1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v úterý 1. července 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předpláci sea
V Praze v administraci:
na měste.
na čtvrt leta . . . . 8 K — h
s dvoji donáškon
na měsle.
na čtvrt leta . . . . 7 K ezh
na měsi Ve flišlkácho
2 K SD
Pošton.
na měsiu,
na čtvrt ieta . . . K oo
dvojí zásilkou
na měsle
na vrt ista. . : K 0
Praha
SD Pošton
5
article
NAR
NAR
aní
Nara
6
article
V drobném prodejit
tanní čisto o sobi
z a
večerni
aa s
Vo flialkách na venkově
rapní cislo . . . . . 16t
večerní
. 5t
lnserátv
plati se hetově napře
Předplacení a inšerty přijir
kdministrnce v Murinneke ul..
Tam nacházeti sei těš
redakce, tiskárna a expediev
„Národnich Laistů“.
Rukopisy se nevracen-
Murinneke ulice
Národnich Laistus
7
article
V Praze, 1. července.
Na Balkáně opravdu sahají po „posledním
důvodu“. Ale všechny strany cítí, že ještě ne-
přišel čas k poslednímu důvodu, že ještě nejsou
vyčerpány všechny smírné cesty, a proto
všechny strany se snaží svaliti vinu na pro-
tivníka. Bulharsko tvrdí, že se brání proti
útokům spojenců Srbska a Řecka, a proto pře-
kračuje obrannou čáru, Srbsko a Řecko tvrdí.
že Bulharsko bez vypovězení zahájilo válku.
Vlády balkánské jsou si patrně vědomy, že
není správno takhle doprovázeti petrohrad-
ské jednání o smír.
Položme si otázku: Na čí straně v této
válce budou sympathie českého lidu? Sou-
díme-li podle mínění obecenstva, sympathie
jsou dosti roztříštěny: jedni jsou pro Bulhary.
protože smlouva se má zachovávati a protože
prý jsou živlem schopným nejlepší organisace,
jiní jsou pro Srby, protože jsou povahou sym-
pathičtější a protože jim bylo za války často
diplomacií, a zvláště naší diplomacií, ublíže-
no. Jiní litují Srbů, ale přáli by si, aby Solun
dostal se do slovanských, to jest do bulhar-
ských rukou,
Jestliže naše veřejné mínění nedovedl
se ani v balkánské věci sjednotit, zbytečně by
ovšem proto obviňovalo novináře, kteří prý
celou tu štvanici „pěstují“. Novináři nejsou
tím vinni, že musí psáti o tom, co se děje, a že
je to horší, mnohem horší, než co by se mělo
díti. Úkol novináře za takových okolností je
velmi zodpovědný, a ještě zodpovědnější jest
úkol českého novináře ve sporu bulharsko-
srbském, ve sporu slovanském, jak s bo-
lestí jsme nuceni říci, přes to, že obě strany
si vyprošují poznámky o slovanské nesvor-
nosti.
Bulhar
Srba
Praha
Balkán
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Soluna
8
article
Jak je těžko v takových poměrech zacho-
vati nestrannost, to zkoušíme sami. Tyto dni
četli jsme v bulharském listě výtku, že strani-
me Srbům, a zároveň v srbském listě srbský
důstojník nám vyčítal chlad a bulharofilství
Jistě ne z chladného srdce ke slovanské věc
vzrůstá naše snaha, abychom byli objektiv-
ními pozorovateli a posuzovateli dnes tak ne-
příjemného balkánského divadla: rádi bychom.
pokud hlas náš není hlasem volajícího na
poušti, pokud nezaniká ve vášnivém lomozu
válečném, aby byl slyšen na obou stranách.
aby bratří, hotovící se k bratrovražednému
boji v poslední chvili se vzpamatovali.
Ceterum censeo všech našich úvah
bylo utvrzení balkánského spolku.
hlavně spolku bulharsko-srbského, který by
byl zárukou trvalého míru, a proto musil by
býti založen na shodě zájmů hospodářských
na celní jednotě, na tarifních smlouvách, na
jednotných zásadách v poštovnictví, v tele-
grafech a telefonech, vůbec na všech pro-
středcích dopravních.
Srba
spolek bulharskýsrbský
9
article
Proto jsme hned na počátku, když pro-
nikly do veřejnosti prvé zprávy o rozšířených
teritoriálních požadavcích, propagovaných
srbským majorem Vukem Popovičem, varo-
vali Srby před nebezpečím pretorián-
ství, které zahubilo římskou říši a stejně ted
do zkázy uvedlo Turecko, a odsuzovali jsme
podobné zševy i u Bulharů. Voják patří do
vojny, ale me do politiky. Ale nemohli jsme
souhlasiti s úzkoprsým výkladem bulharským.
omezujícím se jen na původní smlouvu a ne-
uznávajícím všechny další nevymíněné a cenné
úsluhy srbské hodnými odměny. Byli bychom
ovšem raději viděli, kdyby Srbové byli se do-
hodli s Bulhary, ne s Řeky, aby zachránil
Solun pro Slovanstvo, kdyby nyní činěné na-
bídky s bulharské strany o zabezpečených sle-
vách pro dopravu srbského zboží a jiných ho-
spodářských výhodách byly zazněly dříve.
