ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b2a371f0-8f29-11dd-b768-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 99, place 64, org 10, work 9
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NAROLNÍ LISTY.
3 masthead
rvence 1913. Číslo 181.
4 article
zápasu zúčastní celá sociální demokracie ně- mecká. Oproti všem zprávám — šířeným ve ve- řejnosti — jakoby Němci měli míti ve správní komisi nějaké právo veta, můžeme na základě nejspolehlivějších in- formaci prohlásiti, že všechny tyto pověsti jsou nepravdivy, což ovšem plyne již také z toho, jaké stanovisko Němci v této věcí zaujali. Schůze předsednictva oposičních stran. Z Vídně, 3. července. O dnešní schůzi předsednictva spojených oposičních stran na říšské radě vydáno bylo toto komuniké: Posl. Staněk svolal k vybídnutí oposičních stran na 3. července v 8 hod. ráno předsednictva klubů ke společné poradě o připravovaném oktroyi pro království České. Dostavili se po- slancí Buříval, Choc, Exner, Masa- ryk, Rataj, dr. Stránský, Staněk, Vojna. Omluvili se posl. Kalina a Dü- rich. Souhlas telegraficky poslali poslanci Sedlák, Udržal, Viškovský, schvalu- jíce předem rozhodné zakročení u vlády proti porušení zemské ústavy v Čechách. Po dvou- hodinové debatě byl předseda Staněk jedno- myslně zmocněn, aby bez prodiení podal hr Stürgkhovi rozhodný protest proti jaké- mukoliv pokusu porušit zemské zřízení v Če- chách s tímto odůvodněním: Zamýšlený komi- sariát jest protiústavní a nemůže právoplatně přejmouti správu země a nemůže nikoho za- vazovati ku placení přírážek, dávek a daní.
Němec Posl Staněk Buříval Choc Exner Rataj doktor Stránský Sedlák Udržal Viškovský Stürgkh Vídeň Čechy
5 article
Prostředky finanční smí vláda poskytovat pou- ze zákonnému zemskému výboru, nikoli však protiústavnímu komisariátu. Tento postup vlá- dy by se také dotýkal členů zemského výboru i osobně, kdyby finanční prostředky jim byly poskytnuty, když legální autonomní zemský výbor bude přeměněn v instituci centrální vlá- dy. V poradě bylo důkladně prolestováno, aby se absolufistický pokus stal v Čechách, když přece ve většině zemí nejsou finanční poměry lepší. Jednomyslně bylo dále usneseno, aby předseda Staněk naléhal na zákonné svolání sněmu, aby sněm projednal usnesení komise školské a finanční. Svolaný sněm nechť učiní opravdový pokus obstrukci německou parla- mentním způsobem zdolat a vláda není opráv- něna couvat před obstrukcí, neb ji přímo sankcionovat. Jestliže by dělnost sněmu ne- byla dosažena, musí podle platné ústavy sněm býti rozpuštěn a nové volby současně vypsá- ny. Práva koruny jsou výslovně vymezena, poněvadž panovník sám sněm rozpouští a sou- časně nové volby vypisuje. O nějakém komi- sariátu není v zemském zřízení řeči. Konečně ukazováno na nebezpečí chystaného absolu- tismu, spočívající v tom, že jeho trvání by byl ponecháno libovůli obstruující strany. Všichní poslanci referovali o hlubokém roztrpčení vo- ličstva a jeho nespokojenosti.
Staněk Čechy
6 article
Předseda Staněk přednesl hr. Stürgkhovi tento protest a referoval mu podrobně o prů- běhu porady, žádaje důrazně, aby od proti- ústavního počinu bylo upuštěno. Ministerský předseda snažil se svůj postup vysvětliti a o- mluviti. Zejména ukazoval, že se mu posud nedostalo všeobecného protestu českých stran. Kníže Thun by nečinil návrh, kdyby neměl souhlas některých vlivných osobností. Ostatné hr. Stürgkh uznával, že předpoklady pro jeho postup nejsou dány. Předseda Staněk trval však na svém protestu. Omluvný dopis dra. Kramáře došel předsedy Staňka po intervenci u hr. Stürgkha. Z předsedníctva Svazu českých měst. oV záležitosti chystaného dosazení zemské správní komise rozeslány včera všem obcím ve Svazu sdruženým v dohodě s předsednic- tvem Poradního sboru českých okresů obšírně informace, co v této věci dosud podniknuto na obranu české samosprávy. V téže věci obrací se současně předsednictvo Svazu če- ských měst na předsednictvo Svazu českých poslanců na sněmu království Českého se žá- dostí, by české poselstvo v poslední chvíli ještě dalekosáhlý krok svůj bedlivě uvážilo jednotně postupovalo.
