ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bb8e0830-661b-11dc-9334-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: person 103, place 66, org 12, work 5
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v Sobotu dne 14. září 1901.
Sobota Praha
3 masthead
Číslo 254.
4 article
Na ranní a adpal. Histy přilehami (.Nandny Obaor v středu a „Literární Hlidka v pátek) přeslp lácí se: Praze v aěsinistraci na něsí n ětnt leta. . . . . 6 K — s dreji donšškes na měsic . . . . .. na štvt lota re niuitity: 7 K 50 2 K 80n na měsíe . . . Pešteni za měsíe . . . . . kai na čtvrt lela s dvojí zšeilko s K soh na pařate ei ra čkvri l lel
Praha
5 article Čisté volby v Uhrách — či co?
Čisté volby v Uhrách — či co? V Uhrách vlají již na všech stranách volební prapory a kandidáti poslanečtí hlásí se v počtu neobyčejném. Nemysliž nikdo, že tato hojnost (v některých okresích voleb ních již se přihlásilo až i po šesti kandi- dátech) jest prvním znatelným účinkem zá- kona nového o »čistých volbách«, s který mižto slovy se setkáváme již po několik neděl, a jež zejmena nyní všude se vysky tují, kde se píše a mluví o volbách do pří- štího říšského sněmu uherského, jež se vykonaji ve dnech od 2. včetně do 11. října. — Nepopíráme, že novému zákonu o voli- telnosti se podaři odstraniti nejkřiklavější volební zlořády, že učiní volební agitaci opa- trnější a korteše, bez nichž si volby uberské ani mysliti nelze, vybíravějšími v prostředcích ale domnívati se, že budou proto volby tyto lacinější než volby posavadní, a že při nich snáze pronikne »pravé přesvědčení voličstva«, toť by znamenalo věřiti v zázraky, kteréž se nedějí za našich dnů ani v Uhrách. Naopak nutno spíše očekávati, že strany a kandidáti, kteří za dřívějších poměrů ne- dovedli se uplatniti, kteří po desetiletí málo- mocně přihlíželi, kterak Štěstěna přeje smě lým a podnikavým, a odvrací se od likna- vých, nerozhodných a chabých, ani při ny nějších volbách lépe nepochodí. Žádné voličstvo nezřekne se rázem svých zvyklostí, a nejméné jest voličstvo uherské toho putičkového rázu, aby vzdalo se beze vší náhrady »největšího svého práva« voliti vesele a hlučně za průvodu oblíbené cikánské hudby, vina a pod. V Uhrách pak více než kdekoliv jinde kyne vítězství volební osobám společensky silným a ve veřejném životě již osvědče- ným. Slabí nováčkové a v ústraní se krčící idealisté a dobráčkové pochodí při nynějších čistých volbách uherských právě tak, jako při volbách dřívějších.
Uhry
6 article
Nemíníme tím nikterak podceňovati šle- chetné úmysly nového uherského zákona, ale nemůžeme též zapomenouti osvědčeného pravidla zkušenosti, že »svět se nemění.« Bylo by tudíž neodpustitelným hříchem. spolehati se opovážlivě na všemohoucnos nového zákona a domnívati se, že nynější čisté volby uherské otevrou bránu sněmovny většímu počtu kandidátů oněch uherských národností, kteří půjdou do volebního zápasu s nejryzejšími myšlenkami a s prázdnou kapsou. Nový zákon prospěje však Uhrám již tím, že všude tam, kam o něm zvěst pro- nikne, zůstaví dobrý dojem a že zastře po- někud vzpomínku na volby bývalé. Vždyť jsou i v samé vládní straně uher- ské vynikající politikové, kteří ještě nyní, na počátku volební kampaně, nechtějí ani vě- řiti, že by cílem nového zákona byly pouhé čisté volby. Domnívají se, že cil, za nimž se spěje nynějšími volbami uherskými, jest po- někud jiny, že totiž zamýšlí se o broditi sněmovní většinu, kteráž déle pěta- dvaceti let nehybně a jaksi ztrnule stála v čele veřejných záležitostí v Uhrách. Všeliké pokusy, dospěti v říšském sněmu uherském k novému útvaru většiny, selhá- valy, i strany, jako strana lidu, kteréž při posledních volbách s velikým sebevědomím vystoupily na kolbišti, pozbyly na jevišti sněmovním záhy své přítažlivosti a sil ostatních, starších skupin opposičních stále ubývalo.