Popovič
Srba
Bulhar
Řek
Turecko
10
article
A nemohli jsme chváliti Srby, když se do-
pouštěli na některých místech ukrutností, jako
jsme nemohli za tytéž činy chváliti Bulhary
Ale nechtěli jsme také hned uvěřit každé pře-
hnané zprávě bulharské o Srbech, poněvadž
jsme dobře chápali, že voják za války nejedná
s prostým občanem v rukavičkách, a že jsme
měli zkušenost z bojů bulharských s Turky,
jak německý tisk snažil se zostuditi bulharské
vojáky pro ukrutnosti, spáchané prý v Make-
donii a Thrakii. Bulbaři jistě si pamatují dra
Jaeckla a jak jim byly nepříjemny jeho vý
mysly. Pro nás, vzdálené a přece jen vřele za-
interesované pozorovatele, bylo to pouče-
ním, jak třeba kriticky přijímat poplašné zprá-
y. Nesmlčeli jsme také, když z předních
kruhů srbských pronikly vášnivé řeči, jako
isme neumlčeli, když vážní znalci vytýkalí
osobní zaujatost vedení bulharskému.
Snažíme se, aby naši čtenáři byli správná
informováni o situnci na Balkáně, nevnucu
jeme jim svého úsudku, ač si přejeme, aby an
nešťastný bratrovražedný spor v nich neutlu-
mil slovanských citů a nadějí, ale víme také
že ani při nejobjektivnější nestranncsti všen
se nelze zavděčiti.
Srba
Bulhar
Al
Turek
Jaeckl
Balkán
11
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
Srbsko a Bulharsko ve stavu válečném.
Z Bělehradu, 30. června. (K. k.) Proslýchá
se, že vláda uložila armádnímu velitelství, aby
neprodleně provedlo vejenská opatření, nutné
následkem útoků Bulharů.
Z Bělehradu, 1. července. („N. F. P.“) Ne-
očekávaný výpad bulharského vojska na srb-
ské posice způsobil v obyvatelstvu mimořád-
né rozhořčení. Z okolnosti, že útok rozšířen
je téměř na celou frontu, soudí se, že zrbská
vláda spatřovati bude v postupu Pulharsk
cassus belli a že velitelství armády zmocní.
aby učinilo souvisíci s tím válečné opatření
Srbzko a Bulhursko jsou tudíž od včerejšíhe
rána ve válnčném stavu.
Bulhar
Srbsko
Bulharsko
Bělehrad
12
article
Kdo je zedpověden za výbuch války?
Z Bělehradu, 30. června. (K. k.) Bulhar-
ský vyslanec odevzdal dnen v poledne srb-
ské vládě notu, v níž se protestuje proti áto-
ku srbského voiska na bulharské voisko. No
směrodatném místé se prohlašuje, že protest.
jehož základem jest vzájemná situace, má, jen
za účel, aby zodpovědnost za početi války
byla svalena na Srbsko. Tento pokus musí
však býti se zřetelem na nezvrotnou skutko-
vou povahu prohlášen za nezdařený.
Z Londýna, 1. července. „Dnily Telegr.“
oznamuje ze Soluna: Je docela zřejma, že
Bulhaři v posledních dnech pro-
dlužovali jednání, aby ziskal
času, za kterého zkoncovali sou-
středění svého vojska. V neděli od-
poledne prohlásil chef bulharského generál-
ního štábu zástupcům novin, že nyní je vše-
chno hotovo a v neděli zahájil útok
Boj u Zletova byl uspořádán velmi obratně
aby se dosáhlo určitých výhod strategických
a taktických. Zpravodaj oznamuje také ně-
které podrobnosti o posicích armády řecké.
Z Bělehradu, 30. června. (K. k.) [Z úřad-
ního srbského pramene.] Na bulharskou ver-
bální nótu, která byla odevzdána ve 3. hod.
odp., odpověděla srbská vláda, že
tvrzení bulharské vlády, jakoby
srbské a řecké vojsko napadlo u
Eleuther a Zletova bulharské
vojsko, jestnepravdivo, poněva d
Bulhar
Telegr
Eleuther
Zletov
Bělehrad
Srbsko
Londýn
13
article
jsou nezvratné důkazy o tom, že
bulharské vojsko dnes ve 2 hod. 30 minut v
noci zahájilo akci a započalo stříleti. Jest tu-
díž nemožno, aby srbské a řecké vojsko, jak
se tvrdí s bulharské strany, již včera zahájilo
nepřátelství. Jest tudíž evidentním, že bul-
harské vojsko připravovalo útok již dříve.
