1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v ponděli 14. dubna 1913
Praha
4
article
arannl a večerni listy
předplácí sei
V Praze v administraclu
sa měsle. . . . . . 9 K—
na čtvrt leta . . . . 6 K —b
s dvojí donáškon
na měsic. . . . .
na čtrrt leta . . . . 7 K e
ve filiálkácht
na měslo . . . . . 2 K 80
Pošton:
na měslo, . . ..
na čtrr leta : . . . 9 K eoh
s dvojí zlsllkou
na měsla.
ne čsvrt leta
Praha
5
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
Odpověď mocností spojencům.
Ze Sofije, 13. dubna. (K. k.) [Bulharská
felegrafní agentura.] Zástupci mocno-
stí odevzdali dnes večer jeji ch
odpověd.
V odpovědi se praví: Mocnosti berou
s uspokojením na vědomí ochotu spojenců.
zastaviti nepřátelství a odpovídají na čtyř
body noty spojenců takto:
Proti prvnímu bodu není žád-
né námitky.
Pokud jde o druhý bod, upo-
zorňují mocnosti na to, že, poně-
vadž osud Egejských ostrov
byl vyhražen rozhodnuti moc-
ností, tento bod může býti připuštěn jen
s výhradou, že pokud jde o některé z těch-
to ostrovů, bude nutno učiniti ještě usne-
sení. Pokud jde o třetí bod, projevují moc-
nosti ochotu, oznámiti již nyní spojencům
severní a severovýchodní hranice Albanska
Jižní a jihovýchodní hranice budou spojen-
cům sděleny, jakmile budou stanoveny.
Pokud jde o čtvrtý bod, jsou mocnosti
poněvadž řešení všech finančních otázel
bylo vyhraženo technické komisi v Paříži
jíž se zúčastní delegáti válčících stran, toho
názoru, že pro tento okamžik není žádné
příčiny, projednávati zásadu válečné ná-
hrady. Ministerský předseda Gešov prohlá-
sil, že se dohodne se spojenci.
Balkán
Paříž
6
article
Čm. Ze Sofije, 14. dubna. (Zvl. tel. „Nár
Listů“.) Dnešní sdělení velmocí se pokládá zde
za uspokojivé. Spojenci nyní se musí dohod-
nout o společné odpovědi. Jsou obavy, že Ře-
kové zatvrzele budou trvati na odstoupeni
všech ostrovů. V tomto případě není vylou-
čena mezinárodní blokáda i v Egejském moří.
Železniční most přes Ardu, rozrušený Šukrim.
je upraven a od zítřka začne přes něj pravi-
delná doprava. Proto i hlavní stan z Dimotiky
se přesídlil do Odrinu. U Čorlu předevčírem
se vyšinul z kolejí dělnický vlak. Bylo třinác
mrtvých a šest raněných.
Nové nesnáze v otázce míru?
M. Z Kolína n. R., 13. dubna. (Zvl. tel.
„N. L.“) Dle petrohradských zpráv znepoko-
jeny jsou ruské diplomatické kruhy novým
nesnázemi, jež vznikají tím, že balkánské státy
trvají bezpodmínečně na válečné náhradě nebo
aspoň nejméně trvají na tom, aby Turecko
zřeklo se svalení části tureckého státního dlu-
hu na spojence. Delcassé naproti fomu uvádí.
že otázkou válečné náhrady musí se dříve za-
bývati pařížská finanční komise. Dle oficiálních
zpráv je téhož názoru i německá vláda.
Sofijá
Arda
Kolín
Turecko
7
article
Otázka řešení krise po válce.
Sl—k. Z Bělehradu, 13. dubna. (Zvl. tel.
„N. L.“) Dnešní „Trgovinski Glasnik“ píše n
úvodním místě: Vzhledem ke všeobecné si-
fuaci bude patrně také Srbsko musit učiniti
jistá usnesení, jež předcházejí chvíli počátků
likvidace války. Ale i když Srbsko v zásadě
přijme mír, zůstane přemnoho otázek, jež bu-
dou vyžadovati veškeré naší diplomatické
schopnosti pro úspěšné řešení. Vláda má pod-
poru nás všech.
