ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c9100a70-70b7-11dc-91b1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 58, person 84, org 8, work 5
1 masthead
Ročnik XXXXIII
2 masthead
V Praze, v ponděli dne 4. května 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 122.
4 article
Na ranní a odpol. lisry předollácí sei v Praze v adminislrai na přel sa čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí denáškou a ní čint leta. . 7 K ooh ve slIkch: a K 30 na mně s le . Peštout sa něs nni: : : ko s dvají zivilkou n l. . : K d
Praha
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. K situaci. Z Vídně, 4. května. Bude li se v tomtc týdnu kromě zejtřejší schůze poslanecké sně- movny konati ještě jiná, nelze pověděti. V parlamentu všechny věci jsou záhadou, tudíž také den a jednací pořad schůze nejbližší. Zejtra dodělá se rozprava o pilném návrhu dra. Stránského v příčině arcibiskupa Kohna, potom vyřídí se zákon o zrušení kaucí úřad- nických a nejspíše také ještě zákon o ně kterých dráhách lokálních. Všechny ostatní věci jsou zahaleny v mlhu. Vládní pondělníky zabývají se nikoli situací v Cislajtanii, která je přece stejně kritickou a povážlivou jako v Uhrách, nýbrž stavem, v jakém se ocitl bývalý soupeř a kollega pana dra. Körbra, pan Kol. S zell. Možná, že cislajtánský chef vlády poci- ťuje v této chvíli nějakou škodolibost. Dle chatrného realního stavu věcí nemá však k tomu pražádné pří činy. »Extrapost«, která obyčejně metá kotrmelce o Češích a proti Čechům, dnes o všeněmeckých demonstracích proti českému nedělnímu před stavení v Karlově divadle vídeňském na- lezá slova rozumná a střízlivá která proto zaznamenáváme, že jsou ve Vídni úplně oje dinělá.
Stránský Kohn Čech Čecho Vídeň Uhry Karlov divadlo
6 article
»České divadlo — praví list — pro ně- mecký ráz Vídně, ač lze-li při světovém městě vůbec o takovém rázu mluviti, není nebezpečným. O českém představení nebyla by Vídeň ani zvěděla bez směšných de- monstrací Schönererovců. Ve Vídni hraje se denně, zpívá a mluví jazyky nejrůznějšími. Kdyby to bylo na ujmu ně- meckému rázu města, musily by se zavříti četné zábavné místnosti.« V odpovědi, kterou dal dr. Körber na dotaz poslance Bergra v příčině předsta- vení českého, prohlásil zároveň, že nemů- že býti vykládána immunita v ten rozum, aby poslanec byl beztrestný za vše, co dělá na ulici. V návalu prací, v tísni a ve chvatu, v jakém dr Körber svou odpověď četl, tento jeho pro test minul bez povšimnutí, konstatujeme však, že »Národní Listy« samojediné upozornily, že poslanecká immunita jest je- dině pro poslaneckou sněmovnu, nikoli však k tomu, abý všeněmecký poslanec hrozi Čechům na ulici revolverem a slavná vídeňská policie sklonila se co nej pokorněji před všeněmeckým poslancem, vy káže li se legitimací.
Körber Bergr Čecho Vídeň Český divadlo poslanecký sněmovna
7 article
»Extrapost« k tomu podotýká »Kdyby se poslanecká immunita vykládala tak, jak ji vykládají pp. Berger a dr Schalk, zmizely by z Vídně po- slední zbytky cizinců, kteří sem přijíždějí. Křik Všeněmců jest lichým hum- bugem a tak mu bude rozuměno na ven kově.« Tentýž list v dopisu pražském vypravuje svému čtenářstvu, že řečmi promluvenými na sjezdu důvěrníků národn strany svobodomyslné, též pak če- skými novinami vyznívala myšlenka obno- vy železného kruhu pravice opětného zahájení konservativně slovanského režimu. Též řečí dra. Engla. Ani kdyby prý člověk nevěděl, že k této věci konaly se průpravy, mohlo by se souditi, že politikové Jetap nemluví naprázdno. Slavná »Extraposte sedla někomu na vějíčku jako jiné vídeňské a pražské listy. Můžeme k jejímu upokojení říci, že o nějaké kombinaci, ve které by se Čechové nalezali, nebylo žádné řeči vůbec a o majoritě pravice zvláště.
