ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c9170f50-70b7-11dc-98cc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 38 celkem · entity: person 172, place 64, org 23, work 5
1 masthead
Skrana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
4. května 1903.
4 masthead
Číslo 122.
5 article
podali bánovi hr. Khuen-Hédervárovi a která byla také olištěna ve všech opposičních listech záhřeb- ských, zní v podsťatě takto »Vaše Excellence! Veřejnost chorvatská za vlády V. E. poskytuje smutný obraz; všeobecná nespoko- kojenost a rozhořčení razí si den ke dni cestu na povrch a vláda V. E. nalezá oproti tomu stavu poua jeden lék: policii a četnictvo a výsledek tohoto léku plné věznice, kos fiskace listů, vypovídání z města země a prolévání krve občanské. V této kritické době jest povinností nás poslanců z lidu, bychom bez ohledu na naše státoprávní stanevisko V. E. upo- zornili ještě před zabájením sněmu důtklivě a mužně na stav věcí a žádali za takové zákonité opatření, které by bylo s to zmírnili nezákonnostmi uražený právní citobčanstva. Neboť nejnovější událostí v Chor- vatsku a Slavonii nejsou výsledky umělé agitace chorvatské opposice ani tak zv. vídeňské kamarily oproti Uhersku, nýbrž přirozené následky toho poli- lického systému, který provádí vláda V. E. zejmena v následujících třech směrcch.
Khuen Hédervár Chor Slavonie Uhersko
6 article
První je pro Chorvatsko škodný směr poli- tiky vlády V. E, snažící se o změnu našeho státo právního poměru ke království uherskému. Chorvat ský národ neočekával od V. E. podpory pro své hi storickým, národním a přirozeným právem odůvod něné snahy směřující k zabezpečení rovnoprávnost Chorvatska s královstvím uherským, ale plným prá vem žádal a žádá, by V. E. nedovolila porušování práv, která byla království chorvatskému smlouvou r. 1868 čl. I. zajištěna a kteroužto smiouvu V. E. to- likrát jakožto neporušitelný základ celého našeho práv- ního postavení prohlašovala. Smlouvou touto utvořen za souhlasu národa, za souhlasu chorvatského zem- ského a uherského sněmu a sankcí královskou »státní spolek«; vláda V. E. zaměňuje však tento základní princip stále více ve »sloučení uherský státe, podporujíc všechny snaby uher ských státníků, usilujících o politické a národní slou- čení Chorvatska s Uhrami.
Chorvat Chorvatsko Uhry státní spolek
7 article
Nechceme v léto vážné chvíli vypočílávati všechn konkretní případy; omezujeme se pouze následují cím. § 59. chorvalsko-uherské smlouvy přiznává krá- lovství chorvatskému, jakožto »národu politickému majícímu své zvláštní územi«, zákonodárství. Exeku fiva uberská mluví však ve váech společných aktech, pouze o jednom národu, v jediném uhe ském státu a mimo to — v zákonech — jme- nuje naši vlasť »sesterskou zemí«; chorvatsko-uber ské a rakousko-uherské společné úřady vydávají do konce služebné mapy, na kterých hranice mezi Chorvatskem a Uherskem není vůbec vyznačena, vy- dávají služebné dekrety, ve kterých se jmenuje Slavonie »jihozápadní Uhry«. Jsou to většinou mapy pro vojenské a dopravní úřady. Stolice, města a obce našeho království označeny jsou pouze maďarským názvem, v čemž je zřejma tendence, aby naše, zá- konem zajištěné chorvatské území a náš politický národ před cizozemím zúplna se ztrácel a v maďar- ském státě zmizel. Tomu všemu V. E. nebrání, nýbrž naopak všady se chorvatskému jménu tohoto králov- ství vyhýbá a mluví pouze o »zemích uherské ko- runy«, což již také nižší orgány Vaší vlády dělají.
Chorvatsko Uhersko Slavonie jihozápadní Uhry Stolica
8 article
Druhý škodlivý směr vlady V. E. jest neustále zavádění maďarského jazyka do úřadů společné správy. Toť zřejmá urážka § 57. naší státní smlouvy z r. 1868, který praví, že pro tyto úřady platí pouze a výhradně chorvatský jazyk za slu- žební jazyk, v pravdě však užívá se pouze maďar- ského jazyka, aneb alespoň na prvním místě. Státní smlouvou (§ 6!) zajištěno je nám užívání našeho trojbarevného praporu ve všech případech. Přes to vyvěšuje se vžďy uherský prapor na prvním místě, na pravé straně, jako zajmena i na příbytku V. H.- úřadním domě prvního představitele chorvatské auto- nomie. Proti těmto urážkám ohražovalo se stále častěji veřejné mínění v Chorvatsku, opposiční po- slanci nalehali na V. E, by takovémuto nezá koni- tému jednání udělala přítrž, Ale V. E. nechtěla ni- kdy přiznati této nezákonností a pojmenovala to vše slovem »lapálie«. Za dvacet let vlády V. E. naše ústavní práva nejen nebyla rozšířena, nýbrž byla zkrácena a svoboda, kterou nám některé dřívější zá- kony, ač v mírném obsahu zajišťovaly, byla zrušena.
Chorvatsko úřadní dům
9 article
Tak byly nejdříve zastaveny, později zcela zru- šeny porotní soudy ve věcech tiskových; zákon neodvislosti soudce byl opětně suspendován; komi- táty a některé správní odbory, města a jejich zastu- pitelstva byly tak zřízeny, aby všude bylo úřadni- ctvo na vládě závislé; volební právo odňato bylo mnohému právě ve městech, kde sídlí intelligence. aneb tak proměněno, aby nezávislé občanstvo bylo poměrně slabě zastoupeno a svohodné volení úřad nictva a samého purkmistra stalo se dokonce zcela ilusorním. Opposiční tisk značně utrpěl zrušením porotních soudů a když se jeho pokrok nedal znemožniti zá- konem, pracuje tím bezohledněji exekutiva konfiska- cemi, které se každodenně opakují; jeden oppo- siční list má dokonce již 935 konfis- kací za sehou. Ne pouze to, nýbrž ještě po- kuty, pronásledování a věznění redaktorů staty se za dob vlády V. E. každodenním zjevem.
