2
masthead
NAROLNÍ LISTY.
3
masthead
rvence 1913. Číslo 181.
4
article
zápasu zúčastní celá sociální demokracie ně-
mecká.
Oproti všem zprávám — šířeným ve ve-
řejnosti — jakoby Němci měli míti ve správní
komisi nějaké právo veta, můžeme
na základě nejspolehlivějších in-
formaci prohlásiti, že všechny
tyto pověsti jsou nepravdivy, což
ovšem plyne již také z toho, jaké stanovisko
Němci v této věcí zaujali.
Schůze předsednictva oposičních stran.
Z Vídně, 3. července. O dnešní schůzi
předsednictva spojených oposičních stran na
říšské radě vydáno bylo toto komuniké: Posl.
Staněk svolal k vybídnutí oposičních stran
na 3. července v 8 hod. ráno předsednictva
klubů ke společné poradě o připravovaném
oktroyi pro království České. Dostavili se po-
slancí Buříval, Choc, Exner, Masa-
ryk, Rataj, dr. Stránský, Staněk,
Vojna. Omluvili se posl. Kalina a Dü-
rich. Souhlas telegraficky poslali poslanci
Sedlák, Udržal, Viškovský, schvalu-
jíce předem rozhodné zakročení u vlády proti
porušení zemské ústavy v Čechách. Po dvou-
hodinové debatě byl předseda Staněk jedno-
myslně zmocněn, aby bez prodiení podal hr
Stürgkhovi rozhodný protest proti jaké-
mukoliv pokusu porušit zemské zřízení v Če-
chách s tímto odůvodněním: Zamýšlený komi-
sariát jest protiústavní a nemůže právoplatně
přejmouti správu země a nemůže nikoho za-
vazovati ku placení přírážek, dávek a daní.
Němec
Posl
Staněk
Buříval
Choc
Exner
Rataj
doktor
Stránský
Sedlák
Udržal
Viškovský
Stürgkh
Vídeň
Čechy
5
article
Prostředky finanční smí vláda poskytovat pou-
ze zákonnému zemskému výboru, nikoli však
protiústavnímu komisariátu. Tento postup vlá-
dy by se také dotýkal členů zemského výboru
i osobně, kdyby finanční prostředky jim byly
poskytnuty, když legální autonomní zemský
výbor bude přeměněn v instituci centrální vlá-
dy. V poradě bylo důkladně prolestováno, aby
se absolufistický pokus stal v Čechách, když
přece ve většině zemí nejsou finanční poměry
lepší. Jednomyslně bylo dále usneseno, aby
předseda Staněk naléhal na zákonné svolání
sněmu, aby sněm projednal usnesení komise
školské a finanční. Svolaný sněm nechť učiní
opravdový pokus obstrukci německou parla-
mentním způsobem zdolat a vláda není opráv-
něna couvat před obstrukcí, neb ji přímo
sankcionovat. Jestliže by dělnost sněmu ne-
byla dosažena, musí podle platné ústavy sněm
býti rozpuštěn a nové volby současně vypsá-
ny. Práva koruny jsou výslovně vymezena,
poněvadž panovník sám sněm rozpouští a sou-
časně nové volby vypisuje. O nějakém komi-
sariátu není v zemském zřízení řeči. Konečně
ukazováno na nebezpečí chystaného absolu-
tismu, spočívající v tom, že jeho trvání by byl
ponecháno libovůli obstruující strany. Všichní
poslanci referovali o hlubokém roztrpčení vo-
ličstva a jeho nespokojenosti.
Staněk
Čechy
6
article
Předseda Staněk přednesl hr. Stürgkhovi
tento protest a referoval mu podrobně o prů-
běhu porady, žádaje důrazně, aby od proti-
ústavního počinu bylo upuštěno. Ministerský
předseda snažil se svůj postup vysvětliti a o-
mluviti. Zejména ukazoval, že se mu posud
nedostalo všeobecného protestu českých stran.
Kníže Thun by nečinil návrh, kdyby neměl
souhlas některých vlivných osobností. Ostatné
hr. Stürgkh uznával, že předpoklady pro jeho
postup nejsou dány. Předseda Staněk trval
však na svém protestu.
Omluvný dopis dra. Kramáře došel
předsedy Staňka po intervenci u hr. Stürgkha.
Z předsedníctva Svazu českých měst.
oV záležitosti chystaného dosazení zemské
správní komise rozeslány včera všem obcím
ve Svazu sdruženým v dohodě s předsednic-
tvem Poradního sboru českých okresů obšírně
informace, co v této věci dosud podniknuto
na obranu české samosprávy. V téže věci
obrací se současně předsednictvo Svazu če-
ských měst na předsednictvo Svazu českých
poslanců na sněmu království Českého se žá-
dostí, by české poselstvo v poslední chvíli
ještě dalekosáhlý krok svůj bedlivě uvážilo
jednotně postupovalo.
Staněk
Stürgkh
Thun
Kramář
svaz český město
svaz če
7
article
Z poradního sboru českých okresů.