Berger Schalk Extraposte Čecho Vídeň
8 article
Cukerní konvence. Z Vídně, 4. května. Bývalí ministrové dr. Bärenreither a Hierony m vrátili se z Berlína, kdež byli jako zástupcové obou států jednat v záležitosti cukerní. Oba pánové dle »Montagsrevue« odeberou se v téže věci ještě do Paříže a Londýna Kvotová deputace. Z Vídně, 4. května. Nově zvolená kvotová deputace obou sněmoven sejde se zejtra v úterý odpoledne k ustavující schůzi Depulace ztratila od posledního zasedán svého referenta dvor. radu Beera, mus tedy voliti nového. Telegrafické zprávy „N. L. Král Eduard v Paříži. Z Paříže, 3. května. (C.-B.) Kra Eduard odebral se o 11. hod. dopolední pěšky do kostela ve třídě d'Agusseau, kdež bohoslužbám byl přítomen a vrátil se o 12. hodině, zase pěšky, do anglického velevysla- nectva. Po 1. hodině jel král, provázen od dílem kyrysníků, ke snídani do paláce mini- sterstva zahraničních záležitostí. Cestou by všude lidem vroucně pozdravován. Z Paříže, 3. května. (C.-B.) Po s dani v ministerstvu zahraničních záležitost dal si král Eduard představiti bývalého mi- nisterského předsedu Waldecka- Rous seaua a rozmlouval s ním delší dobu Král Eduard udělil ministrovi zahraničních záležitostí p. Delcasséovi a minister skému předsedovi Combesovi odznaky velkého kříže řádu královny Viktorie. Pre fektovi sekvanského departementu zasla král 100 liber šterlingů pro chudé města Paříže. Král projevil ministru Delcasséovi svoji radost, že mu bylo možno přijeti zase do Francie a děkoval za vroucí uvitání jehož se mu všude dostalo.
Bärenreither Hieron Beer L Král Eduard Waldeck Rous Delcassé Vídeň Berlín Paříž Londýn Francie d ' Agusseau královna Viktoria
9 article
Z Paříže, 3. května. (C.-B.) Král Eduard opustil o 44. hod. odpol. palác ministerstva zahraničních záležitostí. Vrátiv se do anglického velevyslanectva, přijal král v zahradách této budovy záky anglických škol pařížských, jakož i chovance ústavu královny Viktorie a byl pak přítomen př zasazení stromku na památku jeho pařížské návštěvy Z Paříže, 3. května. (C B.) Včer večer byla v elysejském palaci na počes krále Eduarda hostina. Dle »Ag. Havas« byly při ní pronešeny tyto přípitky. — Pre- sident Loubet pravil: »Zvedám pohár na počest J. V. krále, jemuž vřelě díky vzdávám za návštěvu a za projev přátel- ského poměru, jenž mezi oběma našimi zeměmi trvá a o němž si přeju, aby ke zdaru společných zájmů a svět - vého míru vždy vroucněji se vy- víjel.« Loubet připil pak na zdraví krále, královny a celé královské rodiny. Kral Eduard odpověděl: »Na mně jest, abych Francii díky vzdal za srdečné uvítání, jehož se mi dostalo. Uvítání toto připomenulo mi mé dřivější pobyty v Paříži, kterouž jsem už jako dítě seznal a ke kteréž jsem vždy měl zvláštní náklonnost. Zvedám pohár na počest pana presidenta republiky i jeho rodiny
Eduard Eduard hostina Havas král Paříž Pre Viktoria
10 article