Staněk Stürgkh Thun Kramář svaz český město svaz če
7 article
Z poradního sboru českých okresů. Vzhledem ke kritickému stavu, v němž ocitlo se jednání o suspensi zemské ústavya dosazení vládní komise správní na místě zem- ského výboru, zakročil Poradní sbor po do- hodě se Svazem českých měst u rozhodujících činitelů z kruhů poslaneckých, aby zabránili jakémukoliv porušení zemské ústavy, jež by mělo v zápětí těžké poruchy i samospráv vém schodišti. Orfeus dole, nemoha již odolati, po- hlédne na ni s výkřikem a Eurydika v tom cka- mžiku shasne. Shasne a zmizí. Orfeus naříkaje klesá k zemi, chor bědujících dívek z 1. aktu při- chází, doprovází jeho nářek a dvě postavy choru jdou s obou stran jeviště před oponou a pomalu a neslyšitelně ji spojují, až všechno se zahalí a dozní. — Předsťavení docílilo velikého úspěchu u obecenstva literárního i hudebního. Z Prahy při- jelo do Helleravy mnoho interesentů hlavně hudeb- ních, Hugo Böttinger nakreslil při zkouškách k rytmickým cvičením několik výstižných skizz, jež tam jsou vystaveny, pražská šlechta byla velmi hojně zastoupena, ježto se v nedávné době za před- sednictví dědičného prince F. Lobkovice utvořil v Praze spolek „Jaques Daleroze“, který míní pod- porovati a šířiti znalost jeho methody i u nás. V těchto dnech měla býti v tomtéž sále pre- miera Claudelovy hry „L' Annonce fnite ä Marie“ která je však odložena na podzím. Ve „Zprávách“ které Dalerozova škola vydává, poznamenává dr.
Orfeus Eurydika Hugo Böttinger F Lobkovic Jaques Daleroha Claudelův Praha Hellerava svaz český město Dalerozov škola ä Marie
8 article
Dohrn, jeden z hlavních činitelů ústavu, že pře- kladatel Claudelův. Jacob Hegner, přesídlil před rokem do Helleravy s úmyslem dáti provozovati všechny premiery děl Claudelových v sále Dalero- zovy školy. Představení bude říditi známý romano- pisec Emil Strauss, výpravu — vlastně prý nedo- statek výpravy, neboť i zde je požadavkem nej- vyšší jednoduchost — obstará A. v. Salzmann. Herci jsou prý vybráni z různých ensemblů, Marii má hráti Tilla Durieux; při tomto neobyčejně těžko sehratelném kuse jedná se prý „více o obřad než o hru“. Provedení arranžuje „Společnost k uspo- řádání dramatických představení v Helleravě“ . Půjde-li celé úsilí Dalerozovo a jeho přívrženců stále přísnou vzestupnou linii jako dosud, stane se Hellerava novým a důležitým střediskem, kam bude dojížděti umění milovné obecenstvo za hlubo- kými dojmy. A třeba by se již nyní vyskylly v o- kruhu Dalerozově praktické a výdělečné živly. přece atmosíéra představení, bílého sálu a světel. ných předsíní je výjimečná a dává tušiti, že je tu přavé umění domovem. Blažena Fischercvá. okresní a obecní. Zároveň zaslal společně se Svazem českých měst souhlasný oběžník všem českým okresům (a obcím), v němž vylíčíl všechny své dosavadní kroky v této otázce sdělil jim některé informace.
Dohrn Claudelův Hegner Claudelová Strauss Salzmann Marie Till Durieux Fischercvá Dalero svaz český město
9 article
O zemské krisi. Místníorganisace břevnovská svo- lala na středu 2. července členskou schůzi s pro- gramem o nynější politické sítuací a zvláště krisi zemské správy. Schůzi předsedal předseda místní organisace p. J. Tellinger. Nejprve podány zprávy organisační jednatelem p. O. šimandlem pokladníkem p. M. Brodeckým a soudcem Feitem, načež přikročeno k hlavnímu programu schůze. O situaci politické promluvil gen. tajemník r Sís, který nejprve objasnil stanovisko delegace naší vůči linančnímu plánu, vůči projednávání rozpočtového provisoria a poměr náš ke zřizova- nému Jednotnému klubu českému, načež přešel k otázce dnešní zemské krise. Krise zem- ská jest jedině způsobena rozvratem řinančním a dosáhla k vrcholnému bodu, kde zemský výbor není s to opatřiti peníze k normál- nimu svému fungování.
J Tellinger M Brodecký Feit Sís
10 article
Vinu na tomto stavu má Bienerthova vláda, za které mínistr financí Biliňski odepřel zemskému výboru 10% přírážku a pivní dávku. To znamená úbytek ročních více než 20 mil., tedy za celou dobu více než 100 mil. Že tak velikého obnosu zemský výbor nemůže stále hradit výpůjékami, že musí jednou konec nastati, bylo jasno. Dnes okamžik nadešel a jde o to, jakým způsobem krise má se rozřešití. Jsou dvě even- tuality a sice buď zemský výbor setr vá vesvých funkeích a setrvá v nich i při své insolvenci, anebo zemský výbor pro insobvenci svou funkeí se vzdá. Setrvá-li ve svých funkcích, není pochyby. že vláda nesmí nechati dojiti k veřejnému krachu. aby nebylo vypláceno zemské úřadnictvo, aby byly zavřeny blázince a humanní ústavy, nýbrž musí peníze opatřiti, avšak dle veškerých známek nehodlá poskytnoutí potřebných peněz nynějšímu zemskému výboru, nýbrž nastalo by rozpuštění zemského sněmu, suspense zemského zřízenía nastolení zeměpanské správní komise. To jest nastalo by takto úplné zvrácení zem- ské samosprávy od kořene, byla by otevřena cesta všem možným ok- troyům — a nastoupila by vláda ab- solutismu v Čechách na celé čáře.
