2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
14. dubna 1913. Číslo 101.
4
article
prázdninách uvázlo. Byl to známý výnos mi-
nistra práv, který řečník označuje jako při-
znak obratu vlády, dotud jakž takž objek-
tivnost zachovávavší, na stranu německou
Za výnosem Hochenburgerovým následovaly
další příznaky tohoto obratu. Vláda nedo-
vedla ministra práv desavouovati, ba neměl
ani síly nebo ani vůle, aby zastavila prakti-
kování výnosu, jehož nezákonnost dokazo-
vali i němečtí právníci v německém odbor-
ném tísku. Následovala soudcovská jmeno-
vání, která přes všechno úsilí české maj
společný znak, že ve skutek uvádějí pro-
gram německý — obsazování míst soudcov-
ských dle národnosti — kteréhožto principu
ještě loni v letě ministr vnitra i český místo-
držitel se slavnostně odříkali. Nejpádněji
však se skutečnost, že dnešní vláda opustila
stanovisko nestranné objektivnosti a posta-
vila se po bok Němcům, zjevila posléze
v únoru, když vláda předložila stranám své
zásady v otázce t. zv. vnitřního úřadního
jazyka a t. zv. reservátů.-
Nejen že vláda obrátila nyní i zásadně
(ve skutečnosti to dosud prováděl ministr
práv) v otázce úřadnické a — byť i zaba-
leně — přiznává se pro království České
k německému principu obsazování úřadni-
ckých míst dle národnosti — a to ke všemu
ještě jen na prospěch Němců, vláda, poku
jde o vnitřní jazyk a o tak zv. reserváty.
láme celou posavadní strukturu jazykového
jednání vyrovnacího, které se přece dělo
dotud za spoluintervence její, zvláště, jak
známo, za účinně účasti českého místo-
držitele. Kdyby měly býti přijaty vládní
zásady nám v únoru sdělené, nepožívaly by
oba zemské jazyky v Čechách rovných práv,
němčina by měla oproti češtině nadpráví
nad to došlo by — poprvé — k uznání pri-
vilegovaného postavení němčiny cestou zá-
kona.
Němec
Čechy
5
article
Řečník probírá pojem tak zv. reservátů
jazykových, dokazuje jejich zbytečnost a do-
kládá, že zásady vládní v těchto směrech
zvláště také pokud jde o úřadování u pošt
stojí daleko za přislušnými ustanovením
nařízení haličského a dalmatského, která
(halíčské již před 40 lety) jazykům polské-
mu pokud se týče chorvatskému bez ne-
bezpečí pro celostátní interes mohla přiznati
vrchovatou míru práv.
K tomuto zjevnému odklonu vlády od objektiv-
ní base, která byla před půldruhým rokem
tak slavnostně prohlášena za vládní program
přistupují ještě manýry jednotlivých členů vlá-
dy, které vzbuzují nedůvěru a samotný osobní
styk činí trapným. Dalo by se také mnoho
mluviti o neochotě této vlády ke drobným po-
třebám českých měst a krajů, kdyby vůbec
bylo třeba ještě sesilovati důkaz o tom, žev
přitomné vládě převládá a celkový její směn
určuje vliv německý. Tento vliv přirozeně s
uplatňuje, jak je vidět, i při česko-německém
dohodování: tato vláda straní Němcům v otáz-
ce jazykové a úřadnické, ona nečinně přihl-
žela k německé obstrukci a destrukci zem-
ských financí, ač v parlamentu nemívá dos
ostrých slov a plýtvá energickými hrozbami.
když se v některém koutku objeví obstrukce.
pro státní nezbytnosti reklamuje svatý respekt
všech stran a proklamovala zásadu, že se ob-
strukce nesmí vykupovat, vláda není jistě
daleka hrozeb zemským komisařem a kdo ji
nebo její zástupce chce poslouchati, může co
den slyšeti o připravovaných oktrojírkách.