a přeju Francii všelikého zdaru i rozkvětu připíjím zvláště také na sblížení obo zemí ve společných jich zájme ch. jakož i ve vyšším zájmu civili sace a míru.« Oba tyto přípitky vyslechla společnost stojíc. Hudha zahrála po prvním přípitku bymnu anglickou, po druhém mar seillaisu. Po hostině měl král Eduard s pre sidentem Loubetem a s ministrem zahra ničních záležitostí Delcassém rozmluvu v komnatě generálního sekretáře. O 9. hod. a 45 min. opustili král Eduard a president Loubet elysejský palác a jeli do operního divadla, obecenstvem na ulicíe všude hlučně pozdravováni. Ulice byly skvěle osvětleny a neobyčejně oživeny. O 9. hod a 50 min. přijeli do opery. Nádherně vy zdobené hlediště bylo naplněno vynikajícím osobnostmí. Když byli král a president do lóže vstoupili, povstalo zyšechno obecenstve a orkestr sehrál marseillatsu a anglickou ná rodní hymnu. Na programu slavnostního představení byly vybrané zpěvy a tance O půl noci vrátil se král, lidem vroucně pozdravován, nazpět do paláce anglického vyslanectva. Balkánské zmatky. Z Cařihradu, 3 května. (C.-B.) Porta nařídila soluňským civilním i vo jenským úřadůmco nejpřísněji, aby pokoj a pořadek různě udr žovaly, aby útočníky a odpo kladoucí ozbrojence ihned ubi jely, všechny podezřelé lidi bezohledně za týkaly, avšak nezůčastněné osoby a cizince dle možnosti chránily a všeliké krutosti a při lišnosti orgánů bezpečnosti nebo vojska z mezovaly, začež všechno že přísně jsou zod povědny.
Eduard Loubet Francie Cařihrad 3 květen
11 article
Z Cařihradu, 2 května. (C. B.) Sultán slíbil ruskému velevyslanci př včerejší andienci, že dá akci prot vzdorujícím Albáncům ve skopijském vilajetu dokonale prověsti. V jildizském paláci konaly se dnes opět porady ministrův. Z Cařihradu, 2 května. (C.-B.) Zpráva že v Solunu prohlášen byl sta obležení, nepotvrzuje se. Z Petrohradu, 3. května. (C.-B) »Pra vitělstvennyj Věstník« sděluje: Dle zprávy císařského velevyslance v Cařihradě odsou dil válečný soud Albánce Ibrahima, kte- rýž byl konsula Ščerbinu v Mitrovici smrtelně poranil, k smrti. Jiněho rozsudku nebyl lze ani očekávat. Avšak císař, jat pociten milosrdenství, projevil přání, aby zlo- činci život byl darován. Obdržev o tom zvěsť, prohlásil sultán ruskému velevyslanci, že se velkoduš ném přání císaře Mikuláše podro buje, že však bude zločinec odsouzen doživolní nucené práci. Z Cařihradu, 2. května. (C.-B) Tu recké úřady popírají správnost udaje, že př solunských attentátech 100 až 150 Bulharů a Turků bylo usmrceno. Zabitých nebyl prý více než 30. Zatčených útočníků a po- dezřelých osob není prý 300, nýbrž jenom asi 100. Z Cařihradu, 2. května. (C.-B.) O so- lunských událostech podala Porta zdejším velevyslancům dosud zprávy jenom kusé. Na to se s mnoha stran žaluje. Ježto byli cizinci na životech a majetku po- škozeni, slušelo se, aby Porta ve vlastním zájmu podala zprávy obšírně a podrobné. V některých novějších zprávách ze Solunu vytýka se tureckému vojs ku
Albánec Ibrahim Ščerbin Mitrovic podro Bulhar Port Cařihrad Petrohrad Soluna
12 article
opětně, že se bez potřeby k ne zúčastněným lidem chová bez ohledně a krutě. Podrobnosti však scházejí. Zdá se, že zdejší vládní kruhy solunské události úmyslně zveličují, aby krutá opatření, jež se nařizují. ospravedlnily a libovolné násilnosti, jež poli- cií a vojskem spáchány byly, omluvily. — Kolují pověsti o nových attentátech. jež se chystají na Skoplji a Dri nopol. Porta nařídila také v těchto městech ostrá opatření. Z Cařihradu, 2. května. (C.-B.) Na sledkem výpovědí v Solunu zatčených členů makedonských komitétů střehou poli- cejní orgány bedlivě všechny vládní budovy, budovy vyslane- cké a konsulární, cizí poštovn úřady a jiné veřejné budovy. Zde žijíci Bulhaři jsou pod ostrou policejní do- hlídkou a chystají se proti nim ještě další opatření. Mnoho podezřelých osob bylo jia zatčeno.