10 article
Pouze jeden zákon, postulát ústavy, nemohla vláda V. E. ani novým zákonem proměnit ani zru- šit, totiž zákon o veřejných schůzích, zákon shro- mažďovací. Ale co nebylo možno změnit zákonem to dělají orgány vlády V. E., která přivádí tento zá- kon ad absurdum, obzvláště v poslední době. Když se přišlo na smulné faktum, na jak ne- spravedlivém základě spočívá náš finační poměr k Uhersku, když se nám urážlivě a křivě vytýká, že Uhry vydržují Chorvatsko, národ chtěl užíti svého práva, chtěl jednati a v resolucích usnášeti se o své životní olázce. — Ale orgány V. E. zapovídají také takové schůze (na př. hospodářské), do kterých úřadu ničeho není a to z důvodů nedostatečných, urážli- vým tenem, tak že se z velikého počtu ohlášených schůzí mohly konati pouze dvě. Volební census byl za vlády V. E. změněn tak dalece, že dnes sotva 3 proc. našeho občanstva po- žívají práva volebního; dělením zádruh ztratilo se množství volebních hlasů, platicích řádný census nejméně 100 korun, tak že je v mnohém okresu po- měrně k úřadnictvu velíce málo nezávislých volidů. Tak se V. E. podařilo utvořiti sobě na zemském sněmu většinu, která je s Vámi za jedno, vystupuje proti každému rozšíření ústavních práv a souhlast se všemi nezákonitostmi, spáchanými veřejnými orgány, nezamezuje také u společné vlády úplné za- nedbávání hospodářských interassů království Chor- vatska a Slavonie, obzvláště při dělání investičních dluhů, za které ručí naše cela vlast, ač užitekz nich má výhradně skorem jen Uhersko. Toť v hlavních a pravdivých rysech směr téměi 20leté vlády V. E. v království chorvatsko-sla- vonském.
V E Uher Uhersko Chorvatsko Slavonie Chorvatsko
11 article
Kdyby chorvatský národ s takovou vládou s spokojil a s ní souhlasil, dokázal by tím, že se octnul na okraji své záhuby. Národ však není spo- kojen. Ale jakmile chce svou nespokojenost vyslovit ústavním způsobem, tiskem a ve schůzích zákonem dovolených, vláda V. E. vyhledává všechny způsoby ku pronásledování tisku a zakazuje schůze. P'ři tom však dovoluje ostentativné vyvěšování maďarských nápisů a praporů na společných chorvatsko-uherských úřadech a dává je proti rozhořčenému lidu všemi prostředky chránit, lid však policif a četnictvem do krveprolití týrati. Temito prostředky na ochranu nezákonných ná- pisů a praporů může V. E. docíliti úžasu a také okamžitého klidu, nikoliv však trvanlivého, právnímu a ústavnímu státu odpovídajícího úspěchu, nejméně pak smíru a bratrské svornosti mezi královstvím chorvatským a uherským, stejně potřebné jednomu jako druhému.
12 article
Když poměry v Chorvatsku a Slavonii za vlády V. E. dosáhly již tak smutného stavu, konáme my níže podepsaní opposiční poslanci svatou povinnost žádajíce, aby V. E., které je provádění zákonů svě řeno, učinila za účelem upokojení lidu, zamezení nových příkoří a nezákonitostí následující opatření 1. by dala podřízeným sobě orgánům rozkaz, aby tyto příště lihovelně nezakazovaly zákonem do- volené shromažďování ve veřejných schůzích, ob- zvláště schůze, které nejsou veřejné, nýbrž jen obmezeny na určitý počel pozvaných 2. by zakázáno bylo slátnímu zastupitelstvu administračním orgánům bezdůvodně konfiskovati tiskopisy; 3. aby byly odstraněny nezákonné maďarské nápisy a prapory na budovách společných chorvatsko uberských úřad. V Záhřebě, 22. dubna 1903. Dr. Šandor B sztyenszky, dr. Ivan Banjavčid. Erazmo Barči dr. Marijan Derenčin, dr. Josip Frank, dr. Augus Haramhašié, Milan šl. Kiepach, dr. Bogoslav Mažu- ranid. Cojetko Rubetid, dr. Mile Slarčevié, Grp Tuškan, dr. Bužo Vinkovié, dr. Fran Vrhianié.
V E doktor Šandor Banjavčid Derenčin Josip Frank Augus Haramhašié šl Bogoslav Mil Slarčevié Bužo Vinkovié Fran Vrhianié Chorvatsko Slavonie Záhřeb Grporation Tuškany
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Prusko a Bavorsko. Při cestách císaře Viléma, zejmena při jeho nynější jízdě do Říma neušlo, že pečlivě vy- hýbá se v poslední době Mnichovu. Za příčinu toho udáváno, že mezi Bavorskem a Pruskem vznikl vážný spor v otázce státoprávní. Zpráva tato byla sice popřena, ale »Posta ji nyní po- tvrzuje. Dovídá prý se z pramene spolehlivého a dobře zpraveného, že Bavorsko žádalo, aby mu v diplumatickém výboru spolkové rady dáno bylo místo předsednické, ale že rázně a úsečně bylo odbyto slovem: »Nikdy !« Středomořská politika Za návštěvy anglického krále Eduardav Římě uveřejnila »Neue Fr. Presse« zprávu, ve které zmínila se o anglicko italské středomořské smlouvě z r. 1887. Viseonti Venosta prohlašuje nyní v milánském časopise »Perseveranza«, že podobné smlouvy mezi zmíněnými státy po léta již nebylo a »Tribuna« nazývá zprávu o ní ko- mickou. »Perseveranza« podotýká: Dokoda sice existuje, ale s Rakouskem a spočívá na vzá- jemně nezištnosti. Italie eití se svojí dohodou s Francif a Anglií zcela bezpečnou a nepotřebuje pro politické utváření věcí na Adrii žádných jiných ujednání.
