ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c9bcf490-8f12-11dd-a397-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 57, work 6, person 41, org 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 5. července 19 3.
Praha
3 masthead
Číslo 182.
4 article
in ranní a večerní Hiaty přodplání se v Praze v admatn fskra ei og — na měslo. na čtvrt leta . . k —t s dvojí donáškou na měsie,. . . . . K si na čtvrt leta ve Řillálkách na miěste I K BO Poštou- mněsle. na čtvrt feta . . . . 8 K 50 s dvojí zásilkou vrie: : kBi
Praha Combi
5 title
Válka mezi spojenci.
6 article Balkánský zločin.
Balkánský zločin. Boj mezi balkánskými spojenci rozzu- řil se na celé čáře; bitvy krvavé svádějí se mezi Bulhary a Řeky, mezi Bulhary a Srby; Řumunsko mobilisovalo své vojsko, aby zabralo valnou část severovýchodního Bulharska. Jest to vál- ka, na niž všecka vzdělaná Evropa pohlíží zaraženě, jednomyslně ji odsuzujíc. Prohlá- silať ji ústy Anglie za zločin, ústy Ruska za bratrovraždu, veřejným míněním Fran- cie a Italie za krátkozrakost a nevyspělost kulturní a všemi pokrevenci slovanskými za — neštěstí. Nikdo ani na straně bulharské, ani srbské nemůže pověděti, kdy a jaký bude konec toho nesmyslného, do tuposti ha- zardního, do nepříčetnosti hanebného krveprolévání, za něž dle nekonečně se opětujících diplomatických not a vládních výkladů ani před vlastními národy, ani před evropskou veřejností nikdo nechce vzíti na sebe odpovědnost, svalujíce ji jeden na druhého a poskytujíce tak podívanou ne- vyspělosti a nedorostlého věku pro sou- časný vzdělaný svět. Státníci a diplomaté jejich, kteří tuto škandalosní bratrovraždu přichystali, skrývají se jednak za domnělou neústupnost a bojovnost těch kterých ar- mád, jednak za národ sám, již tak zdeci- movaný válkou s Tureckem, zbavený ti- síců a tisíců vlastních synů, zaplavený spoustami slz osiřelých dítek, ovdovělých žen, opuštěných matek a starců, ožebra- čený potřebamí války, hladovící, nestačíci skliditi úrodu polní, hynoucí šířícími se ne- mocemi, mezi nimiž ani cholera neschází takže se již v západní Evropě vyskytla my- šlenka, aby proti Balkánu byl postaven zdravotní kordon! A tento těžce strádající lid balkánský prý jest vinen, nikoliv chti- vost zemí Turky jejich vládcům odstoupe- ných a o ně se nesvědomitě rvoucích!
Bulhar Řek Srba Řumunsko Turek Bulharsko Evropa Prohlý Anglie Rusko Turecko Balkán Italia
7 article
Tato nízká lačnost půdy nedává ani těm, ani oněm vystihnouti mrzkost jejich postupu, ani zkázu, již připravují jak své- mu panování, tak zemím, vládě jejich svě- řeným. O tuto zaslepenost vedoucích a prý hnaných kruhů rozbily se veškeré naděje všech jejich přátel a příznivců, již pokou- šeli se zjednati smír a přátelské rozdělení dobytého území mezi nimi. Kdyby tito temní duchové na Balkáně byli aspoň s to. rozpomenouti se, jak se ještě do nedávna ani neosmělovali mysliti na to, že rozšíří území svá a jak slibovali dobýti pro své soukmenovce reformy dávno odpírané, ne- mohli by neviděti, jakou obrovskou sázku nyní činí, kdy skorem celé evropské Ture- cko jim připadlo, a oni při nadbytku tako- vého ohromného úspěchu — pustí se do války o otázku dělení, nic nedbajíce obětí. jež si vyžádá a neuvažujíce o následcích. jež nezbytně nadejdou — až sami přivodí zmar svých sil, národů a zemi! Ani v Sofiji, ani v Bělehradě, ani v Athénách nebyloa není mírumilovných živlů, již by mohli kra- janům svým vysvětliti všecku zvrácenost a hanebnost nynějších bojů. Jeden ze sousedů jejich, Rumunsko, již se sbírá loviti v jejich zkalených vodách. Přímo ohlašuje, že zabere si tolik z území bulharského, aby vlastní jeho význam ne- trpěl (kdyby nebylo bratrovražedné války a Bulhaři a Srbové šetřili svých sil, bylo by se Rumunsko rádo spokojilo s Derste- rem); dále ohlašuje, že zachová si volnost akce, kdyby jedna neb druhá strana se sna- žila dosíci hegemonie či nadvládu na Bal- káně, t. j., že ani Bulhaři, ani Srbové ne- budou s to, těžiti z případného vítězstvíl Nechceme dnes domysliti obraz ten, kdyby se vyskytli ještě jinde podobní po- zorovatelé, jako budou Řumuni a pravdě- podobně i Turci, kteří z bojů mezi posa- vadními spojenci čerpají již nové nadějea snují nové plány!
