2
masthead
NARODNI LISTY.
3
masthead
5. července 1913. Číslo 182.
4
article
německých poslanců na zemském sněmu a
říšské radě dostavili se dnes o 4. hod. odpol.
posl. dvor. r. Bachmann, Krützner,
Pacher, dr. Schreiner a W olí k min.
př. hr. Stürgkhovi, aby sdělili mu usne-
sení včerejší pražské schůze. Hr. Stürgkh při-
jal zmíněné poslance u přítomnosti ministra
vnitra bar. Heinolda a vzal pak na vědom
usnesení přednesené mu posl. Pacherem
načež podali dvor. r. Bachmann, Wolf, Schrei-
ner a Krützner různé vysvětlivky. Povšechná
národní, politická i finanění situace v Čechách
plán vlády, jakož i rozhodně odmítavé stano-
visko německých zemských poslanců k němu
bylo předmětem debaty mezi min. předsedou
a poslanci, kteří upozornili na stále větší po-
češťování personálu zemských ústředen a stá-
le se rozšiřující používání české řeči ve
vnitřní službě u úřadů, jakož i vůbec v zemi.
Min. předseda prohlásil, že usnesení něme-
ckých poslanců bere na vědomí a ukázal, že
vláda považovat bude za nutno dosadit komiss
a uskutečnit s ní spojená opatření v tom oka-
mžiku, jakmile zemský výbor nebude víc úřa-
dovat. Němečtí poslanci odešli s prohlášením,
že přirozeně neopomenou ve vhodné době
stanovisko Němců v Čechách opět zdůrazniti
Bachmann
Krützner
Pacher
doktor
Schreiner
Stürgkh
Wolf
Schrei
Němec
Hradec
Čechy
5
article
Porada majority zem. výboru
Porada majority zem. výboru
král. Českého.
Jak známo, konala se 26. m. m. důvěrná
porada majority zemského výboru, t. j. svo-
bodomyslných a agrárních přísedících, jakož
i přísedících zemského výboru za kurií vel-
kých statků, ve kteréžto konferenci nejvyšá
maršálek kníže Lobkovic seznámil přítomné
s vládním projektem na mimoústavní řešen
finanční krise v zemi české — pomocí správn
komise a císařských patentů, jimiž by se zvý-
šily zemské přirážky a zavedla zemská pivní
dávka. Nejv. maršálek sdělil — jak rovněž
známo — dále, že vláda oficiálně žádá, aby
členové zemského výboru umožnili řečený
její projekt, a to tím způsobem, že se vzdaji
svých úřadů.
Lobkovic
6
article
Když pak přísedící zemského výboru pro-
hlásili, že rozhodnutí toto musejí zůstaviti klu-
bům, jež je do zemského výboru vyslaly, vy
žádal si nejv. maršálek kn. Lobkovic jejich
rozhodnutí do pátku, a novou konferenci ma-
jority zemského výboru svolal na včerejšel
na 3. hodinu; předpokládaje pak, že přísedí-
cím zemského výboru, nejen českým i velko-
statkářským, nýbrž i německým, bude resi-
gnace na jich funkce povolena, svolal na vče-
rejšek na 4. hodinu odpolední mimořádnou
schůzi zemského výboru, ve které měla resi-
gnace celého zemského výboru i jeho, t.
nejv. maršálka, býti formálně uskutečněna.
Události se však, jak taktéž známo, vyvi-
nuly jinak.
Nejv. maršálek kn. Lobkovic se rozhod
vzdáti se, rovněž oba přísedící konservativ-
ního velkostatku, probošť dr. Burian a hrabě
Schönborn, všichni o své ujmě, ale s pevným
předpokladem, že klub konservativního velko-
statku bude s tímto jejich rozhodnutím sou-
hlasiti. Důvodem tohoto jejich rozhodnutí bylo
přesvědčení, že chystané rozřešení krise
Čechách lze prakticky odůvodniti jako volbu
menšího ze dvou hrozících zel. Schůze klubu
konservativního velkostatku nebyla svolána.
poněvadž se soudilo, že za nynějších poměrů
by nebylo oportunní, svolávati ji.
Lobkovic
doktor
Burian
Schönborn
Čechy
7
article
Jak se rozhodly oba české kluby, n
nichž tu záleželo, agrární a svobodomyslný
je známo. Co učinili Němci, je tolikéž pově
domo.
Když včerejší konference majority zem-
ského výboru se sešla, bylo všem jejím účast-
níkům již všechno známo, i jednalo se jen
o oficiální odpověď českých přísedících na
oficiální požadavek vlády.
