1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 4. července 1913.
Praha
4
article
na ranni a večerní lioty
předplácí set
V Prane v administraeli
na měste.
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na čtvrt lsta . . . . 7 K 62h
ve Bliálkách
na měslo.... 2 K 30
na měsi Pošton
na čtvrt leta : . . . K sn
s dvojí zásilkou
a měsle
na čivrt ieta! . . u K eok
V Praze, 4. července.
Jest velmi nesnadno učiniti si jasnou před
stavu o dnešním „panslavistickém soumraku
bohů“, jak nazývá zahájenou a dosud nevypo
vězenou válku mezi balkánskými spojenci „N
W. T.“ Zprávy, které z Balkánu přicházejí
jsou příliš jednostranné. Vojenská censura
která již za prvé války byla krajně přísná
tentokráte ještě se zostřila. Do světa se do
stávají skoro jen ty zprávy, které vycházeji
z úřadních rukou, a právě ty zprávy podle své
provenience — srbské nebo bulharské — pří-
liš se různí, než aby bylo možno na ně spolé-
Položení Bulharska jest jistě velmi trudné
I kdyby všechny zprávy srbské o úspěších srb-
ského vojska neodpovídaly ve všem skutečno-
sti, přece jen zdá se, že bulharská vojska ne-
měla posud většího úspěchu, naopak, že srbská
vojska v některých městech překročila ne-
utrální čáru a postupují prý proti horskému
hřbetu Osogovskému jižně od Küstendilu.
Praha
Balkán
Bulharsko
5
article
V těch místech stojí proti nim stotisícová
armáda bulharská pod vedením hrdiny lozen-
gradského a čataldžského, bulharského „Na-
poleonka“ Radka Dimitrijeva. Bulhaři soustře-
dili patrně všechny své síly k útoku prot
Ovčímu poli a Skoplji; v severním pásmu prot
Pirotu je prý málo bulharského vojska. Svěd-
čilo by to i o tom, že Bulhaři nechtějí poruši
staré hranice mezi Srbskem a Bulharskem, ale
za to nové hranice v Makedonii rádi by posu
nuli co nejvíce na západ.
Ani v uzlu Gjevgjelském, kde se Bulha-
rům podařilo před několika dny přejít Vardar
a tak přerušit železniční spojení mezi srbským
a řeckým vojskem, nedovedli se trvale udržet
a byli podle posledních zpráv odtud vypuzen
Řeky.
Se všech stran se nyní zdvihají proti Bul
harsku protivníci. Není divu, že by Danev nej-
raději z takové situace unikl a podal demisi
Bulharská díplomacie se patrně ve své ne-
ústupnosti přepočítala. Nechtělí dát náhrady
Srbům, protože se domnívali, že jsou silnější
Ale zároveň poštvalí proti sobě i Řeky, kteří
také nechtěli vydati Bulharům území, jež za
tak příznivých okolností obsadili. Bulharům
nebylo dosti na těchto dvou protivnících. Pro
kousek území, snad velikosti jednoho čtve-
rečného kilometru, do poslední chvíle nedo-
hodli se s Rumunskem o Silistrii, ačkoli jim
tam ruská diplomacie zachránila, co se jen
dalo. A nyní ještě i Turecko prý zvedá hlavu
a chce donutit Bulharsko ve chvíli úzkostt, aby
odtáhlo od Mramorového moře a zřeklo se vá-
lečné náhrady. Skoupost bulharská tentokráte
přišla velmi draho; ve shodě s ostatními bal-
kánskými státy bylo by Bulharsko největším
nejsilnějším, proti nim — těžko budese
bránit.
Dimitrijev
Bulhar
Řek
Srba
Srbsko
Bulharsko
Makedonie
Rumunsko
Silistrie
Turecko
Gjevgjelský
6
article
„Reichspost“ ve dvanácté hodině ještě s
pokouší přemluviti Rumunsko, aby přece jen
nehnalo svůj spor s Bulharskem do krajnosti
aby také nezříkalo se svého dosavadního po-
měru k Rakousko-Uhersku. „Reichspost“ by
ovšem ráda zachránila aspoň starou kombinaci
rakouskou — spolek Rumunska a Bulharska.
opírající se o Rakousko-Uhersko. Kousek země
mezi Turtukajem a Balčikem nemá prý té ceny.
aby proň porušilo staré tradice a vrhlo se do
ktvavé války. Za tuto radu bude částečně
vděčna rakouské diplomacií i diplomacie rus-
ká, protože Rumunsko chce proto rozšířiti
své území za Dunajem, aby mohlo si vystavět
válečný přístav v Mangalii na Černém moři.
