ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 807e05f0-8fdd-11dd-a84e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 30, work 5, person 66, org 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 18. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 105.
4 article
Maranní a večerní lloty předplání sei V Praze v administraci na měsle. na čtvrt leta . . : č K — a dvojí donáškou s měe na dtvrt leta : . . . 7 k as ve filiálkách ne měslo . . . . . V K 30 Požtou na měslo, . . . na štvrt leta . . . . 9 K no s dvojí zásllkou na naiěsíe. ire na čivrt ieta Dnešní číslo pro Prahu jest o8 stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha Požta
5 article Refiere z haličského vvrovnávání
Refiere z haličského vvrovnávání Předběžné zprávy ze Lvova oznamují že snahy po vyrovnání mezi Poláky a Ukra- jinci ztroskotaly již v subkomitétu voleb- ního výboru následkem odporu katolických biskupů a konservativců. Šnad po nějakém čase budou jednání tato zase navázána a dojde se ke smíru v Haliči, ale ztroskotání jich prozatím ukazuje, jak v této říší lze těžko docíliti smírné soužití národů a vy- rovnání sporů, po léta falešnou rakouskou politikou přímo vyvolávaných. Kriti- ckým poměrům, které zavládly v Čechách mezi oběma národy ve skutečném otřesení veškerých snah po docílení aspoň částečné- ho vyrovnání a položení základů pro sluš- nější soužití, dostalo se obdoby z Haliče . V Haliči nejde ovšem o spor mezi oběma národy, nýbrž o vzplanutí bojů mezi stra- nami polskými, z nichž polská strana lidová stála společně se sociálními demokraty v čele veliké agitace pro volební reformu tak, jak byla umluvena s Ukrajinci, takže zmar volební reformy bude příčinou prud- kých bojů v Kole polském a zasedání ha- ličského sněmu stane se neplodným.
Polák Ukrajinec Lvov Halič Čechy
6 article
Naděje německé, hlášené panem Do- bernigem, že by mohlo dojíti v Rakousku k úzkému spojení mezi Poláky a Němci. musí nyní přirozeně doznati jisté korektu- ry, protože aspoň pro nejbližší dobu nebu- de Kolo polské tak uceleným a výkonným tělesem parlamentárním, jakoby toho bylo potřebí pro vládu malé, několikahlasové většiny. Jeť přirozeno, že stejně jako roz- vrat v Čechách bude také rozvrat v Haliči vrhati svoje stíny do vídeňského parlamen- tu. Vláda nevyhnutelně musí přemýšleti o tom, že jest potřebí, aby vyvinula daleko více energie, ukázala daleko více zájmu na uspořádání vzájemných poměrů mezi jed- notlivými národy, má-li skutečně dojíti k lepší soustavě vládní, založené na národní rovnoprávnosti.
Polák Němec Rakousko Čechy Halič
7 article
K nám, do Čech, události haličské mluví však také jasnou řečíl České strany jistě právem brání se tomu, aby byla ob- strukce na sněmu zemském jakkoli vyku- pována, brání se také tomu, aby připuště- ním částečné dělnosti sněmovní bez krytí zemských schodků byla od české strany obstrukce německá uznána jako činitel. jemuž se nutno podrobiti a ponechati mu zbraně k dalšímu hospodářskému ničení Českého království. Při tom české strany, ovšem pokud zůstaly ve vyrovnacích vý- borech a komitétech, setrvávají na stano- visku, které smluvily jako základnu pro dohodování s Němci, totiž na stanovisku celkového vyřízení souboru záležitostí, spadajících do první etapy vyrovnání. Tu ovšem nestačí, aby vláda vymýšlela jenom nějaký malý program pro sněmovní zase- dání, aby království České vyvedeno bylo z největších rozpaků finančních, nýbrž je potřebí, aby vláda celou svou činností usi- lovně podporovala snahy po uskutečnění této části díla vyrovnacího. Při tom za- jisté je požadavkem samozřejmým, aby ani vláda, ani žádný její člen neporušovali ná- rodní nestrannost, nedopouštěli se skutků, které právem mohou býti prohlašovány z porušení neutrality a postavení se po bok výbojným snahám německým.
