2
masthead
NAROVNÍ LISTY.
3
masthead
18. dubna 1913. číslo 105.
4
article
sociálního života, zvláště v oboru výchovy
Tím volební oprava zasahuje též do nábo-
ženského života obyvatelstva a proto bisku-
pové jsou povinni vysloviti o ní své mínění
Biskupové prý byli vždy pro to, aby se ši-
rokým vrstvám lidovým poskytla co nejširá
práva a jsou i dnes pro to. Musejí se však
vysloviti proti dělení země ve vzhledě ná-
rodnostním, poněvadž rodinný život obou ná-
rodností šel dosud ruku v ruce. Dělení v obo-
ru politickém, dle něhož jednotlivé národnost
mají jak při volbách, tak i ve sněmě býti od-
děleny, příčí se zájmům katolíků
z tohoto důvodu biskupové cítí se povinným
vysloviti se proti volební opravě.
Toto biskupské prohlášení bylo rozhodu
jícím pro další práce užšího výboru. Dne 17
dubna předseda dr. Leo prohlásil na počát-
ku schůze, že vzhledem „k různým událostem
další porady byly by marny a prot
schůzi končí, ponechávaje si příští schůzi svo
lati písemně. Užší výbor nedodělal své práce
nesejde se také stálý sněmovní výbor a v dů-
sledku toho nesejde se také asi haličský sněm
dokud se neodstraní překážka, kterou kato-
ličti biskupové svým prohlášením vrhli do ce-
sty volebnímu výboru.
doktor
Lea
5
article
Za hranicemi.
Tragedie Černé Hory.
Telegram, zaslaný z Cetyně srbské ti-
skové kanceláři v Bělehradě, lépe než všecko
jiné objasňuje položení u Skadru a jednán
Černé Hory i krále Nikoly. Telegram zní do-
slovně:
Zpráva cizích novin, že Černá Hora po
odchodu srbského spojeneckého vojska po-
volí v otázce Skadru, naprosto se nezakládá
na pravdě. Černá Hora, ačkolí opuštěna od
všech i každého, je si vědoma své slavné mi-
nulosti a svých ideálů, a proto v bojí vytrvá.
Možná, že Černá Hora podlehne přesile, ale
nikdy se to nestane nečestným způsobem.
který jí vnucuje evropská díplomacie, nýbrž
jen krví, neboť černá Hora v půltisícileté
temnotě balkánské nežíla od náklonností
evropské díplomacie, jež se k ní vždycky
chovala macešsky, nýbrž stála a trvala jen
prolitou krví svých nejlepších synů. Černá
Hora prohlásíla, že nabytí Skadru je podmín-
kou jejího trvání. Bez Skadru jest jí zahynout
Ona zahyne, ale jen slavně.
Jak veliká je malá Černá Hora v tomto
nejosudnějším okamžiku svých dějiní Jal
malé jsou naproti ní evropské velmoci, každá
zvlášť 1 všechny dohromadyl
Nikola
Černá Hora
Bělehrad
Jal
Skadr
zpráva cizí novina
Černá Hora
6
article
Z ruských listů.
7
article
Čarykov, bývalý velvyslanec cařihradský
podle zprávy »Ruského Slova« byl poslán na
Balkán, aby tam působil pro urovnání sporů
srbsko-bulharského a řecko-bulharského. Před
odjezdem byl na slyšení u cara. Čarykov poslední
dobou byl pouze v příkaznosti, poněvadž své
doby svým samostatným vystupováním v Caři-
hradě dělal obtíže Sazonovuí nyní tedy tent
přední diplomat slovanský opět zahajuje svon
činnost.
Podle zpráv z Paříže Rakousko a Ně-
mecko navrhovalo velmocem, aby k urychlení
jednání o mír učinily nátlak v Sofiji a uspořádaly
námořní demonstraci v Cařihradě, jestliže by Bul-
haři chtěli prorazit čataldžskou čáru a táhnout
proti Cařihradu. Některé velmoci ostře tento ná-
vrh odmrštily a Francie namitla, že Bulhaři jistě
nepůjdou proti Cařihradu, zaváží-li se Turci za-
platit válečnou náhradu, čemu se příčí zvláště
Německo. V Paříži jsou přesvědčeni, že Německo
za svou advokátskou úsluhu Turecku dá si vy-
platit dobrý honorář.
Přes všechny zprávy o protiruských
proudech v Bulharsku oficiální orgány píšou
velmi příznivě o Rusku a trvají na tom, že třeba
dbát na rady Ruska, poněvadž jeho sila je záru-
kou síly ostatních Slovanů.
Turecký denník »Tanin« vítá opatře n
Džavida paše, který ve Valoně súal albánskou
vlajku a znovu vyvěsil vlajku tureckou. Vidí
tom symbolické znamení, že účast budoucí Alba-
nie bude záviset od vůle Porty. »My hledíme na
Albanií jako na sestru, která nebude odiržena o
islamu, jinými slovy, nebude v závislosti od Bul
harska a Srbska.«
Bulhar
Turek
Čarykov
Balkán
Paříž
Rakousko
Cařihrad
Francie
Německo
Turecko
Bulharsko
Rusko
Albánie
Srbsko
9
article
Kucovalaši, tento prostičký národ, pro který
jeho rodní bratří. Rumuni, projevují tolik zájmu,
že jsou ochotní ho obětovat balkánským vítězům
jen za cenu připojení Silistrie k Rumunsku, hraje
v balkánské politice úlohu imaginární veličiny.
Rumuni sami nevědí, kolik je Kucovalachů, po-
něvadž tito pastýři jsou roztouláni po celém Bal-
káně a nikde netvoří sceleného obyvatelstva.
