1
masthead
Ročník padesátý třeti.
3
masthead
V Praze, v úterý 1. července 1913.
Praha
5
article
aranni avečerní Hsty
předplácí- se
V Praze v adrainistrania
a měslo
na čtvrtístá. S K =
s dvojí donáškou-
Sste
na čtvrt lsta
7kane
ve filišlkách
na maěsle
2 K S0n
Poštou
a měsla,
na dtvrt ista : . . . s K 80
s dvojí zásilk u
na rti! . :
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
s přílohou pro venkov o 16 stranách
Zajímavý odklad povážlivé
akce.
V neděli oznamovaly vídeňské zprávy
souhlasně, kterak v sobotní ministerské
radě již bylo definitivně rozhodnuto o „cí-
sařském řezu do zemské samosprávy krá-
lovství Českého; usnesení prý znělo pro
„řez“ a to co možná záhy, pročež prý jižv
neděli návrh ministerské rady předložen
byl koruně ke sankci. „Pak-li jej koruna
schválí“ — doloženo — „bude císařským
patentem zřízena nová správa Čech.
pro niž není v rakouských dějinách od po-
čátku ústavní éry žádného předchozího
vzoru.“ Souhlas koruny pokládán ovšem
ve Vídni za nepochybný, a tak usuzováno,
že k operaci přikročí se již v nejbližších
dnech, ne-li hodinách.
Ale během včerejška jakoby kdes bylo
zabrzděno. Zprávy vídeňské oznamují „ma-
lý odklad“ operace, poněvadž prý ještě
nejsou potřebné přípravy hotovy! Kdežto
den před tím již věděli, že mocnář udělil
projektu své schválení, pojednou zpravo-
dajové němečtí restringují své vědomostia
tvrdí pouze, že ministerský předseda ná-
vrhy vlády ke schválení císaři předložil.
Praha
S 0 můj Pošta
Čechy
Vídeň
6
article
„Na rozhodnutí mocnářově prý ovšem pak
záviseti bude, kdy bude moci s akcí se
započíti. Však i kdyby prý mocnář byl již
udělil své sankce ke rozpuštění sněmu, ke
zřízení zemské správní komise a k vydá-
ní nového zemského řádu: tož prý i pak
bude asi třeba s provedením trochu po-
sečkati; neboť jsou prý ještě různé po-
drobnosti, o nichž by se vláda dříve ještě
s českými přísedícími zemského výboru
dohodla. A při tomto neukončeném dosud
vyjednávání nejde prý tolikoo
otázky osobní. „Možno, že se bude
ještě celý týden vyjednávat;
proto prý asi zemský výbor této středy
sotva ještě krisí svou zabývati se bude.
Při povážlivé dalekosáhlosti zamýšlené
akce vládní nebylo by věru divu, kdyby
si koruna přála času na rozmyšlenou, nebot
rozhodnutí, o něž jde, chová v sobě ne-
všední risiko neobyčejně těžké operace pro
pacienta i pro operujícího chirurga.
Dosud platné zřízení zem ske
království Českého stanoví, že práva zem-
skému zastupitelstvu přísluš-
ná vykonávati bude buď sám
sněm nebo výbor zemský, z pro-
středka sněmu zemského z volený. Ni-
kdo jiný.
A toto zřízení zemské jest prohlášeno
za základní zákon země, jejž ne-
může nikdo měniti než toliko sněm
království Českého kvalifikovanou větši-
Chtíti tedy odníti sněmem zvolené-
mu výboru zemskému jeho pravomoe
a přenésti ji na výbory, panovníkem jme-
nované, znamená nepopíratelně poruše-
ní základního zákona zemského, což je pro
panovníka konstitučního zajisté vel-
mi těžkým odhodláním. Pravda, mimořád-
ně krutá jest nezaviněná národem českým
tíseň financí našeho království, i vymahá
vinou německé obstrukce mi-
mořádných prostředků pomocných.
nou.
iM osoltse oled j
nnl
7
article
Ale otázkou zůstává, nelze-li tuto mi-
mořádnou pomoc zjednati království Če-
skému opatřením nepoměrně
mírnějšim a nezávadnějším nežli jest
povážlivé porušení celé řady předpisů zá-
kladního zákona zemského.