Vilém Prusek Neue Adrie Prusko Bavorsko Řím Mnichov Francie . Presse Rakousko Anglie spolkový rada Eduardav Řím
14 article
Představení na rozloučenou s pan Otylii Sklenářovou-Malou . .. Tklivý, hluboce jímavý večer prožili jsme včera ve zlacených prostorách Národního divadla, jeden z těch mála večerů, které jdou od srdee a sahají přímo k srdci . . . Loučení s pan SklenářovouMalou! Již pouhá zpráva, že odehází do zátiší, před časem zarazila ; nyní přikvapilo rozloučení Bylo srdučné, hluboké, jak ani nemohlo jinak být při posledním vystoupení naší největši tragédky. Od plyšových křesel v přízemí až z podstropí galerie přívalem hrnuly se projevy lásky a uznání té malé částky etitelů pan Sklenářové, kleré podařilo se dostati vůbec do divadla. Pro pojetí všech, kdlož chtěli se stát účastnými představení na rozloučenou, snad an desetkrát tak veliké prostory by nestačily. Pan Sklenářová-Malá zvolila k svému poslednímu vystoupení Shakespearovu »Pohádku zimního večera« — roli Hermiony. Od vystoupeníz divadelní ekypáže před početím představení, na cestě do zákulisí a do své garderoby, — byl zahrnuta vrouenými, přátelskými projevy diva delních kollegů a kollegyň. Slavnostním způsobem vyšňořena byla jej garderoba. Před vstupem vavřinové stromky kol obruby dveří věnec různobarevných žárovek na stoleích a toiletních zrcadlech květovi. Vedle členů činohry a opery přišli se a »mi- lostpaní« rozloučit zřejmě pohnuti zřízenci, služebnictvo, garderobierky; všichni měli ji vždy rádi. Celým jevištém později, když zdvihla se opona, táhla vůně drahocenných květů z kytic, věncoví a z květinových košů, vesměs dárků etitelů slovutné tragédky . .. Patrné vzrušení vládlo za jevištěm i před oponou, kde dávno před sedmou tonulo hlediště v lesku, dámy v nádherných toilletách, páni v černých úhorech . ..
Sklenářův SklenářovouMala Sklenář Sklenářová Shakespearův Hermiona národní divadlo
15 article
Konečně vyhrnula se opona. Při vkročení Hermiony — paní Sklenářové na jeviště zabou- řila divadlem veliká, neutuchající salva potlesku. Znova a znova ukláněla se Hermiona v bílém rouše s rusou vlásenkou, maskována právě tak, jako při prvém svém vystoupení v »Pohádce zimního večera« před lety. Potlesk potrval ně- kolik minut, než pohnutá umělkyně uvedla se do své úlohy. A týž příval potlesku, provolávání »Slávy« a »Výborněl« se opakoval, když po prvém dějství opět a opět opona šla vzhůru. Zatím před garderobou, očekávaly příchod paní Sklenářové z jeviště četné deputace. Jme- nem zemského výboru království českého oslovil divu naší činohry vřelými slovy intendant divadla dr. Josef Herolid a sekretář intendatury dr Šafařovič, podavše jí skvostnou adresu díků a uznání.
doktor Herolid Šafařovič
16 article
Za správu Národního divadla děkovali slavné umělkyni předseda arch. Štimáček řed. Sehmoranz, kteří odevzdali jí čestný dar 1000 K ve zlatě. Deputace Měšťanské be- sedy pražské pánové Ruttner, Kühnell Ursimi vyslovili jménem této obdiv a podali jí »skromný, ale srdečný dárek« 200 K v duká- tech. Dále dostavily se deputace městského di vadla plzeňského pp. Zakopal a H.lavatý, konservatoře pražské prof. Knitl a Biláha. Ústředního spolku českých žen, Spolku českých žurnalistů, Ústřední jednoty českého herectva atd. — vesměs se srdečným oslovením a ne- méně srdečným poděkováním. Dojemný byl projev členstva operního činoherního, tlumočený režisérem p. Šmahou jenž jménem jich odevzdal paní Sklenářové-Malé v etui zlaté hodinky se zlatým řetězem. Po třetím jednání rozloučila se slavná tra- gédka s obecenstvem. Na jeviště příneseny květinové dary, obrov- ské palmy, kytice, věnce a na rychlo improvi- sována účinkujícími a přítomnými členy opery činohry malebná skupina do půlkruhu. V hle- dišti zatím obecenstvo vytrvale applaudovalo.
Ruttner Ursimi Zakopal profesor Knitl Biláh národní divadlo spolek český žurnalista
17 article
Když vyhrnula se opona, uvedl rež. pan Jakuh Seifert s kyticí v ruce Hermionu do středu půlkruhu. Hledištěm prošel orkán potlesku volání »Slávy !« Pan Seifert — sám jubílant — podal paní Sklenářové kytici a poceloval ji. To bylo novým povelem k nové bouří. Po několikátém vyzdvižení opony přistoupila paní Sklenářová k rampě. Potlesk umlkl a hrobové ticho nastalo tak rázem, jako před několika minutami tisíce rukou sloučílo se v jedinou bouřlivou ovaci. Paní Sklenářová-Malá promluvila. Ne mnoho slov, ale dojímavých, sahajících přímo k srdci.