Němec Čechy
8 article
Haličský nezdar vyrovnací stejně jako krise zemského hospodářství v Čechách u- kazují jasně, že k utvoření řádných základů politiky na říšské radě nevystačí se pouze s občasnými koalicemi stran, ku práci ochot- ných, nýbrž že jest potřebí, aby vláda sku- tečně nejenom slovy, nýbrž i skutky pod- porovala snahy, nesoucí se k zmírnění pro- tiv, po léta falešným vynášením a udržová- ním jednoho národa nad jiné nahromadě- ných. Tohoto cíle nedosáhne vláda jakou- koli podporou německé obstrukce v Če- chách, poněvadž vítězství obstrukce n jednom sněmu mělo by za následek dalš rozvrat zemí jiných a pokus, dojíti ke stej ným výsledkům obstrukčními prostředky Snad sněm haličský by byl jedním z prvních v němž by takový příklad z Čech došel ná- sledování. Jen podporou spravedlivého narovná- ní mezi národy, poskytováním všech pod- mínek k úplnému rozvoji jejich po stránce kulturní a hospodářské, odstraňováním nadpráví jednoho národa nad druhým mů- že se dojíti k upevnění tohoto státu, jehož ke svému rozvoji nevyhnutelně potřebuje
Čechy
9 title
Situace. Z Vídně, 17. dubna.
Vídeň
10 article
(Zvl. tel. „N. L. Vnitropolitická situace zakabonila se v dnech posledních se tří stran. Napře z královstvíČeského. Dnešní rozprav německých důvěrníků s min. předsedou hr Stürgkhem, min. vnitra svob. pánem Hei- noldem, trvavší přes 4 hodiny, byla, jaks nám oznamuje, na konec velmi podrážděná když chef nynější vlády Němcům domlouval že jest nezbytností pro stát i zemi, by Něme se s Čechy smířili a když zdůrazňoval vůl vlády nedopustití na království České pohromy finanční. S německé strany bylo prohlášeno. že by pokládalo se aktem' nepřátelským, kdyby vláda jednostranně postarala se o finanční ho- spodářství země, ba bylo doloženo, že by ta- kový casus belli měl za následek demisi obou německých členů zemského výboru, načež hr. Stürgkh odvětil, že by potom úřadoval zem- ský výbor kusý.
N L Stürgkh Hei Němec Nout Čechy
11 article
O poradě vydala „Deutschbö hm. Korresp.“ zprávu, ve které se praví, že min. předseda v celohodinových výkladech vy- ložil situaci a prohlásil, že faktum, že zemi tak čelná, jako království České, nalézá se před katastrofou finanční, ukládá vládě povin- nost, by v poslední chvíli podnikla pokus, po- stupem ústavním, t. j. sněmem zemským za- hájiti sanaci národně-politickou a finanční ukazovat na škodlivé následky, které by měla katastrofa finanční pro zemi i pro celou říši tolikéž pak pro vážnost a úvěr státu a neblahý dojem, jaký by způsobila taková katastrofa cizině. Poslední pokus dohodovací, který tedy počal nezbytností platů učitelských, ztroskotal se. Pokus, který vláda nyní podnikne, vzta- huje se na celistvost věci, které tou dobou nalézají se v král. Českém v popředí, tudíž na situaci finanční, po případě také na úpravu zemského hospodářství, na dohodu národně jazykovou a na platy učitelské. Vláda chce rokovati se všemi třemi skupinami českého sněmu, zdali by nedal smluviti se pracovn program pro krátké zasedání, všechny strany uspokojující, kterým by zabránilo se finanční katastrofě, kterým by se vybudoval přechod k národnímu míru a hospodářskému pořádku. Vyzval účastníky konference, by se o tom vy- slovili. Promluvili posl. dr. Bachmann, dr. Lodaman, Pacher. dr. Herold, d
