ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c9ae9cb0-8f12-11dd-9444-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 92, person 58, org 8, work 7
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 4. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 181.
4 article
na ranni a večerní lioty předplácí set V Prane v administraeli na měste. na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na čtvrt lsta . . . . 7 K 62h ve Bliálkách na měslo.... 2 K 30 na měsi Pošton na čtvrt leta : . . . K sn s dvojí zásilkou a měsle na čivrt ieta! . . u K eok V Praze, 4. července. Jest velmi nesnadno učiniti si jasnou před stavu o dnešním „panslavistickém soumraku bohů“, jak nazývá zahájenou a dosud nevypo vězenou válku mezi balkánskými spojenci „N W. T.“ Zprávy, které z Balkánu přicházejí jsou příliš jednostranné. Vojenská censura která již za prvé války byla krajně přísná tentokráte ještě se zostřila. Do světa se do stávají skoro jen ty zprávy, které vycházeji z úřadních rukou, a právě ty zprávy podle své provenience — srbské nebo bulharské — pří- liš se různí, než aby bylo možno na ně spolé- Položení Bulharska jest jistě velmi trudné I kdyby všechny zprávy srbské o úspěších srb- ského vojska neodpovídaly ve všem skutečno- sti, přece jen zdá se, že bulharská vojska ne- měla posud většího úspěchu, naopak, že srbská vojska v některých městech překročila ne- utrální čáru a postupují prý proti horskému hřbetu Osogovskému jižně od Küstendilu.
Praha Balkán Bulharsko
5 article
V těch místech stojí proti nim stotisícová armáda bulharská pod vedením hrdiny lozen- gradského a čataldžského, bulharského „Na- poleonka“ Radka Dimitrijeva. Bulhaři soustře- dili patrně všechny své síly k útoku prot Ovčímu poli a Skoplji; v severním pásmu prot Pirotu je prý málo bulharského vojska. Svěd- čilo by to i o tom, že Bulhaři nechtějí poruši staré hranice mezi Srbskem a Bulharskem, ale za to nové hranice v Makedonii rádi by posu nuli co nejvíce na západ. Ani v uzlu Gjevgjelském, kde se Bulha- rům podařilo před několika dny přejít Vardar a tak přerušit železniční spojení mezi srbským a řeckým vojskem, nedovedli se trvale udržet a byli podle posledních zpráv odtud vypuzen Řeky. Se všech stran se nyní zdvihají proti Bul harsku protivníci. Není divu, že by Danev nej- raději z takové situace unikl a podal demisi Bulharská díplomacie se patrně ve své ne- ústupnosti přepočítala. Nechtělí dát náhrady Srbům, protože se domnívali, že jsou silnější Ale zároveň poštvalí proti sobě i Řeky, kteří také nechtěli vydati Bulharům území, jež za tak příznivých okolností obsadili. Bulharům nebylo dosti na těchto dvou protivnících. Pro kousek území, snad velikosti jednoho čtve- rečného kilometru, do poslední chvíle nedo- hodli se s Rumunskem o Silistrii, ačkoli jim tam ruská diplomacie zachránila, co se jen dalo. A nyní ještě i Turecko prý zvedá hlavu a chce donutit Bulharsko ve chvíli úzkostt, aby odtáhlo od Mramorového moře a zřeklo se vá- lečné náhrady. Skoupost bulharská tentokráte přišla velmi draho; ve shodě s ostatními bal- kánskými státy bylo by Bulharsko největším nejsilnějším, proti nim — těžko budese bránit.
Dimitrijev Bulhar Řek Srba Srbsko Bulharsko Makedonie Rumunsko Silistrie Turecko Gjevgjelský
6 article
„Reichspost“ ve dvanácté hodině ještě s pokouší přemluviti Rumunsko, aby přece jen nehnalo svůj spor s Bulharskem do krajnosti aby také nezříkalo se svého dosavadního po- měru k Rakousko-Uhersku. „Reichspost“ by ovšem ráda zachránila aspoň starou kombinaci rakouskou — spolek Rumunska a Bulharska. opírající se o Rakousko-Uhersko. Kousek země mezi Turtukajem a Balčikem nemá prý té ceny. aby proň porušilo staré tradice a vrhlo se do ktvavé války. Za tuto radu bude částečně vděčna rakouské diplomacií i diplomacie rus- ká, protože Rumunsko chce proto rozšířiti své území za Dunajem, aby mohlo si vystavět válečný přístav v Mangalii na Černém moři. Ještě v jedné věci se liší „Reichspost“ o ostatních časopisů: mluví o rozhodné porážce Srbů na Ovčím poli a o těžkých ztrátách Řeků před Solunem. Nový vrchní velitel bulharské armády, kterým včera po Savovu stal se Dmitrijev, byl by tedy postaven před úkol co nejrychleji dosáhnouti takových úspěchů. aby válka byla skončena dříve, než Rumun- sko bude moci zasáhnout přímo do boje. Ale jsou ještě stále optimisté, kteří maj naději, že smír je blízký.