Vlády vídeňské zdráhaly se po léta
vyhověti žádostem výboru zemského z
zvýšení zemské přirážky o 10 proc, a z
znovupovolení zemské pivní dávky 4koru-
nové k účelu mimořádné sanace zbědova-
ných financí země. Namítaly, že prý toho
nelze učiniti bez zákona sněmovního, že
by to bylo skutkem neústavním, ačkoliv
bylo notoricky známo, že by uvolněný
sněm se většinou na takovéto nezbytné vý-
pomoci usnesl.
Nuže, a nyní to pojednou půjde, jak-
mile jen bude odstraněn zákonně
zvolený výbor zemský a na jeho místo
vstoupí — oktrojovaná „zeměpanská
komise“. To bude měně ústavní? Neléči
se tu malé zlo velkým? V případech, kde
zemský sněm nemůže se sejíti, zajisté může
řádně zvolený orgán jeho, zemský to vý-
bor, učiniti na místě jeho usnesení s pro-
visorní platností, zvláště je-li nebezpečí z
prodlení a hrozí-li z prodlení toho zemi
nenahraditelná škoda. Nebylo by tedy bý-
valo žádným hříchem proti duchu ústavno-
sti, kdyby vláda byla bývala doporučila
koruně k sankci opětovná usnesení zem-
ského výboru v příčině nezbytného zvýše-
ní zemské přirážky a znovuzavedení pivni
dávky, jakož ostatně bez výčitek svědomí
dovedla roku 1911 povoliti zemskému vý-
boru v Přímoří. Tak mohly býti dávno vy-
proštěny finance zemské aspoň z nejhoršt
bědy a nemuselo dojíti k nynějším koncům
zoufalým, kde nevidí se jiného vyváznutí.
8
article
než v uchopení se břitvy absolutistickéa
obětování zemského výboru i zemského
zřízení. A kdyby aspoň za tu oběť „Abra-
hamovu“ bylo lze doufati v žádoucí, byť
pozdější — obnovení klidné čin-
nosti sněmovní. Leč, čtěte zatím or-
gány německých obstrukčníků, kterak při-
jímají chystaný převrat? Nejen, že se jím
neuspokolují, ale naopak líčí věc j a ko
nový úklad český, namířený proti
nim, viní nás, že prý raději podnikáme
absolutism, než bychom byli s nimi se sluš-
ně vyrovnali, než bychom byli vyplnili je-
jich praskrovná, nás nepoškozující přání.
Pozbyli prý jsme bývalého idealismu a stali
se vychytralými praktiky. Víme prý, že to
bude jen bývalý přestrojený zej ský výbor.
jenž obdrží za ten mumraj peníze ku pro-
vozování další nadvlády nad ubohými, oši-
zenými Němci. Chtěla se vláda dočkati
svým patentem tohoto výsledku?
Němec
9
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
Na Balkáně mezi spojenci začíná to do-
opravdy. Bulhaři postupují u Pangeonu prot
Řekům a u Gevgeli proti Srbům. Gevgeli prý
dokonce dobyli. Gevgeli leží na jižním kone
území, žádaného Srby. Podaří-li se Bulharům
v tomto místě na pravém břehu Vardaru se
upevniti, znamenalo by to, že se jim poda-
řilo vraziti klín mezi řecká a srbská spoje-
necká vojska.
Ale přes všechno hřímání děl a rachot
pušek válka mezi spojenci není ještě hotovou
událostí. V Bělehradě ve sněmovně za řeči
Bulhar
Řek
Srba
Balkán
Vardar
Bělehrad
11
article
Pašičovy přijali zprávy o boji s Bulhary ja
koby se jednalo o obvyklé srážky. Sám Pašič
ani v této řeči nesešel na pole válečných hro-
zeb, ale klidně vyložil všechny kroky srbské
vlády po Pašičově výkladu ve skupštině, kte-
rými chtěla mír na Balkáně zachránit. Ústup-
nost Srbů šla tak dalece, že na konec pro-
jevili ochotu podrobiti se carovu rozhodnut
bez výhrady, v naději, že car při rozsudk
vezme v úvahu nejen prvou smlouvu
Stane-li se válka mezi Srby a Bulhary
skutkem, možno s politováním opakovat slo-
vá carského telegramu, že ta válka je zloči-
nem na slovanské věci.
7abrání Gevgeli bulharským vojskem.
Z Paříže, 30. června. Ze Sofije telegrafují
Zabrání Gevgeli bulharským vojskem před-
cházel 4hodinový vražedný boj
Srbové činili zoufalé pokusy, aby posici tute
uhájili. Třikrát zahájili útok na postupující
Bulhary na bodáky. Bylí však vždy odražen
se značnými ztrátami. Zatím Bulhaři do-
stali velké posily a podporován
dělostřelectvem tísnili Srby, kte-
ří ustoupili v nepořádku. Bulharské
jízdectvo pronásledovalo prý Srby až na 10
km. za Gevgeli.
