2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
4. května 1903.
5
article
podali bánovi hr. Khuen-Hédervárovi a která byla
také olištěna ve všech opposičních listech záhřeb-
ských, zní v podsťatě takto
»Vaše Excellence! Veřejnost chorvatská za vlády
V. E. poskytuje smutný obraz; všeobecná nespoko-
kojenost a rozhořčení razí si den ke dni cestu na
povrch a vláda V. E. nalezá oproti tomu stavu poua
jeden lék: policii a četnictvo a výsledek tohoto léku
plné věznice, kos fiskace listů, vypovídání z města
země a prolévání krve občanské. V této kritické době
jest povinností nás poslanců z lidu, bychom bez
ohledu na naše státoprávní stanevisko V. E. upo-
zornili ještě před zabájením sněmu důtklivě a mužně
na stav věcí a žádali za takové zákonité opatření,
které by bylo s to zmírnili nezákonnostmi uražený
právní citobčanstva. Neboť nejnovější událostí v Chor-
vatsku a Slavonii nejsou výsledky umělé agitace
chorvatské opposice ani tak zv. vídeňské kamarily
oproti Uhersku, nýbrž přirozené následky toho poli-
lického systému, který provádí vláda V. E. zejmena
v následujících třech směrcch.
Khuen
Hédervár
Chor
Slavonie
Uhersko
6
article
První je pro Chorvatsko škodný směr poli-
tiky vlády V. E, snažící se o změnu našeho státo
právního poměru ke království uherskému. Chorvat
ský národ neočekával od V. E. podpory pro své hi
storickým, národním a přirozeným právem odůvod
něné snahy směřující k zabezpečení rovnoprávnost
Chorvatska s královstvím uherským, ale plným prá
vem žádal a žádá, by V. E. nedovolila porušování
práv, která byla království chorvatskému smlouvou
r. 1868 čl. I. zajištěna a kteroužto smiouvu V. E. to-
likrát jakožto neporušitelný základ celého našeho práv-
ního postavení prohlašovala. Smlouvou touto utvořen
za souhlasu národa, za souhlasu chorvatského zem-
ského a uherského sněmu a sankcí královskou
»státní spolek«; vláda V. E. zaměňuje však
tento základní princip stále více ve »sloučení
uherský státe, podporujíc všechny snaby uher
ských státníků, usilujících o politické a národní slou-
čení Chorvatska s Uhrami.
Chorvat
Chorvatsko
Uhry
státní spolek
7
article
Nechceme v léto vážné chvíli vypočílávati všechn
konkretní případy; omezujeme se pouze následují
cím. § 59. chorvalsko-uherské smlouvy přiznává krá-
lovství chorvatskému, jakožto »národu politickému
majícímu své zvláštní územi«, zákonodárství. Exeku
fiva uberská mluví však ve váech společných aktech,
pouze o jednom národu, v jediném uhe
ském státu a mimo to — v zákonech — jme-
nuje naši vlasť »sesterskou zemí«; chorvatsko-uber
ské a rakousko-uherské společné úřady vydávají do
konce služebné mapy, na kterých hranice mezi
Chorvatskem a Uherskem není vůbec vyznačena, vy-
dávají služebné dekrety, ve kterých se jmenuje
Slavonie »jihozápadní Uhry«. Jsou to většinou mapy
pro vojenské a dopravní úřady. Stolice, města a obce
našeho království označeny jsou pouze maďarským
názvem, v čemž je zřejma tendence, aby naše, zá-
konem zajištěné chorvatské území a náš politický
národ před cizozemím zúplna se ztrácel a v maďar-
ském státě zmizel. Tomu všemu V. E. nebrání, nýbrž
naopak všady se chorvatskému jménu tohoto králov-
ství vyhýbá a mluví pouze o »zemích uherské ko-
runy«, což již také nižší orgány Vaší vlády dělají.
Chorvatsko
Uhersko
Slavonie
jihozápadní Uhry
Stolica
8
article
Druhý škodlivý směr vlady V. E. jest neustále
zavádění maďarského jazyka do úřadů společné
správy. Toť zřejmá urážka § 57. naší státní smlouvy
z r. 1868, který praví, že pro tyto úřady platí
pouze a výhradně chorvatský jazyk za slu-
žební jazyk, v pravdě však užívá se pouze maďar-
ského jazyka, aneb alespoň na prvním místě. Státní
smlouvou (§ 6!) zajištěno je nám užívání našeho
trojbarevného praporu ve všech případech. Přes to
vyvěšuje se vžďy uherský prapor na prvním místě,
na pravé straně, jako zajmena i na příbytku V. H.-
úřadním domě prvního představitele chorvatské auto-
nomie. Proti těmto urážkám ohražovalo se stále
častěji veřejné mínění v Chorvatsku, opposiční po-
slanci nalehali na V. E, by takovémuto nezá koni-
tému jednání udělala přítrž, Ale V. E. nechtěla ni-
kdy přiznati této nezákonností a pojmenovala to vše
slovem »lapálie«. Za dvacet let vlády V. E. naše
ústavní práva nejen nebyla rozšířena, nýbrž byla
zkrácena a svoboda, kterou nám některé dřívější zá-
kony, ač v mírném obsahu zajišťovaly, byla zrušena.
Chorvatsko
úřadní dům
9
article
Tak byly nejdříve zastaveny, později zcela zru-
šeny porotní soudy ve věcech tiskových; zákon
neodvislosti soudce byl opětně suspendován; komi-
táty a některé správní odbory, města a jejich zastu-
pitelstva byly tak zřízeny, aby všude bylo úřadni-
ctvo na vládě závislé; volební právo odňato bylo
mnohému právě ve městech, kde sídlí intelligence.
aneb tak proměněno, aby nezávislé občanstvo bylo
poměrně slabě zastoupeno a svohodné volení úřad
nictva a samého purkmistra stalo se dokonce zcela
ilusorním.
