1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 5. července 19 3.
Praha
4
article
in ranní a večerní Hiaty
přodplání se
v Praze v admatn fskra ei
og —
na měslo.
na čtvrt leta . . k —t
s dvojí donáškou
na měsie,. . . . . K si
na čtvrt leta
ve Řillálkách
na miěste
I K BO
Poštou-
mněsle.
na čtvrt feta . . . . 8 K 50
s dvojí zásilkou
vrie: : kBi
Praha
Combi
5
title
Válka mezi spojenci.
6
article
Balkánský zločin.
Balkánský zločin.
Boj mezi balkánskými spojenci rozzu-
řil se na celé čáře; bitvy krvavé svádějí se
mezi Bulhary a Řeky, mezi Bulhary
a Srby; Řumunsko mobilisovalo
své vojsko, aby zabralo valnou část
severovýchodního Bulharska. Jest to vál-
ka, na niž všecka vzdělaná Evropa pohlíží
zaraženě, jednomyslně ji odsuzujíc. Prohlá-
silať ji ústy Anglie za zločin, ústy Ruska
za bratrovraždu, veřejným míněním Fran-
cie a Italie za krátkozrakost a nevyspělost
kulturní a všemi pokrevenci slovanskými
za — neštěstí.
Nikdo ani na straně bulharské, ani
srbské nemůže pověděti, kdy a jaký bude
konec toho nesmyslného, do tuposti ha-
zardního, do nepříčetnosti hanebného
krveprolévání, za něž dle nekonečně se
opětujících diplomatických not a vládních
výkladů ani před vlastními národy, ani před
evropskou veřejností nikdo nechce vzíti na
sebe odpovědnost, svalujíce ji jeden na
druhého a poskytujíce tak podívanou ne-
vyspělosti a nedorostlého věku pro sou-
časný vzdělaný svět. Státníci a diplomaté
jejich, kteří tuto škandalosní bratrovraždu
přichystali, skrývají se jednak za domnělou
neústupnost a bojovnost těch kterých ar-
mád, jednak za národ sám, již tak zdeci-
movaný válkou s Tureckem, zbavený ti-
síců a tisíců vlastních synů, zaplavený
spoustami slz osiřelých dítek, ovdovělých
žen, opuštěných matek a starců, ožebra-
čený potřebamí války, hladovící, nestačíci
skliditi úrodu polní, hynoucí šířícími se ne-
mocemi, mezi nimiž ani cholera neschází
takže se již v západní Evropě vyskytla my-
šlenka, aby proti Balkánu byl postaven
zdravotní kordon! A tento těžce strádající
lid balkánský prý jest vinen, nikoliv chti-
vost zemí Turky jejich vládcům odstoupe-
ných a o ně se nesvědomitě rvoucích!
Bulhar
Řek
Srba
Řumunsko
Turek
Bulharsko
Evropa
Prohlý
Anglie
Rusko
Turecko
Balkán
Italia
7
article
Tato nízká lačnost půdy nedává ani
těm, ani oněm vystihnouti mrzkost jejich
postupu, ani zkázu, již připravují jak své-
mu panování, tak zemím, vládě jejich svě-
řeným.
O tuto zaslepenost vedoucích a prý
hnaných kruhů rozbily se veškeré naděje
všech jejich přátel a příznivců, již pokou-
šeli se zjednati smír a přátelské rozdělení
dobytého území mezi nimi. Kdyby tito
temní duchové na Balkáně byli aspoň s to.
rozpomenouti se, jak se ještě do nedávna
ani neosmělovali mysliti na to, že rozšíří
území svá a jak slibovali dobýti pro své
soukmenovce reformy dávno odpírané, ne-
mohli by neviděti, jakou obrovskou sázku
nyní činí, kdy skorem celé evropské Ture-
cko jim připadlo, a oni při nadbytku tako-
vého ohromného úspěchu — pustí se do
války o otázku dělení, nic nedbajíce obětí.
jež si vyžádá a neuvažujíce o následcích.
jež nezbytně nadejdou — až sami přivodí
zmar svých sil, národů a zemi! Ani v Sofiji,
ani v Bělehradě, ani v Athénách nebyloa
není mírumilovných živlů, již by mohli kra-
janům svým vysvětliti všecku zvrácenost
a hanebnost nynějších bojů.