Bienerthův Čechy
11 article
Druhá eventualita je, že by přísedicí vzdali se svých funkcí. Pro případ resignace zemského vý- boru, po které následovalo by rozpuštění sněmu, nemusila by vláda sáhnout pří dobre vůli k úplnému vyvrácení ústavy zemské, nýbrž mohla by vedle ústavy a ne proti ústavě učiniti opatření z nouze. Žemská ústava však zůstávala by v platnosti a daleko- sáhlých oktroyů nebylo by potřebí. V tomto směru také dle zpráv, které nejsou nikterak ta- jeny, vláda chce pouze zemský výbor v nové formě obnoviti a tento výbor vyzbrojiti finančními prostředky, potřebnými pro řádné zemské hospo- dářství. Nám je jasno, že oba tyto způsoby zna- menají pro nás po stránce autonomn a národnostní těžké a nezasloužene zlo, zvláště kdy věcně vláda nemůže a nedovede vysvětliti, proč chce peněžní pomoc dáti mimo- ústavní, aneb v případě suspense ústavy proti- ústavní komisi, a proč tak nechce učiniti zem- skému výboru. Vláda vysvětlí asi toto své stano- visko politickými momenty, že nemůže tohoto ře- šení učiniti, poněvadž by znepřátelila si 160 po- slanců německých, za něž české strany nemohou aní částečnou náhradu v parlamentě poskytnouti ale toto vysvětlení není nikterak po stránce meri- torní a věcné postačitelné ani přijatelné, nebot záležitost zemských financí má býti řešena jedině z věcného hlediska zemského.
12 article
Radikální strany a časopisy při této věci čin si své stanovisko velmi pohodlně, a sice, že pro- stě přísedící mají vytrvati, aniž by strany tyto ře- šily olázku, jakým způsobem má zemský výborsi opatřiti peníze, když k jich opatření ústavním prostředky vláda nedá se přinutití. Pro stranu naší je nejdůležitější meritum věci, od- stranění krise finaněni, poněvadž my vidime že nejenom porušení ústavní se strany vlády je pohromou autonemie, nýbrž, že již těžkou hroznou pohromou autonomie je in- solvence zemského výhoru bohatého král. Českého. Insolvence, která z hrdé ln- stituce činí bezmocné těleso a pro nás, pro které právě rozvoj autonomie zemské je součástkou na- šich politických ideálů, je tento moment nejbo- lestnější. Jen z toho důvodu zástup naší strany takové úsilí vynakládaj na to, aby zabránili shroucení zem- ských financí, poněvadž brání tim shroucení zemské autonomle. V pátek strana naše bude o této otázce rozhodovat, a že vzhledem k své hrdé autonomní minulosti a vzhle- dem k své dlouhé, usilovné a vysoce záslužné práci pro vývoj samosprávy, neučiní ničehe, co by bylo aktem protisamospráv- ným, je naprosto nepochybno a jisto! Ale že musí strana naše vážně veškeré okolnosti u- vážiti, než může přikročiti k definitivnímu roz- rodnutí, jest její nejsvětější povinností k národu, poněvadž z občanských stran jedině nale strana se stranou agrární nesou za správu zemskou zodpovědnost.
13 article
Po této řeči, s naprostým jednomyslným sou- hlasem přijaté, usnesena po obšírném rozhovoru následující resoluce: „Místní organisace národní strany svobodo- myslné v Břevnově v plenární své schůzi, konané dne 2. července 1913, usnesla se po výkladu pana gen. tajemníka Síse prohlásiti jedaomyslně, že naprosto souhlasí s jednáním zástupců naší strany v otázce řešení dnešní zemské nutonomní krise a neschvaluje projevy radikálních stran, které, nemajíce žádné zodpo- vědnosti za vývoj poměrů autonomie král. Českého se týkajících, falešnými a agilačními hesly zvláště proti naší straně bojují nemajíce na mysli ani tak zájmu král. Českého nýbrž hlavně ziskání popularity pro své strannické účely Předseda p. Tellinger vyslovuje potěšení nad zdařilým průběhem schůze a apelem k usilov- né organisační činnosti, aby strana naše rostla sílila, schůzi ukončuje.
Sís Břevnov organizace národní strana svoboda
14 article Politický přehled.
Politický přehled. Země české. Z Moravy.