Opposiční tisk značně utrpěl zrušením porotních
soudů a když se jeho pokrok nedal znemožniti zá-
konem, pracuje tím bezohledněji exekutiva konfiska-
cemi, které se každodenně opakují; jeden oppo-
siční list má dokonce již 935 konfis-
kací za sehou. Ne pouze to, nýbrž ještě po-
kuty, pronásledování a věznění redaktorů staty se
za dob vlády V. E. každodenním zjevem.
10
article
Pouze jeden zákon, postulát ústavy, nemohla
vláda V. E. ani novým zákonem proměnit ani zru-
šit, totiž zákon o veřejných schůzích, zákon shro-
mažďovací. Ale co nebylo možno změnit zákonem
to dělají orgány vlády V. E., která přivádí tento zá-
kon ad absurdum, obzvláště v poslední době.
Když se přišlo na smulné faktum, na jak ne-
spravedlivém základě spočívá náš finační poměr k
Uhersku, když se nám urážlivě a křivě vytýká, že
Uhry vydržují Chorvatsko, národ chtěl užíti svého
práva, chtěl jednati a v resolucích usnášeti se o své
životní olázce. — Ale orgány V. E. zapovídají také
takové schůze (na př. hospodářské), do kterých úřadu
ničeho není a to z důvodů nedostatečných, urážli-
vým tenem, tak že se z velikého počtu ohlášených
schůzí mohly konati pouze dvě.
Volební census byl za vlády V. E. změněn tak
dalece, že dnes sotva 3 proc. našeho občanstva po-
žívají práva volebního; dělením zádruh ztratilo se
množství volebních hlasů, platicích řádný census
nejméně 100 korun, tak že je v mnohém okresu po-
měrně k úřadnictvu velíce málo nezávislých volidů.
Tak se V. E. podařilo utvořiti sobě na zemském
sněmu většinu, která je s Vámi za jedno, vystupuje
proti každému rozšíření ústavních práv a souhlast
se všemi nezákonitostmi, spáchanými veřejnými
orgány, nezamezuje také u společné vlády úplné za-
nedbávání hospodářských interassů království Chor-
vatska a Slavonie, obzvláště při dělání investičních
dluhů, za které ručí naše cela vlast, ač užitekz
nich má výhradně skorem jen Uhersko.
Toť v hlavních a pravdivých rysech směr téměi
20leté vlády V. E. v království chorvatsko-sla-
vonském.
V E
Uher
Uhersko
Chorvatsko
Slavonie
Chorvatsko
11
article
Kdyby chorvatský národ s takovou vládou s
spokojil a s ní souhlasil, dokázal by tím, že se
octnul na okraji své záhuby. Národ však není spo-
kojen. Ale jakmile chce svou nespokojenost vyslovit
ústavním způsobem, tiskem a ve schůzích zákonem
dovolených, vláda V. E. vyhledává všechny způsoby
ku pronásledování tisku a zakazuje schůze. P'ři tom
však dovoluje ostentativné vyvěšování maďarských
nápisů a praporů na společných chorvatsko-uherských
úřadech a dává je proti rozhořčenému lidu všemi
prostředky chránit, lid však policif a četnictvem
do krveprolití týrati.
Temito prostředky na ochranu nezákonných ná-
pisů a praporů může V. E. docíliti úžasu a také
okamžitého klidu, nikoliv však trvanlivého, právnímu
a ústavnímu státu odpovídajícího úspěchu, nejméně
pak smíru a bratrské svornosti mezi královstvím
chorvatským a uherským, stejně potřebné jednomu
jako druhému.
12
article
Když poměry v Chorvatsku a Slavonii za vlády
V. E. dosáhly již tak smutného stavu, konáme my
níže podepsaní opposiční poslanci svatou povinnost
žádajíce, aby V. E., které je provádění zákonů svě
řeno, učinila za účelem upokojení lidu, zamezení
nových příkoří a nezákonitostí následující opatření
1. by dala podřízeným sobě orgánům rozkaz,
aby tyto příště lihovelně nezakazovaly zákonem do-
volené shromažďování ve veřejných schůzích, ob-
zvláště schůze, které nejsou veřejné, nýbrž jen
obmezeny na určitý počel pozvaných
2. by zakázáno bylo slátnímu zastupitelstvu
administračním orgánům bezdůvodně konfiskovati
tiskopisy;
3. aby byly odstraněny nezákonné maďarské
nápisy a prapory na budovách společných chorvatsko
uberských úřad.
V Záhřebě, 22. dubna 1903.
Dr. Šandor B
sztyenszky, dr. Ivan Banjavčid. Erazmo Barči
dr. Marijan Derenčin, dr. Josip Frank, dr. Augus
Haramhašié, Milan šl. Kiepach, dr. Bogoslav Mažu-
ranid. Cojetko Rubetid, dr. Mile Slarčevié, Grp
Tuškan, dr. Bužo Vinkovié, dr. Fran Vrhianié.
V E
doktor
Šandor
Banjavčid
Derenčin
Josip Frank
Augus Haramhašié
šl
Bogoslav
Mil
Slarčevié
Bužo Vinkovié
Fran Vrhianié
Chorvatsko
Slavonie
Záhřeb
Grporation Tuškany
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Prusko a Bavorsko.
Při cestách císaře Viléma, zejmena při jeho
nynější jízdě do Říma neušlo, že pečlivě vy-
hýbá se v poslední době Mnichovu. Za příčinu
toho udáváno, že mezi Bavorskem a Pruskem
vznikl vážný spor v otázce státoprávní. Zpráva
tato byla sice popřena, ale »Posta ji nyní po-
tvrzuje. Dovídá prý se z pramene spolehlivého
a dobře zpraveného, že Bavorsko žádalo, aby
mu v diplumatickém výboru spolkové rady dáno
bylo místo předsednické, ale že rázně a úsečně
bylo odbyto slovem: »Nikdy !«
Středomořská politika
Za návštěvy anglického krále Eduardav
Římě uveřejnila »Neue Fr. Presse« zprávu, ve
které zmínila se o anglicko italské středomořské
smlouvě z r. 1887. Viseonti Venosta prohlašuje
nyní v milánském časopise »Perseveranza«, že
podobné smlouvy mezi zmíněnými státy po léta
již nebylo a »Tribuna« nazývá zprávu o ní ko-
mickou. »Perseveranza« podotýká: Dokoda sice
existuje, ale s Rakouskem a spočívá na vzá-
jemně nezištnosti. Italie eití se svojí dohodou
s Francif a Anglií zcela bezpečnou a nepotřebuje
pro politické utváření věcí na Adrii žádných
jiných ujednání.