Ještě v jedné věci se liší „Reichspost“ o
ostatních časopisů: mluví o rozhodné porážce
Srbů na Ovčím poli a o těžkých ztrátách Řeků
před Solunem. Nový vrchní velitel bulharské
armády, kterým včera po Savovu stal se
Dmitrijev, byl by tedy postaven před úkol
co nejrychleji dosáhnouti takových úspěchů.
aby válka byla skončena dříve, než Rumun-
sko bude moci zasáhnout přímo do boje.
Ale jsou ještě stále optimisté, kteří maj
naději, že smír je blízký.
Turtukaj
Srba
Řek
Savův
Dmitrijev
Rumun
Rumunsko
Bulharsko
RakouskoUhersko
Dunaj
Mangalia
8
title
Válka mezi spojenci.
9
article
Rumunská armáda poho-
tová.
Rumunská armáda poho-
tová.
Z Bukurešti, 3. července. Dnes večer
uveřejněn ve zvláštním vydání úřadních no-
vin tento královský dekret: „My král Karel I.
z Boží milosti a vůle národa král Rumunska.
všem přítomným a jejich potomkům ve zdra-
ví: Po návrhu našeho ministra války nařizu-
jeme takto:
1. aktivní armáda se zálohamí se mobilí-
suje a tvoří operační armádu. 2. Mobili-
sace provede se dle trvajícího řádu pro mobi-
lisaci vojska. 3. Na doplnění efektních váleč-
ných stavů povolají se do zbraně řadové kon-
tingenty a kontingenty miliční. Přebytečné
dosud kontingenty svolávati se budou po-
stupně dle potřeby. Ordre de bataille jest
určen stanoveným mobilisačním plánem. Na-
šemu ministru války ukládá se provedení
tohoto dekretu.“
Mobilisace začne již v poledne a týká se
všech pěti armádních sborů. Dle vydaných
instrukcí potrvá rozložení vojska dva dní.
takže rumunská armáda do Bulharska vtrhne
ve třech dnech.
Z Bukureští, 3. července. (K. k.) Korunn
rady, která se konala dnes v poledne, zúčast-
nili se také náčelník generálního štábu Ava-
rescu a princ následník. Rozhodnutí o mobili-
saci stalo se vzhledem k okolnosti, že váleč-
ným stavem balkánských států bylo Rumun-
sko dle svého dřívějšího rozhodnutí donuceno
k vojenské akci. Před palácem shromáždil se
veliký zástup lidstva, který prince následníka
a ministry hlučně aklamoval. Dnes večer
koná se ministerská rada, která stanoví po-
drobnosti nastávající akce.
Z Bukurešti, 3. července. (K. k) Od 5. ho
odpol. do 8. hod. več. konala se minísterská rada
která vypracovala formální nařízení o mobilisaci
které pak bylo uveřejněno ve zvláštním vydán
úřadního listu.
Rumun
Bukurešť
Rumunsko
Bulharsko
Ava
dekret : „ já král Karel I
Ordre jít bataille
10
article
Z Bukurešti, 3. července. (K. k.) Dnešek je si-
ce prvním dnem mobilisace, ale vojenské transporty
započnou vzhledem k nezbytným přípravám te-
prve za jeden nebo dva dny.
Z Bukureští, 3. července. (K. k.) Policejní pre-
fektura oznámila o 147. hod. večer vyhláškami
že byla nařízena mobilisace armády a vyzývá oby-
vatelstvo, aby žádným způsobem neporušovalo kli
a pořádek.
Z Bukureští, 3. července. (K. k.) Rumunské
dráhy zastavily veškerou dopravu zboží. Doprava
osob bude obmezena pouze na jedíný vlak každým
směrem.
Z Bukurešti, 4. července. (K. k.) Všecky ve-
černí listy vítají nadšeně rozhodnutí královo armá-
du mobilisovati.
Mnoho-li vojska je mobilisováno.
Z Londýna, 4. července. „Daily Mail“ ozna-
muje z Bukurešti: Celkem jest povoláno do zbraně
600.000 mužů, vyjímaje záložníky z let 1905—1912.
Tito činí sumu 400.000 mužů
Úkol rumunské armády.
Z Bukurešti, 4. července. „Adeverul“ oznamuje
ze Sofije: Rumunský vyslanec prine Ghika prohlá-
sil, že Rumunsko obsadí linii Ruščuk-Šumen-Varnaa
nespokojí se s linií Turtukaja-Balčik. Tento svůj
úmysl oznámilo Rumunsko již před několika dny
dru. Danevovi a velmocem, avšak nedostalo do
včerejška žádné odpovědi. Vyslanec se vyslovil
dále v ten rozum, že trojspolek se snaží, aby Ru-
munsko, kdyby došlo skutečně k válce, příměl
k neutralitě.
Velká protirakouská demonstrace v Bukurešti
Z Bukureští, 4. července. V čele včerej-
ších protirakouských demonstrací nalézal se
bývalý generál Lambru, který promluvil
před královským palácem štvavou řeč proti
Rakousku.