Ze Soluna, 30. června. Bulhaďi za-
brali po tuhém boji důležitou
strategickou posici Gevgeli, čím
je spojení mezi Solunem a Běle-
hradem přerušeno.
Pašičův
Bulhar
Pašič
Srba
Balkán
Paříž
Soluna
Bělahrad
km
12
article
Ze Soluna, 30. červma. (K. k.) Ode dneš-
ka od rána zuří nedaleko Gevgeli boj mez
Srby a Bulhary, jehož se účastnily prý a
dosud čtyří pluky. železníční doprava jest
zatím přerušena. Podrobnosti chybí.
Na příslušném místě potvrzují, že Bul-
haři, když srbské vojsko ustoupilo přesíle.
obsadilí dopoledne Gevgeli.
Z Athén, 30. června. (Ag. d'Athénes.)
Tisková kancelář uveřejňuje tento telegram
ze Soluna: Bulharská armáda zahájlla vše-
obecný útok na řecké a srbské vojsko. V kra-
jině, obsazené Srby, přešla b,ul har sk
armáda čáru, protokolárně stano-
venou a postoupíla k Mecikovu
Bogdanci a Gevgeli. Soudí se, že
Gevgeli byl obsazen Bulhary. Bulharská ar-
máda překročila těž čáru, stanovenou řecko-
bulharským protokolem, u Pangajonu a postu
puje k Elevterám. Řecká setnina v Elevteráel
jest odříznuta. V Mistenském údoli rozložený
oddil byl napaden a ustoupil k Cisi. O setnině
v Elevterách není žádných dalších zpráv
Jest jen známo, že včera o 6.50 hod. več. bylo
vypáleno 20 dělových výstřelů proti Elevté-
rám. Dnes o 4. hod. ráno bylo slyšeti severně
od Bogdance na levém vardarském břehu
hřmění děl. Tři bulharské pluky
z Dojranu podnikly útok na srbské
přední stráže na levém břehu
Mecikova. Bulharské dělostřelectvo bom-
barduje opevnění na levém a pravém břehu
Vardaru. O 5. hod. ráno byl podniknut útok
na řeckou stráž u 12. kilom. na silnici z Ka-
rasuly do Kilindry. O 7.45 ráno napadl bul-
harský prapor řeckou stráž u Nigrity. O 8-30
hod. postoupila bulharská armáda k Bagoli
ckému jezeru.
Srba
Bulhar
Gevgel
Atény
Mecikovo Bogdanec
Vardar
Ka
Kilindra
Soluna
Aga . d ' Athéne
13
article
Řecko a Bulharsko
Řecko a Bulharsko
Z Athén, 30. června. Bulhaři pře
kročili již řecké neutrální pásm
a postupují na Pangeon a Elevteru
Bulhar
Řecko
Bulharsko
Atény
14
article
va unmie anoa olivateoden ulililtnost i sái
l v abelao olhb
15
article
„Obvyklé bulharské útoky.
Z Bělehradu, 30. června. Za řeči Pašičovy
došly dnes telegramy, že Bulhaři dnes ráne
napadli u Zletova srbské posice, Pašič zkráti
svou řeč a pospíchal do ministerstva.
Vládní kruhy se domnívají, že
jde o obvyklé bulharské útoky
které zůstanou bez větších ná-
sledků.
V parlamentních kruzích se prohlašuje
že rozpory ve vládě se dají vyrovnat, z které
příčiny kabinet Pašíčův by zůstal.
Rozčilení v Srbsku.
Z Bělehradu, 30. června. Odjezd ná
sledníka ze Skoplje vzbuzuje ohromne
rozčilení, poněvadž se uvádí v souvislost se
zamýšleným poděkováním krále
Petra, jenž prohlásil, že nikdy bratro-
vražednou válku nepřipustí. Pověst tato po-
kládá se zde za pravděnepodobnou, ačkoliv
oficiální „Samouprava“ přináší zprávu o cestě
následníkově v nápadné formě.