Vilém
Prusek
Neue
Adrie
Prusko
Bavorsko
Řím
Mnichov
Francie . Presse
Rakousko
Anglie
spolkový rada
Eduardav Řím
14
article
Představení na rozloučenou s pan
Otylii Sklenářovou-Malou . ..
Tklivý, hluboce jímavý večer prožili jsme
včera ve zlacených prostorách Národního divadla,
jeden z těch mála večerů, které jdou od srdee
a sahají přímo k srdci . . . Loučení s pan
SklenářovouMalou! Již pouhá zpráva,
že odehází do zátiší, před časem zarazila ; nyní
přikvapilo rozloučení
Bylo srdučné, hluboké, jak ani nemohlo
jinak být při posledním vystoupení naší největši
tragédky. Od plyšových křesel v přízemí až
z podstropí galerie přívalem hrnuly se projevy
lásky a uznání té malé částky etitelů pan
Sklenářové, kleré podařilo se dostati vůbec do
divadla. Pro pojetí všech, kdlož chtěli se stát
účastnými představení na rozloučenou, snad an
desetkrát tak veliké prostory by nestačily. Pan
Sklenářová-Malá zvolila k svému poslednímu
vystoupení Shakespearovu »Pohádku zimního
večera« — roli Hermiony. Od vystoupeníz
divadelní ekypáže před početím představení, na
cestě do zákulisí a do své garderoby, — byl
zahrnuta vrouenými, přátelskými projevy diva
delních kollegů a kollegyň.
Slavnostním způsobem vyšňořena byla jej
garderoba. Před vstupem vavřinové stromky
kol obruby dveří věnec různobarevných žárovek
na stoleích a toiletních zrcadlech květovi.
Vedle členů činohry a opery přišli se a »mi-
lostpaní« rozloučit zřejmě pohnuti zřízenci,
služebnictvo, garderobierky; všichni měli ji vždy
rádi. Celým jevištém později, když zdvihla
se opona, táhla vůně drahocenných květů z
kytic, věncoví a z květinových košů, vesměs
dárků etitelů slovutné tragédky . ..
Patrné vzrušení vládlo za jevištěm i před
oponou, kde dávno před sedmou tonulo hlediště
v lesku, dámy v nádherných toilletách, páni
v černých úhorech . ..
Sklenářův
SklenářovouMala
Sklenář
Sklenářová
Shakespearův
Hermiona
národní divadlo
15
article
Konečně vyhrnula se opona. Při vkročení
Hermiony — paní Sklenářové na jeviště zabou-
řila divadlem veliká, neutuchající salva potlesku.
Znova a znova ukláněla se Hermiona v bílém
rouše s rusou vlásenkou, maskována právě tak,
jako při prvém svém vystoupení v »Pohádce
zimního večera« před lety. Potlesk potrval ně-
kolik minut, než pohnutá umělkyně uvedla se
do své úlohy. A týž příval potlesku, provolávání
»Slávy« a »Výborněl« se opakoval, když po
prvém dějství opět a opět opona šla vzhůru.
Zatím před garderobou, očekávaly příchod
paní Sklenářové z jeviště četné deputace. Jme-
nem zemského výboru království českého oslovil
divu naší činohry vřelými slovy intendant divadla
dr. Josef Herolid a sekretář intendatury dr
Šafařovič, podavše jí skvostnou adresu díků
a uznání.
doktor
Herolid
Šafařovič
16
article
Za správu Národního divadla děkovali
slavné umělkyni předseda arch. Štimáček
řed. Sehmoranz, kteří odevzdali jí čestný
dar 1000 K ve zlatě. Deputace Měšťanské be-
sedy pražské pánové Ruttner, Kühnell
Ursimi vyslovili jménem této obdiv a podali
jí »skromný, ale srdečný dárek« 200 K v duká-
tech. Dále dostavily se deputace městského di
vadla plzeňského pp. Zakopal a H.lavatý,
konservatoře pražské prof. Knitl a Biláha.
Ústředního spolku českých žen, Spolku českých
žurnalistů, Ústřední jednoty českého herectva
atd. — vesměs se srdečným oslovením a ne-
méně srdečným poděkováním.
Dojemný byl projev členstva operního
činoherního, tlumočený režisérem p. Šmahou
jenž jménem jich odevzdal paní Sklenářové-Malé
v etui zlaté hodinky se zlatým řetězem.
Po třetím jednání rozloučila se slavná tra-
gédka s obecenstvem.
Na jeviště příneseny květinové dary, obrov-
ské palmy, kytice, věnce a na rychlo improvi-
sována účinkujícími a přítomnými členy opery
činohry malebná skupina do půlkruhu. V hle-
dišti zatím obecenstvo vytrvale applaudovalo.
Ruttner
Ursimi
Zakopal
profesor
Knitl
Biláh
národní divadlo
spolek český žurnalista
17
article
Když vyhrnula se opona, uvedl rež. pan Jakuh
Seifert s kyticí v ruce Hermionu do středu
půlkruhu. Hledištěm prošel orkán potlesku
volání »Slávy !«
Pan Seifert — sám jubílant — podal
paní Sklenářové kytici a poceloval ji. To bylo
novým povelem k nové bouří. Po několikátém
vyzdvižení opony přistoupila paní Sklenářová
k rampě. Potlesk umlkl a hrobové ticho nastalo
tak rázem, jako před několika minutami tisíce
rukou sloučílo se v jedinou bouřlivou ovaci.