Ze Sofije, 13. dubna. (K. k.) „Mir“ píše
Pokroky vyjednávání o mír a bezmocnost tu-
recké armády vylučují znovuzahájení nepřá-
telství. Avšak konec války s Tureckem ne-
přináší úplnou likvidaci balkán-
ské krise. Rumunsko-bulharský spor bude
jak soudíme, rychle a pro obě strany uspo-
kojivě rozřešen, balkánská krise bude rozře-
šena tak, že bude zabezpečen trvalý mír. Síla
Bulharska to zaručuje. Smlouvy se spojenci
jsou další zárukou, neboť žádný balkánský
stát nebude chtiti zaviniti veřejný skandál
neprovedením svých závazků, zejména vzhle-
dem na společné zájmy, aby svaz byl zacho-
ván. Počítáme též s přátelstvím všech moc-
ností, pokud jde o řešení krise po válce.
Bělehrad
Srbsko
Mira
Turecko
Rumunsko
Bulharsko
Trgovinski Glasnik
8
article
Politická závěť řeckého krále.
Z Athén, 13. dubna. (K. k.) (Ag. d'Athé-
nes.) V politické závěti krále Jiřího po usta-
noveních o jeho majetku zapřísabají se krá-
lovy děti, aby byly vždy svorny. Pak obrací
se král ke korunnímu princi Konstantinovi
a píše: Miluj svou drahou, malou vlasť a služ
jí, jakož i jejímu drahému národu a měj k ně-
mu důvěru. Tvoji bratří nechť činí totéž. Krá
radí pak svému synu, aby byl odvážný, avšal
též trpělivý, neboť bude vládnouti jižnímu ná-
rodu, jehož hněv a dráždivost se rychle vzniti
a jenž pak může říci a učiniti věci, jichž
pravděpodobně přištího dne opět zapomene
Dlužno dáti přednost tomu, aby spíše krá
sám morálně trpěl, než národ a země. Vždy
musi býti zájem národa a země přednější
než každý jiný zájem. Král Jiří radí dále ko-
runnímu princi, aby miloval a chránil svou
svatou matku a aby svým dětem dal zdravé
a řecké vychování, neboť musí býti přede-
vším Hellény a ničím jiným. Konečně žádá
král všechny, na nichž snad někdy dopusti
se křivdy, za odpuštění, prohlašuje, že bude
svou drahou Olgu milovati až do posledního
dechu, udíli všem svoje požehnání a prosí, aby
milované malé Řecko bylo zachováno.
Jiří
Konstantinos
Olga
Atény
Řecko
Aga . d ' Athé
9
article
Cařihradské zprávy.
Z Caříhradu, 13. dubna. (K. k.) V úřadní
válečné zprávě se praví: Během včerejšího
dne se mimo lehkou dělostřeleckou potyčku
na levém křídle na čataldžské čáře nebojo-
valo. Za námořní obhlídky mezi Bogadosem
Silivri byl na silnici z Bogadosu do Silivri spa-
třen nepřátelský oddíl, určený pro železniční
službu. Střelbou na tento oddíl byly zničeny
tři vozy. Vojsko nechalo ostatní vozy na místě
a dalo se na útěk. Předevčírem večer blížila
se podezřelá plachetní loď k Humburnu na
asfjském pobřeží nedaleko řeky Menderes, by-
la však donucena utéci, ježto na ni byla zahá-
jena palba. Včera odpoledne srazily se dvě
turecké torpedovky jižně od Seddil Bahrus
dvěma nepřátelskými torpédovkami. Asi po
čtvrthodinné kanonádě s obou stran objevily
se dvě další torpedovky. Turecký křižák
„Medžídije“ přispěl tureckým torpedovkám n
pomoc a vystřelil na nepřítele několik ranz
děla. Nepřátelské torpedovky daly se pak na
ústup, jsouce po nějakou dobu stíhány ture-
ckými válečnými loděmi. Před Bulajrem nena-
stala žádná změna.
Menderes
Silivri spa
10
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
„Čechy před krisí“.