Z Bělehradu, 30. června. Ohromné vzru-
šení panuje v Bělehradě, když boje na brani-
cích mezi Srby a Bulhary znova ve větším
rozsahu vypukly. Stále vycházejí zvláštní vy-
dání listů a stupňují ještě rozčilení, ohlašujíce
počátek války. Dle dosavadních zpráv dobyl
Bulhaři mnohých posic, mezi nimi Gevgeli
Mirovca. Obyvatelstvo prchá pře
bulharským vojskem. Také na Ovčín
Poli došlo ke krvavému boji. Všude jsou Srbo-
vé zatlačováni. Zprávy o velkých ztrátách se
množí.
Z Bělehradu, 30. června. (K. k.) Prin
Jiří sem dnes přibyl. Neočekávaný přícho
obou synů krále zavdal podnět ku poplaš-
ným pověstem, jež však se prohlašují n
směrodatném místě za bezdůvodné.
Řecký král do Soluna.
Z Athen, 30. června. (Ag. d'Athenes
Král Konstantin odjel do Soluna.
ne
Pašičův
Bulhar
Pašič
Petro
Srba
Jiří
Konstantin
Bělehrad
Srbsko
Soluna
Athena
Aga . d ' Athene Král
16
article
Řecké loďstvo.
Řecké loďstvo.
Z Athen, 30. června. (Ag. d'Athenes.
Řecké loďstvo dostalo rozkaz, aby okamžit
odplulo z Cagezy do Elevtery.
»Tribuna« touží na Rusko.
Z Bělehradu, 30. června. Dnešní číslo
»Tribuny« bylo zabaveno pro článek, inspi-
rovaný Protičem. V něm stýskáno si na
Rusko, které prý Srbsku vždy špatně radile
a nutilo je k povolnosti. Demobilisace nesm
býti provedena před výnosem rozhodčiho
nálezu, poněvadž prý nikdo nemá práva vy-
dávati se za poručníka Srbska.
Rusko
Bělehrad
Srbsko
Athena
Aga . d ' Athene
17
article
Naděje a obavy řeckých politických kruhů
Naděje a obavy řeckých politických kruhů
Z Athén, 30. června. Ve zdejších poli-
tických kruzích vílá se zasažení Rumu nska
do balkánských sporů s radostí. Bylo dosu
přední stráží trojspolku, ale pojednou změ-
nilo své stanovisko ve shodě s ruskými pro-
středkovacími snahami, čímž válečné nebez-
pečí je téměř úplně vyloučeno. Povážlivé
zdá se pouze stanovisko Rakouska v tom
směru, zda vzhledem na poslední prohlášent
hr. Tiszy v přičině netrpení intervence tře-
tího činitele v balkánském sporu, kterým je
nyní Rumunsko, zasažení to klidně přijme.
Bulharské zprávy.
Vládní »Blgaria« prohlašuje za zlo-
myslné lži zprávy, že bulharští vojác
nechtějí bojovat proti Srbům. »Nedaleká bu-
doucnost to ukáže. Bulharské vojinstvo nen
sestaveno ze šumadijských sviňáčků, kteří
Srba
Atény
Rumo
Rakousko
Rumunsko
Tisza
18
article
U drobném prodejle
ranní čisla o sobe
za S
večorní
za l
Va fliálkách na venkovs
ranní dislo
s . . . . . l0
večerní
. . 5h
Inseráty
platí se hotově napřed-
Předplaceni a inserty příjíma
administrace v Marianské ul., a
Tan nacházejí se těl
redakce, tískárna a szpedlee
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevracell.
Virginie
19
article
neznají svých povinností k vlasti. Bulharské
vojínstvo ví velmi dobře, že jen srbskéa
řecké podlosti budou příčinou nynějšího stavu
věcí. Kdyby Srbové byli přistoupili na bul-
harské stanovisko již v Londýně, mohl býti
dnes už svatý pokoj.«
Týž list oznamuje, že ze Soluna Bul-
haři poslali králi Ferdinandovi telegrafické
oznámení, že Řekové tam pozalvír al
na 2000 Bulharů. Vojenský soud od-
soudil 4 Bulhary do žaláře, každého na rok,
že v jejich domech nalezeny pušky.
»Večerna Pošta« oznamuje: Řecké di-
vise marně se pokoušely prorazit
u Dešigdagu železný obruč bulharský, načež
se oddaly resignaci. Každý večer vzdává se
bulharským strážím 20—30 řeckých vojínů.
»Rěči« (sofijské) telegrafují ze So-
luna: Řekové již 2—3 dni bez ustání sem
posílají vojska, děla, střelivo a jiné zásoby
a opevňují město, čekajíce, že při-
Irhnou Bulhaři. Na strategických výšinách
kolem města je postaveno 5—6 pevnost-
nich děl.
