ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b2465dd0-8f29-11dd-b13d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 81, place 89, work 4, org 8
1 masthead
Stranaz.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
1. července 1913. Číslo 178.
4 article
ské vládě posilivní záruky zahájení vitálních srb- ských zájmů. Posl. Ribarac prohlásil, že nacionalisté za- stávají se okamžité annexe dobytých územi, poně- vadž Srbsko si získalo na ně krevní právo. Roz- hodčí soud nemůže zjednati žádné příznivé situace. poněvadž nezpůsobí ani nespokojenost srbského národa naproti Rusku, ani carův hněv proti Srb- sku, neboť jest jasno, že srbský národ ne- může k vůli nikomu obětovati své žl- votní zájmy. Annexi byla by učiněna přítrž též pretencím Bulharska. Srbsko je nyní ve velice příznivé situaci, poněvadž Řecko sdílí jeho stano- visko. Rumunsko však — dík moudrosti krále Ka- rola — zaujalo stanovisko proti bezmezným ná- rokům Bulharska. Třebas i se nemůže pochybovati o lásce carově ke spravedlnosti, není neopráv- něnou obava, že na rozsudek carův mohla by vykonati nepříznívý vliv tradice ruské politiky, jež mírem svatoště- pánským chtěla zříditi velké Bulhar- sko. Určitě Rusko rozhodne dle ruského zájmu, srbský národ však musí v první řadě hájili svoje zájmy vlastní. Řečník navrhl konečně, aby skupština v očekávání, že vláda podá pilným způ- sobem osnovy zákonů, týkající se annexé doby- tých území, přešla k pořadu.
Posl Srb Bulhar Rusko Bulharsko Srbsko Řecko Rumunsko Ka
5 article
V dotazu Marinkoviče (pokr.) vyslovuje se politování, že vláda svojí nadmírnou mírumilov- ností vzbudila zdání, že Srbsko je slabé. Poněvadž Evropa potřebuje máru, byla by schválila annexi, protože tím by bývalo skutečně odstraněno nebez- pečí války. Též Rakousko-Uhersko nebylo by proti tomu zaujalo stanovisko, poněvadž Evropa postupuje ve všech otázkách solidárně. Pokud jde o rozhodčí soud, může skupština naproti němu zů- stati pasivní, poněvadž nezná ani smlouvy, ani ustanovení o arbitráží. Srbský národ bude tudíž raději důvěřovati „ve svou vír lěznou armádu, než ve známou neobralnost Pašiče, Srbsko neodstoupí z vardari ského údolí aní píď půdy.
Marinkovič Pašič Srbsko Evropa Rakousko Uhersko
6 article
Potom nastala přestávkla ví rokováni. Za ní byla rozšířena zpráva o nových útocích bul- harské armády, jež ve všech kruzích působí v e liké rozhořčení. Útok považuje se vše- obecně za počátek války. Po obnovení schůze prohlásil dotazovatel Draškovič (mladoradikál), že v případě války srbský národ zajisté podrží věe, co může hájili svoji armádou. Rozhodčí soud zatím této jistoty neskytá. Vláda musí vystupovati rozhodně. Vardarské údolíje životním zájmem Srbska. Roz- sudek, jenž by nevyhovoval tomuto životnímu zá- jmu, musil by zůstati nesplněn. Řečník navrhl po- řad, dle něhož má býti odpověď ministerského předsedy vzata na vědomi s obnovením usnesení skupštiny, že životní srbské zájmy, J ak byly stanoveny v poslední resoluci skupštiny, nesmějí býti za žádných okolností obětoviny.
Draškovič Srbsko
7 article
Posl. L apěevič (soc. dem.) prohlásil jmenem své strany, že jeho strana je proti válce a pro republikánskou konfederaci balkán- ských sťätů. Ministr kultu Jovanovič dokazoval, že výtky slabosti naproti vládě jsou neodůvodněny poněvadž radikální strana připravila události svojí vnitřní a svojí finanční politikou. Výklad ministrův o vnitropolitických strani- ckých záležitostech vzbudil hlučný protest u oposice, jež konečně demonstra- tivně odešla ze zasedací síně. Ministr prohlásil pak, že nezamýšlel uraziti oposici, a chtěl jen odmitnouti neoprávněné výtky. V další řeči pojednal o historickém vývoji styků mezi balkán- skými národy a prohlásil konečně, že námitky protí ruskému rozhodčímu soudu jsou bezdůvodné, poně- vadž nynější ruská polítika nespočívá na základě smlouvy svatoštěpánské, nýbrž na základě balkán- ského svazu. Další rokování položeno na zítřek. Stanovisko Černé Hory.