Bulhar Srba Turek Balkán Sofija Bělehrad Atény Rumunsko Bala
8 article
Takové jsou květy zle zakryté touhy po nadvládě jedněch nad druhými na sa- mém počátku bojů, co ještě dále přijde nebude ani pro Bulhary, ani pro Srby utě- šenější. Bulhaři přeceňovali své síly a mo- hou makavě se přesvědčiti, že nebyl to jejich přítel, kdo jim vnukl touhu po hege- monii; mohliť nepatrnými koncesemi uspo- kojiti Rumunsko, mohli neskoupým výkla- dem spojenecké smlouvy zachovati přátel- ství Srbska a oba společně mohli i vůči Řekům uhájiti své obchodní zájmy a po- stavení na březích Egejského moře. Ko- nečně žádná dohoda a smír netrvá věčnost i pro ně by byla nadešla doba, kdy mohl odstraniti to, co na ten čas bylo způsobilé předejíti nynější válce. Pravda, chladní státníci a diplomaté mají i pro tuto bratrovražednou válku svou formuli: jsou to mladí, nezkušení, ne- zralí národové; projdou očisťovacím pro- cesem, v němž se jejich rozum vytříbí, je- jich cít uvede v souhlas s drsnou skuteč- ností, jejich fantasie se vrátí na pevnou půdu. Zkušenosti takto nabyté poučí je, že hubený smír jest lepší než tučný spor, a válka na obapolnou škodu jejich. Jen aby tato útěcha je zastala ještě při životní síle a schopnosti dalšího vývoje ve vlastních samostatných státech.
Bulhar Srba Řek Rumunsko Srbsko egejský moře ko
9 article
Vždyť ještě nepozbyla pravdivost bájka o tom, jak z plné hrsti chtivého vy- padlo vše, protože si umínil zvednouti je- ště jedno zrnko hrachul Srbové vyhráli kočanskou bitvu. Z Bělehradu, 4. července. (K. k.) Posice Rajčevo Brdo (severně od Kočan), kterou hájili Bulhaři 100 děly, byla Srby po zuřivém boji dobyta. Tím vyhráli Srbové bitvu u Ko- čan. Bulhaří ustupují v divokém útěku ke Ko- čanům. Srbové na bulharském území. Ze Sofije, 4. července. (Ag. tel. bulg.) Ge- nerál Radko Dimitrijev byl jmenován po- mocníkem generalissima. Zpráva o vpádu srbského vojska do bul- harského území v okresu kystendylském se potvrzuje.