Nemůže tudíž zodpovědnost za to nijak při-
padnoutí srbské vládě a tato odmítá po tá
stránce každou obželobu. Že srbská vláda ne
podnikla proti poslednímu bulharskému pře
padení u bulharské vlády žádných kroků, má
důvod v tom, že dřívější zakročení pro přepa-
dení u Zletova zůstalo s bulharské strany be-
odpovědi. Odpověď srhské vlády byla vyslan-
ci Toševu odevzdána večer ve formě verbáln
Ze Sofije, 30. června. (K. k.) Oficiosn
„Mir“ prohlašuje: Zodpovědnost za nedávné
krvavé srážky, které byly patrně vyprovoko-
vány srbskou vojenskou ligou po dohodě
s řeckým generálním štábem, připadá plněa
výbradně řecké a srbské vládě, které svým
úskoky, nespolehlivostí a povzbuzováním k vá-
lečnému štvaní přivodily nynější stav věcí.
Bulharsko učinilo vše, co bylo v jeho silách.
by byl mír zachován. Nikdo nemůže na něm
žádati, aby ještě déle projevovalo trpělivost.
Řecký protest proti bulharskému útoku.
Z Athén, 30. června. (K. k.) V kompetení-
ních kruzích považuje se útok Bulharů na ře-
cké a srbské vejsko za promyšlený. Řecko
vláda učínila všechna natná opatření, aby
chrániia bezpečnost dobytých území. Nedošl
však žádná úřadní zpráva o vypovězení vál-
ky Bulharskem. Ministerská rada usnesla se
večer, zaslati energický protest do Solije
proti opětnému porušení protokolu o chraní-
čovací čáře. Veřejné mínění jest krajně roz
hořčeno stanoviskem Bulharska.
Zletov
Tošev
Bulhar
Sofijá
Mira
Bulharsko
Atény
Řecko
15
article
Bulhaři postupují.
Ze Solije, 1. července. Od neděle dochá-
zející zprávy o bojích se Srby a Řeky nasvěd-
čují, že od pátku trvající srážky nabyly rázu
velmi vážného. Silné oddíly vejsk bojují spolu
zejména u železniční trati Seres-Drama a u
Eleuter. Na řece Zletovu bojuje se už několik
dní s rostoucí silou. Nedaleko Udova svedeny
v neděli krvavé boje mezi Srby a Bulhary
Dle zpráv, jež došly ministerstva války, bul-
barské vejsko na celé čáře postupuje. Časo-
piny zdejší hlásaji, že lřnti balkánská válk
byla zahájena a diplomacie že příchází zase
už pozdě, jako obyčejně. Ale tentokráte je
prý dobře, že se tak stalo, neboť není prý
žádného východíska, než válka.
Ze Solije, 1. července. Ve zprávě, za-
slané hlavnímu stanu, sděluje se, že bul-
harské přední hlídky postupuj
na čáře Udaněv-Gevgeli. Spojení ře-
ckého a srbského vojska je přerušeno. Bul-
harské vojsko opevňuje se v nových posicích.
Z Bělehradu, 30. června. (K. k.) Z úřad-
ního srbského pramene se sděluje: Zprávy ze
Soluna oznamují, že Bulhaři napadl
celou čáru, obsazenou Řeky. P
útoku na Gevgeli následoval dne
úto k na řecké posice směrem k Or-
fani-Pravištč.
Ústup srbského vojska.
Z Bělehradu, 1. července. „Politika“ ozna-
muje: Srbské vojsko musilo vykliditi svoje
posíce u Městěnice pro přesilu bulharských
útočníků. Bulharské vojsko poku-
silo se obsaditi defilé vardarské
Řekové musili ustoupit.
Z Londýna, 1. července. „Daily Tele-
graphu“ oznamují z Athén: Je nyní jasno, že
Bulhar
Srba
Řek
Solija
Zletov
Bělehrad
Or
Londýn
Atény
Soluna
Daily Tela
SereDrama
16
article
začala nová válka, neboť Bulhaří podníkl
útok na celé čáře. Oznamuje se, že Řekové
musili poblíže Eleuter dáti se na ústup, poně.
vadž Bulhaři měli velkou přesílu.
Rusko znovu napomíná ke smíru.
Z Bělchradu, 1. července. Proslýchá se
že ruští vyslanci v Sofiji, Bělehradě a Athé-
nách dnešního dne naposledy vážně domluv
vládám balkánských států, aby okamžitě
přerušily zahájené nepřátelstv
a nezanedbaly nic, aby vyjednávání o pokojno
rozřešení sporu mohlo býti konáno. Zároveř
zástupci Ruska připomenou pozvání zá-
stupců balkánských států do Pe-
trohradu a budou urgovati termin schůz-
ky. Diplomatičtí zástupci Francie budou za-
kročení Ruska podporovati.