hm doktor Bachmann Lodaman Pacher Herold
12 article
Roller, kteří se vyslovili v ten rozum, že obstrukce Němců v Čechách nevznikla ná- hodou, nýbrž vyplynula ze všeobecného jejich smýšlení, na jehož základě součinnost Němců na ústavním vyřízení zemského rozpočtu před- pokládá uklizení všech národně-politických stesků německých, které právě se týkají fi- nanční správy zemské a žemské správy vůbec Poměry v zemi způsobily, že Němcům v če- chách všechno, také nynější situace, jeví se snesitelnější, než aby potrvala do- savadní správa. Němci věří, že vzhledem na poslední události zahraňlíční mohou oddávati se nadějí, že nejen jejich postup, nýbrž také spravedlivé nároky národní budou rozhodují- cími kruhy splněny. Podnět vládou nyní uči- něný nesmí býti omezen na věci finanční Němci ohlášku min. předsedy, že vláda ujímá se iniciativy, berou prostě na vědomost a bu- dou o tom svazu německých poslanců na sně- mu král. Českého referovati. Zaujatí stano- visko mohou však teprve, až budou učiněny návrhy konkretní. Hr. Stürgkh skončil poradu do které zasáhl naposledy také bar. Heinold. sděliv, že bude nyní jednati s poslanci českými a s členy obou skupin velkostatkářských a že teprve potom na základě dojmů nabytých učiní proposice positivní. Druhá strana, ze které náhle dnes přišlo zatemnění situage vnitropolitické, je Halič. Odtamtud oznamují se večer zprávy vesměs nepříznivé. Sděluje se, že místodržitel dr. Michael Bobrzyňski večer již odjel ze Lvova do Vídně, by tady panovníkov nabídl demisi. Oznamuje se dále, že hroz v Haliči dnové pohnutí, poněvadž lidovci sociální demokraté chtějí zase na ulici demon- strovati pro volební reformu. Konečně sem oznámeny opětně projevy na některých místech dalmatských, které setu posuzují vesměs nepříznivě pro veškeré Jiho- slovany rakouské.
Roller Němec Stürgkh doktor Michael Bobrzyňski Čechy Hradec Halič Lvov Vídeň
13 article Substituční zákon učitelský.
Substituční zákon učitelský. Jak jsme sdělili, přijal včera referentský ko mitét školské komise sněmovní další řadu předpl sů osnovy zákona o substituci učitelské. Znějii Zastupováním ve vyučování ženským ručnín pracím buďtež především pověřeny učitelky ruč- ních prací v dotyčném škol. místě po případě za městnané, které zastávají definitivní mista dle § 9 odst. 1. zřízená, nebo které na základě zákona z dne 8. září 1899 č. 67 z. z. dosáhly definitiva, po- kud jejich řádná výměra hodin nedosahuje výměry vyznačené v § 101. odst. 2 Jde-li o zastupování na škole obecné a není-l možno učiniti opatření způsobem v předcházejícín odstavci naznačeným, buďtež k zastupování povo- lány pokud možno literní učitelky na této škole po případě ustanovené. Nelze-li takovýmlo způsobem učiniti substituč ní opatření, budiž k tomuto účelu ustanoven zvláštní učilelka ručních prací, která dosud a definitivně ani za odměnu není ustanovena, neb budiž zastupování přikázáno učitelce ručních prae za odměnu anebo definilivně při téže nebo při ně- které jiné škole téhož školního místa ustanovené třeba by definitivní učitelka ručních prací již vy učovala v nejvyšším počtu hodin (§ 101. odst. 2. § 102. odst. 3.). Není-li ani toto substituční opatření možno nechť se povolá k zastupování učitelka ručníc prací, ustanovená na některé přespolní škole téhol školního okresu.
