ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c99436e0-8f12-11dd-8260-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 52, person 63, work 3, org 6
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 4. července 19.3.
Praha
3 masthead
Číslo 18.
4 article
a ranni a večerní listy předplání ne v Praze v adiainistrae na můslo. sk - na čtvrt leta s dvojí donáškou ns čtet. k e ns měste 2 K s0h Poštou měs na čvrtieta ... R Ko s dvojí zásilkou na měsie, ke na čtvrt leta Dnešní číslo pro Prahu jest o 8, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
ko Praha
5 article Ve vlastních službách?
Ve vlastních službách? Do rozhořčení v Čechách nad zemskou správní komisí udeřilo jako hrom z čista jasna rozhodnutí Němců. Protestují proti správní komisi, ale nikoli vůbec, nelekají se porušení ústavy, nýbrž protestují jen proti té správní komisi, jak je o vlády projektována. A jejich protest jde tak daleko, že za- kazují německým poslancům, že do komise tak sestavené vstoupiti nesmějí. Chtějí zmařit komisi, jak ji vláda navrhuje, oče- kávajíce, že zákaz vstupu německých po- slanců ji zmaří. Listy, které obviňovaly naši stranua naše poslance a členy zemského výboru, že pracují k tomu, aby německá obstrukce slavila vítězství, vidí nyní snad aspoň trochu jasněji, že vláda, navrhujíc mimo- řádná opatření, neprováděla jednostrannou Němcům příznivou politiku, že přece ono mimozákonné opatření nemůže býti toho rázu, aby vyhovovalo jednostranně Něm- Němečtí poslanci jsou jistě nevybíraví ve svých prostředcích, nelekají se správní komise, chtějí ji, žádají odstranění zemské- ho výboru jako známku svého obstrukční- ho vítězství. Ale komise, jak ji vláda na- vrhuje, jim nestačí, tu vyšli potírat.
Němec Čechy
6 article
A ptáme-li se, proč tak činí, najdeme důvod velmi snadno. Chtějí více, chtějí při- voditi úplný rozvratfinancí zem- ských, chtějí docíliti toho, a by zemský výbor prohlásil insol- venci, doufají, že budou přísedící zem- ského výboru donuceni svými stranami a veřejným míněním, aby setrvali ve svých úřadech i při insolvenci království České- ho, a tím chtějí přímět vládu, aby odstra- nila zemský výbor jediné možnou cestou, totiž suspensí zemské- ho zřízení, zavedla komisi či- stě vládní, oktrojujíc pro ni zvláštní zřízení. Otevřít cestu pro oktrojírky suspensí zemského zřízení, do- cíliti pro voliče toho efektu, že by byl zem- ský výbor rozehnán vládou, o to jde Něm- Jim nestačí, aby volený zemský výbor byl nahražen výborem jmenovaným od císaře, oni nechtějí, aby nastoupilo jen prosté doplnění zemského zřízení usta- noveními pro případy, na něž není v zem- ském zřízení pamatováno. Zemské zřízení nemá ustanovení o tom, co se má státi. když není zde sněm — je rozpuštěn —a zemský výbor se vzdá, nebo vymře. Je přirozeno, že nemůže zde zůstat země bez správního orgánu svého, že nutno pro kontinuitu samosprávy učiniti opatření právě tak, jako má právo ministerstvo v mezích zákona vydati nařízení, opomenuto- li je něco v zákoně. To však nehodí se Němcům. Povzbu- zeni jsouce válečným pokřikem českých oposičních stran, očekávajíce, že české strany vynutí si, aby také přísedící češti setrvali ve svém odporu, hodili náhle svů protest proti komisi „jak ji vláda projektu- je“ a zakázali svým poslancům, aby do ko- mise „takto zřízené“ vstoupili. Snaží se zmařit mimozákonne uspořádání věcí, aby dosáhli protizá- konného uspořádání. Nechápe se v Čechách, že zase jednou ve své informované politice prováděly ra- dikální strany politiku v cizích službách pro německé zájmy? cům.