Posl Jovanovič Černá Hora
8 article
Redaktor novosadské „Zastavy“ Jaša To- nič rozmlouval v Bělehradě s černohorským generálem a ministerským předsedou Jan- kem Vukotičem, jenž takto vyjádřil sta- novisko Černé Hory: Když se mluví o rozděleni dobytého úze- mí, týká se to také nás, i nám patří slovo díl. Spojenecká smlouva byla uzavřena nej- prve mezi Bulharskem a Srbskem, ale Černá Hora a Řecko přistoupili k ní jako plnoprávní spojenci a nikoli jen pomocníci, kteří po válce nemají práva na nic. Srbsko nás zkrátiti ne- chce, ale zkrátilo by nás Bulharsko, kdyby zůstalo při tom, co oni chtějí: že by celé úze- mí na západ a sever od Šarplaniny připadlo Srbsku. Černá Hora šla osvobozovat bratry. ale když ji „nebratří“ v Londýně odsoudil k záhubě, bratří toho dopustit nemohou a mu- sejí jí odstoupiti takový díl dobytého území. aby mohla žít. Bulharský ministerský předseda prý si nepřeje, abychom se také zúčastníl petrohradských porad. Nevěřím tomu! Spo- lečně jsme bojovali, a když před válkou bylo- „Kde jsi, drahý bratře Černohorče?“, nesměji nás po válce odbývati: „Vari odtud, ne- známýl“
Jaša Jan Vukotič Černohorec Bělehrad Bulharsko Srbsko Řecko západ Londýn Zastava
9 article
Scotus Viator o Makedonií. Známý znalec rakousko-uherských poměrů jihoslovanské otázky Seton-Watson (Scotus Via. tor) procestoval právě Srbsko, Makedonii a Ru- munsko a na zpáteční cestě měl v Pešti rozhovor s redaktorem „Slovenského Denníku“. V řeči pra- vil, že velká část Makedonie je skutečně bulhar- ská, když ne řečově, tedy rozhodně církevně přesvědčením, ale částka Makedonie se Starým Srbskem je posud převážně srbská, ač Bulharů je všude dosti a jmenovitě bulharských emisařůa fanatických agentů. Srbské nároky na revisi po- važuje za spravedlivé a vzdorovitost Bulharů za znamení neupřímnosti a neslovanské hrabivostí. Chování Bulharů k Srbům nebylo pěkné ani v tom případě, když generál Živkovič táhl s pomocným srbským vojskem od Odrinu přes Sofiji. Aní vláda. ani obecenstvo si Srbů nevšímli. Mezi Bulharskem a Srbskem je skutečně velká propast a stará řev- nivost stoupá, čím více naše monarchic a Němei ženou Bulhary k neústupnosti. Pašié pracuje na spolku Srbska, Bulharska Černé Hory, Řecka a Rumunska, který by se stal novou velmocí v Evropě a byl by neodvislým o Rakouska i Ruska, které vždy nevede nezištnou politiku. Pro rakousko-uherské Slovany by po- dobná konstelace měla dvojí význam: za prvé mi- nistří ve Vídni a v Pešti byli by nuceni opravilí své názory o politice v Chorvatsku, v Bosněa v Dalmacii, za druhé slovanská myšlenka v po- době austroslavismu by nabyla určitější povahy. V nejvyšších kruzích se mluvi všenbecněo blízkém úpadku dualismu. Panovnická rodina bud se rozhodne pro spravedlivé uplatnění Slovanů. nebo zaviní nynějším dualistickým systémem pád monarchie. Angličané rádi by zažehnali krisl monarchie. Ještě nikdy prý Seton-Watson nenašel rakouské politiky v takové desorientaci jako nyní.
Scotus Viator Seton Watson Scotus Bulhar Srba Živkovič Pašié Angličan Makedonie Srbsko Pešť Bulharsko Černá Hora Řecko Rumunsko Evropa Rakousko Rusko Vídeň Chorvatsko Dalmacie
10 article
Úvahy majora v záloze. Z Vídně, 30. června. Večerní »Zeite uveřejňuje stať majora v záloze Jiřího Flesigriu, ve kterém se praví, že nová situace na Balkáně dala základ k nové ope- rační basí Ruska. Obrat v Rumunsku má za důvod, že Rakousko v rumunsko-bulharském konfliktu nepostavilo se na stranu svého spojence Rumunska a dále rozlaďuje v Ru- munsku stálé pronásledování Rumunů Uhrách. Důsledky této politiky jsou prý pro Rakousko neveselé. Před balkánskou válkou mělo Rakousko pro případ konfliktu s Ru- skem 16 vlastních a mohlo disponovati ještě s 5 rumunskými, tedy celkem 21 vojenskými sbory. Pravé křídlo rakouské bylo chráněno Turky. Nyní na místo Turků jsou balkánské státy, které jsou pak velkou pomocnou armádou pro Rusko a mohou zaměstnávati úplně čtyří sbory rakouské armády. Jestliže nynější politika v Chorvatsku a Slavonii po- trvá dále, dožijeme se ještě, že kromě pro Bosnu, Hercegovinu a Dalmacii bude potřebí ještě v zemích obývaných Srbochorvaty ce- lého sboru »k udržení pořádku«. Dlužno tu- díž odčitati i s rumunským 5 sbory celkem 10 sborů, které by odpadly pro případ zá- pletky s Ruskem. Major Flesigriu dodávát To jsou důsledky našeho zahraničního úřadu, stojícího pod vlivy maďarskými, kterému je maďarský zájem vyšší než zájem říje.
Flesigria Rumun Turek Vídeň Balkán Rusko Rumunsko Rakousko Uhry Chorvatsko Slavonie Bosna Hercegovina Dalmacie
11 title
Politický přehled.
12 article Země české.