Bulharské vojsko má se omeziti na obranu.
Ze Solije, 30. června. (K. k.) Bulharsk
telegrafní agentura oznamuje: Bulharském
vojsku byl dnes dán přísný rozkaz, aby zasta-
vilo operace a odpovídalo náležitými opatře-
ními pouze, bude-li napadeno srbským nebo
řeckým vojskem.
Armády nedají se jíž zadržet
Z Paříže, 1. července. Zprávy z Bělehra-
du sem došlé líčí stav věcí na Balkáně jako
svrchovaně kritický. Noviny soudí, že válkn
už je v proudu a že schůze čtyř ministerských
předsedů v Potrohradě již konatí se nebude
Boje mezi spojenci, jež v posledních dnech
byly svedeny, nejsou prý už žádné jenom po-
tyčky, nýbrž jeví se jako pravidelná válka.
Proto soudí bělehradské a politické kruhy, že
nebude již možno, udržeti armády obou stran
na uzdě, ani kdyby vlády k tomu vydaly roz-
kazy.
Řek
Bulhar
Rusko
Bělchrad
Sofija
Bělehrad
Athé
Francie
Solija
Paříž
Bělehr
Balkán
17
article
Poprask v Solunu.
Z Bělehradu, 1. července. Listy oznamují
ze Soluna: Včera odpoledne strhl se poprask
když zaznělo ulicemi města, že Bulhaří táhnou
k Solunu. Obchodníci zavírali krámy, obyva-
telstvo prchalo z města. Později vyšlo na jevo.
že pověsti vysvětlují se bojem bulharských
řeckých hlídek
Bulharská posádka v Solunu vzdala se
Řekům.
Z Paříže, 30. června. (K. k.) „Agence H-
vas“ oznamuje ze Soluna: Oficiální zprávy
které dnes v poledne došly řeckého generál-
ního štábu, sdělují, že Bulhaři, porušívše úmlu-
vy, podnikli s celou bronnou mocí všecbecný
útok na celou řeckou frontu, stojící profi bul-
harské čáře. Jiné zprávy ujišťují, že Bulhař
napadli také srbskou frontu. Poněvadiž v těch-
to okolnostech jest plné potvrzení domněnky.
že Bulharsko vypovědělo válku a zahájilo jíž
nepřátelství, soudí generální štáb, že vším
právem může v Solunu tábořící Bulhary pova-
žovati za podezřelé a za nepřítele, kteří mo-
hou porušiti pořádek ve městě a řecké akci
způsobiti rozpaky. Generál Kallaris zaslal tu-
díž v 1 hod. 40 min. veliteli bulharského v -
ska v Solunu tento přípis: „Solun, 17. (30.)
června 1913. Poněvadž bulharská armáda za-
hájila nepřátelství proti našemu vojsku, kladu
si za čest Vás požádati, abyste během jedné
hodiny od přijetí tohoto listu opustil město So-
lun. Zbraně Vašeho vojska budou vydány dů-
stojníkům k tomu cíli určeným. Důstojníci po-
drží své šavle. Zvláštní vlak jest připraven
odvézti Vaše vojsko až k našim předním strá-
žím a stanou se opatření pro jeho bezpečnost
Po vypršení uvedené lhůty budu k svému vel-
kému politování nucen vydati rozkaz, aby Vaše
vojsko bylo považováno za nepřátelské a také
tak s ním naloženo. Přijměte ujištění mě
Řek
H vas
Bulhar
Kallaris
Soluna
Bělehrad
Paříž
Bulharsko
so
Soluna
18
article
zvláštní úcty. Generál Kallaris.“ Když vyprše-
la Bulharům daná lhůta, aniž bylo vyhověno
výzvě, byl vojenským oddílům dán rozkaz ob-
klíčítí ležení Bulharů. Stala se všemožná opa-
tření, aby klid nebyl v městě zvláší porušen.
Tak byly před několika dny kolem opevnění
Bulharů postaveny vojenské oddíly, aby byl
znemožněn útěk třeba i jediného vojáka.
Před zahájením vojenské akce vydala po-
licie rozkaz zastaviti veškerou vozovou do-
pravu a zavříti všechny krámy ohrožené
čtvrti, aby se předešlo všemu hnutí mezi bul-
harským obyvatelstvem Soluna.
Z Athén, 30. června. (K. k.) „Agence
d'Athenes“ oznamuje: Následkem bulharského
útoku bez vypovězení války na celé čáře, vy-
zvala řecká vláda bulharské vojsko, nalézající
se v Solunu, aby do jedné hodiny vydal
zbraně.