Pařížský vyslanec rumunský, Ghika, jich počítal
na 800.000, ale Take Jonescu počítá jich jen
400.000, ačkoli je prohlašuje za nejkulturnější živel
v Makedonii. Jich kulturnost oceňuje patrně
podle toho, že Kucovalaži mají v Makedonii 45
obecných škol, 1 progymnasium a 2 lycea v Bi-
tolji a v Solunu, kdežto Řeci tam mají 607 obec-
ných škol, 6 progymnasii, 11 lyceí a Bulhaři 764
obecných škol, 11 progymnasií a 4 gymnasia. Jiný
Rumun, Filipescu, počitá Kucovlachů 500.000. Au-
tor brožurky »Une confédération orientale«, po-
depsaný »Latin«, sbíral z pověření rumunské
vlády data o Kucovalaších a našel jich v Make-
donil 375.000. Ze 49 okresů makedonských ani
jeden není aspoň z polovice osidlen Kucovalachy.
Rumun
Take
Kucovalaž
Řek
Bulhar
Filipescu
Latin
Silistrie
Rumunsko
Bala
Makedonie
Bi
Soluna
Au
10
article
Bulharský znalec Makodonie, D. Mišev, který
byl dlouhá léta úřadníkem exarchátu, vydal do-
kumentovanou knihu »La Macédoine et la popu-
lation chrétienne«, dle níž mezi 2 miliony make-
donského obyvatelstva jest Kucovalachů jen
60—70.000, počítáme-li, že na jeden dům připadá
5 obyvatelů a kucovalašských domů v Makedonii
jest 12.067. Mišev tvrdí, že použil co nejpřes-
nějších statistických dat, aby se vyhnul omylům.
V Makedonii jest jen 5 chrámů ve správě kuco-
valašských obcí, v celém Turecku major Hube
jich zaznamenává 25. Bulharských chrámů jen
Makedonii jest 1130. Na území, zabraném Bul-
hary, jest asi 1900 kucovalašských domů; v ře-
ckých rukou zůstane asi 5000 domů, o něco méně
v rukou srbských. A přece náhradu žádají Ru-
muní jen od Bulharskal Bulharsko by po případě
i souhlasilo s církevní autonomií Kucovalachů
ale prakticky ji nelze provést, poněvadž Kuco-
valaší jsou příliš rozptýleni a nemají nikde vět-
šího centra, aby tam aspoň biskup mohl sídlet.
Školní autonomii však Bulharsko nedopustí, po-
něvadž nechce být na úrovní Turecka. Mišev na
konec dokládá, že v Bukurešti neprávem se dívají
s vysoka na Bulharsko jako méně vzdělaný kraj.
Na 100 obyvatelů případá v Bulharsku 9.3 žáků.
v Rumunsku jen 5.9, v Srbsku 4, v Řecku 3.2. To
jasně dokazuje, na jak vratkých důvodech stojí
rumunské nároky.
Makodonie
D Mišev
Mišev
Hub
Kuca
Makedonie
Turecko
Bulharsko
Bukurešť
Rumunsko
Srbsko
Řecko
Le Macédoine et le pop
11
article
Němcí o Arménii.
Němcí o Arménii.
Arménské otázky bylo za nynější války ně-
kolikráte vzpomenuto, ale zdá se, že Rusové
nechtějí sní příliš hýbat, dokud nebudou náležitě
připraveni. Arménský národ je politicky roztržen
na tři části mezi Ruskem, Tureckem a Persií.
jen společná prastará církevní organisace udržuje
jednotu národa, který během staletí i jazyk svů
změnil. Sami Arméni nemohou počítat, že by byli
s to osvobodit se a sjednotit se vlastními silami,
mohou tak učinit jen s pomocí ruskou nebo
tureckou, bude-li mít ovšem Turecko ještě někdy
tolik síly, aby dovedlo vyrvat Rusům zakavkazský
kraj, jmenovitě územi kolem Tiflisu, Jelisavetpole
a Krivaně, nejhustěji osazené Armény. Rusům
záleží na tom, aby se zmocnili strategicky a do-
pravně významného Erzerumu; tím by též pro-
vedli sjednocení Arměnů pod ruskou vlajkou
Mnoho Arménů počítá s timto řešením své bu-
doucnosti. Jiní zase, jmenovitě jich rozvětvená
národní organisace, bojující za neodvislost Arménie.
Rus
Armén
Arménie
Rusko
Turecko
Persie
Tiflis
12
article
»Dašnak cutiune, pracovali s mladolureckým ko-
mitětem v naději na pomoc Turků. Jich důvěru
v mladotureckou pomoc nezviklaly ani opětovné
řeže, které v Arménii dělali Kurdi, ani neplněné
sliby o decentralisaci Turecka. Teprve v poslední
době Arméni zase začínají se obracet k Rusku.
»Novoje Vremja« právě uveřejňuje rozhovor svého
cařihradského dopisovatele s významným armén-
ským předákem, který upozorňuje Rusy i na to-
jak do Arměnie proníkají Němci. V hluchých
koutech Arménie objevují se pod pláštíkem ame-
rických misionářů, hlásajících protestantstvo.
němečtí misionáři, kteří se nestarají tolik o ná-
boženství, kolik o agitaci pro Německo a proti
Rusku. Německo nečiní tak ze sentimentálních
důvodů, ale že má v Arménii reálné zájmy, kryté
pozadí Anatolsko-bagdadské železnice. Němci
slibují, že budou v Cařihradé působit pro utvořeni
autonomné Arménie, která by po případě byla
pod protektorátem Německa, jako bude příšti
Albanie pod protektorátem Rakouska.
Turek
Kurd
Armén
Novoj Vremja
Rus
Němec
Arménie
Turecko
Rusko
Německo
Albánie
Rakousko
13
article
Albancí a Turci.
Turek
14
article
Případ ve Valoně, sídle prozatímní vlády al-
bánské, kdež turecký generál Džavid paša opět
vztýčil tureckou vlajku místo albanské, způsobil
v Cařihradě větší dojem, než se zdá z projevů ve-
řejného mínění. Tisk turecký jeví ze šetrnosti vůči
Rakousku a Italii zdrželivost, ale, jak sděluje do-
pisovatel „Voss. Ztg.“, v rozhovorech projevuje se
celý odpor, ba možno říci nesmířitelná nenávist
vůči Albáncům. Správněji snad lze mluviti o opo-
vržení. Turci neodpustí Albancům nikdy jejich ú-
silí, postaviti v čelo nového státního útvaru kře-
sťanského knižete, poněvadž, jak Turci říkají, je
při tom možný dobrý obchod pro náčelníky al-
banských kmenů.
