3
masthead
1. července 1913. Číslo 178.
4
article
ské vládě posilivní záruky zahájení vitálních srb-
ských zájmů.
Posl. Ribarac prohlásil, že nacionalisté za-
stávají se okamžité annexe dobytých územi, poně-
vadž Srbsko si získalo na ně krevní právo. Roz-
hodčí soud nemůže zjednati žádné příznivé situace.
poněvadž nezpůsobí ani nespokojenost srbského
národa naproti Rusku, ani carův hněv proti Srb-
sku, neboť jest jasno, že srbský národ ne-
může k vůli nikomu obětovati své žl-
votní zájmy. Annexi byla by učiněna přítrž
též pretencím Bulharska. Srbsko je nyní ve velice
příznivé situaci, poněvadž Řecko sdílí jeho stano-
visko. Rumunsko však — dík moudrosti krále Ka-
rola — zaujalo stanovisko proti bezmezným ná-
rokům Bulharska. Třebas i se nemůže pochybovati
o lásce carově ke spravedlnosti, není neopráv-
něnou obava, že na rozsudek carův mohla
by vykonati nepříznívý vliv tradice
ruské politiky, jež mírem svatoště-
pánským chtěla zříditi velké Bulhar-
sko. Určitě Rusko rozhodne dle ruského zájmu,
srbský národ však musí v první řadě hájili svoje
zájmy vlastní. Řečník navrhl konečně, aby
skupština v očekávání, že vláda podá pilným způ-
sobem osnovy zákonů, týkající se annexé doby-
tých území, přešla k pořadu.
Posl
Srb
Bulhar
Rusko
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Rumunsko
Ka
5
article
V dotazu Marinkoviče (pokr.) vyslovuje
se politování, že vláda svojí nadmírnou mírumilov-
ností vzbudila zdání, že Srbsko je slabé. Poněvadž
Evropa potřebuje máru, byla by schválila annexi,
protože tím by bývalo skutečně odstraněno nebez-
pečí války. Též Rakousko-Uhersko nebylo by
proti tomu zaujalo stanovisko, poněvadž Evropa
postupuje ve všech otázkách solidárně. Pokud jde
o rozhodčí soud, může skupština naproti němu zů-
stati pasivní, poněvadž nezná ani smlouvy, ani
ustanovení o arbitráží. Srbský národ bude
tudíž raději důvěřovati „ve svou vír
lěznou armádu, než ve známou neobralnost
Pašiče, Srbsko neodstoupí z vardari
ského údolí aní píď půdy.
Marinkovič
Pašič
Srbsko
Evropa
Rakousko
Uhersko
6
article
Potom nastala přestávkla ví rokováni.
Za ní byla rozšířena zpráva o nových útocích bul-
harské armády, jež ve všech kruzích působí v e
liké rozhořčení. Útok považuje se vše-
obecně za počátek války.
Po obnovení schůze prohlásil dotazovatel
Draškovič (mladoradikál), že v případě války
srbský národ zajisté podrží věe, co může hájili svoji
armádou. Rozhodčí soud zatím této jistoty neskytá.
Vláda musí vystupovati rozhodně. Vardarské
údolíje životním zájmem Srbska. Roz-
sudek, jenž by nevyhovoval tomuto životnímu zá-
jmu, musil by zůstati nesplněn. Řečník navrhl po-
řad, dle něhož má býti odpověď ministerského
předsedy vzata na vědomi s obnovením usnesení
skupštiny, že životní srbské zájmy, J ak
byly stanoveny v poslední resoluci
skupštiny, nesmějí býti za žádných
okolností obětoviny.
Draškovič
Srbsko
7
article
Posl. L apěevič (soc. dem.) prohlásil jmenem
své strany, že jeho strana je proti válce a pro
republikánskou konfederaci balkán-
ských sťätů.
Ministr kultu Jovanovič dokazoval, že
výtky slabosti naproti vládě jsou neodůvodněny
poněvadž radikální strana připravila události svojí
vnitřní a svojí finanční politikou.
Výklad ministrův o vnitropolitických strani-
ckých záležitostech vzbudil hlučný protest
u oposice, jež konečně demonstra-
tivně odešla ze zasedací síně. Ministr
prohlásil pak, že nezamýšlel uraziti oposici, a chtěl
jen odmitnouti neoprávněné výtky. V další řeči
pojednal o historickém vývoji styků mezi balkán-
skými národy a prohlásil konečně, že námitky protí
ruskému rozhodčímu soudu jsou bezdůvodné, poně-
vadž nynější ruská polítika nespočívá na základě
smlouvy svatoštěpánské, nýbrž na základě balkán-
ského svazu.
Další rokování položeno na zítřek.
Stanovisko Černé Hory.
Posl
Jovanovič
Černá Hora
8
article
Redaktor novosadské „Zastavy“ Jaša To-
nič rozmlouval v Bělehradě s černohorským
generálem a ministerským předsedou Jan-
kem Vukotičem, jenž takto vyjádřil sta-
novisko Černé Hory:
Když se mluví o rozděleni dobytého úze-
mí, týká se to také nás, i nám patří slovo
díl. Spojenecká smlouva byla uzavřena nej-
prve mezi Bulharskem a Srbskem, ale Černá
Hora a Řecko přistoupili k ní jako plnoprávní
spojenci a nikoli jen pomocníci, kteří po válce
nemají práva na nic. Srbsko nás zkrátiti ne-
chce, ale zkrátilo by nás Bulharsko, kdyby
zůstalo při tom, co oni chtějí: že by celé úze-
mí na západ a sever od Šarplaniny připadlo
Srbsku. Černá Hora šla osvobozovat bratry.
ale když ji „nebratří“ v Londýně odsoudil
k záhubě, bratří toho dopustit nemohou a mu-
sejí jí odstoupiti takový díl dobytého území.
aby mohla žít. Bulharský ministerský předseda
prý si nepřeje, abychom se také zúčastníl
petrohradských porad. Nevěřím tomu! Spo-
lečně jsme bojovali, a když před válkou bylo-
„Kde jsi, drahý bratře Černohorče?“, nesměji
nás po válce odbývati: „Vari odtud, ne-
známýl“
Jaša
Jan
Vukotič
Černohorec
Bělehrad
Bulharsko
Srbsko
Řecko
západ
Londýn
Zastava
9
article
Scotus Viator o Makedonií.