Z Bukurešti, 4. července. Včera byly po
celý den ulice přeplněny davy semo tamo
proudícího lidu, ježto se obecně již vědělo, že
bude vyhlášen — vydaný už — rozkaz na
mobilisací celé rumunské armády. Korunnímu
Varnaa
Lambra
Bukurešť
Londýn
Rumunsko
Rakousko
Daily Maila
RuščukŠumen
TurtukijBalčik
12
article
princi, jenž o poledni královský palác opu-
stil, činěny všude bouřlivé, nadšené ovace. O
12. hodině již bylo cele město ověšeno pra-
pory. Z řečí lidu a pronikajících výkříků bylo
zjevno, že lid rumunský je naplněn žhavou
nenávistí k Rakousku, jež prý rumunské zá-
jmy zradilo, spolčivši se tajně s Bulharskem
na úkor ostatních států a národů balkánských.
O 6. hodině shromáždilo se asi 10.000 osob u
pomníku Michala Vítězného, kdež proveden
vlastenecký projev. Několik řečníků proneslo
plamenné řeči, žádajíce válku s Bulharskem
a hřímajíce proti „zrádnému Rakousku“. Po-
tom valil se obrovský dav lidu ke královské-
mu paláci a provolával tam slávu panovníko-
vi, žádaje válku s Bujharskem. Také zde
promluvilo několik řečníků. Před průvodem
neseny štíty s velkými nápisy: „Pryč s Rakou-
skem!“ — „Pryč se zrádným Rakouskem!“ —
„Máme již Rakousko-Uherska po krk!“ —
„Ať žije velké Rumunsko!“ — „Chceme válku
s Bulharskem!“ — Za této bouřlivé demon-
strace objevil se nad královským palácem ve
vzduchu vojenský balon, jejž lid ohlušujícím
jásotem pozdravoval. Rakousko-uherské vy-
slanectví bylo od časného rána střeženo silným
kordonem ozbrojeného policejního mužstva,
aby se zabránilo protirakouským demonstra-
cím u této budovy, což se také podařilo. Ještě
pozdě večer proudily ulicemi nepřehledné
davy lidu, demonstrujícího stále proti Bulhar-
sku a Rakousku.
Také Rumunsko svaluje zodpovědnost na
Bulharsko.
Bujharsk
Bulhar
Rakousko
Bulharsko
RakouskoUhersko
Rumunsko
královský palác opstil
13
article
Z Bukurešti, 3. července. (K. k.) Zpráva
mobílisaci byla obyvatelstvem hlavního města při-
jata s velkou radostí. Válečné nadšení je velké
tím spíše, že dlouho vyčkávající stanovisko Ru-
munska k balkánské krisi způsobilo stále se vzmá-
hající rozechvění myslí. K tomu přispělo zejména
důsledně zamítavé stanovisko Bulharska vůči Ru-
munsku za vyjednávání o silistrijskou otázku.
Směrodatné kruhy odmítejí zodpovědnost za ne-
zbytné rozhodnutí, které bylo způsobeno nesmíři
telným jednáním Bulharska.
Rumunsko je odhodláno jít do krajností.
Z Bukureští, 3. července. (K. k.) Člen vlády
vyslovil se ke spolupracovníkovi „Adverulu“ takto
Bude-li míti zakročení Rumunska účinek pokojný.
je to příznakem pro rozhd dující úlohu, jakou hraje
Srbsko může se pak po ažovati za zachráněno.
pokud jde o zachování ro ováhy na Balkáně. Ne-
bude-li náš krok míti z ásledek mír, půjdeme
do krajností a zajistíme svou zem pro budoucnost
před porušením rovnováhy na Balkáně.
Rusko usiluje o zastavení bojů.
Z Berlína, 4. července. „Lokalanzeiger
oznamuje z Petrohradu: „Ruská diplomacie
pracuje v Sofiji a Bělehradě s velkým tlakem
na okamžité zastavení nepřátelství. Považuje
obě strany za vinníky na tom, co se staloa
domnívá se, že ve 2 nebo 3 dnech bude spor
uklizen a válečná vášeň že zmizí. Sazonov
po zevrubné výměně názorů s Kokovcovem
měl rozmluvu se zdejšími zástpci balkánských
států. V těchto dnech odebéře se Sazonov k
carovi do finských vod podat mu zprávu
situaci na Balkáně.“
Sazonov
Kokovcov
Bukurešť
Bulharsko
Rumunsko
Srbsko
Balkán
Rusko
Berlín
Petrohrad
Bělehrad
14
article
Vídeňské díplomatícké kruhy vzdávají se
už naděje.