Němec
6
article
Vláda vyrovnání nechce, jak to potvrzují nej-
nověji politikové velmi dobře informovaní, ale
je ji vhod, když Sisvfova tato práce se ještě
hodně dlouho povleče: jeť to životní její elixírl
Řečník je přítelem slušné dohody obou ná-
rodů a pracoval v přikázaných mu oborech pro
dohodu dle sil svých, nemá však víru, že za
této vlády k dohodě dojde a kdyby došlo, že
to, co za této vlády dosíci lze v otázce jazy-
kové — toť lze dnes již celkem odhadnouti —
bylo by dostatečnou kompensací za reformu
zemského řízení. K tomu přistupuje tíseň ča-
sová: sněmovního období je již na mále a bez
reformy volebního řádu vyrovnání naprosto
nelze připustiti. Konečně: české strany nejsou
jednotny v nazírání na vhodnost a včasnost
obsah vyrovnací akce, i jest otázka nejen.
je-li přípustno, aby jen část zastupitelstva ná-
roda na pronikavějších změnách zemské ústa-
vy a na úpravě jazykových poměrů v zemi s
usnášela, ale i zdali takovýto částečný národ-
nostní smír by vyvážil škody nové občanské
války mezi českými stranami po neblahém
snad vzoru doby popunktační. O všech těchto
otázkách není posud rozhodnuto a dojde k roz-
hodování o nich snad v krátké době. Řečník
nechce ani tuto rozhodování povolaných orgá-
nů strany předbíhati, ale považoval za povin-
nost svoji, aby voličům předvedl pochybnosti
i argumenty, které se při rozhodování onom
také zajisté budou bráti v úvahu. — Řečník
na to zmiňuje se o nedávných konferencích
úpravě platů učitelských ve zvláštním t. zv.
hospodářském sněmovním zasedání. Správ-
nost českého stanoviska nemůže býti jasněji
stručněji dokumentována, než když se připo-
mene to, že i zástupce ústavověrného velko-
statku, tedy strany s občanskými Němci nejen
politicky spojené, ale i národnostně sourodé.
Sisvfův
Němec
7
article
musil s českým stanoviskem souhlasiti. Jest
politování hodno, že němečtí poslanci nechali
se do té míry zaslepiti obstrukční vášní, že
nepřistoupili na slušné a logické proposice
české a že patrně, přes všechen předstíraný
zemský patriotismus, společnou zemi i na ško-
du obyvatelů své národnosti chtějí finančně
vyhubiti. Jejich justament nemohl vyvolati u
nás náladu smířlivější, naopak však by roz-
umná umírněnost byla působila i u nás, a kdy-
by němečtí politikové byli ochotni téže metho-
dy pak užíti pro další jednání a nám, jsou-li
pro dohodu, pomohli odstraniti překážky, jež
leží na cestě dalšího postupu vyrovnací akce
— jim tak dobře známé jako nám — mohlo by
vyrovnací jednání se zdarem pokračovatía
rychle býti skoncováno. Bohužel vůle k tako-
vémuto urovnání dráhy na německé straně
posud není.
(Dokončení.)
. E. ministr m. sl. dr. Jos. Foř
o zmaru jednání poslanců v příčině platů
učítelských a o německých hrozbách
vládním komisařem pro Čechy.
doktor
Jos
Čechy
8
article
V Klatovech, 13. dubna.
(Od zvl. zpravodaje „N. L..
Dnes odpoledne uspořádána byla ve vel
kém sále městské radnice klatovské vežejná
přednáška, na které J. E. zemský posl. dr-
Fořt jednak obšírně promluvil o krisi české-
ho sněmu a jednak dotknul se dvou nej-
aktuálnějších stránek této krise: otázky platů
učitelských a hrozby vládním komisařem. Ča-
sové thema přednášky a zvláště ovšem jméno
přednášejícího způsobily, že občanstvo kla-
tovské, páni a hojně také dámy, do posledního
místa velkou radniční síň naplnili. Kromě míst-
ního obecenstva zavítalo na schůzi také mno-
ho hostí a delegátů z měst okolních, tak m.j
říšský poslanec p. JUC. Jan Sedlák, ná-
městek starosty města Plzně a zemský po-
slanec p. dr. M. Mandl, zemský poslane
p. Pokorný, městský radní p. L. Cafou-
rek, předseda obchodního gremia p. Boh.
Sobotka, starosta města Klatov pan dr.
Hostaš, náměstek starosty pan dr. Schi-
mann, advokát dr. Václav Mašek, velko-
průmyslník a komorní rada p. Ant. M ašek,
rada z. s. p. Jan Fifk a, za klatovskou orga-
nisaci národní strany svobodomyslné celě
předsednictvo v čele se členem obecního za-
stupitelstva p. inž. Al. Schiffauer em
a jednatelem poštovním oficiálem p. R. P -
lantem a okresní hejtman p. dr. Přibyl
Zvláště četně z okolních organisací za-
stoupena byla organisace plzeňská, v níž kro-
mě nahoře jmenovaných pánů ještě byli měst-
ský radní dr. František Vrabec, jednate
organisace p. dr. Skřivan, kontrolor p. K.