Jakuh Seifert Sklenářová
18 article
Hlas se jí třásl, když pravila: »Jest tomu dnes čtyřicet let, co zajásalo mé srdce nad láskyplnou shovívavostí, s jakou přijalo obecen- stvo mé první vystoupení na českém jevišti. Že přízeň a láska jeho znamenitou mi byly posilou po všechna ta léta, toho důkazy uloženy jsou hluboko v mé duši. Mlile dojata vaším pro- jevem prosím jen o malou, tichounkou vzpo- mínku, až uzavře se za mnou po dnešním ve- čeru opona nadobro. Loučím se, ... avš ak můj duch a srdee zůstane v tomi t zlatém domě s vámi, neboť poku dechu bude ve mně, náležeti bu du dramatické Muse a drahému če- skému národu le Po těchto slovech naší veliké paní Male zaburácela divadlem odpověď hřímavě výmluv- ná .. . Vášnivý potlesk, provolávání »Slávys otřásalo prostorami, když třináckráte šla opona nahoru a dolů. V obecenstvu panovalo hluboké pohnutí... V té chvíli nebylo snad jediného oka nezamženého, každý do krajnosti byl roz rušen ... Umělkyně sama dojata k slzámj od- cházela do své garderoby . . . Ale cestou pro- žila nejsrdočnější a nejtklivější seény, jež vy nutily jí slze z očí . .. Dámy z činohry ji ob jímaly, lihaly ústa, čelo, ruce . .. Pohnuti, ž vázl jim hlas až v brdle, přišli páni ze staré gardy, tiskli jí vřele ruku, celovali. Přišel Šmaha, Seifert, Krössing, každý se zaroseným zrakem . . . Poslední z nich přemá- haje pohnutí, přerývaným hlasem jen řekl »Malá . . . Sklenářová, Ty jdeš opravdu pryč ?
Slávys Šmaha Seifert Krössing Sklenářová Musa
19 article
Já tomu nemohu pořád věřit. ..« A oba pro- pukli v pláč . .. A tak dojemných a srdečných, nelíčených sce odehrálo se bezpočtu. — — — Definitivní rozloučení nastalo teprve po pátém a posledním dějství. Představení prodloužilo se až do 1412. hodiny noční... Nesčetněkráte děkovala se paní Sklenářová obecenstvu, jež neopouštělo svých míst... Nevídané projevy lásky a uznání, jaké včera obecenstvo dalo na jevo, dosvědčovaly, že jen těžko nese veřejnost naše pensionování slavné dramatické umělkyně... A když konečně poslední potlesk umlk a železná opona oddělila jeviště od hlediště, chvátali ctitelé k zadnímu východu z divadla, aby ještě tu uspořádali paní Sklenářové-Malé ovace. Když sestou- pila v průvodu členů operních a činoherních do ekypaže, uvítána bouřlivým jásotem ... Studenistv vypřáhlo koně z kočáru a doprovodilo ji až k domovu Výmluvnými projevy přízně uznání a lásky, jaké po dobu čtyřicetileté umělecké činnosti paní Skle nářovou-Malou provázely, byla její jubilea, z nichž nejslavnějšími, dle pamětníků, bylo prvni — desetileté a včerejší — poslední.. Přemnoho drahocenných bylo darů kromě již u deputací vzpomenutých. Stříbrné věnce vě novala rodina Beranova a ryt. Nejedlý z Vysoké, stř brný pohár rodina Rumlových, ceduli „P'anny Orleánské“ v rámci stříbrem vykláda ném pí. Červená, tři stříbrné je rdi niery Jozka Hamzová, dr. Pippich a Jan a Marie Neffových. teracottovou jardiniéru dr. Klumpar sl chot, střibrný sáček pí. Ter. Seifertová, tablea ux s fotografiemi různých rolí fol. Mulač, olejo- malbu partic z Krkonoš R. Kavka atd. atd Nádhernéfpalmy, kytice, věnce, květinové koše a bezové keříky věnovalí umělkyni Ústřední jednota českého herectva, Ústřední Matice česko- slovanského ochotnictva, pražská konservatoř.
Sklenářová Nejedlá Rumlův Červená Jozek Hamzová doktor Pippich Jan Neffův Klumpar Seifertová Mulač R Kavka Krkonoše
20 article
Umělecká beseda, Ústřední jednota českých žen, správní rada lidového divadla »Uranie«, Mě- šťanská beseda na Král. Vinohradech, Česká jednota paní a dívek v Plzni, Ženský výr. spolek český v Praze, Těloev. spolek paní a dívek Praze, dámy vinohradské, Spol. česk. učiťelek, dál rodiny a jednotlivei Jakub Seifert, dr. Herold. dr. Podlipný, Kvapilová, Adéla Wolfová, Jos- Humpalova-Zemanová z Chieaga, F. Valeská, rod. Ed. Justa, M. Röslerová, K. Ronzová, sestry Sokolovy, hr. Artuš Aichelburg s chotí, Isu Grégrová, Marie Pospišilová, Jaroslava Prknová, M. a L. Dostalovi, Zdeňka Braunerova, F. Pro- cházka, rod. Fleissingerova, Rieglova, M. Pokorná K. a Ot. Špačkovy, z Ehrenbergů, Bubeničkovy K. Kaizlová, manž. Kodlovi, Marie Světlá, M a J. Benešovi, Karel Kracík v Josefově, rod Laď. Rotta, Boh. Bondy, Pavla Mastná, Vinei Zadáková, Otto Bondy s choti, Bohuslav hrab Kolovrat, Alice a Otilie Muškovy, pí. Petzoldová Sittova, městské divadlo v Plzní a j. v. a j. v Mezi představením došla spousta telegramů po- zdravných ze všech koutů našich vlastí a nepře hledné dopisů, vesměs krásných projevů sympatii. jakým se naše slovutná umělkyně téšila, těší bude těšiti i jako pensistka ..