Srba
Ferdinand
Řek
Bulhar
Londýn
Bulhar
řecký di
20
article
Srbská skupštína.
Z Bělehradu, 30. června. (K, k.) Narodňal-
Ribarac odůvodňuje předložení svého dotazu;
přišla poslední chvíle k rozhodnutí, má-li srbsko-
bulharský konflikt býti rozřešen annexí de
bytých území nebo ruským smirčít-
soudem
M.-p. Pašič přečell odpověď na podaně tr
dotazy. V ní vylíčen vývoj konfliktu od jeho vý-
kladu (Pašičova) v minulém měsíci. Srbská vláda
zaujímala tehdy stanovisko, že srbsko-bulharská
spolková smlouva musí býti revidována, a pokoj-
ného rozřešení by se mohlo dosíci nejsnáz a nej-
jistěji dohodou o rozdělení kondomini
mezi spojenci. Bulharsko místo odpovědí na
požadavek Srbska po revisi, dalo podnět ke
schůzee caribrodaské, ve které byla usne-
sena konference čtyř ministerských předsedů. De-
mise bulharského kabinetu Gešova hned
na to následovavší, učinila deprimující dojem.
protože zřejmě ukazovala snahu Bul-
harska zmařiti pokojné rozřešen
V tomto okamžiku zasáhl ruský car svým známým
listem. Vláda srbská podala svým pávrhem na de-
mobilisaci opětný důkaz své mírumilovnosti.
Protože však Bulharsko návrh ten zamitlo a revisí
srbsko-bulharské smlouvy rozhodně odepřelo, mu-
sila srbská vláda opět trvati na konferenei
ministerských předsedů. Vzhledem na
toto protivné stanovisko ruská vláda pozvala srb-
skou k účasti na petrohradské konferenci a k při-
jetí ruského smírčího soudu. Vláda srbská
vyhověla tomuto vyzvání s výhradou, ž
smírči soud bude naširokém základě. Ruská
vláda na to odpověděla, že car nemůže připustiti
žádných výhrad.
Pašič
Pašičův
Bělehrad
Bulharsko
Srbsko
21
article
Proto vznikla nutnost poznovu zaujmouti sta-
novisko k otázce rozhodčího soudu. Srbs k
vláda hájí stanovisko, že válku vedl
spojenci společně a leda jim společně
byla odstoupena dobytá území. S druhé
strany pak je Řecko na rozřešení srbsko-
bulharského sporu interesováno tak
jako Srbové na rozřešení řecko-b ul-
harského sporu. (Výkřiky v pravo: Tak jestl
Nynější rozpory mohou býti řešeny pouze s po-
lečně. Rozpory, jež nemohly by býti urovnány
vzájemnou dohodou, mají býti zůstaveny ruskému
rozhodčímu soudu. Nemýlím-li se — dovozoval
Pašič dál — převládá tento názor také ve směro-
datných ruských kruzích a v cizině. Když srbská
vláda dospěla k přesvěděení, že ruský
rozhodčí soud bude se týkati více zá-
ležitostí a že srbsko-bulharský spo
projednáván bude současně se spo-
rem bulharsko-řeckým, rozhodla se
že přijme ruský rozhoděí soud. Srbské
stanovisko vyloženo bude jak při srbsko-bulhar-
ské výměně not, tak v memorandu, jež podáno
bude ruské vládě. Tím, že srbská vláda prohlásila
souhlas s rozhodčím soudem, zůstala na stanovisku,
jež prohlášeno bylo v posledním výkladu. (Sou-
hlas a potlesk v pravo.)
Z Bělehradu, 30. června. Dnešní prohlášení
Pašičovo uspokojilo zřejmě politické kruhy,
poněvadž vzbudilo domněnku, že Rusko dalo srb.
Srba
Pašič
Pašičův
Řecko
Bělehrad
Rusko
22
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ F. A. Šubert: Jan Výrava. Historick
hra o třech dějstvích. Upraveno pro divadlo v při-
rodě. Představení Národního divadla
v Šárce. Poprvé v neděli 29. června. Režisér J.
Kvapil.
