1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 4. července 19.3.
Praha
4
article
a ranni a večerní listy
předplání ne
v Praze v adiainistrae
na můslo.
sk -
na čtvrt leta
s dvojí donáškou
ns čtet.
k e
ns měste 2 K s0h
Poštou
měs
na čvrtieta ... R Ko
s dvojí zásilkou
na měsie,
ke
na čtvrt leta
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
ko
Praha
5
article
Ve vlastních službách?
Ve vlastních službách?
Do rozhořčení v Čechách nad zemskou
správní komisí udeřilo jako hrom z čista
jasna rozhodnutí Němců. Protestují proti
správní komisi, ale nikoli vůbec, nelekají
se porušení ústavy, nýbrž protestují jen
proti té správní komisi, jak je o
vlády projektována.
A jejich protest jde tak daleko, že za-
kazují německým poslancům, že do komise
tak sestavené vstoupiti nesmějí. Chtějí
zmařit komisi, jak ji vláda navrhuje, oče-
kávajíce, že zákaz vstupu německých po-
slanců ji zmaří.
Listy, které obviňovaly naši stranua
naše poslance a členy zemského výboru,
že pracují k tomu, aby německá obstrukce
slavila vítězství, vidí nyní snad aspoň
trochu jasněji, že vláda, navrhujíc mimo-
řádná opatření, neprováděla jednostrannou
Němcům příznivou politiku, že přece ono
mimozákonné opatření nemůže býti toho
rázu, aby vyhovovalo jednostranně Něm-
Němečtí poslanci jsou jistě nevybíraví
ve svých prostředcích, nelekají se správní
komise, chtějí ji, žádají odstranění zemské-
ho výboru jako známku svého obstrukční-
ho vítězství. Ale komise, jak ji vláda na-
vrhuje, jim nestačí, tu vyšli potírat.
Němec
Čechy
6
article
A ptáme-li se, proč tak činí, najdeme
důvod velmi snadno. Chtějí více, chtějí při-
voditi úplný rozvratfinancí zem-
ských, chtějí docíliti toho, a by
zemský výbor prohlásil insol-
venci, doufají, že budou přísedící zem-
ského výboru donuceni svými stranami a
veřejným míněním, aby setrvali ve svých
úřadech i při insolvenci království České-
ho, a tím chtějí přímět vládu, aby odstra-
nila zemský výbor jediné možnou
cestou, totiž suspensí zemské-
ho zřízení, zavedla komisi či-
stě vládní, oktrojujíc pro ni
zvláštní zřízení. Otevřít cestu pro
oktrojírky suspensí zemského zřízení, do-
cíliti pro voliče toho efektu, že by byl zem-
ský výbor rozehnán vládou, o to jde Něm-
Jim nestačí, aby volený zemský výbor
byl nahražen výborem jmenovaným
od císaře, oni nechtějí, aby nastoupilo jen
prosté doplnění zemského zřízení usta-
noveními pro případy, na něž není v zem-
ském zřízení pamatováno. Zemské zřízení
nemá ustanovení o tom, co se má státi.
když není zde sněm — je rozpuštěn —a
zemský výbor se vzdá, nebo vymře.
Je přirozeno, že nemůže zde zůstat
země bez správního orgánu svého, že nutno
pro kontinuitu samosprávy učiniti opatření
právě tak, jako má právo ministerstvo v
mezích zákona vydati nařízení, opomenuto-
li je něco v zákoně.
To však nehodí se Němcům. Povzbu-
zeni jsouce válečným pokřikem českých
oposičních stran, očekávajíce, že české
strany vynutí si, aby také přísedící češti
setrvali ve svém odporu, hodili náhle svů
protest proti komisi „jak ji vláda projektu-
je“ a zakázali svým poslancům, aby do ko-
mise „takto zřízené“ vstoupili.
Snaží se zmařit mimozákonne
uspořádání věcí, aby dosáhli protizá-
konného uspořádání.
Nechápe se v Čechách, že zase jednou
ve své informované politice prováděly ra-
dikální strany politiku v cizích službách
pro německé zájmy?
cům.
Jim
Němec
Německo
Čechy
7
article
cům.
Společně s Němci jsou prot
uspořádání poměrů, jak to
chtěla provésti vláda.
České strany z vinohradské schůze
ovšem vzaly to jak se říká od podlahya
jsou proti všemu, jsou prot
každému mimozákonnému ře-
šení, a tím ovšem také proti zemskému
výboru, jmenovanému císařem.