Srba Brda Kočan Bulhar Dimitrijev Bělehrad ko
10 article
Boje srbsko-bulharské. M. Z Kolína n. R., 4. července. [Zvl. tel „N. L.“) Dle skopljské zprávy zvláštního zmocněnce „Frankf. Ztgu.“ Bulhaři docíliliú- spěchu na postavení gevgelsko-krivolackém ale Srbové dobyli návrší crnoveckého, nejdů- ležitějšího postavení na cestě do Sofije. Na Ovčím poli. Z Vídně, 4. července. Zvláštní vydán „Reichspost“ rozvinuje ve zvláštním telegramu ze Sofije zprávu o bitvě na Ovčím poli. Rozzu- řila se na frontě 10 km dlouhé. Boj trval 11 ho- din. Prvních 5 hodin byl nerozhodný. Pak pod- nikla severní kolona bulharská útok a překva- pila Srby na levém křídle, takže, jsouce v ne- bezpečí, že budou obejití, ustoupili do posic mezi Skoplií a Kumanovem. Na srbské straně bojovali také Černohorci. Pohroz Rumunska Bulharsku. Z Paříže, 4. července. „Temps“ ozna- muje z Bukurešti: Rumunská vláda pro- hlásila v Sofiji, že kdyby nepřátelství mezi Bulharskem, Srbskem a Ře- ckem nebylo okamžitě zastaveno, odvolá ihned svého vyslance v Sofiji. Tím nastal by mezí Bulharskem a Rumunskem válečný po- měr. Nelze se arci nadíti, že právě na tomto bojišti dojde zatím ke srážce, ač Rumunsko prohlásilo, že bude Srbsko a Řecko vojensky podporovat. Spíše je domněnka, že rumunská armáda obsadí pouze přechod Dunaje Šumen, kterýmž operacím nekladlo by (?) Bulharsko odpor.
Bulhar Srba Černohorec Kolín Vídeň Rumunsko Bulharsko Paříž Bukurešť Srbsko Řecko Dunaj Šumen km
11 article Rumunská mobilisace.
Rumunská mobilisace. Z Bukurešti, 4. července. Král Karol, pode- pisuje mobilisační dekret, pravil: Nyní je č as. aby Rumunsko vyřklo rozhodné slo vo. Zdejší ruský vyslanec prohlásil, že ru- munská mobilisace je ještě poslední nadějí na udržení míru na Balkáně. Z Bukurešti, 4. července. (K. k.) Jak se roz- hodující kruhové dovídají, mobilisace rumunsko armády bude provedena v 9 dnech. Z Vídně, 4. července. (K. k.) „Pol. Korres- pondenz“ uveřejňuje tento článek, v němi oproti námitkám, proneseným z rumunského obe- censtva proti politice Rakousko-Uher- ska, se konstatuje, že rakousko-uherská politik od počátku krise přinášela vstříc největší zájem bulharsko-rumunským vztahům a již při posledním zasedání delegací co nejrozhodněji vyslovila se pro splnění oprávněných rumunských přání, začež Ra- kousko-Uhersko, podporováno svými spojenci — jak známo — nejnaléhavěji v Petrohradě zasadilo se doporučením o vyplnění teritoriálních přání Ru- munska, jež týkala se postoupení Dersteru. Je
Karol Pol Korres Bukurešť Rumunsko Balkán Vídeň Rakousko Uhry Petrohrad RakouskýUhersko
12 article
však rovněž známo, že trojdohoda chovala se ka- tegoricky odmitavě k těmto snahám i tehdy, kdy Rakousko-Uhersko ještě stále se stanoviska, aby zamezeno bylo trvalé zkalení rumunsko-bulharské- ho poměru, navrhlo modality rozřešení, jež byly by mohly Bulharsko smířiti kompensacemi s obět- mi, jež mělo přinésti. Když však po uzavření před- běžného míru zhoršily se vztahy mezi balkánský- mi státy, snažilo se Rakousko-Uhersko, trvajíc konsekventně na vyloženém stanovisku, působiti na rumunsko-bulharské poměry tak, aby Rumun- sko bez poškození svých zájmů zbaveno bylo nut- nosti zúčastniti se event. balkánského koniliktu Tato akce, prováděná monarchlí delší dobu, pro- vádí se také ještě nyní, a je možno konstatovat s uspokojením, že Rumunsko i Bulharsko projevily ochotu požádati při tom Rakousko-Uhersko za přátelské služ- by. Je tedy tim méně důvodů vzdávali se naděje ra zdar snah, směřujících k vyrovnání, ježto jejich příznivý výsledek beze vší pochyby musí býti v zájmu obou zemí. Z tohoto stavu věcí vyplývá však také, že v Rumunsku nařízená mo- bilisace nemůže býti ještě pokládána za válečnou akci, namiřenou přímo bezpodminečně proti Bulharsku. Z Bukureští, 4. července. Ministerský před- seda a ministr zahraničních záležitostí, Majorescu, zaslal rumunským vyslancům u velmocí i v Sofiji. Alhénách a Bělehradě notu, v níž se sděluje, že rumunská armáda byla, dle dříve ohlášeného úmy- slu rumunské vlády, mobilisována, poněvadž bal- kánské státy jsou ve válečném stavu.