Morava
15 article
Dne 1. července.“) (Porážka lidovo-pokroko vá. - Užší volby v městech. - Přípravy pro sněm.) Na jásavou náladu lidovo-pokrokovou přikva- čila dnes důkladná sprcha. Její kandidát odborný učitel Mrázek zůstel na bojišti s 1100 hlasy proti 2200 hlasům agrárníka Konečného. Třikrát se vo- lilo na Brněnsku a »pevnost« a »stálost« voličstva lidovo-pokrokového jeví se ve výsledcích. Kandi- dáta Mrázka volili lidovo-pokrokoví, ultrapokro- koví agrárníci, venkovská inteligence, národní so- cialisté a sociální demokraté. Dostal při prvé volbě 1487 hlasů, při druhé 1700 a při dnešní třetí 1103 hlasy. Agrárník Konečný, proti němuž vytáhli své houfnice pánové z Rudolíské ulice. měl při prvé volbě 1740, pří druhé 1971 a při daešní třetí 2237 hlasů. Dnešní volbou dosáhli agrárníci počtu 21 poslanců, lidovo-pokroková strana má teprve, počítá-li se k nim »samostatnýe prof. dr. Engliš, 18 poslanců. Poslanec Vozáb se dosud nerozhodl, do kterého klubu vstoupí, vlastně také dosud se nerozhodl poslanec Pokorný, tak že klub dra. Stránského má dosud teprve 17 po- slanců i s prof. Englišem.
Mrázek Konečný profesor doktor Engliš Vozáb Pokorná Stránský Brněnsko Rudolíský ulice
16 article
J Pro nával látky opožděno. Boj v mestech ie nyslýchaně prudký. Na Vse- tínsko byla vyslžna řada poslanců porážet býva- lého poslane. Šerého, jenž znechucen vším záku- lisním patsykováním, dal se do boje protí oficiál- nímu red. Mlčochovi. Boj jest úporný, výsledek nejistý. Na Starém Brně stranou lidovo-pokro- kovou proti vlastnímu kandidátu dru. Slámovi zvolený říšský poslanec a nyní kandidát Konečný pociťuje na sobě karabáč lidovo-pokrokový. Agitace proti němu, jenž může ve Vídní s drem. Stránským býti v jednom protiklerlkálním klubu a v Brně je prohlášen za klerikála, je vášnívá. Týž říšský poslanec Konečný, který sedí v jednom klubu na říšské radě s Votrubou, Pokorným Smrčkem, Stránským, je prý kandidát »Šrámkůva. Je to tedy čistý klub na radě říšské, jenž tvoří se ze Šrámkovců! Posice dra. Fajfrlíka na Mor. Ostravsku je silně ohrožena. Centralisté dali heslo. voliti autonomistu Bečvarovského. Nezachrání-li lidovopokrokáře dra. Fajfrlíka — klerikálové, pak doposlancoval. Bude-li zvolen, bude vděčití mandát klerikálům. To bude pak vítězství protiklerikální Zajímavá je podivaná dnes na zákulisní taha- nice — o zemské výborství a ostatní místa pla- cená. Žádná strana nemá sama o sobě tolik hlasů, aby mohla obsaditi dvě místa zemsko- výborská. Nutna jest kooperace se socialistya s ostatními dosud neklubovními poslanci. A tu pracují různé sliby, hrozby atd. Sociální demo- kraté také aspirují na — sinekury, které jindy ostatním vytýkají. Na červencové zasedání sněmu je málo na- děje — a není naděje na to, že zemským hejt- manem bude agrárníky podporovaný ministr Žáček.
Šerý Mlčoch Sláma Stránský Votruba Fajfrlík Mor Brno Vídeň Šrámkovec Ostravsko
17 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Uherský Němec o Maďarech. Před několika lety byl v Uhrách zakázán román „Göttzendämmerung“ neznámého auto- ra, který s uměleckou živostí líčil veřejný ži- vot v Uhrách za Fejérvára, slávu a úpadel maďarské koalice a snahy Kristóífa o obro- zení Uher. Konfiskace byla nařízena uherskou vládou proto, že román byl napsán s neoby- čejnou znalostí uherských osob a věcí. Ano- nymním autorem byl Adam Müller-Gutten- brunn, vídeňský publicista, původem Šváb z jižních Uher. Müller-Guttenbrunn uveřejňuje právě ve vídeňském časopise „Deutsch-Oesterreich“ pod názvem „Záchrana Uher“ článek, který pro svou zajímavou charakteristiku uherských s ej poměrů zasluhuje naší pozornosti.
Němec Maďar Müller Gutten Šváb Guttenbrunn RakouskoUhersko Uhry jižní Uhry DeutschOesterreich záchrana Uher
18 article
Vědomí, že nynější poměry v Uhrách se musí změniti — píše Müller-Guttenbrunn — jest již po léta všeobecné, ale v Uhrách vět- šina lidí jen politisuje a státní správa stará se jen o „neodvislost“, aby starý stát národů „Hungaria“ stal se maďarským národním stá- tem. Zproletarisovaná drobná šlechta považuje se stále ještě za pána státu, z nouze tlačí se do veřejných služeb, ale neslouží státu a jeho občanstvu, neučí se žádné z místních řečí k čemu dle zákona byla by povinna, ale mi- lionové náredy musí se učiti řeči těchto pá- nů úřadníků, chtějí-li dosáhnouti svého práva. Školy jsou jen jazykové školy- Groteskní je velká politika. Různě hraběcí skupiny jsou zdánlivě ve vzájem- ném sporu. Co chce hrabě Tisza, co miní hra- bě Andrássy, co žádá hrabě Károlyi, co od- suzuje hrabě Apponyi, co nařizuje hr. Zichy. co popírá hrabě Dessewífy a co vyhlašuje za nepravdu hrabé Hadik, tím se zabývá země. tím krmí lisk čtenáře den za dnem. V pod- statě jsou všichni jednoho míně ni. v rozhodném bodě ani nejbystřejší oko nerozeznalo by mezi nimi rozdílu. Hr. Khuen klopýtl přes neopatrné odhalení tohoto bodu. ale hrabě Tisza, který při tom pomáhal, uká- zal se lepším hráčem a vrhl se do propasti.