Turtukaj Srba Řek Savův Dmitrijev Rumun Rumunsko Bulharsko RakouskoUhersko Dunaj Mangalia
8 title
Válka mezi spojenci.
9 article Rumunská armáda poho- tová.
Rumunská armáda poho- tová. Z Bukurešti, 3. července. Dnes večer uveřejněn ve zvláštním vydání úřadních no- vin tento královský dekret: „My král Karel I. z Boží milosti a vůle národa král Rumunska. všem přítomným a jejich potomkům ve zdra- ví: Po návrhu našeho ministra války nařizu- jeme takto: 1. aktivní armáda se zálohamí se mobilí- suje a tvoří operační armádu. 2. Mobili- sace provede se dle trvajícího řádu pro mobi- lisaci vojska. 3. Na doplnění efektních váleč- ných stavů povolají se do zbraně řadové kon- tingenty a kontingenty miliční. Přebytečné dosud kontingenty svolávati se budou po- stupně dle potřeby. Ordre de bataille jest určen stanoveným mobilisačním plánem. Na- šemu ministru války ukládá se provedení tohoto dekretu.“ Mobilisace začne již v poledne a týká se všech pěti armádních sborů. Dle vydaných instrukcí potrvá rozložení vojska dva dní. takže rumunská armáda do Bulharska vtrhne ve třech dnech. Z Bukureští, 3. července. (K. k.) Korunn rady, která se konala dnes v poledne, zúčast- nili se také náčelník generálního štábu Ava- rescu a princ následník. Rozhodnutí o mobili- saci stalo se vzhledem k okolnosti, že váleč- ným stavem balkánských států bylo Rumun- sko dle svého dřívějšího rozhodnutí donuceno k vojenské akci. Před palácem shromáždil se veliký zástup lidstva, který prince následníka a ministry hlučně aklamoval. Dnes večer koná se ministerská rada, která stanoví po- drobnosti nastávající akce. Z Bukurešti, 3. července. (K. k) Od 5. ho odpol. do 8. hod. več. konala se minísterská rada která vypracovala formální nařízení o mobilisaci které pak bylo uveřejněno ve zvláštním vydán úřadního listu.
Rumun Bukurešť Rumunsko Bulharsko Ava dekret : „ já král Karel I Ordre jít bataille
10 article
Z Bukurešti, 3. července. (K. k.) Dnešek je si- ce prvním dnem mobilisace, ale vojenské transporty započnou vzhledem k nezbytným přípravám te- prve za jeden nebo dva dny. Z Bukureští, 3. července. (K. k.) Policejní pre- fektura oznámila o 147. hod. večer vyhláškami že byla nařízena mobilisace armády a vyzývá oby- vatelstvo, aby žádným způsobem neporušovalo kli a pořádek. Z Bukureští, 3. července. (K. k.) Rumunské dráhy zastavily veškerou dopravu zboží. Doprava osob bude obmezena pouze na jedíný vlak každým směrem. Z Bukurešti, 4. července. (K. k.) Všecky ve- černí listy vítají nadšeně rozhodnutí královo armá- du mobilisovati. Mnoho-li vojska je mobilisováno. Z Londýna, 4. července. „Daily Mail“ ozna- muje z Bukurešti: Celkem jest povoláno do zbraně 600.000 mužů, vyjímaje záložníky z let 1905—1912. Tito činí sumu 400.000 mužů Úkol rumunské armády. Z Bukurešti, 4. července. „Adeverul“ oznamuje ze Sofije: Rumunský vyslanec prine Ghika prohlá- sil, že Rumunsko obsadí linii Ruščuk-Šumen-Varnaa nespokojí se s linií Turtukaja-Balčik. Tento svůj úmysl oznámilo Rumunsko již před několika dny dru. Danevovi a velmocem, avšak nedostalo do včerejška žádné odpovědi. Vyslanec se vyslovil dále v ten rozum, že trojspolek se snaží, aby Ru- munsko, kdyby došlo skutečně k válce, příměl k neutralitě. Velká protirakouská demonstrace v Bukurešti Z Bukureští, 4. července. V čele včerej- ších protirakouských demonstrací nalézal se bývalý generál Lambru, který promluvil před královským palácem štvavou řeč proti Rakousku. Z Bukurešti, 4. července. Včera byly po celý den ulice přeplněny davy semo tamo proudícího lidu, ježto se obecně již vědělo, že bude vyhlášen — vydaný už — rozkaz na mobilisací celé rumunské armády. Korunnímu
Varnaa Lambra Bukurešť Londýn Rumunsko Rakousko Daily Maila RuščukŠumen TurtukijBalčik
11 title
Vecer
12 article