Jim Němec Německo Čechy
7 article
cům. Společně s Němci jsou prot uspořádání poměrů, jak to chtěla provésti vláda. České strany z vinohradské schůze ovšem vzaly to jak se říká od podlahya jsou proti všemu, jsou prot každému mimozákonnému ře- šení, a tím ovšem také proti zemskému výboru, jmenovanému císařem. Němci jsou jen proti komisi, jak j vláda připravuje. Co se stane, když vláda prohlásí, že oba národové souhlasně od- mítli takovéto řešení a že tedy bude přihlížet klidně k vývoji financí zem- ských dál, poněvadž převzali Němcia české strany z vinohradské schůze na sebe zodpovědnost za vývoj věcí v Čechách? Až shroutí se finance v Čechách a vlá- da bude stát před rychlým rozhodnutím, kdo ponese zodpovědnost za to, co potom přijde, za komisi, jež nebude analogií zemského
Němec Čechy
8 title
Válka mezl spojencl.
9 article
Situaci, dle telegramů pozdě do noci do- šlých, označiti možno slovy: před oficiálním vyhlášením války. Ve skutečnosti válka mezi spojenci již od několika dnů trvá, neboť nelze více nazvati pouhými srážkami bitvy, po nichž — byť i cífry padlých a raněných byly pře- hnané — zůstávají na bojištích sta a tisíce. Formální vyhlášení války ať již Srbskem, Čer- nou Horou a Řeckem na straně jedné, nebo Bulharskem na straně druhé — očekává se každé chvíle. Prudkou změnu situace a také značný do- jem na straně bulharské vyvolala událost nej- novější: všeobecnámobilisace v Ru- munsku. Na 250.000 mužů povoláno je do zbraně a není tajno, kam výprava tato smě- řuje. Ačkoliv provedení nástupu armád rumun- ských vyžadovati bude dle odhadů vojenských 14 dnů, přece se usuzuje, že podaří se bez ja- kéhokoliv odporu Rumunsku obsaditi území od Turtukaje k Balčíku, tedy území, které chtěli Rumunově proto, aby měli mimo Dersten také území pro svůj přístav v Mangalii. Ovšem vyskytují se také vážné domněnky že mobilisace rumunská má účel dalekosáhlej- ší, jak usuzuje se z rumunských projevů pro Srbsko; pak by arci asi sotva zůstala válka lokalisována na Balkán. Dle posledních zpráv nařízena byla také na Černé Hoře všeobecná mobilisace, její účel však není asi výhradně pro pomoc Srb- sku, jako spíše na ochránu týla srbského v Novopazarsku . ..
Balčík Rumunův Srb Srbsko Čer Řecko Bulharsko Rumunsko Turtukaj Mangalia Balkán
10 article
Všeobecná mobilisace rumunské armády. Z Bukurešti, 3. července. (Ag. Tel Roum.) Král nařídil všeobecnou mobilisaci armády. Počala dne v poledne a týká se všech pěti armádních sborů, totiž bukurešt- ského, kraljevského, galackého. jasského a konstanckého. Z Bukureští, 3. července. Nařízená mo- bilisace se již provádí. Vláda dotázala se balkánských států, považují-li ny- nější stav za válečný. Srbsko odpovědělo kladně a oznámílo, že Řecko a Černá Hora vyjednávají právě o vy- hlášení války. Rovněž Řecko prohlásilo, že dnes očekávati je bitvu s Bulhary. Král měl rozmluvu s Majorescem a potom s ministrem vojenství a chefem hlavního štábu o mobi-
Roa Bulhar Bukurešť Srbsko Řecko
11 article
výboru, ač splní se tím toužeb- né přání Němců, aby jejich ob- strukce byla plně vitězno u? Řikáme předem, že jenom ti, kdož těchto vážných chvílích octli se v jedné řadě s Němci a ve své vášnívé nenávisti vůči naší straně, v touze po agitací man- dátové nedovedli vyčkati dnešního dne. aby víděli, zdali jejich počínání není ve prospěch zámyslů německých. Na konec citát ze včerejšího večer- níku „Prager Tagblattu“: „Plné shromáž- dění poslanců, jež mělo před sebou celý plán vlády, nenašlo v projektu tom záruky pro německé zájmy, které by dostačily aby komise byla jen trpěna. Naopak, pro- jekt je tak upraven, že vyzývá k nejostřej- šímu odmítnutí se strany Němců. Poněvadž také odpor v česko-radikálních kruzích je značný (ovšem tyto kru- hy neměly před sebou plán vlády a neptaly se po něm - Pozn. red.), dlužno pro- jekt vlády v nynější jeho formě pokládati za zmařený.“ Dostačí.