Všechny hanebnosti, které byly po léta Al-
banci napáchány, se nyní široce rozvádějí a ko-
nečně se také zavraždění bývalého vrchního ve-
litele skaderského Hassana Rizy otevřeně připi-
suje na vrub nynějšího velitele, Albance Essada
paše, proti němuž Turci vždy jevili hluboký od-
por, a jejž posuzují asi stejně jako jeho Hanfusem
pašou zavražděného bratra Ganiho beje, který byl
ednou z nejzločinnějších a nejzpupnějších stvů
Abdula Hamida.
Lze si představiti, dodává dopisovatel ber-
línského listu, s jakou škodolibostí mluví Turcio
budoucnosti Albanie a uvažují o obtížích, které
vzejdou Rakousku a Italii z úlohy ochránců to-
hoto polodivokého lidu.
Voss
Albánec
Turek
Hassan Riza
Gani
Hamid
Valona
Cařihrad
Rakousko
Turec
Albánie
15
article
Politická stávka v Belgii.
Liberální strana belgická snaží se v nynější
kritické době zjednati stav, jenž by umožnil socia-
listům ukončiti stávku a vládě ústup. Při opět-
ném zahájení poslanecké sněmovny ve středu na-
vrhl liberální poslanec Lorand, aby se ihned se-
stoupily sněmovní sekce ku přijetí jeho návrhu n
reformu volebního systému, a sice v tom smyslu,
že má býti voličstvo dotázáno ve formě referenda.
Toto lidové hlasování zná belgická ústava je
jako projev poradný v komunálních záležitostech.
Poněvadž se návrh nesetkal se žádným odpo-
rem, zahájí sekce hned poradu o návrhu, jenž by
snad mohl býti pro vládu a většinu zlatým mo-
stem, aby se předešlo zhoubným účinkům gene-
rální stávky, které se již účastní na 400.000 děl-
níků.
Hned jak bylo ve sněmovně zahájeno jednání
o vojenském zákoně, byl z dělnické strany podán
návrh, aby se tato záležitost odročila na 14 dní
nebo na měsíc, ježto sněmovna má se zabývati o-
fázkou, která působí krisi v zemi. V debatěo
tomto návrhu byl jako den před tím v senátě mi-
nisterský předseda velmi prudce napadán. Ze sym-
patie k dělnické straně podporuje celá levice tu-
to taktiku, která působí vládě největší rozpaky
Vůdce liberálů Hymans ujistil, že vláda bude do-
nucena za nedlouho povoliti všeobecné a rovné
hlasovací právo.
Lorand
Belgie
poslanecký sněmovna
16
article
Stávka byla znamenitě připravena a je vý-
borně organisována. V Bruselu a předměstích na
příklad mají stávkové výbory 160 místností,v
nichž se stávkující scházejí a dostávají pokyny
Vžechny schůze konají se ve dne, aby nedošlo k
nočním shlukům. Každý stávkující dostane čer-
venou legitimací, kterou musí každodenně před-
ložiti k okolkování a výsledky kontroly oznamují
se syndikátém, k nimž stávkující přísluší.
Nejzajímavější však je organisace výživy stáv-
kujících. Jsou zřízeny společné kuchyně, kde se
vaří výživné a velmi levné polévky i příkrmy z lu-
štěnín a bramborů dle receptu, vydaného stávko-
vým výborem, jenž má po ruce značné prostředky
a řídí společné nákupy. Syndikáty a podpůrné
spolky vydávají stávkujícím známky, na něž jim
pak komise potravní vydají potraviny. Ve společ-
ných kuchyních opatří se praktickým, úsporným
zařízením jedna porce oběda nebo večeře za 12
centimů, takže dělnictvo může po případě vydržeti
stávku velmi dlouho, až klerikální vláda bude do-
nucena ku povolnosti.
Z Bruselu, 17. dubna. (K. k.) Dnes zača!
exodus dítek stávkujících do Francie a Holandska
O stávkové situaci sděluje se toto: V obvodu Bo-
rinage stávkuje asi o 7500 dělníků méně, než
včera. Naproti tomu konstatuje se v Charlero
malé rozšíření hnuti. V okresu lutyšském a v
středu obvodu La Louviěre byl zjištěn malý
úbytek počtu stávkujících, celkem však zůstal po-
čet stávkujících asi na stejné výši jako včera.
Brusel
Francie
Holandsko
Bo
Charlero
Le Louviěre
17
article
Případ v Nancy.
Nancy
18
article
Velký hluk, jenž byl způsoben v Německu pr
bezvýznamnou hospodskou urážku v Naney, kde
se několik Němců v kasině vyzývavě chovalo
takže obrátili na sebe pozornost francouzské spo-
lečnosti již tím, že chtěli platit německými penězí
načež nepříjemným způsobem vyprovozeni až n
nádraží, aniž jim bylo ostatně vážně ublíženo, způ-
sobil ve Francii překvapení a odpor. Francouzský
tisk většinou klidně odmítá způsob, jakým v chau-
vinistických německých listech byla tato příhod
neomaleně zveličena a využita ke štvaní proti
francouzskému národu, k čemuž se v málo za-
střené formě snížil i státní sekretář zahraničních
záležitostí Jagow svou řečí v říšském sněmu ně-
meckém.
„Temps“ píše: „Tato bezvýznamná příhod
nezpůsobí samozřejmě žádné obtíže. Nemůže ji
pro svou povahu míti žádného následku. Ale způ-
sob, jakým německý tisk jí využil, zasluhuje, aby
byl podržen v paměti. Zatím, co říšská vláda po-
užívá svého práva, aby ohromně zvýšila svou vo-
jenskou moc, německý tisk překrucuje pravdu, aby
si zjednal strojenou příležitost ku prudkému útoku
proti Francii.