Valeš a vrchní ofíciál p. Kučer a.
Před schůzí přijal J. E. dr. Fořt depu-
taci místního učitelstva, učitelské jednoty
„Amerling“ a pošumavské skupiny učitelek
vedenou řid. učitelem p. Tarantike m
sl. J. Piťhovou.
Sedlák
M Mandl
Pokorná
L Cafa
doktor
Hostaš
Schi
Mašek
Fifk
Ing
Schiffauer em
Přibyl
Vrabec
Skřivan
K Valeš
Fořt
Amerling
J Piťhův
Klatovy
Plzeň
Sobotka
9
article
Krátce po 2. hodině odpolední byla pak
schůze předsedou zemským poslancem panem
Františkem Svobodou zahájena. Předseda
upozornil na velký význam a důležitost dnešní
přednášky a vyslovil potěšení, že v Klatovec
promluví o thematu tak aktuálním, jakým
jest nynější krise sněmovní, osvědčený a obě-
tavý pracovník a politik český J. E. dr
Fořt, kterého zároveň co nejsrdečněji při-
vítal. („Výborně!““ Všeobecný potlesk.)
J. E. ministr m. s. dr. Foř
ujal se pak slova a pravil:
Velectěné shromáždění
Poctili jste mne pozváním, abych v dnešní
vaší schůzi promluvil o poměrech na českém
sněmu a o podmínkách případného smíru
česko-německého. Pozvání tomu jsem ochotně
vyhověl, poněvadž jest mi vždycky potěše-
ním, kdykoliv se mi naskytne příležitost,
abych skromnou svou silou poskytl občanům
možnost, by o každé, zvláště o každé důle-
žitější fasi politiky a národního našeho vý-
voje byli informováni. Mohu-li si vůči vám
dovoliti prosbu, tož by má prosba směřovala
k tomu, abyste byli ke mně laskavě shoví-
vaví, a sice z té příčiny, že mi není možno
než stručně vystihnouti předmět, o nějž běží,
poněvadž látka tak složitá a tak obsáhlá
v přednášce přece jenom krátké dopodrobna
v plné své hloubce a obsahu vyčerpána být
nemůže. Na tuto vaši shovívavost počitaje
přikročím ihned k věci samé a učiním tak
způsobem asi následujícím:
Svoboda
Fořt
doktor
Foř
10
article
Od nynějška za rok vyprší zákonodárné
období sněmu, na jaře r. 1908 zvoleného. A
dosud se sněm pro německou obstrukci an
neustavil, a do předvčerejška mohly býti ješt
myslitelny dvě cesty vedoucí k jeho uvolnění
První vedla by docílením národněpolitick
dohody, kdežto cestou druhou mělo po přípa-
dě býti odbývání zvláštního zasedání rázu
hospodářského, věnovaného s vyloučením ve-
škeré politiky výhradně otázce platů učl-
telských.
Nuž, druhá tato cesta jest dnes zatarase-
na, neboť v předvčerejší poradě zástupců
všech skupin sněmovních bylo na jisto posta-
veno, že tak, jak si vše Němci představují, jest
nastoupení cesty této zhola neproveditelno.
Němec
11
article
Stanovisko českých zástupců bylo ná
sledovní: Češí podají ochotně ruku každé čin-
nosti sněmu, tedy i jednání, věnovanému otáz-
ce zvýšení platů učitel., leč učiniti tak mohou
jedině v samozřejmém předpokladu, že z vý-
šení nynějšího nákladu na obecne
školství bude finančně-technicky
vůbec umožněno. Jest známo, že ve
smyslu zřízení zemského ani haléř v zerském
hospodářství nemůže vydán býti jinak, než
byl-li zařaděn do rámce každoročního roz-
počtu. Platy učitelské jsou ovšem vyměřeny
zvláštním zákonem a též chystané jejich zvý-
šení má být cestou zákona provedeno. Všal
účinky zákonů těch nelze ústavně uskutečnit
jinak, než že se úhrn výdaje z nich pro zem-
ský fond plynoucího zařadí do celkov
potřeby rozpočtu a že finanční zabezpečení
výdaje toho provede se schválením celko-
vé úhrady rozpočtu samotného. Každé jed-
nání o rozpočtu předpokládá tudíž nezbytně.