Němec
12 article
žádá bezodkladnou mobilisaci, odmítá zodpovědnost za průtahy vlády. (Rumunsko může postavití do pole nejvýš 250.000 mužů. Má 5 armádních sborů (každý sbor 2 divise řadové a 1 divísi zálohy. dále 1 ev.z divise jízdy). V celku má pro válku Rumunsko 169 praporů, 12 setnin stráže pohraniční, 83 švadron, 124 rychlopalných baterií, 19 baterií pevnostního dělostřelectva, 30 setnin technických a 140 strojových pušek.) Mobilisace černohorské armády. Z Cetyně, 3. července. Král pode- psal dekret, kterým mobilisuje s celá černohorská armáda. Ještě nepozbývají naděje. Z Petrohradu, 3. července. Ruská diplo- macie pracuje s největším úsilím, aby docí- lila přerušení nepřátelství. Obě strany pova- žují se vinnými nynějšími událostmi a doufá se, že nejvýše za tři dny pomine úplně boje- chlivost. Sazonov měl konferenci s min. př.
Sazonov Rumunsko Cetyně Petrohrad
13 article
Kokovcovem, jakož i s diplomatickými zá- stupci balkánských států, kteří pak ode slali svým vládám rozsáhlé depeše. Sazonov ode- bere se těchto dnů d9 finských vod k ca- rovi, aby mu přednášel o sítuaci. Cestě této přikládá se velký význam. Dle »Nov. Vr.e má být stanoveno neutrální pásmo 30 km. Z Petrohradu, 3. července. (»Rěč«.) Bulharská vláda obrátila se předevčírem večer na ruský zahraniční úřad s prohlá- šením, že jest ochotna zastaviti ne- přátelství a vyslati do Petrohradu dra. Daneva, aby se zúčastnil jednání rozhodčiho soudu nejen o sporech bulharsko- srbských, nýbrž také bulharsko-řeckých. Ruská vláda oznámila toto sdělení ihned do Bělehradu, ale až do včerejšího večera ne- došla žádná odpověď. Přes to však ne- vzdávají se ruské diplomatické kruhy naděje na pokojné rozřešení konfliktu. Ze Sofije, 2. července (došlo do Vídně 3. července 3.30 hod. odpol.) (K. k.) Ze směrodatného místa se proslýchá, že min. pres. dr. Danev požádal ruskou vládu za intervenci v Bělehradě a Athénách, aby ope- race byly zastaveny během 24 hodin. Po uplynutí této lhůty, kdyby Řecko a Srbsko neprojevilo souhlas, byla by vypovězena válka. Z Paříže, 3. července. »Temps« ozna- muje z Athén: Min. předs. Venizel o učinil tyto podmínky cesty do Pelrohradu k účasti na konferenci: 1. Bulharsko musí se formálně zavázat, že svoli, aby smírč soud o řecko-bulharských sporech rozhodi
Sazonov doktor Danev Temps Petrohrad Bělehrad Vídeň Atény Řecko Srbsko Paříž Pelrohrad Bulharsko km
14 article
čnáslons lalesz čovosĚš davodo sslnsonlo l-ěn olosn lošědo nzaluos laěm dočalavě moss
15 article
současně jako o srbsko-bulharském kon- fliktu. 2. Bulharsko musí okamžitě veškeré své vojsko, které překročilo demarkační čáru, odvolat. Po splnění těchto podmínek může min. předs. Venizelos odcestovat do Petrohradu. Současně oznamuje »Temps« z Petro- hradu: Zdejší bulharský vyslanec navštívil ministra Sazonova a navrhl podmínky, které po názoru bulharské vlády by přispěly k roz- řešení koniliktu pokojnou cestou. Podmínky tyto jsou: 1. okamžité zastavení nepřátel- ství, 2. demobilisace bulharské, srbské řecké armády. 3. společná okupace spor- ných území, 4. současná cesta min. předs. Pašiče, Venizela a dra. Daneva do Petro- hradu. Ruská vláda okamžitě zakročila, aby návrh předložen byl srbské a řecké vláděa současně žádala, by všechny tyto tři vlády uveřejníly manifesty, ve kterých vyslovují politování nad posledními událostmi. Bulharské opatření proti rumunskému vpádu. Z Paříže, 3. července. Na rumunsko- bulharské hranici koncentrovány jsou velké bulharské sily, aby čelily rumunskému útoku. Útok na Solun? Z Paříže, 3. července. „Temps“ oznamuje Generál Ivanov telegrafuje, že ještě dnes3 července podnikne útok na Solun
