ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ca166050-8ff0-11dd-997d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 72, place 95, org 10, work 4
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NAROVNÍ LISTY.
3 masthead
18. dubna 1913. číslo 105.
4 article
sociálního života, zvláště v oboru výchovy Tím volební oprava zasahuje též do nábo- ženského života obyvatelstva a proto bisku- pové jsou povinni vysloviti o ní své mínění Biskupové prý byli vždy pro to, aby se ši- rokým vrstvám lidovým poskytla co nejširá práva a jsou i dnes pro to. Musejí se však vysloviti proti dělení země ve vzhledě ná- rodnostním, poněvadž rodinný život obou ná- rodností šel dosud ruku v ruce. Dělení v obo- ru politickém, dle něhož jednotlivé národnost mají jak při volbách, tak i ve sněmě býti od- děleny, příčí se zájmům katolíků z tohoto důvodu biskupové cítí se povinným vysloviti se proti volební opravě. Toto biskupské prohlášení bylo rozhodu jícím pro další práce užšího výboru. Dne 17 dubna předseda dr. Leo prohlásil na počát- ku schůze, že vzhledem „k různým událostem další porady byly by marny a prot schůzi končí, ponechávaje si příští schůzi svo lati písemně. Užší výbor nedodělal své práce nesejde se také stálý sněmovní výbor a v dů- sledku toho nesejde se také asi haličský sněm dokud se neodstraní překážka, kterou kato- ličti biskupové svým prohlášením vrhli do ce- sty volebnímu výboru.
doktor Lea
5 article
Za hranicemi. Tragedie Černé Hory. Telegram, zaslaný z Cetyně srbské ti- skové kanceláři v Bělehradě, lépe než všecko jiné objasňuje položení u Skadru a jednán Černé Hory i krále Nikoly. Telegram zní do- slovně: Zpráva cizích novin, že Černá Hora po odchodu srbského spojeneckého vojska po- volí v otázce Skadru, naprosto se nezakládá na pravdě. Černá Hora, ačkolí opuštěna od všech i každého, je si vědoma své slavné mi- nulosti a svých ideálů, a proto v bojí vytrvá. Možná, že Černá Hora podlehne přesile, ale nikdy se to nestane nečestným způsobem. který jí vnucuje evropská díplomacie, nýbrž jen krví, neboť černá Hora v půltisícileté temnotě balkánské nežíla od náklonností evropské díplomacie, jež se k ní vždycky chovala macešsky, nýbrž stála a trvala jen prolitou krví svých nejlepších synů. Černá Hora prohlásíla, že nabytí Skadru je podmín- kou jejího trvání. Bez Skadru jest jí zahynout Ona zahyne, ale jen slavně. Jak veliká je malá Černá Hora v tomto nejosudnějším okamžiku svých dějiní Jal malé jsou naproti ní evropské velmoci, každá zvlášť 1 všechny dohromadyl
Nikola Černá Hora Bělehrad Jal Skadr zpráva cizí novina Černá Hora
6 article
Z ruských listů.
7 article
Čarykov, bývalý velvyslanec cařihradský podle zprávy »Ruského Slova« byl poslán na Balkán, aby tam působil pro urovnání sporů srbsko-bulharského a řecko-bulharského. Před odjezdem byl na slyšení u cara. Čarykov poslední dobou byl pouze v příkaznosti, poněvadž své doby svým samostatným vystupováním v Caři- hradě dělal obtíže Sazonovuí nyní tedy tent přední diplomat slovanský opět zahajuje svon činnost. Podle zpráv z Paříže Rakousko a Ně- mecko navrhovalo velmocem, aby k urychlení jednání o mír učinily nátlak v Sofiji a uspořádaly námořní demonstraci v Cařihradě, jestliže by Bul- haři chtěli prorazit čataldžskou čáru a táhnout proti Cařihradu. Některé velmoci ostře tento ná- vrh odmrštily a Francie namitla, že Bulhaři jistě nepůjdou proti Cařihradu, zaváží-li se Turci za- platit válečnou náhradu, čemu se příčí zvláště Německo. V Paříži jsou přesvědčeni, že Německo za svou advokátskou úsluhu Turecku dá si vy- platit dobrý honorář. Přes všechny zprávy o protiruských proudech v Bulharsku oficiální orgány píšou velmi příznivě o Rusku a trvají na tom, že třeba dbát na rady Ruska, poněvadž jeho sila je záru- kou síly ostatních Slovanů. Turecký denník »Tanin« vítá opatře n Džavida paše, který ve Valoně súal albánskou vlajku a znovu vyvěsil vlajku tureckou. Vidí tom symbolické znamení, že účast budoucí Alba- nie bude záviset od vůle Porty. »My hledíme na Albanií jako na sestru, která nebude odiržena o islamu, jinými slovy, nebude v závislosti od Bul harska a Srbska.«
Bulhar Turek Čarykov Balkán Paříž Rakousko Cařihrad Francie Německo Turecko Bulharsko Rusko Albánie Srbsko
9 article
Kucovalaši, tento prostičký národ, pro který jeho rodní bratří. Rumuni, projevují tolik zájmu, že jsou ochotní ho obětovat balkánským vítězům jen za cenu připojení Silistrie k Rumunsku, hraje v balkánské politice úlohu imaginární veličiny. Rumuni sami nevědí, kolik je Kucovalachů, po- něvadž tito pastýři jsou roztouláni po celém Bal- káně a nikde netvoří sceleného obyvatelstva. Pařížský vyslanec rumunský, Ghika, jich počítal na 800.000, ale Take Jonescu počítá jich jen 400.000, ačkoli je prohlašuje za nejkulturnější živel v Makedonii. Jich kulturnost oceňuje patrně podle toho, že Kucovalaži mají v Makedonii 45 obecných škol, 1 progymnasium a 2 lycea v Bi- tolji a v Solunu, kdežto Řeci tam mají 607 obec- ných škol, 6 progymnasii, 11 lyceí a Bulhaři 764 obecných škol, 11 progymnasií a 4 gymnasia. Jiný Rumun, Filipescu, počitá Kucovlachů 500.000. Au- tor brožurky »Une confédération orientale«, po- depsaný »Latin«, sbíral z pověření rumunské vlády data o Kucovalaších a našel jich v Make- donil 375.000. Ze 49 okresů makedonských ani jeden není aspoň z polovice osidlen Kucovalachy.