Země české. Před rozhodnutím o řešení krise v Čechách. Němci v Čechách se sice oktrojírek pro naš zemi připravených odříkují jako satanáše, ale neu na nich znáti ni nejmenšího vzrušení. Naopak, u se chvatně připravují na budoucí věci a na svou účast při nich. Tak na př. „Pr. Tagblatt“ včera ve- čer již zvěděl, že správní komise v Čechách — do- sud neexistující! — bude si musit vypůjčiti nějak peníze, nejspíš několik milionů na běžné potřeby země, poněvadž příjmy ze zvýšených přirážek a nové dávky pivní se v zemské pokludně objeví te- prve za několik měsíců, kdežto komise nebude moci tak dlouho čekat na peníze. „Pr. Tagblatt“ dokonce má za pravděpodobno, že zemská komise sáhne na sirotčí fond zemský. Podle toho by komise tato měla cuvajovskou od vahu; ovšem finanění referát bude v rukou země- panského úřadníkaí Jakož bylo třeba očekávati, domácí česk oposice zahajuje všemi silami svými výpravu prot novému útvaru v Čechách, který považuje již za hotový. Sociální demokraté měli již v neděli řadu schůzí proti komisariátu v Čechách, jemuž vypově- děli rozhodný boj. V resolucích, jež na schůzich těch byly přijaty, prohlašují, že dávky a daně, ko- misariátem usnesené, budou nezákonné, a že nikd nebude povinen platiti je; i hlásají, že se jim budou brániti všemi zákonnými prostředky. Mimo to ozna- mují, že na soud lidu poženou české strany, které klidně snesly obstrukcí Němců, vyhýbaly se volebn opravě, smiřují se s protiústavním komisariátem vídeňskému absolutismu v šanc vydávají samo- správu české země.
Němec Čechy
13 article
Výkonný výbor strany státoprávně pokrokove vydal včera provolání českému lidu. V tomto sván projevu státoprávní pokrokáři přijímají chystaný převrat v Čechách jako hotovou věc, žalují na če- ské poslance, že nerozbili dorozumívací akci, vy- týkají vládě, že nesvolává sněm, doufají, že češt přísedící se nevzdují svých mandátů v zemském výboru a prohlašují, že by resignaci českých příse- dících a zejména nejv. maršálka považovali za čin krajně nepřátelský (nepravíce, komu nepřátelský) Státoprávní poknokáři pak tvrdí ve svém provo- lání, že slova jednoho mladočeského poslance oktrojírce byla schopna vzbuditi (kde?) domnění jakoby lid český oltrojírku přijal resigjnovaně, dále tvrdí, že strany většiny jsou ochablé, ale že státo- právní pokrokáří nevěří, že by český lid chtě zradit svou minulost i budoucnost, a proto jej vo- lají do boje za česká práva i životní nezbytnosti.
Čechy
14 article
Zdá se, že tento manifest je čistě agitační — pro stranu státoprávně pokrokovou, která vedle svého provolání telegrafovala ještě císařovi, hr Stürgkhovi a posl. Staňkovi ze Želetavy proti chy- staným oktrojírkám. K této oposici přídružili se též realisté, jak je patrno z projevu jejich výkonného výboru, jehot obsah jsme již včera zaznamenali. Projev ten pro- zrazuje, že se oposiční strany chystají hlavně n boj a odboj proti stranám svobodomyslné a agrární Tomu nasvědčuje též nedělní realistická výtka, ž české strany sněmovní vedly finanční politiku zemském výboru neúsťavně a protinutonomisticky Tato fráze je nejírázovitější ze všech, kolik jil nedělní projev realistického výkonného výboru ob- sahuje. Strany, jež v zemském výboru se zúčastnily I řízení zemských záležitosti finančních — jsou t jen strany agrární a svobodomyslná — vyložily vždy bez průtahů své jednání v oboru finančním a to veřejně. Věděli o něm hned také realisté, al nikdy ani jediným slovem mu nevytýkali neústav- nost ani protiautonomistický ráz. Teprve v neděl jej objevili, asi proto, aby se řekla fráze, ktert sice nemá podstaty, ale se kterou si laik nevi rady. A mezi tyto leiky náleží patrně i celá stran realistická.
Stürgkh Staněk Toma Želetava
15 article
O založení společného českého klubu na radě říšské promluvil posl. Klofáč v neděli pře svým odjezdem do Ameriky. Nejprve charakteriso- val vládu a vídeňský parlament: oba jako ne- schopné. Při tom však situací české věci na říšské radě označil jako zoufalou. I je v táboře českém třeba nápravy, a to zřízením společného českého klubu. Proto národní sociálové chtějí do něho vstoupiti; až si společný český klub svým postupem vynutí jiné poměry, pak konservativnější česke strany budou zase moci jiti jinou cestou než ná- rodní sociálově, kteří je po připadě budou i loyál- ně podporovati. Tak mluvil posl. Klofáč a dodal že stanovy společného klubu nejsou hlavní věcí tu se české strany nedělí. Ale stěžoval si na osobn třenice mezi českými poslanci, na osobní jich ne- vraživosti, znemožňující apolečný jich postupí po- sléze si přál, aby nějakým způsobem byl zřízen sbor mužů politicky zralých a zkušených, kteří ne- jsou poslanci, a aby tento sbor účinkoval na pol- tický postup všech českých stran. I tato část řeči posl. Klofáče, stejně jako jeho výklady ostatní, byla příjata s potleskem, Německo-pokroková strana konala věera v Pražském kasině schůzi, na níž po zevrubné debatě přijata jednomyslně resoluce, je- jímž podstatným obsahem je, že němečtí poslaneí nejostřejžími prostředky proti dosazen správní komise v Čechách vystupovati budou ten- kráte, jestliže komise překročí ve své působnosti to, co je nezbytně nutné, bude-li zankcí dosavad- ního nehospodářství, nebude-li národnostní složení její paritní anebo sezná-li se, že pokračuje proti Němcům v politických a hospodářských nespra- vedlivostech, jak to činil zemský výbor.