14 article
Za odměnu nebo definitivně již ustanovená u- čitelka ručních prací může výhradně jako zástup. kyně na jiném místě býti zaměstnána jen tehdy má-li se jí jako zástupkyní uložiti vyučování aspot v témž počtu týdenních hodin, ve kterém je po- vinna vyučovati na vlastním místě: hodiny přes- početné definitivních učitelek ručních prací se př tom nepočítají Literní učitelky škol obecných mají nárok n odměnu za zastupování ve vyučování ručním pra- cím dle zásad, vytčených v §5
15 article
Učitelka ručních prací, jež dosud ani definitiv- ně ani za odměnu nebyla ustanovena, obdrží za každou týdenní hodinu jí k zastupování přikázano odměnu, stanovenou v § 113. odst. 1. Odměna tato vyplácí se způsobem v § 3. odst. 2. a 3. nazna- čeným. Takové učitelce ručních prací započte se tat služební doba do doby rozhodné pro zvýšení slu- žebních příjmů, jestliže později buď definitivně ne- bo za odměnu bude ustanovena. Do doby vpočíta- telné pro vyměření zaopatřovacích požitků věítá se tato služební doba, když učitelka ručních prací ne- ní vyloučena z nároku na zaopatřovací požitkya zaplatila za tuto dobu 3procentní pensijní příspěvky z odměny, které požívala jako zástupkyně. Definitivní učitelce ručních prací, která zastá- vajíc své vlastní místo, se svolením c. k. okresní školní rady zároveň jako zástupkyně jest zaměst- nána, náleží odměna v 5 101. odst. 3., pokud se týče § 102. odst. 3. stanovená jen za hodiny, ve kterých vyučuje jako zástupkyně přes výměru ho- din, vyznačenou v § 101. odst. 2., pokud se týče § 102. odst. 3. Je-li stejným způsobem jako zástupkyně za- městnána učitelka ručních prací za odměnu ustano- vená, požívá odměny v § 113, odst. 1. stanoveno také za hodiny, které byly jí jako zástupkyni přidě leny na odměnu tuto nevztahuje se ustanoven § 113. odst. 2.
16 article
Definitivní učitelce ručních praci, jež koná službu výhradně jako zástupkyně na některé přes polní škole, náleží po čas zastupování vedle dosa- vadních systemisovaných požílků [ročního služné ho, zvýšení služného a aktivního přídavku) a odmě- ny, stanovené v § 101. odst. 3., pokud se týče 102. odst. 3., za případné přespočetné hodiny, ob- starávané na místě zastupovaném, přídavek, a t učitelce ručních prací s ročním služným 1300 nebo 1100 K měsíčně 30 K, s ročním služným 720 nebo 600 K měsíčně 20 K. Učitelka ručních prací, ustanovená za odmě- nu, jež koná službu výhradně jako zástupkyně n přespolní škole, má po čas zastupování nárok na odměnu, stanovenou v § 113, odst. 1. dle počtu hodin jí k zastupování přikázaných. Nárok na zvý šenou odměnu dle § 113. odst. 2. náleží jí jen z to ho počtu hodin, ze kterého požívala zvýšené od měny na svém vlastním místě. Učitelka ručních prací, která zastávajíc své vlastní místo zároveň se svolením školního úřadu jako zástupkyně vyučuje na přespolní škole neb školní exposituře, obdrží cestné dla předpísů §5 posl. odst., je-li přespolní škola nejméně 1.5 kn vzdálena od jejího řádného bydliště (§ 123.). Učitelce ručních prací, která výhradně koná službu jako zástupkyně, náleží stejné cestné, které ho zastupovaná učitelka ručních prací požívaln. Ustanovení § 8. platí obdobně také v příčině definitivních učitelek ručních prací, jež konají vý hradně jako zástupkyně službu na přespelní škole
17 title
Politický přehled.
18 article Země české.