Z Athén, 30. června. (K. k.) „Agence
d'Athenes“ oznamuje ze Soluna: Když uplynu-
la lhůta daná bulharskému vojsku ku vydá-
ní zbraní a Bulhaři neposlechli, byla zahájena
palba, která trvá.
Z Athén, 1. července. (K. k.) „Agenc
d'Athenes“ oznamuje: Bulharská posádka
v Solunu vzdala se řeckým úřadům Pořádek
v městě byl opět obnoven.
Vojenské události a skupštína.
Z Bělehradu, 1. července. Zprávy o zahá-
jení nepřátelství způsobily zde ohromné roz-
čilení. Považuje se za možné, že vojenskě
události zmaří veškeré další za-
sedání skupštiny. Zejména debatao
srbsko-bulharském sporu stala se bezpřed-
mětnou.
Kallaris
Bulhar
Athenes
Atény
Soluna
Bělehrad
Soluna
Inc d ' Athene
19
article
Srbští princové do Skoplje.
Z Bělehradu, 30. června. (K. k.] Korunní
princ Alexandr a princ Jiří vrátili se v noci
do Skoplje.
Zadržený srbský kurýr.
Z Bělehradu, 30. června. (K. k.) (Z úřad-
ního srbského pramene.) Srbský kurýr, který
včera odjel do Caribrodu, se nevrátil. Jest
pravděpodobno, že ho Bulhaři zadrželi a odňa-
li mu úřadní poštu.
Zastavená doprava na rumunské trati.
Z Bukurešti, 1. července. („Fremdenbl.“
Na trati Bukurešť-Predeal je veškera doprava
osob a zboží zastavena.
Jiří
Bulhar
Bělehrad
Caribrod
Bukurešť
Predeal
20
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Hr. Berchtold do Reichenhallu.
Z Vídně, 1. července. Salzburský „Volks-
blatt“ oznamuje, že hr. Berchtold pojede de
lázní Reichenhallu. V srpnu sejde se s mar-
kýzem San Giullianím.
Proč je Gešov ve Vídni?
Z Vídně, 1. července. Dle authentických
zpráv se nám potvrzuje, že pobyt bývalého
ministra presidenta Gešova ve Vídni sou-
visí s léčením nemocných orgánů sluchových.
Císař do Išlu.
Z Vídně, 1. července. [K. k.) Jeho Veličenstvo
císař nastoupil dnes v 7 hod. 35 min. ráno cestu
na zámek Wallsee a do lázní Išlu k letnímu po-
bytu.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 1. července. (K. k.) „Wiener Zeituny
uveřejňuje zákon z 29. června 1913 o dalším
vybírání daní a dávek, jakož i hra-
žení státních nákladů v době od 1.
července do 31. prosince 1913. — „Wienen
Zeitung“ oznamuje: Jeho Veličenstvo císař dovolil,
Berchtold
jít lázeň Reichenhall
Gešův
Wallsee
Wiener Zeituna
Hradec
Reichenhall
Vídeň
Išlu
lázeň Išlu
Volk
Sana Giullianí
Wienen Zeitung
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Harasov.
Harasov
22
article
Vábné, čarokrásné údolí kokořínské, kde slav-
ný pěvec „Máje“ Karel Hynek Mácha tak rád pro-
dléval a jež „Cikány“ svými zvěčnil, jeden z nej-
pěknějších a nejtišších koutků krásné vlasti naší
stává se každým rokem přístupnějším a turisty
hledanějším a jest zajisté hoden, aby širší veřejnost
naše byla naň upozornována.
V posledních letech bylo dosti štědře na tu
romantickou a neobyčejně půvabnou, 16 kilometrů
dlouhou krajinu, vzpomenuto. Okres mělnický sám
staví tam velkým nákladem silnici, která až za
pověstnou tůni novomlýnskou, už je hotova, tak že
možno povozem i automobilem za každého počasí
až do Harasova pohodlně dojeti. Však ani na ty.
kdo rádi užívají krajiny, rádi se zastavují, vše pro-
hlížejí a zkoumají, kdo schopní jsou delší chůze,
nebylo zapomenuto. Nedávno ještě konali jsme
cestu do údoli k tůni a hradu Kokořínu v úpalu
slunečním, cestou úvozovou, plnou spádů a hrbo-
latin, prachu i žhavého písku a dospěli jsme k cíli
upoceni a docela znaveni; dnes kráčíme cestou lí-
beznou v příjemném stínu, ovíváni vůní mladistvých
stromnů.
Jest to stezka Lobkovicova, kterou
čilý mělnický klub turistů velkým nákladem
předloni pořídil a veřejnosti k užívání odevzdal.
Čtyři kilometry dlouhá stezka jde většinou po půdě
kníž. Ferd. z Lobkovic, nejvyššího maršálka král.