Rumun RakouskoUhersko Bulharsko Uhersko Rumunsko Bukurešť Bělehrad
13 article
Touží prý po zastavení nepřátelství. Z Paříže, 4. července. „Temps“ ozna- muje ze Sofije: Král Ferdinand a m.-p. dr. Da- nev několikrát opět projevili důrazné přání. aby nepřátelství bylo zastaveno. Dr. Danev obdržel četně výhružné dopisy. Není vylou- čeno, že teprve včera jmenovaný náměstek generalissima generál Dimitrijev upadne v ne- milost, jestlíže se z bojiště došlé zprávy o po- stupu Srbů potvrdí. Z Paříže, 4. července. Dle sofijské zprávy „Tempsu“ byla dána se strany Srbska kecka identická odpověď na protestní notu bulharského ministerského předsedy, že ne- přátelství bude zastaveno, až bulharské vejsko vyklidí sporné území.
doktor Danev Dimitrijev Srba Paříž Srbsko Král Ferdinand a m
14 article
Neintervenovat! Z Paříže, 4. července. Veškeré večern listy uveřejňují oficiosní notu, ve které s praví, že v důsledcích usnesení, učiněných v přítomnosti Poingarča v Londýně, zpra- vila vláda své zástupce u velmoci, že je nutno, aby velmocí daly zřejmě na jevo úmysl neintervenovat. Odpovědi, které dnes došly, zněly vesměs příznivě pro francouz- ský návrh. Bulharská zpráva o Srbech. Ze Sofije, 4. července. (Ag. Tel. Bulg.) D včerejšího poledne bylo zajato 25 důstojníků a 3000 vojáků srbské timocké divíze se 6 polními a 2 horskými děly. Srbská ofensiva na pomo této divízí, jakož i dnešní noční útok na bulharský střed byly odraženy s velkými ztrát a m pro Srby. Následkem dosavadních útoků, př nichž Srbové utrpěli značné ztráty, n ení sr b s ká armáda s to, nějakou akci s úspěchem proti bulharské armádě podniknou ti. Bulharský vyslanec opouští Athény. Z Athén, 4. července. (Ag. d'Athénes.). Dl sdělení listu „Nea Imera“ zdejší bulharský vyslane opustí dnes Athény. Rumunští socialisté proti válce. Z Bukurešti, 4. července. (K. k.) Sociálně-de- mokratická strana ve včerejší schůzi protestovala proti válce.
Srba mokratická Paříž Londýn Atény Bukurešť Nea Imer Aga . d ' Athéne
15 title
Další zprávy víz na straně4.
16 article Krise v Čechách.