Uhry
7 article
Z dola, z voličstva, obrození vět- šiny sněmovní nepřicházelo a nepřicházelo, a tak přikročeno k jemnému tlaku s hůry nejprvé vyčerpaly se některé síly, jež Tiszova skupina dovedla postaviti v čelo vlády, az konečně Banffem poslání své zakončila, na to působeno k »sesílení« strany liberalní tim, že se připojila k ní národní strana, jejímž vůdcem byl hrabě Apponyi, a nyní zákonem o »čistých volbách« zavřeny dvéře sněmovní celé řadě poslanců, kteří nemohou již kan- didovati, protože by se musili vzdáti jiného, pro sebe mnohem výhodnějšího postavení Tak povstane největší průlom ve straně nej četnější, vládní, kteráž v řadách svýchči tala nejvíce mužů, již požívají výhod, úřadů, hodností a postavení s poslaneckým mandá- tem dle nového zákona o volitelnosti neslu- čitelných. Toť také příčina, proč ve sve velko-varadínské řeči někdejší mnohaletý předseda ministerstva Tisza nový zákono volitelnosti nazval — skokem do tmy.
Tiszův Apponyi ministerstvo Tisza
8 article
Upozornili jsme již opětně na důležitost nynějších voleb uherských, dnes chcemese pokusiti o to, vypátrati, proč osvědčenému státníku uherskému zdají se býti tyto volby skokem do tmy? Pravili jsme již, že ve stranách oppo- sičních mimořádných změn po volbách oče- kávati nelze, aspoň netakových, aby některá z oněch stran se mohla státi oporným bodem nějaké nové většiny. Zejmena to platío straně lidu, kteráž svými hesly se snažila získati i Slováky a o níž se tentokráte po- chybuje, že dovede uhájiti i onen nepatrný počet mandátů — tušíme asi dvacet — jež držela ve sněmu rozpuštěném. Nutno tudíž předpokládati, že pod pra- porem vládní strany nynějšími volbami bu- dou do posavadní většiny uvedeni jiní živ- lové. V tomto ohledu čteme v časopisu há- jícím posavadní většinu: »Povážlivou znám- kou jest, že v nynější volební kampani se vyskytuje nepoměrně mnoho dvojitých kandidatur jedné a téže strany. To jest bez- podmínečně chorobný zjev, jenž svědčí nejen o houbě různých snaživců po mandátu,
Slovák
9 article
ale i o nejasných poměrech ve straně samé. Na voličích bude, aby odhalili, co za- krývá dotyčný kandidát škraboškou programu strany.« A takovýmito kandidátními škraboškam jen jen se hemží pod praporem posavadní vládní většiny. Nejvýznačnější škraboškou jest škraboška agrárni a vyslovuje se již domněnka, že bude v celé třetině okresů zapotřebí voleb užších. Zejmena do strany liberální dostane se mnoho snových« liberálů. Má se za to, že novo- liberální tento přírostek ve vládní většině bude rázu konservativně agrárního; a tohoto rázu nabude nový říšský sněm zejmena čet nými aristokraty, kteří s úspěchem se ucházejí o mandát. Vzorem těchto aristokratů - agrárníků jes hrabě Karolyi, jenž dne 10. t. m. v kandi- dátní řeči své se vydával za přítele malých lidí, malých živnostníků, řemeslníkův a rol- níkův, a po tomto lichotivém úvodu jádro svého programu hospodářského takto vyklá- dal: Budeme míti zapotřebí vyšších cel jak pro dobytek tak pro obilí, abychom se ubránili soutěži východní. Před tímto požadavkem musí se ukloniti průmys rakouský i uherský; průmysl tento ovšem prozatím (l) bude zatlačen do nevýhod- nějšího postavení. Rakousko ví velmi dobře, že cizí průmysl, jenž k nám do Uher se dere, je činí namnoze neschopným k soutěži;a bude proto zajisté ochotno, povoliti uherskému zemědělství výhod- nější celní sazby, začež Uhry poskyt- nou Rakousku výhodnější celní sazby prů- myslové . .. Nuže, kdož tu nevidí, že jest to tyž program, kterýž nátlakem velkostatkářů Německu se vtělil v návrh nového celního tarifu, a kterýž příznivé uvítalo i agrárn ústředí ve Vídní?