Karel
Hynek
Mácha
Cikán
Lobkovicův
Harasov
Kokořín
Lobkovice
23
article
Českého, jenž s největší ochotou spolku šel vstříc
a stezka má tudíž právem jeho jméne. Ona jest
jaksi vstupem ke všem těm překvapujícím krásám.
které nás v údolí kokořínském očekávají a jež zde
ve značné části se objevují. Proto, kdo nutně ne-
musí, nechť od stanice lhotecké, kam z Měl-
níka i Prahy čtyřikrát denně dojíždí vlak místní
dráhy Mělník—Mšeno, nepoužívá povozu, nýbrž
jde pěšky. Nebude toho litovatil
Vstup na stezku jest na pravé straně kolejí
dráhy ve vzdálenosti asi 100 m od stanice Lhotky a
vede po překročení lávky, příme do mladého lesa,
jenž skýtá příjemný stín a chlad. Skupiny stromů
mladistvých jsou tu po celé stezce téměř tak
vhodně rozloženy, jakoby byly čekaly na své
zvláštní upravení k návštěvě chodců, kteří milují
les, stín a klid. Utvořeny tu celé aleje z modřínů
smrčků, bělostných bříz, namodralých jasanů
poněkud nahrbených červenavých horovic. Nevíte
věru, kterým řadám máte dáti přednosti jsou
všecky krásné a vábné. Vžude prozařuje sluncea
mile je osvětluje. Jediná alej smrčinová činí vý-
minku, působíc zvláštním ponurým dojmem. Alej
ta vytvořena jest z nízkého, velmi hustého hájku
smrkového, tak seřaděného, že slunce paprsky
svými těžce tam proniká a to tak nepatrně, že jen
tu a tam tenounký proužek světla se objevujea
stínem si pohrává. Kráčíme v šeru tak zvláštním.
že na nás až sáhá a dech v nás zatajuje. Okem ne-
klidným díváme se do hloubí šera, toho téměřs
obavou, že snad odtud něco tajuplného vstříc nám
vykročí. Temná ta alej smrková brzy však konči
a slunce zář a zeleň milá nadobro všechny stín
zaháněji. Později, kdy pestrostí květů, smavými
lučinami a žárem slunečným jsme nasyceni, také
i na tu temnou, tajuplnou alej rádi si vzpomínáme.
Praha
Mělník
Mšeno
Lhotka
24
article
Stezku Lobkovicovu vydatně oživuje potok
Pšovka, jenž pod hradem Houskou počíná, celé
kokořínské údoli protéká, několik tůní vodou svou
napájí, asi 20 mlýnů pohání a pod Mělníkemu
šepky do Labe ústi. Zde plyne bystrým tokem,
někdy přímo vedle nás, někdy i 10 až 20 metr
pod námi. Břehy jeho pokryty jsou bujnou zelení.
jako celé okolí stezky a jako vůbec celé údolí ko-
kořínské, čímž tak velice a neobyčejně vyniká.
Vše tu smícháno: prostá tráva, křoví akátové, roz-
kvetlé keře šípkové, mladé dubinky a v značném
množství trsy jahodové, z nichž červené plody již
na nás vykukují a se usmivají. Z květu objevují se
pomněnky, zvonky fialové, kypré kopretiny, prosté
kapradiny, pryskyřníky, jitrocel a jiné. Vše v množ-
ství neobyčejném, takže silná kořenitá vůně stále
nás obklopuje.
A nad tím zelením po straně pravé, s výše
značné pohlížejí na nás mohutné skály pískovcové
tak, jako pohlížely na to své okolí — nyní již
ovšem změněné — po statisíce let, neboť „jsou
nánosem moře, které v pravěku zalévalo velkou
část země české“. Během doby nabyly skály ty
útvarů přerozmanitých a zvláštních. Některé
z nich vypinají se nám přes hlavu a hrozí roz-
drcením, jiné sedí na základně zcela úzké, nepa-
trné, leží na svahu a nahýbají se, jakoby každou
chvíli dolů měly se rozjeti. Jak dlouho již tak
stojí a kdy se dají do pohybu? Některé nechávají
mezi sebou úzkou rovnou cestu, podobnou „Myši
díře“ ve skalách turnovských, jiné tvoří stupínky.
které vedou až na vrchol stráně.
A jak podivné a rozmanité vytvařují se tu zje-
vyl Tu obrovský lev ke skoku připravený, tam
pes. nějaké zvíře předpotopní s ohromnou tla-
meu, pevaé hrady se střínami, hroby i katafalky.
stěny plné voštin a tabule ohromné tajemným
Lobkovicův
Pšovka
Houska
Labe
25
article
písmem pokryté, jež pokoušíme se marně rozlu-
štiti. Jsme ve stálém překvapení a odcházíme z
míst těch, s jakýmiž později stále se potkáváme
jen krokem pomalým.