princi, jenž o poledni královský palác opu- stil, činěny všude bouřlivé, nadšené ovace. O 12. hodině již bylo cele město ověšeno pra- pory. Z řečí lidu a pronikajících výkříků bylo zjevno, že lid rumunský je naplněn žhavou nenávistí k Rakousku, jež prý rumunské zá- jmy zradilo, spolčivši se tajně s Bulharskem na úkor ostatních států a národů balkánských. O 6. hodině shromáždilo se asi 10.000 osob u pomníku Michala Vítězného, kdež proveden vlastenecký projev. Několik řečníků proneslo plamenné řeči, žádajíce válku s Bulharskem a hřímajíce proti „zrádnému Rakousku“. Po- tom valil se obrovský dav lidu ke královské- mu paláci a provolával tam slávu panovníko- vi, žádaje válku s Bujharskem. Také zde promluvilo několik řečníků. Před průvodem neseny štíty s velkými nápisy: „Pryč s Rakou- skem!“ — „Pryč se zrádným Rakouskem!“ — „Máme již Rakousko-Uherska po krk!“ — „Ať žije velké Rumunsko!“ — „Chceme válku s Bulharskem!“ — Za této bouřlivé demon- strace objevil se nad královským palácem ve vzduchu vojenský balon, jejž lid ohlušujícím jásotem pozdravoval. Rakousko-uherské vy- slanectví bylo od časného rána střeženo silným kordonem ozbrojeného policejního mužstva, aby se zabránilo protirakouským demonstra- cím u této budovy, což se také podařilo. Ještě pozdě večer proudily ulicemi nepřehledné davy lidu, demonstrujícího stále proti Bulhar- sku a Rakousku. Také Rumunsko svaluje zodpovědnost na Bulharsko.
Bujharsk Bulhar Rakousko Bulharsko RakouskoUhersko Rumunsko královský palác opstil
13 article
Z Bukurešti, 3. července. (K. k.) Zpráva mobílisaci byla obyvatelstvem hlavního města při- jata s velkou radostí. Válečné nadšení je velké tím spíše, že dlouho vyčkávající stanovisko Ru- munska k balkánské krisi způsobilo stále se vzmá- hající rozechvění myslí. K tomu přispělo zejména důsledně zamítavé stanovisko Bulharska vůči Ru- munsku za vyjednávání o silistrijskou otázku. Směrodatné kruhy odmítejí zodpovědnost za ne- zbytné rozhodnutí, které bylo způsobeno nesmíři telným jednáním Bulharska. Rumunsko je odhodláno jít do krajností. Z Bukureští, 3. července. (K. k.) Člen vlády vyslovil se ke spolupracovníkovi „Adverulu“ takto Bude-li míti zakročení Rumunska účinek pokojný. je to příznakem pro rozhd dující úlohu, jakou hraje Srbsko může se pak po ažovati za zachráněno. pokud jde o zachování ro ováhy na Balkáně. Ne- bude-li náš krok míti z ásledek mír, půjdeme do krajností a zajistíme svou zem pro budoucnost před porušením rovnováhy na Balkáně. Rusko usiluje o zastavení bojů. Z Berlína, 4. července. „Lokalanzeiger oznamuje z Petrohradu: „Ruská diplomacie pracuje v Sofiji a Bělehradě s velkým tlakem na okamžité zastavení nepřátelství. Považuje obě strany za vinníky na tom, co se staloa domnívá se, že ve 2 nebo 3 dnech bude spor uklizen a válečná vášeň že zmizí. Sazonov po zevrubné výměně názorů s Kokovcovem měl rozmluvu se zdejšími zástpci balkánských států. V těchto dnech odebéře se Sazonov k carovi do finských vod podat mu zprávu situaci na Balkáně.“
Sazonov Kokovcov Bukurešť Bulharsko Rumunsko Srbsko Balkán Rusko Berlín Petrohrad Bělehrad
14 article
Vídeňské díplomatícké kruhy vzdávají se už naděje. Z Vídně, 4. července. „Neue Fr. Presse píše: Ve zdejších diplomatických kruzích pře- vládá celkem mínění, že situace, hlavně mobi lisací rumunské armády, se do krajnosti na- pjala. Mohlo-li se do včerejška ještě doufati. že Srbsko a Řecko, nepostaví-li se Rumunsko otevřeně proti Bulharsku, dají se ještě po- hnouti ke smírnému rozřešení sporů, naděje tato nyní zmízela. „Zdravotní kordon“ kolem balkánských států. Z Paříže, 4. července. („N. Fr. Presse.“ „Temps“ prý se dovídá, že velmoci se dohodly že obklíčí balkánské státy „zdravotním kor- donem a pojistí se tak proti následkům pro puknutí kolektivního šílenství, které uklid- niti se může jenom v uzavřenosti“. Nyní, po- dámí. kračuje list, může se počítati na návrat roz- umu u spojenců pouze za nátlaku události nebo průběhu války, který boje zakončí. anebo na chytrost Evropy, která utvoří kolem balkánských zemí hradbu, určenou k tomu. aby žároviště ohraničíla.