Paní Sklenářová-Malá promluvila. Ne mnoho slov,
ale dojímavých, sahajících přímo k srdci.
Jakuh
Seifert
Sklenářová
18
article
Hlas se jí třásl, když pravila: »Jest tomu
dnes čtyřicet let, co zajásalo mé srdce nad
láskyplnou shovívavostí, s jakou přijalo obecen-
stvo mé první vystoupení na českém jevišti.
Že přízeň a láska jeho znamenitou mi byly
posilou po všechna ta léta, toho důkazy uloženy
jsou hluboko v mé duši. Mlile dojata vaším pro-
jevem prosím jen o malou, tichounkou vzpo-
mínku, až uzavře se za mnou po dnešním ve-
čeru opona nadobro. Loučím se, ... avš ak
můj duch a srdee zůstane v tomi t
zlatém domě s vámi, neboť poku
dechu bude ve mně, náležeti bu du
dramatické Muse a drahému če-
skému národu le
Po těchto slovech naší veliké paní Male
zaburácela divadlem odpověď hřímavě výmluv-
ná .. . Vášnivý potlesk, provolávání »Slávys
otřásalo prostorami, když třináckráte šla opona
nahoru a dolů. V obecenstvu panovalo hluboké
pohnutí... V té chvíli nebylo snad jediného
oka nezamženého, každý do krajnosti byl roz
rušen ... Umělkyně sama dojata k slzámj od-
cházela do své garderoby . . . Ale cestou pro-
žila nejsrdočnější a nejtklivější seény, jež vy
nutily jí slze z očí . .. Dámy z činohry ji ob
jímaly, lihaly ústa, čelo, ruce . .. Pohnuti, ž
vázl jim hlas až v brdle, přišli páni ze staré
gardy, tiskli jí vřele ruku, celovali. Přišel
Šmaha, Seifert, Krössing, každý se
zaroseným zrakem . . . Poslední z nich přemá-
haje pohnutí, přerývaným hlasem jen řekl
»Malá . . . Sklenářová, Ty jdeš opravdu pryč ?
Slávys
Šmaha
Seifert
Krössing
Sklenářová
Musa
19
article
Já tomu nemohu pořád věřit. ..« A oba pro-
pukli v pláč . ..
A tak dojemných a srdečných, nelíčených sce
odehrálo se bezpočtu. — — —
Definitivní rozloučení nastalo teprve po pátém
a posledním dějství. Představení prodloužilo se až do
1412. hodiny noční... Nesčetněkráte děkovala se
paní Sklenářová obecenstvu, jež neopouštělo svých
míst... Nevídané projevy lásky a uznání, jaké včera
obecenstvo dalo na jevo, dosvědčovaly, že jen těžko
nese veřejnost naše pensionování slavné dramatické
umělkyně... A když konečně poslední potlesk umlk
a železná opona oddělila jeviště od hlediště, chvátali
ctitelé k zadnímu východu z divadla, aby ještě tu
uspořádali paní Sklenářové-Malé ovace. Když sestou-
pila v průvodu členů operních a činoherních do
ekypaže, uvítána bouřlivým jásotem ... Studenistv
vypřáhlo koně z kočáru a doprovodilo ji až k domovu
Výmluvnými projevy přízně uznání a lásky, jaké
po dobu čtyřicetileté umělecké činnosti paní Skle
nářovou-Malou provázely, byla její jubilea, z nichž
nejslavnějšími, dle pamětníků, bylo prvni — desetileté
a včerejší — poslední..
Přemnoho drahocenných bylo darů kromě již
u deputací vzpomenutých. Stříbrné věnce vě
novala rodina Beranova a ryt. Nejedlý z Vysoké, stř
brný pohár rodina Rumlových, ceduli „P'anny
Orleánské“ v rámci stříbrem vykláda
ném pí. Červená, tři stříbrné je rdi niery
Jozka Hamzová, dr. Pippich a Jan a Marie Neffových.
teracottovou jardiniéru dr. Klumpar sl chot,
střibrný sáček pí. Ter. Seifertová, tablea ux
s fotografiemi různých rolí fol. Mulač, olejo-
malbu partic z Krkonoš R. Kavka atd. atd
Nádhernéfpalmy, kytice, věnce, květinové koše
a bezové keříky věnovalí umělkyni Ústřední
jednota českého herectva, Ústřední Matice česko-
slovanského ochotnictva, pražská konservatoř.
Sklenářová
Nejedlá
Rumlův
Červená
Jozek Hamzová
doktor
Pippich
Jan
Neffův
Klumpar
Seifertová
Mulač
R Kavka
Krkonoše
20
article
Umělecká beseda, Ústřední jednota českých žen,
správní rada lidového divadla »Uranie«, Mě-
šťanská beseda na Král. Vinohradech, Česká
jednota paní a dívek v Plzni, Ženský výr. spolek
český v Praze, Těloev. spolek paní a dívek
Praze, dámy vinohradské, Spol. česk. učiťelek, dál
rodiny a jednotlivei Jakub Seifert, dr. Herold.
dr. Podlipný, Kvapilová, Adéla Wolfová, Jos-
Humpalova-Zemanová z Chieaga, F. Valeská, rod.
Ed. Justa, M. Röslerová, K. Ronzová, sestry
Sokolovy, hr. Artuš Aichelburg s chotí, Isu
Grégrová, Marie Pospišilová, Jaroslava Prknová,
M. a L. Dostalovi, Zdeňka Braunerova, F. Pro-
cházka, rod. Fleissingerova, Rieglova, M. Pokorná
K. a Ot. Špačkovy, z Ehrenbergů, Bubeničkovy
K. Kaizlová, manž. Kodlovi, Marie Světlá, M
a J. Benešovi, Karel Kracík v Josefově, rod
Laď. Rotta, Boh. Bondy, Pavla Mastná, Vinei
Zadáková, Otto Bondy s choti, Bohuslav hrab
Kolovrat, Alice a Otilie Muškovy, pí. Petzoldová
Sittova, městské divadlo v Plzní a j. v. a j. v
Mezi představením došla spousta telegramů po-
zdravných ze všech koutů našich vlastí a nepře
hledné dopisů, vesměs krásných projevů sympatii.
jakým se naše slovutná umělkyně téšila, těší
bude těšiti i jako pensistka ..