Venizelos Sazonov Pašič Venizel Ivanov Bulharsko Petrohrad Paříž Petrahrad Soluna petrahrad
16 article
Úspěšné boje Řeků s Bulhary. Z Athén, 3. července. Hlavní štáb ozna- muje, že 2. divíze, která zajala Bulhary v So- lunu u Kilkiše, napadla výšiny vý chodně od Arbanguru a po zoufalém odporu Bulharů tyto posice obsadila. Bulhaři měli veliké ztráty. Divize stále postupuje. Pátá řecká divize napadla opevněné po- sice Bulharů u Saringolu. Bulhař byli po tuhém odporu zapuzení. Ztráty na obou stranách jsou veliké. 8. a 9. prapor evzonů (střelců) napadl Bulhary u Invenesn a zahnali je po zuřivém boji na bodáky. Ze Soluna, 3. července. (»Ag. d'Athé- nes«.) Řecká armáda na vítězném pochodu přibyla včera odpoledne do Kilkiše, kde Bulhaří zřídili velké obranné valy, aby zde Řeky zadrželí a zarazili celý řecký postup. Řecká armáda dobyla Kilkiše útokem s nepopsa- te nou bravurou. K naléhání vojska, jež ne- chtělo si dopřáti žádného odpočinku, dal velitelové rozkaz k dalšímu pochodu na sever Řecké ztráty, ač také značné, jsou přece mnohem menší než bulharské. Ze Soluna, 3. července. (K. k.) Následken příznivých zpráv z operačního území u Lan- gazy, dle nichž 1ze očekávati dalš postup vojska řeckého, solunské oby- vatelstvo se víc uklidnilo. Včera byli sem do- pravení bulharští zajatci. Přibylí o trati Solun-Avret-Hissar, která jest nyní v rukou Řeků. V noci při- byly transporty raněných. Želez- niční doprava s cizinou jestúplně přerušena.
Řek Bulhar Athé Atény Soluna Kilkiš Lana AvretHissar Aga
17 article
Turecké vojsko táhne — neznámo kam ? Z Berlína, 3. července. »Pressz en trale« oznamuje z Cařihradu: Válečná strana opět pozvedá svůj hlas a čile agituje. aby Turecko se vší energií se připravovalo na novou válku. Byly prý již dány rozkazy ministerstvem do Malé Asie, aby propuštění záložníci byli opět povolání do zbraně. Ulice cařihradské poskytují válečný obraz, jako před zahájením balkánské vojny. Kolony pě- choty, prapory zálohy a zeměbrany, dělo- střelectvo a jízdectvo táhne městem — ne- známo kami. Postrach v Sofiji. Z Bělehradu, 3. července. Přes Rumunsko došly zprávy ze Sofije, že nastala tam panika a začalo již stěhování zámožnějších rodin, je muž se úřady staví na odpor nob
Pressz Berlín Cařihrad Turecko Asie Bělehrad Rumunsko
18 article
V drobném prodejit rannl dlalo o sobě . za st večorní za dk Ve filiálkách na venkově ranní člslo . . . . . 10 h večerni . . 5b Inneráty platl sa hotové napřed- Předplaceni a inserty přijimá administrace v Marianské ul., a Tam naeházejí se též redakce, tlakárna a sxpedine „Národních Listů- Rukoplsy se nevracei
19 article
Situace před rozhodnutím o zemské krisi v Čechách. První řečník známé středeční oposiční deputace u nejvyššího maršálka kn. Lobko- vice, prof. Masaryk pravil mu, že Čechové nyní nežádají od konservativních velkostat- kářů boj až do těch hrdel a statků (jejž kníže Karel Schwarzenberg vyhlásil v českém sně- mě po zmaru fundametálek), ale že žádají, by nejvyšší maršálek, na němž vlastně nyní si- tuace spočívá, jednal tak, aby znemožněna byla oktrojírka, vládou připravená. Nejvyšší maršálek ve své odpovědi ne- vyhnul se vzpomínce na heslo boje až do těch hrdel a statků, nýbrž prohlásil, že i on, vě- dom sobě tradic a zásad svých předků, je také hotov hájiti práv království Českého až do těch hrdel a statků. Pro nynější chvíli však se prohlásil pro taktiku oportunní; sdělil totiž deputaci, že považuje vhodným, voliti menší zlo, t. j. správní komisi na místě úplné zkázy zemských financí a neznámého dalšího politického osudu země.
