ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c939bad0-8f12-11dd-a8db-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 80, org 11, person 57, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v úterý 1. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 178.
4 article
Na ranní a večerní listy předpláci sea V Praze v administraci: na měste. na čtvrt leta . . . . 8 K — h s dvoji donáškon na měsle. na čtvrt leta . . . . 7 K ezh na měsi Ve flišlkácho 2 K SD Pošton. na měsiu, na čtvrt ieta . . . K oo dvojí zásilkou na měsle na vrt ista. . : K 0
Praha SD Pošton
5 article NAR
NAR aní
Nara
6 article
V drobném prodejit tanní čisto o sobi z a večerni aa s Vo flialkách na venkově rapní cislo . . . . . 16t večerní . 5t lnserátv plati se hetově napře Předplacení a inšerty přijir kdministrnce v Murinneke ul.. Tam nacházeti sei těš redakce, tiskárna a expediev „Národnich Laistů“. Rukopisy se nevracen-
Murinneke ulice Národnich Laistus
7 article
V Praze, 1. července. Na Balkáně opravdu sahají po „posledním důvodu“. Ale všechny strany cítí, že ještě ne- přišel čas k poslednímu důvodu, že ještě nejsou vyčerpány všechny smírné cesty, a proto všechny strany se snaží svaliti vinu na pro- tivníka. Bulharsko tvrdí, že se brání proti útokům spojenců Srbska a Řecka, a proto pře- kračuje obrannou čáru, Srbsko a Řecko tvrdí. že Bulharsko bez vypovězení zahájilo válku. Vlády balkánské jsou si patrně vědomy, že není správno takhle doprovázeti petrohrad- ské jednání o smír. Položme si otázku: Na čí straně v této válce budou sympathie českého lidu? Sou- díme-li podle mínění obecenstva, sympathie jsou dosti roztříštěny: jedni jsou pro Bulhary. protože smlouva se má zachovávati a protože prý jsou živlem schopným nejlepší organisace, jiní jsou pro Srby, protože jsou povahou sym- pathičtější a protože jim bylo za války často diplomacií, a zvláště naší diplomacií, ublíže- no. Jiní litují Srbů, ale přáli by si, aby Solun dostal se do slovanských, to jest do bulhar- ských rukou, Jestliže naše veřejné mínění nedovedl se ani v balkánské věci sjednotit, zbytečně by ovšem proto obviňovalo novináře, kteří prý celou tu štvanici „pěstují“. Novináři nejsou tím vinni, že musí psáti o tom, co se děje, a že je to horší, mnohem horší, než co by se mělo díti. Úkol novináře za takových okolností je velmi zodpovědný, a ještě zodpovědnější jest úkol českého novináře ve sporu bulharsko- srbském, ve sporu slovanském, jak s bo- lestí jsme nuceni říci, přes to, že obě strany si vyprošují poznámky o slovanské nesvor- nosti.
Bulhar Srba Praha Balkán Bulharsko Srbsko Řecko Soluna
8 article
Jak je těžko v takových poměrech zacho- vati nestrannost, to zkoušíme sami. Tyto dni četli jsme v bulharském listě výtku, že strani- me Srbům, a zároveň v srbském listě srbský důstojník nám vyčítal chlad a bulharofilství Jistě ne z chladného srdce ke slovanské věc vzrůstá naše snaha, abychom byli objektiv- ními pozorovateli a posuzovateli dnes tak ne- příjemného balkánského divadla: rádi bychom. pokud hlas náš není hlasem volajícího na poušti, pokud nezaniká ve vášnivém lomozu válečném, aby byl slyšen na obou stranách. aby bratří, hotovící se k bratrovražednému boji v poslední chvili se vzpamatovali. Ceterum censeo všech našich úvah bylo utvrzení balkánského spolku. hlavně spolku bulharsko-srbského, který by byl zárukou trvalého míru, a proto musil by býti založen na shodě zájmů hospodářských na celní jednotě, na tarifních smlouvách, na jednotných zásadách v poštovnictví, v tele- grafech a telefonech, vůbec na všech pro- středcích dopravních.