Rumun Take Kucovalaž Řek Bulhar Filipescu Latin Silistrie Rumunsko Bala Makedonie Bi Soluna Au
10 article
Bulharský znalec Makodonie, D. Mišev, který byl dlouhá léta úřadníkem exarchátu, vydal do- kumentovanou knihu »La Macédoine et la popu- lation chrétienne«, dle níž mezi 2 miliony make- donského obyvatelstva jest Kucovalachů jen 60—70.000, počítáme-li, že na jeden dům připadá 5 obyvatelů a kucovalašských domů v Makedonii jest 12.067. Mišev tvrdí, že použil co nejpřes- nějších statistických dat, aby se vyhnul omylům. V Makedonii jest jen 5 chrámů ve správě kuco- valašských obcí, v celém Turecku major Hube jich zaznamenává 25. Bulharských chrámů jen Makedonii jest 1130. Na území, zabraném Bul- hary, jest asi 1900 kucovalašských domů; v ře- ckých rukou zůstane asi 5000 domů, o něco méně v rukou srbských. A přece náhradu žádají Ru- muní jen od Bulharskal Bulharsko by po případě i souhlasilo s církevní autonomií Kucovalachů ale prakticky ji nelze provést, poněvadž Kuco- valaší jsou příliš rozptýleni a nemají nikde vět- šího centra, aby tam aspoň biskup mohl sídlet. Školní autonomii však Bulharsko nedopustí, po- něvadž nechce být na úrovní Turecka. Mišev na konec dokládá, že v Bukurešti neprávem se dívají s vysoka na Bulharsko jako méně vzdělaný kraj. Na 100 obyvatelů případá v Bulharsku 9.3 žáků. v Rumunsku jen 5.9, v Srbsku 4, v Řecku 3.2. To jasně dokazuje, na jak vratkých důvodech stojí rumunské nároky.
Makodonie D Mišev Mišev Hub Kuca Makedonie Turecko Bulharsko Bukurešť Rumunsko Srbsko Řecko Le Macédoine et le pop
11 article Němcí o Arménii.
Němcí o Arménii. Arménské otázky bylo za nynější války ně- kolikráte vzpomenuto, ale zdá se, že Rusové nechtějí sní příliš hýbat, dokud nebudou náležitě připraveni. Arménský národ je politicky roztržen na tři části mezi Ruskem, Tureckem a Persií. jen společná prastará církevní organisace udržuje jednotu národa, který během staletí i jazyk svů změnil. Sami Arméni nemohou počítat, že by byli s to osvobodit se a sjednotit se vlastními silami, mohou tak učinit jen s pomocí ruskou nebo tureckou, bude-li mít ovšem Turecko ještě někdy tolik síly, aby dovedlo vyrvat Rusům zakavkazský kraj, jmenovitě územi kolem Tiflisu, Jelisavetpole a Krivaně, nejhustěji osazené Armény. Rusům záleží na tom, aby se zmocnili strategicky a do- pravně významného Erzerumu; tím by též pro- vedli sjednocení Arměnů pod ruskou vlajkou Mnoho Arménů počítá s timto řešením své bu- doucnosti. Jiní zase, jmenovitě jich rozvětvená národní organisace, bojující za neodvislost Arménie.
Rus Armén Arménie Rusko Turecko Persie Tiflis
12 article
»Dašnak cutiune, pracovali s mladolureckým ko- mitětem v naději na pomoc Turků. Jich důvěru v mladotureckou pomoc nezviklaly ani opětovné řeže, které v Arménii dělali Kurdi, ani neplněné sliby o decentralisaci Turecka. Teprve v poslední době Arméni zase začínají se obracet k Rusku. »Novoje Vremja« právě uveřejňuje rozhovor svého cařihradského dopisovatele s významným armén- ským předákem, který upozorňuje Rusy i na to- jak do Arměnie proníkají Němci. V hluchých koutech Arménie objevují se pod pláštíkem ame- rických misionářů, hlásajících protestantstvo. němečtí misionáři, kteří se nestarají tolik o ná- boženství, kolik o agitaci pro Německo a proti Rusku. Německo nečiní tak ze sentimentálních důvodů, ale že má v Arménii reálné zájmy, kryté pozadí Anatolsko-bagdadské železnice. Němci slibují, že budou v Cařihradé působit pro utvořeni autonomné Arménie, která by po případě byla pod protektorátem Německa, jako bude příšti Albanie pod protektorátem Rakouska.
Turek Kurd Armén Novoj Vremja Rus Němec Arménie Turecko Rusko Německo Albánie Rakousko
13 article
Albancí a Turci.