Jakmile konference byla nejv. maršálkem
zahájena, prohlásil přísedící vícepresidení
Žďárský jménem svým a náhr. přísedících
Dvořáka a Chaloupky, že klub poslanci
agrárních se jednomyslně usnesl uložiti jim.
by ze zemského výboru nevystupovali, a dále
že se usnesl, podati nejv. maršálkovi a místo-
držitelovi protest proti vládnímu projektu ne-
ústavního řešení finanční krise v král. Českém
Potom jménem svobodomyslných přisedí-
cích president V. Němec přečetl osvědčeni
klubu sněmovních poslanců národní strany
svobodomyslné (bylo v „Nár. Listech“ uve-
řejnéno včera večer — pozn. ref.) proti resi-
gnací přísedících zemského výboru a sdělil,
že toto osvědčení bylo přijato 25 proti 8 hla-
Nejv. maršálek kn. Lobkovíc byl projevy
přís. Žďárského a Němce zřejmě rozechvěn;
přijal je s poznámkou, že usnesení obou klubů.
agrárního i svobodomyslného, považuje za po-
litickou chybu; nezapřel též, že od nich oče-
kával usnesení jiné; mimo to prohlásil, že i o
má na zřeteli jedině dobro země a národa
českého.
Na tato slova nejv. maršálka reagoval
přísedící Adámek; dovodil, že nynější situaci
země zavinily vídeňské vlády, že tedy zem-
ský výbor je mravně oprávněn žádati, aby
nynější vláda učinila pro zemský výbor totéž
co projektovala pro správní komisi, připra-
venou pro Čechy.
Nejv. maršálek kn. Lobkovic tázal se pak
nynějšího finančního referenta dra. Pinkasa.
co lze dále činiti v oboru zemských financí.
Němec
Dvořák
Chaloupek
Žďárský
Adámek
Lobkovic
Čechy
národní strana
8
article
Dr. Pinkas odpověděl, že finanční situace
zemské pokladny je povážlivá, že však dle
jeho úsudku se s dosavadními penězi vystačí
přes den 1. srpna.
Na další otázku nejvyššího maršálka, co
lze dále činiti, odpověděl dr. Pinkas, že v
příští schůzi zemského výboru předloží návrh.
aby zemský výbor žádal zavedení čtyřkoru-
nové zemské dávky z píva: dr. Pinkas záro-
veň žádal nejvyššího maršálka kn. Lobkovice.
by u vlády urgoval panovníkovu sankci ne-
dávného usnesení zemského výboru o zvýšen
zemských přirážek o 10 procent.
Nejv. maršálek slíbil, že o těchto otáz-
kách pojedná s místodržitelem kn. Thunem-
dodal, že pro správní komisi byly oba tyte
příjmové zdroje zabezpečeny, ježto při tomto
řešení panovník by byl jednal na základé své
výsostné moci.
Tím bylo jednání konference skončeno
sům.
Přísedicí vicepresident Žďárský a přís. Adá
mek pak učinili projevy důvěry nejv. maršál-
kovi kn. Lobkovicovi, pravíce, že plně uzná-
vají jeho snahy o dobro země. Ač čeští pří-
sedicí nemohli se přikloniti k jeho stanovisku
přece jejich důvěra ke kn. Lobkovicovi se ne-
zmenšíla, neboť čeští přísedící jsou přesvěd-
čeni, že kn. Lobkovic opravdu žije pro svou
rodnou zemi.
Nejv. maršálek odpověděl, že tyto projevy
důvěry jej opravdu těší, a že jednal tak, jak
uznával nejlepším pro blaho země.
Tím byla konference skončena. Byla o
vydána oficiální zpráva, jež zní:
„O 3. hodině odpolední konala se v sa-
loně J. J. nejvyššího zemského maršálka po-
rada přísedících mladočeské a agrární strany.
jakož i konservativního velkostatku. Zástup-
cové mladočeského a agrárního klubu sdělil
usnesení svých klubů, že nemají skládat
mandáty. Na základě toho pan nejvyšší mar
šálek odřekl mimořádnou schůzi zemského
výboru na 4. hodinu odpolední určenou. Ob-
vyklá schůze zemského výboru koná se příšt
středu.
doktor
Pinkas
Lobkovic
Thun
Žďárský
Ob
9
title
Politický přehled.
10
article
Země české.
Země české.
Co se nyní stane v Čechách?
„N. Fr. Pr.“ často předpovídá a proro-
kuje. Podle této své zvyklesti věštila včera
večer, že vláda vídeňská se zřetelem na zájmy
celého státu nepřipustí, by v Čechách došlo
k opravdové insolvenci zemského výboru. Učí-
ní prý tedy svá opatření mimoústavní, když
zezně nebude moci platit; jakmile tento stav
nastane, tu — prý — vláda prostě odstav
zemský výbor a do země dosadí orgán, obda-
řený stejnými oprávněními, jaká byla určen
pro projektovanou správní komisi; tento or-
gán zvýší zemské přirážky, aby byla umož-
něna další finanční správa země. Tyto pro-
jekty připravují prý se pro podzímek, nebot
se myslí, že zemský výbor si nyní přece ještě
opatří nějaké peníze.
Rakousko-Uhersko.
Halíčské volby městské.
Haličské volby v městské kurii nepři
nesly patrných změn; dalo se to ostatně oče-
kávati. V haličských městech volí skoro stále
tytéž živly, tam není těch národních sporů
jako v kurii venkovské, kde se rozvíjí velmi
dramatický zápas mezi Rusiny a Poláky
Ztratili něco demokraté, na místo dřívějších
16 mají jen 13 mandátů, získala jediný man-
dát strana pokroková, která dříve neměl
žádný, konservativci přišli o 2 mandáty (dří
ve 5). Všepoláci zachránili svých 5 mandátů
menší strany mají po 1 mandátu.