Němci jsou jen proti komisi, jak j
vláda připravuje.
Co se stane, když vláda prohlásí, že
oba národové souhlasně od-
mítli takovéto řešení a že tedy
bude přihlížet klidně k vývoji financí zem-
ských dál, poněvadž převzali Němcia
české strany z vinohradské
schůze na sebe zodpovědnost
za vývoj věcí v Čechách?
Až shroutí se finance v Čechách a vlá-
da bude stát před rychlým rozhodnutím,
kdo ponese zodpovědnost za
to, co potom přijde, za komisi,
jež nebude analogií zemského
Němec
Čechy
8
title
Válka mezl spojencl.
9
article
Situaci, dle telegramů pozdě do noci do-
šlých, označiti možno slovy: před oficiálním
vyhlášením války. Ve skutečnosti válka mezi
spojenci již od několika dnů trvá, neboť nelze
více nazvati pouhými srážkami bitvy, po nichž
— byť i cífry padlých a raněných byly pře-
hnané — zůstávají na bojištích sta a tisíce.
Formální vyhlášení války ať již Srbskem, Čer-
nou Horou a Řeckem na straně jedné, nebo
Bulharskem na straně druhé — očekává se
každé chvíle.
Prudkou změnu situace a také značný do-
jem na straně bulharské vyvolala událost nej-
novější: všeobecnámobilisace v Ru-
munsku. Na 250.000 mužů povoláno je do
zbraně a není tajno, kam výprava tato smě-
řuje. Ačkoliv provedení nástupu armád rumun-
ských vyžadovati bude dle odhadů vojenských
14 dnů, přece se usuzuje, že podaří se bez ja-
kéhokoliv odporu Rumunsku obsaditi území
od Turtukaje k Balčíku, tedy území, které
chtěli Rumunově proto, aby měli mimo Dersten
také území pro svůj přístav v Mangalii.
Ovšem vyskytují se také vážné domněnky
že mobilisace rumunská má účel dalekosáhlej-
ší, jak usuzuje se z rumunských projevů pro
Srbsko; pak by arci asi sotva zůstala válka
lokalisována na Balkán.
Dle posledních zpráv nařízena byla také
na Černé Hoře všeobecná mobilisace, její
účel však není asi výhradně pro pomoc Srb-
sku, jako spíše na ochránu týla srbského v
Novopazarsku . ..
Balčík
Rumunův
Srb
Srbsko
Čer
Řecko
Bulharsko
Rumunsko
Turtukaj
Mangalia
Balkán
10
article
Všeobecná mobilisace rumunské
armády.
Z Bukurešti, 3. července. (Ag. Tel
Roum.) Král nařídil všeobecnou
mobilisaci armády. Počala dne
v poledne a týká se všech pěti
armádních sborů, totiž bukurešt-
ského, kraljevského, galackého.
jasského a konstanckého.
Z Bukureští, 3. července. Nařízená mo-
bilisace se již provádí. Vláda dotázala se
balkánských států, považují-li ny-
nější stav za válečný. Srbsko
odpovědělo kladně a oznámílo, že Řecko
a Černá Hora vyjednávají právě o vy-
hlášení války. Rovněž Řecko prohlásilo, že
dnes očekávati je bitvu s Bulhary. Král měl
rozmluvu s Majorescem a potom s ministrem
vojenství a chefem hlavního štábu o mobi-
Roa
Bulhar
Bukurešť
Srbsko
Řecko
11
article
výboru, ač splní se tím toužeb-
né přání Němců, aby jejich ob-
strukce byla plně vitězno u?
Řikáme předem, že jenom ti, kdož
těchto vážných chvílích octli se v jedné
řadě s Němci a ve své vášnívé nenávisti
vůči naší straně, v touze po agitací man-
dátové nedovedli vyčkati dnešního dne.
aby víděli, zdali jejich počínání není ve
prospěch zámyslů německých.
Na konec citát ze včerejšího večer-
níku „Prager Tagblattu“: „Plné shromáž-
dění poslanců, jež mělo před sebou celý
plán vlády, nenašlo v projektu tom záruky
pro německé zájmy, které by dostačily
aby komise byla jen trpěna. Naopak, pro-
jekt je tak upraven, že vyzývá k nejostřej-
šímu odmítnutí se strany Němců. Poněvadž
také odpor v česko-radikálních
kruzích je značný (ovšem tyto kru-
hy neměly před sebou plán vlády a neptaly
se po něm - Pozn. red.), dlužno pro-
jekt vlády v nynější jeho formě
pokládati za zmařený.“
Dostačí.