Vzhledem ke kritickému stavu, v němž
ocitlo se jednání o suspensi zemské ústavya
dosazení vládní komise správní na místě zem-
ského výboru, zakročil Poradní sbor po do-
hodě se Svazem českých měst u rozhodujících
činitelů z kruhů poslaneckých, aby zabránili
jakémukoliv porušení zemské ústavy, jež by
mělo v zápětí těžké poruchy i samospráv
vém schodišti. Orfeus dole, nemoha již odolati, po-
hlédne na ni s výkřikem a Eurydika v tom cka-
mžiku shasne. Shasne a zmizí. Orfeus naříkaje
klesá k zemi, chor bědujících dívek z 1. aktu při-
chází, doprovází jeho nářek a dvě postavy choru
jdou s obou stran jeviště před oponou a pomalu
a neslyšitelně ji spojují, až všechno se zahalí a
dozní. — Předsťavení docílilo velikého úspěchu u
obecenstva literárního i hudebního. Z Prahy při-
jelo do Helleravy mnoho interesentů hlavně hudeb-
ních, Hugo Böttinger nakreslil při zkouškách k
rytmickým cvičením několik výstižných skizz, jež
tam jsou vystaveny, pražská šlechta byla velmi
hojně zastoupena, ježto se v nedávné době za před-
sednictví dědičného prince F. Lobkovice utvořil
v Praze spolek „Jaques Daleroze“, který míní pod-
porovati a šířiti znalost jeho methody i u nás.
V těchto dnech měla býti v tomtéž sále pre-
miera Claudelovy hry „L' Annonce fnite ä Marie“
která je však odložena na podzím. Ve „Zprávách“
které Dalerozova škola vydává, poznamenává dr.
Orfeus
Eurydika
Hugo Böttinger
F Lobkovic
Jaques Daleroha
Claudelův
Praha
Hellerava
svaz český město
Dalerozov škola
ä Marie
8
article
Dohrn, jeden z hlavních činitelů ústavu, že pře-
kladatel Claudelův. Jacob Hegner, přesídlil před
rokem do Helleravy s úmyslem dáti provozovati
všechny premiery děl Claudelových v sále Dalero-
zovy školy. Představení bude říditi známý romano-
pisec Emil Strauss, výpravu — vlastně prý nedo-
statek výpravy, neboť i zde je požadavkem nej-
vyšší jednoduchost — obstará A. v. Salzmann.
Herci jsou prý vybráni z různých ensemblů, Marii
má hráti Tilla Durieux; při tomto neobyčejně těžko
sehratelném kuse jedná se prý „více o obřad než
o hru“. Provedení arranžuje „Společnost k uspo-
řádání dramatických představení v Helleravě“ .
Půjde-li celé úsilí Dalerozovo a jeho přívrženců
stále přísnou vzestupnou linii jako dosud, stane se
Hellerava novým a důležitým střediskem, kam
bude dojížděti umění milovné obecenstvo za hlubo-
kými dojmy. A třeba by se již nyní vyskylly v o-
kruhu Dalerozově praktické a výdělečné živly.
přece atmosíéra představení, bílého sálu a světel.
ných předsíní je výjimečná a dává tušiti, že je tu
přavé umění domovem.
Blažena Fischercvá.
okresní a obecní. Zároveň zaslal společně se
Svazem českých měst souhlasný oběžník všem
českým okresům (a obcím), v němž vylíčíl
všechny své dosavadní kroky v této otázce
sdělil jim některé informace.
Dohrn
Claudelův
Hegner
Claudelová
Strauss
Salzmann
Marie
Till Durieux
Fischercvá
Dalero
svaz český město
9
article
O zemské krisi.
Místníorganisace břevnovská svo-
lala na středu 2. července členskou schůzi s pro-
gramem o nynější politické sítuací a zvláště krisi
zemské správy. Schůzi předsedal předseda místní
organisace p. J. Tellinger. Nejprve podány
zprávy organisační jednatelem p. O. šimandlem
pokladníkem p. M. Brodeckým a soudcem
Feitem, načež přikročeno k hlavnímu programu
schůze.
O situaci politické promluvil gen. tajemník r
Sís, který nejprve objasnil stanovisko delegace
naší vůči linančnímu plánu, vůči projednávání
rozpočtového provisoria a poměr náš ke zřizova-
nému Jednotnému klubu českému, načež přešel
k otázce dnešní zemské krise. Krise zem-
ská jest jedině způsobena rozvratem
řinančním a dosáhla k vrcholnému bodu, kde
zemský výbor není s to opatřiti peníze k normál-
nimu svému fungování.
J Tellinger
M Brodecký
Feit
Sís
10
article
Vinu na tomto stavu má Bienerthova vláda,
za které mínistr financí Biliňski odepřel zemskému
výboru 10% přírážku a pivní dávku. To znamená
úbytek ročních více než 20 mil., tedy za celou
dobu více než 100 mil. Že tak velikého obnosu
zemský výbor nemůže stále hradit výpůjékami, že
musí jednou konec nastati, bylo
jasno. Dnes okamžik nadešel a jde o to, jakým
způsobem krise má se rozřešití. Jsou dvě even-
tuality a sice buď zemský výbor setr vá
vesvých funkeích a setrvá v nich
i při své insolvenci, anebo zemský
výbor pro insobvenci svou funkeí se
vzdá. Setrvá-li ve svých funkcích, není pochyby.
že vláda nesmí nechati dojiti k veřejnému krachu.
aby nebylo vypláceno zemské úřadnictvo, aby
byly zavřeny blázince a humanní ústavy, nýbrž
musí peníze opatřiti, avšak dle veškerých známek
nehodlá poskytnoutí potřebných peněz nynějšímu
zemskému výboru, nýbrž nastalo by rozpuštění
zemského sněmu, suspense zemského zřízenía
nastolení zeměpanské správní komise. To jest
nastalo by takto úplné zvrácení zem-
ské samosprávy od kořene, byla by
otevřena cesta všem možným ok-
troyům — a nastoupila by vláda ab-
solutismu v Čechách na celé čáře.