Port Bulhar Cařihrad Soluna
13 article
Císař Vílém v Římě. Z Říma, 3. května. (C.-B.) Císař Vi- lém opustil o 9. hod. 50 min. Kvirinála odebral se do paláce Caffarelli, aby tam přítomen byl bohoslužbám. Císař jel s ko- runním princem a s jedním pobočníkem ve dvorním povoze, doprovázeném 18 kyrysníky. V druhém povoze jel princ Eitel. Čísař princové byli oděni v uniformu gardových husarů. Ve třetím povoze jel generál poln maršálek hr. Waldersee, v následujícím pak říšský kancléř hr. Bülow v uniformě husar- ské, oba provázeni německými důstojníky. V 10 hodin přijel císař, pozdravován po celé cestě hlučně lidem, na velevyslanectví. Z Říma, 3. května. (C.-B.) Prusk vyslanec u Vatikánu svob. pán Roten- han dával dnes na počest císaře Viléma snídani. Po pravici císařově seděl státní ta jemník Rampolla, po levici— kardiná Agliardi, naproti císaři svob. pán Ro- tenhan, po jeho pravici korunní prinea kardinál Zotti, po levici princ Eitel papežský majordomus. Kromě nich účastnil se snídaně hr. Waldersee, hr. Eulen burg. papežský vrchní komoří msgr.
Caffarelli Eitel Bülow Vilém snídaně Agliardi Zotti Řím Waldersee Vatikán Rotenhana
14 article
Gas palri de Mantel, princ Od es- calchi aj. z Řima, 3. května. (C.-B.) Po snídani u pruského vyslance svob. pána Roten hana opustil císař Vilém ve 2 hod 50 minut vyslanectví a odebral se do Va- tikánu. Z Říma, 3. května. (C.-B.) Ke 2. hod. odpol. nashromázdil se u pruského vyslane- ctví velký zástup lidu, aby byl přítomen odjezdu císaře Viléma do Vatikánu. Pruský vyslanec svob. pán Rotenhan opustil ve 2 hod. 40 minut vyslanectví, aby jel napřed do Vatikánu. Císařský průvod vydal se z hlučných projevů sympatií obecenstva v 2 hod. 50 minut na cestu do Vatikánu. Z Říma, 3. května. (C.-B.) Na ceste z pruského vyslanectví až do Vatikánu stálo vojsko s hudbou a prapory špalírem. Když jel císař, hrály hudby německou hymnu, vojsko vzdalo čest a velké davy lidu císaře hlučně akklamovaly. Na Piazza Santa Marta uspořádalo 80 poutníků z Kolína n. R., kteří se tam po- stavili s praporem, císaři hlučně ovace. Ve Vatikáně byl císař nejprve pozdraven německými biskupy v Římě meškajícími a pak přijat papežem. Korunní prine a prine Bedřich zůstali s několika hodnosty
jít Mantel Vilém Rotenhan Bedřich Virginie Řím Vatikán Kolín Piazzo Santo Mars Roten hana
15 article
V drobném prodejis ani čí-lo o zobě .. za?h Zpolodni Ve slialkich na venkově- . . . . . 10h ranní číl- vdpolední . . . . . . . . Bb Inserát, platí se hetově zapř Fředplacení a inserty přijimi zdelnl- strace v Mariansré ulici č. a. Tam nachávají se též redakee tiskárna a ezpedice „ Národnich Listůe. Lakopivy aa nernaorji.