Němec
12
article
žádá bezodkladnou mobilisaci, odmítá
zodpovědnost za průtahy vlády.
(Rumunsko může postavití do pole nejvýš
250.000 mužů. Má 5 armádních sborů (každý sbor
2 divise řadové a 1 divísi zálohy. dále 1 ev.z
divise jízdy). V celku má pro válku Rumunsko
169 praporů, 12 setnin stráže pohraniční, 83
švadron, 124 rychlopalných baterií, 19 baterií
pevnostního dělostřelectva, 30 setnin technických
a 140 strojových pušek.)
Mobilisace černohorské armády.
Z Cetyně, 3. července. Král pode-
psal dekret, kterým mobilisuje s
celá černohorská armáda.
Ještě nepozbývají naděje.
Z Petrohradu, 3. července. Ruská diplo-
macie pracuje s největším úsilím, aby docí-
lila přerušení nepřátelství. Obě strany pova-
žují se vinnými nynějšími událostmi a doufá
se, že nejvýše za tři dny pomine úplně boje-
chlivost. Sazonov měl konferenci s min. př.
Sazonov
Rumunsko
Cetyně
Petrohrad
13
article
Kokovcovem, jakož i s diplomatickými zá-
stupci balkánských států, kteří pak ode slali
svým vládám rozsáhlé depeše. Sazonov ode-
bere se těchto dnů d9 finských vod k ca-
rovi, aby mu přednášel o sítuaci. Cestě této
přikládá se velký význam. Dle »Nov. Vr.e
má být stanoveno neutrální pásmo 30 km.
Z Petrohradu, 3. července. (»Rěč«.)
Bulharská vláda obrátila se předevčírem
večer na ruský zahraniční úřad s prohlá-
šením, že jest ochotna zastaviti ne-
přátelství a vyslati do Petrohradu
dra. Daneva, aby se zúčastnil jednání
rozhodčiho soudu nejen o sporech bulharsko-
srbských, nýbrž také bulharsko-řeckých.
Ruská vláda oznámila toto sdělení ihned do
Bělehradu, ale až do včerejšího večera ne-
došla žádná odpověď. Přes to však ne-
vzdávají se ruské diplomatické kruhy naděje
na pokojné rozřešení konfliktu.
Ze Sofije, 2. července (došlo do Vídně
3. července 3.30 hod. odpol.) (K. k.) Ze
směrodatného místa se proslýchá, že min.
pres. dr. Danev požádal ruskou vládu za
intervenci v Bělehradě a Athénách, aby ope-
race byly zastaveny během 24 hodin. Po
uplynutí této lhůty, kdyby Řecko a Srbsko
neprojevilo souhlas, byla by vypovězena
válka.
Z Paříže, 3. července. »Temps« ozna-
muje z Athén: Min. předs. Venizel o
učinil tyto podmínky cesty do Pelrohradu
k účasti na konferenci: 1. Bulharsko musí
se formálně zavázat, že svoli, aby smírč
soud o řecko-bulharských sporech rozhodi
Sazonov
doktor
Danev
Temps
Petrohrad
Bělehrad
Vídeň
Atény
Řecko
Srbsko
Paříž
Pelrohrad
Bulharsko
km
14
article
čnáslons lalesz čovosĚš davodo sslnsonlo l-ěn olosn
lošědo nzaluos laěm dočalavě moss
15
article
současně jako o srbsko-bulharském kon-
fliktu. 2. Bulharsko musí okamžitě veškeré
své vojsko, které překročilo demarkační
čáru, odvolat. Po splnění těchto podmínek
může min. předs. Venizelos odcestovat do
Petrohradu.
Současně oznamuje »Temps« z Petro-
hradu: Zdejší bulharský vyslanec navštívil
ministra Sazonova a navrhl podmínky, které
po názoru bulharské vlády by přispěly k roz-
řešení koniliktu pokojnou cestou. Podmínky
tyto jsou: 1. okamžité zastavení nepřátel-
ství, 2. demobilisace bulharské, srbské
řecké armády. 3. společná okupace spor-
ných území, 4. současná cesta min. předs.