Král Seifert doktor Herold Podlipná Kvapilová Wolfová Humpalův Zemanová Chieaga F Valeská Just M Röslerová K Ronzová Artuš Pospišilová Prknová L Dostal Braunerův Fleissingerův Rieglův Otakar špačkův Bubeničkův K Kaizlová Kodl Marie Světlá J Beneš Kracík Rott Boh Bond Pavel Mastná Dei Zadáková Bohuslav hrabat Kolovrat Alica Muškův Petzoldová Sittův Plzeň Praha Jos Sokolov Ehrenberg Josefov rada lidový divadlo Uranie spolek paní a dívka Isa Grégrová městský divadlo paní a dívka Těloev
21 article X. mezinárodní sjezd proti alkoholismn
X. mezinárodní sjezd proti alkoholismn v Brémách od 14. do 19. dubna 1903. (Pův. zpráva » Nár. Listae.)
Brémy
22 article
Brémy, 19. dubna 1903.
Brémy
23 article
Jednání kongressu blíží se rychle ke svému za končení. V neděli dne 19. t. m. zahájena byla schůze teprve o /212. hod. dopolední. Před tím byli absti nentí sjezdoví na slavnostním kázání v brémském dómu. Vysoký církevní protestaniský hodnosta bušil zde s kazalelny proti všem, kdo oslazují si život ja kýmkoliv alkoholickým nápojem. Okrouhlé jeho tělo svědčilo o tom, že as někdy si také — zahřeší. Když byla schůze zahájena, jednáno o místě přištího desátého sjezdu alhuholického. Bylo uděleno slovo zástupci uherské vlády a ten zval všecky za- přisáhlé nepřátele lihovin na rok 1905 do Pešti . Vláda jeho uvítá jej s největší ochotou a radostí. V Uhrách, kde bují prý ještě dosti alkoholismus, bude kongre na místé. Řečníku pomohl delší řečí také nezbytný professor Forel. Bez další debaty přijata pro r. 190 za místo sjezdu Pešt.
Forel Pešť Uhry
24 article
Potom se dali pánové ještě do píva, které v pře- dešlých dnech jakž takž bylo šetřeno. Thematem po- sledního dne sjezdového bylo: Alkoholismu sa pivo. První referent med. dr. Kelerstein z Go- ting cituje výrok Baerův, jenž kdysí řekl: »Pi vo je nejmocnějším nepřítelem kořalky. nejlepšízbraní proti jejímoci a zká zei Výrok ten pozbyl už dávno platnosti. Učení neškodnosti nebo docela prospěšnosti piva bylo zku- šeností poraženo na hlavu. Když Bauer a Bol- Iinger v Mnichově klinícky a se stanoviska pa- thologickoanatomického vyšetřovali soustavně idiopa- pathické zbytnění srdce, shledali, že příčinou této ne moci je výhradně téměř nemírné pití píva; každý šestnáctý člověk zemřelý v nemocnicích zašel touto chorobou Nemoc srdce pijáků piva vede ke změnám chorobám na játrech a ledvinách. Určitá forma zá- nětů ledvinových děkuje svůj vznik jenom pivu Strümpell pozoroval u pijáků piva vedle vlek- lého i prudký záněť ledvin. Chorobná tlouška jest obyčejně ve spojení pitím piva. Pro cukrovku má také pivo beze vší po- chyby důležitost; pivem se tato nemoc pohoršujea může v některých případech abstinencí zmizeti. Předpoklad, že delirium tremens u píjáků píva se nedostavuje, je již dlouho zkušeností vyvrácen. Pozoruhodným je, že Weleminsky dokázal, že v některých krajích Čech onemocňuje stejný díl pi- jáků piva šílenstvím pijáků jako píjáků kořalky. Velikost bědných následků, způsobených pívem, nedá se číselně prokázati. Ze 149 ošetřovanýchv jednom severosněmeckém ústavě pro pijáky získalo
doktor Kelerstein Baerův Bauer Bol Iinger Weleminsky Mnichov Čechy
25 article
svůj alkoholismus 41 z kořalky, 30 z vína a 78 více než polovina, z piva. Pivo dlužno odsuzovati jako jiné opojné nápoje. Druhý nedělní referent, předseda sjezdu ředite ústavu pro choromyslné v Brámách dr. Delbrůc vytáhl ještě s větším enthusiasmem do boje proti pivu. Alkoholu obsabuje pivo mnohem více nežli se většina laiků domnívá. Porovnání úhrnného konsumu alkoholu v různých státech ukazuje, že všeobecně jsou země, kde se zpotřebuje mnoho piva (Francie, Belgie, Bavory a Čechy) nejnestřídmější a země, kde se pije více kořalky (Švédsko a Norsko) nejstřídměj- Na zvláštních tahnikách ukazuje řečník, že kon- sum piva ve všech zemích stále stoupá. Z toho ná sleduje, že nepřátelé alkoholu musí mnohem. víc bojovati proti pivu nežli proti ostatním alkoholickým nápojům. Škodlivost kořalky uznává se všeobecně, o škodlivostí piva nechce býti massa lidu dosud pře- svědčena. Výroba piva ú asně v nejnovější době stoupá. O nepěkných náslodcích pití piva mnoho lidí bojí se mluviti. Dá se očekávati, že zpotřeba piva v hlízké budoucnosti ještě stoupne. Aekoliv nebez pečí z piva ve »střídmých« zemích je dnes ještě ne patrným, stane se brzo velikým a protož ve všeci civilisovaných zemích musí zníti heslo: »Vzhůru do boje proti pivu:
doktor Delbrůc Bavor Čecho Francie Belgie Švédsko Norsko
26 article
Po přednáškách obou referentů odlehčila si diskussi ještě celá velká řada abstinentů. Všichni té- měř mluvčí z minulých dnů představili se ještě jed nou v pětiminutových výkladech účastníkům sjezdu vým. Hlavní slovo vedu opět professor Forel. Nebylo to už věru ani k poslouchání. Nejotřepanější důvody a vývody zaznívaly sálem. Pozdě po polednách skončen po několika závě rečných řečech zástupců různých národů devátý mezinárodní antialkoholický sjezd v Brémách. Od dechlí jsme si a spěchali k nádraží“ . Výklady o výstavě, puřádané při sjezdu, nebu- deme čtenáře nuditi. Pamatuje-li se na referát. nát o podobné výstavě při předešlém sjezdu antialkoho- lickém ve Vídni pořádaném, ví, jak výstava tato vy- padala. Byla tu spousta spisů a tabulek o zpotřeb alkoholu a jeho škodlivosti. Obrazy, ty nejhrůznějš pijáků s odulými tvářemi a trudovitým červeným nosem, dávaly výstražné znamení těm, kdo ještě věří, že člověk bez alkoholu nemůže býti živ.