Rusin
Polák
Všepolák
Čechy
Francie
RakouskoUhersko
11
article
Charakteristické je, že ve Lvově ze
kandidálů „národní jednoty“ byli zvoleni dr
Adam, dr. Glabiňski, J. Neumann, starosta
města, E. Riedl, ale neprošel dr. Grabski, za
to byl zvolen starý demokratický parlamen-
tář dr. Rutowski. „Stowo Polskie“ charakte-
risuje dra. Rulowského jako politika rakou-
ské orientace na útraty polské. Rutowski pry
chlěl stvořit Ukrajinu od Lvova po Kyjev
podle přání Rakouska, proto celým vlivem
se přičiňoval o „povstalecký“ ruch. V dubnu
žel prý tak daleko, že vrhl na polský národ
obvinění, že Polácí jsou zedpovědní za vojny
kožácké a že všechna vítězství Polsko do-
sáhlo rusínskou zbraní. Jakými důvody mož
ještě ve Lvově bojovati, ukazuje i ta výtka
„Slowa Polského“, že přátelé Rutkowského
sice se tvářili v čele nadějných polských vojsk
jako spojenci Prus a každého politika, který
je varoval, obvíňovali ze zrádných služeb car-
ských, ale sám dr. Rutkowskí před léty prý
vítal hr. Bobrinského, tískl mu na banketě
ruku a dělal poklony Rusku.
Adam
doktor
Glabiňski
E Riedl
Grabski
Rutowski
Rutkovský
Prus
Rutkowskí
Bobrinský
Lvov
Ukrajina
Kyjev
Rakousko
Polsko
Rusko
Stowo Polskie
12
article
Jinak volby v městech haličských asi
správně charakterisuje „Kurjer Lwowski“,
proto právě, že se na ně se stanoviska zájmů
své strany dívá beznadějně. Píše: Volby
městech zakončí volební ruch, protože zbýva-
jící volby velkostatkářské kurie konají se
s vyloučením veřejností, ale i městské volby
mají význam druhořadý, protože hlavní ráz
zemské politiky určují volby venkovské. Boj
politický vede se vlastně jen v obou hlavníc
městech, v městech venkovských je pokoj.
sem tam nějaká intrika, ale kandidatury tam
obyčejně jsou v rukou starostů nebo členů za-
stupitelstva. Pan starosta přikázal, tedy se
volí. Charakteristícký případ je město Stani-
slavov, kde už po kolikáté má zabezpečený
mandát Exc. Biliňski, ačkolí se tam ani ne-
ukazuje. Nedostatek politického ruchu v mě-
stech haličských je v přímé protívě s pohybli-
vostí měst českých. Haličská města mají žive
národně a kulturně velmi komplikovaný, ale
nezorganisovaný. Z měst vycházejí nazvíce
poslanci „demokraté“, rozdíl je mezi nimi jen
ten, zda „polští“ či „národní“. Ale i toto roz-
dělení prý není stálé, protože někteří demo-
kraté se „stěhují“.
Zajímavé jsou výsledky počtu hlasů jed-
notlivých stran v kurii venkovské: 74 poslan-
ců venkovských, 47 z východní Haliče a 2
ze západní, obdrželo celkem 14.532 hlasů.
z toho:
Staňa
Halič
Kurjer Lwowski
13
article
Ukrajinci
Lidovci . . . . . . . . . 2228
Křesťansko-lidový svaz . . . 1693
Centrum
Podoláci
. . . . . . 1315
Konservatisté . . . . . . . 1110
Starorusi . . . . . . . . 80
Soc. demokratě . . . . . . . 89
Lidová fronta . . . . . . . 13
Poměr těch, kdo jsou pro volební re-
formu a proti ni, číselně je vyjádřen 7208:5437,
v mandátech jako 51:23.
Z Krakova, 4. července. „Nowiny“ píši
že ztrátu 10 mandátů ve východní Haliči, kte-
ré měli dříve Poláci a nyní dobyli Ukrajinci
nelze nazvati národní polskou porážkou, ný-
brž spíše porážkou volebních zlořádů. Man-
dáty v okresích s ukrajinskou většinou byly
dříve dobyty jen korrupci a bodáky četnictva
To uznává nyní každý slušný Polák. V oka-
mžiku, kdy volby zákonně byly prováděny
musily mandáty připadnouti v ukrajinskýeh
okresích Ukrajincům. Tento obrat přinese Po-
lákům užitek, poněvadž zjedná reální basi pro
polsko-ukrajinskou dohoda
Ze Lvova, 4. července. (K. k.) Zdejší ob-
chodní komora zvolila zemským poslancem
všemí 43 hlasy dra. šl. L öwensteina.
Z Brodů, 4. července. (K. k.) Zdejší ob-
chodní a živnostenská komora zvolila dra.
Rittera (demokr.) všemi 21 hlasy zemským
poslancem.
Podolák
Nowina
Polák
Ukrajinec
doktor
Ritter
Krakov
Halič
Lvov
Brod
14
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Tři srbské noty.
(Dokončení.)