že schválí-li sněm celkovou potřebu, musí zá-
roveň též schválit jak celek tak i způsob
její úhrady, neboť bylo by přímo žertem zhola
nemístným, kdyby sněm stanovil sic celkovou
potřebu, v příčině její úhrady však obmezil se
na konstatování, že k celkové úhradě schází
dejme tomu, 20 mil., a o spůsobu úhrady schod-
ku toho neučinil vůbec žádného rozhodnutí
Musí-li však sněm při vyřizování rozpočtu při-
hlížeti k úhradě jakožto k celku a musí-li
zároveň o způsobu krytí úhrnu jejího učiniti
rozhodnutí, jest zhola nemožno, aby neměl př
tom zřetele k tomu, že již nynější deficit ho-
spodářství zemského hlavně odpadnutím vý-
nosu pivní dávky činí ročně kol 30 mil. kor.
a že kromě toho za dobu obstrukce narostlo
na 80 mil. kor. jednak kontokorentních, jedna
v krátkých lhůtách splatných dluhů zemských.
12
article
Jinými slovy: Zvýšení platů učitelských a trva-
lé jich zabezpečení není jinak možno, než
cestou rozpočtu a vyřízení roz-
počtu bez současného odstraněnt
nynějšíhorozvratu vzemském ho
spodářství jest finančně-techni-
cky nemyslitelno.
Naproti tomu jest stanovisko něm ec k
toto: Učitelům chceme vyhověti a na úhradu
zvýšení jejich platů jsme ochotni povolit zno-
vuzavedení dávky pivní. Dávka tato vynese
dokonce víc (32 mil. K), než vyžadovati bude
chystané zvýšení platů učitelských (dle ná-
vrhů komise školské as 23 mil. K). Však kro-
mě o těchto dvou věcech nesmí být na sněmu
jednáno o ničem jiném, zejména však ne-
povolíme projednání rozpočtu,
poněvadž by tím nynější finanční rozvrat ze-
mě byl odstraněn a německá obstrukce by pak
pozbyla účinnosti.
Nuž, na to replikováno se strany č e s ké-
Předně jest vůbec nemyslitelno, aby sněmem
byl usnesen a panovnílem sankcionován zákon
kterým by vydání zemské trvale se zvyšo-
valo o 23 mil. K ročně (s dalším každoročním
přirozeným stoupáním), aniž by současně po-
staráno bylo o normální úhradu zemského
schodku, činícíhoipo znovuzavede-
ní pivní dávky ještě a s 20 mil. kor.
13
article
ročně, a aniž by vhodné opatření bylo uči-
něno o osudech nynějšího kontokorentního
dluhu, jenž dostoupil obnosu 80 mil. K. Za
druhé sluší uvésti, i kdyby výnos pivní dávky
výslovně dotyčným zákonem vyhrazen byl pr
platy učitelské, tož by tím přes to vše ne-
rušené a nezkrácenéjejich vyplá-
cení nikterak nebylo ústavně za-
bezpečeno. Že dnes berní úřady výnosu
zemské přirážky (as 45 mil.) užívají k vypláce-
ní učitelů, jest stav toliko faktický, nikoli
však právní, a kdyby dojíti mělo, jak usiluje
obstrukce německá, dříve nebo později k in-
solvenci země, pak není tu nižádného
zákonného titulu, který by zabránil,
aby i dosavadní platy učitelské,
uhrazované z výnosu přirážek.
neocitly sev povětří. Kdyby proti této
možnosti němečtí poslanci chtěli učitele za-
bezpečiti, tož musili by cestou zákona, snad
ve formě jakéhos speciálního rozpočtu škol-
ského, vedle znovuzavedené pivní dávky vy-
hraditi či sekvestrovati též výnos zemské při-
rážky výhradně jen pro platy učitelské. Nuž
jest to možné? Jest možné, vyrvati výno
z piva a zemských přirážek sumou as 70 mil
korun z celkového hospodářství zemského
stupňovati tím ještě více finanční jeho rozvrat
a všechny ostatní potřeby zemské: škol-
ství hospodářské a odborné, zemědělství, věe.