Klofáč Němec Amerika Čechy
16 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Vojenské předlohy a jich úhrada v Něme- cku přijaty. Říšský sněm německý v posledním týdnu sku- tečně promrskal předlohy na rozmnožení armády a jich úhradu, takže si zasloužil díky vlády a še ve své horlivosti tak daleko, že proti usnesení rozpočtové komise povolil i nových 6 pluků jízdy dle vládního přání v odměnu za to, že kancléi vyšel vstříc požadavku po zmírnění vojenskéh trestního práva. Včerejší konečné hlasování je bez odporu vel- kým úspěchem říšské vlády a kancléře šl. Beth- manna-Hollwega prý za to čeká stavovské pový- šení, leč jásot nacionalistů nad tímto úspěchem je přerušován protesty z kruhů zemědělských organisací obchodních a přůmyslových, z kruhů městských majitelů domů i hansovního svazu, za- loženého na širokém základě hospodářském, proti usnesením říšského sněmu o úhradách vojenských předloh, jež jeví se s hospodářského stanoviska povážlivými.
Beth Nout
17 article
Ještě do nedávna zdálo se pochybným, po- daří-li se současně s brannými předlohami vyřídili také otázku úhrady. Že se to zdařilo, stalo se jen tím, že centrum netrvalo úplně na požadavku, aby branné předlohy a úhrada byly přijaty stejnou většinou. Centrum seznalo, že poměry majority se od r. 1909 značně změnily a proto vyvodilo důsledky z nové situace, spojivší se ke společné práci s národními liberály a pokrokovou stranou. při čemž uznalo, že toto spojenectví vyžaduje, aby podrobilo revisi své posavadní stanovisko k dan z držebnosti. Před čtyřoji lety prohlásilo se cen- trum jednomyslně proti dani z držebnosti a zmařilo ji ve spojení s konservativci, nyní však dalo sou- hlas k dani z držebnosti, která zaujímá také dě- dietví dětí. Pravým důvodem této změny stano- viska jest, že dnes s konservativcí samotnými ne- lze činiti politických obchodů a proto strana která se nechce isolovati, musí hledati spojení s levicí.
18 article
Velké sesílení německé vojenské moci, které včerejším usnesením říšského sněmu bylo prove- deno, je v přímé souvislosti se zvýšeným vojen- ským úsilím ve Francii i v dumě ohlášeným se- sílením vojenské moci ruské. Lze očekávati, že tento rozhodný čin německý přispěje zejména ve Francii k urychlení rozhodnutí o tříloté vo- jenské službě, neboť rovnováha sil je za nynějšího stavu nejlepší zárukou udržení miru, a že tato rov- nováha byla novými německými zákony vojen- skými v neprospěch trojdohody porušena, dokazují prosté číslice.
Francie
19 article
Říšský sněm německý. Z Berlína, 30. června. [K. k.) Když byla bran- ná předloha proti hlasům sociálních demokratů Poláků a Elsasanů přijata ve třetím čtení, bylo zahájeno třetí čtení předloh ve příčině úhrady běžných výdajů branné předlohy. Posl. Haase pro- hlásil jménem sociálních demokratů, že brannou předlohu zamítají. Ve 2. čtení přijatý sociálně- demokratický návrh na zákonné stanovení po- platnosti spolkových knížat po pří- mluvě kancléře šl. Belhmanna-Hollwega propadl po krátké debatě v hlasování dle jmen 195 proti 169 hlasům. Návrh konservativců, aby zákon o dani z přírostku cen byl z úhradní předlohy škrt- nut, zamítnut hlasováním dle jmen 208. proti 63 hlasům. Zbytek úhradních předloh přijat pak pro- stým hlasováním v 3. čtení, rovněž mimořádný příspěvek branný, a to jednou pro vždy — tente zákon proti hlasům Poláků a Elsasanů. Tim jsou branná předloha, branný příspěvek a úhradné předlohy ve 3. čtení vyřízeny. Kancléř šl. Bethmann-Hollweg v do- slovu vyslovil přesvědčení, že společnou prae spolkových vlád a říšského sněmu bylo uskuteč- něno velké dílo národu ke zdaru. Velké a těžké oběti státu i jednotlivců jsou přinášeny pro nej- vyšší statky národa. Míru a cli země zabezpeču- jeme ve všem branném mužstvu Německa pevnon ochrannou hráz. Potvrzením pevného odhodlání obětovati za bezpečnost říše jmění i životy, mů- žeme — končil — s jasným okem a posílenpou na- dějí v mír — a kdyby to musilo býti — ve vítěz- nou obranu pohlížetí do budoucnosti. Říšský sněm byl na to odročen až d 20. listopadu.