Bb Národnich Listů Lakopiva Mariansrý ulice
16 article
v předsíni, družina císařova pak v jiném sále. Papež podal císaři a princům krásné práce mosaikové. Návštěva císaře Viléma u papeže trvala dvacet minut. Po císaři přijal papež prince, s nimiž se bavil sedm minut. Na to představil císař papeži všechny členy své družiny. Potom navštívil císař s princi kardinála Rampollu, s nímž se bavil deset minut a opustil pak ve 3 hod. 55 min. Vatikán. Na zpáteční cestě do pruského vyslanectví byl císař opětně předmětem srdečných ovaci velkých zástupů lidu. Ve 4 hod. 10 min. vrátili se princové z vyslanectví do Kvirinálu. Císař opustil vy- slanectví ve 4 hod. 30 min, aby odevzdal navštivenku u rodin Colonna, Palavi- cini a u donny Laury Minghetti. Z Říma, 3. května. (C.-B.) Německý císař opustil pruské vyslanectví v 6 hodin 40 minut a odevzdal u několika palácových dam královského domu své navštívenky. Potom učinil čtvrthodinnou návštěvu u damy Laury Minglotti a vrátil se o půl 8. hodině večerní do Kvirinálu.
Vilém Rampolla Colonna Palav Minghetti Minglotti Vatikán Řím
17 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 3. května. (Lékařská bohoslovecká rigorosa) Úřadní no- viny vídeňské uveřejňují nařízení ministra osvěly dra. Hartla, jimiž se mění dosavadní ustano- vení o přisných zkouškách doktorských na lé- kařských a bohosloveckých fakultách. V Praze, 3. května. (Rakouská eskadra před Solunem.) Již v zimě pronikla do veřejnosti zpráva, že rakouská lodní divise, sestávající ze tří obrněnců a jedné tor- pední lodi, stojící pod vrchním velením kontr- admirála Kneislera, přibude z jara do přístavu solunského. Úřadně byla zpráva ta ihned po- přena, ale jako všechny »úřadně« dementované zprávy ukázala se pravdivou. Od včerejška kotví rakouská eskádra před Solunem. Orgán zahraničního ministerstva, »Fremdenblatt«, vy- světluje tuto »změnu v původním plavebním plánu« neočekávanými událostmi v Solunu, po- něvadž jen tyto prý zavinily, že obrněnei »Habsburg«, »Vídeň«, »Budapešť« a torpedov loď »Magnet« stanuly u hlavního přístavu make- donského.
Hartl Kneisler Habsburg Praha Vídeň Budapešť Soluna
18 article
Zmíněný list podává o eskádře následujíeí zprávy: »Habsburk« jest věžový obrněnec únos- nosti 8340 tun s 15..000 koňskými silami. Byl vystaven r. 1900 a jde rychlosti 19 mořských mil. Vyzbrojen jest třemi 24centimetrovýmia dvanácti 15centimetrovými rychlopalnými děly z továren Škodových, pak dvěma lehkými deseli rychlopalnými děly menší ráže, šestnácti mitrailleusami a potřebnými torpédy. Druhé dva obrněnci, »Vídeň« a »Budapešť« mají po 5600 tunách únosnosti, 8000 koňských sil a jdou rychlostí 17 mořských mil. Vystavěny byly v létech 1895 a 1896. Vyzbrojeny jsou čtyřmi 24centimetrovými, šesti 15centimetrovými, deseti menšími rychlopalnými děly, osmi mitrailleusami a torpédovými přístrojí. »Magnet« má 510 tun, 5000 koňských sil, rychlost 26 mil, šest rychlo- palných děl a torpédový přístroj. Vystavěn byl r. 1896. Jsou to vesměs nejnovější rakouské válečné lodi. Posádka obnáší na »Habsburku« 500 důstojníků a mužů, na »Vídni« a »Buda- pešti« po 426 důstojnících a mužích, na »Ma- gnetě« 78 důstojníků a mužů, celkem tedy 1430 osob. Osmimillimetrových opakovaček mají všechny lodi dohromady asi 800. Ze Záhřeba, 29. dubna. (Otevřený Iis chorvatské opposice bánovi.) Stížnost, kte- rou všichni opposiční poslanci na sněmu chorvatském
Škodův Osmimillimetrový Vídeň Budapešť Buda Ma Záhřeb