Nadchnuti obdivem všech těch krás, libeznou
vůní lesa a zpěvem ztajeného ptactva, přicházíme
po půlhodinné chůzí k mlýnu štampašské-
mu, kdež kdysi dlívali páni ze Štampachu a kde
nyní kolo mlýnské vesele se otáčí. Sem tak rád
a snad každoročně putoval časně zesnulý malíř
snílek Miloš Jiránek, rodák podřipský. Vzpo-
mínáme na něho, jdouce dlouho otevřenou jasa-
novou alejí, za kterouž pak v brzku objevuje e
mlýn kroužecký, jenž znenáhla snad promění s
v útulnu rodin stále k vůli klidu, odpočinku
nádherné přírodě sem tíhnoucích. Jak se proslý-
chá, zakoupil již za tím účelem nynější majitel
Kroužku, sousedící s mlýnem stráně, jež zdají se
být ke stavbě vil jako stvořeny.
Asi 5 minut od Kroužku vyhlédl si u Rokle
Cikánské starosta města Mělníka a předseda
mělnických turistů JUDr. Valina místo k útulku
celé rodiny své v době letní. Nemůže být věru
koutku příjemnějšího.
Jiránek
Rokl
JUDr
Valina
Štampach
Mělník
26
article
Přímo od vily starostovy, kde jsme již váb-
nou stezku Lobkovicovu opustili, táhne se velká
skupina skal k sobě téměř připoutaných, které ja-
ko obrovská stráž rytířů v plné zbroji i s přilbami
stojí podél nové sileice, jež vede k cíli naši pouti
k bodu, který věru stojí za to, aby byl střežen
Přicházíme k nejkrásnějšímu i nejvzácnějšímu zje-
vu kokořínského údolí, před nímž v obdívu a na-
dšení zůstáváme státi — k čarovné tůni no-
vomlýnskě.
Obrovská ta tůň, zaujímající plochu 7 hektarů
připomíná půvabem svým poněkud Černé Jezero.
ten drahokam v lesy šumavské vsazený a nesmr-
ně je zdobící. Jezero novomlýnské nemá sice tak
mobutnou stěnu jaká se nad Černým Jezerem vy-
píná; za to však stěna jeho neni tak pustá, jsoue
plna šťávy, plna zeleně, stromů jehličnatých i lisv-
natých, plna skvoucího šatu, kterým se zde v lůni
své shlíží.
Tůň novomlýnská vábí a poutá nás k sobě ne-
výslovně; vždyť je tak krásná za každého počas
i času. Krásná je, když klidná hebká její hladina
pije žárné paprsky sluneční i tenkráte, kdy vítr
ji zdouvá, rozčeřuje a břehy její pěnou postřikuje.
Je krásná za tichého večera, kdy vše kolem dříme
a ona sama tíše usíná. Překrásná za slunce vý-
chodu po noci chladné, kdy pokryla jest závojem
z tenounkých nitek páry utkaným, čekajíc na pří-
chod slunce, jež mlžinu tu přemůže, rozptýlí
maehdy pezvedne cele jako oponu.
Lobkovicův
kokořínský údolí
27
article
Oživena je také. Nad povrchem krouží velci
rackové, kteří v údolí jsou domovem, ve vodě kou-
pají se čile hosté zde dlíci i s vůkolními sousedy
a dole táhnou v řadách spojených tisícové malých
rybiček, jež možno z břehů pozorovati. Jen lodiček,
jež by nás na druhou stranu tůně převezly, dosud
tu není.
Naproti této tůni směrem k silnici stojí mo-
hutné skály, nad nimiž vypinají se vysoké lesy,
jež obojí u velikém rozsahu jsou majetkem knížete
Bedř. z Lobkovic, pána kokořínského. Pod skala-
mi těmi přímo proti tůni a v nejmožnější její
blízkosti vystavěn majitelem nákladem 120.000 K
krásný, vším možným vypravený hotel, jenž po-
dobá se svým vzhledem útulnému zámečku. Stav-
ba hotelu jest zajisté největší událostí pro celé
kokořínské údolí z posledních let. Konečně máme
tu větší pěkné, pohodlné, čisté, zdravé útočiště
které dosud těžce bylo postrádáno.
Hotel, jemuž dle starého, na protější skále
plných ruinách se nalézajícího hradu dávnodobé-
ho bylo dáno jméno „Harasov“, jest moderní
dvouposchoďová stavba, 53 metrů dlouhá a 15 m
hluboká. V dolejší části, k níž vedou z obou stran
vkusné schody, vstupujeme nejdříve na 2 dlouhé
verandy o 12 stolech, kde za teplých dnů i večerů
rádo se odpočívá. Uvnitř nalézá se velmi pro-
stranný, vzdušný a jasný „Máchův sál“, vkusnou
soškou básnskovou zdobený a opatřený pianimem.