Známý znalec rakousko-uherských poměrů
jihoslovanské otázky Seton-Watson (Scotus Via.
tor) procestoval právě Srbsko, Makedonii a Ru-
munsko a na zpáteční cestě měl v Pešti rozhovor
s redaktorem „Slovenského Denníku“. V řeči pra-
vil, že velká část Makedonie je skutečně bulhar-
ská, když ne řečově, tedy rozhodně církevně
přesvědčením, ale částka Makedonie se Starým
Srbskem je posud převážně srbská, ač Bulharů je
všude dosti a jmenovitě bulharských emisařůa
fanatických agentů. Srbské nároky na revisi po-
važuje za spravedlivé a vzdorovitost Bulharů za
znamení neupřímnosti a neslovanské hrabivostí.
Chování Bulharů k Srbům nebylo pěkné ani v tom
případě, když generál Živkovič táhl s pomocným
srbským vojskem od Odrinu přes Sofiji. Aní vláda.
ani obecenstvo si Srbů nevšímli. Mezi Bulharskem
a Srbskem je skutečně velká propast a stará řev-
nivost stoupá, čím více naše monarchic a Němei
ženou Bulhary k neústupnosti.
Pašié pracuje na spolku Srbska, Bulharska
Černé Hory, Řecka a Rumunska, který by se stal
novou velmocí v Evropě a byl by neodvislým o
Rakouska i Ruska, které vždy nevede nezištnou
politiku. Pro rakousko-uherské Slovany by po-
dobná konstelace měla dvojí význam: za prvé mi-
nistří ve Vídni a v Pešti byli by nuceni opravilí
své názory o politice v Chorvatsku, v Bosněa
v Dalmacii, za druhé slovanská myšlenka v po-
době austroslavismu by nabyla určitější povahy.
V nejvyšších kruzích se mluvi všenbecněo
blízkém úpadku dualismu. Panovnická rodina bud
se rozhodne pro spravedlivé uplatnění Slovanů.
nebo zaviní nynějším dualistickým systémem pád
monarchie. Angličané rádi by zažehnali krisl
monarchie. Ještě nikdy prý Seton-Watson nenašel
rakouské politiky v takové desorientaci jako nyní.
Scotus Viator
Seton
Watson
Scotus
Bulhar
Srba
Živkovič
Pašié
Angličan
Makedonie
Srbsko
Pešť
Bulharsko
Černá Hora
Řecko
Rumunsko
Evropa
Rakousko
Rusko
Vídeň
Chorvatsko
Dalmacie
10
article
Úvahy majora v záloze.
Z Vídně, 30. června. Večerní »Zeite
uveřejňuje stať majora v záloze Jiřího
Flesigriu, ve kterém se praví, že nová
situace na Balkáně dala základ k nové ope-
rační basí Ruska. Obrat v Rumunsku má za
důvod, že Rakousko v rumunsko-bulharském
konfliktu nepostavilo se na stranu svého
spojence Rumunska a dále rozlaďuje v Ru-
munsku stálé pronásledování Rumunů
Uhrách. Důsledky této politiky jsou prý pro
Rakousko neveselé. Před balkánskou válkou
mělo Rakousko pro případ konfliktu s Ru-
skem 16 vlastních a mohlo disponovati ještě
s 5 rumunskými, tedy celkem 21 vojenskými
sbory. Pravé křídlo rakouské bylo chráněno
Turky. Nyní na místo Turků jsou balkánské
státy, které jsou pak velkou pomocnou
armádou pro Rusko a mohou zaměstnávati
úplně čtyří sbory rakouské armády. Jestliže
nynější politika v Chorvatsku a Slavonii po-
trvá dále, dožijeme se ještě, že kromě pro
Bosnu, Hercegovinu a Dalmacii bude potřebí
ještě v zemích obývaných Srbochorvaty ce-
lého sboru »k udržení pořádku«. Dlužno tu-
díž odčitati i s rumunským 5 sbory celkem
10 sborů, které by odpadly pro případ zá-
pletky s Ruskem. Major Flesigriu dodávát
To jsou důsledky našeho zahraničního úřadu,
stojícího pod vlivy maďarskými, kterému je
maďarský zájem vyšší než zájem říje.
Flesigria
Rumun
Turek
Vídeň
Balkán
Rusko
Rumunsko
Rakousko
Uhry
Chorvatsko
Slavonie
Bosna
Hercegovina
Dalmacie
11
title
Politický přehled.
12
article
Země české.
Země české.
Před rozhodnutím o řešení krise v Čechách.