Turek
14 article
Případ ve Valoně, sídle prozatímní vlády al- bánské, kdež turecký generál Džavid paša opět vztýčil tureckou vlajku místo albanské, způsobil v Cařihradě větší dojem, než se zdá z projevů ve- řejného mínění. Tisk turecký jeví ze šetrnosti vůči Rakousku a Italii zdrželivost, ale, jak sděluje do- pisovatel „Voss. Ztg.“, v rozhovorech projevuje se celý odpor, ba možno říci nesmířitelná nenávist vůči Albáncům. Správněji snad lze mluviti o opo- vržení. Turci neodpustí Albancům nikdy jejich ú- silí, postaviti v čelo nového státního útvaru kře- sťanského knižete, poněvadž, jak Turci říkají, je při tom možný dobrý obchod pro náčelníky al- banských kmenů. Všechny hanebnosti, které byly po léta Al- banci napáchány, se nyní široce rozvádějí a ko- nečně se také zavraždění bývalého vrchního ve- litele skaderského Hassana Rizy otevřeně připi- suje na vrub nynějšího velitele, Albance Essada paše, proti němuž Turci vždy jevili hluboký od- por, a jejž posuzují asi stejně jako jeho Hanfusem pašou zavražděného bratra Ganiho beje, který byl ednou z nejzločinnějších a nejzpupnějších stvů Abdula Hamida. Lze si představiti, dodává dopisovatel ber- línského listu, s jakou škodolibostí mluví Turcio budoucnosti Albanie a uvažují o obtížích, které vzejdou Rakousku a Italii z úlohy ochránců to- hoto polodivokého lidu.
Voss Albánec Turek Hassan Riza Gani Hamid Valona Cařihrad Rakousko Turec Albánie
15 article
Politická stávka v Belgii. Liberální strana belgická snaží se v nynější kritické době zjednati stav, jenž by umožnil socia- listům ukončiti stávku a vládě ústup. Při opět- ném zahájení poslanecké sněmovny ve středu na- vrhl liberální poslanec Lorand, aby se ihned se- stoupily sněmovní sekce ku přijetí jeho návrhu n reformu volebního systému, a sice v tom smyslu, že má býti voličstvo dotázáno ve formě referenda. Toto lidové hlasování zná belgická ústava je jako projev poradný v komunálních záležitostech. Poněvadž se návrh nesetkal se žádným odpo- rem, zahájí sekce hned poradu o návrhu, jenž by snad mohl býti pro vládu a většinu zlatým mo- stem, aby se předešlo zhoubným účinkům gene- rální stávky, které se již účastní na 400.000 děl- níků. Hned jak bylo ve sněmovně zahájeno jednání o vojenském zákoně, byl z dělnické strany podán návrh, aby se tato záležitost odročila na 14 dní nebo na měsíc, ježto sněmovna má se zabývati o- fázkou, která působí krisi v zemi. V debatěo tomto návrhu byl jako den před tím v senátě mi- nisterský předseda velmi prudce napadán. Ze sym- patie k dělnické straně podporuje celá levice tu- to taktiku, která působí vládě největší rozpaky Vůdce liberálů Hymans ujistil, že vláda bude do- nucena za nedlouho povoliti všeobecné a rovné hlasovací právo.
Lorand Belgie poslanecký sněmovna
16 article
Stávka byla znamenitě připravena a je vý- borně organisována. V Bruselu a předměstích na příklad mají stávkové výbory 160 místností,v nichž se stávkující scházejí a dostávají pokyny Vžechny schůze konají se ve dne, aby nedošlo k nočním shlukům. Každý stávkující dostane čer- venou legitimací, kterou musí každodenně před- ložiti k okolkování a výsledky kontroly oznamují se syndikátém, k nimž stávkující přísluší. Nejzajímavější však je organisace výživy stáv- kujících. Jsou zřízeny společné kuchyně, kde se vaří výživné a velmi levné polévky i příkrmy z lu- štěnín a bramborů dle receptu, vydaného stávko- vým výborem, jenž má po ruce značné prostředky a řídí společné nákupy. Syndikáty a podpůrné spolky vydávají stávkujícím známky, na něž jim pak komise potravní vydají potraviny. Ve společ- ných kuchyních opatří se praktickým, úsporným zařízením jedna porce oběda nebo večeře za 12 centimů, takže dělnictvo může po případě vydržeti stávku velmi dlouho, až klerikální vláda bude do- nucena ku povolnosti. Z Bruselu, 17. dubna. (K. k.) Dnes zača! exodus dítek stávkujících do Francie a Holandska O stávkové situaci sděluje se toto: V obvodu Bo- rinage stávkuje asi o 7500 dělníků méně, než včera. Naproti tomu konstatuje se v Charlero malé rozšíření hnuti. V okresu lutyšském a v středu obvodu La Louviěre byl zjištěn malý úbytek počtu stávkujících, celkem však zůstal po- čet stávkujících asi na stejné výši jako včera.
Brusel Francie Holandsko Bo Charlero Le Louviěre
17 article
Případ v Nancy.
Nancy
18 article
Velký hluk, jenž byl způsoben v Německu pr bezvýznamnou hospodskou urážku v Naney, kde se několik Němců v kasině vyzývavě chovalo takže obrátili na sebe pozornost francouzské spo- lečnosti již tím, že chtěli platit německými penězí načež nepříjemným způsobem vyprovozeni až n nádraží, aniž jim bylo ostatně vážně ublíženo, způ- sobil ve Francii překvapení a odpor. Francouzský tisk většinou klidně odmítá způsob, jakým v chau- vinistických německých listech byla tato příhod neomaleně zveličena a využita ke štvaní proti francouzskému národu, k čemuž se v málo za- střené formě snížil i státní sekretář zahraničních záležitostí Jagow svou řečí v říšském sněmu ně- meckém. „Temps“ píše: „Tato bezvýznamná příhod nezpůsobí samozřejmě žádné obtíže. Nemůže ji pro svou povahu míti žádného následku. Ale způ- sob, jakým německý tisk jí využil, zasluhuje, aby byl podržen v paměti. Zatím, co říšská vláda po- užívá svého práva, aby ohromně zvýšila svou vo- jenskou moc, německý tisk překrucuje pravdu, aby si zjednal strojenou příležitost ku prudkému útoku proti Francii. My Čechové dovedeme si dobře představit psychologický moment celé příhody. Provokační drzost soukmenovců říšskoněmeckých provokaterů v Nancy máme často příležitost pozorovati hodně z blízka. Čechové! Zaveďme všeobecně jednotný a dobrovolnou disciplinou výhradný ná- rodní kolek český, vydaný Národní radou českou ve prospěch souměrné podpory nejdůležitějších účelů celonárodních vůbee a menšinových zvláště. Konej každý, samo- správné a peněžní korporace, spolky jednotlivci také zde svou národní povin nost! Národní kolky a účtenky kupujte místních prodejnách.