živnostenské, humanitní ústavy, železnice.
vodní stavby, potřeby kulturní, úroky a splát-
ky dluhů zemských atd. atd., vše to proste
nechat plavat?
Neuskutečnitelnost stanoviska něme-
ckého uznali proto v předvčerejší schůzi
nejen zemský maršálek, nejen zástupci
konservativního velkostatku. nýbrž
sami němečtí velkostatkář
ústavověrní, a tak nezbylo než kon-
statovati, že vybočení učitelských platů n
jakousi kolej vedlejší, tak jak si to němečt
poslanci představovali, je zhola neprovedí-
telné.
14
article
Nezbývá tedy než svrchu dotčená prvn
cesta t. j. návrat k pokusům o dohodu v
příčině tak zv. první etapy jednání smiřo-
vacího. Předmětem etapy této jest, jak
známo, jednak revise zemského zřízen
s reformou volební jednak úprava jazyko-
vých poměrů u úřadů zeměpanských a samo-
správných. Řečník líčí podrobně obsah
průběh nynější druhé kampaně smířovací.
zahájené v říjnu 1911, dovozuje, že češti
vyjednavatelé při vší ochotě vyjíti Němcům
vstříc, trvali neodvratně na zásadě jednoty
země, nedílnosti správy a na poctivé rovno-
právnosti obou národů, načež rýsuje hlavní
linie dohody, která loni v červenci o revisi
zřízení zemského skutečně již byla docílena.
Za to arci v otázce jazykové, kteráž s
zemským zřízením nerozlučně jest jungována,
ze známých příčin nadešlo zbahnění.
Nuž, co se může státi, táže se řečník,
kdyby průběhem dvanácti as měsíců, které
z nynějšího období sněmovního ještě zbý-
vají, k dohodě jazykové nedošlo? Popatřme
všem možnostem v tvář. Ukáže-li se, že
nezdarem jazykového jednání bude úkol
permanentní komise zmařen, stane se zjev-
ným, že další trvání nynějšího sněmu jest
bezúčelno a že nezbývá, než sněm rozpu-
stit a vypsati nové volby. Tato cest
v ohledu ústavním jest jedině
správnou. Finanční nesnáze zemského
výboru do sejíti se nového sněmu arci vzro-
stou, však vláda, ústavních svých povinnosti
vědomá, nebude se moci vyhnouti nutnosti,
aby ve shodě se zemským výborem spolu-
působila k opatření aspoň nejnutnějších po-
třeb zemských. Finanční obtíže ty bude pak
lze překonati tím spíše, když vzhledem k na-
prosté bezúčelnosti nynějšího období sně-
movního vypsání nových voleb po případě
bude urychleno.
Němec
15
article
Se strany německé ventiluje se však
cesta jiná, cesta to rozhodně proti
ústavní. Ještě před nedávnem byly ně-
mecké časopisy plny hrozeb vládním komi-
sařem, že v polovici května bude zemská
pokladna prázdná, že dr. Urban a němečtí
členové zemského výboru prý vzdají se svých
funkcí a vládě pak prý nezbude než sáhnouti
k prostředkům »mimořádným«. Nuž, poku
hrozby tyto diktovány jsou snad postranním
úmyslem, zastrašiti české poslance a do-
nutiti je, aby kapitulovali před německou
obstrukcí a ustoupili od stěžejných pod-
mínek poctivého smíru česko-německého
pak nelze než s důrazem co nej-
rozhodnějším postaviti na ji sto,
že hrozby tyto žádnou stranu
českou nezaleknou a že vyzní
úplně na prázdnol Uvažujmež proto
ve všem klidu o případných perspektivácht
Předně dlužno vytknouti, že dokud zem-
ský výbor jakožto legální představitel správ
zemské v úřadě trvá, nelze, byť i nemohl
všechno platit, donutit jej k resignacia
vložit správu země do rukou vládního komi-
saře. Čeští členové zemského výboru posic
svých neopustí, a dokud vytrvá i maršálek
a členové velkostatkářští, není, i kdyby
doktor
Urban
16
article
němečtí členové resignovali, dosazenílo to především dbajice, a by v áž-
komisariatu vůbec myslitelno.