Krise v Čechách. České strany odmítly resignaci přísedících zemského výboru a oktrojirky. Národní sociálové, radikální pokrokáři realisté podnikli v těchto dnech křižácké taže- ní proti českým stranám, zastoupeným v zem- ském výboru král. Českého, obviňujíce je, že jsou odhodlány přímo i nepřímo zraditi český národ. Není pochyby, že tuto akci naší domácí če- ské opposíce vyvolal sám ministerský před- seda hr. Stürgkh, a to svým onehdejším úžas- ným projevem v panské sněmovně, kde přímo ohlásil zeměpanské, ale neústavní řešení krise zemských financi král. Českého. Touto vládní řečí byli přísedící zemského výboru král. Če- ského i poslanecké kluby, k nimž náležejí postaveni do situace, z níž síce na jedné stra- ně vyvěrala sanace zemských financí, na dru- hé straně však zela porucha zemského zřízení a tento průlom do zemského zřízení a do samo- správy zemské byl vládou žádán jako před- poklad a nezbytná podmínka pro odstranění chronické finanční krise zemské, ač přece věcně toho naprosto nebylo ani není třeba.
Stürgkh Čechy panská sněmovna
17 article
V nynější době se žije tak chvatně, že se často zapomíná i na bezprostřední zrovna mi- nulost. Když vláda žádala, aby zemský výbor svou celkovou resignací umožnil převrat, za- jisté nikdo nevzpomněl, že nedávno, letos z ja- ra, již se řešila otázka resignace zemského vý- boru, a že byla zamítnuta. V květnu jednalo se o otázku, co by bylo většině zemského výboru učiniti, kdyby Němci odešli ze zemského vý- boru, aby tak vynutili jeho zkázu. Tenkráte se většina přísedících zemského výboru rozhodla, že abdikaci zemského výboru dobrovolně nepřipustí, že ze zemského výboru neodejdou, ba že katastrofu tehdy hrozivší poženou do krajnosti, že v zemském výboru ustoupí toliko brachiálnímu násilí vlády. Toto stanovisko klub sněmovních poslanců nár, strany svobo- domyslné schválil 18. května t. r., jednaje shod- ně se stranou agrární i s konservativním velkostatkem.
Němec
18 article
Toto usnesení nepozbylo do dneška plat- nosti. Nyní každý pochopí, že svobodomyslní agrární přísedící zemského výboru i zemšti poslanci těchto stran byli skutečně přesvěd- čeni, a to právem přesvědčení, že úplně bez- podstatný je nápor stran domácí české opo- sice, které s napětím všech sil se snažily vy- volati v lidu českém obrovské hnutí na zá- chranu zemské autonomie, zapřísahajíce české přísedící zemského výboru, aby nepovolovali Jak již bylo povědomo, stejně se věe měly do včerejška i včera: domácí česká opo- sice nemohla dále než raditi, žádatí a — vy- hrožovati, ale čin, rozhodnutí byly v rukou ji- ných: v rukou agrárních a svobodomyslných. Když bylo třeba rozhodnouti, tož 1. t m. sešla se parlamentní komise klubu sněmov- ních poslanců nár. strany svobodomyslné spo- lu s presidiální komisi akčního výboru národn strany svobodomyslné a usnesla se, že svobo- domyslní přísedící zemského výboru majív těchto svých funkcích setrvati. Definitivní roz- hodnutí ovšem zcela parlamentárně zůstavila plenu klubu, jež zasedalo včera. A klub sněmovních poslanců nár. straný svobodomyslné včera 25 proti 8 hlasům se usnesl uložiti přísedícím svým, že jsou povinn v zemském výboru vytrvati. Toto votum většiny klubu odůvodněno j zásadně, ústavní základnou veřejného života. Poslanci, kteří zůstali v menšině, měli n zřeteli oportunitu, stejnou oportunitu, kterou hájil nejv. maršálek kn. Lobkovic a velko- statkářští přísedící zemského výboru: volit V drobném prodejli ranní číslo o sobě . za s večurni sa l Ve filiálkách na venkově ranní čisto večerní 10n inseráty plati se hotově napřed. Předplacení a fnserty příjíma administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se těž redskce, tiskárna a expedice „Národnlch Listů“ Rukopiay se nevraceil
Lobkovic
19 article