profesor Masaryk Čecho Schwarzenberg Čechy
20 article
Hesla boje až do těch hrdel a statků chopil se včera sociálně-demokratický posla- nec dr. Soukup, ale nad velkostatkáři zlomi hůl; současně však napjal celou svoji duševní sílu, aby ústavně právně i politicky dokázal. že není možno, by se čeští přísedící vzdali svých funkcí v zemském výboru. Dr. Soukup pak na prvém místě praví. že finanční krise zemská není důsledkem ne- dostatečnosti ústavního základu sněmu zem- ského, nýbrž vadnosti jeho nynějšího složení. Demise zemského výboru by posilnila cen- tralismus, čehož Čechové nemohou připustiti prohlašuje dr. Soukup po stránce politické. Ústavně pak vyznačuje přednosti zem- ského zřízení, pravě o něm, že má vzácné, přímo republikánské prvky, načež pojednává o právní podstatě zemského výboru: zdrojem jeho ústavní mocí je výhradně sněm, funkce jeho není dána sankcí panovníkovou, takže nikdo není oprávněn sesaditi zemský výbor Se zřetelem na tak výhodné postavení zem výboru žádá dr. Soukup, aby se zemský vý- bor nevzdával.
doktor Soukup Čecho
21 article
Potom dr. Soukup řeší otázku dosazení správní komise do země a praví, že podle zřízení zemského nemá nejen vláda, nýbrž ani panovník práva, do země dosaditi komisa- riát, neboť záležitosti, jež může panovník rozhodovati úplně samostatně, t. j. jeho vlast- ní prerogativy jsou v ústavě přesně vytčeny bez spolupodpisu ministrů může panovníl pouze uděliti šlechtictví a jednati jako nej- vyšší velitel armády, všechna ostatní jeho rozhodnutí však musejí býti spolupodepsána příslušnými zodpovědnými ministry: to platí též o zákonech, vydaných na základě § 14. stát. zák. o zastupitelstvu říše. Ale zřízení zemské — pokračuje dr. Soukup — nemá ta- kového předpisu, a proto v oboru ústavy zem- ské vláda nemůže vydávati nouzové zákony dle obdoby říšského § 14. Pokud pak v oboru zemské ústavy jde o vlastní prerogativy pa- novníkovy, jsou zemským zřízením pevně vy- tčeny: vztahují se pouze na jmenování před- sedy sněmu, na svolávání, odročování a roz- pouštění sněmu a na schvalování nebo zamí- tání osnov zemských zákonů. Z těchto úvah a výkladů potom dr. Sou- kup vyvodil závěr, že i berní zákony zem- ské, vydané císařským patentem, byly by ne- zákonné a tudíž by neměly právní závaznosti. a že také všechna rozhodnutí správní komise do země dosazené by byla zmatečná, tak že by smlouvy jí uzavřené byly neplatné, a proti všem jejím rozhodnutím by se mohl vésti odpor. Posléze dr. Soukup — jak jsme již zazna- menali — ohlásil nejsilnější oposící sociálních demokratů proti celé existenci správní ko- mise a současný nový zápas pro všeobecné hlasovací právo do sněmu; nejvýzamnější je tu sdělení dra. Soukupa, že nyní se tohoto
Soukup doktor
22 article
Ve Vídní byla schůze českých stran. Dr. Kramář omluvil se pro tuto schůzi a oficielní zpráva uvádí tuto omluvu, ale ne její důvody. Jeden z nich byl: že pokládá nějaká zakročení před usnesením Němců za předčasná. A výsledek německé porady ukázal, že bylo stanovisko to správné Němci odkryli svoje karty odpoledne, uká- zali, kam míří. My dopoledne jsme podpo- rovali jejich snahy po zmaru řešení, jal vláda je navrhuje. Ne nadarmo jsme napsali včera, že politika, která nechce býti povrchní, musí svoje návrhy a svoje tvrzení domyslit. Naše strana postupovala v této vážné době vážně, hleděla přesně zjistiti si všecky dů- sledky, všecko, co přijíti má aby věděla, k čemu má svolit, anebo nesvolit. Věděla dobře, co znamená v tomto státě, může se odvolati vláda na souhlas obou národů v Čechách. Nedbala všech falešných zpráv, které vypouštěli Němci, aby jednak podráždili české ve- řejné mínění, jednak pomocí žurnalistiky dodávali důraz svým požadavkům po úpravě komise, jak „ji vláda chystá“. Připravovala s vážným klidem svoje rozhodnutí. Nepřejímala a nepře- vzala zodpovědnost za budouc utváření poměrů, pokud neby- ly věci, jež se chystaly, zralé a jasné. Zodpovědnost za budoucí vývoj pře- vzaly dobrovolně strany zastoupené na vi- nohradské schůzi.