Němci v Čechách se sice oktrojírek pro naš
zemi připravených odříkují jako satanáše, ale neu
na nich znáti ni nejmenšího vzrušení. Naopak, u
se chvatně připravují na budoucí věci a na svou
účast při nich. Tak na př. „Pr. Tagblatt“ včera ve-
čer již zvěděl, že správní komise v Čechách — do-
sud neexistující! — bude si musit vypůjčiti nějak
peníze, nejspíš několik milionů na běžné potřeby
země, poněvadž příjmy ze zvýšených přirážek a
nové dávky pivní se v zemské pokludně objeví te-
prve za několik měsíců, kdežto komise nebude
moci tak dlouho čekat na peníze. „Pr. Tagblatt“
dokonce má za pravděpodobno, že zemská komise
sáhne na sirotčí fond zemský.
Podle toho by komise tato měla cuvajovskou od
vahu; ovšem finanění referát bude v rukou země-
panského úřadníkaí
Jakož bylo třeba očekávati, domácí česk
oposice zahajuje všemi silami svými výpravu prot
novému útvaru v Čechách, který považuje již za
hotový.
Sociální demokraté měli již v neděli řadu
schůzí proti komisariátu v Čechách, jemuž vypově-
děli rozhodný boj. V resolucích, jež na schůzich
těch byly přijaty, prohlašují, že dávky a daně, ko-
misariátem usnesené, budou nezákonné, a že nikd
nebude povinen platiti je; i hlásají, že se jim budou
brániti všemi zákonnými prostředky. Mimo to ozna-
mují, že na soud lidu poženou české strany, které
klidně snesly obstrukcí Němců, vyhýbaly se volebn
opravě, smiřují se s protiústavním komisariátem
vídeňskému absolutismu v šanc vydávají samo-
správu české země.
Němec
Čechy
13
article
Výkonný výbor strany státoprávně pokrokove
vydal včera provolání českému lidu. V tomto sván
projevu státoprávní pokrokáři přijímají chystaný
převrat v Čechách jako hotovou věc, žalují na če-
ské poslance, že nerozbili dorozumívací akci, vy-
týkají vládě, že nesvolává sněm, doufají, že češt
přísedící se nevzdují svých mandátů v zemském
výboru a prohlašují, že by resignaci českých příse-
dících a zejména nejv. maršálka považovali za čin
krajně nepřátelský (nepravíce, komu nepřátelský)
Státoprávní poknokáři pak tvrdí ve svém provo-
lání, že slova jednoho mladočeského poslance
oktrojírce byla schopna vzbuditi (kde?) domnění
jakoby lid český oltrojírku přijal resigjnovaně, dále
tvrdí, že strany většiny jsou ochablé, ale že státo-
právní pokrokáří nevěří, že by český lid chtě
zradit svou minulost i budoucnost, a proto jej vo-
lají do boje za česká práva i životní nezbytnosti.
Čechy
14
article
Zdá se, že tento manifest je čistě agitační —
pro stranu státoprávně pokrokovou, která vedle
svého provolání telegrafovala ještě císařovi, hr
Stürgkhovi a posl. Staňkovi ze Želetavy proti chy-
staným oktrojírkám.
K této oposici přídružili se též realisté, jak je
patrno z projevu jejich výkonného výboru, jehot
obsah jsme již včera zaznamenali. Projev ten pro-
zrazuje, že se oposiční strany chystají hlavně n
boj a odboj proti stranám svobodomyslné a agrární
Tomu nasvědčuje též nedělní realistická výtka, ž
české strany sněmovní vedly finanční politiku
zemském výboru neúsťavně a protinutonomisticky
Tato fráze je nejírázovitější ze všech, kolik jil
nedělní projev realistického výkonného výboru ob-
sahuje. Strany, jež v zemském výboru se zúčastnily
I řízení zemských záležitosti finančních — jsou t
jen strany agrární a svobodomyslná — vyložily
vždy bez průtahů své jednání v oboru finančním
a to veřejně. Věděli o něm hned také realisté, al
nikdy ani jediným slovem mu nevytýkali neústav-
nost ani protiautonomistický ráz. Teprve v neděl
jej objevili, asi proto, aby se řekla fráze, ktert
sice nemá podstaty, ale se kterou si laik nevi
rady.
A mezi tyto leiky náleží patrně i celá stran
realistická.
Stürgkh
Staněk
Toma
Želetava
15
article
O založení společného českého klubu
na radě říšské promluvil posl. Klofáč v neděli pře
svým odjezdem do Ameriky. Nejprve charakteriso-
val vládu a vídeňský parlament: oba jako ne-
schopné. Při tom však situací české věci na říšské
radě označil jako zoufalou. I je v táboře českém
třeba nápravy, a to zřízením společného českého
klubu. Proto národní sociálové chtějí do něho
vstoupiti; až si společný český klub svým postupem
vynutí jiné poměry, pak konservativnější česke
strany budou zase moci jiti jinou cestou než ná-
rodní sociálově, kteří je po připadě budou i loyál-
ně podporovati. Tak mluvil posl. Klofáč a dodal
že stanovy společného klubu nejsou hlavní věcí
tu se české strany nedělí. Ale stěžoval si na osobn
třenice mezi českými poslanci, na osobní jich ne-
vraživosti, znemožňující apolečný jich postupí po-
sléze si přál, aby nějakým způsobem byl zřízen
sbor mužů politicky zralých a zkušených, kteří ne-
jsou poslanci, a aby tento sbor účinkoval na pol-
tický postup všech českých stran.
I tato část řeči posl. Klofáče, stejně jako jeho
výklady ostatní, byla příjata s potleskem,
Německo-pokroková strana
konala věera v Pražském kasině schůzi, na níž po
zevrubné debatě přijata jednomyslně resoluce, je-
jímž podstatným obsahem je, že němečtí poslaneí
nejostřejžími prostředky proti dosazen
správní komise v Čechách vystupovati budou ten-
kráte, jestliže komise překročí ve své působnosti
to, co je nezbytně nutné, bude-li zankcí dosavad-
ního nehospodářství, nebude-li národnostní složení
její paritní anebo sezná-li se, že pokračuje proti
Němcům v politických a hospodářských nespra-
vedlivostech, jak to činil zemský výbor.