Němec Temps Čecho Německo Naney Francie Nancy
19 article XXX. sjezd lékařů-internistů ve Wiesbadenu. 14. až 20. dubna. Releruje MUDr. Ota Haněl.
XXX. sjezd lékařů-internistů ve Wiesbadenu. 14. až 20. dubna. Releruje MUDr. Ota Haněl. Zahajovací řeč Penzoldova dvou instituci sjezdových se dotýkala: týdenníku sjezdem zalo- ženého — »Kongressblatt — jenž v život vyvolán dnešní »mnchopsavostí« lékařskou (v Německu) má praktikovi podati svědomitý a pečlivě roztří- děný přehled všech opravdových pokroků interní mediciny. List vžil se a došel vřelého přijetí na všech stranách, — ne tak instituce úruhá, komise pro zkoušení léčiv. Přepečliví — zvláště o zdravi svých kapes —— továrníci léčiv »obohacují« ročně spoustami nových praeparátů léčebný arsenál ná a dobrá polovina z těch »novinek« jsou podle přidaných jím prospektů hotovou panaceí; je těžko lékaři vyznati se v tom pralese dnešních jmen (namnoze hodně fantastických) a přípravků, oce- niti je, věřiti jim. Na sbírání zkušeností u každé z těch novinek praktik jen trochu zaměstnaný času nemá, dodaná mu ťovárnou literatura pěje přirozeně jenom hymny — a tak padá do koše mnohdy zrno i pleva. Komise kongresová třídi nově se objevivší i starší praeparáty na positivní. dubiosní a negativní — pokud účinku prospekty jejich slibovaného se týče. — Po obvyklých for- maliích Meyer (Vídeň) začíná vlastní sjezdovou práci referátem »O podstatě a léčení ho- rečky«.
MUDr Haněl Meyer Wiesbaden Německo Vídeň
20 article
Vznik tělesné teploty podmíněn je chemickými procesy, v těle se neustále odehrávajícími, roz- kladem i synthesou: jimi z materiálu do orga- nismu buď uvedeného nebo v něm nahromaděného teplo se uvolňuje, uvolněné z těla sálál Jediný pohled na rozmanitost každodenního života stačí aby vzbudil přesvědčení, že obě tyto iase, vznik tepla jako proces chemický a jeho sálání, zjev to fysikální, má-li — jak tomu u teplokrevných tvorů skutečně je, teplota tělesná zůstatí na určitě, kon- stantní výši, nutně podmiňují existenci nějakého ústředi regulačního, centra, které zvý- šeným sáláním při nadbytku a vice versa úsporou při nedostatečném vývinu tepla v organismu vy- rovnává kolísání. Ve kterých partiích mozku tote regulační centrum dlužno hledati, je jenom při- bližně známo; podle analogie ústředí druhých, pro dýchání a j. soudíme, že centra ta jsou dvě, ve svých funkcích antadonistická i ústředí pro teplo jako regulátor vzniku tepla a ústředí pro chlad. které řídí sálání. Dráždidlem pro obě tato ústřed jsou nejen změny teploty nebo účinky fysikáln (mechanické, elektrické] na povrch těla působící ale i látky chemické, uvnitř těla vzniklé či do organismu uvedené. Dokud činnost těchto ústředi je ve vzájemné rovnováze, tělo zachovává svoji »normální« teplotu; nastala-li však porucha, už ve směru produkce či ve smyslu sálání tepla organismus buď horečkou projevuje toto vy- rušení z rovnováhy nebo kollapsem, t. j. ab- normním snížením tělesné teploty- Je tedy horečka výrazem zvýšené dráždivosti. či chcete-li jinak »stavu podráždění« centra te- pelného při současně snížené dráždivostí ústředí pro chlad. Populárně vzato: při zvýšené výrobě menší odbyt tepla.
21 article
V životě praktickém nejčastější příčinou to- hoto zjevu bývají t. zv. toxiny, produkty bakte- rielního původu: kroužíce v krvi, dráždí centrum tepelné, tělesná teplota stoupá, ale centrum samo při té své zvýšené činnosti záhy propadá oslabení. umdlévání. Nejmarkantněji to patrno z chování se prostředků »teplotu snižujících« u zdravého chorého. Studená lázeň, prostředek při léčbě tylu osvědčený, u zdravého člověka jenom na krátkdu dobu dovede snížití teplotu jeho těla: u nemoc- ného účinek ten celé hodiny přetrvá. — Pokud antipyretik se týče, lze je rozděliti dle jich účinku na dvě skupiny! jednu, která produkci tepla sni- žuje uklidněním centra tepelného, druhou, která na centrum sálání působí. Pro praktika všal v prvé řadě při jich upotřebení na váhu padá že — horečka je obranným prostředkem orga- nismu proti vpádu bakterlít skrupulósně tu třeba odvažovati kdy třeba, nutno začíti se snižováním temperatury a do jaké míry. Fysiologa vystřídává klinik: Krehl (Heidel- berk) se stanoviska internisty pozoruje denn nolísání tělesné teploty, které mnohdy i na lidech normálních a ždravých pozoroval v rozsahu nad naše ustálené názory vysokém. Se stanoviska praktika sama se namítá důležitou je otázka, odkud. ze kterých pramenů to nadbytečné teplo vzniká. Bílkoviny, uhlo- hydráty a tuky jsou tři skupiny naší výživy které z nich na produkci tepelného plus se záčastní a do jaké míry? Bývalo dogmatem, že v horečce spotřeba látek dusíkatých, bilkovin značně stoupá a tím že podminéno slábnutí hubnutí horečkou stížených. Novější pozorování však ukázala, že spotřeba bílkovin není o nic jenom o nepatrné procento větší v horečce nežli při výživě v teplotách normálních probíhající Tuky a hlavně uhlohydráty jsou to, na jichž účet z největší části produkce tepla se děje.