Z Vídně, 4. července. „Neue Fr. Presse
píše: Ve zdejších diplomatických kruzích pře-
vládá celkem mínění, že situace, hlavně mobi
lisací rumunské armády, se do krajnosti na-
pjala. Mohlo-li se do včerejška ještě doufati.
že Srbsko a Řecko, nepostaví-li se Rumunsko
otevřeně proti Bulharsku, dají se ještě po-
hnouti ke smírnému rozřešení sporů, naděje
tato nyní zmízela.
„Zdravotní kordon“ kolem balkánských
států.
Z Paříže, 4. července. („N. Fr. Presse.“
„Temps“ prý se dovídá, že velmoci se dohodly
že obklíčí balkánské státy „zdravotním kor-
donem a pojistí se tak proti následkům pro
puknutí kolektivního šílenství, které uklid-
niti se může jenom v uzavřenosti“. Nyní, po-
dámí.
kračuje list, může se počítati na návrat roz-
umu u spojenců pouze za nátlaku události
nebo průběhu války, který boje zakončí.
anebo na chytrost Evropy, která utvoří kolem
balkánských zemí hradbu, určenou k tomu.
aby žároviště ohraničíla.
Neue
Temps
Vídeň
Srbsko
Řecko
Rumunsko
Bulharsko
Paříž
Evropa
15
article
Turecko vyhražuje si volnost činu.
Z Cařihradu, 3. července. (K. k.) Jeden list se
dovídá, že Porta telegraficky vyzvala své zástupce
aby sdělili zahraničním kabinetům, že v případe
oficielního vypovězení války mezi Bulharskem
Srbskem a Řeckem vyhražuje si Porta volnost činu
Tato zpráva nebyla dosud v oficielních kruzích
Porty potvrzena.
Z Berlína, 4. července. (.N. W. J.“) Enver be
zaslal zdejší turecké kolonii telegrafickou zprávu
že Porta nařídila, aby turecká čataldžská armáda
uvedena byla neprodleně na válečnou sílu.
V Bělehradě z rumunské mobilisace radost.
Z Bělehradu, 4. července. Po dobytí Gev-
gheli řeckým vojskem bylo spojení mezi srb-
ským a řeckým vojskem znovu zjednáno. Zprá-
va o mobilisaci rumunské armády způsobila
zde velký dojem a radostné vzrušení.
Boj o Kočany.
Z Bělehradu, 4. července. (K. k.) Dle sou-
kromých zpráv bojuje se od včerejška
prudce o Kočany.
Srbští zajatci v Bulharsku.
Ze Sofije, 3. července. (K. k.) Listy sdě
lují na základě spolehlivých informací, že Bul
haři zajali asi 1500 srbských vojáků a 20 srb-
ských důstojníků.
Port
Enver
Kočan
Turecko
Cařihrad
Bulharsko
Řecko
Berlín
Bělehrad
Sofijá
16
article
Řecké zprávy o řeckých úspěších.
Z Athén, 3. července. (Ag. d'Ath.) Náčel-
ník generálního štábu plukovník Tusmanis
podal tuto zprávu o včerejších událostech. Čas-
ně ráno zahájilo vojsko na celé frontě se
zvláštní prudkostí offensivní pohyb. Nepřítel
byl v celku ve velmi opevněných posicích.
Jeho síly byly stejné jako naše, ne-li větší
Nepřítel byl postupně ze svých posic zapuzen
a tos-
1. ze Sulva a s výšin pohoří Vertisca,
kdež kladl tuhý odpor. Na ústupu do Nigrity
jsme jej pronásledovali.
2. Byl zapuzen z Vysoka, pak z Tarova
a Berovy a po tuhém odporu ustoupil k La-
hamě.
3. Dobyli jsme bodákovým útokem posie
na výšinách u Giuvesny. Též zde čítal nepřítel
více než osm pluků s dělostřelectvem. Naše
vojsko používalo velmi málo dělostřelectva,
protože nemělo horských děl a polních děl ne-
mohlo býti v tomto terrainu použito. Nicméně
naše pěchota nezadržitelně postupovala. Ne-
přítel byl poražen a ustoupil k Ligovaní.
Tusmanis
Atény
Sulva
Aga . d ' Ath
17
article
4. Vyhnaly naše divise před Kilkišem po
tuhém bojí nepřitele ze zákopů, v nichž byl,
podniknuvše na něj všeobecný bodákový útok
a pronásledovavše jej ke Kilkiši, kam až naše
divise dospěly.
5. Rozvinul se na našem levém, ku předu
posunutém křídle tuhý boj. Nepřítel byl za-
hnán a ustoupil k Ardskému jezeru.
Zdá se, že utrpěli veliké ztráty. Naše ztrá-
ty jsou sice značny, nikoli však příliš veliké-
Čtyry rychlopalná děla byla nepříteli odňata.