doktor Kramář Němec Vídeň Čechy
23 article
lisaci. Komuniké liberální strany, které
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Dalcrozovy slavnosti v Helleravě. V dubnu 1911 založila úzká společnost inter esentů v zahradním městě Helleravě u Drážďan vzdělávací ústav Jaques Daleroze, t. j. monumen- tální školní budovu s velikým nádvořím a s při- zemními útulnými domky pro žáky Dalerozovy melhody. Letos, jako loni již, konaly se v ústavě slavnosti, třikrát po sobě, naposled ve dnech z8 a 29. června, ve velkém slavnostním sále, jejž vy- stavěli H. Tessenow a A. v. Salzmann zcela origi- nálním způsobem. V sále je veliké hluboké jeviště a proti němu asi 25 řad sedadel, vzhůru vystupu- jících. Strop i všechny stěny jsou z bílého plátna za nímž je patrně po celé šířce i délce na sta žá- rovek, takže světlo může přicházetí se všech stran a dá se nejrozmanitějším způsobem regulovati. Sál je bez jakékoli dekorativní příkrasy, vyvolává svou jednoduchostí monumentální dojem a chce utvořiti nový vztah diváka k herci. V tomto světelném a vzdušném prostředí ko- naly se slavnosti Dalcrozovy školy. Emil Jaques Daleroze, švýcarský Francouz, který — jak stále zdůrázňuje — dosud nenaučil se dobře německy byl profesorem na konservatoři v Ženevě, pozna v praxi nedostatky a chyby všeobecné hudební výchovy a dospěl dlouholetou prací k nové metho- dě, jak vychovati musikální lidi.
Dalcrozův Jaques Daleroha Dalerozův H Tessenow Salzmann Emil Jaques Daleroha Francouz Hellerava Drážďany Ženeva inter esent
25 article
Všechno životní dění kolem nás řídí se urči- tým rytmem. Každý z nás má v sobě určitý rytmus. byť neuvědemělý či neprobuzený, dle něhož žije, dle néhož se pohybuje, cílí, jedná. Zdaleka poznáme přitele podle chůze, nebo zaslechneme-li jeho krok na chodbě: je nám znám jeho rytmus. Básník svou prosodií, hudebník svou skladbou vyjadřuje uvě- doměle rytmus své osobnosti. Většina lidí však neuvědomuje si svého vlastního rytmu, nebo jej zanedbává, kazí špalnými návyky, nevyuživá schop- nosti, která jim je přírodou dána a olupuje se o ne- vyslovitelný pocit radostné životnosti. Pro krásný pohyb dalo by se umřit“, řekl kdosi, J. Wedekind v Minne-Haha podává celou filosofii pohybu a ve své novelle „Láska na prvý pohled“ vypravuje o muží, jejž chůze neznámé divky tak okouzlí, že jí nabídne svou ruku. — Než, jak to souvisí s methodou Dalerozovou? Tato methoda chce pro- buditi v člověku jeho vlastní rytmus, rytmické ci- tění a neuvědomělé tvůrčí schopnosti, a to rytmi- ckou gymnaslikou, vycvičením sluchu a příležitosti k improvisaci. Rytmickou gymnastikou — jak zře- telně vyložil C. Keil u příležitosti zkoušek z metho- dy Dalerozovy na konservatoři v Kolíně n. R. — rozumí tato methoda cvičení, sestávající z něko- lika naprosto jednoduchých gest, jež dávají ovšem příležitost k mnoha a mnohanásobným kombina- cím, cvičení to, která podporují soulad pohybů (každý pohyb je reakce na duševní popud, nikol mechanismus!), činí jednotlivé svaly při činnosti o sebe neodvislými, učí přísnému sebcovládání duchapřítomnosti a upevňují neobyčejně naši vůli.