Srba spolek bulharskýsrbský
9 article
Proto jsme hned na počátku, když pro- nikly do veřejnosti prvé zprávy o rozšířených teritoriálních požadavcích, propagovaných srbským majorem Vukem Popovičem, varo- vali Srby před nebezpečím pretorián- ství, které zahubilo římskou říši a stejně ted do zkázy uvedlo Turecko, a odsuzovali jsme podobné zševy i u Bulharů. Voják patří do vojny, ale me do politiky. Ale nemohli jsme souhlasiti s úzkoprsým výkladem bulharským. omezujícím se jen na původní smlouvu a ne- uznávajícím všechny další nevymíněné a cenné úsluhy srbské hodnými odměny. Byli bychom ovšem raději viděli, kdyby Srbové byli se do- hodli s Bulhary, ne s Řeky, aby zachránil Solun pro Slovanstvo, kdyby nyní činěné na- bídky s bulharské strany o zabezpečených sle- vách pro dopravu srbského zboží a jiných ho- spodářských výhodách byly zazněly dříve.
Popovič Srba Bulhar Řek Turecko
10 article
A nemohli jsme chváliti Srby, když se do- pouštěli na některých místech ukrutností, jako jsme nemohli za tytéž činy chváliti Bulhary Ale nechtěli jsme také hned uvěřit každé pře- hnané zprávě bulharské o Srbech, poněvadž jsme dobře chápali, že voják za války nejedná s prostým občanem v rukavičkách, a že jsme měli zkušenost z bojů bulharských s Turky, jak německý tisk snažil se zostuditi bulharské vojáky pro ukrutnosti, spáchané prý v Make- donii a Thrakii. Bulbaři jistě si pamatují dra Jaeckla a jak jim byly nepříjemny jeho vý mysly. Pro nás, vzdálené a přece jen vřele za- interesované pozorovatele, bylo to pouče- ním, jak třeba kriticky přijímat poplašné zprá- y. Nesmlčeli jsme také, když z předních kruhů srbských pronikly vášnivé řeči, jako isme neumlčeli, když vážní znalci vytýkalí osobní zaujatost vedení bulharskému. Snažíme se, aby naši čtenáři byli správná informováni o situnci na Balkáně, nevnucu jeme jim svého úsudku, ač si přejeme, aby an nešťastný bratrovražedný spor v nich neutlu- mil slovanských citů a nadějí, ale víme také že ani při nejobjektivnější nestranncsti všen se nelze zavděčiti.
Srba Bulhar Al Turek Jaeckl Balkán
11 article Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci. Srbsko a Bulharsko ve stavu válečném. Z Bělehradu, 30. června. (K. k.) Proslýchá se, že vláda uložila armádnímu velitelství, aby neprodleně provedlo vejenská opatření, nutné následkem útoků Bulharů. Z Bělehradu, 1. července. („N. F. P.“) Ne- očekávaný výpad bulharského vojska na srb- ské posice způsobil v obyvatelstvu mimořád- né rozhořčení. Z okolnosti, že útok rozšířen je téměř na celou frontu, soudí se, že zrbská vláda spatřovati bude v postupu Pulharsk cassus belli a že velitelství armády zmocní. aby učinilo souvisíci s tím válečné opatření Srbzko a Bulhursko jsou tudíž od včerejšíhe rána ve válnčném stavu.
Bulhar Srbsko Bulharsko Bělehrad
12 article
Kdo je zedpověden za výbuch války? Z Bělehradu, 30. června. (K. k.) Bulhar- ský vyslanec odevzdal dnen v poledne srb- ské vládě notu, v níž se protestuje proti áto- ku srbského voiska na bulharské voisko. No směrodatném místé se prohlašuje, že protest. jehož základem jest vzájemná situace, má, jen za účel, aby zodpovědnost za početi války byla svalena na Srbsko. Tento pokus musí však býti se zřetelem na nezvrotnou skutko- vou povahu prohlášen za nezdařený. Z Londýna, 1. července. „Dnily Telegr.“ oznamuje ze Soluna: Je docela zřejma, že Bulhaři v posledních dnech pro- dlužovali jednání, aby ziskal času, za kterého zkoncovali sou- středění svého vojska. V neděli od- poledne prohlásil chef bulharského generál- ního štábu zástupcům novin, že nyní je vše- chno hotovo a v neděli zahájil útok Boj u Zletova byl uspořádán velmi obratně aby se dosáhlo určitých výhod strategických a taktických. Zpravodaj oznamuje také ně- které podrobnosti o posicích armády řecké. Z Bělehradu, 30. června. (K. k.) [Z úřad- ního srbského pramene.] Na bulharskou ver- bální nótu, která byla odevzdána ve 3. hod. odp., odpověděla srbská vláda, že tvrzení bulharské vlády, jakoby srbské a řecké vojsko napadlo u Eleuther a Zletova bulharské vojsko, jestnepravdivo, poněva d
Bulhar Telegr Eleuther Zletov Bělehrad Srbsko Londýn
13 article
