Strana 2. Číslo 223.

KATOLICKÉ LISTY

Dne 15. srpna 1900

Útok na knížete Čeraohorského. Rozvět- vené spiknutí anarchistické nedává spáti pokojně vůd- čím kruhům. Tak v Neapoli zdržují se dva srbští an- archisté Petrovič a Zvkovič s rakouskými pasya chtěli prý učiniti útok na knížete Černohorského. První katolík u dvora auglického. Sir Francis Plumkett, dosud u diplomatického sboru v Brusselu, nastoupí na místo Horace Rumbolda, který půjde do výslužby. Plamkett jest Irčan a asi prvním katolíkem, který od doby reformace zastupuje Anglii u cizího dvora. Válka v Afganistaně. Afganský emir zbrojí pěchoti a délostřelectvo a chce použíti zmatků čín- ských a vytrhnouti na ruské hranice, aby vyhlásil Ru- sům válku. Poněvadž tato zpráva pochází z pramene anglického, lze jí sotva věřiti.

Zprávy církevní. 25leté jubileum kněžské. Magr. dr. Mi chael Napotnik, biskup lavantský v Mariboru, slaví dnes 25leté jubileum kněžské. Primici měl 15. srpna 1875 v Konici v jižním Štýrsku. Jubilant posvětil v neděli v Mariboru nový románský chrám kláštera františkánského. Prine Max professorem? Z Basileje s oznamuje, že katolická universita ve Frýburce švý- carském vznesla na prince Maxe žádost, aby přijal professuru. Dosud určité vyjádření princovo nepřišlo, je však pochybno, že by tak učinil, poněvadž s chce věnovati duchovní správě. Na zmíněné uni- versitě působí též náš spolupracovník a krajan vdp. dr. Zapletal z řádu dominikánského.

Církevní slavnost. Dnes koná církev západní i východní přední marianský svátek, totiž památku Nanebevzstí Panny Marie. Různé názvy této slav- nosti poukazají ktomu, ža se zároveň koná pamět smrti Panny Marie, jakož i její oslava, což podle ně- kterých spisovatelů se stalo do roku 49 po naro- zení Kristově. V údolí cedronském stojí pod horou Olivetskou u Jerusaléma kaple s jeskyní, o níž se tvrdí v podání, že tam byl dočasný hrob Panny Marie. Svatyně ta byla vystavěna již ve století 4., byla však několikráte rozbořena a opět vystavena. V chrámu Páně na Strahově koná se dnes v den Nanebevst. P. Marie poutní slavnost kázáním slavnostním a pontifik. službami Božími. Chrám tento postavený olomouckým biskupam Jindř. Zdíkema králem Vladislavem II., náleží k nejrozsáhlejším v Praze. Nynější podoba má chrám tento z minulého stol. od stavitelů Marka, Cannevalli a Carlonia. Fresky na klenbách hlavní lodi jsou od Jiř. Neunherze, fresky po stěnách malovali Raab a Kromolín. Na hlavním oltáři uloženy jsou ostatky sv. Norbarta. Na veli ké kruchtě nalézají se znamenité varhany, jež se nyní přestavují a rozšiřují. Kazatelna a všecky oltáře (počtem 12) jsou od J. Lauermana z krásného českého mramoru tesány. Oltářní obrazy jsou od Fr. Balka, M. L. Willmanna, Häcinga a premonstráta Noseckého, který též v kapli sv. Uršuly fresky maloval (r. 1746).

Ku dnešní manifestaci pražských a předměstských katolíků. Na oslavu Spasitele uspořádají dnes za přízni- vého počasí katolíci král. hl. města Prahy a před- městí velikou manifestační pouť k historické soše