Klofáč
Němec
Amerika
Čechy
16
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Vojenské předlohy a jich úhrada v Něme-
cku přijaty.
Říšský sněm německý v posledním týdnu sku-
tečně promrskal předlohy na rozmnožení armády
a jich úhradu, takže si zasloužil díky vlády a še
ve své horlivosti tak daleko, že proti usnesení
rozpočtové komise povolil i nových 6 pluků jízdy
dle vládního přání v odměnu za to, že kancléi
vyšel vstříc požadavku po zmírnění vojenskéh
trestního práva.
Včerejší konečné hlasování je bez odporu vel-
kým úspěchem říšské vlády a kancléře šl. Beth-
manna-Hollwega prý za to čeká stavovské pový-
šení, leč jásot nacionalistů nad tímto úspěchem
je přerušován protesty z kruhů zemědělských
organisací obchodních a přůmyslových, z kruhů
městských majitelů domů i hansovního svazu, za-
loženého na širokém základě hospodářském, proti
usnesením říšského sněmu o úhradách vojenských
předloh, jež jeví se s hospodářského stanoviska
povážlivými.
Beth
Nout
17
article
Ještě do nedávna zdálo se pochybným, po-
daří-li se současně s brannými předlohami vyřídili
také otázku úhrady. Že se to zdařilo, stalo se jen
tím, že centrum netrvalo úplně na požadavku, aby
branné předlohy a úhrada byly přijaty stejnou
většinou. Centrum seznalo, že poměry majority
se od r. 1909 značně změnily a proto vyvodilo
důsledky z nové situace, spojivší se ke společné
práci s národními liberály a pokrokovou stranou.
při čemž uznalo, že toto spojenectví vyžaduje, aby
podrobilo revisi své posavadní stanovisko k dan
z držebnosti. Před čtyřoji lety prohlásilo se cen-
trum jednomyslně proti dani z držebnosti a zmařilo
ji ve spojení s konservativci, nyní však dalo sou-
hlas k dani z držebnosti, která zaujímá také dě-
dietví dětí. Pravým důvodem této změny stano-
viska jest, že dnes s konservativcí samotnými ne-
lze činiti politických obchodů a proto strana
která se nechce isolovati, musí hledati spojení
s levicí.
18
article
Velké sesílení německé vojenské moci, které
včerejším usnesením říšského sněmu bylo prove-
deno, je v přímé souvislosti se zvýšeným vojen-
ským úsilím ve Francii i v dumě ohlášeným se-
sílením vojenské moci ruské. Lze očekávati, že
tento rozhodný čin německý přispěje zejména
ve Francii k urychlení rozhodnutí o tříloté vo-
jenské službě, neboť rovnováha sil je za nynějšího
stavu nejlepší zárukou udržení miru, a že tato rov-
nováha byla novými německými zákony vojen-
skými v neprospěch trojdohody porušena, dokazují
prosté číslice.
Francie
19
article
Říšský sněm německý.
Z Berlína, 30. června. [K. k.) Když byla bran-
ná předloha proti hlasům sociálních demokratů
Poláků a Elsasanů přijata ve třetím čtení, bylo
zahájeno třetí čtení předloh ve příčině úhrady
běžných výdajů branné předlohy. Posl. Haase pro-
hlásil jménem sociálních demokratů, že brannou
předlohu zamítají. Ve 2. čtení přijatý sociálně-
demokratický návrh na zákonné stanovení po-
platnosti spolkových knížat po pří-
mluvě kancléře šl. Belhmanna-Hollwega propadl
po krátké debatě v hlasování dle jmen 195 proti
169 hlasům. Návrh konservativců, aby zákon o
dani z přírostku cen byl z úhradní předlohy škrt-
nut, zamítnut hlasováním dle jmen 208. proti 63
hlasům. Zbytek úhradních předloh přijat pak pro-
stým hlasováním v 3. čtení, rovněž mimořádný
příspěvek branný, a to jednou pro vždy — tente
zákon proti hlasům Poláků a Elsasanů.
Tim jsou branná předloha, branný příspěvek
a úhradné předlohy ve 3. čtení vyřízeny.
Kancléř šl. Bethmann-Hollweg v do-
slovu vyslovil přesvědčení, že společnou prae
spolkových vlád a říšského sněmu bylo uskuteč-
něno velké dílo národu ke zdaru. Velké a těžké
oběti státu i jednotlivců jsou přinášeny pro nej-
vyšší statky národa. Míru a cli země zabezpeču-
jeme ve všem branném mužstvu Německa pevnon
ochrannou hráz. Potvrzením pevného odhodlání
obětovati za bezpečnost říše jmění i životy, mů-
žeme — končil — s jasným okem a posílenpou na-
dějí v mír — a kdyby to musilo býti — ve vítěz-
nou obranu pohlížetí do budoucnosti.
Říšský sněm byl na to odročen až d
20. listopadu.
Polák
Posl
Haas
Berlín
Německo
BethmannHollweg
20
article
Vojenská konvence mezí Francií a Anglií.