Počasí, jakoby chtělo názorně ukázat, jak ne-
spolehlivým podnikem je v našem podnebí divadl
pod širým nebem, pronásledovalo vytrvale prvn
činoherní představení Šáreckého dívadla svou ne-
přízní. Po tři neděle lákalo na zkoušky a donutile
pak v poslední chvili premiéru odložit, až došlo na
rozhodný termin, poslední neděli před divadelními
prázdninami. Od nedělního rána počala znovu oše-
metná hra drobných přeháněk, chvilkových sluneč
ních záblesků a chladného větru, nevadila všal
rozjařenému obecenstvu, aby odpoledne nenaplnilo
hustě peron státního nádraží. Státní dráha, zdá se
nepatří mezi nadšence pro divadlo pod širým ne-
bem. Dlouhý vlak stojí pod krytým perronem, ale
dveře pohodlných průchodních vagonů jsou zamče-
ny a konduktéři ženou stísněný dav daleko ven na
koleje, kde za lokomotivu je připjato několik roz-
rachocených vozů předpotopního typu, a trvá to
dlouho, než se trpělivé a poslušné obecenstvo do
nich namačká. Pak se hne konečně prázdný vlal
s několika přeplněnými vagony a unáší nás nezá-
vratnou rychlostí deseti kilometrů za hodinu přee
Brusku krásným údolím k Liboci.
Šubert
Výrava
J Kvapil
Liboc
národní divadlo
Šárka
krásný údolí
23
article
V Liboci vykládají konduktéři divadelní obe-
censtvo ne k nádraží, ale na opačnou stranu, do
těsného, uzavřeného trojhranu, kde musí čekat
dokud vlak neodjede. Vlak se nehýbe, lokomotiva
vypouští těžká mračna smradlavého kouře a sazí,
jež nás halí neproniknutelným, dusivým dýmem
a maže se v černé skvrny po světlých šatech. Ko-
nečně odrachoti vlak a smíme přejít kolem ná-
dražní budovy k silnici. Počasí je chladné, nebe
zataženo, Hvězda ční za námi do nebe téměř jns-
ného, ale před námi za Džbánem válí se na obzoru
černá mračna. Pěší pouť k dávadlu, ač netrvá než
půl hodinky, vyžaduje trochu horolezeckého cviku.
Přecházíme silnici, jdeme po mezi podél zadráto-
vaného, vymelaného ječmene, a pak kloužeme po
hlinité stráni mezi roštím do úzkého žlebu. Před
Liboc
ko
24
article
námi příkrou serpentinou lezou zvolna do vrchu
kočáry, po chvili vylézáme také mezi stromovim
na nízký hřeben, na němž ční už dřevěné kasy di-
vadelního podniku. Cestu vroubí báby s harmoni-
kami, slepí houslisté, krámky se sodovkou až na
rovinku, na níž jsou ochranné boudy a improviso-
vané restaurace. Vstup do přírodního stánku ko-
čovné Musy je hájen zástupem rozmanitých strážců
se zelenými, žlutými i jinými páskami na rameni
ozbrojenými členy hlidací společností, pohyblivými
četami drobných skautů, v polích stojí četníci
mezi lidem objevuje se i hajný s puškou, jako by
tady byl zbyl ještě z realistické výpravy „Prodaně
nevěsly
Když proniknete strážným kordonem, octnete
se na vrcholu stráně, která se svažuje mezi dvěma
lesíky do hloubí pod dvěma holými, vysokými ska-
lisky. Třetí skála zavírá svým bokem v pravo vý-
hled, naproli stráni je lesnaté úboči, a mezi ním
skalou prokmitá výhled do dálky.
Musa
25
article
Stráň je od hora dolů posela pěti proudy
úzkých a nízkých lavíc, jež končí u oblouku lato
vých posad, nazvaných ložemi.
U loží je spád stráně, přerušen uměle sestro
jenou rovinkou — ještěm. Dřevěná konstruk e
je zcela přirozeně maskována a zastavena pevnou
dekorací pro chystanou hru. Představuje tentokráte
náves před zámkem. Po levé straně je ohraničena
zámeckou zahradou. Její čelná zeď s vraty ze že-
lezných prutů táhne se kolmo k hledišti a konč.
zděným altánem, jebož plechový kryt z pomalova-
ného plátna vzdouvá se větrem. Hustě zarostlá
zahrada tratí se na levo dolů pod skálu, a vyčnívá
z ní jen věžička zámku, jejíž nápadně fialové od-
stíny jsou patrně malovány pro večerní osvětlení
Pozadí návsi je pěkně maskováno několika roze-
vlanými sosnami a houštím, jež končí do cesty
vedoucí od hlediště přes jeviště dolů pod náves
Po její pravé straně šíří se jeviště až pod bok pra-
vého skaliska velkou chalupou, útočištěm kom-
parsů, v pozadí v hloubi dvě fialové střechy na-
značují vesnicí a dál, na třelí skále stojí ve výšee
slaměná chaloupka, předem určená za oběť pla-
menům.