Jeden ze sousedů jejich, Rumunsko, již
se sbírá loviti v jejich zkalených vodách.
Přímo ohlašuje, že zabere si tolik z území
bulharského, aby vlastní jeho význam ne-
trpěl (kdyby nebylo bratrovražedné války
a Bulhaři a Srbové šetřili svých sil, bylo
by se Rumunsko rádo spokojilo s Derste-
rem); dále ohlašuje, že zachová si volnost
akce, kdyby jedna neb druhá strana se sna-
žila dosíci hegemonie či nadvládu na Bal-
káně, t. j., že ani Bulhaři, ani Srbové ne-
budou s to, těžiti z případného vítězstvíl
Nechceme dnes domysliti obraz ten,
kdyby se vyskytli ještě jinde podobní po-
zorovatelé, jako budou Řumuni a pravdě-
podobně i Turci, kteří z bojů mezi posa-
vadními spojenci čerpají již nové nadějea
snují nové plány!
Bulhar
Srba
Turek
Balkán
Sofija
Bělehrad
Atény
Rumunsko
Bala
8
article
Takové jsou květy zle zakryté touhy
po nadvládě jedněch nad druhými na sa-
mém počátku bojů, co ještě dále přijde
nebude ani pro Bulhary, ani pro Srby utě-
šenější. Bulhaři přeceňovali své síly a mo-
hou makavě se přesvědčiti, že nebyl to
jejich přítel, kdo jim vnukl touhu po hege-
monii; mohliť nepatrnými koncesemi uspo-
kojiti Rumunsko, mohli neskoupým výkla-
dem spojenecké smlouvy zachovati přátel-
ství Srbska a oba společně mohli i vůči
Řekům uhájiti své obchodní zájmy a po-
stavení na březích Egejského moře. Ko-
nečně žádná dohoda a smír netrvá věčnost
i pro ně by byla nadešla doba, kdy mohl
odstraniti to, co na ten čas bylo způsobilé
předejíti nynější válce.
Pravda, chladní státníci a diplomaté
mají i pro tuto bratrovražednou válku
svou formuli: jsou to mladí, nezkušení, ne-
zralí národové; projdou očisťovacím pro-
cesem, v němž se jejich rozum vytříbí, je-
jich cít uvede v souhlas s drsnou skuteč-
ností, jejich fantasie se vrátí na pevnou
půdu.
Zkušenosti takto nabyté poučí je, že
hubený smír jest lepší než tučný spor, a
válka na obapolnou škodu jejich. Jen aby
tato útěcha je zastala ještě při životní síle
a schopnosti dalšího vývoje ve vlastních
samostatných státech.
Bulhar
Srba
Řek
Rumunsko
Srbsko
egejský moře
ko
9
article
Vždyť ještě nepozbyla pravdivost
bájka o tom, jak z plné hrsti chtivého vy-
padlo vše, protože si umínil zvednouti je-
ště jedno zrnko hrachul
Srbové vyhráli kočanskou bitvu.
Z Bělehradu, 4. července. (K. k.) Posice
Rajčevo Brdo (severně od Kočan), kterou
hájili Bulhaři 100 děly, byla Srby po zuřivém
boji dobyta. Tím vyhráli Srbové bitvu u Ko-
čan. Bulhaří ustupují v divokém útěku ke Ko-
čanům.
Srbové na bulharském území.
Ze Sofije, 4. července. (Ag. tel. bulg.) Ge-
nerál Radko Dimitrijev byl jmenován po-
mocníkem generalissima.
Zpráva o vpádu srbského vojska do bul-
harského území v okresu kystendylském se
potvrzuje.
Srba
Brda
Kočan
Bulhar
Dimitrijev
Bělehrad
ko
10
article
Boje srbsko-bulharské.
M. Z Kolína n. R., 4. července. [Zvl. tel
„N. L.“) Dle skopljské zprávy zvláštního
zmocněnce „Frankf. Ztgu.“ Bulhaři docíliliú-
spěchu na postavení gevgelsko-krivolackém
ale Srbové dobyli návrší crnoveckého, nejdů-
ležitějšího postavení na cestě do Sofije.