Karolyi Uher Rakousko Uhry Německo Vídeň
10 article
Latifundie v Německu, v Rakousku v Uhrách pateně postupují dle jednotného hesla, a program jejich svírá zdejší ho- spodářské zájmy se dvou stran jako kleště. Co by naše zemědělství — na ně kolik málo let, než by Německo zde hospo dářsky úplně opanovalo — získalo zvýšením cel obilních, to by ihned ztratilo sazbou vý hodnějších cel ve prospěch agrárníků — ari stokratů v Uhrách. Avšak pro nás Čechy jest tento pro- gram, jenž směřuje k celní jednotě Cislaj tanie s Německem, nejen hospodářsky nebezpečný, ale i národně odstrašující vždyť není nikomu neznámo, že celní jednota jest prvým krokem k těsnějšímu přičleněn politickému. Ejhle, jak dalekosáhlý význam maji i pro nás Čechy nastávající volby uherské. A jaké budou konce aristokratického agrár- ního programu, kterýmž drobný zeměděle nic nezíská, jímž však ohrožena jest všecka ostatní výroba a jehož nejbližší konce by byly hospodářské podřízení Německu? V Uhrách jsou si dobře vědomi, kam by dospěli s podobným programem a proto ten strach před — skokem do temna
Čecho Německo Rakousko Uhry
11 article
Politické zprávy domácí. Nový zemský maršálek halický. Stančíci (šlechtická strana) opanovala vol bami do zemského sněmu úplně pole. Odpůrce jejich to překvapilo. Zdálo se jim, že šlechlické privileje skončily prodejem propinačného práva a že nový, demokraticko-národní proud nabude vrchu nad oligarehií stančíkův a srovná je v právech s obyčejnými občany. Na takovou změnu ukazovalo selské hnuti, vyvolané Stoja- lovským, jakož i hnutí, za kterým stojí polst lidovci, demokraté a socialisté. Avšak ty na- děje se neuskutečnily. Stojalovský se smířil se šlechtou, polští demokraté ukázali se stejnými stančíky jako šlechlici, jen ne tak materialně zabezpečenými, a polské lidovce smetla s poli- tického jeviště tatáž síla, která nepřipustila k volbám do sněmu samostatné kandidáty ruské- Stančíci slaví vítězství a korunou vltězství je- jich bude jmenování hr. Ondřeje Potockého zemským maršálkem, nyní už bezmála jisté Hr. Ondřej Potocký je zosobněním polského stančlctva a v té přičině odstupující hr. Stani- slav Badeni daleko zůstává za nim.
Stančík Potocki Potocká Staňa Baden Hradec
12 article
Co se týče poměru nového zemského mar- šálka k halickým Rusům, píše: »Tan Hr. Stanislav Badení nebyl takovým zažraným stančíkem, ani nebyl tak nesnášelivým k oppo- sičným a ruským stranám, jako byli nejednou krakovští stančici. Ale hr. Ondřej Potocký je krakovským stančíkem v plném slova významu. Stančíci dávno se chystali, že seberou své sily a upevní svou moc. Nyní teprve stalo se jas- ným, proč při posledních volbách do říšské rady propadli všichni vůdcové polské lidové strany, proč Kolo Polské přivábilo k sobě Sto- jalovského, téhož Stojalovského, na něhož stan- číci po celá leta konali štvanice jako na divo- kou zvěř, proč rozbili polskou demokracii proč konečně přinutili k odstoupení hr. Stani- slava Badenia. Hrabata Potočtí jsou historickým odpůrci národa ruského. Haličtí Rusové nikdy nezapomenou hr. Alfreda Potockého, rakouského předsedy ministerstva a halického náměstníka za něhož jejich nejlepší lidé byli odevzdání soudu pro podezření z vlastizrady. Rusové vědí, že nemají čeho nadíti se od nového zemského maršálka. List obrací se potom k poraženým polským lidovcům a demokratům, kteři trnou nad tím, že na Halič valí se reakce a vyčitá jim, že podporovali stančíky, pokud šlo o utlačování Rusů, čímž sami svůj neslavný osud zaviníli
Rus Stanislav Badení Potocká Stančík Stojalovský Staňa Potocký Potocki Halič Tana Hradec
13 article