Srbsko učinilo Bulharsku ještě znamenitějš
úsluhy. Hned po kumanovské bitvě, tedy na sa-
mém počátku války, vyhovělo prosbě Bulharů
poslalo jim dvě divise na pomoc k Dri-
nopolu; když pak po vypršení příměří válk
obnovena, Srbsko poslalo Bulharům n
marické bojíště na pomoc všechnu
svou oblehací dělostřelbu. Ani k jedné
ani k druhé z těchto úsluh Srbsko nebylo za-
vázáno; jemu postačilo, že o pomoc pro-
sila král. bulharská vláda (poprvé v Ni
11. října 1912, po druhé skrze vysl. Toševa v Běle-
hradě 27. ledna 1913). Za tyto nové a ne-
smluvené oběti Srbsku náleží ná-
hrada. Srbsko mohlo si náhradu vymínit už
tehdy, když Bulharsko prosilo; ale z pochopitel-
ných ohledů spojenecké delikálnosti nechtělo
té otázce mluvit, dokud válka trvá.
Druhé období války, jež počíná po příměři
dává Srbsku právo na ještě větší náhradu, pro-
teže Bulharsko jeho pomocí dobyl
mnohem většiho území, než se pře
válkou předpokládalo. Ve válee byl
pokračováno jen k vůli Bulharsku, neboť Srbsko
debyvši Makedonie, nemělo již na tom příméh
zájmu. Pokračování ve válce vyžádalo si od Srb-
ska nových obětí, jak vojenských, tak finunčních
a hospodářských. Má tedy Srbsko právo žádat
i za ně náhradu, neboť nebyly jeho spojene-
ckou povinností. Ale Srbsko myslilo, že jeho sku-
tek bude krásnější a přiměje Bulhary k vděčnost
a utuží spojenecký svuzek, a proto z delikátnosti
opět si nevymínilo náhradu předem, omezívší se
na to, že listem svého vyslance dne 9. února 1913
oznámilo vládě bulharské, že o otázce náhra-
dy obě vlády porokují po válee.
Bulhar
Tošev
Srb
Srbsko
Bulharsko
Bělahradit
Makedonie
15
article
Ale největší oběť, která Srbsku uložena, je ta.
že rozhodnutím velmocí bylo přinuceno odříci se
nejdůležitějšího svého území na západ od Šarpla-
niny s Jadranským přímořím, jež pro Srbsko bylo
otázkou života a hlavním cílem jeho války. Srb-
sko povolilo z ohledů na evropský mír a tím za-
bezpečilo Bulharsku nejen nesporné
územi, nýbrž i Thrakii. Kdyby nebylo ni-
čeho jiného, sám tento fakt by dal Srb-
sku právo na všecky náhrady, které
žádá.
Srbsko, zbavené tím způsobem nejhlavnější
podmínky své úplné hospodářské nezávislosti, prá-
vem žádalo, aby mu spravedlivým rozdělením úze-
mi na jihu zabezpečeno bylo příznivější položen
k vůli tomu, aby mohlo hospodářsky žit a se roz-
víjet. Tento jeho požadavek zakládá se jak n
sámé smlcuvě, tak i na mezinárodním právu v
boc. Zabráněn-li Srbsku východ k mor
nia západ, musi mu být otevřen na jih
Balkánského polko ostrova. Tento poža-
davek Srhska odpovidári zásadám mezinárodníh
práva, neboť kromě toho, že by bylo nespravedli-
vo, aby jen Srbsko neslo všechnu škodu z nepříz-
nivého obralu vnějších okolností, nemůže se
dopustit, aby jeho zeměpisné polo-
žení po této vítězné válce bylo těžši
než přeld válkou.
Srb
Srbsko
Šarpl
Bulharsko
16
article
2. Návrh na redukcí vojsk.
Protože soustředění bulharského vojska na
srbské hranici přivádí ve větší a větší nebezpečí
mírné řešení otázek o likvidaci spojeneckého kon-
dominia, a protože bulharská pohraničná vojska
stále častěji vpadají na srbské území, Srbsko na-
bylo piksvědčení, že Bulharsko nechová se k Srb-
sku tak, jak mu ukládá spojenecká solidárnost a
vzdalo se myšlenky, že třeba vyčerpati všeck
prostředky ku pokojnému vyřízení sporných otá-
Proto Srbsko, vyslovujíc nadějí, že hned bude
zastaveno další soustřeďování bulharských vojsk
na jeho hranici, navrhuje, aby obě strany hned
současně zredukovaly všecko své vojsko na čtvr-
tinu jeho síly, což by jak balkánský spolek, tak
Evropa považovaly za prvý zřejmý krok a důkaz
že Srbsko i Bulharsko stejně upřímně chtějí řešit
všecky své sporné otázky pokojným způsobem.
3. Odpověď srbské vlády na notu bulharské
vlády, kterou zodpověděla návrh její na
redukcí vojsk.