Na Ovčím poli.
Z Vídně, 4. července. Zvláštní vydán
„Reichspost“ rozvinuje ve zvláštním telegramu
ze Sofije zprávu o bitvě na Ovčím poli. Rozzu-
řila se na frontě 10 km dlouhé. Boj trval 11 ho-
din. Prvních 5 hodin byl nerozhodný. Pak pod-
nikla severní kolona bulharská útok a překva-
pila Srby na levém křídle, takže, jsouce v ne-
bezpečí, že budou obejití, ustoupili do posic
mezi Skoplií a Kumanovem. Na srbské straně
bojovali také Černohorci.
Pohroz Rumunska Bulharsku.
Z Paříže, 4. července. „Temps“ ozna-
muje z Bukurešti: Rumunská vláda pro-
hlásila v Sofiji, že kdyby nepřátelství
mezi Bulharskem, Srbskem a Ře-
ckem nebylo okamžitě zastaveno, odvolá
ihned svého vyslance v Sofiji. Tím nastal by
mezí Bulharskem a Rumunskem válečný po-
měr. Nelze se arci nadíti, že právě na tomto
bojišti dojde zatím ke srážce, ač Rumunsko
prohlásilo, že bude Srbsko a Řecko vojensky
podporovat. Spíše je domněnka, že rumunská
armáda obsadí pouze přechod Dunaje
Šumen, kterýmž operacím nekladlo by (?)
Bulharsko odpor.
Bulhar
Srba
Černohorec
Kolín
Vídeň
Rumunsko
Bulharsko
Paříž
Bukurešť
Srbsko
Řecko
Dunaj
Šumen
km
11
article
Rumunská mobilisace.
Rumunská mobilisace.
Z Bukurešti, 4. července. Král Karol, pode-
pisuje mobilisační dekret, pravil: Nyní je č as.
aby Rumunsko vyřklo rozhodné slo vo.
Zdejší ruský vyslanec prohlásil, že ru-
munská mobilisace je ještě poslední nadějí na
udržení míru na Balkáně.
Z Bukurešti, 4. července. (K. k.) Jak se roz-
hodující kruhové dovídají, mobilisace rumunsko
armády bude provedena v 9 dnech.
Z Vídně, 4. července. (K. k.) „Pol. Korres-
pondenz“ uveřejňuje tento článek, v němi
oproti námitkám, proneseným z rumunského obe-
censtva proti politice Rakousko-Uher-
ska, se konstatuje, že rakousko-uherská politik
od počátku krise přinášela vstříc největší zájem
bulharsko-rumunským vztahům a již při posledním
zasedání delegací co nejrozhodněji vyslovila se pro
splnění oprávněných rumunských přání, začež Ra-
kousko-Uhersko, podporováno svými spojenci —
jak známo — nejnaléhavěji v Petrohradě zasadilo
se doporučením o vyplnění teritoriálních přání Ru-
munska, jež týkala se postoupení Dersteru. Je
Karol
Pol
Korres
Bukurešť
Rumunsko
Balkán
Vídeň
Rakousko
Uhry
Petrohrad
RakouskýUhersko
12
article
však rovněž známo, že trojdohoda chovala se ka-
tegoricky odmitavě k těmto snahám i tehdy, kdy
Rakousko-Uhersko ještě stále se stanoviska, aby
zamezeno bylo trvalé zkalení rumunsko-bulharské-
ho poměru, navrhlo modality rozřešení, jež byly
by mohly Bulharsko smířiti kompensacemi s obět-
mi, jež mělo přinésti. Když však po uzavření před-
běžného míru zhoršily se vztahy mezi balkánský-
mi státy, snažilo se Rakousko-Uhersko, trvajíc
konsekventně na vyloženém stanovisku, působiti
na rumunsko-bulharské poměry tak, aby Rumun-
sko bez poškození svých zájmů zbaveno bylo nut-
nosti zúčastniti se event. balkánského koniliktu
Tato akce, prováděná monarchlí delší dobu, pro-
vádí se také ještě nyní, a je možno konstatovat
s uspokojením, že Rumunsko i Bulharsko
projevily ochotu požádati při tom
Rakousko-Uhersko za přátelské služ-
by. Je tedy tim méně důvodů vzdávali se naděje
ra zdar snah, směřujících k vyrovnání, ježto jejich
příznivý výsledek beze vší pochyby musí býti v
zájmu obou zemí. Z tohoto stavu věcí vyplývá
však také, že v Rumunsku nařízená mo-
bilisace nemůže býti ještě pokládána
za válečnou akci, namiřenou přímo
bezpodminečně proti Bulharsku.