Z Vídně, 14. dubna. »Montagsrevue-
uveřejňuje velmi pozoruhodnou stať, nade-
psanou »Čechy před krisí«, která patrně jest
původu vládního. Vykládá se tam napřed
finanční tíseň království Českého, potom se
praví, že ti, kdo volají po vládním komisaři
pro království české, nejsou pamětlivi, že
tento muž autority, kdyby jednou usedl na
sněmu království Českého, nepřinesl by do
něho ani groše peněz. Císařský královský
komisař snad stane se potřebným z důvodů
jiných.
Čecho
Vídeň
Montagsrevue
11
article
Jen sněm zemský musí království České
zachrániti. Nechť pomoc je uzavřena do za-
klausulovaných formulek, nechť je setrváno n
době nejkratší, nechť Němci si nechají otevře-
nu obstrukci pro nejbližší den, nechť Čechové
vetrvají na dosavadním stanovisku, pro jeden
den se musí společně usnéstí, že nesmi přijít
na království České hanba. Ostatně Rakousko
mohlo by se klidněji dívati, nežli královstv
České, kdyby přišel do Prahy druhý Cuvaj
Avšak Němci a Čechové měli by pomysliti, že
takoví mimořádní lidé mají také mimořádnou
moc a po většině také delší život, nežli je žá-
doucno, Ústavní smýšlení Němců a Čechů musí
přiměti obě strany, aby stůj co stůj mimořád-
nému opatření vládnímu zabránili. Pro to nic
se tak dobře nehodí, jako malý, nejmenší zem-
ský sněm, i kdyby jen předešel bankrotu slav-
ného království Českého, nejbohatší země mo-
narchie, prostředky jakýmikoliv. Jiný východ
možný není. Záležitost učitelských platů je
nyní věcí podřízenou. Hlavní věcí je záchrana
králevství Českého sněmem samým, poněvadž
nikdo jiný není s to jej zachrániti. Tento tý-
den konati se budou opětně konference — tak
zakončuje „Montagsrevue“ svoji stať — mezi
ministerským předsedou hr. Stürgkhem a zá-
stupci obou národních stran. Potom ukáže se
ještě patrněji nerozlučná souvislost politiky
financemi, nežli dosud. Doufejme — tak za-
končuje „Montagsrevuc“ — že obě strany
svolí, by sestoupil se zemský sněm, třebas i n
sebe cmezenějším podkladě politicko-finan-
čním.
Němec
Čecho
Stürgkh
Český
Rakousko
Praha
Český hanba
12
article
Audience hr. Stürgkha.
Z Vídně, 14. dubna. Ministerský před-
seda hr. Stürgkh byl včera přijat císařem
na zámku schönbrunnském v dlouhéma
zvláštním slyšení, ve kterém referoval ze-
jména o situaci česko-německého jednání
pak o vládní akci, která bude v nejbližších
dnech podniknuta, by se umožnilo aspoň za-
tímní zasedání sněmu českého.
Haličská volební reforma.
Ze Lvova, 13. dubna. (K. k.) Dnes konal
se zde ve sportovním paláci za přítomnost
četných poslanců demonstrace ve prospěch
volební opravy do zemského sněmu, uspořá-
daná polskou lidovou stranou, načež se účast-
níci schůze odebrali ulicemi vnitřního města
na Divadelní náměstí a vyslali deputaci do
zemského sněmu. Deputace byla tam přijata
předsedou výboru pro volební opravu drem
Leem. Ulice, ústící k budově zemského sně-
mu, byly uzavřeny policií a vojskem.
Odpůrčí strana konala zároveň v rad-
niční síni schůzi, která se vyslovila proti kom-
promisu stran volební opravy. Účastníci této
schůze uspořádali rovněž průvod ulicemi. Ne-
došlo k žádným srážkám. Klid nebyl porušen
jen jeden hlouček demonstrantů rozbil okn
v redakčních místnostech dvou pokrokovýci
polských listů.
Stürgkh
Leo
Vídeň
Lvov
13
article
Japonská audience.
Z Vídně, 13. dubna. (K. k.) Císař příjal
dnes dopoledne v Schönbrunnu ve zvláštním
slyšení císařské japonské vojenské poselstvo.
jež koná studijní cestu Evropou.
Rumunská sněmovna.