Pašiče, Venizela a dra. Daneva do Petro-
hradu. Ruská vláda okamžitě zakročila, aby
návrh předložen byl srbské a řecké vláděa
současně žádala, by všechny tyto tři vlády
uveřejníly manifesty, ve kterých vyslovují
politování nad posledními událostmi.
Bulharské opatření proti rumunskému vpádu.
Z Paříže, 3. července. Na rumunsko-
bulharské hranici koncentrovány jsou velké
bulharské sily, aby čelily rumunskému útoku.
Útok na Solun?
Z Paříže, 3. července. „Temps“ oznamuje
Generál Ivanov telegrafuje, že ještě dnes3
července podnikne útok na Solun
Venizelos
Sazonov
Pašič
Venizel
Ivanov
Bulharsko
Petrohrad
Paříž
Petrahrad
Soluna
petrahrad
16
article
Úspěšné boje Řeků s Bulhary.
Z Athén, 3. července. Hlavní štáb ozna-
muje, že 2. divíze, která zajala Bulhary v So-
lunu u Kilkiše, napadla výšiny vý
chodně od Arbanguru a po zoufalém
odporu Bulharů tyto posice obsadila. Bulhaři
měli veliké ztráty. Divize stále postupuje.
Pátá řecká divize napadla opevněné po-
sice Bulharů u Saringolu. Bulhař
byli po tuhém odporu zapuzení. Ztráty na
obou stranách jsou veliké. 8. a 9. prapor
evzonů (střelců) napadl Bulhary u Invenesn
a zahnali je po zuřivém boji na bodáky.
Ze Soluna, 3. července. (»Ag. d'Athé-
nes«.) Řecká armáda na vítězném pochodu
přibyla včera odpoledne do Kilkiše, kde
Bulhaří zřídili velké obranné valy, aby zde
Řeky zadrželí a zarazili celý řecký postup. Řecká
armáda dobyla Kilkiše útokem s nepopsa-
te nou bravurou. K naléhání vojska, jež ne-
chtělo si dopřáti žádného odpočinku, dal
velitelové rozkaz k dalšímu pochodu na sever
Řecké ztráty, ač také značné, jsou přece
mnohem menší než bulharské.
Ze Soluna, 3. července. (K. k.) Následken
příznivých zpráv z operačního území u Lan-
gazy, dle nichž 1ze očekávati dalš
postup vojska řeckého, solunské oby-
vatelstvo se víc uklidnilo. Včera byli sem do-
pravení bulharští zajatci. Přibylí o
trati Solun-Avret-Hissar, která
jest nyní v rukou Řeků. V noci při-
byly transporty raněných. Želez-
niční doprava s cizinou jestúplně
přerušena.
Řek
Bulhar
Athé
Atény
Soluna
Kilkiš
Lana
AvretHissar
Aga
17
article
Turecké vojsko táhne — neznámo kam ?
Z Berlína, 3. července. »Pressz en
trale« oznamuje z Cařihradu: Válečná
strana opět pozvedá svůj hlas a čile agituje.
aby Turecko se vší energií se připravovalo
na novou válku. Byly prý již dány rozkazy
ministerstvem do Malé Asie, aby propuštění
záložníci byli opět povolání do zbraně. Ulice
cařihradské poskytují válečný obraz, jako
před zahájením balkánské vojny. Kolony pě-
choty, prapory zálohy a zeměbrany, dělo-
střelectvo a jízdectvo táhne městem — ne-
známo kami.
Postrach v Sofiji.
Z Bělehradu, 3. července. Přes Rumunsko
došly zprávy ze Sofije, že nastala tam panika
a začalo již stěhování zámožnějších rodin, je
muž se úřady staví na odpor
nob
Pressz
Berlín
Cařihrad
Turecko
Asie
Bělehrad
Rumunsko
18
article
V drobném prodejit
rannl dlalo o sobě . za st
večorní
za dk
Ve filiálkách na venkově
ranní člslo . . . . . 10 h
večerni
. . 5b
Inneráty
platl sa hotové napřed-
Předplaceni a inserty přijimá
administrace v Marianské ul., a
Tam naeházejí se též
redakce, tlakárna a sxpedine
„Národních Listů-
Rukoplsy se nevracei
19
article
Situace před rozhodnutím
o zemské krisi v Čechách.