Srb
Srbsko
Bulharsko
Evropa
17
article
Král. srbská vláda s politováním vzala na vě-
domí odpověď, kterou se odmítá její návrh n
současneu redukci obejího vojska. Nespravedlivé
jeou výčitky, jakoby Srbsko prvé bylo začal6 voj-
sko seustřeďovati. Srbská vláda učinila návrh na
redukci proto, aby se odstranila jedna vážná pře-
kážka pokojného řešení sporů. Bulharské podmín-
ky redukce na čtvrtinu srbská vláda přijmoutí ne-
může, protože nemají za účel usnadniti pokojné
řešení sporů, nýbrž prejudikovati řešení sporn
otázky ve prospěch Bulharska,
Spor srbsko-bulharský vede se o ctázku re-
víse spojenecké smlouvy, jež byla během války
ze základu změněna a pozbyla své prvopočátečné
platnosti, a o tvrzení srbské vlády, že sporné pás-
mo prostírá se na území mezí Strumou, Rodopem.
Archipelagem. Ochridem a Šarplaninou, a bulhar-
ská vláda žádá, aby se srbská vláda vzdala tako-
vého výkladu a přistoupila na její stanovisko, že
totiž smlouva nezměněně má trvati a že sporné
území Ježí na sever od tažené hranice.
Král
Bulharsko
Ochrid
18
article
Co se týče okupace dobytých území, Srbsk
i dále stojí na stanovisku, které přijalo i Bulhar-
sko, že do definitivné likvidace jen ono má právo
na vojenskou okupaci všech těch krajů ve spor-
něm pásmu, které jen srbské vojsko obsadilo,
že v krajích, obsazených srbským i bulharským
vojskem, zůstane smíšená okupace.
Žádá-li nyní bulharská vláda, aby Srbsko svo-
lilo ke smíšené okupací i toho území, které j en
zrbské vojsko obsadilo, činí tak nejen bez důvo-
du, nýbrž vzbuzuje pomyšlení, že chce znemožniti
demobilisaci a ztížiti pokojně řešení otázky tak,
jako ministerskou krisí v Bulharsku
zmařena schůze čtyř ministerských
předsedů v Solunu, na kteréžto schůzí, aby
se konala, usnesli se min. předs. Gešoy a Pašič
v Caribrodě dne 3. června t. r.
Král. srbská vláda tedy oznamuje, že trvá n
svém návrhu o demobilisaci, i o tom, aby se mi-
zek.
nisterští předsedové čtyř spolčených balkánských
států sešli v Petrohradě a pokusili se o přímě do-
rozumění, a kdyby se to nepodařilo, aby se po-
drobili rezsudku ruského cara na novém a širším
základě všech těch sporných otázek, které se
vztahují na kondominium a nedotýkají se život-
ních zájmů Srbska mezi Bulharskem s jedné,
mezi ostatními balkánskými spojenci s druhé
strany.
Bulhar
Gešoy
Pašič
Král
Srbsko
Bulharsko
Soluna
Petrohrad
19
article
Bulhaří nechtějí bojovat protí Srbům?
(Pův. dopis „N. L. z Bukurešti.)
Třeba to bulharská-vláda tajila, ví se, že
se bulharské vojsko vzbouřilo již u Čataldže
pobilo mnoho důstojníků a že oblíbenému
gen. Radku Dimitrijevu jedva se podařilo
zjednati pokcj sliby, že vojácí brzy půidou
domů. Známo také, že i u Vidína vzbouřili
se bulharští vojáci a pobili několik důstojní-
ků. Dopisovatel „Frankf. Ztgu.“ poslal ze So-
luna zprávu, že bulharské vojsko na srbsk
hranici je rozstrojeno; není to již to chrabré
nadšené vojsko, které bojovalo naproti Tur-
kům. Kromě toho činí špatný dojem, že bul
harské vojsko je špatně oděné i opatřené.
Počet bulharských sběhů roste každým
dnem. Národ pokládá zemětřesen
v Trnovč a okolí za trest boží za to
že bulharský car a vláda chtějí válku se Srby
s nimiž se loni bulharská armáda pobratřila
Bukurešťský „Vitorul“ oznamuje telegra-
ficky, že u Korabie převedl bulharský dělo-
střelecký poručík po lodi na rumunské územ
více vojínů bulharských, kteří prohlašují, že
nechtějí bojovat proti Srbům. List uvedl i je-
jich jména.
Srba
N L
Dimitrijev
Vidín
Frankf
Bukurešť
Čataldža
Korabie
20
article
„Universul“ oznamuje ze Zimnice na Du-
naji, že tam příbylo několik bulharských
sběhů, jež jmenuje. Nechtějí bojovat ani prot
Srbům, ani proti Řekům
„Vitorul“ opět píše, že bulhar ský
lid činí všecko možné, aby zabrá-
nil válce. Bezohledností bulharských gene-
rálů, kteří podnikali v pravdě japonské
útoky, popadalo zbytečné tolik tisíc muž-
stva, že lid cítí potřebu odpočinku, abys
nahradil ztracené síly.
„Universul“ opět má zprávu o tom, že do Ru-
munska přeběhli sběhové od 1. sofijského a3
vidínského pluku, jakož od 1. pluku dělo-
střelby ze Šumna. Ti vesměs prohlásili, že
jim svědomí nedovoluje bojovat
naproti křesťanům, a zvláště na-
proti Srbům, kteří jim pomohli
Drinopolu.