Marianské na památném Velikém staroměstském náměstí mezi dómem Týnským a pražskou staro bylou radnicí. Jsme pevně a nezvratně o tom přesvědčeni, že i dnešní jubilejní slavnost tato stejně skvěle se vydaří jako v předešlých letech; neboť vším prá- vem dlužno v pouti této spatřovati mohutný výraz katolického a vlasteneckého přesvědčení pražského i předměstského obyvatelstva, které, osvědčujíc ve- řejně zbožnou úctu svou k Matce Spasitelově, ne- ohroženě vyznává tím i katolické své přesvědčení vůbec. A takovýchto manifestačních projevů nelze dnes nijak podceňovati, a to jednak z té příčiny. že před časem namířeny byly útoky na historickou tuto sochu, a tím i na katolický ráz stověžaté Prahy, jednak pak z toho důvodu, že v přítomné právě době pomalu a nepozorovaně činí se pří- pravy k novému rozkolu v našem ná- rodě po stránce náboženské. Nepochybujeme v nejmenším, že katolické oby- vatelstvo Prahy a předměstí nikdy nedopustí, aby touto památnou sochou bylo kdy hnuto, tím méně pak, aby snad svévolnou a odvážnou rukou socha ta byla snad odklizena. Toto poslednější není ani možné, poněvadž by to bylo v krajním odporu s některými listinnými památkami. A co by tomu říkali zastanci a přívrženci starobylého rázu Prahy, myslí-li to ovšem s nedotknutelností tohoto rázu upřímně? Nemáme dnes vřelejšího přání, než aby vý roční tyto pouti katolíků pražských a předměst- ských nabyly pevného tvaru a co rok vždy s čet- nější účastí se opakovaly, tak aby aspoň z části nahrazeny byly v minulosti častější průvody z Týn- ského chrámu k soše Panny Marie na Staroměst- ském náměstí. S uvědomělou pýchou troufámesi tuto tvrditi, že utvrzená a zakořeněné úcta Mari- anská v srdcích českého lidu vůbec a Pražanů zvláště při horlivé bdělosti povolaných činitelů dá dojíti k takovým pravidelným poutím.

Zprávy denní. * Za příčinou oslavy 70. narozenin J. Vel. císaře a krále Františka Josefa I. pořádá rada král. hlavn. města Prahy v sobotu, dne 18. srpna 1900 o 10. hod. dop. v hlav- ním farním chrámu Panny Marie před Týnem slavné služby Boží. Před tím o půl 10. hod. dopol. téhož dne konána bude ve veliké zasedací síni na radnici staroměstské slavnostní schůze sboru obecních starších, ve které obecní zastupi- telstvo král. hl. města Prahy vzdá Jeho Milosti králi a Veličenstvu císaři v památný tento den nejodda- nější hold. K těmto slavným službám Božím pozván jest sbor obecních starších, zástupcové ústavů obec- ních, úřednictvo magistrátní a obecní, učitelstvo obec- ných a měšťanských škol pražských, c. k. priv. ozbrojené sbory měšťanské, jakož i zástupcové úřadů státních, samosprávných a církevních. — Za příčinou 70. narozenin Jeho Veličenstva slouženy budou také dne 18. srpna 1900 o 9. hod. dopol. v basilice sv. Václava na Smíchově slavné služby Boží, jichž súčastní se rada městská a obecní zastupitelstvo, okresní výbor, okresní zastupi- telstvo, jakož i veškeré místní spolky a korporace. Po slavných službách Božích odebere se z usnesení

rady městské zvláštní deputace p. starostou Aloisem Elhenickým k J. Exc. p. místodržiteli se žádostí, aby na stupních Nejvyššího trůnu tlumočil blahopřání obecního zastupitelstva, jakož i všeho obyvatelstva smíchovského. Z usnesení rady městské budou též veškeré obecní a školní budovy prapory ozdobeny, i žádají se pp. majitelové domů, aby domy své v ten den prapory ozdobili, aby oslava věkopamátného dne toho byla co nejdů stojnější. * Uctění památky zesnulého hr. Clam- Martinice. Konservativní šlechta hodlá dle zprávy »Plz. L.« příštího roku oslaviti vhodným způsobem památku svého zesnulého předáka a politika J. J. Ciam-Martinice. K oslavě déjí se prý již nyní pří- pravy. * Zasnoubení. Komtessa Marie Gabriela Or- sini Rosenbergova, dcera divisionáře hr. F. Orsini- Rosenberga zasnoubila se s hr. Theob. Jos. Černínem, majorátním pánem na Dymokurech. * J. Exc. místodržitel království Če- ského hr. Coudenhove vrátil se dnes ze své dovolené do Prahy.