Neue Temps Vídeň Srbsko Řecko Rumunsko Bulharsko Paříž Evropa
15 article
Turecko vyhražuje si volnost činu. Z Cařihradu, 3. července. (K. k.) Jeden list se dovídá, že Porta telegraficky vyzvala své zástupce aby sdělili zahraničním kabinetům, že v případe oficielního vypovězení války mezi Bulharskem Srbskem a Řeckem vyhražuje si Porta volnost činu Tato zpráva nebyla dosud v oficielních kruzích Porty potvrzena. Z Berlína, 4. července. (.N. W. J.“) Enver be zaslal zdejší turecké kolonii telegrafickou zprávu že Porta nařídila, aby turecká čataldžská armáda uvedena byla neprodleně na válečnou sílu. V Bělehradě z rumunské mobilisace radost. Z Bělehradu, 4. července. Po dobytí Gev- gheli řeckým vojskem bylo spojení mezi srb- ským a řeckým vojskem znovu zjednáno. Zprá- va o mobilisaci rumunské armády způsobila zde velký dojem a radostné vzrušení. Boj o Kočany. Z Bělehradu, 4. července. (K. k.) Dle sou- kromých zpráv bojuje se od včerejška prudce o Kočany. Srbští zajatci v Bulharsku. Ze Sofije, 3. července. (K. k.) Listy sdě lují na základě spolehlivých informací, že Bul haři zajali asi 1500 srbských vojáků a 20 srb- ských důstojníků.
Port Enver Kočan Turecko Cařihrad Bulharsko Řecko Berlín Bělehrad Sofijá
16 article
Řecké zprávy o řeckých úspěších. Z Athén, 3. července. (Ag. d'Ath.) Náčel- ník generálního štábu plukovník Tusmanis podal tuto zprávu o včerejších událostech. Čas- ně ráno zahájilo vojsko na celé frontě se zvláštní prudkostí offensivní pohyb. Nepřítel byl v celku ve velmi opevněných posicích. Jeho síly byly stejné jako naše, ne-li větší Nepřítel byl postupně ze svých posic zapuzen a tos- 1. ze Sulva a s výšin pohoří Vertisca, kdež kladl tuhý odpor. Na ústupu do Nigrity jsme jej pronásledovali. 2. Byl zapuzen z Vysoka, pak z Tarova a Berovy a po tuhém odporu ustoupil k La- hamě. 3. Dobyli jsme bodákovým útokem posie na výšinách u Giuvesny. Též zde čítal nepřítel více než osm pluků s dělostřelectvem. Naše vojsko používalo velmi málo dělostřelectva, protože nemělo horských děl a polních děl ne- mohlo býti v tomto terrainu použito. Nicméně naše pěchota nezadržitelně postupovala. Ne- přítel byl poražen a ustoupil k Ligovaní.