V rumunských vojenských kruzích po-
kládají srbské vojsko, jmenovitě dělostřelbu
za mnohem lepší, než mají Bulhaři.
Srba
Řek
Bulhar
Drinopol
21
article
Anglie uznává belgické Kongo.
„Journal de Braxelles“ sděluje, že anglická
vláda nyni oliciálně uznala připojení státu na
Kongu k Belnii.
Toto oficiální uznání se strany Anglie má
znažný význam jako důkaz nynějšího přátelského
poměru mezi Anglií a Belgií, který je do značné
míry výsledkem srdečné dohody anglo-francouz-
ské. Je známo, že Anglie dlouho působila králi
Leopaldovi, jenž r. 1389 stát na Kongu Belgii od-
kázal, značné obtíže a tisk anglický vystupoval
příkře proti správě státu konžského pro domnělé
nkrutnosti na domorodcích a vytýkal, že se proti
mežinárodní smlouvě dává přednost belýickým
kupcům. Když pak se této otázky ujala anghická
vláda a po ni jiné vlády, byla dosazena vyšetřující
komise, která prokázala neoprávněnost výlel
anglického tisku, ale pokárala způsob zadávání
koncesí obchodním firmám. Na to došlo k refor-
mám a r. 1908 byl stáť na Kongu prohlášen za bel-
gickou osadu.
Působením Francie, které záleži zejména na
tom, aby Belgie účinně hájila svou neutralitu vůči
Německu, k čemuž směřuje také nové rozmnožení
belgické armády, zlepšil se od té doby peměr mezi
Anglií a Belgií. Když pak u příležitosti návštěvy
anglického krále v Berlině všeněmecká „Post“
prohlásila, že žádné sblížení angloněmecké není
možno, pokud Anglie nepomůže Německu nabýti
nebo dobýti belgického Konga, nastalo v Bruscelu
pobouření nad tímto odhalením tajných a nebez-
pečných choutek německých i vyslovena ve veřej-
nosti belgické naděje, že Anglie odpoví na to ofi-
ciálním uznáním belgického Konga, při čemž spo-
leháno také na Francii. To se nyní stalo.
Braxelles
Belnie
Leopald
Kong
Anglie
Kongo
Belgie
Francie
Německo
Berlín
22
article
Třílelá vojenská služba ve Francií.
Z oposičních protinávrhů, podaných ve fran-
couzské sněmovně proti vládní předloze o opětněm
zavedení tříleté vojenské služby, byl vládnímu
stanovisku poměrně nejnebezpečnější návrh býva-
lého ministra vojenství Messimyho a Boncourta
aby vojenská služba byla prodloužena jen na 30
měsíců misto na 3 roky.
Při projednávání tohoto protínávrhu ve čtvrtek
podal zprávu místo onemocnělého generála Paua
místopředseda armádní komise hrabě Lanes de
Montebello, konservativní poslanec, jenž uvedl ja-
ko hlavní důvod proti 30měsíční službě, že v jar-
ních měsicích je počet ochranného vojska na vý-
chodních hranicích nedostatečný. Messimy navrhl
na to, aby bylo přihráno 13 pěších a mysliveckých
pluků od italsko-franconzských hranic, proti tomu
však se projevil zejména na pravici silný odpor.
Rovněž protestováno rozhodně protí tomu, aby
byla přibrána k sesílení chranného vojska část
okupačního sboru alžírského. Přes veškeré úsil
zůstali stoupenci Messimyho při hlasování 266 hla-
sy v menšině proti vládě, která položila otázku
důvěry a dostala 312 hlasů.
Tím bylo obepluto nejnebezpečnější úskalía
lze očekávati, že přijetí branných předloh asi jejich
úhrady v německém říšském sněmu i ve spolkové
radě přispěje ku přiznivému vyřízení vládní před-
lohy francouzské, která je pouze odpovědí na hro-
zivé německé zbrojení.
Vláda, posílena důvěrou sněmovní většiny, vy-
stupuje nadále rozhodně proti původcům revoluční
propagandy v armádě. Pokračuje se v zatýkání
socialistických předáků, kteří se zúčastnili agitane
ve vojsku a zejména zatčen byl také sekretář od-
dělení pro bursy práce ve všeobecném dělnickém
svazu Yvetotautor „Manuel du soldat“, brožury
rozdávané vojákům, v níž byli vyzýváni k deser
a vzpouře
Messimy
Messima
Manuel
Francie
Stones jít Montebello
všeobecný dělnický svaz
Monitor
23
article
Ze strany.
Ze strany.
Sjezd jihočeský, projekto-
vaný na neděli 6. července v Tře-
boni, odložen na dobu podzimní.