jsou nezvratné důkazy o tom, že bulharské vojsko dnes ve 2 hod. 30 minut v noci zahájilo akci a započalo stříleti. Jest tu- díž nemožno, aby srbské a řecké vojsko, jak se tvrdí s bulharské strany, již včera zahájilo nepřátelství. Jest tudíž evidentním, že bul- harské vojsko připravovalo útok již dříve. Nemůže tudíž zodpovědnost za to nijak při- padnoutí srbské vládě a tato odmítá po tá stránce každou obželobu. Že srbská vláda ne podnikla proti poslednímu bulharskému pře padení u bulharské vlády žádných kroků, má důvod v tom, že dřívější zakročení pro přepa- dení u Zletova zůstalo s bulharské strany be- odpovědi. Odpověď srhské vlády byla vyslan- ci Toševu odevzdána večer ve formě verbáln Ze Sofije, 30. června. (K. k.) Oficiosn „Mir“ prohlašuje: Zodpovědnost za nedávné krvavé srážky, které byly patrně vyprovoko- vány srbskou vojenskou ligou po dohodě s řeckým generálním štábem, připadá plněa výbradně řecké a srbské vládě, které svým úskoky, nespolehlivostí a povzbuzováním k vá- lečnému štvaní přivodily nynější stav věcí. Bulharsko učinilo vše, co bylo v jeho silách. by byl mír zachován. Nikdo nemůže na něm žádati, aby ještě déle projevovalo trpělivost. Řecký protest proti bulharskému útoku. Z Athén, 30. června. (K. k.) V kompetení- ních kruzích považuje se útok Bulharů na ře- cké a srbské vejsko za promyšlený. Řecko vláda učínila všechna natná opatření, aby chrániia bezpečnost dobytých území. Nedošl však žádná úřadní zpráva o vypovězení vál- ky Bulharskem. Ministerská rada usnesla se večer, zaslati energický protest do Solije proti opětnému porušení protokolu o chraní- čovací čáře. Veřejné mínění jest krajně roz hořčeno stanoviskem Bulharska.
Zletov Tošev Bulhar Sofijá Mira Bulharsko Atény Řecko
15 article
Bulhaři postupují. Ze Solije, 1. července. Od neděle dochá- zející zprávy o bojích se Srby a Řeky nasvěd- čují, že od pátku trvající srážky nabyly rázu velmi vážného. Silné oddíly vejsk bojují spolu zejména u železniční trati Seres-Drama a u Eleuter. Na řece Zletovu bojuje se už několik dní s rostoucí silou. Nedaleko Udova svedeny v neděli krvavé boje mezi Srby a Bulhary Dle zpráv, jež došly ministerstva války, bul- barské vejsko na celé čáře postupuje. Časo- piny zdejší hlásaji, že lřnti balkánská válk byla zahájena a diplomacie že příchází zase už pozdě, jako obyčejně. Ale tentokráte je prý dobře, že se tak stalo, neboť není prý žádného východíska, než válka. Ze Solije, 1. července. Ve zprávě, za- slané hlavnímu stanu, sděluje se, že bul- harské přední hlídky postupuj na čáře Udaněv-Gevgeli. Spojení ře- ckého a srbského vojska je přerušeno. Bul- harské vojsko opevňuje se v nových posicích. Z Bělehradu, 30. června. (K. k.) Z úřad- ního srbského pramene se sděluje: Zprávy ze Soluna oznamují, že Bulhaři napadl celou čáru, obsazenou Řeky. P útoku na Gevgeli následoval dne úto k na řecké posice směrem k Or- fani-Pravištč. Ústup srbského vojska. Z Bělehradu, 1. července. „Politika“ ozna- muje: Srbské vojsko musilo vykliditi svoje posíce u Městěnice pro přesilu bulharských útočníků. Bulharské vojsko poku- silo se obsaditi defilé vardarské Řekové musili ustoupit. Z Londýna, 1. července. „Daily Tele- graphu“ oznamují z Athén: Je nyní jasno, že
Bulhar Srba Řek Solija Zletov Bělehrad Or Londýn Atény Soluna Daily Tela SereDrama
16 article
začala nová válka, neboť Bulhaří podníkl útok na celé čáře. Oznamuje se, že Řekové musili poblíže Eleuter dáti se na ústup, poně. vadž Bulhaři měli velkou přesílu. Rusko znovu napomíná ke smíru. Z Bělchradu, 1. července. Proslýchá se že ruští vyslanci v Sofiji, Bělehradě a Athé- nách dnešního dne naposledy vážně domluv vládám balkánských států, aby okamžitě přerušily zahájené nepřátelstv a nezanedbaly nic, aby vyjednávání o pokojno rozřešení sporu mohlo býti konáno. Zároveř zástupci Ruska připomenou pozvání zá- stupců balkánských států do Pe- trohradu a budou urgovati termin schůz- ky. Diplomatičtí zástupci Francie budou za- kročení Ruska podporovati. Bulharské vojsko má se omeziti na obranu. Ze Solije, 30. června. (K. k.) Bulharsk telegrafní agentura oznamuje: Bulharském vojsku byl dnes dán přísný rozkaz, aby zasta- vilo operace a odpovídalo náležitými opatře- ními pouze, bude-li napadeno srbským nebo řeckým vojskem. Armády nedají se jíž zadržet Z Paříže, 1. července. Zprávy z Bělehra- du sem došlé líčí stav věcí na Balkáně jako svrchovaně kritický. Noviny soudí, že válkn už je v proudu a že schůze čtyř ministerských předsedů v Potrohradě již konatí se nebude Boje mezi spojenci, jež v posledních dnech byly svedeny, nejsou prý už žádné jenom po- tyčky, nýbrž jeví se jako pravidelná válka. Proto soudí bělehradské a politické kruhy, že nebude již možno, udržeti armády obou stran na uzdě, ani kdyby vlády k tomu vydaly roz- kazy.