Z Bukurešti, 13. dubna. (K. k.) Posla-
necká sněmovna pokračovala v dnešní
noční schůzi v rokování o rozpočtu. Odpoví-
daje na některé kritické poznámky různých
poslanců prohlásil ministr financí Marghilo-
man, že průtah v projednání rozpočtu jestse
zřetelem na zahraniční poměry nepříjemný
Není pravdou, že rozpočty jsou naduty. Fi
nanční situace Rumunska jest dobrá násled-
kem bohatých úspor, docílených v posledních
pěti letech, kteréžto úspory dovolují vyhověti
všem závazkům. Ministr poukázal na vše, co
učinila konservativní strana pro armádu a pro-
hlásil, že není pravdou, že Rumunsko tasilo
v zahraniční otázce šavli, naopak klidem.
jejž osvědčila země, se zdařilo, obhájiti jeji
zájmy. Rozpočet vykazuje rovnováhu a po u-
rovnání zahraničních obtíží a po roce dobré
sklizně skončí přebytky. Rozpočet příjmů by)
Posl
Vídeň
Schönbrunn
Evropa
Bukurešť
Rumunsko
necká sněmovna
14
article
pak schválen 69 hlasy proti 3. Dnes v neděli
koná poslanecká sněmovna schůzi.
Attentát na španělského krále.
Z Madridu, 13. dubna. (K. k.) Když
král Alfons XIII. na zpáteční
cestě z přehlídky vojska jel
mimo Španělskou banku, padly
tři výstřely. Králi nestalo
se nic.
Z Paříže, 13. dubna. (K. k.) O atentátu
na španělského krále sděluje se z Madridu
Kůň králův byl jedním výstřelem z revolveru
zraněn. Policejní strážník vrhl se na útočníka
a zasadil mu ránu do hlavy, nemohl mu však
zabrániti, aby nevypálil třetí výstřel, jenž po-
licistu lehce zranil. Vedle útočníka, 25letého
to tesaře, pocházejícího z Barcelony, jeni
jmenuje se Manuel Sanchez Allegre
byl zatčen jistý Pierre Pack, dle udání fran-
couzský učitel řečí, jenž byl několika svědky
viděn, když krátce před tím mluvil s úteční
kem.
Diplomatický sbor a jiné čelné madridsk
osobnosti odebraly se do paláce, aby blaho-
přály králi, že unikl zločinnému útoku.
Alfons XIII
Sanchez Allegre
Pierre
Madrid
Paříž
Barcelona
15
article
Praví se, že král obdržel před krátko
dobou několik výhrůžných listů, poukazujících
na nastávající přísahu nováčků.
Z Madridu, 14. dubna. Když král přijížděl
do zámku, nevěděli tam ještě nic o atentátu
Král volal na důstojníky mu blahopřející: „By
to zase nějaký blázen. Škoda pěkného koněl“
Ovšem král nevěděl, že útočník, když byl
zatčen, střelil na policejního strážníka a lehee
jej zranil.
Na španělského krále byl, jak známo, spá-
chán již jedenkráte atentát a to r. 1906 v den
jeho svatby s Enou Battenberskou.
Z Paříže, 14. dubna. Z Madridu telegra-
fují: Útočník náležel ke svazu Ferrerovcův
Barceloně, který má také v Paříži četné čle-
ny. Španělští anarchisté v Paříží jsou přísně
hlídáni, poněvadž sem král za nedlouho při-
jede. Útočník zdráhal se vypovádati o motivech
svého činu. Myslí se, že je šílený, poněvadž
při zatčení zmateně mluvil. Při přemožen
strážníky učinil ještě pokus zapichnouti se dý-
kou, která mu však vyrvána.
Král
Madrid
Paříž
Ferrerovcův Barcelona
16
article
Papež umiírá.
Papež umiírá.
Z Říma docházejí o stavu papežově zprá-
vy, jež nasvědčují, že dny života 77letého
starce jsou sečteny. Lékaři netají se tím, že
katastrofa se blíží a byť bulletiny jich přímo
to nepovídaly, stačí údaje, že temperatura
kolísá mezi 39.5—40 st. a že dle všeho přejde
zánět průdušek v zánět plic. Rychlé povo-
lání obou sester papežových do Vatikánu
nepřetržitá služba osobních lékařů, jakoži
ustavičná blízkost vysokých hodnostů du-
chovních jsou příznaky, jež napovídají ostatní
O stavu papežově během včerejška
dnešního dopoledne došly tyto zprávy:
M. Z Říma, 13. dubna. (Zvl. telegr. zpr-
„N. L.“) Stav papežův se velmi podstatně
zhoršil. Teplota dosáhla 40 stupnů a papež
v horečce blouzní. Lékaři se obávají brzké
katastrofy.