Forel Brémy Vídeň
27 article
Jedna tabulka vypočilávala, počet abstinento v celém Německu a napočitala jich dobrých — 30.000 osob. Co znamená toto číslo proti millionům ostatního obyvatelstva německé říše? Totálních abstinentů a vegetářů v německém svazu napočítán celkem — 1000. Na výstavě zastoupeno bylo velice mnoho to- váren na nealkoholické nápoje. Největšímu odbytu těšila se tekutina, podobná barvou svou bílému »českému« pivu. Pokřtili ji jménem »pomrie«. Okusili jsme jí také a zdálo se nám, že pijeme obyčejnou starou břečku z hrušek. Nenadciil nás tento re- formní nápoj. Pro trvalou vichřici nezúčastnili jsme se poměrně slabě navštíveného pondělního výletu do přístavu brémského, který je od vlastních Brém dráhou vzdálen vlce nažlí půldruhé hodiny. Byli jsme tam sami v ne- děli odpoledne a obdivovali jsme se ohromnému bo- hatství, které tam má nahromaděno na svých lodiei i ve svých skladištích severo německý Llovd. Viděl jsme také na veliké lodi místnosti, kde tráví cestu přes ocean chudí vystěhovalci. Místnosti ty jsou přímo hrozné a domníváme se, že hodně nebohých vystěhovalců, než dojedou do Nového světa, musí onemocněti.
Německo německý svaz Brémy
28 article
Jedeme k domovu a těšíme se na svůj milý če- ský kraj. Sjezd nezvrátil naše přesvědčení, že mírn požívání lihovin, to jest dobrého českého piva, škodi nemůže. Abstinenti se z nás nestanou. Budeme pít dále svou běloveskou kyselku, luhačovickou vincentkr a, čtenář nám to odpustí, že jsme místními patriot nepohrdneme ani dobrým naším vinohradským pivem Za reklamu těmto nápojům, jsou li naše řádky re klamou, nejsme placeni. To podotýkáme těm, kdo by nám chtěli podkládati zištné úmysly. Svůj referát z brémekého sjezdu zůmyslně jsme neprokladali žádnou unavující učeností; chtěli jsme ho míti lehkým a zajímavým. Na peštský desátý mezinárodní antialkoholický sjezd, bude-li nám možno, pojedeme opět a shledáme se bolidá s českým čtenářem na těchto místech zase Jindy, dovolíili nám to redakce listu a čtená napíšeme ještě několik svých dojmů cestovních. I jiných Zatím děkujeme čtenáři za jeho blahovůli i —
30 article
trpělivost . ..