Jak se v Haliči voli Seznamy voličů města Jasla obsahovaly 440 oprávněných voličů. Seznamy byly jak se patří veřejně vyloženy ve lhůtě reklamačné. Avšak komissi reklamačné se zdálo, že mez zaznamenanými voliči je poněkud málo tako- vých, o kterých je nepochybno, že dají hlasy kandidátu ústředního komitétu. Narobeno tedy tolik fingovaných reklamací, kolik hlasů schá- zelo k zabezpečení většiny, a komisse tyto re- klamace uznala za správné a jmena osob, na nich napsaných, zapsala mezi oprávněné voliče. Šťastnými, povolanýmí tím způsobem stančíkům na pomoc, byli po většině židé, buď zhola žád- ných daní neplaticíj anebo bydlicí v jiných obeích, tak že v Jasle volebného práva nemají
Halič Jaslo
14 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 14. záři. Cesta královskýchmanželůsrbských po Srbsku a intriky proti nim. Z Bělehradu, 9. září. (Dopis »Nár. Listů«. Král Alexandr vyjel si dnes ze Smedereva s krá lovnou Dragou na cestu po středu a západu Srbska a na té cestě provázejí je rozličné intriky známé žurnalistiky ze sousedstva. Bijou do krále a nejvíce do královny. Jí nemohou nijak odpu- stiti, považujíce ji za hlavního, ba jediného vin- níka, že milanovština v Srbsku udělala bankrot Z počátku ji napadali veřejně a otevřeně, nyni potměšile a potutelně. Žalostno, že i v Srbsku ještě je malá společnost, která jim sekunduje Známé listy ze sousedního mocnářství ne- přestávají psáti, že královna nebude míti děti a dokazovati, že dynastická otázka musí v Srbsku rozpáliti boj, který bude míti nejstrašnější ná- sledky pro dynastii i Srbsko. Jen proto jmenují pretendenty na trůn srbský i knížete Nikolu i jeho syny, i jeho zetě knížete Karaďorděviče a druhého zetě Jiří knižete Romanovského Jednoho dne přšou, že král Alexandr prohlásí za svého následníka jednoho, druhý den druhého, třetího dne zase, že žádného z nich, nýbrž jednoho z bratří královny Dragy. Potom zase píšou o napjatých poměrech mezi Srbskem a Ru- munskem, protože tam žije králův příbuzný plu- kovník a velitel srbské jízdné gardy Alexandn Konstantinovič. Nejnovější zpráva chce oženiti černohorského kněževiče Mirka se sličnou dcerou plukovníka Konstantinoviče; tak prý Mirko do- stane se do příbuzenstva krále Alexandra, jenž jej jako svého přibuzného prohlásí za následníka.
Karadjordjevič Jiří knižout Drag Alexandn Konstantinovič Mirek Konstantinovič Mirka Alexandr Praha Srbsko Bělehrad Smederevo
15 article
Ve všech takových zprávách jest jistá tendence každému velmi průhledná. Prozatím třeba doufaui. že královo manželství nezůstane bez potomstv a kdyby zůstalo, král i královna sami se po- starají, aby otázka o následnictví upravena byla ve prospěch Srbska i Srbstva beze všech otřesů. Nezůstává při nechutném psaní a tak deli kátných věcech. Cizí agenti potloukají se po Béle- hradě i zemi a tlachajíce o nich po krčmách snaží se snížiti majestát královských manželů. jak se o to staly pokusy již v měsíci dubnu. K tomuto druhu nedůstojného škrabání patř i zprávy, že sejde s cesty královských manželů do Petrohradu, protože prý královna Draga neni z dosti vznešeného rodu, aby mohla býti přijata na carském dvoře. (Rozuměj: není německou prineeznou.) Vzpomeneme-li si, jak vídeňské listy nej vážněji dokazovaly, že ruský car poradil králi Alexandrovi, aby šel do Vídně, že se mu tam i královně dostane nejskvělejšího přijetí, poroz- umíme, odkud pocházejí všecky tyto intrikya jaký jest jejich účel. Zde si dobře povšimli a zapamatovali, jak se jeden vídeňský list podřekl, že prý otázka o následnictví v Srbsku není jen domácí otáz- kou srbskou, nýbrž týká se i Vídně a Pešti, kde mají dosti kandidátů na srbský trůn, n př. uherské barony Nikoliče a Bažiče, kteří jsou také ve vzdáleném pokrevenství s Obrenoviči. Možno si představiti, jaké rozhořčenítu vzniká z takových novinářských tlachů, když se soustavně opětují a když se vidí, že vychá- zejí z diplomatického manevrování nejen naproti královským manželům, nýbrž i naproti srbskému státu a národu. Který Srb může zůstati chlad- ným, když ve Vídni a Pešti jeho nejvnitřnějš otázku, otázku dynastickou, ještě nenarozenou, prohlašují za svou. To je přílišná nestydatost, přílišná urážka.