O výsledku londýnské návštěvy president
Poincaréa a ministra zahraničních záležitostí Pi-
chona pronikají do veřejnosti různé zprávy, jicht
potvrzení nutno zatím vyčkati. V „Opinion“ píše
Jacques Bardoux, jenž má dobré stykky s Elysej-
ským palácem, že Poincaré a Pichon nepřinesli
Anglie žádnou podepsanou smlouvu. Příležitost.
dáti skutečné alianci právní základ, naskytla se
r. 1905, tehdy však ji Roavier pominul a nechal
Doloneséa padnouti. Od té doby prý se příležitost
nenaskytla a nenaskytne se tak brzy. Maxima, je-
hož bylo možno od radikálního anglického kabi-
netu dosáhnouti, bylo prý dosaženo, a sice v den.
ldy Poincaré, využiv episody v anglo-německé
lodní rivalitě, opět zahájil přerušená vo-
jeneká vylednávání a dal je stano-
vití ve dvou protokolech. Je však pravdě-
podobno, že král Jiří a Polncaré, sír Edvard Grey
a Pichon jednali také o německých zbrojeních, jek
se stávají nebezpečnými pro rovnováhu Evropy.
Naproti tomu se proslýchá z jiných pramenů.
že v Londýně bylo jednáno také o vojenské a ná-
mořní konvenci mezi oběma zeměmi. Pichon prý
k tomu účelu přivezl z Paříže potřebné doklady.
ale nedospělo prý se dosud k ujednání, jež se však
očekává v nejbližší době a zatím se v jednání
pokračuje.
Poincaré
Bardoux
Pichon
Anglie
Jiří
Francie
Anglie
Elysej
Evropa
Londýn
Paříž
Edvard Grey
21
article
Ústavní zřízení v Egyptě?
Ústavní zřízení v Egyptě?
V poslední době se vyskytly zprávy, že egypt-
ský chodiv se rozhodl utvořiti zákonodárný sbor.
Z Ženevy, kde chediv nyní dlí, došly do Paříže
soukromé depeše, dle nichž chediv podepsal de-
kret, předložený mu ministerstvem spravedlností.
jímž se zavádějí ústavní poměry v Egyptě. V Paříži
dlící egyptští politikové soudí, že Anglie má velký
zájem na zavedení jakési ústavnosti, předně proto
aby obmezila hnutí proti libovolné vládě úřad-
nictva a pak proto, aby v otázce zrušení kapitu-
lací v Egyptě mohla vůči cízině poukázatí na to.
že Egypl vstoupil mezi státy s moderním způso-
bem vlády. Zrušení kapitulací v Egyptě bylo prý
také předmětem jednání za návštěvy Polncaréovy
a Pichonovy v Londýně.
Egypl
Polncaréův
Pichonův
Egypt
Ženeva
Paříž
Anglie
Londýn
22
article
Mimořádná valná hromada
„Minerv
Mimořádná valná hromada
„Minerv
konala se včera večer, která po čtyřietém vybo-
čení z konsolidovaných vnitřních poměrů znamené
uzavření období, které počalo známou valnou hro-
madou roku 1909, kdy úskokem zmocnil se Minervy
nynější zežim.
Valnou hromadu zahájila v 734 hod. předsed-
kyně spolku sl. Marie Tůmová, která vysvětlil
účel valné hromady a doporučilu jménem výboru.
by valná hromada schválila podmínky
města Prahy, které vyžadují změnu dosavad-
nich stanov. § 54. o zřizování kuratorií změněn
ten smysl, že bude zřízeno samostatné
kuratorium pro reálné a klassické
ymnasium Minervy: v kuratoriu bude po-
lovice zástupců města Prahy, polovice zástupeů
spolku a předsedou bude starosta města Prahy
neb jeho náměstek. (Podmínky města Prahy byly
podrobně uveřejněny v „Nár. Listech“ ze dne 3
června). Kromě toho změněn a doplněn § 5. usta-
novením o imenování definitivních sil profezorských
Minerva
Tůmová
Praha
23
article
a ředitelských, jak bylo navrženo Minervou. P
přednesení návrhu, který značí spětí ústavuíse
správou obce pražské a ovšem tím také zabezpe-
čení ústavu a profesorského sboru, rozvinula se de-
bata, ve které první řečník vybočil z věcných mez
a vyvolaí pohnutou odezvu. Byl to pokladník reali-
stické strany, který na schůzi, kde se jednalo e
školu, mlavil o politice řeč formou, nepatřící do
shromáždění inteligence, jako je valná hromad
Minervy. Konstatujeme loválně, že jiný příslušníl
realistické strany vyslovil své politování nad tím
že do jednání byla vtažena věc, nesouvisící s před-
mětem jednání. Za debaty, ve které přimlouvaiy
se za návrh pí. z Purkyňů, pí. M. Pavlousková-
Noháčová, soudr. K. Machová, řed. Jan Satran-
ský a jiní, sensačně působilo, když sl. dr. Machová
konstatovala z memoranda nynějšího výboru před
čtyřmi léty podaného, že vytýkal minulému vý-
boru to, že vzpíral se poměštění školy, a nynějš
výbor že až do včerejška bránil se tomu také. Sym-
paticky působila na shromáždění řeč starostky Vý-
robního spolku ženského pí. Flajšhansové, které
prohlásila, že by ústavy Výrobního spolku, ač i
dobře finančně stojí, nejvřeleji uvítaly kdyby jim
byla učiněna nabídka, jako město činí Minervě.