Krehl Heidel Tuka
22 article
Za místo, kde se odehrává ona nadpro- dukce tepla, platívalo výhradně svalstvo: i tu nová zkoumání provedla opravu. Pravda, jistá část přebytečného tepla vzniká ve svalstvu, ale valným jeho zdrojem jsou velké žlázy břišní, hlavně játra, jejichž zásoba glykogenu spálen propadá. Systém nervový a z toho pak zase hlavně sympatické nervstvo mohutně zasáhá do procesů při horečce se odehrávajícíchi po jeho dráhách přenáší se podráždění ústředí tepelného na velké žlázy břišní, jejichž zvýšená chemická činnost pak onen rozruch na burse výživy tělesné vyvolává, který ve zvýšeném obratu, spotřebě pozůstává a jako horečka se manifestuje. Pro therapii horečky z toho všeho násle- dujei v prvé řadě dlužno vzíti zřetel na výživu nemocného. Tu nepadá na váhu, jako dřív vy- žadováno, hlavně krytí spotřeby bílkovin: uhlo- hydráty a z nich ty nejsnáze stravitelné a zase ještě v úpravě žaludek co nejdříve opouštějící v dávkách malých, ale častějších, a pak něco tuků — to jsou kardinální požadavky pro racio- nelní výživu horečných stavů. Z prostředků teplotu snižujících v popředí stojí procedury hydriatické, studené lázně, pokud a kde jich ovšem lze užiti. Podávání antipyretil třeba odvážiti na zlatých vážkáchi na každé stoupnutí teploty míti po ruce ihned prostředek chemický k jejímu snížení, je mnohdy nejen ne- místné, ale přímo škodlivé .. (Zdá se mi, že tento poslední řádek spíše obecenstvu třeba opakovati, nežli lékaři: od tě doby, co antipyrin, aspírin a jiné ty — pyriny obecenstvu jsou dosažitelny, stalo se užtvání jich skoro už modou. Pozn. referenta.)
23 article Ze severovýchodních Čech.
Ze severovýchodních Čech. V Hradci Králové, 16. dubna. (Sjezd strany svobodomyslné v Novém Městě nad M. — Valná hromada textilníků a hospodářská krise v severovýchodních Čechách. — Výroba smy- renských koberců v Hradci Králové. — Propagace hudby „Palackého čítárnou“. — Požár továrny. — Divadlo sdružených měst východočeských.) Sjezd stoupenců národní strany svobodomyslné v Novém Městě nad M. koná se 4. května. Sjezdu zúčastní se příslušníci strany z volební sku- piny 23 a 24. Mimo jiné promluví na sjezdu posl. dr. Karel Kramář o politické situaci. Očekává se veliká účast, takže sjezd bude míti ráz manife- stační.
Palacký Požár doktor Kramář Čechy Hradec Králové Nový město Nový město nad M divadlo sdružený město
24 article
Čeští průmyslníci textilní konají v neděli 20. dubna svou valnou hromadu v Hradei Králové. Při poslední valné hromadě byla proje- vena naděje v příznivý obrat konjunktury. Ale prá- vě na počátku obratu, kdy zdálo se, že dob zhoubné krise je překonána, vznikla zápletka bal- kánská. Jakou úlohu hrálo Rakousko v těchto událostech, je známo. Ale není snad dobře známo, jakých ohromných škod utrpělo české textilnictví jak hospodářský život v severovýchodních Čechách je rozvrácen a jak bezútěšny jsou vyhlídky do bu- doucnosti. Čeští textilníci mají dnes právo žalovat a je jisto, že letošní valná hromada přinese smutné dokumenty válečného dobrodružství. Málo kd cítí se důsledky zápletek tak jako v severovýchod- ních Čechách, v obvodu silně průmyslovém. Továr- ny jsou nezaměstnány a tento stav přímo děsivě obráží se v bídě dělnictva, v rozvratu drobných živnosti, odkázaných převážně na konsum drobné- ho lidu. Všecka podnikavost klesla na nejnižš možnou míru, výroba se redukuje skoro ve všech oborech. Češti textilníci nemohou mlčeti a maj povinnost v zájmu průmyslu a v zájmu celého ho- spodářského života promluviti Firma K. V. Skuherský v Hradci Králové zařídila vlastní výrobu smyrenských kober- ců, z pravé smyrenské vlny vázaných. Koberce vyrábí dle vzorů vlastních, ale také dle originál- ních vzorů objednatele. Je to první závod toh druhu na českém venkově.