Tusmanis Atény Sulva Aga . d ' Ath
17 article
4. Vyhnaly naše divise před Kilkišem po tuhém bojí nepřitele ze zákopů, v nichž byl, podniknuvše na něj všeobecný bodákový útok a pronásledovavše jej ke Kilkiši, kam až naše divise dospěly. 5. Rozvinul se na našem levém, ku předu posunutém křídle tuhý boj. Nepřítel byl za- hnán a ustoupil k Ardskému jezeru. Zdá se, že utrpěli veliké ztráty. Naše ztrá- ty jsou sice značny, nikoli však příliš veliké- Čtyry rychlopalná děla byla nepříteli odňata. Bulhaři, kteří byli ve včerejších bojích zajati, sdělil, že bulharské vojsko přípravovalo útok na Solun. To potvrzuje okolnost, že naše voj- sko při postupu na levém křídle narazilo na velké bulharské branné síly před předními strážemi. Z Athén, 3. července. (Ag. d'Ath.) Řecké vojsko obsadilo dnes po boji Gevghelí a Kilíš. Bulhaři ustoupilí. Z Paříže, 4. července. (K. k.) Havasova agence oznamuje ze Soluna: Železniční spo- jení mezi Solunem a Gevgheli je opět obno- veno. Ve městě panuje nesmírné nadšení, v 9 hod. 40 min. ráno došel od krále tento te- legram: „Naše vojsko porazilo nepřítele n
Bulhar Havasův Kilkiš Atény Paříž Aga . d ' Ath
18 article
v drobném prodejis ranní čislo o sobě . . za sh večerní za db Ve filiálkách na venkově ranni čislo večorni a Inseráty plati se hotově napřed. Předplucení a inserty přijkna sdministrace v Marianské ul., a Tam nacházeji se těš redakce, tiskárna a expodine „Národnícb Listů“ Rukopíny se nevrasei
19 article
celé čáře. Ukořistili jsme velké množství děl, kulometů a pušek. Na několika místech vypu- dilo naše vojsko nepřítele bodáky z jeho posic. Z Athén, 3. července. (K. k.) [„Agence d'Athénes.“) Z hlavního stanu došel tento telegram: Bitva u Matsukovonu skončila vítězstvím řeckého voj- ska. Řekové podnikli sílný útok na značné nepřátelské sbory u Matsukovonu, které na- stoupily nespořádaný ústup směrem k Tsi- hamli. Nepřítel měl mnoho mrtvých, jeden major a několik bulharských důstojníků bylo zabito. Řecké ztráty jsou nepatrné. Z Athén, 3. července. (K. k.) Hlavní stan zaslal z Baltzy ministru vojenství tento telegram: Dle zprávy telegrafisty v Nigritě vtrhlo naše vojsko do Nigrity, která byla prchajícímí Bulhary zapálena. Bulhaří povraždíli obyvatele v Nigritě a v Bog- dancí. Z onehdejšího ústupu Řeků od Gevgheli. Z Athén, 3. července. (K. k.) Bulharské vojsko které pronásledovalo naše sbory po boji u Gev- gheli, bylo zachváceno zmatkem. Mnoho bulhar- ských vojáků se vrhlo do Vardaru, četní z nich utonuli. Nejdůležitější událost včerejšího dne. Z Bělehradu, 4. července. Nejdůležitější událostí včerejšího dne jest opětné za- brání Gevgheli řeckým vojskem, čímž dosa- vadní jediný úspěch Bulharů byl zmařen. Spo- jení mezi Řeky a Srby bylo tímto vítězstvím opět obnoveno. Řekům podařilo se s překva- pujícím rozmachem vytlačiti Bulhary z Gev- gheli a ukořistiti rychlopalnou batterii se střelivem.
Athénes Matsukovon Řek Bulhar Srba Atény Tsi Vardar Bělehrad spo
20 article
Poselství řeckého krále. Z Athén, 3. července. (Ag. d'Ath.) Zítra vydáno bude královské poselství o situaci. Po- slanecká sněmovna jest svolána na zítřek. Dle „Hestie“ bude řecký vyslanec v S - fiji Panas co nejdříve odvolán. Řecko má dáti Bulharsku zadostučinění. Ze Sofije, 3. července. (Bul. tel. ag.) Bul- harská vláda dala v Athénách odevzdati ener- gický protest proti bezpříkladňému v dějinách jednání protf bulharské posádce v Solunu, která byla bezohledným způsobem Řeky odzbrojena, aniž o tom bylo zpraveno bulharské vrchní ve- litelství a aniž vojsku dána možnost žádati po- kyny. Je všeobecně známo, že bulharské voj- sko vstoupilo do Soluna bezprostředně po pádu města a že tam zůstalo na rozkaz gene- rálního štábu a na základě úmluvy mezi oběma spojenci. Při odzbrojování byl prý pobit velký počet bulharských vojáků. Ostatní byli roze- sláni po Řecku. Následkem tohoto perfidního a neslýchaného atentátu žádá Bulharsko tako- véto zadostučinění: 1. Okamžité osvobození bulharských vojáků, poslaných do Řeckaa vrácení jich zbraní. 2. Obnovení dřívějšího stavu a dosazení bulharského oddílu dle plat- ných smluv. 3. Vrácení všeho majetku a budov, které byly v rukou bulharského vojska v So- lunu. 4. Poskytnutí plné náhrady, 5. Vztýčení bulharské vlajky za příslušných poct.