„Agence Stefanova“ oznamuje z Říma
Stav papežův se nezlepšil. Byla naopak zi-
štěna větší teplota těla, která odpoledn
překročila 38 stupňů. Lékaři budou
v 1/27. hod. večer konati novou poradu. J
obava, že katarrhální zanícení průdušek, kte-
ré zejména na levé straně je obmezeno, se
šíří a může přejíti v zánět plic.
Z Říma, 13. dubna. (K. k.) O 1/27. hodině
ráno odebrala se jedna sestra papežova do
Vatikánu. Těž dr. Marchiafava dostavil seo
1/28. hodině ráno k nemocnému papeži.
O 8. hodině 10 min. ráno byl poslán ko-
čár pro druhou sestru papežovu, by ji dovezl
do Vatikánu.
Z Říma, 13. dubna. Vatikánský lékární
frater Prosdocimo bděl celou noc u papeže
Také dr. Amici ponocoval v jizbě, sousedíci
s pokojem papežovým a často dohlížel n
nemocného. Dr. Marchiafava opustil Vatikán
v 8 hod. 45 min. ráno, když byl s drem. Ami-
cím papeže dlouho a důkladně vyšetřil a vy-
pracoval bulletin. V 9 hod. 15 min. opusti
také dr. Amici Vatikán. Proslýchá se, že
byl včera večer proveden rozbor moče,v
němž byla nalezena pouze nepatrná stopa
bílkoviny.
Stefanov
doktor
Marchiafava
Amica
Amica Vatikán
Řím
Vatikán
J obava
17
article
Z Říma, 13. dubna. (K. k.) „Corriere
d'Italia“ sděluje, že profesor dr. Marchiafav
prohlásil: Pro tento okamžik nelze mluviti o
zánětu plic. Avšak v takových případech ka-
tarrhu průdušek může tím činnost plic trpěti
Konstituce papežova překoná pravděpodobně
toto nebezpečí. Především zavdává okolnost
že není žádné albuminurie, všechen podně
k naději
Z Říma, 13. dubna. (K. k.) Večerní le
kařská zpráva o zdravotním stavu papežově
podepsaná drem. Marchiafavou a drem. Ami
cím, praví: Den měl klidný průběh, odpoledn-
stoupla horečka na 38.5 stupňů, večer všal
opět klesla. Příznaky bronchitidy a chřipk
jsou nezměněny. Povšechný stav jest trvalo
uspokojivý.
Z Říma, 13. dubna. (K. k.) Lékaři vyšetřo
vali večer velmi dlouho a důkladně zdravotn
stav papežův. Profesor dr. Marchiafava a dr
Amici dostavili se k nemocnému o 6. hodine
30 min. večer a odešli z Vatikánu o 7. hod
45 min., když sepsali bulletin. Kdežto včer
nechtěl papež přijmouti žádné potravy, poži
dnes opětovně několika prostředků ku posí-
lení srdce. Sestra papežova Anna dlí od rána
u lůžka nemocného a ošetřuje papeže něžně
podporována svou sestrou Marií a neteří Gil-
dou. Papež jest v nejlepší náladě. Též příští
noc bude bdíti dr. Amici v komnatě, sousedíc
s pokojem nemocného papeže.
Z Říma, 14. dubna. Sil papeži rychle ubýv
měrou, jež budí nejvážnější obavy. Horečka
poněkud polevila. Papež mohl večer poněku
požíti tekuté potraviny, avšak činnost srdce
je slabou a nepravidelnou. Chvílemi je papež
bez vědomí.
doktor
Marchiafav
Marchiafava
Amica
Anna
Marie
Gil
Horečka
Řím
Vatikán
Corriere d ' Italia
18
article
Velký slovanský tábor v Petrohradě se ne-
konal.