Bienerthův
Čechy
11
article
Druhá eventualita je, že by přísedicí vzdali se
svých funkcí. Pro případ resignace zemského vý-
boru, po které následovalo by rozpuštění sněmu,
nemusila by vláda sáhnout pří dobre
vůli k úplnému vyvrácení ústavy
zemské, nýbrž mohla by vedle ústavy a ne
proti ústavě učiniti opatření z nouze. Žemská
ústava však zůstávala by v platnosti a daleko-
sáhlých oktroyů nebylo by potřebí. V tomto
směru také dle zpráv, které nejsou nikterak ta-
jeny, vláda chce pouze zemský výbor v nové
formě obnoviti a tento výbor vyzbrojiti finančními
prostředky, potřebnými pro řádné zemské hospo-
dářství.
Nám je jasno, že oba tyto způsoby zna-
menají pro nás po stránce autonomn
a národnostní těžké a nezasloužene
zlo, zvláště kdy věcně vláda nemůže a nedovede
vysvětliti, proč chce peněžní pomoc dáti mimo-
ústavní, aneb v případě suspense ústavy proti-
ústavní komisi, a proč tak nechce učiniti zem-
skému výboru. Vláda vysvětlí asi toto své stano-
visko politickými momenty, že nemůže tohoto ře-
šení učiniti, poněvadž by znepřátelila si 160 po-
slanců německých, za něž české strany nemohou
aní částečnou náhradu v parlamentě poskytnouti
ale toto vysvětlení není nikterak po stránce meri-
torní a věcné postačitelné ani přijatelné, nebot
záležitost zemských financí má býti řešena jedině
z věcného hlediska zemského.
12
article
Radikální strany a časopisy při této věci čin
si své stanovisko velmi pohodlně, a sice, že pro-
stě přísedící mají vytrvati, aniž by strany tyto ře-
šily olázku, jakým způsobem má zemský výborsi
opatřiti peníze, když k jich opatření ústavním
prostředky vláda nedá se přinutití.
Pro stranu naší je nejdůležitější meritum věci, od-
stranění krise finaněni, poněvadž my vidime
že nejenom porušení ústavní se strany vlády je
pohromou autonemie, nýbrž, že již těžkou
hroznou pohromou autonomie je in-
solvence zemského výhoru bohatého
král. Českého. Insolvence, která z hrdé ln-
stituce činí bezmocné těleso a pro nás, pro které
právě rozvoj autonomie zemské je součástkou na-
šich politických ideálů, je tento moment nejbo-
lestnější. Jen z toho důvodu zástup
naší strany takové úsilí vynakládaj
na to, aby zabránili shroucení zem-
ských financí, poněvadž brání tim
shroucení zemské autonomle. V pátek
strana naše bude o této otázce rozhodovat, a že
vzhledem k své hrdé autonomní minulosti a vzhle-
dem k své dlouhé, usilovné a vysoce záslužné
práci pro vývoj samosprávy, neučiní ničehe,
co by bylo aktem protisamospráv-
ným, je naprosto nepochybno a jisto! Ale že musí
strana naše vážně veškeré okolnosti u-
vážiti, než může přikročiti k definitivnímu roz-
rodnutí, jest její nejsvětější povinností k národu,
poněvadž z občanských stran jedině nale
strana se stranou agrární nesou za
správu zemskou zodpovědnost.
13
article
Po této řeči, s naprostým jednomyslným sou-
hlasem přijaté, usnesena po obšírném rozhovoru
následující resoluce:
„Místní organisace národní strany svobodo-
myslné v Břevnově v plenární své schůzi, konané
dne 2. července 1913, usnesla se po výkladu pana
gen. tajemníka Síse prohlásiti jedaomyslně, že
naprosto souhlasí s jednáním zástupců naší strany
v otázce řešení dnešní zemské nutonomní krise
a neschvaluje projevy radikálních
stran, které, nemajíce žádné zodpo-
vědnosti za vývoj poměrů autonomie
král. Českého se týkajících, falešnými
a agilačními hesly zvláště proti naší straně bojují
nemajíce na mysli ani tak zájmu král. Českého
nýbrž hlavně ziskání popularity pro své strannické
účely
Předseda p. Tellinger vyslovuje potěšení
nad zdařilým průběhem schůze a apelem k usilov-
né organisační činnosti, aby strana naše rostla
sílila, schůzi ukončuje.
Sís
Břevnov
organizace národní strana svoboda
14
article
Politický přehled.
Politický přehled.
Země české.
Z Moravy.
Morava
15
article
Dne 1. července.“)
(Porážka lidovo-pokroko vá. - Užší volby
v městech. - Přípravy pro sněm.)