Atény Řecko Bulharsko Sofijá Soluna Aga . d ' Ath
21 article
Řekové v Bulharsku pod ochranou Francie. Z Londýna, 4. července. „Daily Telegraph“ oznamuje z Paříže, že Řecko požádalo Francii za ochranu svých poddaných v Bulharsku. Francie přislíbila vyhověti řecké žádosti. Bulharský protest proti srbskému postupu. Ze Sofije, 3. července. (Bulh. tel. ag.) Ježto srbské vojsko, zastavivši zdánlivě své operace, udeřílo na bulharský oddíl u Kočan ve chvíli, kdy bulharské vojsko, byť provoko- váno, zastavilo operace, uložila bulharská vláda vyslanci v Bělehradě, aby protestoval proti tomuto úkladnému jednání, které je novým důkazem agrossivních úmyslů Srbska, za něž bulharská vláda svaluje plnou zodpovědnost na srbskou vládu. Bulharsko vyvraci. Ze Sofije, 3. července. (K. k.) Bulharská telegrafní agentura nazývá úplně smyšlenou
Řek Bulharsko Francie Londýn Paříž Řecko Sofijá Bělehrad Srbsko Daily Telegraph
22 article TÝDENNÍ REVUE.
TÝDENNÍ REVUE. Obzor Národohospodářský (XVIII. č. 6.) rozepisuje se o čísle nemanželských dětí v Praze, jež bývá při statistickém primiti- vísmu nejednou řaděno mezi kriteria mravnosti toho kterého místa. Kdyby bylo číslo to měřítkem skutečným a přléhavým, bylo by pro hlavní město české země vysvědčením špatným: Stojíť Praha v čele měst s největším počtem nemanželských dětí. Ze sta dětí, v Praze narozených, je neman- želských skoro polovice, 44, za Prahou následuje teprve se 32 nemanželskými dětmi Videň, pak Štokholm 31.4, Budín-Pešť 27.4. Paříž 26.5 a Mni- chov 24.4, kdežto v Bruselu je ze 100 dětí naroze- ných jen 16.6 nemanželských, v Berlíně 15.9, v Rot- terdamě dokonce jen 4.2. „Kdo by však z této statistiky chtěl činiti závěry na mravnost či ne- mravnost dotyčných měst, ukvapoval by se, Stati- stika, podávajíc suché číslice hromadných pozoro- vání, nevchází v příliš jemné podrobnosti. K jejím údajům dlužno míti na zřeteli, že ve velkoměstech jsou porodní kliniky a útulky šestinedělek, které bývají vyhledávány přečelně ženami, dotyčnému velkoměstu vlastně cizími. U nesčetných porodních babiček, které tak houfně své služby nabízejí časo- piseckou insercí, dochází přístřeší i leckteré zá- možné děvče z venkova, které se při dosavadních společenských názorech právem obává klepaření příbuzných i jinak známých klepavých bab muž- ských i ženských, četná chudá děvčata vyhledávají městské ústavy, aby potom snáze dostala místo za kojné. U Prahy také to silně padá na váhu, že všechny tyto momenty soustřeďují se ve velko- městě statisticky — bez předměstí — poměrně ma- lém a v jediném velkém středisku národa dosti
Praha Budín Pešť Paříž Brusel Berlín
23 article
četného. Odečteme-li tyto kategorie nemanželských porodů, statistika nemanželských dětí ve velko- městech doznala by značné a pro ně výhodně ko- zektury, i bylo by se držeti ne statistiky jednotli- vých měst, která nebývají často leč „posledními stanicemi“, nýbrž statistiky celých zemí. Avšak i tu bylo by křivdou konstruovati souvislost mezi počtem nemanželských dětí a morálkou. Ani ne- hledě k tomu, že nepoměrně horším zjevem než ne- manželské porody jsou pohlavní zvrácenosti, n př. v poměrně „mravném“ Berlíně rozšířené, bývá nadprůměr nemanželských porodů působen i so- ciálními poměry i zpátečnickým zákonodárstvím manželským (Rakousko)“. Ostatně počet porodů manželských klesá v zemích západní kultury tak, že státu a národu ve vlastním zájmu budou vítány i děti nemanželské a že, k čemu nepřimělo ani kře- sťanství ani humanita — ku péči o tyto děti ne- šťastné a zavržené — přinutí jednou nedostatečný přírost obyvatelstva. — „Obzor Národohospodář- ský“ dále přináší: Dr. Zd. V. Tobolka, Kaizlova činnost v oboru vědy národohospodářské a finanční. Inž. Boh. Müller. Instituce civilních techniků autoritativní inženýrské komory. — Dr. Ad. Ottis, Obec a živnosti. — Doc. dr. Fr. Hodáč, Hospodář- ská Morava. — Zprávy. — Rozhledy hospodářské — Věstník Jednoty ku povzbuzení průmyslu. — Knihy a časopisy.