Müller Guttenbrunn Tisza Andrássy Károlyi Apponyi Zich Dessewífa Hadik Khuen Uhry Hradec
19 article
Obratem ruky zahrál si na dynastického jako předseda sněmovny prorazil s brannou předlohou, která po dlouhá léta byla obstruo- vána. Za náhradu si vyžádal plnou moc upra- viti volební reformu podle svého srdce, Ukva- pená oposice pomohla mu nyní ještě k mini- sterskému předsednictví, protože vůdcové oposice chtějí všechno zničiti, co Tisza od 1. června 1912 jako předseda sněmu vykonal. a tak bázeň před novými zmatky stala se matkou ministr-presidentství hraběle Tiszy. Jak on v hloubí duše smýšli, ví „Videň“ do- cela dobře. On je chytřejší, mocnější a vi, že jako držitel moci může dělat nejúčinnější opo- sici a zároveň ji zakrývat. Uhry možno zachrániti jen tehdy, dosta- ne-li se práv i nemaďarským národům. Ani maďarská hegemonie nemusí býti ohrožena. Ale poctivé, důkladné volební opravy třeba. Ať na každý milion voličů připadne 23 po- slanců a potom 83/4 milionu Maďarů bude míti 196 poslanců, dva miliony Němců 50 po- slanců, Rumuní 70. Slováci 50. Srbové 20. Ma- daři jako výborní politikové ani za této si- tuace neztratí vedení. Kromě poctivého za- stoupení třeba dáti nemaďarským národům školy. To jest jediná cesta k záchraně Uher— soudí Müller-Guttenbrunn.
Videň Uher Maďar Slovák Srba Müller Guttenbrunn Ma Uhry Tisza Rumunět 70
20 article
Obstrukce v Čechách a v Halíči. »Slowo Polskie« soudí, že podobná obstrukce jakou vedli Němci na českém sněmu, není možne na sněmu haličském. Za prvé proto, že Rusínů j ve sněmu poměrně méně než německých poslanců v českém sněmu, protože rusinští poslanci volí se jen z venkovské kurie, kdežlo němečtí ze všech čtyř zemských kurií. Za druhé proto, že je velký rozdíl v jednacím řádu haličského a českého sněmu. Na českém sněmu jest jednací řád po- dobný řádu říšské rady, v tom smyslu, že nedává předsedovi disciplinárních prostředků proti po- slancům, rušícím svobodu rokování. Proto český muršálek nemá prostředků proti německé ob- strukci. V haličském sněmu však je uzákoněný jednací řád, zvaný populárně »lex Urbaňskie. který dává maršálkovi možnost odstraniti z po- rad ty poslance, kteří klid jednání ruší. Proto bude vždy možno odhlasovati zemský rozpočeta potřebné obnosy pro zemskou pokladnu bez ohledu na rusínskou obstrukci. Proto je vyloučeno, že b haličské autonomii hrozil takový bankrot jak autonomii české. Podle pruského stratéga Clause- witze ve válce poraženým je ten, kdo se za po- raženého považuje. Poláci prý nemají příčiny po- važovati se za poražené od Rusínů. Za hranicemi. Tří srbské noty. Bulharsko žádá, aby Srbsko bez podmínky výminky splnilo smlouvu, Srbsko žádá, aby smlou- va byla zrevidována, protože nadešly událostí a okolnosti, podpisateli smlouvy nepředvídané, Bul- harsko uveřejnilo korespontlenci, týkající se bul- harsko-srbského sporu, aniž se tázalo Srbska, svo- luje-li k tomu. Následkem toho srbská vláda viděla se nucena uveřejniti korespondenci svoji, ačkol neschvaluje takového jednání.
Němec Rusín Claus Polák Čechy Bulharsko Srbsko Slowo Polskie
21 article Red.
Red. Výtah z noty, kterou srbská vláda poslala bulharské v otázce revise smlouv y. Smlouva uložila spojencům za povinnost, aby hned po uzavření míru přístoupili k likvidaci kon- dominia rozdělením společně dobytých zemi. Ale protože celý ten plán podléhá revisi, aby se likvi- dace kondominia, jež povstalo ze společného díla nejen Srbska a Bulharska, nýbrž i Řecka a Černé Hory, provedena byla hned společnou do- hodou mezi čtyřmi spojenci, načež by se mohlo přistoupiti k revisi ostatních smluvných ustanovení. Nynější smlouvaje v samém zákla- dě svém zhacena jak způsobem, kterým byla prováděna, tak i odsouzení hodným vlivem vněj- ších okolností na konečné výsledky války. Proto nyní srbská vláda právem požaduje, aby se to sta- lo ve prospěch Srbska. Toto právo jeho je tím větší, že spolek, dobyv skoro celého tureckého území v Evropě, dosáhl mnohem většího objektu než si byl ustanovil za cíl. Tento společným dílem nabytý zisk dlužno nyní spravedlivě rozděliti. Zá- klad, na kterém by likvidace spolkového kondo- minia měla býti provedena podle 2. čl. „Tajného dodatku“, úplně je zhacen a fakticky zníčen. Proto se nemůže na tom základě užit ani procedury, na kterou smluvné strany zpředu pomýšlely. Spolkové kondominium se skládá z území dvo- jího druhu: nesporného a sporného.