nost doby stala se nám příkazem
ku probuzení ryziho vlastene-
Jinak by ovšem bylo, kdyby členové velko-
ctví a smyslu pro solidaritu v
statkářští míst svých se vzdali a kdyby toté
roztříštěném šiku českém,a
učinil i maršálek, aniž by jmenov a
klesťme cestu k tomu, aby z je d-
svého zástupce. Pak by z ústavních
náním taktické kooperace če-
činitelů země zbyl toliko panovník jakožto
ských stran politická platnost
král český. Pak by arci jediným východi-
celku — dnes tak podlomená —
skem bylo, zříditi z vladařské moci panov-
znovu byla osvěžena a stupňo-
níka orgán mimořádný a svěřiti mu správu
vána a hleďme pak s klidem a
zemskou na tak dlouho, dokud by přeru-
s pevným odhodláním dalšímu
šená zemská ústavnost znovu nevstoupila
vývoji vstříc! (Výborně. Všeobecný.
do života. Nuž, pusťme z očí všechny pře-
dlouhotrvající potlesk.)
četné právní komplikace, jež by podobný
Předseda schůze zemský poslanec pan
krok se zřetelem na zákonnou působnost
František Svoboda poděkoval vřele J. E.
zemského výboru nezbytně měl v zápěti
dru. Fořtovi za jeho vysoce zajímavoua
a položme si jedinou otázku, jaké by mimo-
nynější sněmovní krisi jasně vystihující před-
řádný tento orgán mohl míti poslání?
Svoboda
17
article
nášku, poděkoval všem přitomným za pře-
Úkony zemského výboru jakožto vrcholku
hojné účastenství na schůzí, zvláště pak říš-
zemské autonomie a správní jeho judika turu
skému poslanci p. Sedlákovi a zemským
by komisař po právu nikterak suplovati ne-
poslancům panu dru. Mandlovi a panu
mohl. Měl by snad tedy pečovati o solvent-
Pokornému, a schůzi po půl 4. hodině
nost, o platební způsobilost země? Peněz
odpolední ukončil.
k nejnutnějším potřebám země lze si sjed-
nati dvojí cestou: zavedením nových zdrojů
berních a uzavřením půjček. K tomu však
komisaře není zhola potřebí, to vše za spolu-
působení vlády dovede si opatřit i zemský
výbor sám! (Hlasy: »Tak jestl«) V ohledu
právním není přece žádné překážky, pr
by zemský výbor, když sněmovní činnost
jest mařena, nemohl se svolením panovníka
jak zvýšit procento přírážek, tak provésti
znovuzavedení pivní dávky. Jak strannicky
si v ohledu tom počínal za kabinetu Bie-
nerthova ministr Biliňski, odepřev zem-
skému výboru dávku pivní, vysvítá nejlépe
ze skutečnosti, že císařským rozhodnutím ze
dne 16. února 1911 byla za podobných po-
měrů jako jsou v Čechách pivní dávka
v Přímoří beze všeho uveden
ve skutek, že by v ohledu ústavním k
podobnému kroku v Čechách bylo nutno od-
stranit zemský výbor a dosadit vládního ko-
misaře, nelze přece vážně nikterak tvrditi.
z čehož plyne, že k úkonům rázu fi-
naněního jest zřízení komi s a ř
zhola zbytečný m.
Sedlák
Mandl
Pokorný
Biliňski
Čechy
18
article
Jinak by se měly věci, kdyby komi
sariát měl být jakýms mečem Alexandra.
kterým by gordický uzel sporu českoněme-
ckého rázem měl býti rozfat. Slyšíme v
směru tom již hlasy: bude-li nutno prostřed
kem komisariátu oktrojovat věci finanční,
nezastaví se oktrojírka u fi-
nancí, nýbrž půjde dál. Co může
být tímto »dál«? Přirozeně nic jiného, než
co bylo předmětem nynějšího jednání smiřo-
vacího, tedy zemské zřízení a věci jazy-
kové. Nuž, především sluší uvésti, že ny-
nější zemské zřízení bylo sice za Schmer-
linga r. 1861 bez nás proti nám oktrojováno.
že však únorovkou bylo zároveň prohlášeno
za základní zákon, takže jakákofiv jeho
změna, provedená jinak než kvalifikovanou
většinou sněmu, byla by vyslo veným
ústavním převrate m.
Alexandr
19
article
Dále nutno vytknouti, že zemské zří-
zení v dnešní skladbě státní tvoří jen část
ústavního práva zemského. Případnou revisí
zemského zřízení z roku 1861 cestou oktro-
jírky nic by nemohlo býti změněno v ostat-
ních základech, na nichž království České
jakožto nedílná právní bytost spočívá. Ne-
může býti hnuto sankcí pragmatickou, jejímž
přijetím se strany sněmu roku 1720 položen
byl nerozborný základ právu monarchickému.