Minerva
M Pavlousková
Noháčová
Satran
doktor
Machová
Sym
Flajšhans
Purkyně
24
article
Z řečnic jediná ujala se pokladníka realistické stra-
ny. Pravila pak, že věcně třeba s návrhem měst-
ské rady souhlasiti, avšak „způsob prove-
dení odporuje právnímu citu, Je ne-
ústavní a znamená — pád naší státo-
právní myšlenky. [!?). Na konec přijat všem.
hlasy, jak opačnou zkouškou bylo zjištěno, návrh
na utvoření samostatného kuratoria za podmínek.
radou král. hlav. města Prahy navržených. O ner-
vosní náladě schůze svědčí la okolnost, že před-
sedkyně schůze, která jinak objektivně jednání ří-
dila, nesprávně tvrdila, že „Nár. Listy“ u příleži-
tosti zřízení Voršilského lycea prý psaly pro klá-
šterní ústavy. Poněvadž však přítomna byla ve
valné hromadě autorka onoho článku pí. O. Strán-
ská, bylo na místě konstatováno, že tendenee
článku směřovala proti klášterní výchově, jak
ani jinak nemůže býti,
Strán
Praha
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Akční výbor národní strany svobodo-
myslné konal praesidiální schůzi dne 30
června t. r. za předsednictví dra. J. J. Vej-
vara. Jednáno o krisí zemské správy a p
podrobné, obsáhlé debatě usneseno nepro-
dleně svolati plenární schůz
akčního výboru. — Vzata na vědomí
zpráva tiskového odboru, že časopis »Hlasy
od Blanika« v Benešově přestaly býti orgá-
nem strany a za orgán strany pro, okres
benešovský stanoven časopis »Tábor«. —
Vzaty na vědomí díky Svazu českých spoří-
telen v Čechách, na Moravě a ve Sl ezsku
za činnost poslanců národní strany svobodo-
myslné, že vyřízena byla před prázdninami
novela k zákonu konversnímu. — Vyřízeny
záležitosti správní.
— Kalení politických vod zahajuje radi-
kální český tisk přimým nebo nepřímým tvrze-
ním, že ohlašované zasáhnutí vlády do kriti-
cké finanční situace v král. Českém děje se
prý za souhlasu strany mladočeské a agrární.
„Lidové Noviny“ dokonce praví, že „tisk
těchto stran na oko protestuje, ale skuteč-
nost, že čeští přísedící zemského výboru
ustoupí, objasňuje bídnou hru tak jasně, žeji
komedie mladočeského tisku nemohou zatem-
niti.“ Vůči tomu konstatujeme, že zprávy.
jakoby se chystané vládní zasáhnutí dálo za
souhlasu strany mladočeské a agrární, nejsou
pravdivy, o čemž nejlépe svědčí fakt, že ne-
existuje žádné rozhodnutí o odstoupení
českých přísedících zemského výboru. Pán
radikálové by se ovšem provinili na svém
karakteru, kdyby předem nekalili vody .. . .
Vej
Benešov
Tábor
Čechy
Morava
akční výbor národní strana svoboda
národní strana svoboda
26
article
— Minístr dr. Trnka na Moravě. Z Luha-
čovir, 30. června. (K. k.) Ministr veřejných
prací dr. Traka přibyl včera, prohlédnuv si re-
gulaci Olšavy v Uherském Brodě, o 6. hod. več.
do lázní Luhačovic a byl zde uvítán předsta-
venstvem obce a správní radou lázní. Dnes ráno
prohlédl si ministr stavbu údolní přehrady a lá-
zeňský dům učitelů. O. půl 11. hod. odcestoval
do Uh. Hradiště.
— Jmenování. Mistodržitelem byli jmenováni-
cejchmistrovský pomocník Vladimír Chaloup ka
cejchmistrem II. tř., zatímní cejchmistrovský po-
mocník Jan Jeřábek definitivním pomocníkem
praktikant cejchovního úřadu Čeněk Zahradník
zatímním cejchmistrovským pomocníkem.
— Dr. Čeněk Pinsker, advokát a spisovatel.
zemřel v neděli odpoledne v 63. roce svého věku
Narodil se v Lomnici nad Lužnicí z rodiny úřad-
nické, v r. 1870 dokončil právnická studia v Praz
a v r. 1878 začal advokátní praxi ve Voticích
které se vzdal r. 1903. Od té doby žil v Praze
Důkladné vzdělání odborně i obecné bylo jeho
předností stejně jako osobní charakter. Jeho práv-
nická bystrost i usilovně přemýšlející duch nemo-
hly se vyčerpávati ovšem advokátní praxi a tak
se stalo, že se Pinsker zapracoval do jednoho
z nejobtížnějších právně historických oborů, d
genealogie. První publikaci z tohoto oboru napsal
r. 1893 po známém lípském procesu. Z jeho prac
uvádíme: »Die staatsrechtliche Stellung des italie-
nischen Adels in Böhmen und die Succcesion in
das gräfl. Netolický'sche Fideicomis Nost. 1901..
»O důkazech filiačních a ztrátě šlechtictví v Če-
chách« 1896. »Český panský stav a říšské hrabství«
»O vydržení a promlčení šlechtictví v Čecháche.
doktor
Trnka
Trak
Mistodržitel
Chaloup
Jeřábek
Zahradník
Pinsker
Morava
Luha
Olšava
uherský Brod
Luhačovice
Lomnice nad Lužnice
Praz
Votice
Praha
zeňský dům učitel
27
article
»O várečných měšťanstvech« a konečně »De
Kampí um das Fideicommis Jarmeric und die ge-
fälschte Ahnprobe des Grafen Rudolf von Wrbna-
1912. Jeho zájem neomezoval se pouze na právn
otázky, nýbrž poutal se k řadě speciálních otázek
historie české. —— Pohřeb koná se dnes v úterý
o 11. ho d.