Země české. Malé sociálně-demokratické nedopatření. Nad srbským boykotem propukl ústředn orgán českoslovanské sociální demokraciev jásavě škodolibý článek, v němž věnuje tučně vysázenou pozornost také velikému vzrušení v kapitalistických kruzích českých, jež pro- hlášení srbského boykotu na veškerou rakou- skou proveniencí vyvolalo. Pohříchu však de- dukce, jež „Právo Lidu“ odvodilo z našeho článku o vlivech srbského boykotu na průmysl český, nezdařily se valně orgánu průmyslo- vého dělnictva českoslovanského, jehož se boykot konečně také přece na tolik týká, že by mohl své rozkoše z něho aspoň poněkud mírniti. Posílá-li nás pak s apelem proti boy- kotu do vlastního tábora českého, z toho dů- vodu, že prý při pohnutém jednání parlamen- tárním ohledně cel a dovozu dobytka hlaso- vali i Mladočeši proti připuštění srbského dovozu do této říše, nutno za Mladočechy po- dotknouti, že se „Právu Lidu“ přihodil omyl
19 article
V drobném prodejle ranní číslo a soba . . sa š večerní za th Ve úliálkách na renkově ranni člsle večerní . . 5b lnseráty platí se hotově Bapřed Přodplacení a inserty přijíma administrace v Marianské ul., a Tam nncházejí se těi redakce, tiskárna a sxpedice „Národnlch Listů“ Bukopiay se nevrnenit
Bapřed Přodplacení
20 article
neboť pří loňském jednání o dovozu srbského dobytka hlasovali zástupci naší strany i pro dovoz živého dobytka ze Srbska do Rakouska. Německá resoluce pro přerušení vyrovnacího jednání. Německý Verein pro venkovský okres lí- berecký zaslal dne 14. t. m. Verbandu něme- ckých zemských poslanců usnesení, s vyzvá- ním, aby bezvýsledná jednání s Čechy byla přerušena, poněvadž prý německá povolnost od října r. 1911 osvědčovaná „jest už s dů- stojností německého lidu nesrovnatelna“. To vyšlo prý na světlo denní obzvláště přesně při posledním společném jednání českých a něme- ckých zástupců. Nechť prý němečtí poslanci vyzvou obyvatelstvo, aby se chopilo nejkraj- nějších a posledních prostředků, to jest odpí- rání zemských přirážek ...
Srbsko Rakousko Čechy
21 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Haličská volební oprava opět ohrožena. Stálý výbor pro haličskou volební opra- vu schválil již celou osnovu nového zemského zřízení, počítaje v to i složení příštího sněmu a zbývalo jen ohraničiti volební okresy, jež mají zvoliti stanovený už počet 215 poslanců. Práce tato přikázána užšímu výboru, jenž pracoval dosud klidně a dosti rychle. Ve středu vyřídil tento užší výbor okresy měst- ské jak dle censu, tak se všeobecným voleb- ním právem a rozhraničil také volební okresy pro nově zavedené střední statky, platicí více než 100 a méně než 200 K přímých daní. z nichž 4 polské a 4 maloruské. Zbývalo jen rozděliti venkovské volební okresy. I v té věci rozprava značně pokročila a byla odro- čena na čtvrtek s přesvědčením, že toho dne užší výbor svou práci vyřídí a v pátek se sejde zase stálý sněmovní výbor, aby schválil ujednání výboru užšího. Ale přes noc se sítuace neočekávaně zhoršila. Oznámili jsme již, že katoličtí bi- skupové haličtí dali prohlásiti ve společné poradě všech polských klubů, že s navrženou volební opravou z důvodů církevních nesou- hlasí a nezúčastní se sněmování, až se vo- lební oprava bude projednávati. Již tehda vystoupil předseda krakovské akademie hr.