Bulhaři, kteří byli ve včerejších bojích zajati,
sdělil, že bulharské vojsko přípravovalo útok
na Solun. To potvrzuje okolnost, že naše voj-
sko při postupu na levém křídle narazilo na
velké bulharské branné síly před předními
strážemi.
Z Athén, 3. července. (Ag. d'Ath.) Řecké
vojsko obsadilo dnes po boji Gevghelí a Kilíš.
Bulhaři ustoupilí.
Z Paříže, 4. července. (K. k.) Havasova
agence oznamuje ze Soluna: Železniční spo-
jení mezi Solunem a Gevgheli je opět obno-
veno. Ve městě panuje nesmírné nadšení, v
9 hod. 40 min. ráno došel od krále tento te-
legram: „Naše vojsko porazilo nepřítele n
Bulhar
Havasův
Kilkiš
Atény
Paříž
Aga . d ' Ath
18
article
v drobném prodejis
ranní čislo o sobě . . za sh
večerní
za db
Ve filiálkách na venkově
ranni čislo
večorni a
Inseráty
plati se hotově napřed.
Předplucení a inserty přijkna
sdministrace v Marianské ul., a
Tam nacházeji se těš
redakce, tiskárna a expodine
„Národnícb Listů“
Rukopíny se nevrasei
19
article
celé čáře. Ukořistili jsme velké množství děl,
kulometů a pušek. Na několika místech vypu-
dilo naše vojsko nepřítele bodáky z jeho
posic.
Z Athén, 3. července. (K. k.) [„Agence
d'Athénes.“) Z hlavního stanu došel tento
telegram: Bitva u Matsukovonu
skončila vítězstvím řeckého voj-
ska. Řekové podnikli sílný útok na značné
nepřátelské sbory u Matsukovonu, které na-
stoupily nespořádaný ústup směrem k Tsi-
hamli. Nepřítel měl mnoho mrtvých, jeden
major a několik bulharských důstojníků bylo
zabito. Řecké ztráty jsou nepatrné.
Z Athén, 3. července. (K. k.) Hlavní stan zaslal
z Baltzy ministru vojenství tento telegram: Dle
zprávy telegrafisty v Nigritě vtrhlo naše vojsko do
Nigrity, která byla prchajícímí Bulhary zapálena.
Bulhaří povraždíli obyvatele v Nigritě a v Bog-
dancí.
Z onehdejšího ústupu Řeků od Gevgheli.
Z Athén, 3. července. (K. k.) Bulharské vojsko
které pronásledovalo naše sbory po boji u Gev-
gheli, bylo zachváceno zmatkem. Mnoho bulhar-
ských vojáků se vrhlo do Vardaru, četní z nich
utonuli.
Nejdůležitější událost včerejšího dne.
Z Bělehradu, 4. července. Nejdůležitější
událostí včerejšího dne jest opětné za-
brání Gevgheli řeckým vojskem, čímž dosa-
vadní jediný úspěch Bulharů byl zmařen. Spo-
jení mezi Řeky a Srby bylo tímto vítězstvím
opět obnoveno. Řekům podařilo se s překva-
pujícím rozmachem vytlačiti Bulhary z Gev-
gheli a ukořistiti rychlopalnou batterii se
střelivem.
Athénes
Matsukovon
Řek
Bulhar
Srba
Atény
Tsi
Vardar
Bělehrad
spo
20
article
Poselství řeckého krále.
Z Athén, 3. července. (Ag. d'Ath.) Zítra
vydáno bude královské poselství o situaci. Po-
slanecká sněmovna jest svolána na zítřek.
Dle „Hestie“ bude řecký vyslanec v S -
fiji Panas co nejdříve odvolán.
Řecko má dáti Bulharsku zadostučinění.
Ze Sofije, 3. července. (Bul. tel. ag.) Bul-
harská vláda dala v Athénách odevzdati ener-
gický protest proti bezpříkladňému v dějinách
jednání protf bulharské posádce v Solunu, která
byla bezohledným způsobem Řeky odzbrojena,
aniž o tom bylo zpraveno bulharské vrchní ve-
litelství a aniž vojsku dána možnost žádati po-
kyny. Je všeobecně známo, že bulharské voj-
sko vstoupilo do Soluna bezprostředně po
pádu města a že tam zůstalo na rozkaz gene-
rálního štábu a na základě úmluvy mezi oběma
spojenci. Při odzbrojování byl prý pobit velký
počet bulharských vojáků. Ostatní byli roze-
sláni po Řecku. Následkem tohoto perfidního
a neslýchaného atentátu žádá Bulharsko tako-
véto zadostučinění: 1. Okamžité osvobození
bulharských vojáků, poslaných do Řeckaa
vrácení jich zbraní. 2. Obnovení dřívějšího
stavu a dosazení bulharského oddílu dle plat-
ných smluv. 3. Vrácení všeho majetku a budov,
které byly v rukou bulharského vojska v So-
lunu. 4. Poskytnutí plné náhrady, 5. Vztýčení
bulharské vlajky za příslušných poct.