Řek Bulhar Rusko Bělchrad Sofija Bělehrad Athé Francie Solija Paříž Bělehr Balkán
17 article
Poprask v Solunu. Z Bělehradu, 1. července. Listy oznamují ze Soluna: Včera odpoledne strhl se poprask když zaznělo ulicemi města, že Bulhaří táhnou k Solunu. Obchodníci zavírali krámy, obyva- telstvo prchalo z města. Později vyšlo na jevo. že pověsti vysvětlují se bojem bulharských řeckých hlídek Bulharská posádka v Solunu vzdala se Řekům. Z Paříže, 30. června. (K. k.) „Agence H- vas“ oznamuje ze Soluna: Oficiální zprávy které dnes v poledne došly řeckého generál- ního štábu, sdělují, že Bulhaři, porušívše úmlu- vy, podnikli s celou bronnou mocí všecbecný útok na celou řeckou frontu, stojící profi bul- harské čáře. Jiné zprávy ujišťují, že Bulhař napadli také srbskou frontu. Poněvadiž v těch- to okolnostech jest plné potvrzení domněnky. že Bulharsko vypovědělo válku a zahájilo jíž nepřátelství, soudí generální štáb, že vším právem může v Solunu tábořící Bulhary pova- žovati za podezřelé a za nepřítele, kteří mo- hou porušiti pořádek ve městě a řecké akci způsobiti rozpaky. Generál Kallaris zaslal tu- díž v 1 hod. 40 min. veliteli bulharského v - ska v Solunu tento přípis: „Solun, 17. (30.) června 1913. Poněvadž bulharská armáda za- hájila nepřátelství proti našemu vojsku, kladu si za čest Vás požádati, abyste během jedné hodiny od přijetí tohoto listu opustil město So- lun. Zbraně Vašeho vojska budou vydány dů- stojníkům k tomu cíli určeným. Důstojníci po- drží své šavle. Zvláštní vlak jest připraven odvézti Vaše vojsko až k našim předním strá- žím a stanou se opatření pro jeho bezpečnost Po vypršení uvedené lhůty budu k svému vel- kému politování nucen vydati rozkaz, aby Vaše vojsko bylo považováno za nepřátelské a také tak s ním naloženo. Přijměte ujištění mě
Řek H vas Bulhar Kallaris Soluna Bělehrad Paříž Bulharsko so Soluna
18 article
zvláštní úcty. Generál Kallaris.“ Když vyprše- la Bulharům daná lhůta, aniž bylo vyhověno výzvě, byl vojenským oddílům dán rozkaz ob- klíčítí ležení Bulharů. Stala se všemožná opa- tření, aby klid nebyl v městě zvláší porušen. Tak byly před několika dny kolem opevnění Bulharů postaveny vojenské oddíly, aby byl znemožněn útěk třeba i jediného vojáka. Před zahájením vojenské akce vydala po- licie rozkaz zastaviti veškerou vozovou do- pravu a zavříti všechny krámy ohrožené čtvrti, aby se předešlo všemu hnutí mezi bul- harským obyvatelstvem Soluna. Z Athén, 30. června. (K. k.) „Agence d'Athenes“ oznamuje: Následkem bulharského útoku bez vypovězení války na celé čáře, vy- zvala řecká vláda bulharské vojsko, nalézající se v Solunu, aby do jedné hodiny vydal zbraně. Z Athén, 30. června. (K. k.) „Agence d'Athenes“ oznamuje ze Soluna: Když uplynu- la lhůta daná bulharskému vojsku ku vydá- ní zbraní a Bulhaři neposlechli, byla zahájena palba, která trvá. Z Athén, 1. července. (K. k.) „Agenc d'Athenes“ oznamuje: Bulharská posádka v Solunu vzdala se řeckým úřadům Pořádek v městě byl opět obnoven. Vojenské události a skupštína. Z Bělehradu, 1. července. Zprávy o zahá- jení nepřátelství způsobily zde ohromné roz- čilení. Považuje se za možné, že vojenskě události zmaří veškeré další za- sedání skupštiny. Zejména debatao srbsko-bulharském sporu stala se bezpřed- mětnou.
