Dne 15. srpna 1900.

KATOLICKIÉ LITY.

Číslo 223. Strana 5.

hod. več. S dvěma pytly provlékl se zloděj kanálem na sýpku, naplnil pytle pšenicí, hodil je do sušírny; pak slezl a odnesl je k 25letému pekaři kněževeskému Al. Krejzovi pod schody. Druhý den pak šel k němu do krámu a pše- nici mu za 14 kor 60 hal. prodal. A pekeř obilí koupil, ač věděl, že o Vobrubovi jde po celé dědině pověsť, že je vyškolený zloděj. Vobruba se namlsal, za týden šel nasýpku starostovu zas a za večera odnesl odtud 2 pytle žita, kteréž za noci uschoval v komoře 21letého čeledína R. Ransdorfa tamže. Na druhý den prodal žito Krejzovi za 12 kor. Do třetice všeho dobrého — myslil si Vobruba — a proto zašel si v březnu na sýpku zase a ze své vychazky prodal Krejzovi 4 pytle pšenice za 30 kor. 74 hal. a ten mu na krádež půjčil ještě pytle. Zdar lákal zloděje dále — šel na sýpku po čtvrté před sv. Josefem, ukradl 2 pytle pšenice, schoval je u pekaře Vostatka pod kolnu na dvoře Když mu pak kradený pytel kdosi ukradl, prodal druhý pytel pšenice za 8 kor. Celková škoda odhaduje se na 93 kor. 56 hal.

Zloděj se prozradil, neboť na sýpce i v sušírně byly černé otisky jeho rukou i nohou a dostal se včera k zemskému trestnímu soudu, kde před čtyrčlenným senátem, jemuž předsedal rada vrchního zemského soudu p. Srb odsouzen byl pro zločin krádeže do těžkého ža- lářena tři měsíce se šesti posty. Krejza, jehož obratně hájil p. dr. Zítek, odsouzen pro přestupek účasti na krádeži ku pokutě 40 kor event. do vězení na 4 dny; Ransdorf pak, jejž hájil p. dr. Bonček, pro pře- stupek krádeže do vězení na 3 dny s postem. Žalobcem byl p. dr. Sandmann. Místo medu — Iysol. Děsného omylu, jenž měl za následek smrt děcka, dopustila se 41letá porodní babička Barbora Součková z č. p 229—VII. v Holešovicích. Dne 3. června t. r. narodil se manželům Fil. a Em. Reichovým z Thuerechtu v Holešovicích klučina za pomoci Součkové. Děcko postonávalo zácpou, a tak dán mu jako projímadlo med. Dne 6. června večer však zmýlila se v zášeří pokoje Součková a na místě medu dala děcku p'nou lžíci- z lahvičky lysolu. Bolestně stáhlo dítě obličej a as v půl ho- dině otravou zemřelo. Neopatrná Součková, která následkem osudného omylu sama se rozstonala, dostala se včera k zem- skému trestnímu soudu, kde čtyřčlenným senátem, jemuž předsedal rada vrch. zem. soudu pan Srb, odsouzena byla pro přečin § 335. tr. zák. do tuhého vězení na 1 měsíc se 2 pošty. Žalobcem byl p. dr. Sandmann, obhájcem p. dr Zítek.

Povstání v Číně. Rakousko uherský vyslanec bar. Czikan objevil se z nenadání na obzoru. Trávil na dovolené, zatím co se připravovaly důležité věci v Číně a nastával převrat. Je tomu asi povděčen, že dovolenou nastou pl již před několika měsíci. V rozmluvě prohlásil, že podle jeho mínění vyslanci v Pekingu budou na za- počaté dráze dále pokračovati jednomyslně. Bud všichni odejdou společně, nebo všichni zůstanou v Pe- kingu, nedůvěřujíce zárukám čínské vlády. Potvrzuje se zpráva, že Li Hung Čang přibude do Evropy, aby vyjednával s evropskými velmocemi o mír. Baron Czikan varoval před podobným jedná- ním, neboť neví se, od koho má tento poslanec plnou moc; neníť známo, zda vládne doposud zákonitý vla- dař nebo princ Tuan. V každé příčině však třeba opatrnosti, neboť mír by mohl býti potvrzen teprve v Pekingu, až by spojenecká vojska ho dobyla, což se v nejbližší době očekává. Plná moc hr. Walderseea doposud není upra- vena, neboť má právo pouze nad provincií Pečili. Německé lďstvo i pěší vojsko bylo mu podřízeno, kdežto ostatní lďstvo má svoje vojevůdce. Pouze pěší vojsko jej uznává za svého velitele. K bitvě u Pejeangu.