menší zlo, a tímto způsobem zabezpečiti zem- ské finance. Každý člověk, přístupný odchylnému ná- zoru, uzná, že i menšina svobodomyslného klu- bu vedena byla nejlepšími úmysly a ryzím vla- stenectvím. že tomu tak, je prokázáno faktem, že menšina loyálně uznala většinu: „Národním Listům“ jako orgánu národní strany svobodo- myslné nyní náleží, aby tlumočily vůdčí poli- tiku strany, v tomto případě politiku, jež je dána usnesením většiny klubu sněmovních po- slanců národní strany svobodomyslné. S usnesením jejím odešli svobodomyslní přisedící zem, výboru do porady jeho většiny. a usnesení to tam vyhlásili. Stejně jednáno bylo v klubu zemských po- slanců české strany agrární. Usnesení její vyhlášeno jest tímto pro- jevem: Užší výkonný výbor české agrární strany spolu s parlamentárními komisemi zemských říšských poslanců konal v pátek dne 4. t. m. za předsednictví posl. Švehly schůzi, na jejímž pro- gramu byla olázka záležitosti, týkající se sně- mu a zemského výboru království Českého. Zprávu o této věci podali přísedící zemského výboru posl. Žďárský a posl. Chaloupka. P těchto referátech přijata jednomyslně ná- sledujíci usnesení: Výkonný výbor projevuje své nejvyšší ustr- nuti nad možným zámyslem vlády zastaviti čin- nost zemského výboru co ústavního orgánu zem- ského a nahraditi tento orgánem neústavním varuje co nejrozhodněji před každým podobným pokusem, který nejen by nemohl př- nésti rozuzlení kritické situace, nýbrž musil by spíše způsobiti těžké pokoření citů českého ná- roda a zvýšili jen politické zmatky v království
Švehla Chaloupek národní strana svoboda
20 article
Českém a v říši, v nynější tísnivé situací země pokládáme naopak za naprostou nutnost udržeti kontinuitu v zemské autonomní správě a pokládáme v zdá- ní se zems kého výboru jako celku a zvláště jeho českých členů za vy- foučeno vyslovujeme politování, že vláda místo aby zasadíla se dle své povinnosti o zabezpečení ústavních poměrů v zemi a zajistila šetření plat- ných zákonů jazykových u úřadů, zůstává ne- činnou proti stavu libovůle porušováním národ- nostních práv základními zákony zajištěnýcha vůči zásadě národnostní rovnoprávnosti, od niž jedině uspořádání poměrů v království Českém lze očekávati; činíme vládu spoluzodpovědnou za kriticko situací financí království Českého a prohlašuje- me za největší povinnost její, aby dohodla se se zemským výborem o nutných opatřeních k za- bráněni finanční katastrofy země a jejích důsled- ků pro obyvatelstvo a aby na základě dohody těto učinila neprodleně kroky k zabezpačení financí pro další vedení zemského hospodářství až do ústavního zjednání prostředků, majíc při tom plný zřetel na odpomoc v nynější tisni oby- vatelstva, zejména též na opatření pro úpravu učitelských platů, ruku v ruce s očekávanou úpravou poměrů úřadnictva státního. Je jisto, že tento čin české strany agrární a nár. strany svobodomyslné vyvolá veliký do- jem a veliký účin v celém státě, v prvé řadě ovšem v naší zemi. Co vláda učiní, nutno vyčkati; již nyní se však pravi, že místodržitel hr. Thun se vzdá své hodnosti místodržitelské, ježto se vyslovil pro opatření, jež nyní odmítly české strany. ve sněmu zemském zastupující celý národ. Němci u hr. Stürgkha. Z Vídně, 4. července. Předsednictvo ně- meckého svazu zemských poslanců uveřejňu- je toto komuniké: Z usnesení plenární schůze
Thun Němec Stürgkh Vídeň