První řečník známé středeční oposiční
deputace u nejvyššího maršálka kn. Lobko-
vice, prof. Masaryk pravil mu, že Čechové
nyní nežádají od konservativních velkostat-
kářů boj až do těch hrdel a statků (jejž kníže
Karel Schwarzenberg vyhlásil v českém sně-
mě po zmaru fundametálek), ale že žádají, by
nejvyšší maršálek, na němž vlastně nyní si-
tuace spočívá, jednal tak, aby znemožněna
byla oktrojírka, vládou připravená.
Nejvyšší maršálek ve své odpovědi ne-
vyhnul se vzpomínce na heslo boje až do těch
hrdel a statků, nýbrž prohlásil, že i on, vě-
dom sobě tradic a zásad svých předků, je
také hotov hájiti práv království Českého až
do těch hrdel a statků. Pro nynější chvíli
však se prohlásil pro taktiku oportunní; sdělil
totiž deputaci, že považuje vhodným, voliti
menší zlo, t. j. správní komisi na místě úplné
zkázy zemských financí a neznámého dalšího
politického osudu země.
profesor
Masaryk
Čecho
Schwarzenberg
Čechy
20
article
Hesla boje až do těch hrdel a statků
chopil se včera sociálně-demokratický posla-
nec dr. Soukup, ale nad velkostatkáři zlomi
hůl; současně však napjal celou svoji duševní
sílu, aby ústavně právně i politicky dokázal.
že není možno, by se čeští přísedící vzdali
svých funkcí v zemském výboru.
Dr. Soukup pak na prvém místě praví.
že finanční krise zemská není důsledkem ne-
dostatečnosti ústavního základu sněmu zem-
ského, nýbrž vadnosti jeho nynějšího složení.
Demise zemského výboru by posilnila cen-
tralismus, čehož Čechové nemohou připustiti
prohlašuje dr. Soukup po stránce politické.
Ústavně pak vyznačuje přednosti zem-
ského zřízení, pravě o něm, že má vzácné,
přímo republikánské prvky, načež pojednává
o právní podstatě zemského výboru: zdrojem
jeho ústavní mocí je výhradně sněm, funkce
jeho není dána sankcí panovníkovou, takže
nikdo není oprávněn sesaditi zemský výbor
Se zřetelem na tak výhodné postavení zem
výboru žádá dr. Soukup, aby se zemský vý-
bor nevzdával.
doktor
Soukup
Čecho
21
article
Potom dr. Soukup řeší otázku dosazení
správní komise do země a praví, že podle
zřízení zemského nemá nejen vláda, nýbrž ani
panovník práva, do země dosaditi komisa-
riát, neboť záležitosti, jež může panovník
rozhodovati úplně samostatně, t. j. jeho vlast-
ní prerogativy jsou v ústavě přesně vytčeny
bez spolupodpisu ministrů může panovníl
pouze uděliti šlechtictví a jednati jako nej-
vyšší velitel armády, všechna ostatní jeho
rozhodnutí však musejí býti spolupodepsána
příslušnými zodpovědnými ministry: to platí
též o zákonech, vydaných na základě § 14.
stát. zák. o zastupitelstvu říše. Ale zřízení
zemské — pokračuje dr. Soukup — nemá ta-
kového předpisu, a proto v oboru ústavy zem-
ské vláda nemůže vydávati nouzové zákony
dle obdoby říšského § 14. Pokud pak v oboru
zemské ústavy jde o vlastní prerogativy pa-
novníkovy, jsou zemským zřízením pevně vy-
tčeny: vztahují se pouze na jmenování před-
sedy sněmu, na svolávání, odročování a roz-
pouštění sněmu a na schvalování nebo zamí-
tání osnov zemských zákonů.
Z těchto úvah a výkladů potom dr. Sou-
kup vyvodil závěr, že i berní zákony zem-
ské, vydané císařským patentem, byly by ne-
zákonné a tudíž by neměly právní závaznosti.
a že také všechna rozhodnutí správní komise
do země dosazené by byla zmatečná, tak že
by smlouvy jí uzavřené byly neplatné, a proti
všem jejím rozhodnutím by se mohl vésti
odpor.
Posléze dr. Soukup — jak jsme již zazna-
menali — ohlásil nejsilnější oposící sociálních
demokratů proti celé existenci správní ko-
mise a současný nový zápas pro všeobecné
hlasovací právo do sněmu; nejvýzamnější je
tu sdělení dra. Soukupa, že nyní se tohoto
Soukup
doktor
22
article
Ve Vídní byla schůze českých stran.