Na jásavou náladu lidovo-pokrokovou přikva-
čila dnes důkladná sprcha. Její kandidát odborný
učitel Mrázek zůstel na bojišti s 1100 hlasy proti
2200 hlasům agrárníka Konečného. Třikrát se vo-
lilo na Brněnsku a »pevnost« a »stálost« voličstva
lidovo-pokrokového jeví se ve výsledcích. Kandi-
dáta Mrázka volili lidovo-pokrokoví, ultrapokro-
koví agrárníci, venkovská inteligence, národní so-
cialisté a sociální demokraté. Dostal při prvé
volbě 1487 hlasů, při druhé 1700 a při dnešní
třetí 1103 hlasy. Agrárník Konečný, proti němuž
vytáhli své houfnice pánové z Rudolíské ulice.
měl při prvé volbě 1740, pří druhé 1971 a při
daešní třetí 2237 hlasů. Dnešní volbou dosáhli
agrárníci počtu 21 poslanců, lidovo-pokroková
strana má teprve, počítá-li se k nim »samostatnýe
prof. dr. Engliš, 18 poslanců. Poslanec Vozáb se
dosud nerozhodl, do kterého klubu vstoupí, vlastně
také dosud se nerozhodl poslanec Pokorný, tak že
klub dra. Stránského má dosud teprve 17 po-
slanců i s prof. Englišem.
Mrázek
Konečný
profesor
doktor
Engliš
Vozáb
Pokorná
Stránský
Brněnsko
Rudolíský ulice
16
article
J Pro nával látky opožděno.
Boj v mestech ie nyslýchaně prudký. Na Vse-
tínsko byla vyslžna řada poslanců porážet býva-
lého poslane. Šerého, jenž znechucen vším záku-
lisním patsykováním, dal se do boje protí oficiál-
nímu red. Mlčochovi. Boj jest úporný, výsledek
nejistý. Na Starém Brně stranou lidovo-pokro-
kovou proti vlastnímu kandidátu dru. Slámovi
zvolený říšský poslanec a nyní kandidát Konečný
pociťuje na sobě karabáč lidovo-pokrokový.
Agitace proti němu, jenž může ve Vídní s drem.
Stránským býti v jednom protiklerlkálním klubu
a v Brně je prohlášen za klerikála, je vášnívá.
Týž říšský poslanec Konečný, který sedí v jednom
klubu na říšské radě s Votrubou, Pokorným
Smrčkem, Stránským, je prý kandidát »Šrámkůva.
Je to tedy čistý klub na radě říšské, jenž tvoří
se ze Šrámkovců! Posice dra. Fajfrlíka na Mor.
Ostravsku je silně ohrožena. Centralisté dali heslo.
voliti autonomistu Bečvarovského. Nezachrání-li
lidovopokrokáře dra. Fajfrlíka — klerikálové, pak
doposlancoval. Bude-li zvolen, bude vděčití mandát
klerikálům. To bude pak vítězství protiklerikální
Zajímavá je podivaná dnes na zákulisní taha-
nice — o zemské výborství a ostatní místa pla-
cená. Žádná strana nemá sama o sobě tolik
hlasů, aby mohla obsaditi dvě místa zemsko-
výborská. Nutna jest kooperace se socialistya
s ostatními dosud neklubovními poslanci. A tu
pracují různé sliby, hrozby atd. Sociální demo-
kraté také aspirují na — sinekury, které jindy
ostatním vytýkají.
Na červencové zasedání sněmu je málo na-
děje — a není naděje na to, že zemským hejt-
manem bude agrárníky podporovaný ministr
Žáček.
Šerý
Mlčoch
Sláma
Stránský
Votruba
Fajfrlík
Mor
Brno
Vídeň
Šrámkovec
Ostravsko
17
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Uherský Němec o Maďarech.
Před několika lety byl v Uhrách zakázán
román „Göttzendämmerung“ neznámého auto-
ra, který s uměleckou živostí líčil veřejný ži-
vot v Uhrách za Fejérvára, slávu a úpadel
maďarské koalice a snahy Kristóífa o obro-
zení Uher. Konfiskace byla nařízena uherskou
vládou proto, že román byl napsán s neoby-
čejnou znalostí uherských osob a věcí. Ano-
nymním autorem byl Adam Müller-Gutten-
brunn, vídeňský publicista, původem Šváb
z jižních Uher.
Müller-Guttenbrunn uveřejňuje právě ve
vídeňském časopise „Deutsch-Oesterreich“
pod názvem „Záchrana Uher“ článek, který
pro svou zajímavou charakteristiku uherských
s ej
poměrů zasluhuje naší pozornosti.
Němec
Maďar
Müller
Gutten
Šváb
Guttenbrunn
RakouskoUhersko
Uhry
jižní Uhry
DeutschOesterreich
záchrana Uher
18
article
Vědomí, že nynější poměry v Uhrách se
musí změniti — píše Müller-Guttenbrunn —
jest již po léta všeobecné, ale v Uhrách vět-
šina lidí jen politisuje a státní správa stará
se jen o „neodvislost“, aby starý stát národů
„Hungaria“ stal se maďarským národním stá-
tem. Zproletarisovaná drobná šlechta považuje
se stále ještě za pána státu, z nouze tlačí se
do veřejných služeb, ale neslouží státu a jeho
občanstvu, neučí se žádné z místních řečí
k čemu dle zákona byla by povinna, ale mi-
lionové náredy musí se učiti řeči těchto pá-
nů úřadníků, chtějí-li dosáhnouti svého
práva. Školy jsou jen jazykové školy-
Groteskní je velká politika. Různě
hraběcí skupiny jsou zdánlivě ve vzájem-
ném sporu. Co chce hrabě Tisza, co miní hra-
bě Andrássy, co žádá hrabě Károlyi, co od-
suzuje hrabě Apponyi, co nařizuje hr. Zichy.
co popírá hrabě Dessewífy a co vyhlašuje za
nepravdu hrabé Hadik, tím se zabývá země.
tím krmí lisk čtenáře den za dnem. V pod-
statě jsou všichni jednoho míně ni.
v rozhodném bodě ani nejbystřejší oko
nerozeznalo by mezi nimi rozdílu. Hr. Khuen
klopýtl přes neopatrné odhalení tohoto bodu.
ale hrabě Tisza, který při tom pomáhal, uká-
zal se lepším hráčem a vrhl se do propasti.