Z Petrohradu, 13. dubna. [K. k.) Na dneš-
ní odpoledne zamýšlený velký slovan
ský tábor byl odřeknut. Dle listú od-
jel předseda nedávného slovanského banketi
Skugajevský do ciziny.
Pro francouzské vojenské potřeby.
Z Vílle d' Avray, 13. dubna. (K. k.) Mi-
nístr vojenství Etienne a ministr zahraničních
záležitostí Pichon zúčastnili se dnes jako zá
stupci vlády každoroční, pouti k domu Gam
bettově.
Ministr vojenství Etienne pronesl řeč
v níž se zastával nutnosti napětí vojenskýci
sil, jež jest určeno, vyhověti nové situaci
Země jest ochotna k obětem, nutným k zabez
pečení důstojného míru, neboť na nich závi t
rovnováha mezinárodních sil, jakož i svoboda
a bezpečnost Francie. Čím mírumilovnějším
se stáváme u vědomí svého práva, tím více
musíme chrániti své dílo míru a svoje národn
jmění před nebezpečími, jež ohrožují slabého
a před překvapeními, jež očekávají ty, jim
se nedostává prozíravosti.
Etienne
Pichon
Petrohrad
Francie
Vílle d ' Avray
19
article
Na to ujal se slova ministr zahranič-
ních záležitostí Pichon a prohlá-
sil: Republikánská, pracovitá a mírumilovna
Francie má právo, hleděti budoucnosti klidně
vstříc. Její hlas dochází sluchu v radě Evropy
poněvadž jest známa její smířlivost a nezišt
nost. Její moc spočívá na její loyalitě, jejím
úvěru, jejích pomocných pramenech, její prác
a její smluvní věrnosti. Zakládá se však také
na obětech, jež si země ukládá a ukládati
bude, aby přivedla svoje vojenské síly na onu
výši, aby vyhověly národní povinnosti. Jista
si sama sebou a svými přátelstvími, hledajíe
jen příležitosti, aby mírnila protivy a odkli-
zovala příčiny ke sporům, nemá se Francie
se žádné strany čeho obávati. Nikoliv z Fran-
cie mohlo by vzniknouti pro Evropu ohrožen
a nejistota, naopak, aby tyto byly rozptýleny
k tomu čelí snahy její diplomacie.
Z republíky Haiti.
Z Port au Prince, 12. dubna. (K. k.) Pre-
sident republiky Hniti vzdal se svého ářadu
Vládu prozatím vede ministerská rada. Z
důvod odstoupení udává se nemoc. Jsou roz
šířeny pověsti, že president byl otráven.
(Viz poslední zprávy.)
Pichon
Port
Princ
Francie
Evropa
Fran
Haiti
Pre
20
article
Posl. dr. Koerner
Posl. dr. Koerner
o malém finančním plánu a česko-
německém vyjednávání.
Ze Slaného, 13. dubna.
(Od zvláštního zpravodajé »Nár. Listů«)
Místní organisace národní strany svobodo-
myslné ve Slaném svolala na dnešní odpo
ledne do dvorany Občanské záložny ve-
řejnou schůzi voličů a pozvala po-
slance za město Slané p. dra. Koernera
aby promluvil k nim o českém sněmua
podmínkách smíru česko-německého.
Schůze byla velice četně navštívena
zúčastnili se jí stoupenci všech místních po-
litických stran. Průběh její byl zcela klidný
ničím nerušený. Zahájil ji o 43. hod. odpol
předseda místní organisace p. dr. Hohlw e
a uvítav jménem jejím co nejsrdečněji pana
posl. dra. Koernera, pravil, že v dnešn
vážné době, kdy se dějí různé důležité věci
v oboru politiky vnitřní i zahraniční, uznal
organisace za potřebu, aby pozvala poslance za
město Slané pana dra. Koernera, aby pro-
mluvil ke svým voličům.