Nemůže býti nic měněno na závazcích, ob-
sažených v patentu z roku 1804, kterýmž
při přijetí títulu císařského nerušené dalš
trvání práv a podstaty království bylo za-
ručeno. Nemůže nic měněno býti na neod-
volatelném diplomu řijnovém z roku 1860.
vycházejícím výslovně z hístorické skladby
říše a nařizujícím ve článku IV., aby diplom
každým příštím panovníkem byl podepsán
do zemských zákonů zanesen. Čestou oktroje
rovněž nemůže býti měněna prosincovk
z roku 1867, vyměřující v § 11. a 12. obon
zemského zákonodárství, vztahujícího sek
celé zemi jakožto k útvaru nedílnému. Tak-
též nelze cestou oktroje bez porušení legál-
nosti měniti základy zemského práva jazy-
kového.
20
article
Naprostá rovnoprávnost z práva toho
plynouci opírá se, jak povědomo, nejen
obnovené zemské zřízení z r. 1627 a o kabi-
netní list z r. 1848 nejvyšším soudním tribu-
nalem rakouským výslovně za platný zákon
uznaný, nýbrž zpevněna jest i rakouskými
zákony samotnými, po výtce § 13. soudního
řádu z r. 1781 a čl. 19 prosincovky. Ze všeho
plyne, že zásada nedílnosti země
i její správy a zásada naproste
rovnoprávnosti jazykové jso
v celé právní skladbě nynějš
tak hluboko zakotveny, že ce-
stou oktroje na věcech po práv
nic nemůže býti měněn o. My Čechové
nechceme, než aby zásady tyto zůstaly ne-
tknuty a aby v rámci jejich dohoda a smírn
soužití obou národů země byla docílena. M
trváme na jednotě, Němci touží po jejím
zvrácení, my trváme na rovném právu, ně-
mečtí soudci proti jasnému znění zákona.
proti judikatuře vrchního i nejvyššího soudu
vypuzují češtinu z třetiny země.
Nevěříme, že by se našel státník, jenž
by měl odvahu i moc, aby cestou oktroie
porušením základních oněch dvou zása
práva našeho chtěl tužbám sněmovní ob-
strukce německé přispěti na pomoc. Dopustil
by se tím nejen křivdy, o jejíž odčinění by
národ do posledního dechu nepřestal usilo-
vati, nýbrž dopustil by se nesma-
zatelného hříchu na celém sou-
státi, neboť z činu takového nevzešel by
kýžený mír, nýbrž čin ten stal by se
signálem k stupňování vnitř-
ních zápasů, jež by se neomezily
na Čechy, nýbrž které v účin-
cích svých zachvátily by i ústav-
nost celého soustátí. (Výborně.
Potlesk.)
Proto německé hrozby vládním komisa-
řem nikterak nás nelekají. Jsme daleci toho,
přezírati kritičnost okamžiku, Zůstaň me
jen pevni v obraně stěžejní ch
zásad politického úsilí sv é ho,
Čecho
Němec
Čechy
21
title
Politický přehled.
23
article
Vláda a snčm.
Vláda a snčm.
O sobotní ministerské radě uveřejňuje vi-
deňský zpravodaj „Bohemie“ z pramene s mě-
rodatného informaci v ten smysl, že přes
negativní výsledek páteční konference pražské
nemá plán zasedání zemského sněmus
pevně omezeným a umluveným programem
opuštěn býti. Vláda hodlá prý se sama cho-
piti tohoto plánu a se stranami o něm vy-
jednávati. Při tom nemá býti dbáno
jenom jednostranné úvahy upra-
vení učitelských platů, nýbrž si-
tuace celé země má býti vzata ve
zřetel. Pokus vlády — tak ujišťuje „Bo-
hemie“ — platí odyrácení úpadku fi-
nančního hospodářství země, kterýž
by stihl stejně citelně hmotně oba ná-
rodní kmeny v Čechách, a mohl býti spo-
jen pro oba se svrchovaně nevítanými politi-
ckými důsledky.