— Dali nám za pravdu. Neodvislý denník „Sa-
mostatnost“ ztropil strašný radikální hluk u pří-
ležitosti obsazení místa ředitele král. české zem
ské účtárny německým úřadníkem, který byl n
pořadu a má úplnou jazykovou kvalifikaci. „Český
Úřadník“, orgán svazu českých úřadnických spol-
ků, poptal se zemského úřadnictva, jaké stanovísko
zaujímá zatím už k hotovému faktu jmenování ono-
ho německého úřadníka ředitelem zemské účtáray
a obdržel odpověď, která se úplně kryje se stano-
viskem, jež v té věci zaujaly „Národní Listy
„Český Úřadník“ podrobně rozvedl stanovisko če-
ského zemského úřadnictva a na adresu „Samo-
statnosti“ napsal toto odmítnuti: „Z vylíčenéh
je patrno, že každé propagování zásad, hájených
„Samostatností“, v tomto a podobných případech
nebylo by na prospěch českého úřadnictva a české
věci vůbec a že projeveným obavám národnostním
čeliti lze úspěšněji cestami docela jinými. Zemské
úřadnictvo účetní, kvitujíc s povděkem každý
upřímný projev na ochranu svých zájmů, žádá dů-
tklivě všech vlivných činitelů, aby záležitostí je-
ho stavovských nestrhovali do víru
bojů politických, národních a novi.
nářských, pokud si nezjednali prav
divých spolehlivých a přesných in
jít Kampí
Rudolf on Wrbna
svaz český úřadnický společenský
Jarmeric und die ge
28
article
formací o skutečných poměrech a aby
s obzvláštní opatrností přijímali in-
formace přímo nebo nepřímo later-
esovaných jednotlivců, zvláště pokud jako
úřadníci služebně mladší vystupují otevřeně nebo
skrytě proti úřadníkům služebně starším, ať jižz
příčin jakýchkoli.“ To sedl
— Za revísí taktiky v klerikální straně při-
mlouvá se „Čech“, píšet: „Tací obránci víry, ktek
vidí hlavní a snad jedinou zbraň ve vyhrnutých
rukávech a rozovřených ústech — ti se nikdy ne-
dodělají úspěchů. Takovýto nezpůsob boje zračíl
se do nedávných dob i v určité části křesťansko-
sociálního tisku a dosud se uplatňuje u některých
„oržanisátorů“ na schůzích.“ Míní-li „Čech“ tuto
reformu opravdově, nesmí zapomínat i na revisi
toho, co se hlásá s kazatelen; pokud budou ka-
zatelny rejdištěm politické agítace, zejména před
volbami, nebude lze dobře o revisi taktiky ani mlu-
viti, natož ji provéstil
Čo
29
article
— O nedělní představení v Šárce, které obdi-
vuhodnou výtrvalostí vzorně disciplinovaného diva-
delního tělesa i diváctva samotného bylo v pra-
vém slova smyslu vybojováno proti vší nepřízn
pohody, jeví se nyní teprve stále stupňovaný zá-
jem. Po zprávách z počátku takřka nevěrohod-
ných, že představení Šubrtova „Jana Výravy
bylo úplně a dokonale absolvováno i v dešti, ba
v lijáku, a že na 5 lisíc diváků v proudech vody
statečně vydrželo a věnovalo jeho seénické úpravě
napiatý zájem, došla během včerejška naší redak-
ce řada dotazů, nedojde-li snad přece k opako-
vání hry příští neděli, v případě, že počasí se
ustálí a dá naději na reprisu suchou a klidnější
K těmto dotazům, z nichž mnohé vyznívaly v určité
přání, aby k další reprise, alespoň této jedné, po-
kud ještě před divadelními prázdninami je možná.
určitě došlo, jsme si vyžádali vyjádření z kancelá-
ře divadelní, které k informaci zdělujeme: Ředitel-
ství Nár. divadla původně nepomýšlelo naprosto
na opakování „Jana Výravy“ v Šárce, ale po ne-
dělní zkušenosti, která prokázala nepochybný ve-
liký zájem, vezme otázku reprisy v úvahu. Není
tedy vyloučeno, že ještě k jednomu představení
v Šárce — příští neděli — dojde.
Šubrtův
Výrava
Šárka
národní . divadlo
30
article
— Německá dvoutřídní škola pro — pět děti
Zní to neuvěřitelně, ale je to pravda. V Chlumuu
Třeboně byla svého času zřízena německá dvou-
třídní škola, umístěná v pěkné jednopatrové budo-
vě. škola ta určena byla pro dětí dělnictva sklá-
ren Stělzlových a zřízenců panství arcivévody
Františka Ferdinanda. S námahou sháněny pro tu-
to školu děti, aby mohla býti udržena, nyní pak
kdy německé dělnictvo skláren se odstěhovalo, má
tato dvojtřídní škola jen pět dětí, z nichž dvě
jsou dětmi učitele na těže škole. Má to ten pan
učitel zlaté časyl Městys Chlum jest jinak ryze če-
ský (jest zde asi 2000 obyvatelů českých a jen
asi okolo 100 Němců, a to ještě ne Němců skuteč-
ných) a proto snažila se obec prosaditi z ru š eni
této očividně zbytečné německé školy. Však
okr. škol. radě návrh ten narazil na odpor se stra-
ny správy arcivévodského panství a tak v době
dnešní finanční bídy má země potěšení vydržovati
německou školu pro — pět dětí, mezitím co tisí-
cům českých dětí se vyučování v mateřském
jazyku odpírá. Něco takového je možno jen — v
Rakousku.
František Ferdinand
Němec
Chlumuum Třeboň
Chlum
Rakousko
Němec
31
article
— Valná hromada Českého archaeologického
klubu koná se ve středu 2. července o 6. hod. več.
v archaeologickém kabinetě p. prof. L.. Niederla
v Praze I., Klementinum. Program: 1. Zpráva jed-
natelská a pokladní. 2. Volba výboru. 3. Volné
návrhy.