RakouskoUhersko krakovský akademie
22 article
Tarnowski s pochybnostmi o biskupském prohlášení a vyzval katolickou hierarchii, aby přesněji vymezila důvody své nechuti k na- vržené volební opravě. Dobře katolický a konservativný „Czas“ dokazoval dokoncev úvodním článku, že v navržené reformě není nic takového, co by se mohlo příčiti zájmům katolické církve v Haliči, naopak že nový vo- lební řád bude pro katolické duchovenstvo výhodnější, než je nynější volebnf řád. Dne 16. dubna uveřejnili všichni čtyři římsko-katoličtí biskupové, k nimž se přidal i arménský arcibiskup Teodorowicz, svou od- pověď v „Gazetě Narodové“. V odpovědi, adresované hr. Tarnowskému, píší, že jsou si vědomi veliké odpovědnosti, kterou berou na sebe odporem proti volební opravě, poněvadž vědí, že jich odpor může býti roz- hodujícím pro tu neb onu stranu. Proto se dříve sestoupilí na poradu a teprve po zralém uvážení vyslovili se proti reformě, v níž spa- třují nebezpečí pro katolický lid. Své usne- sení vyhlásili pak veřejně, aby je nestihla výtka, že v čas nevarovali před nebezpečnou volební reformou. Na to na vyzvání hr. Tar- nowského odpovídají: Nejsme proti volební opravě z důvodů politických, nýbrž z či- stě náboženských. Ačkoli oprava je akt politický, není přece výlučně politický. Volební zákon tvoří nové zákonodárce, kteří mohou míti vliv na vydávání zákonů ve všech oborech církevního, národního, osvětového
Tarnowski Teodorowicz Halič Tara Gazeta Narodová
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Josef Jireček a Ignác Jan Hanuš. Poznali jsme již rozdíl mezi literárně- historickou methodou Šemberovou a Sabino- vou: Šembera podával statistiku, Sabina charakteristiku našeho písemnictví. Shledai jsme však zároveň, že ta statistika, tedy methoda pouze popisná a vnější, ve svém způsobu byla užitečná; kdežto charakteristika Sabinova, pokud ji prováděl ve svých obšir- ných „Dějinách“, zůstala jalová a planá. Stanovisko linguistické s hlediskem histo- rickým snažil se sloučiti vrstevník obou Josef Jireček (1825—1888). Themata, která vybíral si už od let pade- sátých, otiskoval hlavně ve vídeňském „Svě- tozoru“ vládních „Slovenských Novin“, je- jichž redakce se účastnil, a potom téměř vý- lučně v Časopise Českého Musea. Byly to starší česká literatura na Slovensku; staro- česká bible; staročeské kancionály; staré styky českopolské; literatura bratrská a exu- lantská; české časopisectvo; a rukopis Krá- lovědvorský i Zelenohorský a vše, co souvis s jeho domnělou starobylostí i s jeho sklada- teli novověkými. Práce ty, hojné a často I obšírné, jsou ceny nestejné. Zřetel ke starší literatuře slo- venské byl plodný a užitečný: Jireček mě přístup k leckterým pramenům, rozuměl také maďarsky, a řada drobných konstatování vývodův opravovala mylné názory starší, ze- jména Jungmannovy. Jirečkova literární studia o staročeské bibli jsou hlavně filologická; stůňou však zá- kladní vadou, s níž stojí a padají: podvržené Evangelium svatojanské Jireček pokládal za pravé a na něm mylně budoval důsledky dalí. Studie o literatuře českopolské jsou cenné. Jireček z vlastního názoru znal starší
Jireček Ignác Jan Hanuš Šemberův Sabina Šembera Jungmannův Jirečkův Slovensko
24 article
literaturu polskou, a některé zjevy, jakona příklad Paprockého, rozbíral s porozuměnín a láskou, pouštěje se již také do charakteri- stiky spisovatelova společenského prostřed a snaže se psychologicky odhaliti tvůrčí po- pudy jeho nitra. Také staročeská píseň duchovní v Jire- čkovi našla pilného stopovatele. Jeho „Dě- jiny duchovního básnictví české- ho“ (v Praze 1878) přestávají sice na pouhé statistické a bibliografické snůšce, ale snůšee nevyhnutelné a užitečné, jež dobře prospívala každému, kdo po Jirečkovi zabýval se ději- nami české písně církevní. Také několik prací Jirečkových o Bra- třích a českých literátech exulantských ze století XVII. má hojně látky nové, z velké části zajisté zásluhou Pavla Josefa Šafaříka. Jirečkova tchána, jehož bohatou pozůstalos rukopisnou Jireček měl před rukama. Rovněž o některých zjevech z dějin če- ského časopisectva, zejména doby novější podal pěkný materiál, maje šťastnou rukuv jeho sbírání. Za to práce Josefa Jirečka, jimiž v prv ních letech šedesátých 1 znovu v sedmdesá tých a osmdesátých snažil se literárně histo ricky a jazykově obhájiti a ze staré doby vy- ložiti obě známé památky RKZ, venkoncen selhaly. Hlučně kdysi slavená „Echtheit det KH“ (1862), hlavně proti Feifalikovi sepsaná společně s bratrem Hermenegildem, vlastn vývody odpůrců potvrzovala, houževnatě roz- lišujíc dvojí poesii staročeskou: národní cizinskou, již nebylo, a RKZ mermomocí vy kládajíc jako básnictví lidové, proti čemuž mluvila všecka podstata těchto skladeb, kte ré jsou prostonárodního básnění pouhým ohla- sem.