doktor Zdeněk V Tobolka Kaizlův Müller Ada Ottis docent Hodáč Berlín Rakousko Francie Morava
24 article
V „Naší Době“ (XX., č. 9.) dr. Jindřich Chylík pokračuje ve své finančně statistické stu- dii „Důchod, jeho rozdělení a zdanění v Čechách“. Srovnav podrobně důchodové po- měry obyvatelstva českého a německého v naší zemi, uzavírá: V českém území, zejména v českém smíšeném území jsou střední a vyšší vrstvy slaběi zastoupeny (v jednojazyčných českých obyvatelstva s přijmy do 12 set korun 86.35 proc., s příjmy 1200 až 12.000 K 13.39 proc., přes 12 tisíc kor. 0.26 proc. ve smíšených, převahou českých 91.69 proc. 8.23 proc., 0.08 proc.) než v německých (jednojazyčné 81.42 proc., 18.42 proc., 0.16 proc. smíšené 82.45 proc., 17.23 proc., 0.32 proc.). Všeobecně lze dále říci, že v českém území je průměrné zdanění po- platníků s příjmy pod 12.000 K vyšší (31 K), než v německých okresech (27 K). průměrná zdanění
Chylík Čechy
25 article
poplatníků s přijmy nad 12 tisíc kor. zase v české území menší (1213 K) než v okresech německých (1459 K). následkem toho pak je také podíl vět- ších poplatníků na celkové dani v českém území menší (41.28 proc.) než v německých okresec (47.68 proc.). Celkově možno říci: Jednojazyčné české území má následkem slabého zdanění ven- kova poměrně méně obyvatelstva osobní dani po- drobeného, průměrný příjem a průměrná sazba da- ňová je tu hlavně vlivem poplatníků velkoměst- ských zase vyšší; nejdůležitějším pramenem příjmů jsou zaměstnání služební, daleko méně pak samo- statná podnikání. Rozvrstvení poplatníků dl příjmů má jednojazyčné územi české nejpřiznivějši majetkové poměry poplatníků menších jsou pří- znivější, poměry poplatníků velkých méně příznivé. — Číslo mimo to obeshuje: Společný český klub poslanecký. — Jubileum krachu v r. 1873. — Jos. Laichter, Skauting a jeho význam pro nás. — Dr. J. Redlich, Základy obecního zřízení v Rakousku. — J. Koloušek. Státní dlužení a státní úvěr. — Rozhledy. — Literatura. — Život náboženský. — Ženské hnutí.
Laichter doktor J Redlich J Koloušek Jos Rakousko
26 article
V „Poučné a zábavné příloze“ krajin- ských listů národní strany svobodomyslné (1913. č. 12.) ve stati „Prolepšíbyt českého člo- věka“ referuje dr. A. M. Maver o družstevním bytovém hnutí českém. Dle něho hospodářskéa sociální dějiny české, počínajíc dobou našeho pro- buzení, až budou jednou napsány, ukáží, že nebyly velké věci vykonány a velké hospodářské nebe sociální činy uskutečněny zámožnými jednotliví neb velkými jednotliveckými podniky, nýbrž že byly u nás vždy jen výsledkem dlouholeté svorně a promyšlené práce velkého počtu důmyslných hlav a pilných rukou drobných, ale obětavých a houžev- natých lidí. Tomu bylo při občanských záložnách, při raiffeisenkách a tomu je nyní při českých sta- vebních a bytových družstvech, jak ukazuje již do- savadní jejich historie. Prvé stavební družstvo vzniklo r. 1898 v Lounech, druhé teprve zase až r. 1903 v Kobylisích u Prahy. Až do r. 1907 zalo- ženo bylo dále všeho všudy 9 družstev; za to v po- sledním pětiletí jich vzniklo 175. Obraz o dnešním stavu podávají data, srovnaná s ciframi zemí ostat- ních: Všech stavebních družstev bylo r. 1912 Rakousku 641; z nich připadá na král. České 278. z nichž 190 českých. Na Moravě působí českých stavebních sdružení 76, německých 32 a ve Slez- sku 19 českých a 15 německých. Sečteme-li sta- vební sdružení všech tří zemí koruny české, do- spíváme k sumě 421, t. j. k 65 proc. celkové sumy 641. Družstva s českým jazykem jednacím sama o sobě v počtu 281 representují 43.9 proc. počtu cel- kového. Větší počet družstev vykazují pak ještě