31 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — „Proslý pražský rukavičkář“ a německý universilni professor. Přikryti vědecko-statistické autority p. prof. Rauchberga posl. Březnovským dosuď ruší spánek „Bohemie“. Také v neděl přinesla úvodní článek, věnovaný proslulé inter- pellaci bývalého sčítacího komisaře novoměst- ského, který použil svých zkušeností v úřadě tomto získaných, aby jako poslanec obhájil čest sčítacích komisí pražských proti bezdůvodnému štvaní německého pavědce. Ačkoli posl. Břez- novský po celý týden dodává „Bohemii“ látky k úvodníkům, přece jenom tropí si německo liberální list velice laciné úsměšky z učenosti „prostého pražského rukavičkáře“, který svým statistickým důkazem o existenci 400 něme- ckých obchodníků na Novém městě „provrtal německému universitnímu professoru i s jeho veškerou moudrostí dno a základ.“ To jsme my netvrdili, avšak je-li dno a základ páně profes scrovy ostatní moudrostí tak mělký a slabý, jal souditi lze podle jeho ukázky z pražské stati
profesor Rauchberg Březnovská Bohemia
32 article
stiky, myslíme, že by náš prostý rukavičkář ne- měl příliš mnoho práce s vrtáním. Neuznává-l jej „Boh.“ za učence, tím hůře pro jejího pro- fessora a jeho učenost. Pro německou univer- situ v Praze je to zoufalá blamáž, že její profes sor svědecky lže, a konstatujeme znova, že an pan professor sám, ani kterýkoli z německých obcovatelů, v interpellaei uvedených, neodvá- žil se vyvrátiti i jen slabiku interpellace, že se dále prof. Rauchberg až dosud neosmělil tvrditi proti posl. Březnovskému, že někdo může mít dvě národností, židovskou i německou zároveň, zvláště pochází-li z ryze českého okresu. Z toho vysvítá, že můžeme my býti hrdi na svého rukavičkáře, nikoli však „Bohemia“ na svého professora. Proskripční tendenci do seznamu vložila teprve „Bohemia!“ sama. Sama vinna. jestlíže si české odběratelstvo vzalo ze seznamu toho poučení, že nemá pomáhati pražskému zpupnému němectvu na nohy a síliti jeho opo- vážlivou troufalost na dobytí pražského zastu pitelstva. Také to není českým vynálezem
profesor Rauchberg Praha Bohemia
33 article
Němei to byli první, kteří hned ku prvnímu sčí- tání lidu zahájili hospodářské vyvraždění českých menšin i jednotliveů, zapsaných s čes. obcovac řečí. My jsme vždycky protestovali proti sčítaei nemravnosti „ebcovacího jazyka!, který jest jed nou z nejohavnějších lží základu, na nějž cen tralismus postavil monarchii rakouskou a vždy zasazovali jsme se o zjišťování národnosti, po případě s trestním ustanovením na falešná udání a na zločinné vydírání a nucení ke lživým úda- jům. Dosud platný zákon obé podporuje. K. ná pravě těchto poměrů podá české poslanectv ruku s největší ochotou, dokud se to nestane dokud německé většiny budou se na přísluš- nících českých menšin mstiti za jich národnost na sčítací listině doznanou nejen hospodářským boykotem, nýbrž i vyhazováním z bytů a postr- kem z obcí, tedy systematickým vyhlazením, do- tud nemůže „Bohemiz“ a pražští „Němei“ oče- kávali, že se jim bude snad české zákaznictv nadháněti. Svítí-li německá kultura českému lidu tak vytrvale na cestu, nezbude nic jiného, než aby se lidu tomu konečně rozbřesklo a aby se tedy vydal aspoň na některé z cest, od Němeů mu tak důtklivě doporučovaných! — Přehlední mapa ku předplácení na c. k. státních dráhách. Před několika dny uveřejnili jsme zprávu o zkomoleném místopisu českých stanic na „přehlední mapě ku předplacení“ na c. k. státních dráhách pro 3. skupinu a sice po- dle výtisku, zaslaného nám z obecenstva. Z ředi- telství stát. dráh byla nám tyto dny dodána nová mapa, s úplně bezúhonným českým textem, tk že veškeré výtky v té příčině odpadají.
Bohemiz Němei
34 article
— Úmrtí. V Třeboni zemřel dne 30. dubna t.r pan Emanue! Vlasák, c. k. nolář, senior no tářské komory budějovické, v 78. roce věku svého Pochován byl včera dne 3. května o 4. hod. odpo na tamějším hřbitově u sv. Alžběty. — V Jilemnie zemřel dne 2. května L. r. po krátké nemoci pa Joseí Tauchmann, soukromník a býv. che firmy: Ig Tauchmanna synové, v 61. roce věku svého Pohřeb zesnulého konán buďe dnes o 3. hod. odpol — Nový president krajského soudu v Č. Bude- jovicích, pan Hugo Weiss, ujal se dne. 1. t. m. svého úřadu. Den před tím bylo mu představeno úřadnictvo a služebnictvo krajského i okresního soudu, což dělo se v řeči napřed němercké teprve na druhém místě české. Také prasident v svých odpovědech ;na oslovení úřadnictva dal před- nost němčině, což ovšem v městě ze tří čtvrtin č- ském velmi případně iliustrovalo rovnoprávnost ja- zykovou. — Jubilemm průmyslového školství českéha C. k. státní průmyslová škola pražská. jediný to ústav svého druhu s vyučovací řečí če- skou, oslavuje ve dnech 15, 16. a 17. května své čtyřicetileté trvání. Roku 1863 bylo tolis zřízeno „Jednotou pro povzbuzení průmysluu v Če- chách“ nejstarší oddělení ústavu. — škola pokračovaní k níž časem připojena denní škola mistrovská a po- zději také škola vyšší, která byla r. 1898 dopiněna též oddělením chemickým. Za tou příčinou pořáda se ve dnech 15, 16. a 17. května v budově š kolni (Betlemská ulice č. 1.) výsbava prací žákovských i učebných pomůcok, jež j vždy mezi 9.—12. hod. dopol. a 2.—5. hodi odpel veškerému obecenstvu volně přístupna. Výstava má za účel informovati širší kruhy odborné, inielligenei i obecenstvo vůbec, jak o prestředeích, s ja- kými škola pracuje, tak i ovýsledcích dlouholeté
Emanue Vlasák svatý . Alžběta Tauchmann Hugo Weiss Třeboň Betlemský ulice Big Tauchmann syn Jubilemm průmyslový školství českéh C
35 article
práce, jakož i podati rodičům, příznivcům i zaměst natelům žákův jasný a přesný obraz vnitřního zaří zení ústavu. Dále koná se v neděli dne 17. květn o 10. hodině dopol. ve velké síni staroměst ské nadnice, propůjčené k tomu cíli slavnou měs skou radou pražskou, která vždy s příkladnou a vzáo- nou péčí rozvoj průmyslového školství podporovala, slavnostní shromáždění s tímto pořadem; a) Chorál od Beelhovena, zapěje žákovský shor ústavu. b) Uvítání hodnostů, zástupců společenste atd. p. c. k. dvorním radou drem. Karlem ryt. Ko- řistkou, předsedou školního výboru, c) Slavnostní řeč c. k. vládního rady a ředitele ústavu Ed. Černého o založení a vývoji školy. d) Proslovení zástupců, korporací a spolků, e) Proslovení zem. poslancep. Václava Němce jménem bývalých žáků. f) Slavností sbor od Jelena, zapěje žákovský sbor ústavu. K télo slavnosti budou pouze korporacím, společenstvům atd. zvláštní pozvání zasílána. Bývalých žáků všech tři oddělení ústavu, jednak pro značné jich množství, jednak také z toho důvodu, že adresy jich většino jsou ředitelství neznámy, zvláštními pozvánkami jed notlivě zváti nelze, proto se snažně žádají, aby při- jali laskavě toto pozvání a slavností bývalé své školy súčastnili se v počtu hojném a značném. — Z kvestury české university. Zejtra dne 5. květ na nebude se ve kvestuře úřadovati, poněvadž kvesto je zaměstnán u zemské pokladny. — Fondu Risgrovu, zřízenému při Ústřední Matici školské k uciční památky dra. F. L. Riegra věnovali: (Pokračování): Spolek českých obchodních cestujfeích v Praze 100 K, okresní výbor na Kladně 100 K, okresní výhor v Lomnici nad Pop. 100 K, okresní výbor v Ho- řovicích 50 K. Timm dostoupil fond Hiegrův doposud výše K 13.015.37.