Z Bukureští, 4. července. Ministerský před-
seda a ministr zahraničních záležitostí, Majorescu,
zaslal rumunským vyslancům u velmocí i v Sofiji.
Alhénách a Bělehradě notu, v níž se sděluje, že
rumunská armáda byla, dle dříve ohlášeného úmy-
slu rumunské vlády, mobilisována, poněvadž bal-
kánské státy jsou ve válečném stavu.
Rumun
RakouskoUhersko
Bulharsko
Uhersko
Rumunsko
Bukurešť
Bělehrad
13
article
Touží prý po zastavení nepřátelství.
Z Paříže, 4. července. „Temps“ ozna-
muje ze Sofije: Král Ferdinand a m.-p. dr. Da-
nev několikrát opět projevili důrazné přání.
aby nepřátelství bylo zastaveno. Dr. Danev
obdržel četně výhružné dopisy. Není vylou-
čeno, že teprve včera jmenovaný náměstek
generalissima generál Dimitrijev upadne v ne-
milost, jestlíže se z bojiště došlé zprávy o po-
stupu Srbů potvrdí.
Z Paříže, 4. července. Dle sofijské zprávy
„Tempsu“ byla dána se strany Srbska
kecka identická odpověď na protestní notu
bulharského ministerského předsedy, že ne-
přátelství bude zastaveno, až bulharské vejsko
vyklidí sporné území.
doktor
Danev
Dimitrijev
Srba
Paříž
Srbsko
Král Ferdinand a m
14
article
Neintervenovat!
Z Paříže, 4. července. Veškeré večern
listy uveřejňují oficiosní notu, ve které s
praví, že v důsledcích usnesení, učiněných
v přítomnosti Poingarča v Londýně, zpra-
vila vláda své zástupce u velmoci, že je
nutno, aby velmocí daly zřejmě na jevo
úmysl neintervenovat. Odpovědi, které dnes
došly, zněly vesměs příznivě pro francouz-
ský návrh.
Bulharská zpráva o Srbech.
Ze Sofije, 4. července. (Ag. Tel. Bulg.) D
včerejšího poledne bylo zajato 25 důstojníků
a 3000 vojáků srbské timocké divíze se 6 polními
a 2 horskými děly. Srbská ofensiva na pomo
této divízí, jakož i dnešní noční útok na bulharský
střed byly odraženy s velkými ztrát a m
pro Srby. Následkem dosavadních útoků, př
nichž Srbové utrpěli značné ztráty, n ení sr b s ká
armáda s to, nějakou akci s úspěchem
proti bulharské armádě podniknou ti.
Bulharský vyslanec opouští Athény.
Z Athén, 4. července. (Ag. d'Athénes.). Dl
sdělení listu „Nea Imera“ zdejší bulharský vyslane
opustí dnes Athény.
Rumunští socialisté proti válce.
Z Bukurešti, 4. července. (K. k.) Sociálně-de-
mokratická strana ve včerejší schůzi protestovala
proti válce.
Srba
mokratická
Paříž
Londýn
Atény
Bukurešť
Nea Imer
Aga . d ' Athéne
15
title
Další zprávy víz na straně4.
16
article
Krise v Čechách.
Krise v Čechách.
České strany odmítly resignaci přísedících
zemského výboru a oktrojirky.
Národní sociálové, radikální pokrokáři
realisté podnikli v těchto dnech křižácké taže-
ní proti českým stranám, zastoupeným v zem-
ském výboru král. Českého, obviňujíce je, že
jsou odhodlány přímo i nepřímo zraditi český
národ.