Dr. Kramář omluvil se pro tuto schůzi a
oficielní zpráva uvádí tuto omluvu, ale ne
její důvody. Jeden z nich byl: že pokládá
nějaká zakročení před usnesením Němců
za předčasná. A výsledek německé porady
ukázal, že bylo stanovisko to správné
Němci odkryli svoje karty odpoledne, uká-
zali, kam míří. My dopoledne jsme podpo-
rovali jejich snahy po zmaru řešení, jal
vláda je navrhuje.
Ne nadarmo jsme napsali včera, že
politika, která nechce býti povrchní, musí
svoje návrhy a svoje tvrzení domyslit.
Naše strana postupovala v této
vážné době vážně, hleděla
přesně zjistiti si všecky dů-
sledky, všecko, co přijíti má
aby věděla, k čemu má svolit,
anebo nesvolit.
Věděla dobře, co znamená v tomto
státě, může se odvolati vláda na souhlas
obou národů v Čechách. Nedbala
všech falešných zpráv, které vypouštěli
Němci, aby jednak podráždili české ve-
řejné mínění, jednak pomocí žurnalistiky
dodávali důraz svým požadavkům po
úpravě komise, jak „ji vláda chystá“.
Připravovala s vážným klidem svoje
rozhodnutí. Nepřejímala a nepře-
vzala zodpovědnost za budouc
utváření poměrů, pokud neby-
ly věci, jež se chystaly, zralé
a jasné.
Zodpovědnost za budoucí vývoj pře-
vzaly dobrovolně strany zastoupené na vi-
nohradské schůzi.
doktor
Kramář
Němec
Vídeň
Čechy
23
article
lisaci.
Komuniké liberální strany, které
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Dalcrozovy slavnosti v Helleravě.
V dubnu 1911 založila úzká společnost inter
esentů v zahradním městě Helleravě u Drážďan
vzdělávací ústav Jaques Daleroze, t. j. monumen-
tální školní budovu s velikým nádvořím a s při-
zemními útulnými domky pro žáky Dalerozovy
melhody. Letos, jako loni již, konaly se v ústavě
slavnosti, třikrát po sobě, naposled ve dnech z8
a 29. června, ve velkém slavnostním sále, jejž vy-
stavěli H. Tessenow a A. v. Salzmann zcela origi-
nálním způsobem. V sále je veliké hluboké jeviště
a proti němu asi 25 řad sedadel, vzhůru vystupu-
jících. Strop i všechny stěny jsou z bílého plátna
za nímž je patrně po celé šířce i délce na sta žá-
rovek, takže světlo může přicházetí se všech stran
a dá se nejrozmanitějším způsobem regulovati. Sál
je bez jakékoli dekorativní příkrasy, vyvolává svou
jednoduchostí monumentální dojem a chce utvořiti
nový vztah diváka k herci.
V tomto světelném a vzdušném prostředí ko-
naly se slavnosti Dalcrozovy školy. Emil Jaques
Daleroze, švýcarský Francouz, který — jak stále
zdůrázňuje — dosud nenaučil se dobře německy
byl profesorem na konservatoři v Ženevě, pozna
v praxi nedostatky a chyby všeobecné hudební
výchovy a dospěl dlouholetou prací k nové metho-
dě, jak vychovati musikální lidi.
Dalcrozův
Jaques Daleroha
Dalerozův
H Tessenow
Salzmann
Emil
Jaques
Daleroha
Francouz
Hellerava
Drážďany
Ženeva
inter esent
25
article
Všechno životní dění kolem nás řídí se urči-
tým rytmem. Každý z nás má v sobě určitý rytmus.