Polák Posl Haas Berlín Německo BethmannHollweg
20 article
Vojenská konvence mezí Francií a Anglií. O výsledku londýnské návštěvy president Poincaréa a ministra zahraničních záležitostí Pi- chona pronikají do veřejnosti různé zprávy, jicht potvrzení nutno zatím vyčkati. V „Opinion“ píše Jacques Bardoux, jenž má dobré stykky s Elysej- ským palácem, že Poincaré a Pichon nepřinesli Anglie žádnou podepsanou smlouvu. Příležitost. dáti skutečné alianci právní základ, naskytla se r. 1905, tehdy však ji Roavier pominul a nechal Doloneséa padnouti. Od té doby prý se příležitost nenaskytla a nenaskytne se tak brzy. Maxima, je- hož bylo možno od radikálního anglického kabi- netu dosáhnouti, bylo prý dosaženo, a sice v den. ldy Poincaré, využiv episody v anglo-německé lodní rivalitě, opět zahájil přerušená vo- jeneká vylednávání a dal je stano- vití ve dvou protokolech. Je však pravdě- podobno, že král Jiří a Polncaré, sír Edvard Grey a Pichon jednali také o německých zbrojeních, jek se stávají nebezpečnými pro rovnováhu Evropy. Naproti tomu se proslýchá z jiných pramenů. že v Londýně bylo jednáno také o vojenské a ná- mořní konvenci mezi oběma zeměmi. Pichon prý k tomu účelu přivezl z Paříže potřebné doklady. ale nedospělo prý se dosud k ujednání, jež se však očekává v nejbližší době a zatím se v jednání pokračuje.
Poincaré Bardoux Pichon Anglie Jiří Francie Anglie Elysej Evropa Londýn Paříž Edvard Grey
21 article Ústavní zřízení v Egyptě?
Ústavní zřízení v Egyptě? V poslední době se vyskytly zprávy, že egypt- ský chodiv se rozhodl utvořiti zákonodárný sbor. Z Ženevy, kde chediv nyní dlí, došly do Paříže soukromé depeše, dle nichž chediv podepsal de- kret, předložený mu ministerstvem spravedlností. jímž se zavádějí ústavní poměry v Egyptě. V Paříži dlící egyptští politikové soudí, že Anglie má velký zájem na zavedení jakési ústavnosti, předně proto aby obmezila hnutí proti libovolné vládě úřad- nictva a pak proto, aby v otázce zrušení kapitu- lací v Egyptě mohla vůči cízině poukázatí na to. že Egypl vstoupil mezi státy s moderním způso- bem vlády. Zrušení kapitulací v Egyptě bylo prý také předmětem jednání za návštěvy Polncaréovy a Pichonovy v Londýně.
Egypl Polncaréův Pichonův Egypt Ženeva Paříž Anglie Londýn
22 article Mimořádná valná hromada „Minerv
Mimořádná valná hromada „Minerv konala se včera večer, která po čtyřietém vybo- čení z konsolidovaných vnitřních poměrů znamené uzavření období, které počalo známou valnou hro- madou roku 1909, kdy úskokem zmocnil se Minervy nynější zežim. Valnou hromadu zahájila v 734 hod. předsed- kyně spolku sl. Marie Tůmová, která vysvětlil účel valné hromady a doporučilu jménem výboru. by valná hromada schválila podmínky města Prahy, které vyžadují změnu dosavad- nich stanov. § 54. o zřizování kuratorií změněn ten smysl, že bude zřízeno samostatné kuratorium pro reálné a klassické ymnasium Minervy: v kuratoriu bude po- lovice zástupců města Prahy, polovice zástupeů spolku a předsedou bude starosta města Prahy neb jeho náměstek. (Podmínky města Prahy byly podrobně uveřejněny v „Nár. Listech“ ze dne 3 června). Kromě toho změněn a doplněn § 5. usta- novením o imenování definitivních sil profezorských
Minerva Tůmová Praha
23 article
a ředitelských, jak bylo navrženo Minervou. P přednesení návrhu, který značí spětí ústavuíse správou obce pražské a ovšem tím také zabezpe- čení ústavu a profesorského sboru, rozvinula se de- bata, ve které první řečník vybočil z věcných mez a vyvolaí pohnutou odezvu. Byl to pokladník reali- stické strany, který na schůzi, kde se jednalo e školu, mlavil o politice řeč formou, nepatřící do shromáždění inteligence, jako je valná hromad Minervy. Konstatujeme loválně, že jiný příslušníl realistické strany vyslovil své politování nad tím že do jednání byla vtažena věc, nesouvisící s před- mětem jednání. Za debaty, ve které přimlouvaiy se za návrh pí. z Purkyňů, pí. M. Pavlousková- Noháčová, soudr. K. Machová, řed. Jan Satran- ský a jiní, sensačně působilo, když sl. dr. Machová konstatovala z memoranda nynějšího výboru před čtyřmi léty podaného, že vytýkal minulému vý- boru to, že vzpíral se poměštění školy, a nynějš výbor že až do včerejška bránil se tomu také. Sym- paticky působila na shromáždění řeč starostky Vý- robního spolku ženského pí. Flajšhansové, které prohlásila, že by ústavy Výrobního spolku, ač i dobře finančně stojí, nejvřeleji uvítaly kdyby jim byla učiněna nabídka, jako město činí Minervě.