Mládež realistická. Bývalí i dosavadní po- sluchači prof. Masaryka, jak z fakulty právnické, tak z filosofické, pokud suggesci p. profesora podlehli a pod její vlivem trvají, vyzna- čují se nápadnou zvláštností. Pletou se totiž velice žurnalistům do řemesla a vynikají při tom neoby- čejnou bojovností a nesnášelivostí vůči každému mínění, jež nemá approbace jejich mistra. Jak si v této své žurnalistické činnosti počínají, o tom píše »Samostatnost« ze dne 4. t. m. takto: »Od svého mistra prof. Masaryka, naučili se páni psátia mluviti o všem a ke všem... Vědět či nevědět nedělá jim obtíží a nejsnadnější jest jim nevěděta přece psát. Čtěte jen žurnalistické plody, jež tito mladí pánové z Prahy ukládají po různých listech, ku př. v Plzni, v Olomouci atd., zhrozíte se s jakou lehkomyslností ukládají tam zřejmé nesprávnosti a nepravdy a s jakou choutkou podrývají stěžejní my- šlénky českého politického života, ku př. ideu státo- právní, smysl pro domácí národní kulturu, úctu k lepší naší minulosti, snahu po plné rovnoprávnosti českého jazyka s německým atd.« (a katolictví, dodáváme), »A hrozíte se také, jak směle spolébají pánové na pohodlí svého čtenářstva v důvěře, že jich nebude kontrolovati ... Vidíme vskutku stále smutněji jaké neštěstí má národ náš s touto realistickou mládeží.

A to bohudík neumějí ti lidé ještě německy, fran- couzsky, rusky atd. a nemohou pomluvami svými zá- sobovati lity cizí, zvláště nepřátelské nám listy ví- deňské. Jak bude teprve, až i tomu se naučí. Pak také zde nejen půjdou za vzorem Masarykovým, ale budou ho v cizině u vysmívání se vlastnímu národu i předháněti.« Lichotivý tento soud pronáší se v orgánu strany radikálně pokrokové, jež se považuje za nejbližší Masarykovcům. Z naší strany bylo ovšem již nejednou na smutnou tu skutečnost uká- záno. Slova naše těžko nalézají přístupu a víry tam, kde hlava plna jest suggerované pověry o klerika- lismu. Takovými hnou snad aspoň slova z klerika- lismu dosud nepodezřelých radikálních pokrokářů. *Národní dělníci proti Iškovi. Konečně prohlédlo též národní dělnictvo ošemetnou hru, kterou provádí jistý proselyta, placený ruskými rubly, od jehož výsledku činnosti závisí další podpora. Pocho- pujeme tedy úplně zimničnou činnost jeho, aby se

on dovede si získati důvěry jejich i ve věcech chou- lostivých a dobře ví, ze které stránky jsou nejpří- stupnějšími. Ovšem jest nápravci-pedagogu dobře se obezná- miti s potřebnými podmínkami, jako jsou: organismus řeči hláskové, fysiolegie hlásek, nápravné metody výsledku uspokojivého dodělá se pak v každém pří- padě. — Zakládá-li se odchylka mluvy na nepravi- celnosti mluvidel neb jiných organických vadách, jest nevyhnutelno, aby nápravným cvičením předcházelo lékařské vyšetření a ošetření a v nutných, však říd- kých případech i operace. Od roku 1700, kdy amsterodamský lékař Jan Konrád Amman (* 1669, 1724), jenž v 19. roce věku svého promován byl na doktora lékařství, ale hnedle na to nastoupil dráhu vzdělání hluchoně- mých a již roku 1692 vydal epochální svůj spis »Šurdus kquens«, tedy od roku 1700, kdy zname- nitý a praktický tento učitel hluchoněmých vydal druhý svůj spis »Pojednání o řeči, které dotýká se nejen původu (tvoření) lidského hlasu a umění mluvy, ale podává i prostředky (návod), jak od dětství hluší a němí (tedy hluchoněmí) se učiti mohou mluvitia jak odchylky mluvy se napravují,« věnují učitelé hluchoněmých odehylkám mluvy mládeže zvláštní požornost a pokud povolání jim dovoluje, ná- pravou odchylek mluvy se zabývají.