Nusle-Údoli. Mistní organisace nár. strany
svobodomyslné v Nuslích-Údolí oslavila na člen-
ské schůzi dne 30. června své 5leté trvání. Před-
seda arch. p. Benedikt ve velice pěkné přednášee
podal historický nástin nár. strany svobodomyslné
odůvodnil, proč se organisujeme politicky v míst
organisacích. Z přehledu činnosti za uplynulé lu-
strum, kde obzvláště vynikla práce hospodářská
bylo patrno, že místní organisace, majíc výhodne
podmínky a pracujíc ve všech oborech tak jako
v hospodářském, snadno by se stala organisncí
vzornou. Za živaostenský odbor promluvil před-
seda jeho p. Panocha, který, jakož i jednafel p
Novotný si stěžoval do malého zšjmu živnostni-
ctva samého. Až nyní počíná živnostnictvo chápat
důležitost společných formací, kde může najiti j ak
uvědoměnt, tak 1 zastání. Za Sdružení mladýeh
promluvil dr. techn. J. Ryšavý, odůvodniv, proč
se ustavilo, jakými tendencemi chce se ubírati
vpřed; podal zprávu velice pestrou a na činnost
bohatou. Po těchto hlavních referátech rozpředla
se zajímavá debata, do níž zasáhla řada řečníků.
Zdůrazněna potřeba intensivnější činnosti agitační
a organisační; větší pozornost pro místní list „Nu-
selský Obzor“. Žádáno, aby brán byl ohled na
Nuselské Údolí při povolování takových živnosten-
ských podniků, které žití svému okolí buď zne-
možňují anebo značně znepříjemňují. Poukázáno,
že Nusle-Údolí, jsouc v dolině a obklopeno se
všech stran značně vysoko položeným okolím, ne-
má žádné přírozené ventilace vzduchové a tedy
i z hygienických důvodů ze nehodí pro podniky
továrenské. Po přijetí návrhu, uspořádati dne 7.
července přednášku o Mistru Janu Husovi, schůze
skončena
Nusl
Údoli
Panoch
Novotná
J Ryšavá
Hus
Nusle
Nusleúdolí
24
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Akční výbor národní strany svobodo-
myslné zasedal dne 4. t. m. za předsednictví
dra. Karla Kramáře. Po zprávě o politi-
ckých poměrech zemských a obsáhlé debatě
vzato usnesení Klubu zemských poslanců z
4. července t. r. na vědomi. Dr. Kramát
vzdal se na počátku schůze předsednictvi
akčního výboru s odůvodněním, že nemůže
přijmouti zodpovědnost za další vývoj věcí
politických.
— Zemské volby na Moravě. Z Brna,
4. července. (K. k.) Zdejší a olomoucká
obchodní a živnostenská komora zvolily
dosavadní poslance.
— Výlet do Prachovských skal, připra-
vovaný na den 6. července 1913, se pro trvalé
špatné počasí odkládá na neurčitou dobu.
— Jakou komisí chtějí Němci. „Bohemia“ v
včerejším úvodníku, jehož tresť podali jsme ve vče-
rejším večerníku, upřímně zjevila, že Němci v ko-
misi, která má pojmouti do sebe zemský výbor.
spatřovali by posměch pro svou bojo v-
nou taktiku. Dle „Bohemie“ je tato komise
pochována, při nejmenšim přísedicí zemské-
ho výboru nebudou prý již pojati do
nové komise; tuto novou komisi přálo by i
srdce „Bohemie“ míti sestavenu tak, jak praví
„Mohlo by se nanejvýš jednati o čistě úřa d-
nickou komisi.“ Tak ráčí srdce Němců z Čech
správní komisi, složenou z c. k. byro-
kratů. Tedy cuvajovštinu v Čechách!
— Jak se vnucuje českým úřadníkům němčina.
Kramář
doktor
Kramát
Němec
Ted
Morava
Brno
Čechy
akční výbor národní strana svoboda
Bohemia
25
article
Píše se nám: Zasílám ukázku, jak nynější justiční
správa pod záštitou dra. Hochenburgera a presi-
denta vrch. zem. soudu Wesselyho rozšiřuje něm-
činu na úkor práv naší mateřštiny. Dosud bylo
vypláceno soudním úřadníkům služné berními úřa-
dy proti potvrzení, na platební listině vyhotovené,
ryze česky. Nyní, kdy bylo zavedeno placení
služného poštovní spořitelnou, byly všem soudcům
vrchním soudem zaslány platební listiny, jichž tert
jest napřed německý a pod ním český, li-
stiny tyto jsou vyplněny pouze německy, při
čemž jména úřadníků jsou ještě k tomu zkomolena,
jako to bývá ve statusech důstojníků při českých
jménech. — České úřadnictvo soudní právem žádá.
ministerstvo spravedlnosti, by ze postaralo, aby
přiště zasílány byly na české soudy platební listiny
ryze české a též česky vyplněně, jako bývalo dříve
a jak se děje v Haličí, kdež vyplňují se platební
listiny v mateřském jazyku úřadníků. nb
Wessely
Halič
26
article
— Mínístří dr. Trnka a ryt. Hussarek v Hodo-
níně. Z Hodonína, 4. července. V ponděli přibyl
sem ministr pro veřejné práce dr. Otakar Trnka
o 7. hod. več. K jeho uvítání shromáždilo se z ven-
kova mnoho lidí v krojich. Ministrovi velmi s
zamlouvaly dům sdružení moravských umělců vý-
tvarných a první výstava v něm. Odjížděl velmi
spokojen. — Nejkrásnějším dnem výstavy vůbec
byla středa 2. t. m. K uvítání ministra vyučování
rýt. Hussarka sešla se ze všech okolních vesni
mládež školní v pestrých krojích. Den byl velmi
pěkný, sluničko krásně svítilo. Joža Úprka sám
seskupil školní děti před příchodem ministrau
domu umělců. Při zářivém slunci jen hrály a jiskři-
ly se barvy krojů. Byla to skutečně podívaná, kte-
rá se nám tak brzy již nenaskytne, něco neoby-
čejně pěkného. Dr. ryt. Hussarek byl velice dojat.