Král
Seifert
doktor
Herold
Podlipná
Kvapilová
Wolfová
Humpalův
Zemanová
Chieaga
F Valeská
Just
M Röslerová
K Ronzová
Artuš
Pospišilová
Prknová
L Dostal
Braunerův
Fleissingerův
Rieglův
Otakar
špačkův
Bubeničkův
K Kaizlová
Kodl
Marie Světlá
J Beneš
Kracík
Rott
Boh
Bond
Pavel Mastná
Dei Zadáková
Bohuslav
hrabat
Kolovrat
Alica
Muškův
Petzoldová Sittův
Plzeň
Praha
Jos
Sokolov
Ehrenberg
Josefov
rada lidový divadlo
Uranie
spolek paní a dívka
Isa Grégrová
městský divadlo
paní a dívka
Těloev
21
article
X. mezinárodní sjezd proti alkoholismn
X. mezinárodní sjezd proti alkoholismn
v Brémách
od 14. do 19. dubna 1903.
(Pův. zpráva » Nár. Listae.)
Brémy
22
article
Brémy, 19. dubna 1903.
Brémy
23
article
Jednání kongressu blíží se rychle ke svému za
končení. V neděli dne 19. t. m. zahájena byla schůze
teprve o /212. hod. dopolední. Před tím byli absti
nentí sjezdoví na slavnostním kázání v brémském
dómu. Vysoký církevní protestaniský hodnosta bušil
zde s kazalelny proti všem, kdo oslazují si život ja
kýmkoliv alkoholickým nápojem. Okrouhlé jeho tělo
svědčilo o tom, že as někdy si také — zahřeší.
Když byla schůze zahájena, jednáno o místě
přištího desátého sjezdu alhuholického. Bylo uděleno
slovo zástupci uherské vlády a ten zval všecky za-
přisáhlé nepřátele lihovin na rok 1905 do Pešti . Vláda
jeho uvítá jej s největší ochotou a radostí. V Uhrách,
kde bují prý ještě dosti alkoholismus, bude kongre
na místé. Řečníku pomohl delší řečí také nezbytný
professor Forel. Bez další debaty přijata pro r. 190
za místo sjezdu Pešt.
Forel
Pešť
Uhry
24
article
Potom se dali pánové ještě do píva, které v pře-
dešlých dnech jakž takž bylo šetřeno. Thematem po-
sledního dne sjezdového bylo: Alkoholismu sa
pivo. První referent med. dr. Kelerstein z Go-
ting cituje výrok Baerův, jenž kdysí řekl: »Pi vo
je nejmocnějším nepřítelem kořalky.
nejlepšízbraní proti jejímoci a zká zei
Výrok ten pozbyl už dávno platnosti. Učení
neškodnosti nebo docela prospěšnosti piva bylo zku-
šeností poraženo na hlavu. Když Bauer a Bol-
Iinger v Mnichově klinícky a se stanoviska pa-
thologickoanatomického vyšetřovali soustavně idiopa-
pathické zbytnění srdce, shledali, že příčinou této ne
moci je výhradně téměř nemírné pití píva; každý
šestnáctý člověk zemřelý v nemocnicích zašel touto
chorobou
Nemoc srdce pijáků piva vede ke změnám
chorobám na játrech a ledvinách. Určitá forma zá-
nětů ledvinových děkuje svůj vznik jenom pivu
Strümpell pozoroval u pijáků piva vedle vlek-
lého i prudký záněť ledvin.
Chorobná tlouška jest obyčejně ve spojení
pitím piva. Pro cukrovku má také pivo beze vší po-
chyby důležitost; pivem se tato nemoc pohoršujea
může v některých případech abstinencí zmizeti.
Předpoklad, že delirium tremens u píjáků píva
se nedostavuje, je již dlouho zkušeností vyvrácen.
Pozoruhodným je, že Weleminsky dokázal, že
v některých krajích Čech onemocňuje stejný díl pi-
jáků piva šílenstvím pijáků jako píjáků kořalky.
Velikost bědných následků, způsobených pívem,
nedá se číselně prokázati. Ze 149 ošetřovanýchv
jednom severosněmeckém ústavě pro pijáky získalo
doktor
Kelerstein
Baerův
Bauer
Bol
Iinger
Weleminsky
Mnichov
Čechy
25
article
svůj alkoholismus 41 z kořalky, 30 z vína a 78
více než polovina, z piva. Pivo dlužno odsuzovati
jako jiné opojné nápoje.
Druhý nedělní referent, předseda sjezdu ředite
ústavu pro choromyslné v Brámách dr. Delbrůc
vytáhl ještě s větším enthusiasmem do boje proti
pivu. Alkoholu obsabuje pivo mnohem více nežli se
většina laiků domnívá. Porovnání úhrnného konsumu
alkoholu v různých státech ukazuje, že všeobecně
jsou země, kde se zpotřebuje mnoho piva (Francie,
Belgie, Bavory a Čechy) nejnestřídmější a země, kde
se pije více kořalky (Švédsko a Norsko) nejstřídměj-
Na zvláštních tahnikách ukazuje řečník, že kon-
sum piva ve všech zemích stále stoupá. Z toho ná
sleduje, že nepřátelé alkoholu musí mnohem. víc
bojovati proti pivu nežli proti ostatním alkoholickým
nápojům. Škodlivost kořalky uznává se všeobecně,
o škodlivostí piva nechce býti massa lidu dosud pře-
svědčena. Výroba piva ú asně v nejnovější době
stoupá. O nepěkných náslodcích pití piva mnoho lidí
bojí se mluviti. Dá se očekávati, že zpotřeba piva
v hlízké budoucnosti ještě stoupne. Aekoliv nebez
pečí z piva ve »střídmých« zemích je dnes ještě ne
patrným, stane se brzo velikým a protož ve všeci
civilisovaných zemích musí zníti heslo: »Vzhůru do
boje proti pivu:
doktor
Delbrůc
Bavor
Čecho
Francie
Belgie
Švédsko
Norsko
26
article
Po přednáškách obou referentů odlehčila si
diskussi ještě celá velká řada abstinentů. Všichni té-
měř mluvčí z minulých dnů představili se ještě jed
nou v pětiminutových výkladech účastníkům sjezdu
vým. Hlavní slovo vedu opět professor Forel. Nebylo
to už věru ani k poslouchání. Nejotřepanější důvody
a vývody zaznívaly sálem.