Kallaris Bulhar Athenes Atény Soluna Bělehrad Soluna Inc d ' Athene
19 article
Srbští princové do Skoplje. Z Bělehradu, 30. června. (K. k.] Korunní princ Alexandr a princ Jiří vrátili se v noci do Skoplje. Zadržený srbský kurýr. Z Bělehradu, 30. června. (K. k.) (Z úřad- ního srbského pramene.) Srbský kurýr, který včera odjel do Caribrodu, se nevrátil. Jest pravděpodobno, že ho Bulhaři zadrželi a odňa- li mu úřadní poštu. Zastavená doprava na rumunské trati. Z Bukurešti, 1. července. („Fremdenbl.“ Na trati Bukurešť-Predeal je veškera doprava osob a zboží zastavena.
Jiří Bulhar Bělehrad Caribrod Bukurešť Predeal
20 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Hr. Berchtold do Reichenhallu. Z Vídně, 1. července. Salzburský „Volks- blatt“ oznamuje, že hr. Berchtold pojede de lázní Reichenhallu. V srpnu sejde se s mar- kýzem San Giullianím. Proč je Gešov ve Vídni? Z Vídně, 1. července. Dle authentických zpráv se nám potvrzuje, že pobyt bývalého ministra presidenta Gešova ve Vídni sou- visí s léčením nemocných orgánů sluchových. Císař do Išlu. Z Vídně, 1. července. [K. k.) Jeho Veličenstvo císař nastoupil dnes v 7 hod. 35 min. ráno cestu na zámek Wallsee a do lázní Išlu k letnímu po- bytu. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 1. července. (K. k.) „Wiener Zeituny uveřejňuje zákon z 29. června 1913 o dalším vybírání daní a dávek, jakož i hra- žení státních nákladů v době od 1. července do 31. prosince 1913. — „Wienen Zeitung“ oznamuje: Jeho Veličenstvo císař dovolil,
Berchtold jít lázeň Reichenhall Gešův Wallsee Wiener Zeituna Hradec Reichenhall Vídeň Išlu lázeň Išlu Volk Sana Giullianí Wienen Zeitung
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Harasov.
Harasov
22 article
Vábné, čarokrásné údolí kokořínské, kde slav- ný pěvec „Máje“ Karel Hynek Mácha tak rád pro- dléval a jež „Cikány“ svými zvěčnil, jeden z nej- pěknějších a nejtišších koutků krásné vlasti naší stává se každým rokem přístupnějším a turisty hledanějším a jest zajisté hoden, aby širší veřejnost naše byla naň upozornována. V posledních letech bylo dosti štědře na tu romantickou a neobyčejně půvabnou, 16 kilometrů dlouhou krajinu, vzpomenuto. Okres mělnický sám staví tam velkým nákladem silnici, která až za pověstnou tůni novomlýnskou, už je hotova, tak že možno povozem i automobilem za každého počasí až do Harasova pohodlně dojeti. Však ani na ty. kdo rádi užívají krajiny, rádi se zastavují, vše pro- hlížejí a zkoumají, kdo schopní jsou delší chůze, nebylo zapomenuto. Nedávno ještě konali jsme cestu do údoli k tůni a hradu Kokořínu v úpalu slunečním, cestou úvozovou, plnou spádů a hrbo- latin, prachu i žhavého písku a dospěli jsme k cíli upoceni a docela znaveni; dnes kráčíme cestou lí- beznou v příjemném stínu, ovíváni vůní mladistvých stromnů. Jest to stezka Lobkovicova, kterou čilý mělnický klub turistů velkým nákladem předloni pořídil a veřejnosti k užívání odevzdal. Čtyři kilometry dlouhá stezka jde většinou po půdě kníž. Ferd. z Lobkovic, nejvyššího maršálka král.