My Čechové dovedeme si dobře představit
psychologický moment celé příhody. Provokační
drzost soukmenovců říšskoněmeckých provokaterů
v Nancy máme často příležitost pozorovati hodně
z blízka.
Čechové! Zaveďme všeobecně jednotný
a dobrovolnou disciplinou výhradný ná-
rodní kolek český, vydaný Národní radou
českou ve prospěch souměrné podpory
nejdůležitějších účelů celonárodních vůbee
a menšinových zvláště. Konej každý, samo-
správné a peněžní korporace, spolky
jednotlivci také zde svou národní povin
nost! Národní kolky a účtenky kupujte
místních prodejnách.
Němec
Temps
Čecho
Německo
Naney
Francie
Nancy
19
article
XXX. sjezd lékařů-internistů
ve Wiesbadenu.
14. až 20. dubna.
Releruje MUDr. Ota Haněl.
XXX. sjezd lékařů-internistů
ve Wiesbadenu.
14. až 20. dubna.
Releruje MUDr. Ota Haněl.
Zahajovací řeč Penzoldova dvou instituci
sjezdových se dotýkala: týdenníku sjezdem zalo-
ženého — »Kongressblatt — jenž v život vyvolán
dnešní »mnchopsavostí« lékařskou (v Německu)
má praktikovi podati svědomitý a pečlivě roztří-
děný přehled všech opravdových pokroků interní
mediciny. List vžil se a došel vřelého přijetí na
všech stranách, — ne tak instituce úruhá, komise
pro zkoušení léčiv. Přepečliví — zvláště o zdravi
svých kapes —— továrníci léčiv »obohacují« ročně
spoustami nových praeparátů léčebný arsenál ná
a dobrá polovina z těch »novinek« jsou podle
přidaných jím prospektů hotovou panaceí; je těžko
lékaři vyznati se v tom pralese dnešních jmen
(namnoze hodně fantastických) a přípravků, oce-
niti je, věřiti jim. Na sbírání zkušeností u každé
z těch novinek praktik jen trochu zaměstnaný
času nemá, dodaná mu ťovárnou literatura pěje
přirozeně jenom hymny — a tak padá do koše
mnohdy zrno i pleva. Komise kongresová třídi
nově se objevivší i starší praeparáty na positivní.
dubiosní a negativní — pokud účinku prospekty
jejich slibovaného se týče. — Po obvyklých for-
maliích Meyer (Vídeň) začíná vlastní sjezdovou
práci referátem »O podstatě a léčení ho-
rečky«.
MUDr
Haněl
Meyer
Wiesbaden
Německo
Vídeň
20
article
Vznik tělesné teploty podmíněn je chemickými
procesy, v těle se neustále odehrávajícími, roz-
kladem i synthesou: jimi z materiálu do orga-
nismu buď uvedeného nebo v něm nahromaděného
teplo se uvolňuje, uvolněné z těla sálál Jediný
pohled na rozmanitost každodenního života stačí
aby vzbudil přesvědčení, že obě tyto iase, vznik
tepla jako proces chemický a jeho sálání, zjev to
fysikální, má-li — jak tomu u teplokrevných tvorů
skutečně je, teplota tělesná zůstatí na určitě, kon-
stantní výši, nutně podmiňují existenci nějakého
ústředi regulačního, centra, které zvý-
šeným sáláním při nadbytku a vice versa úsporou
při nedostatečném vývinu tepla v organismu vy-
rovnává kolísání. Ve kterých partiích mozku tote
regulační centrum dlužno hledati, je jenom při-
bližně známo; podle analogie ústředí druhých, pro
dýchání a j. soudíme, že centra ta jsou dvě, ve
svých funkcích antadonistická i ústředí pro teplo
jako regulátor vzniku tepla a ústředí pro chlad.
které řídí sálání. Dráždidlem pro obě tato ústřed
jsou nejen změny teploty nebo účinky fysikáln
(mechanické, elektrické] na povrch těla působící
ale i látky chemické, uvnitř těla vzniklé či do
organismu uvedené. Dokud činnost těchto ústředi
je ve vzájemné rovnováze, tělo zachovává svoji
»normální« teplotu; nastala-li však porucha,
už ve směru produkce či ve smyslu sálání tepla
organismus buď horečkou projevuje toto vy-
rušení z rovnováhy nebo kollapsem, t. j. ab-
normním snížením tělesné teploty-
Je tedy horečka výrazem zvýšené dráždivosti.
či chcete-li jinak »stavu podráždění« centra te-
pelného při současně snížené dráždivostí ústředí
pro chlad. Populárně vzato: při zvýšené výrobě
menší odbyt tepla.
21
article
V životě praktickém nejčastější příčinou to-
hoto zjevu bývají t. zv. toxiny, produkty bakte-
rielního původu: kroužíce v krvi, dráždí centrum
tepelné, tělesná teplota stoupá, ale centrum samo
při té své zvýšené činnosti záhy propadá oslabení.
umdlévání. Nejmarkantněji to patrno z chování se
prostředků »teplotu snižujících« u zdravého
chorého. Studená lázeň, prostředek při léčbě tylu
osvědčený, u zdravého člověka jenom na krátkdu
dobu dovede snížití teplotu jeho těla: u nemoc-
ného účinek ten celé hodiny přetrvá. — Pokud
antipyretik se týče, lze je rozděliti dle jich účinku
na dvě skupiny! jednu, která produkci tepla sni-
žuje uklidněním centra tepelného, druhou, která
na centrum sálání působí. Pro praktika všal
v prvé řadě při jich upotřebení na váhu padá
že — horečka je obranným prostředkem orga-
nismu proti vpádu bakterlít skrupulósně tu třeba
odvažovati kdy třeba, nutno začíti se snižováním
temperatury a do jaké míry.