J Wedekind C Keil Minne Kolín
26 article
Tato cvičení, při kterých jen zdánlivě v činnosti jsou pouze ruce a nohy, vyžadují naprosté soustře- děnosti duševní a souvisí těsně s hudbou, proto, že si tu prostým pohybem uvědomujeme důležitost a podstatu každého rytmu, proto, že se v nás pro- budí rytmické cítění a že si osvojíme dříve jme- nované vlastnosti, kterých je každému hudební- kovi-umělci, ať je zpěvák, pianista či dirigent, ne- vyhnutelně třeba. Pohyb je tu ovšem prostředkem, nikoli cílem, prostředkem, aby „tělesnou činnosti řízena byla primérní duševní činnost a aby vnější zručností docíleno bylo vnitřní svobody a samostat- nosti.
27 article
Několik příkladů: Žáci jdou ku předu podle taktu, který učitel hraje, a pokaždé, když zvolá hopl musí učinit jeden krok do zadu, nebo jediný skok, nebo jediný krok vynechat. Nebo: Žáciv chůzi znázorňují trvání jednotlivé noty: jdouv osminách, učitel volá libovolně rychle a střídavě 21 3! 51 41 8! 71 6l a žáci místo jediného kroku, t. j. za stejnou dobu, učiní tolik kroků, jaké číslo sly- šeli. Podobně znázorňují dvěma až deseti pohyby nohy jednu dlouhou notu. Učitel zahraje určité thema, sestávající z několika taktů, žák poslouchá a jakmile slyší hopl, musí thema chůzí a rukama přesně znázorniti, při čemž používá stále týchž ně- kolika jednoduchých pohybů, jen v různé kom- binaci. Jakmile slyší další hopl musí thema reali- Ostatní zprávy víz na straně4. sovat dvakrát, třikrát rychleji nebo pomaleji. Žáci aby činnost jednotlivých svalů byla navzájem ne- závislá, taktují hlavou dvoučtvrteční takt, pravou rukou tříčtvrteční, levou čtyř- a nohou pěti- čtvrteční najednou, nebo taktují v kanonu, t. j. na př. % takt levou rukou začnou na jedna, pravou na dvě. Tak zvaný řetěz: učitel hraje za sebou ně- kolik taktů, každý jednou, s různým rytmem, žáci realisují, poslouchajíce jeden takt po druhém. vždy ten, který předcházel, takže své pohyby do- vedou říditi neodvisle od rytmu právě vnímaného.