Karel Hynek Mácha Cikán Lobkovicův Harasov Kokořín Lobkovice
23 article
Českého, jenž s největší ochotou spolku šel vstříc a stezka má tudíž právem jeho jméne. Ona jest jaksi vstupem ke všem těm překvapujícím krásám. které nás v údolí kokořínském očekávají a jež zde ve značné části se objevují. Proto, kdo nutně ne- musí, nechť od stanice lhotecké, kam z Měl- níka i Prahy čtyřikrát denně dojíždí vlak místní dráhy Mělník—Mšeno, nepoužívá povozu, nýbrž jde pěšky. Nebude toho litovatil Vstup na stezku jest na pravé straně kolejí dráhy ve vzdálenosti asi 100 m od stanice Lhotky a vede po překročení lávky, příme do mladého lesa, jenž skýtá příjemný stín a chlad. Skupiny stromů mladistvých jsou tu po celé stezce téměř tak vhodně rozloženy, jakoby byly čekaly na své zvláštní upravení k návštěvě chodců, kteří milují les, stín a klid. Utvořeny tu celé aleje z modřínů smrčků, bělostných bříz, namodralých jasanů poněkud nahrbených červenavých horovic. Nevíte věru, kterým řadám máte dáti přednosti jsou všecky krásné a vábné. Vžude prozařuje sluncea mile je osvětluje. Jediná alej smrčinová činí vý- minku, působíc zvláštním ponurým dojmem. Alej ta vytvořena jest z nízkého, velmi hustého hájku smrkového, tak seřaděného, že slunce paprsky svými těžce tam proniká a to tak nepatrně, že jen tu a tam tenounký proužek světla se objevujea stínem si pohrává. Kráčíme v šeru tak zvláštním. že na nás až sáhá a dech v nás zatajuje. Okem ne- klidným díváme se do hloubí šera, toho téměřs obavou, že snad odtud něco tajuplného vstříc nám vykročí. Temná ta alej smrková brzy však konči a slunce zář a zeleň milá nadobro všechny stín zaháněji. Později, kdy pestrostí květů, smavými lučinami a žárem slunečným jsme nasyceni, také i na tu temnou, tajuplnou alej rádi si vzpomínáme.
Praha Mělník Mšeno Lhotka
24 article
Stezku Lobkovicovu vydatně oživuje potok Pšovka, jenž pod hradem Houskou počíná, celé kokořínské údoli protéká, několik tůní vodou svou napájí, asi 20 mlýnů pohání a pod Mělníkemu šepky do Labe ústi. Zde plyne bystrým tokem, někdy přímo vedle nás, někdy i 10 až 20 metr pod námi. Břehy jeho pokryty jsou bujnou zelení. jako celé okolí stezky a jako vůbec celé údolí ko- kořínské, čímž tak velice a neobyčejně vyniká. Vše tu smícháno: prostá tráva, křoví akátové, roz- kvetlé keře šípkové, mladé dubinky a v značném množství trsy jahodové, z nichž červené plody již na nás vykukují a se usmivají. Z květu objevují se pomněnky, zvonky fialové, kypré kopretiny, prosté kapradiny, pryskyřníky, jitrocel a jiné. Vše v množ- ství neobyčejném, takže silná kořenitá vůně stále nás obklopuje. A nad tím zelením po straně pravé, s výše značné pohlížejí na nás mohutné skály pískovcové tak, jako pohlížely na to své okolí — nyní již ovšem změněné — po statisíce let, neboť „jsou nánosem moře, které v pravěku zalévalo velkou část země české“. Během doby nabyly skály ty útvarů přerozmanitých a zvláštních. Některé z nich vypinají se nám přes hlavu a hrozí roz- drcením, jiné sedí na základně zcela úzké, nepa- trné, leží na svahu a nahýbají se, jakoby každou chvíli dolů měly se rozjeti. Jak dlouho již tak stojí a kdy se dají do pohybu? Některé nechávají mezi sebou úzkou rovnou cestu, podobnou „Myši díře“ ve skalách turnovských, jiné tvoří stupínky. které vedou až na vrchol stráně. A jak podivné a rozmanité vytvařují se tu zje- vyl Tu obrovský lev ke skoku připravený, tam pes. nějaké zvíře předpotopní s ohromnou tla- meu, pevaé hrady se střínami, hroby i katafalky. stěny plné voštin a tabule ohromné tajemným
Lobkovicův Pšovka Houska Labe
25 article
písmem pokryté, jež pokoušíme se marně rozlu- štiti. Jsme ve stálém překvapení a odcházíme z míst těch, s jakýmiž později stále se potkáváme jen krokem pomalým. Nadchnuti obdivem všech těch krás, libeznou vůní lesa a zpěvem ztajeného ptactva, přicházíme po půlhodinné chůzí k mlýnu štampašské- mu, kdež kdysi dlívali páni ze Štampachu a kde nyní kolo mlýnské vesele se otáčí. Sem tak rád a snad každoročně putoval časně zesnulý malíř snílek Miloš Jiránek, rodák podřipský. Vzpo- mínáme na něho, jdouce dlouho otevřenou jasa- novou alejí, za kterouž pak v brzku objevuje e mlýn kroužecký, jenž znenáhla snad promění s v útulnu rodin stále k vůli klidu, odpočinku nádherné přírodě sem tíhnoucích. Jak se proslý- chá, zakoupil již za tím účelem nynější majitel Kroužku, sousedící s mlýnem stráně, jež zdají se být ke stavbě vil jako stvořeny. Asi 5 minut od Kroužku vyhlédl si u Rokle Cikánské starosta města Mělníka a předseda mělnických turistů JUDr. Valina místo k útulku celé rodiny své v době letní. Nemůže být věru koutku příjemnějšího.