— Jednota stavitelů v království Českém spo-
lečně se Společenstvem stavitelů v Praze pořá-
dati bude ve středu dne 2. července o půl 8. hod.
več. v restaurací „n Choděrů“ IV. debatní večer.
při němž jednáno bude o thematě: „Praktick
provádění zákona o dani činžov ní
Zveme všechny kolegy k laskavé účasti, neboť dů-
ležilá tato otázka, kteráž v poslední době vzbu-
dila značný rozruch v kruzích interesentů, poskyt-
ne hojně příležitosti, aby p. kolegové jednak byll
informováni a jednak sdělili své názory a zkušeno-
sti pro praktické řešení její. Příští debatní večer
konati se bude ve středu dne 9. července s the-
matem: „Hypotekární zápůjčky a žádoucí jejich
reforma
profesor
Niederle
Choděra
Praha
Klementinum
32
article
— Městská rada v žlžkově ve schůzi, konan
dne 24. června za předsednictví starosty p. Gu-
stava Žáka, usnesla se nabídnouti zemské školní
radě v Praze k úželům c. k. vyšší reálky osm
místností v budově reálky, používaných dosud
k úželům obecní knihovny a za byty knihovník
a městského sluhy za roční nájemné 1600 korun
od 20. srpna 1913. — K žádosti polit. organisa
pokrokových v Žižkově propůjčena tamže horní
pložina sadů na vrchu žižkové ke konání táboru
lidu na oslavu památky Mistra Jana Husa dne 5.
července. K lampionovému průvodu, jenž má býti
při té příležitosti uspořádán, propůjčena pouze
hlavní cesta, vedoucí na horní pložinu. — K vě-
domí vzat zápis o policejní komisi, konané v
dnech 16. až 21. t. m., dle něhož nebylo shledáne
nijakých větších závad v městě. — K vědomí
vzato sdělení c. k. okresního hejtmanství v Žíž-
kově ze dne 18. června 1912 č. 2545/B, že místo-
držitelství nevyhovělo žádosti obce žižkovské z
zřízení městských koňských jatek. -— Usneseno
požádati c. k. okresní policejní komisařství v Žiž-
kově, aby c. k. stráž bezpečnosti konala častějš
pochůzky v sadech na vrchu Žižkově. — Usne-
seno znovu vyhlásiti a přísně přihlížeti k tomu
aby obecenstvo sady na vrchu Žižkově opustilo
ihned, jakmile bude odtroubeno. Usneseno zaká-
zati hromadění se obecenstva při zahradních kon-
certech na cestě vedoucí kol restaurační zahrady
v sadech na vrchu Žižkově. — Vyřízeno 96 zále-
žitostí správních, stavebních, hospodářských, živ-
nostenských a osobních.
Žák
Hus
Praha
Žižkov
Žíž
33
article
— Konference učitelstva okresu smíchovské-
ho konala se dne 30. m. m. za plné účasti všeho
učitelstva. Okresní školní inspektor p. Halaburt
zahájiv uvítáním přítomných poradu, zděluje, že
svou nepřítomnost omlouvá c. k. míst. rada p. A
Pokorný, vzpomíná zásluh panujícího císaře Fran-
tiška Josefa I. o rozvoj školství a provolává té-
muž „Sláva“. Ve zprávě o stavu školství, jedna-
jící o činnosti učitelstva ve škole i mimo školu,
chválí jeho činnost a píli, která zaslouží tím vět-
šího uznání, ježto se děje za velmi těžkých, ba
nesnesitelných podnínek životních. Z podrobné
statistiky školství smíchovského služi zejména u-
vésti, že 14 škol v okresu má 165 třid, t. j. více
tříd než jich má 30 českých okresů. V okrese jest
77 škol se 379 třídami, čili více třid než mají okr.
jindř. hradecký s 96, králevický s 83, poličský
84 a vltavotýnský se 48 třídami dohromady. Ji-
stě by bylo v zájmu školství smíchovského, tak
utěšeně se rozvíjejícího, aby povolané kruhy po-
mýšlely na rozdělení okresu ve dva, nebo povolání
druhého inspektora. — Na školách okresu vyučuje
558 osob učitelských, kterým jest svěřeno vyučo-
vání 25.000 dítek. Bez vyučování zůstává 5 dítek
hluchoněmých, 3 dítky slepé, 22 dítky slabomyslné
a 42 dítky zmrzačené, ale okr. škol. rada pečuje,
aby v době nejbližší se i jim dostalo školního
vyučování. Vřelou vzpomínku věnoval p. insp. ze-
mřelým Fr. Dejmkovi, říd. uč. v Řevnicích. Elišce
Halaburt
Pokorná
Fran
Dejmek
Eliška
Řevnice
34
article
Štěpánkové, učitelce v Bubenčí a C. Vojáčkovi,
učiteli na Smíchově, o jehož činností zvláště vřele
promluvil. Zpráva sympatického inspeklora vzata
s povděkem na vědomí. Následovala přednáška
delegáta zem. výboru rady dra. J. Krejčího: „O
akci učňovské a sprostředkování služby a práce“,
v níž tento, promluviv o dosavadní činnosti zem.
výboru v otázce uvedené, apeluje na učitelstvo,
aby svoji činnost rozšířilo i na péčí o mládež, kte-
rá vstupuje do prakt, života. Následující předná-
šející p. řed. O. Fiala promlouvá o potřebě vydá-
vání učebných knih v duchu uměleckém a národ-
ním. Po přednášce přijata příslušná resoluce. V
Štěpánek
O Fiala
Bubeneč
Smíchov
rada doktor