Srbsko Bulharsko Řecko Černá Hora Evropa
22 article
Nesporné územi nepodléhá žádnému dělení otázka pak rozdělení území sporného — mezi Šar- planinou, Rodopem, Archipelagem a Ochridským jezerem — není definitívně rozhodnuta, nýbrž na- značeny jsou pouze jišté neurčíté zásady, nyní úpl- ně ztracené, následkem rozhodnuti velmoci. Z vý- sledku války Bulharsko dostává cel e svoje nesporné území na východ od Ro- dopu a řeky Strumy, zatím co S rbsko z tráe ze svého nesporného území tu část, kte- rá je na západ od Šarplaniny s Jadranským pří- mořím. Kromě toho velmoci dovolují Bulharsku aby na východní straně Balkánského polo- ostrova podrželo ještě Thrákii s Drinopolem, kteráž- to území bylo, když smlouva byla sdělávána, vy- loučeno z bulharského nesporné ho území, z týchž důvodů jako Cařihr ad; zatím co na západní straně velmoci be- rou Srbsku nejdůležitější část jeho nesporného územi, dávajíce je Albanii. Toto zhacení původní smlouvy je výhra dně na škodu Srbska a ve prospčch Bulhar- ska. Je tedy třeba nového základlu pro spolkovou smlouvu a ta nová základna mu- sí býti dána společnou dohodou všech spojenců. Srbsko žádá, aby mu byl dán a zabezpečen dl sporného území a kromě toho: / 1. díl území jako náhrada za v šecky ty závazky, kterým Bulharsko během války nedostálo na škodu Srbske, 2. dil území náhradou za všeeky obě ti, které Srbsko ve válce Bulharsku přineslo, ač k nim nebylo zavázánoj 3. díl územi náhradou za ono větší území, kte- rého Bulharsko nabývá na východě kromě celéh- svého územi nesporného,i. 4. dil území náhradou za ono nesporné územi které Srbsko ztrácí na západě. s ell
Bulhar Šar Bulharsko Drinopol Albánie Srbsko
23 article
Bulharsko bylo povinno poslati na vardarské bojiště armádu nejméně 100.000 mužů, ale poslale jen čtvrtinu toho počtu, a to o svém umě, bez souhlasu Srbska a spojenců. Takovou změnu smlou- vy nemělo práva učinit libovolně, nýbrž jen tím způsobem a formou, kterou uzavřena byla válečná smlouva a pouhé oznámení věci generálnímu štábu není tu žádnou omluvou. Stát zavazují použe ty smlouvy, které vyhovují všem formám. Jestliže se stala nějaká úmluva mezi oběma generálními štá- by, to nemá závazné síly pro stát.I X Vardarské bojiště mělo zvláštní strategický význam, pročež spojenecká smlouva právě na tom- to bojiští pevaěji stanovila závazky spojenců, nei na jiných. Bulharský generální štáb den nebo dva dni před válkou oznámil srbskému, že nemůže na vardarské bojiště postaviti umluvený počet vojska a srbský generální štáb to vzal n vědomí, avšak nezavázal se bulharskému k žádné pomoci na bojíšti marickém. Ovšem svolil, aby Bulharsko, jakmile Srbsko zaujme linii Skoplje— Veles—štip, mohlo vziti s vardarského bojiště i tu svou divisí a převésti ji na bojiště mařické.
Skoplj Veles Bulharsko Srbsko
24 article
Bulharsko poružilo smlouvu i tím že jeho divise na vardarském bojiští sperovala na svůj vrub, a to jednou brigádou ve směru Carevo Selo, Kočany, štip a dvěma břigádami v dolině řeky Strumy k Serezu. Tím jednalo proti spojenecké smlouvě, jíž odporovalo i to, že ta bulharská divise, která stála pod velením druhé srbské armády, obdržela některé rozkazy od bul- harského vrchního velitelství. Účastenství Bulharů na makedonském bojišti bylo takové: zavázali se postaviti do pole 100.00e a operovati společně se Srby: místo toho počtu poslali se souhlasem srbského generálního štábu pouze 3 divise, jež později zmenšili na jednu, čemž také srbský gen. štáb uvědomili; ale ko- nečně na počátku války i tu jedinou divisi zredukovali na jedinou brigá- du, a o tom už srbský generální štáb ani neuvědomili.