Jiránek Rokl JUDr Valina Štampach Mělník
26 article
Přímo od vily starostovy, kde jsme již váb- nou stezku Lobkovicovu opustili, táhne se velká skupina skal k sobě téměř připoutaných, které ja- ko obrovská stráž rytířů v plné zbroji i s přilbami stojí podél nové sileice, jež vede k cíli naši pouti k bodu, který věru stojí za to, aby byl střežen Přicházíme k nejkrásnějšímu i nejvzácnějšímu zje- vu kokořínského údolí, před nímž v obdívu a na- dšení zůstáváme státi — k čarovné tůni no- vomlýnskě. Obrovská ta tůň, zaujímající plochu 7 hektarů připomíná půvabem svým poněkud Černé Jezero. ten drahokam v lesy šumavské vsazený a nesmr- ně je zdobící. Jezero novomlýnské nemá sice tak mobutnou stěnu jaká se nad Černým Jezerem vy- píná; za to však stěna jeho neni tak pustá, jsoue plna šťávy, plna zeleně, stromů jehličnatých i lisv- natých, plna skvoucího šatu, kterým se zde v lůni své shlíží. Tůň novomlýnská vábí a poutá nás k sobě ne- výslovně; vždyť je tak krásná za každého počas i času. Krásná je, když klidná hebká její hladina pije žárné paprsky sluneční i tenkráte, kdy vítr ji zdouvá, rozčeřuje a břehy její pěnou postřikuje. Je krásná za tichého večera, kdy vše kolem dříme a ona sama tíše usíná. Překrásná za slunce vý- chodu po noci chladné, kdy pokryla jest závojem z tenounkých nitek páry utkaným, čekajíc na pří- chod slunce, jež mlžinu tu přemůže, rozptýlí maehdy pezvedne cele jako oponu.
Lobkovicův kokořínský údolí
27 article
Oživena je také. Nad povrchem krouží velci rackové, kteří v údolí jsou domovem, ve vodě kou- pají se čile hosté zde dlíci i s vůkolními sousedy a dole táhnou v řadách spojených tisícové malých rybiček, jež možno z břehů pozorovati. Jen lodiček, jež by nás na druhou stranu tůně převezly, dosud tu není. Naproti této tůni směrem k silnici stojí mo- hutné skály, nad nimiž vypinají se vysoké lesy, jež obojí u velikém rozsahu jsou majetkem knížete Bedř. z Lobkovic, pána kokořínského. Pod skala- mi těmi přímo proti tůni a v nejmožnější její blízkosti vystavěn majitelem nákladem 120.000 K krásný, vším možným vypravený hotel, jenž po- dobá se svým vzhledem útulnému zámečku. Stav- ba hotelu jest zajisté největší událostí pro celé kokořínské údolí z posledních let. Konečně máme tu větší pěkné, pohodlné, čisté, zdravé útočiště které dosud těžce bylo postrádáno. Hotel, jemuž dle starého, na protější skále plných ruinách se nalézajícího hradu dávnodobé- ho bylo dáno jméno „Harasov“, jest moderní dvouposchoďová stavba, 53 metrů dlouhá a 15 m hluboká. V dolejší části, k níž vedou z obou stran vkusné schody, vstupujeme nejdříve na 2 dlouhé verandy o 12 stolech, kde za teplých dnů i večerů rádo se odpočívá. Uvnitř nalézá se velmi pro- stranný, vzdušný a jasný „Máchův sál“, vkusnou soškou básnskovou zdobený a opatřený pianimem.