Posl. dr. Koerner
Posl
doktor
Koerner
Hohlw
Slaný
organizace národní strana svoboda
21
article
pravil, že hodlá zprávu o situaci politické
a své činnosti poslanecké podati ve spojení
s referátem o akcích, které dnes jsou v po-
předí politického zájmu, totiž o předlohách
finaněních na radě říšské a o doho do-
vání mezi poslanci českými
německými na českém sněmu a v otázce
jazykové. Poměr parlamentních stran k před-
lohám finančním na radě říšské, t. zv. ma-
lému finančnímu plánu není prostě
určen poměrem ke vládě — poměr je tu
mnohem složitější. Malý finanční plán do-
znává parlamentního úspěcbu, jaký snad
sotva kdy v nějakém parlamentě kynul
předlohám o nových daních a zvyšování daní
stávajících, předlohám na celém světě ne-
populárním. Možno říci, že malý finanční
plán má za sebou — řídkou odrůdu parla-
mentárníků — přesvědčené daňové enthu-
siasty — v počtu nebývalém. Řečník líčí
jak došlo od t. zv. velkého finančního plánu
k t. zv. malému finančnímu plánu, co vlastne
by finanční plán, t. j. plánovité a soustavně
ozdravění státního hospodářství mělo za úkol
a jaké to jsou příčiny, které předlohám, na-
zývaným souhrnným označením »malý finančn
plán«, na konec dopomohou k přijetí. Jde
jak známo, o zvýšení osobní daně z příjmu
s reformou, ale také zostřením ukládacího
řízení (nahlížení do knih) s daní tantiémovou
a t. zv. amnestií daňovou, dále o zvýšen
daně kořaleční, zvýšení a reformu daně na
sázky dostihové a zavedení dávky ze šu-
mivých vín. Daně ty mají sloužiti k uveden
služební pragmatiky a k rozmnožení údeli
zemím.
Tím již si zavazují vlastně celý parla-
ment, který odhlasoval úřadníkům zlepšen
platů a samočinný postup a zabezpečují si
22
article
V drobném prodejle
vanní čtslo o sobb 1 za ž
vočernl
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . .
večerní . . . . . . . . 5 h
Inseráts
plati se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijíma
administace v Mariansko ul., l
Tam nachánaji ne tě
redakce, Hskárna a expedice
„Národnich Listů“
Rukopisy se nsvracui
Mariansko ulice
23
article
autonomisty, kteří počítají s pomocí zemským
financím z nových údělů plynoucí. Argument
posléz uvedený zvlášť silně působí na auto-
nomisty ze zemí, jichž finance trpí důsledky
obstrukce sněmovní — v prvé řadě tedy
z Čech. Malý finanční plán — to je arci
starý trik finančních ministrů — spíná daně.
které jsou vhod třídám jak majetným tak
nemajetným, na jedné straně zvýšení daně
z kořalky, která jako daň spotřební je tiživá
nemajetným třídám — na straně druhé zvý-
šení daně příjmové ve vyšších stupních
zostření předpisů ukládacích, zavedení no-
vých dani povahy přepychové, daně nema-
jetným a méně majetným třídám sympatické.
Tak malý finanční plán v našem parlament
nalezá mezi parlamentními stranami konste-
laci příznivou a vliv vlády, kterému sev
parlamentních poměrech našich tak výborně
daří. Řečník vykládá na to některé podrob-
nosti o úpravě údělů z daně kořaleční
z osobní daně z příjmu. Výpočty zpravodaje
posl. dra. Steinwendra předpovídají z těchto
dvou pramenů tak značné rozmnožéní cifer
údělů, že by pro Čechy rozmnožení posavad-
ních údělů (z daně kořaleční a z osobních
daní) asi 9 milionů obnášejících, činilo hned
pro počátek asi 10 milionů ročně.
Předseda finančního výboru posl. dr.