Müller
Guttenbrunn
Tisza
Andrássy
Károlyi
Apponyi
Zich
Dessewífa
Hadik
Khuen
Uhry
Hradec
19
article
Obratem ruky zahrál si na dynastického
jako předseda sněmovny prorazil s brannou
předlohou, která po dlouhá léta byla obstruo-
vána. Za náhradu si vyžádal plnou moc upra-
viti volební reformu podle svého srdce, Ukva-
pená oposice pomohla mu nyní ještě k mini-
sterskému předsednictví, protože vůdcové
oposice chtějí všechno zničiti, co Tisza od
1. června 1912 jako předseda sněmu vykonal.
a tak bázeň před novými zmatky stala se
matkou ministr-presidentství hraběle Tiszy.
Jak on v hloubí duše smýšli, ví „Videň“ do-
cela dobře. On je chytřejší, mocnější a vi, že
jako držitel moci může dělat nejúčinnější opo-
sici a zároveň ji zakrývat.
Uhry možno zachrániti jen tehdy, dosta-
ne-li se práv i nemaďarským národům. Ani
maďarská hegemonie nemusí býti ohrožena.
Ale poctivé, důkladné volební opravy třeba.
Ať na každý milion voličů připadne 23 po-
slanců a potom 83/4 milionu Maďarů bude
míti 196 poslanců, dva miliony Němců 50 po-
slanců, Rumuní 70. Slováci 50. Srbové 20. Ma-
daři jako výborní politikové ani za této si-
tuace neztratí vedení. Kromě poctivého za-
stoupení třeba dáti nemaďarským národům
školy. To jest jediná cesta k záchraně Uher—
soudí Müller-Guttenbrunn.
Videň
Uher
Maďar
Slovák
Srba
Müller
Guttenbrunn
Ma
Uhry
Tisza
Rumunět 70
20
article
Obstrukce v Čechách a v Halíči.
»Slowo Polskie« soudí, že podobná obstrukce
jakou vedli Němci na českém sněmu, není možne
na sněmu haličském. Za prvé proto, že Rusínů j
ve sněmu poměrně méně než německých poslanců
v českém sněmu, protože rusinští poslanci volí se
jen z venkovské kurie, kdežlo němečtí ze všech
čtyř zemských kurií. Za druhé proto, že je velký
rozdíl v jednacím řádu haličského a českého
sněmu. Na českém sněmu jest jednací řád po-
dobný řádu říšské rady, v tom smyslu, že nedává
předsedovi disciplinárních prostředků proti po-
slancům, rušícím svobodu rokování. Proto český
muršálek nemá prostředků proti německé ob-
strukci. V haličském sněmu však je uzákoněný
jednací řád, zvaný populárně »lex Urbaňskie.
který dává maršálkovi možnost odstraniti z po-
rad ty poslance, kteří klid jednání ruší. Proto
bude vždy možno odhlasovati zemský rozpočeta
potřebné obnosy pro zemskou pokladnu bez ohledu
na rusínskou obstrukci. Proto je vyloučeno, že b
haličské autonomii hrozil takový bankrot jak
autonomii české. Podle pruského stratéga Clause-
witze ve válce poraženým je ten, kdo se za po-
raženého považuje. Poláci prý nemají příčiny po-
važovati se za poražené od Rusínů.
Za hranicemi.
Tří srbské noty.
Bulharsko žádá, aby Srbsko bez podmínky
výminky splnilo smlouvu, Srbsko žádá, aby smlou-
va byla zrevidována, protože nadešly událostí a
okolnosti, podpisateli smlouvy nepředvídané, Bul-
harsko uveřejnilo korespontlenci, týkající se bul-
harsko-srbského sporu, aniž se tázalo Srbska, svo-
luje-li k tomu. Následkem toho srbská vláda viděla
se nucena uveřejniti korespondenci svoji, ačkol
neschvaluje takového jednání.
Němec
Rusín
Claus
Polák
Čechy
Bulharsko
Srbsko
Slowo Polskie
21
article
Red.
Red.
Výtah z noty, kterou srbská vláda
poslala bulharské v otázce revise
smlouv y.
Smlouva uložila spojencům za povinnost, aby
hned po uzavření míru přístoupili k likvidaci kon-
dominia rozdělením společně dobytých zemi. Ale
protože celý ten plán podléhá revisi, aby se likvi-
dace kondominia, jež povstalo ze společného díla
nejen Srbska a Bulharska, nýbrž i Řecka a Černé
Hory, provedena byla hned společnou do-
hodou mezi čtyřmi spojenci, načež by
se mohlo přistoupiti k revisi ostatních smluvných
ustanovení.