Žák Žáciv
28 article
Podobných přikladů snažších a těžších, jedno- duchých a složitých, dalo by se uvésl na sta, a při všech se přesvědčíme, zkusime-li to sami, jaké duševní koncentrace a vytrvalé práce je třeba, neh dospějeme tak daleko, že je dovedeme skutečně správně provésti. Ovládají-li žáci dostatečně takto svoje pohyby, přecházejí k těžším úlohám, při kte- rých dle vlastního hudebního cítění a vlastní in- dividuality jednotlivá gesta kombinují a vytvářejí rytmíckým pohybem celého těla určitou melodi [na př. solfeggio) nebo skladbu (na př. dvojhlasou invenci Bachovu, sonatu Beethovenovu) a mají přiležitost k improvisaci, která probouzí a pod- poruje jejich musikální a rytmické tvůrčí schop- nosti. Obdobně methoda Dalerozova přisným stu- diem všech tónin a cvičením sluchu tak, až dovede žák zazpívat a určit každý uhozený tón a akkord. snaží se vycvičit u všech žáků relativní, u nada- nějších i absolutní sluch, takže dovedou zazpívat z listu každou melodii a přezpívavše ji dvakrát. třikrát, umějí ji úplně zpaměti. Při sobotním a nedělním odpoledním předsta- vení v Helleravě Daleroze sám asi s dvěma sty svými žáky — od 3letých po dospělé — stejně oble- čenými do černých trik, s nahýma rukama a no- hama, ukázal názorně způsob své methody a znovu přesvědčil své posluchače o její důležitosti a ne- sporných skvělých výsledcích, nemluvě ani o krásném esthetickém požitku, jejž vyvolávají jedno- tlivá těla i celé skupiny, s gracií a půvabem ryt- micky se pohybující Nedělní večerní představení ukázalo výsledel těchto studii: byl dáván Gluckův „Orfeus“. Před- stavení lišilo se diametrálně na př. od jistě vynika. jíeího představení v Nár. divadle. Daleroze toti
Bachův Beethovenův Dalerozův Gluckův Orfeus Hellerava Daleroha národní . divadlo
29 article
Gluckovo dílo předělal: smírný rokokový konec přeměnil scenicky i hudebně v tragický. Princip zajisté odvážný, ba velmi problematický, kterýv tomto případě však neselhal a docilil mocnějšího- a hlubšího dojmu uměleckého. V programu pak vyložil Daleroze, co ho k tomu vedlo. Praví, že aniž sáhl na dramatické jádro celku, vypouští ony partie, které ukazují ne Glucka genia, nýbrž zku- šeného dívadelního praktika, podléhajícího vkusu své doby. Mythus o Orfeovi je tragický. Dnes by prý Gluck jistě úmyslně a konsekventně dal dílu vyznít tragicky. Vynechává-li Daleroze ve svém představení závěrečný balet a chor, nemíní prý naprosto budit zdání, že chce Glucka opravovat, nemůže však sloučiti se svými výchovnými úmysly aby následoval Glucka i tam, kde ono „věčně platné“ přechází v časové a pomíjející, kde hluboce poetický vnitřní děj ustupuje více méně lhostej- nému vnějšímu dění a kde „pantomima prvaíeh aktů, překypující nádhernou výrazovou hudbou, přechází v líbezné, ale konvenční operní veselí“ Proto opakuje chor naříkajících z 1. aktu, v němi nyní se tají hlubší smysl. V opeře chor tvořili žáci
Gluckův Orfeus Gluck Gluck
30 article
Dalerozovy školy, solistky byly umělkyně z povo- lání. Hru scenoval se zřejmým úmyslem, dáti pů- sobiti na diváka hlavně a jedině dílu samotnému architekt Salzmann a to prostředky nejjednoduš- šimi: schody, tmavými závěsy, světlem a oponou. Do- vedl jich užíti s velkým důmyslem a neobyčejným diskretním vkusem. V prvním aktě Orfeus před urnou Eurydičinou, chor naříkajících žen, vzadu do tmy vzhůru vedoucí schody, které se ozáří shora, když neviditelný Amor zpívá — a Orfeus odcháze vzhůru do tohoto světla. V druhém aktě zadní stěna jeviště byla šikmo, jakoby vnikajícím pa- prskem světla ozářena a z tohoto světla vystoupí Orfeus a sestupuje dolů mezi furie. Část jich byla oblečena jen v černá cvičebná trika, při čemž do- cíleno silného dojmu přesně rytmicky se pohybují- címa rukama a nohama, část v kimona tmavých barev, která se strašidelně vlnila a vzdouvala. V nebí je rozestaveno několik skupin světle odě- ných dívek, Orfeus přichází, hledá Eurydiku, po- znává ji dle doteku ruky, odvádí si ji až do polo- viny jeviště, kde se za nimi zavře tmavá opona. Furvdika ist ssvětlý paprsek zůstane stát na tma-
Salzmann Orfeus Eurydičin Amor Eurydika Dalerozův škola