Čecho
Čechy
24
article
Urban v pátek ve schůzi poslanců sněmov-
ních odhadnul plus udělových příjmů pro
rok 1913 na něco přes 2 a na celý rok 1914
na 8.6 mil. Tyto výpočty jsou velmi labilní-
počítají s příznivou spotřební cifrou při dani
kořaleční přes prudké zvýšení její, dnešní
daň o více než polovici přesahující a s pří-
růstkem osobní daně z příjmu, pro nějž není
žádného měřítka než mimo zkušenost o po-
savadním automatickém přírůstku a výpočet
získu ze zvýšených stupňů daně od příjmu
10.000 K počínajíc, více či méně optimistický
odhad. Amnestie, kterou řečník pokládá za
jeden ze světlých bodů předlohy, ve spojení
s povinným předkládáním knih přivodí —
arciť jen pro jedenkráte — značnější vzestup
výtěžku daně, která pak bude asi opět auto-
maticky stoupati, ale všechny odhady jsou
tu libovolné. Nicméně dlužno očekávati, že
zemím zvýšených údělů se dostane a tudíž
financím zemským úlev, které arciť dle stavu
rozpočtů jednotlivých zemí budou miti ne-
stejný význam. Některým zemím úděly roz-
množí přebytky, jiným schodky valně ne-
umepší,
Čechy při svém, následkem obstruhoe
»škrčeném« rozpočtu mají letos účetní scho-
dek přes 33 mil., zvýšený příjem z údělů na-
letošek (dle dra. Urbana 2 mil.) je takrka
bez významu. A ani na rok 1914, kdy scho-
dek nebude menší, zvýšený úděl (dle dra.
Urban
Čecho
25
article
Urbana 8 mil.) mnoho znamenati nebude, ze-
jména když, i kdyby obstrukce se odstranila,
učitelské platy budžet vydajový rozmnož
o více než 20 mil. a zvýšené výdaje se ne-
budou moci obmeziti pouze na zlepšení po-
měrů učitelstva; naopak po několikaletém
nuceném obmezování možno potom očekávat
ve všech oborech vydajů zemských značný
skok do výše-
Malý finanční plán je tedy ve svých
účincích ve prospěch zemských financi velmí
vzdálen i pouhého nesmělého pokusu sanace
zemských financí, nemluvě ani o trpkých
pocitech, které v nás Češích vyvolává úvaha,
že království České, kdysi samostatné a plnou
berní výsostí nadané, země tak poplatná,
která tolik set milionů daní do Vídně odvádí,
má čekati k plnění svých beztak obmezených
úkolů na almužnu státních údělů!
Řečník se na to zabývá změněnými
ustanoveními ukládacího řízení pro osobní
daň z příjmu a ustanoveními trestními,
zejména pak předpisy o předkládání knih
obchodních a hospodářských. vysvětluje
předpisy ty a konstatuje, že přes nepopíra-
telnou snahu finančního výboru, aby po-
platnictvo při tomto odiosním opatření bylo
chráněno proti libovůli a šikánám finančních
úřadů, instituce tato bude jednostranným
obtížením a při utahování šroubu berního
metlou určitých kruhů poplatnictva, od
nichž správné přiznávání přijmů vynutí
— tím však nezaručí též správné uklá-
dání daně, a naproti tomu zůstanou
kruhy obyvatelstva a to právě majetnější
kapitalisté, jež, jako dnes, ke správnému
přiznávání přiměti nebude prostředku. Tak
instituce nuceného předkládání knih bude
bohužel působiti jako břemeno nespravedlivé.
Čech
Vídeň
26
article
Jak je vidět ze zprávy výboru finan-
čního, nepodařilo se proti odporu vlády pro-
saditi v zákonu záruku toho, že výsledků
důkazu knihami nebudou moci úřady poplat-
kové i berní využiti k ukládání pokut po-
platkových a v řízení daňovém proti poplat-
níkům jiným: pouhá resoluce této záruky
neposkytne. Rovněž nedocílil finanční výbor
toho, aby, když již poplatník knihy musil
předložiti, těmto, jsou-li řádně vedeny, byla
přiznána plná síla průvodní: § 277. odst. 2.
výborového textu odkazuje to na libovůli
úřadů. )
Zbývá tedy ještě mnoho závažného pro
jednáni v plenu sněmovny a bude úlohou
i českých poslanců, aby se snažili dosíci ná-
pravy. Jak se ostatně čeští poslanci postaví
v plenu ke zprávám výborovým, bude ještě
předmětem klubovních porad, i nelze roz-
hodnutí tomu předbíhati.
Na to se posl. dr. Kderner zabýval do-
hodovacím jednáním mezi Čechy, a Němci,
vylíčil posavadní jeho průběh a konstatoval
příčiny, proč jednání po loňských letních
) Toto tvrzení není správné. Pozn, red.
doktor
Kderner
Němec
Čechy