doktor A M Maver Louny Kobylisy Praha Rakousko Morava Český 278
27 article
Dolní Rakousy, totiž 101 čili 15 proc. všech. V ze- mích ostatních trvá však dosud úhrnem jen 120 družstev, t. j. 19 proc. všech. Pokud jde o vnitřní poměry českých stavebních družstev v král. Če- ském, seznáváme, že čítají koncem roku 1912 úhr- nem 12.086 členů (1911: 9330, 1910: 6776). Případá tudíž u 173 družstev zprávu podavších průměrem 69 členů na jedno. Výše členských podílů pohybuje se mezi 10—500 K. Nejčastější jsou podíly 50koru- nové (51 družstev), 100korunové (77 družstev)a 200korunové (24 družstev). Podíly po 300 korunách mají pouze dvě družstva. Hotovosti do družstevních nemovitostí investované obnášely koncem r. 1911 úhrnem 7.970.000 K a dostoupily koncem r. 1912 17,121.240 K. Počet staveb družstvy do konce pro- since 1912 provedených dostoupil počtu 1466.z těch jest domů nájemných patřících družstvům a obývaných větším počtem rodin 54, a domů rodin- ných 1401. Na rok 1913 konečně projektováno 83 domů družstevních a 919 domků rodinných. — v ostatním obsahu čísla je: Posl. B. Viková-Kuně- tická, Proč jsem nejela na mezinárodní kongres žen v Budapešti? — A. J. Kuprin, Boží ryba. — O Stránská, České hračky. — F. X. Svoboda, Opojný večer. — Dr. R. Maršan, Procul negotiis. — Ten který činil dobro. — Aramis, Letní ssisona politi- cká. — Drobnosti.
Posl B Viková Kuprin Stránská Svoboda doktor R Maršan Procul negotiis Aramis Dolní Rakousy Budapešť Český hračka
28 article
Živnostenské rozhledy „Národ“ (VI., č. 26) uvažuje „Jak zlepšiti kvalitu živno- stenského dorostu“. Střední školy, gymna- sia a reálky, z části i obchodní akademie chrli rok co rok spousty abiturientů, jež jen velmi obtížno je umístiti. V přemnohých oborech živnostenských však ubývá naproti tomu neustále schopného do- rostu, v některých řemeslech pak není dorostu té- měř již vůbec. Jak možno tu odpomoci? Na jednu z cest poukázal v nedávné anketě ústřední komise pro záležitosti živnostenského vyučování president
29 article
Pražské obchodní komory posl. V. Němec. Jsou to výhody, přiznávané středním školám, zejména co do povinnosti branné. Výhody ty vhánějí mnohé- ho, jenž by jinak jistě se sžal živnostníkem, místo do školy odborné na gymnasium nebo do rešlky, kde ztrácí se v nadbytku mladých lidí se vše- obecným vzděláním středoškolským. Proto měla by býti výhoda jednoroční služby vojenské přizná- vána i absolventům živnostenských škol odbor- ných, ne-li všem, aspoň vynikajfcím z nich, kteří nabyli zvláště dobrého vysvědčení. To je dnes tím akutnějším, když novým zákonem branným pozbyli absolventi škol těch možnosti nabýti právo jed- noroční dobrovolné služby složením t. zv. zkou- šky inteligence. Mimo to bylo by třeba, aby ná- vštěva odborné školy nahražovala nejen dobu u- čební nebo část doby pomocnické, jak připouští § 14. ž. ř., nýbrž celou dobu učební a pomocni- ckou, aby se absolvent školy takové mohl ihned osamostatniti. Tím ovšem dotknuto jen některých prostředků na poli živnostenského školství, jež by mohly sesíliti příliv schopného dorostu živnostem; ale i pouhé jejich splnění by dobře přispělo svým dílem k nápravě poměrů dosavadních. — „Národ“ dále podává: Politická kronika. — R. Jínová, Po- uliční život v Londýně. — Věstník Zemské orga- nisace svobodomyslného živnostnictva. — Odpo- vědi k dotazům. — Živnostenský a obchodnický věstník. — Ze živnostenského života společen- stevního a spolkového. — Zprávy. — Národoho- spodářská hlídka. — Rozmanitosti. — Výstavy.
R Jínová Londýn