Paprocký Jireček Jirečkův Bro Pavel Šafařík Feifalik Hermenegild Jire Praha RKZ
25 article
Proto také později Jireček tolik se brá- nil hned prvním výsledkům badání Gebauero- va, který již 1874 zjistil, že t. ř. „Million Marca Polův skladateli „Jaroslava“ slouži za pramen (Jireček věc vykládal opačně: po- vědomé místo o tatarských hadačích a kou- zelnících do cizího cestopisu prosaického vzniklého z vlastního poznání cestovatelova prý se dostalo z naší básně české, která, ne- znajíc vzdálených oblastí asijských, vznikla zde doma): proto Jireček z Hanky a Lindy. skutečných skladatelův RKZého, činil hlavy zmatené, naprosté nevědomce a prašpatné básníky, jejichž vědění a nadání nikterak ne stačovalo na takové dílo: a proto i literárn proudy v první čtvrti století XIX. pojímal zcela mylně, na jedné straně spatřuje pouze novodobý sentimentální idyllismus gessnerov- ský a na straně druhé opět jen prostonárodn přirozenost, jadrnost a hrdinskou lapídárnos objeveného tehdy RKZ, který prý novověkou poesii naši obrodil, — kdežto plody ty samy byly výsledkem novodobého romantisují cího sklonu k písni lidové, nikoliv jeho pří činou.
Jireček Polův Jaroslav Hank Linda
26 article
Jirečkova životní práce literárně histori- cká směřovala k velkému úhrnu: k zevrubným dějinám veškerého našeho písemnictví. To co Dobrovský podnikl toliko úsečným náčrt kem, co Jungmann podal pouze bibliografi- cky, co Šafařík zařadil jen do rámce ostatních literatur slovanských, co Šembera sepsal hlav ně pro potřeby školní, co Sabina zamýšlel, ale neprovedl na zásadách moderních — to Jose Jireček chtěl podatí rozebráno „podle vnitř ního obsahu a účinku na souvěkovce a potom ky,“ jak praví sám. Aby však se zbavil přítěže vnější, pro bral nejprve životy všech spisovatelův a knihopisnou stránku všech českých plodů slovesných, vzniklých do konce století XVIII. nebo, jak se vyjadřuje, „povahu, smýšlení společenské postavení a praktickou působ- nost jednotlivých spisovatelův“ — to jest: slo- žitou látku, které nebylo mu lze vpraviti v osnovu společnou, rozdělil na část dvojí. C se podařilo historikům literatur mnohem bo- hatších a složitějších než je naše česká, toho Jireček prostě nezmohl. Pravi-li v pře mluvě svého díla: „Pragmatická se historio literatury české s životopisy a kněhopisem nikterak v jeden celek sloučiti nemohla“ — netýká se to literárních dějin jako oboru nýbrž literárního dějepisce jako osoby. A tak v „Rukověti k dějinám li- teratury české do konce XVIII. vě- ku“ (v Praze 1875—6) dostalo se nám, jak sám název praví, „slovníka životopisného knihoslovného“, který k vlastní pragmatické historií literatury je pouhou průpravou.