Minerva M Pavlousková Noháčová Satran doktor Machová Sym Flajšhans Purkyně
24 article
Z řečnic jediná ujala se pokladníka realistické stra- ny. Pravila pak, že věcně třeba s návrhem měst- ské rady souhlasiti, avšak „způsob prove- dení odporuje právnímu citu, Je ne- ústavní a znamená — pád naší státo- právní myšlenky. [!?). Na konec přijat všem. hlasy, jak opačnou zkouškou bylo zjištěno, návrh na utvoření samostatného kuratoria za podmínek. radou král. hlav. města Prahy navržených. O ner- vosní náladě schůze svědčí la okolnost, že před- sedkyně schůze, která jinak objektivně jednání ří- dila, nesprávně tvrdila, že „Nár. Listy“ u příleži- tosti zřízení Voršilského lycea prý psaly pro klá- šterní ústavy. Poněvadž však přítomna byla ve valné hromadě autorka onoho článku pí. O. Strán- ská, bylo na místě konstatováno, že tendenee článku směřovala proti klášterní výchově, jak ani jinak nemůže býti,
Strán Praha
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Akční výbor národní strany svobodo- myslné konal praesidiální schůzi dne 30 června t. r. za předsednictví dra. J. J. Vej- vara. Jednáno o krisí zemské správy a p podrobné, obsáhlé debatě usneseno nepro- dleně svolati plenární schůz akčního výboru. — Vzata na vědomí zpráva tiskového odboru, že časopis »Hlasy od Blanika« v Benešově přestaly býti orgá- nem strany a za orgán strany pro, okres benešovský stanoven časopis »Tábor«. — Vzaty na vědomí díky Svazu českých spoří- telen v Čechách, na Moravě a ve Sl ezsku za činnost poslanců národní strany svobodo- myslné, že vyřízena byla před prázdninami novela k zákonu konversnímu. — Vyřízeny záležitosti správní. — Kalení politických vod zahajuje radi- kální český tisk přimým nebo nepřímým tvrze- ním, že ohlašované zasáhnutí vlády do kriti- cké finanční situace v král. Českém děje se prý za souhlasu strany mladočeské a agrární. „Lidové Noviny“ dokonce praví, že „tisk těchto stran na oko protestuje, ale skuteč- nost, že čeští přísedící zemského výboru ustoupí, objasňuje bídnou hru tak jasně, žeji komedie mladočeského tisku nemohou zatem- niti.“ Vůči tomu konstatujeme, že zprávy. jakoby se chystané vládní zasáhnutí dálo za souhlasu strany mladočeské a agrární, nejsou pravdivy, o čemž nejlépe svědčí fakt, že ne- existuje žádné rozhodnutí o odstoupení českých přísedících zemského výboru. Pán radikálové by se ovšem provinili na svém karakteru, kdyby předem nekalili vody .. . .
Vej Benešov Tábor Čechy Morava akční výbor národní strana svoboda národní strana svoboda
26 article
— Minístr dr. Trnka na Moravě. Z Luha- čovir, 30. června. (K. k.) Ministr veřejných prací dr. Traka přibyl včera, prohlédnuv si re- gulaci Olšavy v Uherském Brodě, o 6. hod. več. do lázní Luhačovic a byl zde uvítán předsta- venstvem obce a správní radou lázní. Dnes ráno prohlédl si ministr stavbu údolní přehrady a lá- zeňský dům učitelů. O. půl 11. hod. odcestoval do Uh. Hradiště. — Jmenování. Mistodržitelem byli jmenováni- cejchmistrovský pomocník Vladimír Chaloup ka cejchmistrem II. tř., zatímní cejchmistrovský po- mocník Jan Jeřábek definitivním pomocníkem praktikant cejchovního úřadu Čeněk Zahradník zatímním cejchmistrovským pomocníkem. — Dr. Čeněk Pinsker, advokát a spisovatel. zemřel v neděli odpoledne v 63. roce svého věku Narodil se v Lomnici nad Lužnicí z rodiny úřad- nické, v r. 1870 dokončil právnická studia v Praz a v r. 1878 začal advokátní praxi ve Voticích které se vzdal r. 1903. Od té doby žil v Praze Důkladné vzdělání odborně i obecné bylo jeho předností stejně jako osobní charakter. Jeho práv- nická bystrost i usilovně přemýšlející duch nemo- hly se vyčerpávati ovšem advokátní praxi a tak se stalo, že se Pinsker zapracoval do jednoho z nejobtížnějších právně historických oborů, d genealogie. První publikaci z tohoto oboru napsal r. 1893 po známém lípském procesu. Z jeho prac uvádíme: »Die staatsrechtliche Stellung des italie- nischen Adels in Böhmen und die Succcesion in das gräfl. Netolický'sche Fideicomis Nost. 1901.. »O důkazech filiačních a ztrátě šlechtictví v Če- chách« 1896. »Český panský stav a říšské hrabství« »O vydržení a promlčení šlechtictví v Čecháche.