Nynější smlouvaje v samém zákla-
dě svém zhacena jak způsobem, kterým byla
prováděna, tak i odsouzení hodným vlivem vněj-
ších okolností na konečné výsledky války. Proto
nyní srbská vláda právem požaduje, aby se to sta-
lo ve prospěch Srbska. Toto právo jeho je tím
větší, že spolek, dobyv skoro celého tureckého
území v Evropě, dosáhl mnohem většího objektu
než si byl ustanovil za cíl. Tento společným dílem
nabytý zisk dlužno nyní spravedlivě rozděliti. Zá-
klad, na kterém by likvidace spolkového kondo-
minia měla býti provedena podle 2. čl. „Tajného
dodatku“, úplně je zhacen a fakticky zníčen. Proto
se nemůže na tom základě užit ani procedury, na
kterou smluvné strany zpředu pomýšlely.
Spolkové kondominium se skládá z území dvo-
jího druhu: nesporného a sporného.
Srbsko
Bulharsko
Řecko
Černá Hora
Evropa
22
article
Nesporné územi nepodléhá žádnému dělení
otázka pak rozdělení území sporného — mezi Šar-
planinou, Rodopem, Archipelagem a Ochridským
jezerem — není definitívně rozhodnuta, nýbrž na-
značeny jsou pouze jišté neurčíté zásady, nyní úpl-
ně ztracené, následkem rozhodnuti velmoci. Z vý-
sledku války Bulharsko dostává cel e
svoje nesporné území na východ od Ro-
dopu a řeky Strumy, zatím co S rbsko z tráe
ze svého nesporného území tu část, kte-
rá je na západ od Šarplaniny s Jadranským pří-
mořím. Kromě toho velmoci dovolují Bulharsku
aby na východní straně Balkánského polo-
ostrova podrželo ještě Thrákii s Drinopolem, kteráž-
to území bylo, když smlouva byla sdělávána, vy-
loučeno z bulharského nesporné ho
území, z týchž důvodů jako Cařihr ad;
zatím co na západní straně velmoci be-
rou Srbsku nejdůležitější část jeho
nesporného územi, dávajíce je Albanii. Toto
zhacení původní smlouvy je výhra dně na
škodu Srbska a ve prospčch Bulhar-
ska. Je tedy třeba nového základlu pro
spolkovou smlouvu a ta nová základna mu-
sí býti dána společnou dohodou všech
spojenců.
Srbsko žádá, aby mu byl dán a zabezpečen
dl sporného území a kromě toho: /
1. díl území jako náhrada za v šecky
ty závazky, kterým Bulharsko během
války nedostálo na škodu Srbske,
2. dil území náhradou za všeeky obě
ti, které Srbsko ve válce Bulharsku
přineslo, ač k nim nebylo zavázánoj
3. díl územi náhradou za ono větší území, kte-
rého Bulharsko nabývá na východě kromě celéh-
svého územi nesporného,i.
4. dil území náhradou za ono nesporné územi
které Srbsko ztrácí na západě. s ell
Bulhar
Šar
Bulharsko
Drinopol
Albánie
Srbsko
23
article
Bulharsko bylo povinno poslati na vardarské
bojiště armádu nejméně 100.000 mužů, ale poslale
jen čtvrtinu toho počtu, a to o svém umě, bez
souhlasu Srbska a spojenců. Takovou změnu smlou-
vy nemělo práva učinit libovolně, nýbrž jen tím
způsobem a formou, kterou uzavřena byla válečná
smlouva a pouhé oznámení věci generálnímu štábu
není tu žádnou omluvou. Stát zavazují použe ty
smlouvy, které vyhovují všem formám. Jestliže se
stala nějaká úmluva mezi oběma generálními štá-
by, to nemá závazné síly pro stát.I X
Vardarské bojiště mělo zvláštní strategický
význam, pročež spojenecká smlouva právě na tom-
to bojiští pevaěji stanovila závazky spojenců, nei
na jiných. Bulharský generální štáb den nebo
dva dni před válkou oznámil srbskému, že
nemůže na vardarské bojiště postaviti umluvený
počet vojska a srbský generální štáb to vzal n
vědomí, avšak nezavázal se bulharskému k žádné
pomoci na bojíšti marickém. Ovšem svolil, aby
Bulharsko, jakmile Srbsko zaujme linii Skoplje—
Veles—štip, mohlo vziti s vardarského bojiště i tu
svou divisí a převésti ji na bojiště mařické.
Skoplj
Veles
Bulharsko
Srbsko
24
article
Bulharsko poružilo smlouvu i tím
že jeho divise na vardarském bojiští sperovala
na svůj vrub, a to jednou brigádou ve směru
Carevo Selo, Kočany, štip a dvěma břigádami v
dolině řeky Strumy k Serezu. Tím jednalo proti
spojenecké smlouvě, jíž odporovalo i to, že ta
bulharská divise, která stála pod velením druhé
srbské armády, obdržela některé rozkazy od bul-
harského vrchního velitelství.
Účastenství Bulharů na makedonském bojišti
bylo takové: zavázali se postaviti do pole 100.00e
a operovati společně se Srby: místo toho počtu
poslali se souhlasem srbského generálního štábu
pouze 3 divise, jež později zmenšili na jednu,
čemž také srbský gen. štáb uvědomili; ale ko-
nečně na počátku války i tu jedinou
divisi zredukovali na jedinou brigá-
du, a o tom už srbský generální štáb
ani neuvědomili.