Bedř Máchův Lobkovice Harasov
28 article
Vedle pak také prostranná čítárna, kde v příjem- ném stínu noviny i knihy se přečítají. V hotelu je 15 pěkných, prostranných pokojů se vším po- hodlím pro rodiny i pro jednotlivce, z nichž 9 má velké balkony k tůni čelící. Všude vzorná čistota. pořádek i obsluha. V hotelu jest pro hosty též zvláštní koupelna. Dům začíná se již obživovati. Mnohé rodiny pražské dílem již sem zavítaly, dílem pak zamlu- vily si pokoje na nejbližší měsíce, tak že v brzku tu bude čilý život. Však je zde pobyt velmi milý a na všechny strany rozkošná vyhlídka. Tůň sama jakož i protější lepá stráň náleží ale dosud jinému majiteli. Obé, ta tichá, hluboká, tajemná tůň, i ta šťavnatá, libezná stráň, toužebně pohlížejí k Hara- sovu, i budou zajisté brzy k němu navždy při- poutány. Mladý, přírody milovný nynější pán Ha- rasova dovede je zajisté v brzku sloučiti. Jak jsme již pověděli, jest pobyt na Haraso- vě neobyčejně příjemný a skýtá samo jeho nejbližš okoli hostům po mnoho dnů vděčné partie k ná- vštěvě. Leč kokořínské údolí, které ve všech svých částech je nejvýš romantické a rozkošné, peskytu- je lahodu i půvab pro několik měsíců. Z Harasova. co středu, možno konati vděčné výlety polo-i celodenní, tak jmenovitě do Skalního Města, na hrad Kokořín, do Hradska, Romanova, zámku Housky, Mšena, Mělníka, Liběchova a přemnohých míst jiných. V tom směru postrádáme v hotelu posud malou mapu, kde by výletní místa i jich vzdálencsti byly vyznačeny. Snad zde turistický klub vhodně zakročí.
Houska Haro Harasov Kokořín Hradsko Romanův Mšeno Mělník Liběchov
29 article
Vše jinak činí na Harasově a v kokoříňském údolí vůbec pobyt tak milý, že mu jinde není hned rovno a proto netřeba nám jezditi do Hřenska, v je- hož blízkosti podobné sice skály, ale daleko ne tak vábné, za drahý peníz se ukazují, netřeba jezditi do cizí Žandavy, ba ani do proslulých skal adršpaš- ských, které svou mohutností skály kokořínské sice překonávají, ale jsou na malé ploše stlačeny, takže činí dojem stísněný a velmi unavující. Kdo sem jed- nou zavítá, touží přijíti zase; vždyť je zde tak klid- no, milo a zdrávo. Velmi neradi opouštíme ten raj- ský kraj, kde jsme několik osvěžujících dní zažilí. nesouce v duši stesk i touhu, nevýslovnou touhu po něm. Slova, jež nalezli jsme pod soškou básníkovou v Harasově, jím samým pověděná, z duše byla nám mluvena: Tichá krajino jak často vábila mne samota tvá ve stíny své. aby pobouřenému srdci poklid se navrátil.
Harasov Hřensko
30 article
Není tedy kokořínské údolí jen pro ty šťastné. kteří vodí se tu ruku v ruce po stezkách v tich samotě, šeptajíce si slova oddanosti a vroucí lásky. ale více, mnohem více pro ty, kteří toho nutně po- třebují, naby pobouřenému srdci poklid se navrá- tíl“. A proto vy, kde toužite po uklidnění roze- chvělých nervů, po samotě a blaživém klidu, kdo dospěli jste v životě svém k trpkému, drtivému zklamání a citíte se opuštěnými nebo stísněnými- jděte s důvěrou do tčch tichých, skrytých, vůní lí- beznou vás vítajících míst a poznáte, že příroda je plna lásky a že je hadna, abyste se k ní utíkali a ji se svěřovali. Doba naše vypršela i musíme konečně vzácný svůj útulek v Harasově opustiti. Odcházíme, těžce se loučíce. Tu na prahu zastaví nás ještě nynější držitel hotelu Miloslav Dvořák, jemuž jsme za krátko jako dávnému příteli přivykli a podává nám na rozloučenou kytici, uvitou z prostinkých květů, na stráních kokořínských žijících, s přáním šťastné cesty a s prosbou, abychom nezapomněli. Ach ni- koli, na pobyt v kokořínském údolí a jmenovitě v Harasově se nezapomínál
Dvořák Harasov kokořínský údolí