Béle Drag Alexandrov Nikolič Bažič Obrenovič Srb Petrohrad Vídeň Srbsko Pešť
16 article
Avšak tu již nejde o city Srbů, nýbrž to, aby jim ukázána byla moc. Rakousko- uherský vyslanec téměř každý den dochází k mi- nistru předsedovi dru. Vujičí a prolestuje, octla- se v některém listu srbském sebe bezvýznam- nější poznámka, nepříznivá Rakousko-Uhersku nebo Kallayovi. Hned je pohotově s hrozbou bude-li se to opakovati, že Rakousko- Uhersko uzavře hranici srbskému dobytku. Tyto hrozby nutí Srbsko, aby se hospo- dářsky emancipovalo od Rakousko-Uherska v čas se zabezpečilo proti následkům, kdyby Rakousko-Uhersko své hrozby splnilo. Srbsko je Rakousko-Uherskem nuceno hledati si také jiné zahraničné obchodní styky, a najde je Rusku, Francii i jinde. Ono pečuje jen o svou bezpečnost a nevyhledává žádných rozmíšek se sousedním mocnářstvím, ale je přirozeno chce-li z řady jeho národů dáti přednost fomu. který se k němu vždycky choval slušně — národu českému.
Srba Kallay Rakousko Uhersko Srbsko RakouskoUhersko Rusko Francie
17 article
Nová politická skupina ve Francii »Temps« ze dne 12. t. m. přináší článel o utvoření nové politické skupiny francouzské jejíž jmeno zní: »Alliance republikánsko-demo- kratická.« Presidentem skupiny je Adolf Carnot člen akademie věd, ve výboru zasedají Lourties, senátor, býv. ministr, Muteau, poslanec Freděric Nattat, bývalý městský rada pařížský a j. Cílem skupiny je utvořiti stranu republikánsko - demo- kratickou, stranu budoucnosti, vážně a hluboce reformatorskou, necouvající před žádným po- krokem, ale zavrhující politiku střeštěnosti krajnosti, zabývající se zvláště otázkami hospo- dářskými a sociálními, lišící se tím od stran ryze politických. Hlavním úmyslem zakladatelů je sbližiti se s »mírnými republikány«, které radikálové s Brissonem v čele potírají. Program nové strany není nový, je v něm ohlas všech velkých myšlenek, jimiž se řídí francouzská republikánská politika od Gambetty až po Waldeck - Rousseaua. Co se tkne soeialistů, je nová strana na stanovisku neutrálním. V Francii musí každá vláda počítati se socialisty Nevystupuje též zřejmě proti nacionalistům, ale má zajisté v úmyslu udržeti »mírné republikány« před stále vzrůstajícím vlivem nacionalistů.
Carnot Brisson Rousseau Francie Waldeck akademie věda Freděric Nattat
18 article
Schůzka v Gdanskr. Vilém II., jenž společně s bratrem sývm admirálem princem Jindřichem řídil líčený útol německého loďstva před očima carovýma na pobřeží u Gdanska, měl opět malheur, jako pře mnoha lety při manevrech pozemních. Tehdy řidil útok jízdy tak, že vojenšti znalci, kteří to pak nepřízní dvora odpykali, vyjádřili se, že by jízda ta ve skutečnosti celá byla bývala s po- vrchu smetena. Nyní pak nepodařilo se dle znalcův loďstvem, oběma bratry královskými řízeným, vynutiti si vjezd do rejdy gdanská. Slovem »bravurni« útok eskadry pod vedením Vilémovým byl pobřežn divisí lodní a pobřežními batte riemi na dobro a důkladně o ra žen. Překvapilo také, že car vrátil se včera z »Hohenzollera« velmi ry chle na svou yachtu a že z kráti také co možno nejvíce představován se němockých velitelů lodních. Někteří korre- spondenti praví, že car byl mořskou nemocí zachvácen. U jedné pobřežní batterie okolí Gdanska zatčen byl včer podezřelý prý cizinec, jejž dva vojáci odvedli do vězení do Gdan- ska. Jest prý námořmíkem ital- skéko původu a v podezření, že jest anarchistou.
Vilém II Jindřich Vilémová Gdanska Gdan Gdansko
19 title
Útok na presidenta Mac Klnleye
Mac
20 article
Vážné zprávy.