Kočan Bulhar Srba Bulharsko Carevo Selo polo 100.00 e
25 article
Oč válečná síla na Vardaru vinos Bulharů byla oslabena, Srb o ve musili rahraditi z vlastních prostřed- ků, což bylo od nich velikou obětí. Válečná smlouva označila vardarské bojiště jako hlavní a hlaví ofensiva měla se díti na tomto bojišti. Ale když se již válka blížila, bulharský gen. štáb najednou [23. srpna 1912) prohlásil, že za hlavní pokládá bojiště marické. Srbsko bylo tím velice překvapeno, ale času bylo již na má- le, pročež musilo mlčeti k libovol ným disposicím Bulharska, jež už tehdy ukáza- lo, že myslí pouze na sebe, a nikoli také na spo- jence. Události potvrdily srbský názor, že vardar- ské bojiště je hlavní. Kdyby sebské vojsko bylo bývalo poraženo u Kumanova, další rozvoj spoje- neckých operací byl by uveden do kritického sta- vu a ohrože no by bylo nejen srbské. nýbrži bulharské území, i samo hlav- ní město Bulharska. A kdyby srbské vojsko nebylo potřelo makedonskou armádu tureckou u Bitolie, byly by i politické výsledky válkyo- hroženy. Není pochyby, že by pro spojencev každém případě bylo nejhůře, kdyby se turecká sí- la byla na makedonském bojiští udržela tak dlouho, jako na thráckém. Má ledy Srbsko plné právo žádati náhradu za své oběti, přine- sené v Makodonii, i za to, že Bulharsko nedostálo svým závazkům. [Dokončení.)
Bulhar Srb Srbsko Bulharsko Kumanovo
26 article
Anglie, Rakousko a Italie ve Středozem- ním moří. Anglické listy, zvláště „Times“ a „Daily Te- legraph, přinášejí poplašné zprávy o tajné stavbě rakouských dreadnoughtů i urychleném rozmnožo- vání italského válečného loďstva. Vídeňští dopisovatelé londýnských listů uvá- dějí, že rakousko-uherský námořní odbor se na podzim rozhodl urychliti nový námořní program, jenž nebyl schválen delegacemi a na nějž nebyly povoleny peníze. V souhlase s tímto rozhodnutím, jak se nyní zvědělo, bylo na jaře započato v Ter- stu se stavbou nového dreadnoughtu, která rychle pokračuje. Se Stabilimento Tecnico byla ujednána dohoda podobná, jako r. 1910, a závod bude sta- věti na dluh, dokud nebudou povoleny potřebné náklady. Loď, která se staví, je první z nové skupin dreadnoughtů. Je větší, než posavadní hotově lodi anglické a podobá se lodi „Queen Elizabeth“ která se v Anglii teprve buduje. Jistý francouzský list přinesl zprávu, že anglické plány byly zašantro- čeny do Vídně, což však ve Vídní bylo popřeno.
Stabilimento Anglie Rakousko Vídeň Queen Elizabeth Daily T
27 article
Dále prý se zamýšlí, jakmile bude v loděnici místo, započiti se stavbou dvou jiných lodí téhož typu, a než budou dohotoveny, má býti zahájena stavba čtvrté lodi, aby Rakousko-Uhersko mělo stejno- rodou eskadru čtyř těchto obrovských lodí dodat- kem ke čtyřem dle původního programu. V Italii jeví se stejná horečná činnost ve stav- hě lodí. Dodatkem k šesti lodím, jež jsou nyní do- hotoveny nebo ve stavbě, byla koncem minulého roku zahájena stavba dvou bitevních lodi, a druhé dvě nového a většího typu budou započaty v ny- nějším letě, kdežto další program, obsahující čtyři lodí o 30.000 tun nosností s 8 patnáctipalcovými děly, byl nedávno přijat vládou, i mají býti stavěny hned, jak bude místo v lodenicích. Za těchto okolností, bude-li stavba pokračo- vati nynější rychlostí, bude míti Rakousko-Uhersko r. 1916 neméně než 7 dreadnoughtů a naddread- noughtů, Italie pak 10, vesměs ohromného typu.
RakouskoUhersko Rakousko Italia
28 article
Anglické listy poukazují, že je to pro Velkou Britanii znepokojující vyhlídka ve Středozemním moři, kde britská vlajka před deseti lety měla pře- vahu, kdežto nyní je tamijen jedna anglická bitevní loď „Inflexible“. čtyři lehké křižáky a malá flo- tila torpedoborců a podmořských člunů. Pouka- zuje se dále, že ministr námořnictva Churchill loní a letos na jaře prohlásil, že hodlá revidovali brit- ský program stavby lodí, nastane-li ve Středo- zemním moři nový vývoj námořní moci. Nyní prý je nutnost této akce zřejma vzhledem k činnosti Rakousko-Uherska a Italie. Schůzka v Kielu. Italští královští manželé jedou vlastně do Štok- holmu oplatit švédskému dvoru návštěvu a v Kielu učinili jen zastávku, ale kielská schůzku krále Viktora Emanuela s císařem Vilémem je přece nej- významnější událostí cesty zvláště proto, že ital- ského krále provází ministr zahraničních záleži- tostí markýz di San Giuliano, s císařem Vilémem pak odjel do Kielu nejen státní sekretář šl. Jagow, nýbrž i říšský kancléř. Z nynější mezinárodní situace lze snadno sou- diti, co jest asi předmětem jednání mezi panovníky a státníky obou trojspolkových států. Trojspolek pokládá se sice za velmi upevněný poslední před- časnou obnovou a zvláště tím, že také mezi Rakou- skem a Italií zjednána dohoda v otázce albanské a vytlačení Srbska od Jaderského moře, ale zbývají ještě různé nerozřešeně otázky, na nichž právě Italie má největší zájem.