Není pochyby, že tuto akci naší domácí če-
ské opposíce vyvolal sám ministerský před-
seda hr. Stürgkh, a to svým onehdejším úžas-
ným projevem v panské sněmovně, kde přímo
ohlásil zeměpanské, ale neústavní řešení krise
zemských financi král. Českého. Touto vládní
řečí byli přísedící zemského výboru král. Če-
ského i poslanecké kluby, k nimž náležejí
postaveni do situace, z níž síce na jedné stra-
ně vyvěrala sanace zemských financí, na dru-
hé straně však zela porucha zemského zřízení
a tento průlom do zemského zřízení a do samo-
správy zemské byl vládou žádán jako před-
poklad a nezbytná podmínka pro odstranění
chronické finanční krise zemské, ač přece
věcně toho naprosto nebylo ani není třeba.
Stürgkh
Čechy
panská sněmovna
17
article
V nynější době se žije tak chvatně, že se
často zapomíná i na bezprostřední zrovna mi-
nulost. Když vláda žádala, aby zemský výbor
svou celkovou resignací umožnil převrat, za-
jisté nikdo nevzpomněl, že nedávno, letos z ja-
ra, již se řešila otázka resignace zemského vý-
boru, a že byla zamítnuta. V květnu jednalo se
o otázku, co by bylo většině zemského výboru
učiniti, kdyby Němci odešli ze zemského vý-
boru, aby tak vynutili jeho zkázu. Tenkráte se
většina přísedících zemského výboru rozhodla,
že abdikaci zemského výboru dobrovolně
nepřipustí, že ze zemského výboru neodejdou,
ba že katastrofu tehdy hrozivší poženou do
krajnosti, že v zemském výboru ustoupí toliko
brachiálnímu násilí vlády. Toto stanovisko
klub sněmovních poslanců nár, strany svobo-
domyslné schválil 18. května t. r., jednaje shod-
ně se stranou agrární i s konservativním
velkostatkem.
Němec
18
article
Toto usnesení nepozbylo do dneška plat-
nosti.
Nyní každý pochopí, že svobodomyslní
agrární přísedící zemského výboru i zemšti
poslanci těchto stran byli skutečně přesvěd-
čeni, a to právem přesvědčení, že úplně bez-
podstatný je nápor stran domácí české opo-
sice, které s napětím všech sil se snažily vy-
volati v lidu českém obrovské hnutí na zá-
chranu zemské autonomie, zapřísahajíce české
přísedící zemského výboru, aby nepovolovali
Jak již bylo povědomo, stejně se věe
měly do včerejška i včera: domácí česká opo-
sice nemohla dále než raditi, žádatí a — vy-
hrožovati, ale čin, rozhodnutí byly v rukou ji-
ných: v rukou agrárních a svobodomyslných.
Když bylo třeba rozhodnouti, tož 1. t m.
sešla se parlamentní komise klubu sněmov-
ních poslanců nár. strany svobodomyslné spo-
lu s presidiální komisi akčního výboru národn
strany svobodomyslné a usnesla se, že svobo-
domyslní přísedící zemského výboru majív
těchto svých funkcích setrvati. Definitivní roz-
hodnutí ovšem zcela parlamentárně zůstavila
plenu klubu, jež zasedalo včera.
A klub sněmovních poslanců nár. straný
svobodomyslné včera 25 proti 8 hlasům se
usnesl uložiti přísedícím svým, že jsou povinn
v zemském výboru vytrvati.
Toto votum většiny klubu odůvodněno j
zásadně, ústavní základnou veřejného života.
Poslanci, kteří zůstali v menšině, měli n
zřeteli oportunitu, stejnou oportunitu, kterou
hájil nejv. maršálek kn. Lobkovic a velko-
statkářští přísedící zemského výboru: volit
V drobném prodejli
ranní číslo o sobě . za s
večurni
sa l
Ve filiálkách na venkově
ranní čisto
večerní
10n
inseráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a fnserty příjíma
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se těž
redskce, tiskárna a expedice
„Národnlch Listů“
Rukopiay se nevraceil
Lobkovic
19
article
menší zlo, a tímto způsobem zabezpečiti zem-
ské finance.