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. MHONHavav. B. Ještě několik vteřin po tmavém, úzkém točitém schodišti zvonice Ivana Velikého, mezi starými, mohutnými zdmi. Dobudoval je Boris Godunov zde uprostřed Kremlu, mezi chrámy paláci. Odpočital jsem svědomitě všech 31 zvonů, prohlédl podobiznu Alexandra I. na největším, vyslechl historii o stržení kříže se zvonice této. o kterém se Francouzi domnívali, že je celý ze zlata (průvodčí dokládá s patrnou škodolibostl. jak se ti Francouzi tehdy napálili !) a — stojím přimrazen údivem k zemi. Nelušený rozhled, plný pohádkového kouzla, mohutný, překonáva jící. Ani stin reminiscence na naše západoevrop- ská města, něco zcela nového, svérázného, kus východu, ale s tím zvláštním rázem ruské sily a mohutnosti — ruský Řím, plný světla, barev a záře, vých dní fantasie, město, jehož historie vykládá jen čásť důvodů, proč jest Rusovi tak drahým, a jehož pohled dopoví motivy ostatní. Generace budovaly na tomto městě, opředeném mylhy národními a posvěceném boji o soustře- dění Ruska, požáry a zhouby převalily se přes ně a zase tu stojí krásné, romantické, snivé ve své nespoutanosti barev a forem úžasné oslepující. Do nekonečna obzoru tratí se na se veru a na jihu věnčí je ladně pahorky, poseté lesy, mezi nimiž se třpyti točitá řeka Moskva. Mezi mořem zelených střech — ale není to kři- klavá zeleň našich facád, nýbrž tak nějak měkce sladce zladěná — úsměvných pod paprsky slunce. tisíce kopulí a věžiček, všech možných, fanta- stických tvarů a forem, hýřicích barvami v tomto rámci Kreml se zlatými kopulemi svých chrámů, temnou červení paláců, se svou starou, bílou hradbou, jejíž oprýskanou omítkou svlt rudé cihly a která věnčena řadou věží a bran pohádkového slohu . .
Ivan Godunov Francouz Rus Kreml Řím Rusko Moskva
20 article
Sem jako v srdce sbíbají se život a snahy národa. Moskva: toť spojení Ruska, toť vývoh jeho sil, to vzrůst k moci, toť kouzlo víry budoueno, pýcha i naděje národa. Odtud vychá- zely výpravy proti Tatarům, zde dokonáno osvo- bození od vlivů polských, zde skončila sláva Napoleonova. V pološerých chrámech Moskvy dokonáno dílo znárodnění náboženství, onen mocný pilíř vývoje budouena, zde sbihalas kulturní práce národa, zde soustředil se obchod Ruska a nedaleko vyrostlo nejmocnější průmy- slové ústředí šírého slovanského státu. Ruská Praha, ale zachovanější od vlivů západu, takový balvanovitý pomník a dokument síly, které se libí kupiti mohutné stavby, ale která teprve se probouzí k poznání sama sebe. Moskva — toh epopej ruského národa, posvěcená krví a utrpe- ním, epopej, plna pravdy a ničeho nezatajující.
Tatar Napoleonův Moskva Rusko Praha
21 article
Oslepuje bohatstvím ale omračuje také chudobou. shromažďuje výkvět duševních sil ruských, ale nezatajuje také, že kultuře širokých vrstev teprve počínají sem tam svíliti prvé paprsky denice Tékáš po úchvatném panoramatu, po obrazu. který nemá sobě ve světě rovna a dech se zrovna tají. Kol zvonice Kreml. »Nad Moskvou jen Kremi a nad Kremlem jen nebe.« Stojí tu se svými zlatými báněmi na nepatrné vyvýše- nině, sevřen hradbami. Nedaleko zvonice Uspen- skij sobor, korunovační chrám carský, nepříliš veliký na pohled, sviticí polo zčernalými zlace- nými kopulemi, pak Archangelský sobor, skrý- vajicí ve svém stísněném vnitřku prosté jedlové rakve s ostatky carů do Petra Velikého. Mezt zlatem oltářů působí zvláštním dojmem ty pro- sté hrobky, přikryté červeným suknem se zla- tým vyšitým křížem. A za chrámy temno-čer- vený carský palác, se starou částí kremiských dvorců, s obrovskými bílými moderními sály a tichými, nízkými, ztemnělými siněmi starých vládců vyvíjejícího se teprve Ruska. A mez paláci semknut starý kostehk, nízký, ale každé- mu Rusu posvátný. Na návrší, kde dnes stoj Kreml, zbudoval jej prý ze dřeva poustevník.