Z Petrohradn, 12. srpna. (T. k.) Od generál- lieutenanta Lineviče došly ministerstva války z bo- jiště tyto zprávy ze dnů 8. a 9. srpna: Po docílené shodě mezi náčelníky výpravních vojsk zahájili jsme dne 5. srpna za svítání mým vedením (byl jsem nej- starším důstojníkem) útok na silně opevněná posta- vení Číňanů u Pejcangu. Pejcang prostírá se 12 verst za Tjencinem na cestě do Pekingu. Posice tato byla rozsáhlou záplavou vody ještě sesílena. Číňané čítali asi dvacetpět tisíc mužů a velel jim místokrál Čun Ču. O 10. hod. ranní byly již levý bok nepřátel- ského postavení a dva železniční mosty ruským voj- skem dobyty a obsazeny. Zároveň obešli Japonci, An- gličané a Američané s třetí východosibířskou stře- leckou brigádou generála Stössla pravý bok nepřá- telské posice a obsadili útokem město Pejcang. Čí- ňané ustoupili tak kvapně, že nestačili již ani strhati loďový most. Za prchajícím nepřítelem vyslána ko- lonna sestavená z Rusů, Japonců a Angličanů, ob- sahující pěchotu, jízdu a dělostřelectvo. Na ruské straně padlo 6 mužů. Japonci ztratili přes 200 mužů, Angličané a Američané po 20 mu- žích. Ztráty Číňanů byly značné; mimo to ztratili Číňané 13 děl, z nichž jedno ukořistili naši kozáci.

Kozáci dobyli také nepřátelského tábora. — Dne 6. srpna zahájili spojenci důrazně útočný postup na Jancung na obou březích Pejha. Urazivše za čtyřiceti- stupňového parna asi 20 verst cesty, udeřili útokem na hradby města Jancungu a dobyli jich i města. Náš přední voj udeřil vedením plukovníka Modla na pravý bok nepřátelského postavení, zmocnil se po tříhodinném boji místa toho a obsadili železniční most, stanici železné dráhy a dva lodní mosty přes Pejho. Angličané, Japonci a Američané udeřili na ne- přítele zároveň ve frontě. Jejich ztráty nejsou dosud známy. Na naší straně bylo raněno 16 vojáků a 2 důstojníci. Číňané měli 20.000 mužů a jejich ztráty jsou veliké. Naše vojsko táboří u Jancungu. Zdra- votní stav je výtečný.

Situace v Pekingu. Z Petrohradu, 14. srpna. (T. k.) »Prav. Věst.« uveřejňuje tento šifrovaný telegram ruského vyslance v Pekingu na správce ministerstva zahra- ničního: »V Pekingu, 4. srpna. Čínská vláda opětně obrátila se na nás, cizí zástupce v Pekingu, abychom ustanovili den odjezdu do Tientsinu. Zároveň oznámil nám Cungli Yamen, že cizozemské vlády ani jedin- kráte od čínských vyslanců nepožadovaly, abychom pod průvodem odjeli z Pekingu. My jsme odpověděli, že od svých vlád žádáme instrukce, hez kterých své místo opustiti nemůžeme. Pokládám za svou povinnost, sděliti, že k našemu odjezdu nevyhnutelně je zapo- třebí, aby spojené vojsko ve množství na ochranu 800 Evropanů, mezi nimiž 200 žen a 50 raněných, dostatečném, pro nás přišlo! Celkem je cesta do Tientsinu v nynějším ročním období beze všech ko- munikací nebezpečna. Všichni moji soudruzi posílají svým vládám podobné telegramy. Prosím, aby pří- slušným ro linám bylo sděleno, že všichni členové carskéh vyslanectví a ruské osady jsou zdrávi.

Z Bernu, 13. srpna. (T. k.) Dle zprávy mezinárodní telegrafní kanceláře byla mezi Cinanfu a Pekingem zařízena pravidelná kurýrská služba pro dopruvování depečí. Telegramy s adresou »Peking courier Tsinan« dopravují se za obyčejný poplatek s přirážkou 7.50 franků na kurýra za každou depeši, ovšem na vlastní nebezpečí odesílatelovo. Rozumí se samo sebou, že se přiházejí při dopravě zpozdění. Z Paříže, 12. srpna. (T. k.) V dnešní mini- sterské radě, konané v paláci Elysejském, sdělil Del- cassé telegram francouzského konsula v Šangaji, jenž poznovu vyslovuje obavy v příčině klidu v Šangaji a okolí, a sděluje případná opatření na ochranu fran- couzské osady. Dnes ráno z Taku z 8. t. m. došlá depeše praví, že rada admirálů, která za příčinou po- sledních operací konala sezení, usnesla se pokračovati v pochodu na Peking. Depeše indočínského gavernéra oznamuje: Dle sdělení z anglického pramene nalézá se výprava nyní 25 kilom. od Pekingu. Z Berlína, 14. srpna. (T. k.) »W. k.« ozna- muje: Dle zprávy náčelníka křižního soulodí nalézá se křižník »Geffion« k ochraně německých zájmů v Šangaji a křižník »Iltis« na cestě tam. Křižníky »Schwalbe« a »Seeadler« dostaly rozkaz, aby se taktéž odebraly do Šangaje.