Každý člověk, přístupný odchylnému ná-
zoru, uzná, že i menšina svobodomyslného klu-
bu vedena byla nejlepšími úmysly a ryzím vla-
stenectvím. že tomu tak, je prokázáno faktem,
že menšina loyálně uznala většinu: „Národním
Listům“ jako orgánu národní strany svobodo-
myslné nyní náleží, aby tlumočily vůdčí poli-
tiku strany, v tomto případě politiku, jež je
dána usnesením většiny klubu sněmovních po-
slanců národní strany svobodomyslné.
S usnesením jejím odešli svobodomyslní
přisedící zem, výboru do porady jeho většiny.
a usnesení to tam vyhlásili.
Stejně jednáno bylo v klubu zemských po-
slanců české strany agrární.
Usnesení její vyhlášeno jest tímto pro-
jevem:
Užší výkonný výbor české agrární strany
spolu s parlamentárními komisemi zemských
říšských poslanců konal v pátek dne 4. t. m. za
předsednictví posl. Švehly schůzi, na jejímž pro-
gramu byla olázka záležitosti, týkající se sně-
mu a zemského výboru království Českého.
Zprávu o této věci podali přísedící zemského
výboru posl. Žďárský a posl. Chaloupka. P
těchto referátech přijata jednomyslně ná-
sledujíci usnesení:
Výkonný výbor projevuje své nejvyšší ustr-
nuti nad možným zámyslem vlády zastaviti čin-
nost zemského výboru co ústavního orgánu zem-
ského a nahraditi tento orgánem neústavním
varuje co nejrozhodněji před každým
podobným pokusem, který nejen by nemohl př-
nésti rozuzlení kritické situace, nýbrž musil by
spíše způsobiti těžké pokoření citů českého ná-
roda a zvýšili jen politické zmatky v království
Švehla
Chaloupek
národní strana svoboda
20
article
Českém a v říši,
v nynější tísnivé situací země pokládáme
naopak za naprostou nutnost udržeti kontinuitu
v zemské autonomní správě a pokládáme v zdá-
ní se zems kého výboru jako celku
a zvláště jeho českých členů za vy-
foučeno
vyslovujeme politování, že vláda místo aby
zasadíla se dle své povinnosti o zabezpečení
ústavních poměrů v zemi a zajistila šetření plat-
ných zákonů jazykových u úřadů, zůstává ne-
činnou proti stavu libovůle porušováním národ-
nostních práv základními zákony zajištěnýcha
vůči zásadě národnostní rovnoprávnosti, od niž
jedině uspořádání poměrů v království Českém
lze očekávati;
činíme vládu spoluzodpovědnou za kriticko
situací financí království Českého a prohlašuje-
me za největší povinnost její, aby dohodla se se
zemským výborem o nutných opatřeních k za-
bráněni finanční katastrofy země a jejích důsled-
ků pro obyvatelstvo a aby na základě dohody
těto učinila neprodleně kroky k zabezpačení
financí pro další vedení zemského hospodářství
až do ústavního zjednání prostředků, majíc při
tom plný zřetel na odpomoc v nynější tisni oby-
vatelstva, zejména též na opatření pro úpravu
učitelských platů, ruku v ruce s očekávanou
úpravou poměrů úřadnictva státního.
Je jisto, že tento čin české strany agrární
a nár. strany svobodomyslné vyvolá veliký do-
jem a veliký účin v celém státě, v prvé řadě
ovšem v naší zemi.
Co vláda učiní, nutno vyčkati; již nyní se
však pravi, že místodržitel hr. Thun se vzdá
své hodnosti místodržitelské, ježto se vyslovil
pro opatření, jež nyní odmítly české strany.
ve sněmu zemském zastupující celý národ.
Němci u hr. Stürgkha.