Fysiologa vystřídává klinik: Krehl (Heidel-
berk) se stanoviska internisty pozoruje denn
nolísání tělesné teploty, které mnohdy i na lidech
normálních a ždravých pozoroval v rozsahu nad
naše ustálené názory vysokém.
Se stanoviska praktika sama se namítá
důležitou je otázka, odkud. ze kterých pramenů
to nadbytečné teplo vzniká. Bílkoviny, uhlo-
hydráty a tuky jsou tři skupiny naší výživy
které z nich na produkci tepelného plus se
záčastní a do jaké míry? Bývalo dogmatem, že
v horečce spotřeba látek dusíkatých, bilkovin
značně stoupá a tím že podminéno slábnutí
hubnutí horečkou stížených. Novější pozorování
však ukázala, že spotřeba bílkovin není o nic
jenom o nepatrné procento větší v horečce nežli
při výživě v teplotách normálních probíhající
Tuky a hlavně uhlohydráty jsou to, na jichž účet
z největší části produkce tepla se děje.
Krehl
Heidel
Tuka
22
article
Za místo, kde se odehrává ona nadpro-
dukce tepla, platívalo výhradně svalstvo: i tu
nová zkoumání provedla opravu. Pravda, jistá
část přebytečného tepla vzniká ve svalstvu, ale
valným jeho zdrojem jsou velké žlázy břišní,
hlavně játra, jejichž zásoba glykogenu spálen
propadá.
Systém nervový a z toho pak zase
hlavně sympatické nervstvo mohutně zasáhá do
procesů při horečce se odehrávajícíchi po jeho
dráhách přenáší se podráždění ústředí tepelného
na velké žlázy břišní, jejichž zvýšená chemická
činnost pak onen rozruch na burse výživy tělesné
vyvolává, který ve zvýšeném obratu, spotřebě
pozůstává a jako horečka se manifestuje.
Pro therapii horečky z toho všeho násle-
dujei v prvé řadě dlužno vzíti zřetel na výživu
nemocného. Tu nepadá na váhu, jako dřív vy-
žadováno, hlavně krytí spotřeby bílkovin: uhlo-
hydráty a z nich ty nejsnáze stravitelné a zase
ještě v úpravě žaludek co nejdříve opouštějící
v dávkách malých, ale častějších, a pak něco
tuků — to jsou kardinální požadavky pro racio-
nelní výživu horečných stavů.
Z prostředků teplotu snižujících v popředí
stojí procedury hydriatické, studené lázně, pokud
a kde jich ovšem lze užiti. Podávání antipyretil
třeba odvážiti na zlatých vážkáchi na každé
stoupnutí teploty míti po ruce ihned prostředek
chemický k jejímu snížení, je mnohdy nejen ne-
místné, ale přímo škodlivé ..
(Zdá se mi, že tento poslední řádek spíše
obecenstvu třeba opakovati, nežli lékaři: od tě
doby, co antipyrin, aspírin a jiné ty — pyriny
obecenstvu jsou dosažitelny, stalo se užtvání jich
skoro už modou. Pozn. referenta.)
23
article
Ze severovýchodních Čech.
Ze severovýchodních Čech.
V Hradci Králové, 16. dubna.
(Sjezd strany svobodomyslné v Novém Městě nad
M. — Valná hromada textilníků a hospodářská
krise v severovýchodních Čechách. — Výroba smy-
renských koberců v Hradci Králové. — Propagace
hudby „Palackého čítárnou“. — Požár továrny. —
Divadlo sdružených měst východočeských.)
Sjezd stoupenců národní strany svobodomyslné
v Novém Městě nad M. koná se 4. května.
Sjezdu zúčastní se příslušníci strany z volební sku-
piny 23 a 24. Mimo jiné promluví na sjezdu posl.
dr. Karel Kramář o politické situaci. Očekává se
veliká účast, takže sjezd bude míti ráz manife-
stační.
Palacký
Požár
doktor
Kramář
Čechy
Hradec Králové
Nový město
Nový město nad M
divadlo sdružený město
24
article
Čeští průmyslníci textilní konají v
neděli 20. dubna svou valnou hromadu v Hradei
Králové. Při poslední valné hromadě byla proje-
vena naděje v příznivý obrat konjunktury. Ale prá-
vě na počátku obratu, kdy zdálo se, že dob
zhoubné krise je překonána, vznikla zápletka bal-
kánská. Jakou úlohu hrálo Rakousko v těchto
událostech, je známo. Ale není snad dobře známo,
jakých ohromných škod utrpělo české textilnictví
jak hospodářský život v severovýchodních Čechách
je rozvrácen a jak bezútěšny jsou vyhlídky do bu-
doucnosti. Čeští textilníci mají dnes právo žalovat
a je jisto, že letošní valná hromada přinese smutné
dokumenty válečného dobrodružství. Málo kd
cítí se důsledky zápletek tak jako v severovýchod-
ních Čechách, v obvodu silně průmyslovém. Továr-
ny jsou nezaměstnány a tento stav přímo děsivě
obráží se v bídě dělnictva, v rozvratu drobných
živnosti, odkázaných převážně na konsum drobné-
ho lidu. Všecka podnikavost klesla na nejnižš
možnou míru, výroba se redukuje skoro ve všech
oborech. Češti textilníci nemohou mlčeti a maj
povinnost v zájmu průmyslu a v zájmu celého ho-
spodářského života promluviti
Firma K. V. Skuherský v Hradci Králové
zařídila vlastní výrobu smyrenských kober-
ců, z pravé smyrenské vlny vázaných. Koberce
vyrábí dle vzorů vlastních, ale také dle originál-
ních vzorů objednatele. Je to první závod toh
druhu na českém venkově.