doktor Trnka Trak Mistodržitel Chaloup Jeřábek Zahradník Pinsker Morava Luha Olšava uherský Brod Luhačovice Lomnice nad Lužnice Praz Votice Praha zeňský dům učitel
27 article
»O várečných měšťanstvech« a konečně »De Kampí um das Fideicommis Jarmeric und die ge- fälschte Ahnprobe des Grafen Rudolf von Wrbna- 1912. Jeho zájem neomezoval se pouze na právn otázky, nýbrž poutal se k řadě speciálních otázek historie české. —— Pohřeb koná se dnes v úterý o 11. ho d. — Dali nám za pravdu. Neodvislý denník „Sa- mostatnost“ ztropil strašný radikální hluk u pří- ležitosti obsazení místa ředitele král. české zem ské účtárny německým úřadníkem, který byl n pořadu a má úplnou jazykovou kvalifikaci. „Český Úřadník“, orgán svazu českých úřadnických spol- ků, poptal se zemského úřadnictva, jaké stanovísko zaujímá zatím už k hotovému faktu jmenování ono- ho německého úřadníka ředitelem zemské účtáray a obdržel odpověď, která se úplně kryje se stano- viskem, jež v té věci zaujaly „Národní Listy „Český Úřadník“ podrobně rozvedl stanovisko če- ského zemského úřadnictva a na adresu „Samo- statnosti“ napsal toto odmítnuti: „Z vylíčenéh je patrno, že každé propagování zásad, hájených „Samostatností“, v tomto a podobných případech nebylo by na prospěch českého úřadnictva a české věci vůbec a že projeveným obavám národnostním čeliti lze úspěšněji cestami docela jinými. Zemské úřadnictvo účetní, kvitujíc s povděkem každý upřímný projev na ochranu svých zájmů, žádá dů- tklivě všech vlivných činitelů, aby záležitostí je- ho stavovských nestrhovali do víru bojů politických, národních a novi. nářských, pokud si nezjednali prav divých spolehlivých a přesných in
jít Kampí Rudolf on Wrbna svaz český úřadnický společenský Jarmeric und die ge
28 article
formací o skutečných poměrech a aby s obzvláštní opatrností přijímali in- formace přímo nebo nepřímo later- esovaných jednotlivců, zvláště pokud jako úřadníci služebně mladší vystupují otevřeně nebo skrytě proti úřadníkům služebně starším, ať jižz příčin jakýchkoli.“ To sedl — Za revísí taktiky v klerikální straně při- mlouvá se „Čech“, píšet: „Tací obránci víry, ktek vidí hlavní a snad jedinou zbraň ve vyhrnutých rukávech a rozovřených ústech — ti se nikdy ne- dodělají úspěchů. Takovýto nezpůsob boje zračíl se do nedávných dob i v určité části křesťansko- sociálního tisku a dosud se uplatňuje u některých „oržanisátorů“ na schůzích.“ Míní-li „Čech“ tuto reformu opravdově, nesmí zapomínat i na revisi toho, co se hlásá s kazatelen; pokud budou ka- zatelny rejdištěm politické agítace, zejména před volbami, nebude lze dobře o revisi taktiky ani mlu- viti, natož ji provéstil
Čo
29 article
— O nedělní představení v Šárce, které obdi- vuhodnou výtrvalostí vzorně disciplinovaného diva- delního tělesa i diváctva samotného bylo v pra- vém slova smyslu vybojováno proti vší nepřízn pohody, jeví se nyní teprve stále stupňovaný zá- jem. Po zprávách z počátku takřka nevěrohod- ných, že představení Šubrtova „Jana Výravy bylo úplně a dokonale absolvováno i v dešti, ba v lijáku, a že na 5 lisíc diváků v proudech vody statečně vydrželo a věnovalo jeho seénické úpravě napiatý zájem, došla během včerejška naší redak- ce řada dotazů, nedojde-li snad přece k opako- vání hry příští neděli, v případě, že počasí se ustálí a dá naději na reprisu suchou a klidnější K těmto dotazům, z nichž mnohé vyznívaly v určité přání, aby k další reprise, alespoň této jedné, po- kud ještě před divadelními prázdninami je možná. určitě došlo, jsme si vyžádali vyjádření z kancelá- ře divadelní, které k informaci zdělujeme: Ředitel- ství Nár. divadla původně nepomýšlelo naprosto na opakování „Jana Výravy“ v Šárce, ale po ne- dělní zkušenosti, která prokázala nepochybný ve- liký zájem, vezme otázku reprisy v úvahu. Není tedy vyloučeno, že ještě k jednomu představení v Šárce — příští neděli — dojde.
Šubrtův Výrava Šárka národní . divadlo
30 article
— Německá dvoutřídní škola pro — pět děti Zní to neuvěřitelně, ale je to pravda. V Chlumuu Třeboně byla svého času zřízena německá dvou- třídní škola, umístěná v pěkné jednopatrové budo- vě. škola ta určena byla pro dětí dělnictva sklá- ren Stělzlových a zřízenců panství arcivévody Františka Ferdinanda. S námahou sháněny pro tu- to školu děti, aby mohla býti udržena, nyní pak kdy německé dělnictvo skláren se odstěhovalo, má tato dvojtřídní škola jen pět dětí, z nichž dvě jsou dětmi učitele na těže škole. Má to ten pan učitel zlaté časyl Městys Chlum jest jinak ryze če- ský (jest zde asi 2000 obyvatelů českých a jen asi okolo 100 Němců, a to ještě ne Němců skuteč- ných) a proto snažila se obec prosaditi z ru š eni této očividně zbytečné německé školy. Však okr. škol. radě návrh ten narazil na odpor se stra- ny správy arcivévodského panství a tak v době dnešní finanční bídy má země potěšení vydržovati německou školu pro — pět dětí, mezitím co tisí- cům českých dětí se vyučování v mateřském jazyku odpírá. Něco takového je možno jen — v Rakousku.