Atény
Řecko
Bulharsko
Sofijá
Soluna
Aga . d ' Ath
21
article
Řekové v Bulharsku pod ochranou Francie.
Z Londýna, 4. července. „Daily Telegraph“
oznamuje z Paříže, že Řecko požádalo Francii za
ochranu svých poddaných v Bulharsku. Francie
přislíbila vyhověti řecké žádosti.
Bulharský protest proti srbskému postupu.
Ze Sofije, 3. července. (Bulh. tel. ag.)
Ježto srbské vojsko, zastavivši zdánlivě své
operace, udeřílo na bulharský oddíl u Kočan
ve chvíli, kdy bulharské vojsko, byť provoko-
váno, zastavilo operace, uložila bulharská vláda
vyslanci v Bělehradě, aby protestoval proti
tomuto úkladnému jednání, které je novým
důkazem agrossivních úmyslů Srbska, za něž
bulharská vláda svaluje plnou zodpovědnost
na srbskou vládu.
Bulharsko vyvraci.
Ze Sofije, 3. července. (K. k.) Bulharská
telegrafní agentura nazývá úplně smyšlenou
Řek
Bulharsko
Francie
Londýn
Paříž
Řecko
Sofijá
Bělehrad
Srbsko
Daily Telegraph
22
article
TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE.
Obzor Národohospodářský (XVIII.
č. 6.) rozepisuje se o čísle nemanželských
dětí v Praze, jež bývá při statistickém primiti-
vísmu nejednou řaděno mezi kriteria mravnosti
toho kterého místa. Kdyby bylo číslo to měřítkem
skutečným a přléhavým, bylo by pro hlavní město
české země vysvědčením špatným: Stojíť Praha
v čele měst s největším počtem nemanželských
dětí. Ze sta dětí, v Praze narozených, je neman-
želských skoro polovice, 44, za Prahou následuje
teprve se 32 nemanželskými dětmi Videň, pak
Štokholm 31.4, Budín-Pešť 27.4. Paříž 26.5 a Mni-
chov 24.4, kdežto v Bruselu je ze 100 dětí naroze-
ných jen 16.6 nemanželských, v Berlíně 15.9, v Rot-
terdamě dokonce jen 4.2. „Kdo by však z této
statistiky chtěl činiti závěry na mravnost či ne-
mravnost dotyčných měst, ukvapoval by se, Stati-
stika, podávajíc suché číslice hromadných pozoro-
vání, nevchází v příliš jemné podrobnosti. K jejím
údajům dlužno míti na zřeteli, že ve velkoměstech
jsou porodní kliniky a útulky šestinedělek, které
bývají vyhledávány přečelně ženami, dotyčnému
velkoměstu vlastně cizími. U nesčetných porodních
babiček, které tak houfně své služby nabízejí časo-
piseckou insercí, dochází přístřeší i leckteré zá-
možné děvče z venkova, které se při dosavadních
společenských názorech právem obává klepaření
příbuzných i jinak známých klepavých bab muž-
ských i ženských, četná chudá děvčata vyhledávají
městské ústavy, aby potom snáze dostala místo za
kojné. U Prahy také to silně padá na váhu, že
všechny tyto momenty soustřeďují se ve velko-
městě statisticky — bez předměstí — poměrně ma-
lém a v jediném velkém středisku národa dosti
Praha
Budín
Pešť
Paříž
Brusel
Berlín
23
article
četného. Odečteme-li tyto kategorie nemanželských
porodů, statistika nemanželských dětí ve velko-
městech doznala by značné a pro ně výhodně ko-
zektury, i bylo by se držeti ne statistiky jednotli-
vých měst, která nebývají často leč „posledními
stanicemi“, nýbrž statistiky celých zemí. Avšak i tu
bylo by křivdou konstruovati souvislost mezi
počtem nemanželských dětí a morálkou. Ani ne-
hledě k tomu, že nepoměrně horším zjevem než ne-
manželské porody jsou pohlavní zvrácenosti, n
př. v poměrně „mravném“ Berlíně rozšířené, bývá
nadprůměr nemanželských porodů působen i so-
ciálními poměry i zpátečnickým zákonodárstvím
manželským (Rakousko)“. Ostatně počet porodů
manželských klesá v zemích západní kultury tak,
že státu a národu ve vlastním zájmu budou vítány
i děti nemanželské a že, k čemu nepřimělo ani kře-
sťanství ani humanita — ku péči o tyto děti ne-
šťastné a zavržené — přinutí jednou nedostatečný
přírost obyvatelstva. — „Obzor Národohospodář-
ský“ dále přináší: Dr. Zd. V. Tobolka, Kaizlova
činnost v oboru vědy národohospodářské a finanční.