Kočan
Bulhar
Srba
Bulharsko
Carevo Selo
polo 100.00 e
25
article
Oč válečná síla na Vardaru vinos
Bulharů byla oslabena, Srb o ve
musili rahraditi z vlastních prostřed-
ků, což bylo od nich velikou obětí. Válečná smlouva
označila vardarské bojiště jako hlavní a hlaví
ofensiva měla se díti na tomto bojišti. Ale když
se již válka blížila, bulharský gen. štáb najednou
[23. srpna 1912) prohlásil, že za hlavní pokládá
bojiště marické. Srbsko bylo tím velice
překvapeno, ale času bylo již na má-
le, pročež musilo mlčeti k libovol ným
disposicím Bulharska, jež už tehdy ukáza-
lo, že myslí pouze na sebe, a nikoli také na spo-
jence. Události potvrdily srbský názor, že vardar-
ské bojiště je hlavní. Kdyby sebské vojsko bylo
bývalo poraženo u Kumanova, další rozvoj spoje-
neckých operací byl by uveden do kritického sta-
vu a ohrože no by bylo nejen srbské.
nýbrži bulharské území, i samo hlav-
ní město Bulharska. A kdyby srbské vojsko
nebylo potřelo makedonskou armádu tureckou u
Bitolie, byly by i politické výsledky válkyo-
hroženy. Není pochyby, že by pro spojencev
každém případě bylo nejhůře, kdyby se turecká sí-
la byla na makedonském bojiští udržela tak
dlouho, jako na thráckém. Má ledy Srbsko
plné právo žádati náhradu za své oběti, přine-
sené v Makodonii, i za to, že Bulharsko nedostálo
svým závazkům.
[Dokončení.)
Bulhar
Srb
Srbsko
Bulharsko
Kumanovo
26
article
Anglie, Rakousko a Italie ve Středozem-
ním moří.
Anglické listy, zvláště „Times“ a „Daily Te-
legraph, přinášejí poplašné zprávy o tajné stavbě
rakouských dreadnoughtů i urychleném rozmnožo-
vání italského válečného loďstva.
Vídeňští dopisovatelé londýnských listů uvá-
dějí, že rakousko-uherský námořní odbor se na
podzim rozhodl urychliti nový námořní program,
jenž nebyl schválen delegacemi a na nějž nebyly
povoleny peníze. V souhlase s tímto rozhodnutím,
jak se nyní zvědělo, bylo na jaře započato v Ter-
stu se stavbou nového dreadnoughtu, která rychle
pokračuje. Se Stabilimento Tecnico byla ujednána
dohoda podobná, jako r. 1910, a závod bude sta-
věti na dluh, dokud nebudou povoleny potřebné
náklady.
Loď, která se staví, je první z nové skupin
dreadnoughtů. Je větší, než posavadní hotově lodi
anglické a podobá se lodi „Queen Elizabeth“ která
se v Anglii teprve buduje. Jistý francouzský list
přinesl zprávu, že anglické plány byly zašantro-
čeny do Vídně, což však ve Vídní bylo popřeno.
Stabilimento
Anglie
Rakousko
Vídeň
Queen Elizabeth
Daily T
27
article
Dále prý se zamýšlí, jakmile bude v loděnici místo,
započiti se stavbou dvou jiných lodí téhož typu,
a než budou dohotoveny, má býti zahájena stavba
čtvrté lodi, aby Rakousko-Uhersko mělo stejno-
rodou eskadru čtyř těchto obrovských lodí dodat-
kem ke čtyřem dle původního programu.
V Italii jeví se stejná horečná činnost ve stav-
hě lodí. Dodatkem k šesti lodím, jež jsou nyní do-
hotoveny nebo ve stavbě, byla koncem minulého
roku zahájena stavba dvou bitevních lodi, a druhé
dvě nového a většího typu budou započaty v ny-
nějším letě, kdežto další program, obsahující čtyři
lodí o 30.000 tun nosností s 8 patnáctipalcovými
děly, byl nedávno přijat vládou, i mají býti stavěny
hned, jak bude místo v lodenicích.
Za těchto okolností, bude-li stavba pokračo-
vati nynější rychlostí, bude míti Rakousko-Uhersko
r. 1916 neméně než 7 dreadnoughtů a naddread-
noughtů, Italie pak 10, vesměs ohromného typu.
RakouskoUhersko
Rakousko
Italia
28
article
Anglické listy poukazují, že je to pro Velkou
Britanii znepokojující vyhlídka ve Středozemním
moři, kde britská vlajka před deseti lety měla pře-
vahu, kdežto nyní je tamijen jedna anglická bitevní
loď „Inflexible“. čtyři lehké křižáky a malá flo-
tila torpedoborců a podmořských člunů. Pouka-
zuje se dále, že ministr námořnictva Churchill loní
a letos na jaře prohlásil, že hodlá revidovali brit-
ský program stavby lodí, nastane-li ve Středo-
zemním moři nový vývoj námořní moci. Nyní prý
je nutnost této akce zřejma vzhledem k činnosti
Rakousko-Uherska a Italie.
Schůzka v Kielu.
Italští královští manželé jedou vlastně do Štok-
holmu oplatit švédskému dvoru návštěvu a v Kielu
učinili jen zastávku, ale kielská schůzku krále
Viktora Emanuela s císařem Vilémem je přece nej-
významnější událostí cesty zvláště proto, že ital-
ského krále provází ministr zahraničních záleži-
tostí markýz di San Giuliano, s císařem Vilémem
pak odjel do Kielu nejen státní sekretář šl. Jagow,
nýbrž i říšský kancléř.