Z Vídně, 4. července. Předsednictvo ně-
meckého svazu zemských poslanců uveřejňu-
je toto komuniké: Z usnesení plenární schůze
Thun
Němec
Stürgkh
Vídeň
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Divadelní bolesti.) Letos je tomu
padesát let, co naše české divadlo nalezlo
Praze po mnohém bloudění — z Thunovského
paláce na Malé straně do „Boudy“ na Václav-
ském náměstí, do starého kláštera u Hybernů
Stavovského divadla na Ovocném trhu, Ray-
mannského domu na druhém břehu a opět do
sálu v Růžové ulici — svůj stálý stánek v Pro-
zatímním divadle na Františkově nábřeží. Če-
ská dramatická Musa byla po celou tu dobu
vedle své šťastnější sestry pouhou popelkou
v Praze i po venkově, kde osudy jejích ctitelu
byly často zoufale ubohé. Referáty z těch
prvních dob, kdy se rodilo teprve české dra-
matické a scenické umění, mají zvláštní rys:
jsou vůči divadlu a hercům mnohem přísnější
než vůči literární produkci, a mimo to stýskají
si téměř neustále na malou návštěvu českých
představení. Bylo obecně známo, s jakými fi-
nančními obtížemi české hry zápasí, jak těžko
je udržet dobré herce pro česká představení,
jak těžko shání se český repertoir, a přece
kritika vytrvale neustávala nutit herce k nej-
vyššímu napětí sil, dožadovat se uměleckého
repertoíru a vymáhat na obecenstvu, aby od-
vracelo se od výpravných, mělkých her k váž-
nému umění. Ten boj kritiky s divadlem če-
skému divadlu neuškodil — nebyla to kritika.
jež na př. Tyla koncem r. 1851 vypudila
z pražského divadla a naopak, když na př.
r. 1863 se objevila na české sceně mladičká
umělkyně Malá, byla to kritika, která v ní
správně odhadla velkou umělkyni a udržela
ji českému dramatickému umění.
Od té doby uběhlo půl století a české di-
vadlo vzrostlo neobyčejně za tu poměrně krát-
kou dobu, zapustilo tak pevně kořeny v na-
šem národu, že tvoří dnes jednu z vlivných
Bouda
Václav
Františkův
Malá
Praha
ský náměstí
Ray
Růža ulice
stavovský divadlo
22
article
složek našeho společenského života. Vedle
Národního divadla řada vedlejších scenv
Praze, v čelnějších českých městech několik
stálých divadel, mnoho venkovských společ-
ností, jež dávno se vybavily z pouhého kočov-
ného umění a mají dosti dobrých sil i dobrého
repertoiru, aby se dalo o nich vážně mluviti.
tisíce ochotnických jednot, jež mají svou sil-
nou organisaci, své časopisy a svcu litera-
turu — zdálo by se, že divadelnictví je u nás
v nejskvělejším rozkvětu. A přece tomu roz-
květu, to cítíme všichni, cosi schází. Hmotné
poměry herců se zlepšily, divadelní literatury
domácí i překladové narostlo úžasné množ-
ství, vzniklo množství jevišť, bohatství sceni-
cké výpravy, vnitřní zařízení divadla zdoko-
nalilo se po technické stránce měrou dříve
netušenou, zájem o divadlo v nejširších
vrstvách i v odborných kruzích rozšířil se
tak jak nikdy před tím, a přece srovnáte-li
dnešní úsudky s tím, co bývalo psáno víc jak
před 50 lety, zdá se vám, jakoby se v pod-
statě téměř nic nebylo změnilo: opět stojí po-
žadavky a to, co se podává, často přikře proti
sobě, opět opakují se tytéž stesky i s těmi vý-
čitkami českému obecenstvu, že vůči divadel-
nímu umění neplní svoji povinnost.
Praha
národní divadlo
23
article
Tolik je jisto, že v žádném druhu umě-
leckého tvoření necítí se tak silně rozdíl mezi
uměleckým ideálem a jeho vytvářením, jako
na sceně. Výtvarný prostředek dramatického
umění je nejsležitější — a nejdražší, je nejzá-
vislejší od střízlivých, obchodních rozpočtů a
nejsnáze podléhá diktátu toho vkusu, jenž.
často neprávem, bývá nazýván „vkusem obe-
censtva“. A ti, kdo jsou povoláni prakticky
reprodukovat dramatické umění, jsou také
nejspíše naklonění věřit, že provozování di-
vadla má se diti — vzhledem k té zodpověd-
nosti za hmotný úspěch — především ve služ-
bách onoho vkusu obecenstva, a pak teprve
s ohledem na to, co se nazývá požadavky
umělců a uměni. A přece trocha historie poučí
nás snadno, že „vkus obecenstva“ není cosi
daného, nezávislého na dramatické tvorbě
scenické reprodukci, nýbrž naopak bývá vy-
voláván a řízen právě těmito dvěma činiteii.