Nezdá se tudíž býti neodůvodněno, že
všechny strany zemského sněmu
by mohly spatřovati v tom společný zá-
jem, aby takové eventualitě spo-
jenými silami v poslední hodině
zabráněno bylo. Vláda bude nepochybně
za svou povinnost pokládati, a by se o brá-
tila ke stranám s výzvou a nezasta-
vila žádný prostředek k zachování nerušeného
chodu zemských záležitostí nepo-
užitým.
„Deutech.-böhm. Korr.“ sděluje, že k jed-
nání o jazykové otázce zeměpanských úřadův
Čechách dojde v nejbližších dnech. Osmiělen-
ný výbor německý se zástupci ústavověrného
velkostatku bude přijat ministrem vnitra bar.
Heinoldem, a vyslechne doplňky stanoviska
vlády v příčině vnitřní řeči úřadní a otázce
úřadnické. Této konferenci bude přítomen také
předseda ministerstva a mistodržitel kn. Thun.
Thun
Čechy
Bohemia
24
article
Bezpostředně po konferenci s Němci zahájí
prý vláda jednání s českými stranami v téže
příčině. V rozhodujících kruzích vídeňských
panuje prý úmysl jednání tato urychliti.
Vzhledem k tomu, že jenom zemské zří-
zení v referentském komitétu jest hotovoa
ostatní vyrovnací práce tak dale-
ko nedospěla, aby se mohlo v dozír-
né době pomýšleti na viditelné
výsledky, pomýšli se na to, přede-
vším ukončiti jednání o jazyko-
vých otázkách v zeměpanských-
řadech a otázce úřadnické, což by prý při
dobré vůli v krátké době mohlo vyřízeno býti.
Poukazuje se k tomu, že by v tomto pří-
padě sestavení programu hospo-
dářského zasedání zemského sně-
mu potud bylo usnadněno, poněvadž
by prý jisté námitky Čechů proti pojetí zem-
ského zřízení do jednacího programu pozbyly
důvodnosti, kdyby i jednání mezi zástupci
stran a vlády o vnitřní úřadní řeč a úřadnickou
otázku v Čechách vedly k zásadnímu doroz-
umění.
Potud úřadní korespondence německá z
pramene prý dobře zpraveného. Závěrek její
informace jest příliš zavitý a přímo delficky
stylisovaný, než aby se mohlo s určitostí soudit
na odstin nové barvy, zdaleka Čechům ukazo-
vané. Bude nutno její nezastřené přiznání,
by se mohlo viděti, zdali Němci opravdu ne-
mají dosti na jednom důkazu, že záplaty za
německou obstrukci jsou opravdu vyloučeny.
Mínění ústavověrného velkostatkářstva.
Němec
Čecho
Čechy
25
article
Zpravodaji německého listu vyložíla sku-
pina ústavověrného velkostatkářstva své sta-
novisko v páteční konferenci stran. Proti ná-
vrhu, aby úprava učitelských platů byla vy-
ňata a docela zvlášť vyřízena, postavili se
velkostatkáři, kteří v této otázce viděli je-
nom záležitost hospodářskou a nikoli nacio-
nální, postavili se na stanovisko sociální spra-
vedlnosti, poněvadž prý nelze jedinému stavu
před ostatními poskytovati výhod. Při tom
však kladou ústavověrní velkostatkáři důraz
na to, že by mohli s projednáním a schvá-
lením celého rozpočtu souhlasiti jenom
s tou podmínkou, aby současně vyřízeno bylo
na sněmu nové zemské zřízení, poněvadž
by tím celé vyrovnání ohroženo a zcela ilu-
sorním učiněno bylo.
Výkonný výbor české strany agrárni
konal za předsednictví posl. Švehly schůzi v
sobotu; jednáno bylo o situaci česko-něme-
ckého vyrovnání. Projevena zásadní ochota,
zúčastniti se vídeňských konferencí o zajiště-
ní pracovního programu pro krátké sněmovní
zasedání a v té příčíně vládu informovati.
Dementi nejvyššího zemského maršálka.
Nejvyšší zemský maršálek princ Lobko-
vic zaslal „Bohemii“ přípis, se žádostí, aby
zjistila, že její zpráva, jakoby byl nejvyšší
maršálek v páteční poradě učinil návrh,
aby Češí za vyřízení celého roz-
počtu připustili projednání a
usnesení podstatných kusů zem-
ského zřízení, zakládá se na omy-
1u. Kníže podobného návrhu ne-
učiníl
Švehla
Lobko
Kníže
český strana
Bohemia