Rus Kreml Moskva Kre Rusko
22 article
Ve 14. sloleti přestavěli jej v zděný kostel. Nyní stojí tu v tichém nádvoří a jeho zvonek jen málokdy ruší ticho vnitra paláců. A z druhé strany Čudov, mužskoj mona- stýr, kdysi útočiště Vasila Šujského, pohřebistě biskupů a metropolitů, Vozněsenskij monastyr věznice a také útočišté opuštěných a zavržených carie, a bílý Malij dvorče, rodiště Alexandra I A zrovna před okny, kde spatřil poprvé světlo světa, přes cestu v malém sádku, postavili mu pomník. Mohutný a nákladný, jak už ton Rusi zvykem. Bronz, zlato, mramor. A tak stoj tu na mocném žulovém podstavci, nad svahem spadajícím k řece Moskvě, mohutná vzpomink na toho, který svým velikým osvoboditelským dilem založil hospodářský rozvoj Ruska a který chtěje dovršiti dílo tělesného osvobození lidu jeho duševním a politickým osvobozením, padl v rozhodné chvíli za oběť zločinu. Neměl štěsti se svými ideami, provanutými slovanskou láskou. Zde i na Balkáně provedeno dílo jen na polovie a každá polovičatost se msti. Není to ale jeho vinou — padá na bedra těch, kdo oslepení fa- natismem, zmařilí jeho život. Kde mohlo být Rusko, kdyby veškerá jeho intelligence byla pra- covala vždy na probuzení národa a nepodléhalu často mlhavým theoriím, plným nejistoty a ta- pání . ..
Šujský Vozněsenský Rus Moskva Rusko Balkán
23 article
Nežije mezi lidem tato intelligence, nemá pochopení pro jeho potřeby a nemá porozumění pro jeho názory. Ta krásná slova Dostojevského o snadnosti obětování se a o těžkosti práce na ni dopadají přímo balvanovitě. Jaká to šílená představa, že nějaká špatně sepsaná ústava zá- padoevropská rázem probudí k uvědomění poli- tickému negramotný a hospodářsky neuvědomělý lid! Jen volnost vzdělávací práci a k tomu - tato práce sama — a ostatní bude přidáno. Jako tichá výčitka stojí tu tento mocný pomník. A kol bilých zdí Kremlu k severu a vý chodu starý Kitajgorod, sídlo obchodu, oddělený od stolice carů slavným červeným náměstím (krasnaja ploščad), ohraničeným k severu mo- hutnými tržnicemi, sviticími bílou barvou provedenými ve staroruském slohu. V přízemi, děleném řadou ulic, krámy detailistů, v prvém poschodí kanceláře velikých obchodníků. Z pravé strany náměstí proslavený chrám Vasilije Bla- ženého, Oslepuje zářivou spletí barev, při ktere jistě níkdo nedbal zákonů souladu, uvádí váe v rozpaky, chcete-li konstatovati alespoň nějaké reminiscence nějského slohu, ta bizarrní naku penina malých, fantastických kaplí, sražených
Dostojevský Vasilij bla
24 article
libovolně k sobě, zdánlivě bez ladu a skladu, a přece nemine se na vás dojmem. Ale není t dojem přisně veleby gotiky, ani dojem ladných linil barokku — jest v tom dojmu cosi nespou taného, divokého, jakýsi ton z fantastické po hádky východu, ostrá disharmonie, zrovna protes proti všem ostatním stavbám chrámovým celého světa. Ten chrám mohl jen vzniknouti zde v době bojarské Rusi, plné vášní a krutosti, ale také plné sily a zrovna fatalistní víry. Ivan Hrozný, za jehož vlády stavba dokonána, dal prý staviteli vypíchnouti oči, aby nemohl ji nikde jinde podobnou stavbu vyvésti — snad tušil ten stavitel svůj osud a vyslovil v tomio soboru rázem všechnu svou nespoutanou obrazo- tvornost.