V Skuherský Hradei Králové Rakousko Čechy Hradec Králové
25 article
Palackého čítárna v Hradci Králové učinila v letošní zimní saisoně pokus s abonent- ními koncerty, aby vzbudila zájem pro hudebnt umění, jež povážlivě na českém venkově ztrác půdu. Dosud uspořádány byly tři koncerty s pěk- ným úspěchem. V pondělí a v úterý koncertovala Česká filharmonie. Ačkoliv jsou hospodářské po- měry tak nesmírně neutěšené, přece jen projevilo se dosti zájmu a účast jmenovitě při abonentním koncertu byla velmi pěkná. Palackého čitárn ujala se dobrého úkolu. Při systematickém a orga- nickém postupu poskytuje se záruka účelné pro- pagace umění na venkově, ale je dána zároveř možnost ozdravění poměrů. Jako všade jinde, tal i v Hradci je obecenstvo přetěžováno různým uměleckými produkcemi, které nejen že jsou dra- hé, ale také leckdy bezcenné. Organisace abonent- ních koncertů předem vylučuje tyto nevýhody, ale umožňuje venkovskému obyvatelstvu, vzdálenému velkých kulturních a uměleckých středisk, skuteč- ně umělecké požitky. Příklad hradecký může býti vzpruhou pro jiná krajská města. Znamenal by také pro české umělce mnoho. Vylučuje předen materialní neúspěchy V úterý dopoledne vznikl oheň v továrně n harmonia v Hradci Králové, přináležející firmě R. Pajkr. Požár rychle se rozšířil a způsobí značné škody. Na místo požáru dostavilo se místní hasičstvo a oddíl vojska. Jak se dovídáme, výrob zastavena nebude.
Palacký Pajkr Hradec Králové Český filharmonie Hradec
26 article
Divadlo sdružených měst výcho dočeských má před sebou olázku ředitelskou Jak známo, ředitelování p. Frýdovo má ráz jed- noročního provisoria. Koncem letošní saisony kon- čí provisorium a má býti zvolen nový-ředitel, even- tuelně zjednána nová forma vedení divadla vý- chodočeských měst pro léta další. Dívadlo v po- sledních letech prožívalo krisi. Zdálo se už, že podnik tak slibně p. Lacinou započatý, ztroskolá. vzdor pozoruhodnému zájmu obecenstva. Umělecké kvality neodpovídaly původním snahám a přáním. existenční nejistota, časté krise, střídání předních sil, to vše mohlo působiti rozkladně a ničiti upřím- ný zájem i obětavost východočeských měst. Dou- fejme, že ústřední komise letos konečně vyvede východočeské divadlo z bludiště, v němž mrhalo se energií i nadšením, hodným jen velké věci, a že definitivním uspořádáním otázky ředitelské postaví i divadlo na pevnou basis. Na cestě z provisoria do provisoria konečně by vyprchalo nadšení i trpě- livost. Přáli bychom sí, aby výsledek konkursu ředitelského přesvědčil, že v Čechách jsou diva- delní ředitelé, kteří vedle uměleckých schopno- stí mají také zdravý obchodní rozhled, náležitou seriosnost, jež zaručuje stanovení pevných hranie mezi uměním a obchodem. Dobře řízené východo- české divadlo bude pro schopného člověka aktiv- ním podníkem a pro umění zárukou. A nic jinéh M. I východočeské obecenstvo nechce.
Frýdův Lacina Čechy
27 article Ze strany.
Ze strany. Krajinská konference žívnostnictva XX. sku- piny volební koná se v neděli dne 20. t. m 3. hod. odpol. v Kralupech n. Vlt. v hotělu »Slavia«. Programi 1. Rozprava o finančních před- lohách, t. zv. malý finanční plán. 2. Rozho v o o volbě členů komise pro daň výděl- kovou a osobní. 3. Rozhovor o důle- žitých a časových otázkách živno- sťenských. Konference zúčastní se na jisto říšský poslanec dr. E. Koerner. který podá vý- klad o malém finančním plánu. Všechny prgani- sace nár. strany svobodomyslné v XX. vol. skup. se žádají, aby tuto konferenci delegáty svých živnostenských odborů určitě obeslaly.
doktor E Koerner Kralupy Vltava Slavia
28 article Demní zprávy.
Demní zprávy. — Večerní, totiž sprostší vydání » Práva Lidu« přineslo včera tento znamenitý vtip na srbský bojkot a české »měšťákye: Český továrník: To je hloupé, že Srbové chtějí boykotovat vžecko rakouské zboží, tedy i české firmy. Já už měl s několika vídeňskými firmami ujednány provise za to, že budu jejich zboží vozit do Srbska pod svou českou firmoul Takhle bagatelisovat a sesměšňovat srb- ský bojkot a ohrožení i českého vývozu na Balkán dovedou i nejhloupější a nejvíc štváčské vídeňské listy, ba právě ty »vá- lečné« také, jako »mírové« »Právo Lidu«. Až ti nenávidění čeští fabrikanti budou musit zavřít svoje továrny a propustit všechny soudruhy, budou se tito ve své nezaměstna- nosti aspoň moci baviti vtipy z večerníku »Práva Lidu«. — Politická schůze v Bělé u Bezděze. Městská rada v Bělé u B. svolává na úterý 22. dubna na 8. hod. večerní do Sokolovny veřejnou schůzi, při níž promluví „O malé finančním plánu“ říšský poslanec pan PhDr. Zdeněk Tobolka.
