 8.17, 8.20, na prosinec 8.22, 8.25,
na leden 8.30, 8.35, na únor 8.37, 8.42,
na březen 8.45, 8.50, na duben 8.50, 8.55,
na květen 8.55, 8.60, na červen 8.62, 8.67,
na červonec 8.70, 8.72 a na srpon 9.78,
8.80. — Podmračno.
Praha
Ústí
Magdeburk
Hamburk