21 article
Minule projevili jsme tušení, neblahé sice. ale dobře odůvodněné, když poukázali jsme k vážnému rozporu, jenž jevil se mezi slavným uspokojivým ujišťováním bulletinů lékařských mezi číselnými udaji o tepu, teplotě a dechu, jež v odporu k onomu nijak nesvědčilyo lepšícím se stavu presidentově, naopak připra- vovaly spíše na silné zhoršení. Již zvěst o tom, že část látky z kabátu Kinleyova uvázla v ráně a způsobila zde »slabé« (!) zanicení, způsobovala velké obavy, poněvadž doznávala se jí otrava krve, třeba nebylo doznáváno celé nebezpeč nové této komplikace. Dnes ale rázem obavy tyto se potvrdily. Ať již následkem této otravy krve či nastavším zatím zánětem pobřišnice. stav Mac Kinleyův stal se kritickým Vážným byl zajisté již dříve, ale veřejnosti bylo toto nebezpečí z ohledu na rodinu i nepochybně také z ohledu na bursu zastíráno. Jeť nynější vláda americká v rukou mužů, kteři celým jměním svým jsou interessováni na hausse bur a kteří nejsou zvykli obětovati ani interessu ve- řejnému svůj zájem soukromý. Dnes ale za- pírati nebylo již lze a proto úřadní bulletiny doznávají dnes, co tušil od počátku svět ne officiální.
Mac Kinleyův
22 article
Život Mac Kinleye octl se nebezpečí největším. Čtenáři z de peší pozdní noci zvědí, podařilo-li se ještě jednou nebezpečí zaplašiti neb vyspělo-li v samu katastrofu. Dle všeho ale drama buffalské v nej- bližších hodinách změní se v tragedil A případné následky? Bylo by předčasno dnes se jimi zabývati. Tolik ale vi veřejnost celkem již, že v Ma Kinleyovi padl by hlavní sloup »ringův« »trustův« a celého jich vyssávačského hospodář ství, na druhé straně však, že i jeho nástupce Rosevelt jest stejně horlivým vyznavačem impe rialismu, ba mužem, jehož temperament prudký neváhal by za světovládu americkou sáhnouti třeba i k meči! Starý svět bude musit tuto skutečnos přijati a dle ní se i zaříditi. Zbylo-liž mu vša k tomu dosti sil? A zbylo-liž mu k tomu i dost — shody ?l
Mac Kinley Ma
23 article
Anarchistě. Zběžný aspoň přehled o vývoji a vzniku anarchismu, jenž také tuto sociální tragedií No- vého světa způsobil, bude zajisté i čtenáře naše zajímati. Anarchismus nazývá se nejkrajnějš učení revolučního socialismu, jehož zvláštn forma opět jest růský nihilism čili amorfism. Cilem anarchismu jest úplné stržení (pande- strukce) všech ústavů společenského a státního řádu a zavedení společnosti úplné beztvárné pomocí všeobecné revoluce, aby »z řádu plat- ného, založeného na vlastnictví, na vykořisťo- vání, na zásadě autority buď náboženské nebo nadsmyslné, občansko doktrinářské nebo jako- binsky revoluční, nezůstal kámen na kamen nejprve v celé Evropě, pak v ostatních částech celého světa« (Bakunin), aby zničeny byly všecky zárodky, z nichž by znova mohly vznik- nouti nerovnosti společenské. Účelu toho má býti dosaženo dle jedné frakce anarchistů tak zv. stoupenců »propagandy činů« (na rozdíl od »etických anarchistů«) všemi násilnými pro- středky revolučními. Předchůdci anarchismu V nvobném přo dejit znnni číslo o sobě . . . za 9h odpeled ní .. . . za 2h Ve dlinlkáeh ne veukově: zsnni číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 5h Inseráty platí se hotevé napřed. Předplscení a lnsertr pěiitná admisl- slrace v Harianské ulici č. a Tam nacházejí ss ték redakee tiskárna a expečipe ,Rárodnich Listá“. Rukoplay se navráceji.