byť neuvědemělý či neprobuzený, dle něhož žije, dle
néhož se pohybuje, cílí, jedná. Zdaleka poznáme
přitele podle chůze, nebo zaslechneme-li jeho krok
na chodbě: je nám znám jeho rytmus. Básník svou
prosodií, hudebník svou skladbou vyjadřuje uvě-
doměle rytmus své osobnosti. Většina lidí však
neuvědomuje si svého vlastního rytmu, nebo jej
zanedbává, kazí špalnými návyky, nevyuživá schop-
nosti, která jim je přírodou dána a olupuje se o ne-
vyslovitelný pocit radostné životnosti. Pro krásný
pohyb dalo by se umřit“, řekl kdosi, J. Wedekind
v Minne-Haha podává celou filosofii pohybu a ve
své novelle „Láska na prvý pohled“ vypravuje
o muží, jejž chůze neznámé divky tak okouzlí, že
jí nabídne svou ruku. — Než, jak to souvisí
s methodou Dalerozovou? Tato methoda chce pro-
buditi v člověku jeho vlastní rytmus, rytmické ci-
tění a neuvědomělé tvůrčí schopnosti, a to rytmi-
ckou gymnaslikou, vycvičením sluchu a příležitosti
k improvisaci. Rytmickou gymnastikou — jak zře-
telně vyložil C. Keil u příležitosti zkoušek z metho-
dy Dalerozovy na konservatoři v Kolíně n. R. —
rozumí tato methoda cvičení, sestávající z něko-
lika naprosto jednoduchých gest, jež dávají ovšem
příležitost k mnoha a mnohanásobným kombina-
cím, cvičení to, která podporují soulad pohybů
(každý pohyb je reakce na duševní popud, nikol
mechanismus!), činí jednotlivé svaly při činnosti o
sebe neodvislými, učí přísnému sebcovládání
duchapřítomnosti a upevňují neobyčejně naši vůli.
J Wedekind
C Keil
Minne
Kolín
26
article
Tato cvičení, při kterých jen zdánlivě v činnosti
jsou pouze ruce a nohy, vyžadují naprosté soustře-
děnosti duševní a souvisí těsně s hudbou, proto, že
si tu prostým pohybem uvědomujeme důležitost
a podstatu každého rytmu, proto, že se v nás pro-
budí rytmické cítění a že si osvojíme dříve jme-
nované vlastnosti, kterých je každému hudební-
kovi-umělci, ať je zpěvák, pianista či dirigent, ne-
vyhnutelně třeba. Pohyb je tu ovšem prostředkem,
nikoli cílem, prostředkem, aby „tělesnou činnosti
řízena byla primérní duševní činnost a aby vnější
zručností docíleno bylo vnitřní svobody a samostat-
nosti.
27
article
Několik příkladů: Žáci jdou ku předu podle
taktu, který učitel hraje, a pokaždé, když zvolá
hopl musí učinit jeden krok do zadu, nebo jediný
skok, nebo jediný krok vynechat. Nebo: Žáciv
chůzi znázorňují trvání jednotlivé noty: jdouv
osminách, učitel volá libovolně rychle a střídavě
21 3! 51 41 8! 71 6l a žáci místo jediného kroku, t. j.
za stejnou dobu, učiní tolik kroků, jaké číslo sly-
šeli. Podobně znázorňují dvěma až deseti pohyby
nohy jednu dlouhou notu. Učitel zahraje určité
thema, sestávající z několika taktů, žák poslouchá
a jakmile slyší hopl, musí thema chůzí a rukama
přesně znázorniti, při čemž používá stále týchž ně-
kolika jednoduchých pohybů, jen v různé kom-
binaci. Jakmile slyší další hopl musí thema reali-
Ostatní zprávy víz na straně4.
sovat dvakrát, třikrát rychleji nebo pomaleji. Žáci
aby činnost jednotlivých svalů byla navzájem ne-
závislá, taktují hlavou dvoučtvrteční takt, pravou
rukou tříčtvrteční, levou čtyř- a nohou pěti-
čtvrteční najednou, nebo taktují v kanonu, t. j.
na př. % takt levou rukou začnou na jedna, pravou
na dvě. Tak zvaný řetěz: učitel hraje za sebou ně-
kolik taktů, každý jednou, s různým rytmem,
žáci realisují, poslouchajíce jeden takt po druhém.
vždy ten, který předcházel, takže své pohyby do-
vedou říditi neodvisle od rytmu právě vnímaného.
Žák
Žáciv
28
article
Podobných přikladů snažších a těžších, jedno-
duchých a složitých, dalo by se uvésl na sta, a při
všech se přesvědčíme, zkusime-li to sami, jaké
duševní koncentrace a vytrvalé práce je třeba, neh
dospějeme tak daleko, že je dovedeme skutečně
správně provésti. Ovládají-li žáci dostatečně takto
svoje pohyby, přecházejí k těžším úlohám, při kte-
rých dle vlastního hudebního cítění a vlastní in-
dividuality jednotlivá gesta kombinují a vytvářejí
rytmíckým pohybem celého těla určitou melodi
[na př. solfeggio) nebo skladbu (na př. dvojhlasou
invenci Bachovu, sonatu Beethovenovu) a mají
přiležitost k improvisaci, která probouzí a pod-
poruje jejich musikální a rytmické tvůrčí schop-
nosti. Obdobně methoda Dalerozova přisným stu-
diem všech tónin a cvičením sluchu tak, až dovede
žák zazpívat a určit každý uhozený tón a akkord.
snaží se vycvičit u všech žáků relativní, u nada-
nějších i absolutní sluch, takže dovedou zazpívat
z listu každou melodii a přezpívavše ji dvakrát.
třikrát, umějí ji úplně zpaměti.