Hrozná
25 article
Před chrámem lobnoje město, svědek slav ných a krvavých dějů. Z protilehlé hradebn věže Kremlové, se zelenou střechou divné čínské jakés formy, hledíval Ivan Hrozný na poslední chvilku svých oběti, skonávajících zde za muj popraviště, zdo ztrestal Petr krvavě odboj střelců. zde slavně vítali Lžidimitra, aby ho za krátkou dobu sem přivlékli mrtvého, se škraboškou blázna na obličeji. Zde, na tomto okrouhlém kamenném výstupku, obehnaném nízkou mříží došel eíle svých etižádostivých snah car Vasili, Sujský, jehož osud později neušetřil ponížení že ho vlekl polský král spoutaného ve vítězném triumfu jásající Varšavou, zde prohlášen za cara prvý Romanov, nedaleko starého, rodného domu který do dnes zachován vřelou pietou na pa- mátku obrození Ruska po tolika rozvratech spoustách. Několik kroků od toho místa, kde tekly po toky krve, kde národ tak často klnul a jásal svým carům a kol něhož dnes klímá na hrčivém kočárku izvoščik v paprscích slunce, na mocném kamenném podstavei pomník řeznika Mininaa knižete Požarského. Delegát moskevských mě- šťanů, bouřicích se proti polskému panství Sig- mundovu, budí k činu Dimitra Požarského. Jieh slavně činy, osvobození Ruska od polských če a urovnání dráhy pro vládu Michajla Roma- nova, oslavili potomci památníkem teprv. hodně
Kremla Hrozná Petr Požarský Rom Varšava Rusko
26 article
pozdě. Až tenkráte, kdy v jiném rámci a za ji ných okolností opakovala se historie r. 1612: po vypuzení Napoleona z Ruska a po proslulém požáru Moskvy, který i r. 1612 zničil město. S levé strany ohraničuje červené náměstí mocné museum Alexandra III., provedené ve starém. ruském slohu a zvyšující vážnost svých linií tmavou červení svých barev. A kol do kola moře domů kolem bílých hradeb kitajgorodu, po nichž dostalo se Moskvě názvu bělokamennaja, nyní také hodně vyprý- skaných a svílicích červenou barvou cihel, zá- plava kopulí a bání. Mezi nimi poutá překrásný chrám Krista Spasitele, nejkrásnější kostel Moskvy, bílý, se zlatými kopulemi a uvniti s malbami Siemiradzského, V. P. Vereščagina, Bodarevského, Košeleva, Makovského a j. Po- stavili ho na paměť přemožení Napoleonaa vrouenost dikučinění utvořila dílo, jakému málo rovných. Kdo srovná tento bílý chrám s fanta- stickým chrámem Vasilija Blaženého, kdo srovná jeho slunný vnitřek s temným pološerem díla
Napoleon Siemiradzský Vereščagin Bodarevský Košelev Makovský Vasilija Blažený Rusko Moskva Krist spasitel
27 article
Ivana Hrozného, zrovna zři před sebou kulturní rozvoj slovanské veleříše. Elegantní Sadovaja (okružní třída) obepíná obchodní a přepychovou čásť Moskvy (bilé město) — za ní tisní se před- městí, továrny, práce a bída. A na druhé straně řeky bohatá čtvrť, kde přebývají kupei mo- skevští. Sem vracejí se po dnu práce z kitajgorodu a přilehlého bílého města, tam vystavěl Tretakov svou pověstnou galerii a zde nakupeno za mil- liony pokladů uměleckých. V paprscích slunce zelenají se střechy domů této čtvrti, kde je do- movem silný a výbojný duch staré Rusi- Zase zrak přelétá tu spoustu domůa chrámů, duchem vanou vzpomínky dějů slav- ných a krvavých. A kol toho města do dáli zrovna nekonečných krajů ruský národ, kterému se rozevirají teprve brány budouena. Jaká bude jeho dráha a jak splní své poslání? Tise zaléhá šum města na výši zvonice a nic neruší my- šlénky a představy. Jak velkolepou teprve bude Moskva, až probudí se celý národ, ku práci i pokrokul
Hrozný Moskva Rus Tisa