Bedř
Máchův
Lobkovice
Harasov
28
article
Vedle pak také prostranná čítárna, kde v příjem-
ném stínu noviny i knihy se přečítají. V hotelu
je 15 pěkných, prostranných pokojů se vším po-
hodlím pro rodiny i pro jednotlivce, z nichž 9 má
velké balkony k tůni čelící. Všude vzorná čistota.
pořádek i obsluha. V hotelu jest pro hosty též
zvláštní koupelna.
Dům začíná se již obživovati. Mnohé rodiny
pražské dílem již sem zavítaly, dílem pak zamlu-
vily si pokoje na nejbližší měsíce, tak že v brzku
tu bude čilý život. Však je zde pobyt velmi milý
a na všechny strany rozkošná vyhlídka. Tůň sama
jakož i protější lepá stráň náleží ale dosud jinému
majiteli. Obé, ta tichá, hluboká, tajemná tůň, i ta
šťavnatá, libezná stráň, toužebně pohlížejí k Hara-
sovu, i budou zajisté brzy k němu navždy při-
poutány. Mladý, přírody milovný nynější pán Ha-
rasova dovede je zajisté v brzku sloučiti.
Jak jsme již pověděli, jest pobyt na Haraso-
vě neobyčejně příjemný a skýtá samo jeho nejbližš
okoli hostům po mnoho dnů vděčné partie k ná-
vštěvě.
Leč kokořínské údolí, které ve všech svých
částech je nejvýš romantické a rozkošné, peskytu-
je lahodu i půvab pro několik měsíců. Z Harasova.
co středu, možno konati vděčné výlety polo-i
celodenní, tak jmenovitě do Skalního Města, na
hrad Kokořín, do Hradska, Romanova, zámku
Housky, Mšena, Mělníka, Liběchova a přemnohých
míst jiných. V tom směru postrádáme v hotelu
posud malou mapu, kde by výletní místa i jich
vzdálencsti byly vyznačeny. Snad zde turistický
klub vhodně zakročí.
Houska
Haro
Harasov
Kokořín
Hradsko
Romanův
Mšeno
Mělník
Liběchov
29
article
Vše jinak činí na Harasově a v kokoříňském
údolí vůbec pobyt tak milý, že mu jinde není hned
rovno a proto netřeba nám jezditi do Hřenska, v je-
hož blízkosti podobné sice skály, ale daleko ne tak
vábné, za drahý peníz se ukazují, netřeba jezditi
do cizí Žandavy, ba ani do proslulých skal adršpaš-
ských, které svou mohutností skály kokořínské sice
překonávají, ale jsou na malé ploše stlačeny, takže
činí dojem stísněný a velmi unavující. Kdo sem jed-
nou zavítá, touží přijíti zase; vždyť je zde tak klid-
no, milo a zdrávo. Velmi neradi opouštíme ten raj-
ský kraj, kde jsme několik osvěžujících dní zažilí.
nesouce v duši stesk i touhu, nevýslovnou touhu po
něm.
Slova, jež nalezli jsme pod soškou básníkovou
v Harasově, jím samým pověděná, z duše byla nám
mluvena:
Tichá krajino
jak často vábila mne samota tvá ve stíny své.
aby pobouřenému srdci poklid se navrátil.
Harasov
Hřensko
30
article
Není tedy kokořínské údolí jen pro ty šťastné.
kteří vodí se tu ruku v ruce po stezkách v tich
samotě, šeptajíce si slova oddanosti a vroucí lásky.
ale více, mnohem více pro ty, kteří toho nutně po-
třebují, naby pobouřenému srdci poklid se navrá-
tíl“. A proto vy, kde toužite po uklidnění roze-
chvělých nervů, po samotě a blaživém klidu, kdo
dospěli jste v životě svém k trpkému, drtivému
zklamání a citíte se opuštěnými nebo stísněnými-
jděte s důvěrou do tčch tichých, skrytých, vůní lí-
beznou vás vítajících míst a poznáte, že příroda je
plna lásky a že je hadna, abyste se k ní utíkali a ji
se svěřovali.
Doba naše vypršela i musíme konečně vzácný
svůj útulek v Harasově opustiti. Odcházíme, těžce
se loučíce. Tu na prahu zastaví nás ještě nynější
držitel hotelu Miloslav Dvořák, jemuž jsme za
krátko jako dávnému příteli přivykli a podává nám
na rozloučenou kytici, uvitou z prostinkých květů,
na stráních kokořínských žijících, s přáním šťastné
cesty a s prosbou, abychom nezapomněli. Ach ni-
koli, na pobyt v kokořínském údolí a jmenovitě
v Harasově se nezapomínál
Dvořák
Harasov
kokořínský údolí