Aby rozptýlena byla obava, která v jistých kru- zích vznikla po nedostatečném poučení se o věci, zda-li učitelé hluchoněmých snad neoprávněně neléčí, »nefušají«, podotýkám, že k docílení nebo i k ury- chlení nápravy odchylek mluvy nikdy léků nepodá- vají, ani chirurgických nástrojů neužívají. Cvičí toliko mluvidla (cvičení methodická), hlavně ta, která ne- pravidelně zasahují v mluvu (nechť je to aparát dý- chací, hlasový nebo artikulační), a dále konají s cvi- čencem zvláštní cvičení řeči, která směřují v každém případě k docílení mluvy zřetelné plynné. Nevyčer- patelni v trpělivosti konají to vše se zřetelem k in- dividualitě a šetří vůbec pravidel padagogicko-didak- tických, jak toho potřeba roku dětského káže a z po- volání učitelského také vyplývá Při metodických cvičeních užívají jako pomůcky pouze zrcadla, v němž cvičenec pozoruje polohu svých rtů a jazyka a tvoření závor mluvidel a sleduje pohyby svalů obličejových při mluvení. Úzkým koštěným no- žem, jaký slouží ku hlazení papíru, jazyk cvičenci, kde potřeba se jeví, schylují, nadzvedají neb v žá- doucí poloze udržují. Zkušenosti své i nápravné me- tody sdělili s námi v nejednom cenném praktickém spise. — V posledním desítiletí přidružili se k učitelům hluchoněmých i mnozí učiteté škol národních, zejména v Némecku a ve Vídni, kde pro nápravu odchy lek mluvy mládeže, hlavně však koktavosti, zřízeny jsou kursy veřejné, které řídí učitelé (nápravci — paeda- gogové) a potřebná methodická cvičení i cvičení řeči v nich konají.

S povděkem zaznamenávám, že i porůzní lékaři obzvláště v nejnovější době velmi horlivě se zabývají koktavostí a nejedním vědeckým spisem o ní nás obohatili. V Čechách v ohoru tom jsou činni dr. Hro- mada, jenž léčí (napravuje) koktavost vpouštěním zhu- štěného vzduchu do plic a dr. Janke, jenž užívá me- thody dr. Coěna. Dle šetření z roku 1899 bylo pouze v národních školách pražských 466 dětí s porušenou mluvou vůbec; mezi těmi bylo 77 (52 chl. a 25 d.) koktavých neb zajíkavých. Veliký ten počet dětí s ji- nými odchylkami mluvy než koktavostí vybízí zajisté i pány lékaře k pokusům o nápravu jejich, která při dobré vůli a veliké píli jest uskutečnitelna. Arci — a na to klademe důraz — jest při nápravě mluvy mládeže nevyhnutelne všem, kdo nápravu porušené mluvy k všestrannému užitku mládeže prováděti míní, důkladné obeznámení se s praksí paedagogickou. Ve příčině dědičnosti odchylek mluvy dovoluji si tuto poznámku: První mluvní vzor dítěte bývá směrodatným při vývoji mluvy hláskové. Dítě osvo- juje si z pravidla přednosti i vady svého mluvního vzoru. Poznání to vzpírá se přijati náhled novější doby, že by i odchylky mluvy byly dědičné, kde koktavé, breptavé neb jinou odchylkou mluvy posti- žené dítě má jednoho z rodiny koktavého nebo breptavého a tak dále; náhled tento dosud není opodstatněn. Není dokázáno, že by se u dítěte s nor- málními mluvidly přece byla objevila odchylka mluvy rodičů, kdyby se bylo dostalo dítěti první výchovy v jiném okolí, než v okolí svých rodičů, kdyby se řeči hláskové bylo učilo z jiných mluvících vzorů, které neměly mluvní vady rodičů. V náhledu tom utvrzují nás tyto dva příklady: Koktavé služky, dvě nemanželské děti, které ztrávily dětství u pěstounů s mluvou pravidelnou,