Jirečkův Dobrovská Jungmann Šafařík Šembera Sabina Jose Jireček Jireček Praha
27 article
Ve svém způsobu kniha Jirečkova ovšen je pomůcka znamenitá. životopisy sem po- jaté, zejména osob věku XVI. a XVII., kte- rým se Jireček zabýval se zálibou, nejsou pouhým vypsáním osudů vnějších, nýbrž časte opravdovými kulturními studiemi a názorný- mi obrázky spisovatelova prostředí, tak že seřazeny postupem časovým, daly by na př pěkný celistvý obraz české reformace, huma nismu za věku Rudolfova, literatury českých exulantův atd. Je vidno, že auktor k rozkou skované látce životopisné přistupoval už s hotovým obrazem celkového rozvoje lite rárního, jejž zbývalo pouze ustrojiti pragma ticky. Některé životopisy, jako na př. Komen ského, Blahoslavův, Chelčického, Husův a j. jsou vlastně malé monografie, které podával- tehdejší úhrn zkoumání odborného. Jirečkov kniha tudíž je víc, než pouhý revidovanýa doplněný Jungmann. Že naproti tomu rušivě působí zvláštu záliba auktorova v nicotných podrobnostechu literátů posledního řádu, zejména v zplaně lém a zploštělém století XVI., dále že nepří jemně se nás dotýká stranné stanovisko Ji rečkovo ke všem našim nekatolickým zje vům literárním, a posléze, že archaismy slohu jejž si Jireček oblíbil, zhusta přecházejí v pi tvoru, každému čtenáři „Rukověti“ dosta- tečně je známo. Léta přešla, Josef Jireček umřel, a k druhé, pragmatické části jeho historie lite- rární nedošlo. Knihu Jirečkovu, ač zcela jí- nak založenou a také provedenou, stihl osud knihy Sabinovy, a celistvé dějiny literatury české opět čekaly na pracovníka příštího. S Jirečkem a vůbec starší lingfuistickou školou našich literárních dějepiscův mnoho společného má Ignác Jan Hanu š (1812— 1869).
Jirečkův Jireček Komen Blahoslavův Chelčický Husův Jungmann Ignác Jan Hana š Rudolfov Sabinov
28 article
Jako správce knihovny klementinské měl hojně příležitosti vnikati přímo v prameny. objevovati věci zapadlé a opravovati mylná data a nesprávné úsudky. To ovšem se ne- týká jeho obšírného „Rozboru filosofie Tomáše ze Štítného“ (v Praze 1852): psán je nemethodicky, zrovna sabinovsky, a staročeského scholastika násilně vpravujev novověký krunýř filosofické soustavy He- glovy, již Hanuš tehdy byl úplně proniknut. Platné výsledky hledáme a nalézáme v tako- vých studiích střízlivějších, jako jsou na př. „Život a působení Františka Ladislava Čelakovského“(1855) nebo „Literární působení Josefa D- brovského“ (1867), anebo v hojných roz- borech zejména zdravotnické i astronomické literatury české ze století XVI., a v podob- ných důležitých korrekturách literárně histo- rických, jakou Hanuš provedl při Antonínovi Koniáši, vandalskou činnost jeho v oboru li- teratury předbělohorské zmenšiv na polovinu. Nejdůležitější publikací Hanušovou je „Quellenkunde und Bibliogra- phie der böhmisch-slovenischen Literaturgeschichte“ (v Praze 1868). kde způsobem kritické bibliografie stopuje látku svého předmětu v přesném postupu chronologickém. Tedy, jak praví už název knihy, nikoliv pragmatický dějepis, nýbrž sou- pis látky a kritika pomůceki pramenův; ale je to kniha každému, kdo v oboru tom pracuje dále, nezbytná.
Tomáš Hanuš Čelakovský D brovský Koniáš Hanušův Praha Heglův Monde und Bibliogra