Herci čekají v šatnách pod jevištěm, obecen-
stvo hrne se proudem se shora, na sedadla, sklep
níci roznášejí horkou kávu, sodovku, bousky, eu-
kroví, programy, a nebe zatahuje se zvolna v šedivy
noprůhledný pytel. Ke čtvrté hodině počíná krá
pat. Šustot, jakoby se zdvihly tisíce netopýrů —
nad hledištěm prostírá se šircká plachta roztaže-
ných deštníků. Déšť řine se hustěji a hustěji, zá-
stup dešlníků stoupá po stráni a mizí nahořev
krytých ohradáchu. Většina obecenstva však sed
vytrvale, halí se do plášťů, stírá vodu z rozmoklých
lavic, prostírá po nich zelené programy, dívá se n
hodinky a pozoruje máčky šedivou oblohu. Dešt
lije se proudem, a se shora zaznívají fanfáry — di-
vadlo počínál
26
article
Zdálo se, že nebe chce být milosrdně, první
pár herců v barovných kostymech je kropen jen
zcela drobounkou prškou se zahradní zdi, ale sotva
se vyhrnul zástup sedláků, debatujících o robotě
o panstvu, namočil jim déšť vydatně kožichy i ba-
rovné loktníky. Herci kříčí své úlohy s nadlidským
úsilím — ale drobní bubenici nad našimi deštníky
bubnují tak vytrvale, že přehlušují slova, a vět-
šina obecenstva vídí misto pěkného, pestréh.
obrázkku na jevišli jen černé deštníkové zvonce,
nichž voda crčí potůčky. Ale sedláci se nedali, do-
říkali své úlohy a nastává trochu komický, alo
spíše trapný výjsv. Panstvo přichází: pání v naka
deřených vlásenkách, dámy v širokých hedvábnýcl
šatech, s napudrovanými účesy, s hluboce obnaže
nými rameny, přijímá vážně kytice i oslovení, bav
se mezi sebou, patrně duchaplně s úsmžvy a ko
ketními pohyby, zatím co potůčky deště splývaj
po nahých damských šijích a napájejí vodou umělo
frisury. Konečně i to je překonáno, opili vojáci
kteří prozrazují sedlákům, že robola bude zruše-
na, snášejí již snadněji pršku, namáčející jejicl
uniformy a když sráží se panstvo se znepokojeným
lidem, může se aspoň krýt v altánu. Oddychli jsme
si, když nad altánem zavlál praporec a první jed-
nání skončilo. Nebe, jako by chtělo pokračovat v
27
article
své kruté hře, ustalo s deštěm, sotva dohrán prvn
akt. Na té ukázce marného zápasu s přírodou
mohlo být dost. Ale znovu zazněly fanfáry, znovu
se rozplakalo nebe a počal akt druhý. Skauti na-
nesli k šatnám prken, selky zavinuly se do plache-
tek, sedláci do halen a zas objevil se Výrava, vy-
jednávající se synem, myslivoem, aby přešel k sed-
lákům, zlý direktor, švarný důstojník na koni, mu-
šketýří, zástupy lidu, a všichní odříkávali s tako-
vým klidem své úlohy, jakoby se procházeli po je-
višti Národního divadla. A mezi střídavým deštěm
a větrem rozvíjel se děj rychle k třelímu aktu, k
útoku sedláků na zámek. Skály vysoko nad jevi-
štěm naplnily se ozbrojeným lidem, chalupa v po-
zadí zaplanula požárem, zahřměla palba z pušek.
po stráních váleli se ranění a mrtví, z hloubí úvo-
zu vyřítil se dav s kosami a puškami, ženoucí úto-
kem na zahradní zeď — na konec čety vojska
soud. Výrava hnaný ulicí vojáků, klesl po pevn
ráně do bezedného bláta — a když konečně zmi-
zely všechny ty zástupy, bouřilo obecenstvo s já-
sotem aatorovi i děkujícím hercům vstřic tak
upřímně a radostně, jakoby sedělo v hlediští Ná-
rodního divadla a ne v proudech lijavce, jimž se
musilo pak večer drápat po příkré, kluzké stráni
ke dráze.
vě
Skála
Výrava
národní divadlo
28
article
Psát o uměleckém dojmu z tohoto vytrvalého
zápasu herců s přírodou, bylo by odvážné. Ale
konečně i tak jsmé nabili jistých zkušeností, ž
divadlo pod šlřým nebem může být dobrým ob-
chodním podnikem, o tom není pochyby. Nedá-l
se obecenstvo odstrašit ani dalekou cestou, ani ne-
jistým počasím a dovede-li vytrvat v takové ne-
pohodě, je jisto, že mu tato nová sensace skýtá
potěšení, a že se z ní dá těžiti.