Při sobotním a nedělním odpoledním předsta-
vení v Helleravě Daleroze sám asi s dvěma sty
svými žáky — od 3letých po dospělé — stejně oble-
čenými do černých trik, s nahýma rukama a no-
hama, ukázal názorně způsob své methody a znovu
přesvědčil své posluchače o její důležitosti a ne-
sporných skvělých výsledcích, nemluvě ani o
krásném esthetickém požitku, jejž vyvolávají jedno-
tlivá těla i celé skupiny, s gracií a půvabem ryt-
micky se pohybující
Nedělní večerní představení ukázalo výsledel
těchto studii: byl dáván Gluckův „Orfeus“. Před-
stavení lišilo se diametrálně na př. od jistě vynika.
jíeího představení v Nár. divadle. Daleroze toti
Bachův
Beethovenův
Dalerozův
Gluckův
Orfeus
Hellerava Daleroha
národní . divadlo
29
article
Gluckovo dílo předělal: smírný rokokový konec
přeměnil scenicky i hudebně v tragický. Princip
zajisté odvážný, ba velmi problematický, kterýv
tomto případě však neselhal a docilil mocnějšího-
a hlubšího dojmu uměleckého. V programu pak
vyložil Daleroze, co ho k tomu vedlo. Praví, že
aniž sáhl na dramatické jádro celku, vypouští ony
partie, které ukazují ne Glucka genia, nýbrž zku-
šeného dívadelního praktika, podléhajícího vkusu
své doby. Mythus o Orfeovi je tragický. Dnes by
prý Gluck jistě úmyslně a konsekventně dal dílu
vyznít tragicky. Vynechává-li Daleroze ve svém
představení závěrečný balet a chor, nemíní prý
naprosto budit zdání, že chce Glucka opravovat,
nemůže však sloučiti se svými výchovnými úmysly
aby následoval Glucka i tam, kde ono „věčně
platné“ přechází v časové a pomíjející, kde hluboce
poetický vnitřní děj ustupuje více méně lhostej-
nému vnějšímu dění a kde „pantomima prvaíeh
aktů, překypující nádhernou výrazovou hudbou,
přechází v líbezné, ale konvenční operní veselí“
Proto opakuje chor naříkajících z 1. aktu, v němi
nyní se tají hlubší smysl. V opeře chor tvořili žáci
Gluckův
Orfeus
Gluck
Gluck
30
article
Dalerozovy školy, solistky byly umělkyně z povo-
lání. Hru scenoval se zřejmým úmyslem, dáti pů-
sobiti na diváka hlavně a jedině dílu samotnému
architekt Salzmann a to prostředky nejjednoduš-
šimi: schody, tmavými závěsy, světlem a oponou. Do-
vedl jich užíti s velkým důmyslem a neobyčejným
diskretním vkusem. V prvním aktě Orfeus před
urnou Eurydičinou, chor naříkajících žen, vzadu do
tmy vzhůru vedoucí schody, které se ozáří shora,
když neviditelný Amor zpívá — a Orfeus odcháze
vzhůru do tohoto světla. V druhém aktě zadní
stěna jeviště byla šikmo, jakoby vnikajícím pa-
prskem světla ozářena a z tohoto světla vystoupí
Orfeus a sestupuje dolů mezi furie. Část jich byla
oblečena jen v černá cvičebná trika, při čemž do-
cíleno silného dojmu přesně rytmicky se pohybují-
címa rukama a nohama, část v kimona tmavých
barev, která se strašidelně vlnila a vzdouvala.
V nebí je rozestaveno několik skupin světle odě-
ných dívek, Orfeus přichází, hledá Eurydiku, po-
znává ji dle doteku ruky, odvádí si ji až do polo-
viny jeviště, kde se za nimi zavře tmavá opona.
Furvdika ist ssvětlý paprsek zůstane stát na tma-
Salzmann
Orfeus
Eurydičin
Amor
Eurydika
Dalerozův škola