Bakunin Rárodnich Evropa Harianský ulice
24 article
jsou některá výstřední učení revolučního so- cialismu francouzského (Roussean, Babeuf, Proudhon a j.). Za vlastního otce anarcbismu pokládá se však Rus Bakunin, jenž četnými spisy svými i polotajným mezinárodním spolkem »Alliance de la démoeratie socialiste« z r. 1869 program jeho rozšiřoval a také v bouřích pa- řížské kommuny r. 1870 ve skutek uvádel. Anarchism šířil se zvlástě po státech jiho-a západoovropských. Známé projevy anarchismu jsou četné attentáty na osoby panovnické z let minulých (na císaře něm. Viléma, cara Alex- andra II. a j.), i bouře belgické 1887. Do Rakouska vnikl anarchism po vydání německého zákona proti sociální demokracii (z r. 1878), zejmena působením Jana Mosta (v Londýně pak v Novém Yorku), zvláště v r. 1883 a 1884. Té doby následovalo i několik útokův anarchistických ve Vídni, zvláště proti policejní stráži. Následkem jich byli anarchisté Stell- macher a Kammerer popraveni a řada osob i na attentátech činně nezúčastněných na léta poslána do žalářův. Až do dob posledních hostila z nich ně- které i trestnice na Borech. V Čechách samých zapustil anarchism rovněž kořeny, zvláště na se- veru, ale stoupenci jeho hlásí se málem vesmě k »anarchistům ethickým«, kteří z avrhují násilné prostředky. Doufají dospěti k cílům svým přirozeným lidstva vývojem. Zdaž se vůbec kdy splní jejich doufání?
Babeuf Proudhon Rus Bakunin Vilém Alex Mosta Stella Kammerer Rakousko Londýn Nový York Vídeň Čechy Alliance jít le démoeratie
25 article
Útoky na náčelníky států. Vzhledem na trudné bližící se konce attentátu na Mac Kinieye nebude jistě od místa podati opět přehled útoků, jichž předmětem staly se hlavy států neb jich následníci od počátku XÍX. století až po dnes. Provedeny byly útoky tyto: r. 1800 24. pro- since: Arenas a Cerachis podnikli pekelným strojem attentát na Napoleona Bonaparta. 1801 11. března: zardousen car ruský Pavel II. 1804 v únoru: Ca- doudalovo spiknutí proti Napoleonu Bonapartovia nezdařený attentát. 1809 13. října: útok studujicího Slapsze v zámecké zahradě v Schönbrunnu na císafe Napoleona I. 1832 9. srpna: Reindlův útok na cisaře Ferdinanda V. 1835 28. července: attentát Fieschův na Ludvíka Filipa pekelným strojem. 1836 25. června: útok vojína Alibauda; 1836 27. prosince: příručího Meuniera; 1840 15. října: dělníka Darmesa: 1846 16. dudna: továrníka Henrya, vesměs na krále Lu- dvíka Filipa. 1840 10. června: útok sklepníka Ox- forda a 1842 20. května: tesařského dělníka Prancisa na královnu Viktorii. 1844 26. července: útok purkm.
Bonaparte Pavel Bonapartovius Reindlův Ludvík Filip Alibauda Meunier Henrya Ox ford Schönbrunn Ca Ludvík Filip Viktoria
26 article
Txbecha na krále pruského Bedžicha Viléma. 1849 12. července: atlentál na cisaře Františka Josefa v Dol. Ingelheimu. 1850 22. května: útok ohně- strůjce Sefeloga ve Wetzlaru na krále Bedřicha Vi- léma IV. 1852 2. února: útok dýkou Martína Marina v kostele Atocha v Madridě na královnu Isabellu. 1853 18. února: útok dýkou krejčího Libenyiho na císaře Františka Josefa ve Vídni. 1853 5. července: attentát na Napoleona III. 1854 27. března: attentát na Karla III., vévodu z Parmy. 1855 28. dubna: útok Pianoria proti Napoleonu III. 18558. září: útok Bellemaův na Napoleona III. 1856 28. května: útok na královnu Isabellu. 1856 8. prosince: útok vojína Agesilaa Milania na krále neapolského. 1858 14. ledna: útek Orsina na Na- poleona III. pumou, při čemž zahynulo mnoho osob. 1861 14. července: útok Beckera proti králi Vilémovi. 1863 24. prosince: útok na Napoleona III. 1865 14. dubna: zavraždění presidenta Lincolna ve Wa- shingtonu. 1866 16. dubna: útok Karakazova na eara Alexandra II. v Petrohradě. 1867: útok na cara Alexandra II. v Paříži. 1868 : zavraždění knížete srbského Michala. 1869: útok na místokrále v Egyptě. 1869: útok na Napoleona III. v Bois de