Režii klade přírodní scéna mnohě a těžké po
žadavky. Scénu nelze měnit, nutno tedy každý
děj soustředit na prostranství, na němž možno sice
postavit několik stálých dekorací najednou, jež
však musí přirozeně souviset. Osvětlení váže
ji ještě krutěji: ani noc, ani večer, ani ráno nejsou
na jevišti možny, tím měně intimní scény v uzavře-
ných místnostech — kolik starších her, psaných pro
uzavřené jeviště, může vyhovět, i po násilné ú-
pravě, tomuto požadavku? Výravu bylo možno mu
podřidit, třeba že někdy při tom bylo nutno spo-
léhat na dobrou vůli obecenstva. Když starý Vý-
rava hromovým hlasem vyjednává se synemv
altánu, aby přešel k sedlákům a pak přijde Sylvie
říkajíc, že zaslechla jakýsi šepot, zmizí nesrovna-
lost právě jen tím, že i její hlasitý šepot těžko lze
rozeznat. Ale požadavky přírodního jeviště týkaji
se nejen scenerie, ale i vlastní konstrukce hry.
Všechny intimni scény, všechny rozmluvy ve dvou
odpadávají na dobro. Hra snese jon děj, rýsovaný
Sylvius
Výrava
ž divadlo
29
article
ve velikých konturách, operující s massami lidí
postupující mocnými kroky od činu kečinu. Jednot-
livec vynikne jen jako mluvčí davu, divák uvědo-
mí si obsah řeči jen tehdy, jde-li p základní, jasně
vyslovené, prostě vázané věty. Z děje Výravy zmi-
zelo přes nadlidské úsilí herců všechno, co nevy-
jadřovalo základní rysy děje — srážku sedláků
pány. Hra jako by byla změnila svůj obsah. Výra-
vova tragedie, jeho zlomená pýcha ustoupila na-
prosto do pozadí, a hra nesena byla jen lidovými
scénami. Vstupní výjev s různými názory sedláků.
vítání panstva, znepokojení lidu, když zvědělo
patentu, rušicím robotu a vzájemné vyhrůžky pan-
stva i lidu. Druhého aktu jakoby ani nebylo, až
zas manévry vojska, pohyby zástupů, srážky —
vše, co se hýbe v massách, co řídí tyto massy
vzkypí v davové hnutí, jen to dovede upoutati po-
zornost. A pak scény, jež připravují neb končí tyto
výjevy, když s vrcholů skal sedláci volají na sebe
hesla a poselství, jde obecenstvem záchvěv živého
zájmu. Když Výrava neb mladý Dvořák řeční před
zástupem, stoupá očividně pozornost, a když n
konec Dvořák, stoje sám na jevišti, pronáší modlit-
bu za osud ubohého lidu, probouzí hluboký dojem
Dvořák
Výrava
30
article
Celkem, hra v přírodě má docela jiné zákony než
hra na uzavřeném jevišti; bude nutno komponovaí
od základu nově pro divadlo pod širým nebem
Režie ukázala ovládáním mass, přes nepřízeň ne-
bes, že lze vytvářet v šírokých rysech s původní
dekorací účinné obrazy — vzrostou-li v umění
odlišné síce naprosto od scénického umění na do-
šavadních uzavřených jevištích, ponechme zkuše-
nosti. Chtěl bych však ještě na konec říci několik
slov ensemblu Národního divadla. Jeho obětavost
minulou neděli neznala opravdu mezí, a lze se jen
tázat, je-li to po právu, aby naši herci byli vysta-
vováni takové vysilující námaze. Palmu dne odnesl
si p. Matějovský. Mohl hráti a hrál také mladého
sedláka zcela přirozeně, jeho mocný jasný hlas
zmáhal nejtěžší deklamaci s takovou snadností.
jakoby neznal únavy. Ale i ostatní, dámy i pánové.
obětovali nadobro svůj hlas a své zdraví, hrál
výrazně, nedávajíce se rušit nepohodou.
Matějovský
národní divadlo