Pozdě po polednách skončen po několika závě
rečných řečech zástupců různých národů devátý
mezinárodní antialkoholický sjezd v Brémách. Od
dechlí jsme si a spěchali k nádraží“ .
Výklady o výstavě, puřádané při sjezdu, nebu-
deme čtenáře nuditi. Pamatuje-li se na referát. nát
o podobné výstavě při předešlém sjezdu antialkoho-
lickém ve Vídni pořádaném, ví, jak výstava tato vy-
padala. Byla tu spousta spisů a tabulek o zpotřeb
alkoholu a jeho škodlivosti. Obrazy, ty nejhrůznějš
pijáků s odulými tvářemi a trudovitým červeným
nosem, dávaly výstražné znamení těm, kdo ještě
věří, že člověk bez alkoholu nemůže býti živ.
Forel
Brémy
Vídeň
27
article
Jedna tabulka vypočilávala, počet abstinento
v celém Německu a napočitala jich dobrých —
30.000 osob. Co znamená toto číslo proti millionům
ostatního obyvatelstva německé říše? Totálních
abstinentů a vegetářů v německém svazu napočítán
celkem — 1000.
Na výstavě zastoupeno bylo velice mnoho to-
váren na nealkoholické nápoje. Největšímu odbytu
těšila se tekutina, podobná barvou svou bílému
»českému« pivu. Pokřtili ji jménem »pomrie«. Okusili
jsme jí také a zdálo se nám, že pijeme obyčejnou
starou břečku z hrušek. Nenadciil nás tento re-
formní nápoj.
Pro trvalou vichřici nezúčastnili jsme se poměrně
slabě navštíveného pondělního výletu do přístavu
brémského, který je od vlastních Brém dráhou vzdálen
vlce nažlí půldruhé hodiny. Byli jsme tam sami v ne-
děli odpoledne a obdivovali jsme se ohromnému bo-
hatství, které tam má nahromaděno na svých lodiei
i ve svých skladištích severo německý Llovd. Viděl
jsme také na veliké lodi místnosti, kde tráví cestu
přes ocean chudí vystěhovalci. Místnosti ty jsou
přímo hrozné a domníváme se, že hodně nebohých
vystěhovalců, než dojedou do Nového světa, musí
onemocněti.
Německo
německý svaz
Brémy
28
article
Jedeme k domovu a těšíme se na svůj milý če-
ský kraj. Sjezd nezvrátil naše přesvědčení, že mírn
požívání lihovin, to jest dobrého českého piva, škodi
nemůže. Abstinenti se z nás nestanou. Budeme pít
dále svou běloveskou kyselku, luhačovickou vincentkr
a, čtenář nám to odpustí, že jsme místními patriot
nepohrdneme ani dobrým naším vinohradským pivem
Za reklamu těmto nápojům, jsou li naše řádky re
klamou, nejsme placeni. To podotýkáme těm, kdo by
nám chtěli podkládati zištné úmysly.
Svůj referát z brémekého sjezdu zůmyslně jsme
neprokladali žádnou unavující učeností; chtěli jsme
ho míti lehkým a zajímavým.
Na peštský desátý mezinárodní antialkoholický
sjezd, bude-li nám možno, pojedeme opět a shledáme
se bolidá s českým čtenářem na těchto místech zase
Jindy, dovolíili nám to redakce listu a čtená
napíšeme ještě několik svých dojmů cestovních. I jiných
Zatím děkujeme čtenáři za jeho blahovůli i —
30
article
trpělivost . ..
31
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— „Proslý pražský rukavičkář“ a německý
universilni professor. Přikryti vědecko-statistické
autority p. prof. Rauchberga posl. Březnovským
dosuď ruší spánek „Bohemie“. Také v neděl
přinesla úvodní článek, věnovaný proslulé inter-
pellaci bývalého sčítacího komisaře novoměst-
ského, který použil svých zkušeností v úřadě
tomto získaných, aby jako poslanec obhájil čest
sčítacích komisí pražských proti bezdůvodnému
štvaní německého pavědce. Ačkoli posl. Břez-
novský po celý týden dodává „Bohemii“ látky
k úvodníkům, přece jenom tropí si německo
liberální list velice laciné úsměšky z učenosti
„prostého pražského rukavičkáře“, který svým
statistickým důkazem o existenci 400 něme-
ckých obchodníků na Novém městě „provrtal
německému universitnímu professoru i s jeho
veškerou moudrostí dno a základ.“ To jsme my
netvrdili, avšak je-li dno a základ páně profes
scrovy ostatní moudrostí tak mělký a slabý, jal
souditi lze podle jeho ukázky z pražské stati
profesor
Rauchberg
Březnovská
Bohemia
32
article
stiky, myslíme, že by náš prostý rukavičkář ne-
měl příliš mnoho práce s vrtáním. Neuznává-l
jej „Boh.“ za učence, tím hůře pro jejího pro-
fessora a jeho učenost. Pro německou univer-
situ v Praze je to zoufalá blamáž, že její profes
sor svědecky lže, a konstatujeme znova, že an
pan professor sám, ani kterýkoli z německých
obcovatelů, v interpellaei uvedených, neodvá-
žil se vyvrátiti i jen slabiku interpellace, že se
dále prof. Rauchberg až dosud neosmělil tvrditi
proti posl. Březnovskému, že někdo může mít
dvě národností, židovskou i německou zároveň,
zvláště pochází-li z ryze českého okresu. Z toho
vysvítá, že můžeme my býti hrdi na svého
rukavičkáře, nikoli však „Bohemia“ na svého
professora. Proskripční tendenci do seznamu
vložila teprve „Bohemia!“ sama. Sama vinna.