Vilém František Josef Bedřich V Isabella Agesilaa Becker Lincoln Alexandr II Michalus Dolo Ingelheim Wetzlar Martín Madrid Vídeň Parma Wa Petrohrad Paříž Egypt Bois Atocha Orsino královna Isabella Napoleon III Karel III
27 article
Boulogne. 1872: útok na královnu anglickou Vik- torii a na královnu španělskou Isabellu. 1875 5. srpna: zavraždění presidenta republiky Ecuadoru Gabriela Garcie Morena. 1877 21. dubna: zavraždění presidenta republiky Paraguaye, B. Gilla. 1878 11. května: útok Hödela na císaře Viléma. 1878 25. října: útok Moncasia na krále španělského Al- fonsa. 1878 17. listopadu: Passanantův útok na krále italského Humberta. 1879 14. dubna: útok Solověvův na cara Alexandra II. 1879 2. prosince: útok na téhož v Moskvě. 1879 12. prosince: útok na místokrále v Indii. 1879 30. prosince: attentát Oterův na španělského krále Alfonsa a královnu Kristinu. 1880 27. února: útok v »zimním paláci« v Petrohradě proti životu Alexandra II. 1882 13. března: car Alexandr II. v Petrohradě zavražděn pumou dynamitovou. Dlužno ostatně vzpomenouti zde též, že šle- chstný president republiky Spojených států Garfield stal se obětí attentátu z osobní mstivosti spácha- ného. Léta osmdesátá nevykazují však mnoho attentátů na členy dynastií, mezi kteréž řaditi jest ovšem i útok žaponského fanatika na nynějšího cara, když týž ještě jako carevič Zaponskem cestoval.
Isabella Gabriel Garcie Morena Gill Vilém španělský Al Passanantův Oterův Alfonso Kristin Zaponsk Boulogne anglický Vik Paraguay Moskva Indie Petrohrad spojený stát Garfield car Alexandr II
28 article
Rozmnožily se ale za to řady attentátů na státniky a politiky — ano i osobnosti nepolitické, kteréž zvláště ve Francii, Španělsku a Italii (na Crispia) anarchisty byly provedeny. Jedna z posledních obětí jich byl: španělský ministrpresident Canovas del Castillo. Teprve poslední léla vykazují opět řadu attentátů na hlavy státův. 24. června 1894 zavražděn Carnot v Lyoně dýkou a týž rok stal se pokus atlentátu na egypt ského místokrále. V roce 1896 sfal se obětí attentátu člena potla- čované sekty náboženské perský šach Nasr-Eddin týž rok udál se v letě pokus attentátu na presidenta francouzského Felixa Faura.
Italia Carnot Eddin Faur Francie Španělsko Canovas del Castilla
29 article
V roce 1897 udály se attentáty: V lednu na presidenta republiky venezuelské Crespa, v dubnu na krále Humberta I. anarchistou Acciaritem dýkou (král zůstal nezraněn), dále opětný pokus attentátu na presidenta Faura a konečně na podzim attentát na presidenta republiky mexické Diaze. V roce 1898 na jaře střeleno bylo na vyjíždce na krále ře- ckého Jiřího; týž rok nalíčili policejní detektivové attentát na Viléma II., když byl příjezd jeho oče- káván v Kahýře. Dne 10. září téhož roku zavraždéna pak císařovna Alžběta v Ženevě anarchistou Lu- chenem. Roku 1899 přepaden o závodech a holo udeřen president francouzský Loubet a v letě téhož roku udál se i pověstný »attentál« na krále Milana, po němž vystřelil Kněževič. Rok 1900 zaznamena pak nezdařený útok Sipidův na anglického násled- nika na brusselském nádraží. Od té doby nasledo- valy nezdařené »attentáty« na Viléma II. ve Vrati- slavi a Homburku. Attentát na Mac Kinleye dne 6. září t. r. byl prvním opravdovým attentátem XX. století. Zdaž i poslednímr Telegramy. y. Z Buffala, 13. září. Stav presidentův stal se velmi vážným a budí největší obavy. Včerejší buletiny tvrdily, že je stav jeho uspo- kojivý, že si stěžuje jen na únavu, ale nynější zprávy znějí velmi smutně. President neztrávil potravu, nemohl odměšovati, tepna neuspokojila a o 3. hod. ráno prohlásil lékař stav jeh za velmi kritieky. Dostavila se všeobecná
Crespo Humbert I Acciarit Faur Diaz Jiří Vilém II Alžběta Milan Kněževič Ženeva Lu Vrat Homburk Buffalo