Scenické umění je, pravda, stálým zápasem
se sklonnostmi a zálibami davu, stálým pře-
konáváním choutek a mody, jež na chvíli mo-
hou být i výnosné, ale po krátkém čase tím
krutěji se mstí na tom, kde jim sloužil. Ta-
kový zápas podniká sice každé nové umění.
ale u divadla je zápas ten nejintensivnějšía
mívá i nejvážnější důsledky. Ve složitém di-
vadelním aparátu tradice utkvívá nejhoužev-
natěji a převraty bývaji pociťovány nejbo-
lestněji.
24
article
Přece však se divadlo nemůže ubránit
novým proudům, a v posledním desítiletí po-
kusy o změnu scenického podání, o nový styí
divadla, hýbají milionovými kapitály a neboj
se nejnásilnějších převratů. Umělecké tvoření
vrhlo se na konci minulého století na nové
dráhy, a divadlo bylo strženo tímto novým
proudem. Stará tradice sice zůstala, stále vy-
rábějí se po stech hry starého typu, množí se
divadla, jež nemají jiný než obchodní účel,
těží ze starého návyku a vkusu, stále zdoko-
naluje se starý styl „výpravných“ her, hrají
se operety, veselohry, obrazy ze života, na
které si obecenstvo zvyklo, splácí se povinny
tribut umění několika klasickými tragediemi
a operami, a mění-li se co, je to jen zevní for-
ma, jež obecenstvu má stačit, aby bylo pře-
svědčeno, že kráčí s „duchem času“
Ale vedle této tradice vniká na scenu
stále neodvratněji nové úsili v nejrozmanitěj-
ších podobách. Není vždy šťastné. Stroskotá-
vá-li však někdy, ať hmotně či umělecky, neni
to ještě důkazem, že lpění na staré tradici je
jedinou správnou cestou.
Divadlo, na které jsme během času zvykli.
není žádným definitivním útvarem: vývoi
25
article
evropského divadla ukazuje zřetelně, že nic
není v umění proměnlivějšího, než právě útvar
sceny, vytváření hry na jevišti. A brání-li se
vkus obecenstva i návyk divadelního aparátu
změnám, je tím spíše povinností těch, kteři
jsou si vědomi svého uměleckého poslání, aby
tím děslednějí usilovali o změny, jež svým
uměleckým cítěním uznávají za nutné.
Onen duševní proud, jenž vyvolává obec-
nou touhu po změně, neprýští však vždy
z uměleckých pohnutek. Touha po změně sdě-
luje se velmi rychle i širokým vrstvám a vy-
volává v nich záliby, jež se spokojují s nový-
mi sensacemi a jimž ti, kdo jdou jen za díva-
delním obchodem, snáze vyhovují, než poža-
davkům uměleckým.
Ale ať již je ta „duše davu“ jakákoliv.
jedno vyciťuje bezpečně: je-li to, co se jí po-
dává, vytvořeno dokonale, s největším napě-
tím sil, čili níc. Obecenstvo lze na chvíli udi-
vit novotou, lze je na čas navyknout i na ne-
umění — ale nelze je oklamat povrchní prací.
řemeslným, mechanickým podáním, hesly, re-
klamou, programy a sliby. A toho si musí být
vědom stejně ten, kdo bojuje za nové umění.
jako ten, kdo stará se především o hmotné
zabezpečení divadla: obecenstvo nelze při-
poutat ani lichocením jeho vkusu, ani pře-
mlouváním, že je jeho povinností činit to či
ono, ani udivováním novostí. Lze tím na
chvíli vykořistit jeho slabosti, má-li však býti
vskutku žádáno, je především a jediné třeba
opravdové tvůrčí síly a pak naprosto doko-
nalého výtvoru, vybroušeného do nejkrajněi-
ších mezí. Obecenstvo touží vždy po velikosti
a dokonalosti: na těch, kdo jsou povolání je
véstí, jest, aby je vedli k velkým cílům, ze
vší síly své a ze vší duše své — pak také
zmízí hmotné nesnáze, starosti o chléb va-
zdejší samy sebou.