jestlíže si české odběratelstvo vzalo ze seznamu
toho poučení, že nemá pomáhati pražskému
zpupnému němectvu na nohy a síliti jeho opo-
vážlivou troufalost na dobytí pražského zastu
pitelstva. Také to není českým vynálezem
profesor
Rauchberg
Praha
Bohemia
33
article
Němei to byli první, kteří hned ku prvnímu sčí-
tání lidu zahájili hospodářské vyvraždění českých
menšin i jednotliveů, zapsaných s čes. obcovac
řečí. My jsme vždycky protestovali proti sčítaei
nemravnosti „ebcovacího jazyka!, který jest jed
nou z nejohavnějších lží základu, na nějž cen
tralismus postavil monarchii rakouskou a vždy
zasazovali jsme se o zjišťování národnosti, po
případě s trestním ustanovením na falešná udání
a na zločinné vydírání a nucení ke lživým úda-
jům. Dosud platný zákon obé podporuje. K. ná
pravě těchto poměrů podá české poslanectv
ruku s největší ochotou, dokud se to nestane
dokud německé většiny budou se na přísluš-
nících českých menšin mstiti za jich národnost
na sčítací listině doznanou nejen hospodářským
boykotem, nýbrž i vyhazováním z bytů a postr-
kem z obcí, tedy systematickým vyhlazením, do-
tud nemůže „Bohemiz“ a pražští „Němei“ oče-
kávali, že se jim bude snad české zákaznictv
nadháněti. Svítí-li německá kultura českému lidu
tak vytrvale na cestu, nezbude nic jiného, než
aby se lidu tomu konečně rozbřesklo a aby se
tedy vydal aspoň na některé z cest, od Němeů
mu tak důtklivě doporučovaných!
— Přehlední mapa ku předplácení na c. k.
státních dráhách. Před několika dny uveřejnili
jsme zprávu o zkomoleném místopisu českých
stanic na „přehlední mapě ku předplacení“ na
c. k. státních dráhách pro 3. skupinu a sice po-
dle výtisku, zaslaného nám z obecenstva. Z ředi-
telství stát. dráh byla nám tyto dny dodána nová
mapa, s úplně bezúhonným českým textem, tk
že veškeré výtky v té příčině odpadají.
Bohemiz
Němei
34
article
— Úmrtí. V Třeboni zemřel dne 30. dubna t.r
pan Emanue! Vlasák, c. k. nolář, senior no
tářské komory budějovické, v 78. roce věku svého
Pochován byl včera dne 3. května o 4. hod. odpo
na tamějším hřbitově u sv. Alžběty. — V Jilemnie
zemřel dne 2. května L. r. po krátké nemoci pa
Joseí Tauchmann, soukromník a býv. che
firmy: Ig Tauchmanna synové, v 61. roce věku svého
Pohřeb zesnulého konán buďe dnes o 3. hod. odpol
— Nový president krajského soudu v Č. Bude-
jovicích, pan Hugo Weiss, ujal se dne. 1. t. m.
svého úřadu. Den před tím bylo mu představeno
úřadnictvo a služebnictvo krajského i okresního
soudu, což dělo se v řeči napřed němercké
teprve na druhém místě české. Také prasident v
svých odpovědech ;na oslovení úřadnictva dal před-
nost němčině, což ovšem v městě ze tří čtvrtin č-
ském velmi případně iliustrovalo rovnoprávnost ja-
zykovou.
— Jubilemm průmyslového školství českéha
C. k. státní průmyslová škola pražská.
jediný to ústav svého druhu s vyučovací řečí če-
skou, oslavuje ve dnech 15, 16. a 17. května své
čtyřicetileté trvání. Roku 1863 bylo tolis
zřízeno „Jednotou pro povzbuzení průmysluu v Če-
chách“ nejstarší oddělení ústavu. — škola pokračovaní
k níž časem připojena denní škola mistrovská a po-
zději také škola vyšší, která byla r. 1898 dopiněna
též oddělením chemickým. Za tou příčinou pořáda
se ve dnech 15, 16. a 17. května v budově
š kolni (Betlemská ulice č. 1.) výsbava prací
žákovských i učebných pomůcok, jež j
vždy mezi 9.—12. hod. dopol. a 2.—5. hodi odpel
veškerému obecenstvu volně přístupna. Výstava má
za účel informovati širší kruhy odborné, inielligenei
i obecenstvo vůbec, jak o prestředeích, s ja-
kými škola pracuje, tak i ovýsledcích dlouholeté
Emanue
Vlasák
svatý . Alžběta
Tauchmann
Hugo Weiss
Třeboň
Betlemský ulice
Big Tauchmann syn
Jubilemm průmyslový školství českéh C
35
article
práce, jakož i podati rodičům, příznivcům i zaměst
natelům žákův jasný a přesný obraz vnitřního zaří
zení ústavu. Dále koná se v neděli dne 17. květn
o 10. hodině dopol. ve velké síni staroměst
ské nadnice, propůjčené k tomu cíli slavnou měs
skou radou pražskou, která vždy s příkladnou a vzáo-
nou péčí rozvoj průmyslového školství podporovala,
slavnostní shromáždění s tímto pořadem;
a) Chorál od Beelhovena, zapěje žákovský shor
ústavu. b) Uvítání hodnostů, zástupců společenste
atd. p. c. k. dvorním radou drem. Karlem ryt. Ko-
řistkou, předsedou školního výboru, c) Slavnostní řeč
c. k. vládního rady a ředitele ústavu Ed. Černého
o založení a vývoji školy. d) Proslovení zástupců,
korporací a spolků, e) Proslovení zem. poslancep.