doktor Karel rýt Ed Černý Václav Němec Jelen F L Riegr K Timm Hiegrův ko Praha Kladno Lomnice Risgrovo spolek český obchodní cestujfee
36 article
— Přednášky. Odbor Klubu českých tu- ristů v Lounech pořádá dhe 10. kvělna v sál tělocvičné jednoty „Sokola“ veřejnou přednášku ce stovatele pana Jos. Kořenského „O cestách po zemích austrálských a návratu Sibiří“. Začátek v 8 hodin več Vstupné: 1 K za osobu. — Bazar Žensitého výrobního čenkého spolku na Žofíně těšil se po oba dny značné návštěvě obecen- stva, které sympatiemi provází snahy tohoto ústavu V čísle nedělním přinesli jsme obšírný referáto uspořádání bazaru; ale jako obyčejně při slavno- stech se stává, dlužno zprávu tu ještě doplniti několika jmény spoluúčinkujících dam, jež vypadnu- tím několika řádek tiskových — v referátu neuve- deny, ač se stejnou obětavostí pro zdar bazaru spolupůsobily. Byly to v bufíetu dámy: paní Malkovská, paní Dvořáková, paní L uke šová a paní Kofroňová. Ve stánku s zbožím skleněným, porculánovým a drobnůstkami nebyly uvedeny paní Štěpánka Lhotová a pí. Marie Čelakovská, což ochotně doplňu- jeme. Komitét bazarový sestaven byl takto: Čestná předsedkyně Věnceslava Lužická-Srbová. Předsed- kyně Antonie Elblová. Místopředsedkyně Batty Brád- ková, Anna Koubová, Anna Malkovská. Jednatelkyt K. Hrušková, A. Kuklová-Bezděková, L. Leschingrová Dámy pokiaden: Pavla Bauerová, Anna Cardová, Luisa Cerhová, Marie Cihlářová, Antonie Kofroňavá Marie Noháčová, Marie Sechovská. Zapisovatelky: Růž. Pavíousková, A. Ratolistková, Zd. Vaněčková Pořadatelky: Františka Bukevská, Evženie Dvoři- ková, Jindřiška Lamblová, Antonie Lukešová, Karla Šalomounová, Anna Storchová, Karolina Vaníčková, Marie Víšková, Anna Vranná, Růžena Zítová.
Jos Kořenský Malkovská Dvořáková Kofroňová Štěpánek Lhotová Čelakovská Věnceslav lužický Srbová Elblová Batto Koubová K Hrušková A Kuklová Bezděková L Leschingrová Pavel Bauerová Cardová Cerhová Cihlářová Kofroňavá Noháčová Sechovská A Ratolistková Zdeněk Vaněčková Bukevská Evženie Dvor Jindřišek Lamblová Lukešová Šalomounová Storchová Vaníčková Víšková Anna Vranná Zítová Louny Sibiř Žofín Sokol
37 article
— Tábor lidu uspořádalo včera dopoledne so- ciální dělnictvo na ostrově Střeleckém u příle žitosti májové oslavy. Byl velmi četně navštíven. Poslane Klofáč promluvil o vzniku národní strany sociální o tom, co až dosud vykonala a prohlašoval ji za silnou organisaci, která za českou věc dovede se bíti. Kdyby prý podobným idealismem a obětavost byla prodehnutu mladočeská strana, vláda Körbrova nemohla by si troufati proti českému národu tolik jako dnes. Jen v duchu zásad strany národně sociální může býti provozována národní polítika, neboť jen pavznesením malélo lidu může býti po- vznesen český národ. Řečník prohlnšoval pak známé požadavky národně sociální dělnické strany a prote stoval proti podezřelému vojenskému zbrojení, profož nové velké válečné výdaje byly by jen na škodu pracujícího lidu. Druhý řečník poslanec dr. Bar pravil, že existence národně sociální dělnické strany je národní nezbytností a podporoval zejmena snahu ve příčině všeobecného hlasovacího práva. — Po skončeném táboru ubírali se účastníci jeho v prů- vodu ze Střeleckého ostrova Ferdinandovou třídou a Václavským náměstím k museu, kde posl. Klofa zástup vybízel ke klidnému rozchodu a povzbuzoval ho k vytrvalému boji za vytčené cíle. Pochod k museu stal se za zpívání hymny »Kde domo můj?« — Odpoledne byla na Střeleckém ostrov uspořádána slavnost a rovněž velmi četně navštívena.
Poslane Klofáč doktor bar Václavský náměstí všeobecný hlasovací práv