Churchill Viktor Emanuel Vilém San Vilém pak Velká Británie RakouskoUhersko Kiel Srbsko jaderský moře Italia
29 article
Nehledě ani k tomu, že může nastati nová si- tuace na Balkáně, dojde-li skutečně k válce mezi spojenci se všemi možnými zápletkami, působí londýnské konferenci obtíže dohoda o jižních hra- nicích Albanie a osudu egejských ostrovů. V těchto otázkách není úplná shoda ani mezi mocnostmi trojspolku a proto věnuje se jim asi v kielských rozhovorech zvláštní pozornost. Jak vyplývá z hlasů německých listů, chová se Německo posud zdrženlivě k požadavkům Italie. poněvadž splnění jejich může se státi jen na úkor Řecka, které se po svém sesílení stane významným činitelem ve východní části Středozemního moře, proto si je Německo nechce úplně znepřáteliti. Italie trvá na stanovisku, že řecké panství na ostrovy Egejského moře by ohrožovalo hospodář- skou i polilickou existenci asijského Turecka, jejíl zabezpečení prý je v zájmu trojspolku, a také zá- sada udržení rovnováhy ve Středozemním moři prý vyžaduje zatlačení Řeků, kteří se kloní k troj- dohodě. Německo naproti tomu si přeje, aby otázka ostrovů byla rozřešena způsobem, jenž by nezmařil veškeré aspirace Řeků, poněvadž soudí, že Řecko ještě nepodléhá úplně vlivu Francie, nýbrž chcesi do jisté míry zachovati volnou ruku mezi troj- dohodou a trojspolkem, příkrým stanoviskem troj- spolku by však bylo přímo vehnáno v náruč troj- dohody. Lze soudit, že v tomto směru dojde v Kielu k určitému rozhodnutí, na němž bude závisetí osud dalších italských plánů, pokud jde o získání lodní base v Egejském moři jako opory pro zájmovou politiku v Malé Asií, která se stala aktuální pro velmoci po pádu evropského Turecka.
Italia Řek Balkán Albánie Německo Řecko středozemní moře egejský moře Turecko Francie Kiel Italia
30 article Mezi balkánskými spojenci.
Mezi balkánskými spojenci. Pro „Národní Listy“ napsal srbský ministr nár. hospodářství Kosta Stojanovič. Psáno v Bělchradě v červnu 1913. V balkánské válce vzájemné spory spojenet tvoří nejnepříjemnější období. Spolék, jenž vznik vůči všeobecnému zahraničnímu nebezpeči, ješt průběhem války začal oslabovati, až konečně pře stal úplně, když se začali spojenci rozhraničovati Srbsko, Řecko a Černá Hora učiní vše, aby se spolek udržel, ale za cenu uchování zájmů jednot- livých spojenců. Jakmile pravé zájmy některého spojence bu- dou poškozeny, tím samým spolek stal se ilusorním a nemožným. Ať jakkoliv by však skon- čila věc, spolek nemůže zůstati v útvaru, v jakém byl před válečnou akcl. Někteří spojenci budou poškozeni tím, že se jím iluse poruší, jiní budou nespokojeni proto, že odnětím obsazených jimi území bude ohroženo politické a hospodářské bytí jejich země. Vznikne potřeba nového balkánského spolku, jenž seskupí balkánské národy v jeden ce- lek v zájmu zachování stvořeného nového stavu. Do tohoto spolku mohou vstouplti i novi členové, jichž zájmy budou novou jednotou zabezpečeny.
Kosta Stojanovič Spolék Srbsko Řecko
31 article
Tak je s Rumunskem, jehož zájmy nejen že se ne- protiví srbským zájmům, nýbrž jdou s nimi sou- běžně. Základna nového spolku má zabezpečiti ži- votní zájmy všech balkánských národů: slovanských i neslovanských. Když historie neskončíla etherické asimilace, musí nastoupiti tolerance mezi národy různého jazyku. Společný osud v minulosti připra- vil půdu společnému podnikání v budoucnosti pro samostatné kulturní i hospodářské sílení všech. Do nové jednoty může vstoupiti i nezávislá Albanle. Balkán stal by se takto novou velmocí v kon- certě evropských velmocí. Pak nebudeme musiti svěřovati své osudy ani jedné skupině ovropských velmocí, nebudeme musiti předkládati své poža- davky jiným, kteří jsou zaujati vlastními záležitost- mi. Takto stvořená situace může míti význam pro jisté seskupování se mocností v Evropž a balká- ský spolek může v konkrétních případech proká-
Rumunsko Balkán