Václava Němce jménem bývalých žáků. f) Slavností
sbor od Jelena, zapěje žákovský sbor ústavu. K télo
slavnosti budou pouze korporacím, společenstvům
atd. zvláštní pozvání zasílána. Bývalých žáků všech
tři oddělení ústavu, jednak pro značné jich množství,
jednak také z toho důvodu, že adresy jich většino
jsou ředitelství neznámy, zvláštními pozvánkami jed
notlivě zváti nelze, proto se snažně žádají, aby při-
jali laskavě toto pozvání a slavností bývalé své školy
súčastnili se v počtu hojném a značném.
— Z kvestury české university. Zejtra dne 5. květ
na nebude se ve kvestuře úřadovati, poněvadž kvesto
je zaměstnán u zemské pokladny.
— Fondu Risgrovu, zřízenému při Ústřední Matici
školské k uciční památky dra. F. L. Riegra věnovali:
(Pokračování): Spolek českých obchodních cestujfeích
v Praze 100 K, okresní výbor na Kladně 100 K, okresní
výhor v Lomnici nad Pop. 100 K, okresní výbor v Ho-
řovicích 50 K. Timm dostoupil fond Hiegrův doposud
výše K 13.015.37.
doktor
Karel rýt
Ed
Černý
Václav Němec
Jelen
F L Riegr
K Timm
Hiegrův
ko
Praha
Kladno
Lomnice
Risgrovo
spolek český obchodní cestujfee
36
article
— Přednášky. Odbor Klubu českých tu-
ristů v Lounech pořádá dhe 10. kvělna v sál
tělocvičné jednoty „Sokola“ veřejnou přednášku ce
stovatele pana Jos. Kořenského „O cestách po zemích
austrálských a návratu Sibiří“. Začátek v 8 hodin več
Vstupné: 1 K za osobu.
— Bazar Žensitého výrobního čenkého spolku na
Žofíně těšil se po oba dny značné návštěvě obecen-
stva, které sympatiemi provází snahy tohoto ústavu
V čísle nedělním přinesli jsme obšírný referáto
uspořádání bazaru; ale jako obyčejně při slavno-
stech se stává, dlužno zprávu tu ještě doplniti
několika jmény spoluúčinkujících dam, jež vypadnu-
tím několika řádek tiskových — v referátu neuve-
deny, ač se stejnou obětavostí pro zdar bazaru
spolupůsobily. Byly to v bufíetu dámy: paní
Malkovská, paní Dvořáková, paní L uke
šová a paní Kofroňová. Ve stánku s
zbožím skleněným, porculánovým a drobnůstkami
nebyly uvedeny paní Štěpánka Lhotová
a pí. Marie Čelakovská, což ochotně doplňu-
jeme. Komitét bazarový sestaven byl takto: Čestná
předsedkyně Věnceslava Lužická-Srbová. Předsed-
kyně Antonie Elblová. Místopředsedkyně Batty Brád-
ková, Anna Koubová, Anna Malkovská. Jednatelkyt
K. Hrušková, A. Kuklová-Bezděková, L. Leschingrová
Dámy pokiaden: Pavla Bauerová, Anna Cardová,
Luisa Cerhová, Marie Cihlářová, Antonie Kofroňavá
Marie Noháčová, Marie Sechovská. Zapisovatelky:
Růž. Pavíousková, A. Ratolistková, Zd. Vaněčková
Pořadatelky: Františka Bukevská, Evženie Dvoři-
ková, Jindřiška Lamblová, Antonie Lukešová, Karla
Šalomounová, Anna Storchová, Karolina Vaníčková,
Marie Víšková, Anna Vranná, Růžena Zítová.
Jos
Kořenský
Malkovská
Dvořáková
Kofroňová
Štěpánek Lhotová
Čelakovská
Věnceslav lužický
Srbová
Elblová
Batto
Koubová
K Hrušková
A Kuklová
Bezděková
L Leschingrová
Pavel Bauerová
Cardová
Cerhová
Cihlářová
Kofroňavá
Noháčová
Sechovská
A Ratolistková
Zdeněk
Vaněčková
Bukevská
Evženie Dvor
Jindřišek Lamblová
Lukešová
Šalomounová
Storchová
Vaníčková
Víšková
Anna Vranná
Zítová
Louny
Sibiř
Žofín
Sokol
37
article
— Tábor lidu uspořádalo včera dopoledne so-
ciální dělnictvo na ostrově Střeleckém u příle žitosti
májové oslavy. Byl velmi četně navštíven. Poslane
Klofáč promluvil o vzniku národní strany sociální
o tom, co až dosud vykonala a prohlašoval ji za
silnou organisaci, která za českou věc dovede se
bíti. Kdyby prý podobným idealismem a obětavost
byla prodehnutu mladočeská strana, vláda Körbrova
nemohla by si troufati proti českému národu tolik
jako dnes. Jen v duchu zásad strany národně
sociální může býti provozována národní polítika,
neboť jen pavznesením malélo lidu může býti po-
vznesen český národ. Řečník prohlnšoval pak známé
požadavky národně sociální dělnické strany a prote
stoval proti podezřelému vojenskému zbrojení, profož
nové velké válečné výdaje byly by jen na škodu
pracujícího lidu. Druhý řečník poslanec dr. Bar
pravil, že existence národně sociální dělnické strany
je národní nezbytností a podporoval zejmena snahu
ve příčině všeobecného hlasovacího práva. — Po
skončeném táboru ubírali se účastníci jeho v prů-
vodu ze Střeleckého ostrova Ferdinandovou třídou
a Václavským náměstím k museu, kde posl. Klofa
zástup vybízel ke klidnému rozchodu a povzbuzoval
ho k vytrvalému boji za vytčené cíle. Pochod
k museu stal se za zpívání hymny »Kde domo
můj?« — Odpoledne byla na Střeleckém ostrov
uspořádána slavnost a rovněž velmi četně navštívena.
Poslane Klofáč
doktor
bar
Václavský náměstí
všeobecný hlasovací práv