Srba PhDr Tobolka Srbsko Balkán Bělá u Bezděz Bělá u B
29 article
— Češí čechům. Ve feuilletonu našeho večer- ního listu z 9. dubna poukázali jsme na nebezpeč nové obrany, jíž mají býti vystaveny pohraniční kraje našeho severu, dosavadními boji o své ná- rodní bytí beztak těžce zkoušené. Toto nebezpečí vzniklo z akce některých českých cizineckých sdružení. Péčí těchto korporací má býti vydána reklamní brožura v 10.000 výlíscích nákladem nej- méně 3000 K, která má za účel přivábiti Němee z říše do našeho království, jmenovitě do sever- ních jeho oblastí. Pojízeří a Českého ráje. Aufo- nomní korporace okresů, jež z této očekávané ná- vštěvy cizineů nejvydatučji mají těžiti, byly vy- bídnuty, aby náklad tento uhradily. Jak jsme již v úvaze svrchu zmíněné byli uvedli, uvolily se pouze některé z těchto korporací složiti určitou část nákladů. Stalo se, že cizinecká sdružení po- stavila směrodatné činitelo před hotovou událost nezkoumavší, souhlasí-li s touto akcí čili nic a odů- vodaila svůj krok výhodami jedině hospodářskými Než podnik narazil na tuhý odpor oné částí na veřejnosti, jež prospěch národní staví nad pro- spěchy hospodářské, Některé autonomní korporace z téže příčiny odmítly spolupůsobiti na tomto díle a z kruhů turistických ozval se velmi důrazný pro- test proti novému podnikání. Na jedné straně svá děti s Němectvem nejtužší boje a na druhé lákati je jako spásonosné živly do nejkrásnějších oblast naší země, nebylo uznáno ani za taktické, ani z národa našeho důstojné. Nelze sice spoléhati, že by brožura, byť i po tisících rozhozená po něme- ckých zemích, rázem k nám přivábila proudy tu- ristů ze sousedící říše. V tomto směru nelze spa- třovati náhlé nebyzpečí pro naže ohrožené území
Němectv
30 article
Po jiné stránce může však krok cizineckých svaze natropiti zla. Což, chopí-li se věci naši odpůrci, aby vyvodili z ní posudky o národní naší nejen hrdosti, sle celé povazel Nebude nesnadno vylíčití nás jako bojovníky za národní práva, skládající svoji chrabrou zhraň před německým — grošem. A dějiny? Nemluví-li, kterak že se vyvíjel český strom, očkovaný německým štěpením? Proto do- ufáme, že dojde k nutné výměně názorů o této věci dříve, než chystaná brožura se rozletí pře hranice. — Pan P. F. Krejčí, chef a zakladatel známého velkoobchodu s kávou na Smíchově, zemský po- slanec nár. strany svobodomyslné atd., slaví dne 21. t. m. své 70. narozeniny. — Z Českého učení pro vědy politické. Dne přednáší ředitel plynárny V. Vaigl „O plynáre nách“, po obě hodiny, od 7—9 hod., na právnícké iakultě proti Rudolfinu.
V Vaigl Smíchov Český učený pro věda Rudolfinum
31 article
— K „uměleckému orodu“ p. K. Burriana, kte- rý je rodem Čech, uměleckou výchovou Němec, dle hlasu srdce dobrý Rakušan a před úřady saský státní občan, pravým kontrastem je — jak ně- mecké listy sdělují — profesor na vysoké škole výtvarných umění ve Výmaru Albin Egger- Li snz, který právě v těchto dnech podal ředi- telství ústavu žádost za propuštěnou a motivoval ji rovněž uměleckým svým credem, jež však vypa- dá poněkud jinak než ono Burrianovo. Tento umě- lec uvádí ve své žádosti, že touha po otčině žene jej do rodné země, kde umění jeho vzalo svýj vznik a kde jedině je »jeho svět«. Vzdálenost od- nímá mu všechnu uměleckou tvořivost — „meine künstlerische Art wurzelt ganz und gar in der Heimat“. Dojista pozoruhodný protějšek k „mezl- národnímu tenoristovi“, Městská komise zdravotní konala schůzi dne 9. dubna t. r. za předsednictví I. náměstka starostova dra. Kašpara. Z učiněných sdělení vyjímáme následující: V příčině stavby měst- ské jubilejní nemocnice referoval fysik, že podařilo se, hlavně přičiněním star, náměstka dra. Kašpara, nalézli dostatečné úhrady pro za- hájení stavby pavilonu tnfekčního, takže bylo již naň vypsáno řízení ofertní a lhůtou do 11. t. m. po jejímž uplynutí bude možno se stavbou započíti. Na členství v komisi zdravotní resignovav- šimu býv. lékárníkovi Ph. Mg. R. Golle- rovi vysloveno komisí plné uznání a bude mu ještě se strany presidia zvláštní dík tlumočen.