— »W. k.« oznamuje z Tientsinu z 8. t. m. U Jungcunu obsadili Číňané pouze železniční hráz. Po krátkém odporu nastal ústup ku Hsiku, kam prchla hlavní síla Číňanů s generálem Chaem a ge- nerálním guvernérem čilským. Ruský plukovník Woj- czak obdržel z Pekingu zprávu, že v noci z 31. čer- vence na 1. srpen Čiňané palbu z děl proti vysla- nectvím obnovili, a že byl evropský hřbitov zhanoben. Cizinci jsou prý zásobeni jen do 8. srpna. Z Washingtonu, 13. srpna. (T. k) Generál Chaffée telegrafuje 10. t. m.: Urazili jsme již půl cesty mezi Tientsinem a Pekin gem. Z Washingtonu, 13. srpna (T. k.) V odpo- vědi americké vlády na čínské sdělení, že byl Li-Hung Čang jmenován plnomocníkem pro vyjednávání mezi mocnostmi a Čínou nemůže býti řeč, pokud se bu- dou nalézati vyslanci a cizinci v Pekingu v nynější nebezpečné situaci. Spojené státy jsou prý však ochotny způsobiti zastavení nepřátelství mezi mocnostmi a Čínou za tou podmínkou, že bude dostatečnému osvobozujícímu vojenskému sboru dovoleno vtrhnouti bez překážek do Pekingu a doprovoditi vyslancei ostatní cizince do Tientsinu a že budou pro tento po- chod učiněna bezpečnostní opatření a postaveno voj- sko tak, jak uzná velící generál osvobozujícího vojska za dostatečné.

Postup na Peking- Z Londýna, 14. srpna. (T. k.) »Daily Ex- press« oznamuje ze Šangaje za včerejšího dne: V so- botu o polednách dospěli spojenci místa 20 mil od Pekingu vzdáleného. Čínská pomoe do Pekingu. Z Londýna, 14. srpna. (T. k.) »Daily Mail« oznamuje z Hongkongu ze dne 12. t. m.: 8000 černých vlajek odešlo dnes do Pekingu. Admirál Tsung Sui-Teng z Yunanu poručil, aby 10.000 mužů odebralo se do Pekingu. V zoufalém postavení. Z Londýna, 14. srpna. (T. k.) »Daily Te- legraph« obdržel z Krontonu zprávu bez udání datum dopravenou přes Hongkong dne 11. t. m.: Anglický konsul Scott obdržel šifrovanou depeši od Macdonalda ze dne 6. t. m., která praví: Naše si- tuace je zoufalá! Za deset dnů budeme bez potravin. Číňané nám nabídli, že dopraví nás do Tientsinu, ale my jame to odn ítli. Z Mandžurska. Z Vídně, 13. srpna. (T. k.) Další depeše z To- kia, ze dne 11. t. m., jež byla dána » Pol. Correspon- denz« k disposici, oznamuje: Poslední kroky Ruska v Mandžursku, zejména obsazení Niučvangu a vztý- čení ruské vlajky na budově tamního celního úřadu, jakož i zřízení ruské zatímní vlády v Niučvangu po- važuje se zde za opatření, jež ospravedlňují vyslání vojska anglického do Šangaje. Panuje zde ostatně ná- hled, že také ostatní mocnosti by mohly býti připra- veny, aby podnikli podobné kroky v jiných dílech

Anglie platí čínské vojsko. Z Londýna, 14. srpna. (T. k) »Times« ozna- mují ze Šangaje ze dne 12. srpna: Anglická vláda zapůjčila místokráli ve Vučangu 75.000 liber št. na 41/2 proc. Obnosu toho je zapotřebí, aby mohl býti vyplacen žold vojsku. Stávkáři pomocníky Číňanů. Z Marsilie, 14. srpna. (T. k) Prapor 40. pěšího pluku, jenž měl dnes odplouti do Číny, byl následkem stávky lodních topičů nucen zůstati zde. — Neustále dochází sem vojsko určené pro Čínu. Ka- árny jsou přeplněny. Následkem stávky jest 5000 přístavních dělníků a 2500 uhlonosičů bez výdělku. Výbuch v čínské prachárně. Ze Šangaje, 14. srpna. (T. k.) V čínské pracharně stal se včera večer výbuch; dosud není známo, jak veliká je škoda. Cizozemci k prachárně se nepřipouštějí. Ze Šangaje, 14 srpna. (T. k.) (Reuter.) Výbuch, jenž se v sobotu udál ve zdejším skladišti prachu byl, jak se nyní ukázalo, nepatrný. Lidský život zmařen nebyl.