Inž. Boh. Müller. Instituce civilních techniků
autoritativní inženýrské komory. — Dr. Ad. Ottis,
Obec a živnosti. — Doc. dr. Fr. Hodáč, Hospodář-
ská Morava. — Zprávy. — Rozhledy hospodářské
— Věstník Jednoty ku povzbuzení průmyslu. —
Knihy a časopisy.
doktor
Zdeněk
V Tobolka
Kaizlův
Müller
Ada
Ottis
docent
Hodáč
Berlín
Rakousko
Francie
Morava
24
article
V „Naší Době“ (XX., č. 9.) dr. Jindřich
Chylík pokračuje ve své finančně statistické stu-
dii „Důchod, jeho rozdělení a zdanění
v Čechách“. Srovnav podrobně důchodové po-
měry obyvatelstva českého a německého v naší
zemi, uzavírá: V českém území, zejména v českém
smíšeném území jsou střední a vyšší vrstvy slaběi
zastoupeny (v jednojazyčných českých obyvatelstva
s přijmy do 12 set korun 86.35 proc., s příjmy 1200
až 12.000 K 13.39 proc., přes 12 tisíc kor. 0.26 proc.
ve smíšených, převahou českých 91.69 proc. 8.23
proc., 0.08 proc.) než v německých (jednojazyčné
81.42 proc., 18.42 proc., 0.16 proc. smíšené 82.45
proc., 17.23 proc., 0.32 proc.). Všeobecně lze dále
říci, že v českém území je průměrné zdanění po-
platníků s příjmy pod 12.000 K vyšší (31 K), než
v německých okresech (27 K). průměrná zdanění
Chylík
Čechy
25
article
poplatníků s přijmy nad 12 tisíc kor. zase v české
území menší (1213 K) než v okresech německých
(1459 K). následkem toho pak je také podíl vět-
ších poplatníků na celkové dani v českém území
menší (41.28 proc.) než v německých okresec
(47.68 proc.). Celkově možno říci: Jednojazyčné
české území má následkem slabého zdanění ven-
kova poměrně méně obyvatelstva osobní dani po-
drobeného, průměrný příjem a průměrná sazba da-
ňová je tu hlavně vlivem poplatníků velkoměst-
ských zase vyšší; nejdůležitějším pramenem příjmů
jsou zaměstnání služební, daleko méně pak samo-
statná podnikání. Rozvrstvení poplatníků dl
příjmů má jednojazyčné územi české nejpřiznivějši
majetkové poměry poplatníků menších jsou pří-
znivější, poměry poplatníků velkých méně příznivé.
— Číslo mimo to obeshuje: Společný český klub
poslanecký. — Jubileum krachu v r. 1873. — Jos.
Laichter, Skauting a jeho význam pro nás. — Dr.
J. Redlich, Základy obecního zřízení v Rakousku.
— J. Koloušek. Státní dlužení a státní úvěr. —
Rozhledy. — Literatura. — Život náboženský. —
Ženské hnutí.
Laichter
doktor
J Redlich
J Koloušek
Jos
Rakousko
26
article
V „Poučné a zábavné příloze“ krajin-
ských listů národní strany svobodomyslné (1913.
č. 12.) ve stati „Prolepšíbyt českého člo-
věka“ referuje dr. A. M. Maver o družstevním
bytovém hnutí českém. Dle něho hospodářskéa
sociální dějiny české, počínajíc dobou našeho pro-
buzení, až budou jednou napsány, ukáží, že nebyly
velké věci vykonány a velké hospodářské nebe
sociální činy uskutečněny zámožnými jednotliví
neb velkými jednotliveckými podniky, nýbrž že
byly u nás vždy jen výsledkem dlouholeté svorně
a promyšlené práce velkého počtu důmyslných hlav
a pilných rukou drobných, ale obětavých a houžev-
natých lidí. Tomu bylo při občanských záložnách,
při raiffeisenkách a tomu je nyní při českých sta-
vebních a bytových družstvech, jak ukazuje již do-
savadní jejich historie. Prvé stavební družstvo
vzniklo r. 1898 v Lounech, druhé teprve zase až
r. 1903 v Kobylisích u Prahy. Až do r. 1907 zalo-
ženo bylo dále všeho všudy 9 družstev; za to v po-
sledním pětiletí jich vzniklo 175. Obraz o dnešním
stavu podávají data, srovnaná s ciframi zemí ostat-
ních: Všech stavebních družstev bylo r. 1912
Rakousku 641; z nich připadá na král. České 278.