V Skuherský
Hradei Králové
Rakousko
Čechy
Hradec Králové
25
article
Palackého čítárna v Hradci Králové
učinila v letošní zimní saisoně pokus s abonent-
ními koncerty, aby vzbudila zájem pro hudebnt
umění, jež povážlivě na českém venkově ztrác
půdu. Dosud uspořádány byly tři koncerty s pěk-
ným úspěchem. V pondělí a v úterý koncertovala
Česká filharmonie. Ačkoliv jsou hospodářské po-
měry tak nesmírně neutěšené, přece jen projevilo
se dosti zájmu a účast jmenovitě při abonentním
koncertu byla velmi pěkná. Palackého čitárn
ujala se dobrého úkolu. Při systematickém a orga-
nickém postupu poskytuje se záruka účelné pro-
pagace umění na venkově, ale je dána zároveř
možnost ozdravění poměrů. Jako všade jinde, tal
i v Hradci je obecenstvo přetěžováno různým
uměleckými produkcemi, které nejen že jsou dra-
hé, ale také leckdy bezcenné. Organisace abonent-
ních koncertů předem vylučuje tyto nevýhody, ale
umožňuje venkovskému obyvatelstvu, vzdálenému
velkých kulturních a uměleckých středisk, skuteč-
ně umělecké požitky. Příklad hradecký může býti
vzpruhou pro jiná krajská města. Znamenal by
také pro české umělce mnoho. Vylučuje předen
materialní neúspěchy
V úterý dopoledne vznikl oheň v továrně n
harmonia v Hradci Králové, přináležející firmě
R. Pajkr. Požár rychle se rozšířil a způsobí
značné škody. Na místo požáru dostavilo se místní
hasičstvo a oddíl vojska. Jak se dovídáme, výrob
zastavena nebude.
Palacký
Pajkr
Hradec Králové
Český filharmonie
Hradec
26
article
Divadlo sdružených měst výcho
dočeských má před sebou olázku ředitelskou
Jak známo, ředitelování p. Frýdovo má ráz jed-
noročního provisoria. Koncem letošní saisony kon-
čí provisorium a má býti zvolen nový-ředitel, even-
tuelně zjednána nová forma vedení divadla vý-
chodočeských měst pro léta další. Dívadlo v po-
sledních letech prožívalo krisi. Zdálo se už, že
podnik tak slibně p. Lacinou započatý, ztroskolá.
vzdor pozoruhodnému zájmu obecenstva. Umělecké
kvality neodpovídaly původním snahám a přáním.
existenční nejistota, časté krise, střídání předních
sil, to vše mohlo působiti rozkladně a ničiti upřím-
ný zájem i obětavost východočeských měst. Dou-
fejme, že ústřední komise letos konečně vyvede
východočeské divadlo z bludiště, v němž mrhalo
se energií i nadšením, hodným jen velké věci, a že
definitivním uspořádáním otázky ředitelské postaví
i divadlo na pevnou basis. Na cestě z provisoria
do provisoria konečně by vyprchalo nadšení i trpě-
livost. Přáli bychom sí, aby výsledek konkursu
ředitelského přesvědčil, že v Čechách jsou diva-
delní ředitelé, kteří vedle uměleckých schopno-
stí mají také zdravý obchodní rozhled, náležitou
seriosnost, jež zaručuje stanovení pevných hranie
mezi uměním a obchodem. Dobře řízené východo-
české divadlo bude pro schopného člověka aktiv-
ním podníkem a pro umění zárukou. A nic jinéh
M. I
východočeské obecenstvo nechce.
Frýdův
Lacina
Čechy
27
article
Ze strany.
Ze strany.
Krajinská konference žívnostnictva XX. sku-
piny volební koná se v neděli dne 20. t. m
3. hod. odpol. v Kralupech n. Vlt. v hotělu
»Slavia«. Programi 1. Rozprava o finančních před-
lohách, t. zv. malý finanční plán. 2. Rozho v o
o volbě členů komise pro daň výděl-
kovou a osobní. 3. Rozhovor o důle-
žitých a časových otázkách živno-
sťenských. Konference zúčastní se na jisto
říšský poslanec dr. E. Koerner. který podá vý-
klad o malém finančním plánu. Všechny prgani-
sace nár. strany svobodomyslné v XX. vol. skup.
se žádají, aby tuto konferenci delegáty svých
živnostenských odborů určitě obeslaly.
doktor
E Koerner
Kralupy
Vltava
Slavia
28
article
Demní zprávy.
Demní zprávy.
— Večerní, totiž sprostší vydání » Práva
Lidu« přineslo včera tento znamenitý vtip
na srbský bojkot a české »měšťákye:
Český továrník: To je hloupé, že Srbové
chtějí boykotovat vžecko rakouské zboží, tedy
i české firmy. Já už měl s několika vídeňskými
firmami ujednány provise za to, že budu jejich
zboží vozit do Srbska pod svou českou firmoul
Takhle bagatelisovat a sesměšňovat srb-
ský bojkot a ohrožení i českého vývozu na
Balkán dovedou i nejhloupější a nejvíc
štváčské vídeňské listy, ba právě ty »vá-
lečné« také, jako »mírové« »Právo Lidu«.
Až ti nenávidění čeští fabrikanti budou musit
zavřít svoje továrny a propustit všechny
soudruhy, budou se tito ve své nezaměstna-
nosti aspoň moci baviti vtipy z večerníku
»Práva Lidu«.
— Politická schůze v Bělé u Bezděze.
Městská rada v Bělé u B. svolává na úterý
22. dubna na 8. hod. večerní do Sokolovny
veřejnou schůzi, při níž promluví „O malé
finančním plánu“ říšský poslanec pan
PhDr. Zdeněk Tobolka.