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Divadelní bolesti.) Letos je tomu padesát let, co naše české divadlo nalezlo Praze po mnohém bloudění — z Thunovského paláce na Malé straně do „Boudy“ na Václav- ském náměstí, do starého kláštera u Hybernů Stavovského divadla na Ovocném trhu, Ray- mannského domu na druhém břehu a opět do sálu v Růžové ulici — svůj stálý stánek v Pro- zatímním divadle na Františkově nábřeží. Če- ská dramatická Musa byla po celou tu dobu vedle své šťastnější sestry pouhou popelkou v Praze i po venkově, kde osudy jejích ctitelu byly často zoufale ubohé. Referáty z těch prvních dob, kdy se rodilo teprve české dra- matické a scenické umění, mají zvláštní rys: jsou vůči divadlu a hercům mnohem přísnější než vůči literární produkci, a mimo to stýskají si téměř neustále na malou návštěvu českých představení. Bylo obecně známo, s jakými fi- nančními obtížemi české hry zápasí, jak těžko je udržet dobré herce pro česká představení, jak těžko shání se český repertoir, a přece kritika vytrvale neustávala nutit herce k nej- vyššímu napětí sil, dožadovat se uměleckého repertoíru a vymáhat na obecenstvu, aby od- vracelo se od výpravných, mělkých her k váž- nému umění. Ten boj kritiky s divadlem če- skému divadlu neuškodil — nebyla to kritika. jež na př. Tyla koncem r. 1851 vypudila z pražského divadla a naopak, když na př. r. 1863 se objevila na české sceně mladičká umělkyně Malá, byla to kritika, která v ní správně odhadla velkou umělkyni a udržela ji českému dramatickému umění. Od té doby uběhlo půl století a české di- vadlo vzrostlo neobyčejně za tu poměrně krát- kou dobu, zapustilo tak pevně kořeny v na- šem národu, že tvoří dnes jednu z vlivných
Bouda Václav Františkův Malá Praha ský náměstí Ray Růža ulice stavovský divadlo
22 article
složek našeho společenského života. Vedle Národního divadla řada vedlejších scenv Praze, v čelnějších českých městech několik stálých divadel, mnoho venkovských společ- ností, jež dávno se vybavily z pouhého kočov- ného umění a mají dosti dobrých sil i dobrého repertoiru, aby se dalo o nich vážně mluviti. tisíce ochotnických jednot, jež mají svou sil- nou organisaci, své časopisy a svcu litera- turu — zdálo by se, že divadelnictví je u nás v nejskvělejším rozkvětu. A přece tomu roz- květu, to cítíme všichni, cosi schází. Hmotné poměry herců se zlepšily, divadelní literatury domácí i překladové narostlo úžasné množ- ství, vzniklo množství jevišť, bohatství sceni- cké výpravy, vnitřní zařízení divadla zdoko- nalilo se po technické stránce měrou dříve netušenou, zájem o divadlo v nejširších vrstvách i v odborných kruzích rozšířil se tak jak nikdy před tím, a přece srovnáte-li dnešní úsudky s tím, co bývalo psáno víc jak před 50 lety, zdá se vám, jakoby se v pod- statě téměř nic nebylo změnilo: opět stojí po- žadavky a to, co se podává, často přikře proti sobě, opět opakují se tytéž stesky i s těmi vý- čitkami českému obecenstvu, že vůči divadel- nímu umění neplní svoji povinnost.
Praha národní divadlo
23 article
Tolik je jisto, že v žádném druhu umě- leckého tvoření necítí se tak silně rozdíl mezi uměleckým ideálem a jeho vytvářením, jako na sceně. Výtvarný prostředek dramatického umění je nejsležitější — a nejdražší, je nejzá- vislejší od střízlivých, obchodních rozpočtů a nejsnáze podléhá diktátu toho vkusu, jenž. často neprávem, bývá nazýván „vkusem obe- censtva“. A ti, kdo jsou povoláni prakticky reprodukovat dramatické umění, jsou také nejspíše naklonění věřit, že provozování di- vadla má se diti — vzhledem k té zodpověd- nosti za hmotný úspěch — především ve služ- bách onoho vkusu obecenstva, a pak teprve s ohledem na to, co se nazývá požadavky umělců a uměni. A přece trocha historie poučí nás snadno, že „vkus obecenstva“ není cosi daného, nezávislého na dramatické tvorbě scenické reprodukci, nýbrž naopak bývá vy- voláván a řízen právě těmito dvěma činiteii. Scenické umění je, pravda, stálým zápasem se sklonnostmi a zálibami davu, stálým pře- konáváním choutek a mody, jež na chvíli mo- hou být i výnosné, ale po krátkém čase tím krutěji se mstí na tom, kde jim sloužil. Ta- kový zápas podniká sice každé nové umění. ale u divadla je zápas ten nejintensivnějšía mívá i nejvážnější důsledky. Ve složitém di- vadelním aparátu tradice utkvívá nejhoužev- natěji a převraty bývaji pociťovány nejbo- lestněji.