šel od skupiny dětí ke skupině, rozmlouval s nimi,
hladil je a poslal jim potom s balkonu pozdrav.
doktor
Trnka
Úprka
Hoda
Hodonín
sdružený moravský umělec vý
27
article
Dům se mu neobyčejně zamlouval a výstava líbila.
U vchodu do domu umělců pozdravil ho Jóža
Úprka nejprve česky, potom německy a představil
mu přítomné umělce Bohumíra Jaroňka, Frantu
Úprku, architekta Ant. Blažka, Jano Köhle-
ra, Frolku, Frant. Ondrúška. Potom prohlédl
si ministr velmi důkladně dům a výstavu. Odtud
odjel na radnici do nové dětské zahrádky něme-
cké a do besedního domu, kde s velkým zájmem
prohlédl si výstavku národních ornamentů a ruč-
ních prací, malůvek atd. žáků škol obecných okre-
su hodonínského. V besedním domě provedli chlap-
ci-školáci před ním různé prostocviky. Potom ještě
jednou vrátil se do domu umělců a prohlédls
ještě jednou výstavu. V zasedací síní připraven
byl pro něj malý buffet. V přípitku, proneseném
s největší srdečností, pravil, že tento dům a výsta-
va jest unikum, jest věc, která zasluhuje pozor-
nosti také daleko za hranicemi vlasti naší. Při
odchodu pravil našim umělcům: „Stánek váš je
tak milý, že těžko se odtud loučím.
— Z městské rady pražské. Ve včerejší schůi
byly výplně z umělého kamene pro nový most
u Řudolfina zadány J. Čapkovi, práce kamenické
na zábradlí a osazení výplní J. Gabrielovi. — Po-
licejní ředitelství bude požádáno za opatření proti
vzmáhající se prostituci v ulici Celetné, při Prašné
bráně a v ulici na Těšnově. — Schválen návrh,
aby Družstvu pro stavbu živnostenských domů
malými byty a dílnami v Praze. byl stavební po-
zemek č. 8 ve skupině XXI. ve výměře 221 čtver.
sáhů prodán po 600 K za sáh a aby se obec pod-
niku teho zúčastnila nezúročitelnou půjčkou 20.00
kor. — Na místě oslavy památky Husovy věnován
Husovu fondu peníz 100 kor.
Jóža Úprka
Jaroněk
Úprka
Antonín
Blažek
Köhl
Frolek
František
J Čapek
Gabriel
Husův
Celetná
na Těšnov
Praha
besední dům
XXI
kora
28
article
— Okresní zastupitelstvo na Král. Vinohra-
dech konalo včera schůzi za předsednictví sta-
rosty inž. K. Prokopce, a vyřídilo mimo jiné
následující záležitosti. Okresní cestář Jan Navrátil
dán byl na odpočinek a vyměřena jemu previse
300 kor. — Vyhověno žádosti správní komise krč-
ské ve příčině schválení jejího usnesení o výpůjčce
55.000 K. — MUDři. Raimund Šrámek, Karel Do-
bruský a Rud. Lubojacki jmenování sekundárními
lékaři II. třídy v okresní nemocnici. — Dr. Fr.
Šamberger jmenován primářem oddělení pro ne-
moci kožní a venerické. — Pro společnou sbírku
národní povolen obnos 500 kor. — Pro okresní
lom usnezeno opatřiti parní lokomobilu, drtiča
pneumatickou vrlačku. — Obci Hostivaři povole-
no uzavřit výpůjčku 25.000 K. — Žádosti obce
Šeberova za schválení odprodeje obecního pozem-
ku nebylo vyhověno pro příliž nízkou trhovou ce-
nu. — Vyhověno žádostem obce Vršovic ve pří-
čině prodeje obecních pozemků a Král. Vinohradů
o uzavření půjčky 112.000 K na stavbu obecního
domu. — Žádost obce Kunratic, aby bylo schvá-
leno usnesení jejího obecního výboru ze dne 29.
března 1911, jež se týká uzavření smlofvy s Če-
skou elektrotechnickou společností v Michli stran
dodávání elektrického proudu pro veřejné osvět-
lování obce Kunratic, byla zamilnuta pro nepro-
spěšnost podmínek. — Žádosti obce Michle, aby
schváleno bylo usnesení jejího obecního výboru z
dne 3. března 1913, kterým obec Michel má pře-
vzíti závazek udržovati lávky a schůdky při Bo-
tiči, jakož i upravěný Botič ve svém území, vy-
hověno. — Vyhověno byle žádostem obce Král
Král
K Prokopec
Navrátil
MUDř
Raimund Šrámek
Karel do
Šamberger
Michel
Francie
Hostivař
Šeberov
Vršovice
Kunratice
Michle
obecní dom
obecní výbor