K Burrian Němec Rakušan Albin Egger Kašpar R Goll Čechy vysoký škola výtvarný uměný v Výmar
32 article
Vzhledem na podnět c. k. místodržitelství ze dne 21. března t. r. jednáno obšírně o zřízení ško- ly pro ošetřovatelky nemocných. V dotyčném výnosu místodržitelském akcentováno že nedokonalosti v oboru ošetřování nemocných a nedostatek ošetřovatelek z povolání stávají se nápadnými a že zkušenostmi z války balkánské přišlo se k poznání, jak nutno, by ve válce po ruce byl dostatečný počet dokonale vycvičených oše- třovatelek z povolání, jakož i přiměřeně vzděla- ných, tělesně zdatných sil výpomocných. Za úče- lem tím doporučuje místodržitelství důtklivě, by při větších nemocnicích zřízeny byly ku praktl- ckému i theoretickému výcviku ošetřovatelek ško- ly, v nichž by musilo systemutické theoreticko- praktické vyučování trvati 1 rok. Po dobu tuto nutno bylo by, aby v učebním roce a potom ná- sledující jednoroční praktické službě na zkoušku, žačky bydlely a stravovaly se v nemocníci. Ná- hradou za bezplatný výcvik a náklad za byta stravování byly by potom povinny po několik let působiti za přiměřenou mzdu ve veřejné službě ošetřovatelské, Školám takovým ochotna byla by správa státní poskytnouti přiměřené subvence. Pro
33 article
zvýšenou potřebu za poměrů mimořádných (válek, epidemií) jest nutno přibrati k ošetřovatelkámr povolání dobrovolné výpomocné sily oše- třovatelské, jichž výcvik omezil by se na kratší vyučovací kurs. Na výnos tento sděleno bylo c. k. místodržitelství, že v projektu městské jubilejní nemocnice obsažena jest již škola ošetře- vatelek s internátem i místnostmi vyučovacími, je- již aktivování jest již též sborem ob. starších schváleno. Jelikož pak první pavilon nemocnice pravděpodobně již na přesrok se obloží, hodlal fysik navrhnouti, by škola ošetřovatelská zřízena byla již nyní, aby při otevření prvního pavilonu byl již civilní školený personál ošetřovatelský k disposici. K návrhu fysikovu usnesla se pak rada městská, by fysikátu uloženo bylo, by do 3 měsíců vypracoval a předložil radě městské návrh orga- nísace městské školy pro ošetřovatelky. Fysik za- mýšli pak ze stavu ošetřovatelek vytvořiti nové sociální povolání pro dívky s náležitým předběž- ným vzděláním, jež by náležitě byly vyškolenya tomu přiměřeně honorovány. Nám. dr. Kašpar vítal popud fysikův a akcentoval potřebu dobrých českých světských ošetřovatelek, jichž jeví sev
doktor Kašpar městský jubilejní nemocnice
34 article
Praze cítelný nedostatek, I se stanoviska národ- ního a slíbil projekt co nejvíce podporovati. V dal- ším referoval fysik o zřizení školy pro des- infektory, již stát uvolil se rovněž subven- covati až do výše polovice nákladu, škola zaří- zena bude jakožto internát při městské stanici desinfekční, frekventanti přijímáni budou za plat. jejž hraditi budou obce a okresy, jež si svůj per- sonál k vyškolení pro službu desinfekční vyšlou. Po schválení fysikem navržené kvalifikace žadatelů na 1 resp. 2 místa městských zvěrolékařů schůze skončena. — Z pražské komise hospodářské, konané včera za předsednictví p. náměstka cís. r. Schrött- ra. Václavu Horákovi dáno povolení k opětnému postavení říčních lázní při ostrově Štvanici za do- savadních podmínek. — Fr. Plašilovi, hostinskému v čp. 109-IV., povoleno zříditi hostinskou zahrád- ku na chodníku před zmíněným domem. — Povolen potřebný náklad na opravu veřejného pisoiru pod Kamenným mostem na Kampě a na zřízení zá- bradlí podél stavební parcely č. 1060 v ulici Sku- herského v Praze VII. — Spolku pro pěstování her české mládeže v Praze darováno 10 vozů písku s dovozem na dětské hřiště na Letně.
Horák Plašil Praha Francie Kampa
35 article
— Jednotu českých úř. aut. civ. geometrů ze- mí koruny České v Praze svolává na neděli dne 20. t. m. o 1/211. hod. dopolední do místnosti Úpr- kovy dvorany v hotelu „Slavie“ v Brně mani- lestační sjezd úř. aut. civ. geometrů z Mo- ravy a Slezska. Program: Jednání o stavovských otázkách a referát p. inž. Bedřicha Fürsta: „O stanovisku úř. aut. civ. geometrůk aut. inž. komorám.“ Přítomnost všech p. kolegů velice nutnal — Sociologická sekce překládá definitivně svá cvičení na soboty od 3—5 hodin odpoledne. Za- hájení tuto sobotu dne 19. t. m. Referát člena sekce p. Novotného „O bytové otázce v Žižkově“ (Veleslavinová 96. II. p.) — Jednota filosofícká koná schůzi v pondělr dne 21. dubna 1913 o 71/4 hodině večerní v Kle- mentinu č. III. Pořad: Přednáška prof. dra. J. Pe- ška: Filosofický kongres v Praze r. 1868.
Ing Fürst komora Novotný profesor doktor Praha Brno Slezsko Žižkov kla Slavia
36 article
— Sjezd českých přírodozpytců a lékařů. z Vídně, 17. dubna. (K. k.) Ministerstvo vojenství dovolilo k žádosti organisačního výboru V. sjezdu českých přírodozpytců a lékařů, který bude o Let- nicích 1914 zasedati v Praze, vojenským lékařům zúčastniti se vědeckých prací tohoto sjezdu, při němž bude také zřízen zvláštní odbor pro vojen- ské zdravotnictví — Velikým je náklad, který nese obranná jednota Matice Osvěty lidové pro knížectví tě- šínské v Pol. Ostravě na stavbu a zařizování če- ského reálného gymnasia v Orlové. Kromě toho postavila budovy pro čtyří obecné školy v ohro- žených obcích Slezska a vydržuje 20 mateřských školek po celém Těšínsku. Česká veřejnostil Šle- chetný příznivče! Věnuj svou pozornost českému lidu slezskému a přispěj Matici Osvěty lidové da- rem na její veliká vydání. Slavné korporace, spol- ky a jednotlivci, přihlaste se za zakládající členy M. O. L., která zašle vám nádherně provedené diplomy s pohledem na „ostravské peklo“. Pří- spěvky zasílejte na adresu: „Matice Osvěty lidové v Polské Ostravě“ ve Slezsku. Žádejte lístky pošt spořitelny. Dík předem za vše vzdávají vám če- ské dětí slezské.
Vídeň Praha Pola . Ostrava Orlová Slezsko Těšínsko Ostrava