Srba
PhDr
Tobolka
Srbsko
Balkán
Bělá u Bezděz
Bělá u B
29
article
— Češí čechům. Ve feuilletonu našeho večer-
ního listu z 9. dubna poukázali jsme na nebezpeč
nové obrany, jíž mají býti vystaveny pohraniční
kraje našeho severu, dosavadními boji o své ná-
rodní bytí beztak těžce zkoušené. Toto nebezpečí
vzniklo z akce některých českých cizineckých
sdružení. Péčí těchto korporací má býti vydána
reklamní brožura v 10.000 výlíscích nákladem nej-
méně 3000 K, která má za účel přivábiti Němee
z říše do našeho království, jmenovitě do sever-
ních jeho oblastí. Pojízeří a Českého ráje. Aufo-
nomní korporace okresů, jež z této očekávané ná-
vštěvy cizineů nejvydatučji mají těžiti, byly vy-
bídnuty, aby náklad tento uhradily. Jak jsme již
v úvaze svrchu zmíněné byli uvedli, uvolily se
pouze některé z těchto korporací složiti určitou
část nákladů. Stalo se, že cizinecká sdružení po-
stavila směrodatné činitelo před hotovou událost
nezkoumavší, souhlasí-li s touto akcí čili nic a odů-
vodaila svůj krok výhodami jedině hospodářskými
Než podnik narazil na tuhý odpor oné částí na
veřejnosti, jež prospěch národní staví nad pro-
spěchy hospodářské, Některé autonomní korporace
z téže příčiny odmítly spolupůsobiti na tomto díle
a z kruhů turistických ozval se velmi důrazný pro-
test proti novému podnikání. Na jedné straně svá
děti s Němectvem nejtužší boje a na druhé lákati
je jako spásonosné živly do nejkrásnějších oblast
naší země, nebylo uznáno ani za taktické, ani z
národa našeho důstojné. Nelze sice spoléhati, že
by brožura, byť i po tisících rozhozená po něme-
ckých zemích, rázem k nám přivábila proudy tu-
ristů ze sousedící říše. V tomto směru nelze spa-
třovati náhlé nebyzpečí pro naže ohrožené území
Němectv
30
article
Po jiné stránce může však krok cizineckých svaze
natropiti zla. Což, chopí-li se věci naši odpůrci,
aby vyvodili z ní posudky o národní naší nejen
hrdosti, sle celé povazel Nebude nesnadno vylíčití
nás jako bojovníky za národní práva, skládající
svoji chrabrou zhraň před německým — grošem.
A dějiny? Nemluví-li, kterak že se vyvíjel český
strom, očkovaný německým štěpením? Proto do-
ufáme, že dojde k nutné výměně názorů o této
věci dříve, než chystaná brožura se rozletí pře
hranice.
— Pan P. F. Krejčí, chef a zakladatel známého
velkoobchodu s kávou na Smíchově, zemský po-
slanec nár. strany svobodomyslné atd., slaví dne
21. t. m. své 70. narozeniny.
— Z Českého učení pro vědy politické. Dne
přednáší ředitel plynárny V. Vaigl „O plynáre
nách“, po obě hodiny, od 7—9 hod., na právnícké
iakultě proti Rudolfinu.
V Vaigl
Smíchov
Český učený pro věda
Rudolfinum
31
article
— K „uměleckému orodu“ p. K. Burriana, kte-
rý je rodem Čech, uměleckou výchovou Němec, dle
hlasu srdce dobrý Rakušan a před úřady saský
státní občan, pravým kontrastem je — jak ně-
mecké listy sdělují — profesor na vysoké škole
výtvarných umění ve Výmaru Albin Egger-
Li snz, který právě v těchto dnech podal ředi-
telství ústavu žádost za propuštěnou a motivoval
ji rovněž uměleckým svým credem, jež však vypa-
dá poněkud jinak než ono Burrianovo. Tento umě-
lec uvádí ve své žádosti, že touha po otčině žene
jej do rodné země, kde umění jeho vzalo svýj
vznik a kde jedině je »jeho svět«. Vzdálenost od-
nímá mu všechnu uměleckou tvořivost — „meine
künstlerische Art wurzelt ganz und gar in der
Heimat“. Dojista pozoruhodný protějšek k „mezl-
národnímu tenoristovi“,
Městská komise zdravotní konala schůzi
dne 9. dubna t. r. za předsednictví I. náměstka
starostova dra. Kašpara. Z učiněných sdělení
vyjímáme následující: V příčině stavby měst-
ské jubilejní nemocnice referoval fysik,
že podařilo se, hlavně přičiněním star, náměstka
dra. Kašpara, nalézli dostatečné úhrady pro za-
hájení stavby pavilonu tnfekčního, takže bylo již
naň vypsáno řízení ofertní a lhůtou do 11. t. m.
po jejímž uplynutí bude možno se stavbou započíti.
Na členství v komisi zdravotní resignovav-
šimu býv. lékárníkovi Ph. Mg. R. Golle-
rovi vysloveno komisí plné uznání a bude mu
ještě se strany presidia zvláštní dík tlumočen.