František Ferdinand Němec Chlumuum Třeboň Chlum Rakousko Němec
31 article
— Valná hromada Českého archaeologického klubu koná se ve středu 2. července o 6. hod. več. v archaeologickém kabinetě p. prof. L.. Niederla v Praze I., Klementinum. Program: 1. Zpráva jed- natelská a pokladní. 2. Volba výboru. 3. Volné návrhy. — Jednota stavitelů v království Českém spo- lečně se Společenstvem stavitelů v Praze pořá- dati bude ve středu dne 2. července o půl 8. hod. več. v restaurací „n Choděrů“ IV. debatní večer. při němž jednáno bude o thematě: „Praktick provádění zákona o dani činžov ní Zveme všechny kolegy k laskavé účasti, neboť dů- ležilá tato otázka, kteráž v poslední době vzbu- dila značný rozruch v kruzích interesentů, poskyt- ne hojně příležitosti, aby p. kolegové jednak byll informováni a jednak sdělili své názory a zkušeno- sti pro praktické řešení její. Příští debatní večer konati se bude ve středu dne 9. července s the- matem: „Hypotekární zápůjčky a žádoucí jejich reforma
profesor Niederle Choděra Praha Klementinum
32 article
— Městská rada v žlžkově ve schůzi, konan dne 24. června za předsednictví starosty p. Gu- stava Žáka, usnesla se nabídnouti zemské školní radě v Praze k úželům c. k. vyšší reálky osm místností v budově reálky, používaných dosud k úželům obecní knihovny a za byty knihovník a městského sluhy za roční nájemné 1600 korun od 20. srpna 1913. — K žádosti polit. organisa pokrokových v Žižkově propůjčena tamže horní pložina sadů na vrchu žižkové ke konání táboru lidu na oslavu památky Mistra Jana Husa dne 5. července. K lampionovému průvodu, jenž má býti při té příležitosti uspořádán, propůjčena pouze hlavní cesta, vedoucí na horní pložinu. — K vě- domí vzat zápis o policejní komisi, konané v dnech 16. až 21. t. m., dle něhož nebylo shledáne nijakých větších závad v městě. — K vědomí vzato sdělení c. k. okresního hejtmanství v Žíž- kově ze dne 18. června 1912 č. 2545/B, že místo- držitelství nevyhovělo žádosti obce žižkovské z zřízení městských koňských jatek. -— Usneseno požádati c. k. okresní policejní komisařství v Žiž- kově, aby c. k. stráž bezpečnosti konala častějš pochůzky v sadech na vrchu Žižkově. — Usne- seno znovu vyhlásiti a přísně přihlížeti k tomu aby obecenstvo sady na vrchu Žižkově opustilo ihned, jakmile bude odtroubeno. Usneseno zaká- zati hromadění se obecenstva při zahradních kon- certech na cestě vedoucí kol restaurační zahrady v sadech na vrchu Žižkově. — Vyřízeno 96 zále- žitostí správních, stavebních, hospodářských, živ- nostenských a osobních.
Žák Hus Praha Žižkov Žíž
33 article
— Konference učitelstva okresu smíchovské- ho konala se dne 30. m. m. za plné účasti všeho učitelstva. Okresní školní inspektor p. Halaburt zahájiv uvítáním přítomných poradu, zděluje, že svou nepřítomnost omlouvá c. k. míst. rada p. A Pokorný, vzpomíná zásluh panujícího císaře Fran- tiška Josefa I. o rozvoj školství a provolává té- muž „Sláva“. Ve zprávě o stavu školství, jedna- jící o činnosti učitelstva ve škole i mimo školu, chválí jeho činnost a píli, která zaslouží tím vět- šího uznání, ježto se děje za velmi těžkých, ba nesnesitelných podnínek životních. Z podrobné statistiky školství smíchovského služi zejména u- vésti, že 14 škol v okresu má 165 třid, t. j. více tříd než jich má 30 českých okresů. V okrese jest 77 škol se 379 třídami, čili více třid než mají okr. jindř. hradecký s 96, králevický s 83, poličský 84 a vltavotýnský se 48 třídami dohromady. Ji- stě by bylo v zájmu školství smíchovského, tak utěšeně se rozvíjejícího, aby povolané kruhy po- mýšlely na rozdělení okresu ve dva, nebo povolání druhého inspektora. — Na školách okresu vyučuje 558 osob učitelských, kterým jest svěřeno vyučo- vání 25.000 dítek. Bez vyučování zůstává 5 dítek hluchoněmých, 3 dítky slepé, 22 dítky slabomyslné a 42 dítky zmrzačené, ale okr. škol. rada pečuje, aby v době nejbližší se i jim dostalo školního vyučování. Vřelou vzpomínku věnoval p. insp. ze- mřelým Fr. Dejmkovi, říd. uč. v Řevnicích. Elišce
Halaburt Pokorná Fran Dejmek Eliška Řevnice
34 article
Štěpánkové, učitelce v Bubenčí a C. Vojáčkovi, učiteli na Smíchově, o jehož činností zvláště vřele promluvil. Zpráva sympatického inspeklora vzata s povděkem na vědomí. Následovala přednáška delegáta zem. výboru rady dra. J. Krejčího: „O akci učňovské a sprostředkování služby a práce“, v níž tento, promluviv o dosavadní činnosti zem. výboru v otázce uvedené, apeluje na učitelstvo, aby svoji činnost rozšířilo i na péčí o mládež, kte- rá vstupuje do prakt, života. Následující předná- šející p. řed. O. Fiala promlouvá o potřebě vydá- vání učebných knih v duchu uměleckém a národ- ním. Po přednášce přijata příslušná resoluce. V
Štěpánek O Fiala Bubeneč Smíchov rada doktor