z nichž 190 českých. Na Moravě působí českých
stavebních sdružení 76, německých 32 a ve Slez-
sku 19 českých a 15 německých. Sečteme-li sta-
vební sdružení všech tří zemí koruny české, do-
spíváme k sumě 421, t. j. k 65 proc. celkové sumy
641. Družstva s českým jazykem jednacím sama o
sobě v počtu 281 representují 43.9 proc. počtu cel-
kového. Větší počet družstev vykazují pak ještě
doktor
A M Maver
Louny
Kobylisy
Praha
Rakousko
Morava
Český 278
27
article
Dolní Rakousy, totiž 101 čili 15 proc. všech. V ze-
mích ostatních trvá však dosud úhrnem jen 120
družstev, t. j. 19 proc. všech. Pokud jde o vnitřní
poměry českých stavebních družstev v král. Če-
ském, seznáváme, že čítají koncem roku 1912 úhr-
nem 12.086 členů (1911: 9330, 1910: 6776). Případá
tudíž u 173 družstev zprávu podavších průměrem
69 členů na jedno. Výše členských podílů pohybuje
se mezi 10—500 K. Nejčastější jsou podíly 50koru-
nové (51 družstev), 100korunové (77 družstev)a
200korunové (24 družstev). Podíly po 300 korunách
mají pouze dvě družstva. Hotovosti do družstevních
nemovitostí investované obnášely koncem r. 1911
úhrnem 7.970.000 K a dostoupily koncem r. 1912
17,121.240 K. Počet staveb družstvy do konce pro-
since 1912 provedených dostoupil počtu 1466.z
těch jest domů nájemných patřících družstvům a
obývaných větším počtem rodin 54, a domů rodin-
ných 1401. Na rok 1913 konečně projektováno 83
domů družstevních a 919 domků rodinných. — v
ostatním obsahu čísla je: Posl. B. Viková-Kuně-
tická, Proč jsem nejela na mezinárodní kongres
žen v Budapešti? — A. J. Kuprin, Boží ryba. — O
Stránská, České hračky. — F. X. Svoboda, Opojný
večer. — Dr. R. Maršan, Procul negotiis. — Ten
který činil dobro. — Aramis, Letní ssisona politi-
cká. — Drobnosti.
Posl
B Viková
Kuprin
Stránská
Svoboda
doktor
R Maršan
Procul
negotiis
Aramis
Dolní Rakousy
Budapešť
Český hračka
28
article
Živnostenské rozhledy „Národ“ (VI., č. 26)
uvažuje „Jak zlepšiti kvalitu živno-
stenského dorostu“. Střední školy, gymna-
sia a reálky, z části i obchodní akademie chrli rok
co rok spousty abiturientů, jež jen velmi obtížno
je umístiti. V přemnohých oborech živnostenských
však ubývá naproti tomu neustále schopného do-
rostu, v některých řemeslech pak není dorostu té-
měř již vůbec. Jak možno tu odpomoci? Na jednu
z cest poukázal v nedávné anketě ústřední komise
pro záležitosti živnostenského vyučování president
29
article
Pražské obchodní komory posl. V. Němec. Jsou to
výhody, přiznávané středním školám, zejména co
do povinnosti branné. Výhody ty vhánějí mnohé-
ho, jenž by jinak jistě se sžal živnostníkem, místo
do školy odborné na gymnasium nebo do rešlky,
kde ztrácí se v nadbytku mladých lidí se vše-
obecným vzděláním středoškolským. Proto měla
by býti výhoda jednoroční služby vojenské přizná-
vána i absolventům živnostenských škol odbor-
ných, ne-li všem, aspoň vynikajfcím z nich, kteří
nabyli zvláště dobrého vysvědčení. To je dnes tím
akutnějším, když novým zákonem branným pozbyli
absolventi škol těch možnosti nabýti právo jed-
noroční dobrovolné služby složením t. zv. zkou-
šky inteligence. Mimo to bylo by třeba, aby ná-
vštěva odborné školy nahražovala nejen dobu u-
čební nebo část doby pomocnické, jak připouští
§ 14. ž. ř., nýbrž celou dobu učební a pomocni-
ckou, aby se absolvent školy takové mohl ihned
osamostatniti. Tím ovšem dotknuto jen některých
prostředků na poli živnostenského školství, jež by
mohly sesíliti příliv schopného dorostu živnostem;
ale i pouhé jejich splnění by dobře přispělo svým
dílem k nápravě poměrů dosavadních. — „Národ“
dále podává: Politická kronika. — R. Jínová, Po-
uliční život v Londýně. — Věstník Zemské orga-
nisace svobodomyslného živnostnictva. — Odpo-
vědi k dotazům. — Živnostenský a obchodnický
věstník. — Ze živnostenského života společen-
stevního a spolkového. — Zprávy. — Národoho-
spodářská hlídka. — Rozmanitosti. — Výstavy.
R Jínová
Londýn