K Burrian
Němec
Rakušan
Albin Egger
Kašpar
R Goll
Čechy
vysoký škola výtvarný uměný v Výmar
32
article
Vzhledem na podnět c. k. místodržitelství ze dne
21. března t. r. jednáno obšírně o zřízení ško-
ly pro ošetřovatelky nemocných. V
dotyčném výnosu místodržitelském akcentováno
že nedokonalosti v oboru ošetřování nemocných
a nedostatek ošetřovatelek z povolání stávají se
nápadnými a že zkušenostmi z války balkánské
přišlo se k poznání, jak nutno, by ve válce po ruce
byl dostatečný počet dokonale vycvičených oše-
třovatelek z povolání, jakož i přiměřeně vzděla-
ných, tělesně zdatných sil výpomocných. Za úče-
lem tím doporučuje místodržitelství důtklivě, by
při větších nemocnicích zřízeny byly ku praktl-
ckému i theoretickému výcviku ošetřovatelek ško-
ly, v nichž by musilo systemutické theoreticko-
praktické vyučování trvati 1 rok. Po dobu tuto
nutno bylo by, aby v učebním roce a potom ná-
sledující jednoroční praktické službě na zkoušku,
žačky bydlely a stravovaly se v nemocníci. Ná-
hradou za bezplatný výcvik a náklad za byta
stravování byly by potom povinny po několik let
působiti za přiměřenou mzdu ve veřejné službě
ošetřovatelské, Školám takovým ochotna byla by
správa státní poskytnouti přiměřené subvence. Pro
33
article
zvýšenou potřebu za poměrů mimořádných (válek,
epidemií) jest nutno přibrati k ošetřovatelkámr
povolání dobrovolné výpomocné sily oše-
třovatelské, jichž výcvik omezil by se na
kratší vyučovací kurs. Na výnos tento sděleno
bylo c. k. místodržitelství, že v projektu městské
jubilejní nemocnice obsažena jest již škola ošetře-
vatelek s internátem i místnostmi vyučovacími, je-
již aktivování jest již též sborem ob. starších
schváleno. Jelikož pak první pavilon nemocnice
pravděpodobně již na přesrok se obloží, hodlal
fysik navrhnouti, by škola ošetřovatelská zřízena
byla již nyní, aby při otevření prvního pavilonu
byl již civilní školený personál ošetřovatelský k
disposici. K návrhu fysikovu usnesla se pak rada
městská, by fysikátu uloženo bylo, by do 3 měsíců
vypracoval a předložil radě městské návrh orga-
nísace městské školy pro ošetřovatelky. Fysik za-
mýšli pak ze stavu ošetřovatelek vytvořiti nové
sociální povolání pro dívky s náležitým předběž-
ným vzděláním, jež by náležitě byly vyškolenya
tomu přiměřeně honorovány. Nám. dr. Kašpar
vítal popud fysikův a akcentoval potřebu dobrých
českých světských ošetřovatelek, jichž jeví sev
doktor
Kašpar
městský jubilejní nemocnice
34
article
Praze cítelný nedostatek, I se stanoviska národ-
ního a slíbil projekt co nejvíce podporovati. V dal-
ším referoval fysik o zřizení školy pro des-
infektory, již stát uvolil se rovněž subven-
covati až do výše polovice nákladu, škola zaří-
zena bude jakožto internát při městské stanici
desinfekční, frekventanti přijímáni budou za plat.
jejž hraditi budou obce a okresy, jež si svůj per-
sonál k vyškolení pro službu desinfekční vyšlou.
Po schválení fysikem navržené kvalifikace
žadatelů na 1 resp. 2 místa městských
zvěrolékařů schůze skončena.
— Z pražské komise hospodářské, konané
včera za předsednictví p. náměstka cís. r. Schrött-
ra. Václavu Horákovi dáno povolení k opětnému
postavení říčních lázní při ostrově Štvanici za do-
savadních podmínek. — Fr. Plašilovi, hostinskému
v čp. 109-IV., povoleno zříditi hostinskou zahrád-
ku na chodníku před zmíněným domem. — Povolen
potřebný náklad na opravu veřejného pisoiru pod
Kamenným mostem na Kampě a na zřízení zá-
bradlí podél stavební parcely č. 1060 v ulici Sku-
herského v Praze VII. — Spolku pro pěstování her
české mládeže v Praze darováno 10 vozů písku
s dovozem na dětské hřiště na Letně.
Horák
Plašil
Praha
Francie
Kampa
35
article
— Jednotu českých úř. aut. civ. geometrů ze-
mí koruny České v Praze svolává na neděli dne
20. t. m. o 1/211. hod. dopolední do místnosti Úpr-
kovy dvorany v hotelu „Slavie“ v Brně mani-
lestační sjezd úř. aut. civ. geometrů z Mo-
ravy a Slezska. Program: Jednání o stavovských
otázkách a referát p. inž. Bedřicha Fürsta: „O
stanovisku úř. aut. civ. geometrůk
aut. inž. komorám.“ Přítomnost všech p.
kolegů velice nutnal
— Sociologická sekce překládá definitivně svá
cvičení na soboty od 3—5 hodin odpoledne. Za-
hájení tuto sobotu dne 19. t. m. Referát člena
sekce p. Novotného „O bytové otázce v Žižkově“
(Veleslavinová 96. II. p.)
— Jednota filosofícká koná schůzi v pondělr
dne 21. dubna 1913 o 71/4 hodině večerní v Kle-
mentinu č. III. Pořad: Přednáška prof. dra. J. Pe-
ška: Filosofický kongres v Praze r. 1868.
Ing
Fürst
komora
Novotný
profesor
doktor
Praha
Brno
Slezsko
Žižkov
kla
Slavia
36
article
— Sjezd českých přírodozpytců a lékařů. z
Vídně, 17. dubna. (K. k.) Ministerstvo vojenství
dovolilo k žádosti organisačního výboru V. sjezdu
českých přírodozpytců a lékařů, který bude o Let-
nicích 1914 zasedati v Praze, vojenským lékařům
zúčastniti se vědeckých prací tohoto sjezdu, při
němž bude také zřízen zvláštní odbor pro vojen-
ské zdravotnictví
— Velikým je náklad, který nese obranná
jednota Matice Osvěty lidové pro knížectví tě-
šínské v Pol. Ostravě na stavbu a zařizování če-
ského reálného gymnasia v Orlové. Kromě toho
postavila budovy pro čtyří obecné školy v ohro-
žených obcích Slezska a vydržuje 20 mateřských
školek po celém Těšínsku. Česká veřejnostil Šle-
chetný příznivče! Věnuj svou pozornost českému
lidu slezskému a přispěj Matici Osvěty lidové da-
rem na její veliká vydání. Slavné korporace, spol-
ky a jednotlivci, přihlaste se za zakládající členy
M. O. L., která zašle vám nádherně provedené
diplomy s pohledem na „ostravské peklo“. Pří-
spěvky zasílejte na adresu: „Matice Osvěty lidové
v Polské Ostravě“ ve Slezsku. Žádejte lístky pošt
spořitelny. Dík předem za vše vzdávají vám če-
ské dětí slezské.
Vídeň
Praha
Pola . Ostrava
Orlová
Slezsko
Těšínsko
Ostrava