Z nynější mezinárodní situace lze snadno sou-
diti, co jest asi předmětem jednání mezi panovníky
a státníky obou trojspolkových států. Trojspolek
pokládá se sice za velmi upevněný poslední před-
časnou obnovou a zvláště tím, že také mezi Rakou-
skem a Italií zjednána dohoda v otázce albanské a
vytlačení Srbska od Jaderského moře, ale zbývají
ještě různé nerozřešeně otázky, na nichž právě
Italie má největší zájem.
Churchill
Viktor Emanuel
Vilém
San
Vilém pak
Velká Británie
RakouskoUhersko
Kiel
Srbsko
jaderský moře
Italia
29
article
Nehledě ani k tomu, že může nastati nová si-
tuace na Balkáně, dojde-li skutečně k válce mezi
spojenci se všemi možnými zápletkami, působí
londýnské konferenci obtíže dohoda o jižních hra-
nicích Albanie a osudu egejských ostrovů. V těchto
otázkách není úplná shoda ani mezi mocnostmi
trojspolku a proto věnuje se jim asi v kielských
rozhovorech zvláštní pozornost.
Jak vyplývá z hlasů německých listů, chová se
Německo posud zdrženlivě k požadavkům Italie.
poněvadž splnění jejich může se státi jen na úkor
Řecka, které se po svém sesílení stane významným
činitelem ve východní části Středozemního moře,
proto si je Německo nechce úplně znepřáteliti.
Italie trvá na stanovisku, že řecké panství na
ostrovy Egejského moře by ohrožovalo hospodář-
skou i polilickou existenci asijského Turecka, jejíl
zabezpečení prý je v zájmu trojspolku, a také zá-
sada udržení rovnováhy ve Středozemním moři prý
vyžaduje zatlačení Řeků, kteří se kloní k troj-
dohodě. Německo naproti tomu si přeje, aby otázka
ostrovů byla rozřešena způsobem, jenž by nezmařil
veškeré aspirace Řeků, poněvadž soudí, že Řecko
ještě nepodléhá úplně vlivu Francie, nýbrž chcesi
do jisté míry zachovati volnou ruku mezi troj-
dohodou a trojspolkem, příkrým stanoviskem troj-
spolku by však bylo přímo vehnáno v náruč troj-
dohody.
Lze soudit, že v tomto směru dojde v Kielu
k určitému rozhodnutí, na němž bude závisetí osud
dalších italských plánů, pokud jde o získání lodní
base v Egejském moři jako opory pro zájmovou
politiku v Malé Asií, která se stala aktuální pro
velmoci po pádu evropského Turecka.
Italia
Řek
Balkán
Albánie
Německo
Řecko
středozemní moře
egejský moře
Turecko
Francie
Kiel
Italia
30
article
Mezi balkánskými spojenci.
Mezi balkánskými spojenci.
Pro „Národní Listy“ napsal srbský ministr
nár. hospodářství Kosta Stojanovič.
Psáno v Bělchradě v červnu 1913.
V balkánské válce vzájemné spory spojenet
tvoří nejnepříjemnější období. Spolék, jenž vznik
vůči všeobecnému zahraničnímu nebezpeči, ješt
průběhem války začal oslabovati, až konečně pře
stal úplně, když se začali spojenci rozhraničovati
Srbsko, Řecko a Černá Hora učiní vše, aby se
spolek udržel, ale za cenu uchování zájmů jednot-
livých spojenců.
Jakmile pravé zájmy některého spojence bu-
dou poškozeny, tím samým spolek stal se
ilusorním a nemožným. Ať jakkoliv by však skon-
čila věc, spolek nemůže zůstati v útvaru, v jakém
byl před válečnou akcl. Někteří spojenci budou
poškozeni tím, že se jím iluse poruší, jiní budou
nespokojeni proto, že odnětím obsazených jimi
území bude ohroženo politické a hospodářské bytí
jejich země. Vznikne potřeba nového balkánského
spolku, jenž seskupí balkánské národy v jeden ce-
lek v zájmu zachování stvořeného nového stavu.
Do tohoto spolku mohou vstouplti i novi členové,
jichž zájmy budou novou jednotou zabezpečeny.
Kosta Stojanovič
Spolék
Srbsko
Řecko
31
article
Tak je s Rumunskem, jehož zájmy nejen že se ne-
protiví srbským zájmům, nýbrž jdou s nimi sou-
běžně. Základna nového spolku má zabezpečiti ži-
votní zájmy všech balkánských národů: slovanských
i neslovanských. Když historie neskončíla etherické
asimilace, musí nastoupiti tolerance mezi národy
různého jazyku. Společný osud v minulosti připra-
vil půdu společnému podnikání v budoucnosti pro
samostatné kulturní i hospodářské sílení všech.
Do nové jednoty může vstoupiti i nezávislá Albanle.
Balkán stal by se takto novou velmocí v kon-
certě evropských velmocí. Pak nebudeme musiti
svěřovati své osudy ani jedné skupině ovropských
velmocí, nebudeme musiti předkládati své poža-
davky jiným, kteří jsou zaujati vlastními záležitost-
mi. Takto stvořená situace může míti význam pro
jisté seskupování se mocností v Evropž a balká-
ský spolek může v konkrétních případech proká-
Rumunsko
Balkán