24 article
Přece však se divadlo nemůže ubránit novým proudům, a v posledním desítiletí po- kusy o změnu scenického podání, o nový styí divadla, hýbají milionovými kapitály a neboj se nejnásilnějších převratů. Umělecké tvoření vrhlo se na konci minulého století na nové dráhy, a divadlo bylo strženo tímto novým proudem. Stará tradice sice zůstala, stále vy- rábějí se po stech hry starého typu, množí se divadla, jež nemají jiný než obchodní účel, těží ze starého návyku a vkusu, stále zdoko- naluje se starý styl „výpravných“ her, hrají se operety, veselohry, obrazy ze života, na které si obecenstvo zvyklo, splácí se povinny tribut umění několika klasickými tragediemi a operami, a mění-li se co, je to jen zevní for- ma, jež obecenstvu má stačit, aby bylo pře- svědčeno, že kráčí s „duchem času“ Ale vedle této tradice vniká na scenu stále neodvratněji nové úsili v nejrozmanitěj- ších podobách. Není vždy šťastné. Stroskotá- vá-li však někdy, ať hmotně či umělecky, neni to ještě důkazem, že lpění na staré tradici je jedinou správnou cestou. Divadlo, na které jsme během času zvykli. není žádným definitivním útvarem: vývoi
25 article
evropského divadla ukazuje zřetelně, že nic není v umění proměnlivějšího, než právě útvar sceny, vytváření hry na jevišti. A brání-li se vkus obecenstva i návyk divadelního aparátu změnám, je tím spíše povinností těch, kteři jsou si vědomi svého uměleckého poslání, aby tím děslednějí usilovali o změny, jež svým uměleckým cítěním uznávají za nutné. Onen duševní proud, jenž vyvolává obec- nou touhu po změně, neprýští však vždy z uměleckých pohnutek. Touha po změně sdě- luje se velmi rychle i širokým vrstvám a vy- volává v nich záliby, jež se spokojují s nový- mi sensacemi a jimž ti, kdo jdou jen za díva- delním obchodem, snáze vyhovují, než poža- davkům uměleckým. Ale ať již je ta „duše davu“ jakákoliv. jedno vyciťuje bezpečně: je-li to, co se jí po- dává, vytvořeno dokonale, s největším napě- tím sil, čili níc. Obecenstvo lze na chvíli udi- vit novotou, lze je na čas navyknout i na ne- umění — ale nelze je oklamat povrchní prací. řemeslným, mechanickým podáním, hesly, re- klamou, programy a sliby. A toho si musí být vědom stejně ten, kdo bojuje za nové umění. jako ten, kdo stará se především o hmotné zabezpečení divadla: obecenstvo nelze při- poutat ani lichocením jeho vkusu, ani pře- mlouváním, že je jeho povinností činit to či ono, ani udivováním novostí. Lze tím na chvíli vykořistit jeho slabosti, má-li však býti vskutku žádáno, je především a jediné třeba opravdové tvůrčí síly a pak naprosto doko- nalého výtvoru, vybroušeného do nejkrajněi- ších mezí. Obecenstvo touží vždy po velikosti a dokonalosti: na těch, kdo jsou povolání je véstí, jest, aby je vedli k velkým cílům, ze vší síly své a ze vší duše své — pak také zmízí hmotné nesnáze, starosti o chléb va- zdejší samy sebou.