Válka v jižní Africe. Lord Roberts má jednu podobnost s maršálem Moltkem, totiž on rád mnoho mlčí, takže kdo v Evropě sleduje běh války v Transvaalu, musí se silně cvičiti v kombinování. V ostatních ohledech nezdá se lord Roberts míti s Moltkem žádnou podobnost, což však mu vzhledem k povaze války za vinu přičítati nelze. Splňuje se naše předpověď, že Angličané pro velikou rozsáhlost bojiště nebudou s to Boery zmoci. Témto, ač jsou dnes číselně nejméně pětkráte slabší nežli Angličané, umožňuje rozloha země, aby postavivše na některá místa jen slabé sbory, na jiných soustředili moc, která postačí k dobytí dokonalého vítězství.

Jakou povahu měly boje, vedené od počátku července až do nynějška, o tom nejlepší vysvětlení podávají anglické úřední seznamy mrtvých a raněných, dle nichžto Angličané v této době ztratili neméně než 6853 mrtvých a raněných. Takové ztráty neměll snad ani na Tugele. A v tom nejsou zahrnuti zajatí ani nemocní, kterých při takovém honění se po vy- sočině transvaalské a za neustálého táboření takořka pod širým nebem při hladu a žízni, jistě bude ne- malý počet. V anglických listech počínají se zatím objevovati opět zprávy z boerského pramene, dlouho již pohřešované. Dle jedné z nich svedena byla mezi Lydenburgem a Middleburgem bitva, ve které Angli- čané byli se ztrátou 500 mrtvých a raněných pora- ženi. Dle jiné zprávy zvítězili Boerové též v Oranžsku a dobytí Harrismithu vyrovnali novým obsazením Heilbronu, Devillersdorpu a Francfortu. O generálech Baden Powellovi a Hamiltonovi do 3té chvíle není zpráv. Možná dosti, že lord Roberts o nich sám neví, nebo jestli ví, raději to neříká. Jejich zmizení však jest všeobecně nápadné. za těchto okolností může president Krüger s dosti velikou oprávněností prohla- šovati, že válka se skončí pro Boery příznivě. Angli- čané by zajisté rádi uzavřeli mír, kdyby to nebylo spojeno s tak přílišnou ostudou pro ně a kdy by tím celý kšeft, který zamýšleli dobytím Transvaalu udě- lati, nebyl proměněn v obrovskou finanční i mravní porážku. Z Londýna, 14. srpna. (T. k.) »R kanc.« oznamuje z Gradocku ze včerejška: Telegram »Mid- land News« z Vryburku praví, že generál Carrigton zásoby v Zeerustu spálil a ustoupil do Malmanu.

Mnoho uprchlíků přišlo do Vryburgu, který pro případ útoku je dobře vyzbrojen. Z Londýna, 14. srpna. (T. k.) »Daily Mail« oznamují z Laurenco-Marquez ze včerejška: Boerové opustili Machadodorp a obsadili mocí Water Vaalon- der. Značná část stanů a baráků v táboře Louisa Bothy u Dalmantbua poslední soboty zničena požárem. Z Londýna, 14. srpna. (T. k.) Telegram lorda Robertse z Pretorie ze včerejška praví: Gene- rálové Methuen a K tchener pronásledují dosud De- wetta a Steijna Depeše lorda Kitchenera ze dneška 8 hodin ráno ze Schoolplaatsu, 8 mil od Went. rs- doorpu praví: V uplynulé noci vyhodil Dewett tři svoje vozy do povětří. Šedesát zajatých Angli- čanů, mezi nimi jeden důstojník, unikli z tábora a vypráví, že Steijn nesmí tábor opustiti a jest pod dozorem. (Nedávno cznamovali Angličané, že jest Steijn na smrt nemocen.) Dewett prý byl nucen část svého náboje a 30 unavených koní opustiti. Zajatci potvr- zují, že Methuen ukořistil jedno dělo Dewettovo.