1
masthead
Ročnik XXXXIII
2
masthead
V Praze, v ponděli dne 4. května 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. lisry
předollácí sei
v Praze v adminislrai
na přel
sa čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí denáškou
a ní
čint leta. . 7 K ooh
ve slIkch: a K 30
na mně s le .
Peštout
sa něs
nni: : : ko
s dvají zivilkou
n l. . : K d
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
K situaci.
Z Vídně, 4. května. Bude li se v tomtc
týdnu kromě zejtřejší schůze poslanecké sně-
movny konati ještě jiná, nelze pověděti.
V parlamentu všechny věci jsou
záhadou, tudíž také den a jednací pořad
schůze nejbližší. Zejtra dodělá se rozprava
o pilném návrhu dra. Stránského v
příčině arcibiskupa Kohna, potom
vyřídí se zákon o zrušení kaucí úřad-
nických a nejspíše také ještě zákon o ně
kterých dráhách lokálních. Všechny
ostatní věci jsou zahaleny v mlhu.
Vládní pondělníky zabývají se nikoli
situací v Cislajtanii, která je přece stejně
kritickou a povážlivou jako v Uhrách, nýbrž
stavem, v jakém se ocitl bývalý soupeř a
kollega pana dra. Körbra, pan Kol. S zell.
Možná, že cislajtánský chef vlády poci-
ťuje v této chvíli nějakou škodolibost. Dle
chatrného realního stavu věcí
nemá však k tomu pražádné pří
činy.
»Extrapost«, která obyčejně metá
kotrmelce o Češích a proti Čechům, dnes
o všeněmeckých demonstracích
proti českému nedělnímu před
stavení v Karlově divadle vídeňském na-
lezá slova rozumná a střízlivá která proto
zaznamenáváme, že jsou ve Vídni úplně oje
dinělá.
Stránský
Kohn
Čech
Čecho
Vídeň
Uhry
Karlov divadlo
6
article
»České divadlo — praví list — pro ně-
mecký ráz Vídně, ač lze-li při světovém
městě vůbec o takovém rázu mluviti, není
nebezpečným. O českém představení nebyla
by Vídeň ani zvěděla bez směšných de-
monstrací Schönererovců. Ve
Vídni hraje se denně, zpívá a mluví jazyky
nejrůznějšími. Kdyby to bylo na ujmu ně-
meckému rázu města, musily by se zavříti
četné zábavné místnosti.«
V odpovědi, kterou dal dr. Körber na
dotaz poslance Bergra v příčině předsta-
vení českého, prohlásil zároveň, že nemů-
že býti vykládána immunita v
ten rozum, aby poslanec byl beztrestný
za vše, co dělá na ulici. V návalu
prací, v tísni a ve chvatu, v jakém dr
Körber svou odpověď četl, tento jeho pro
test minul bez povšimnutí, konstatujeme
však, že »Národní Listy« samojediné
upozornily, že poslanecká immunita jest je-
dině pro poslaneckou sněmovnu, nikoli však
k tomu, abý všeněmecký poslanec hrozi
Čechům na ulici revolverem a
slavná vídeňská policie sklonila se co nej
pokorněji před všeněmeckým poslancem, vy
káže li se legitimací.
Körber
Bergr
Čecho
Vídeň
Český divadlo
poslanecký sněmovna
7
article
»Extrapost« k tomu podotýká
»Kdyby se poslanecká immunita vykládala
tak, jak ji vykládají pp. Berger a dr
Schalk, zmizely by z Vídně po-
slední zbytky cizinců, kteří sem
přijíždějí. Křik Všeněmců jest lichým hum-
bugem a tak mu bude rozuměno na ven
kově.«
Tentýž list v dopisu pražském vypravuje
svému čtenářstvu, že řečmi promluvenými
na sjezdu důvěrníků národn
strany svobodomyslné, též pak če-
skými novinami vyznívala myšlenka obno-
vy železného kruhu pravice
opětného zahájení konservativně slovanského
režimu. Též řečí dra. Engla. Ani kdyby
prý člověk nevěděl, že k této věci konaly se
průpravy, mohlo by se souditi, že politikové
Jetap nemluví naprázdno. Slavná »Extraposte
sedla někomu na vějíčku jako jiné vídeňské
a pražské listy. Můžeme k jejímu upokojení
říci, že o nějaké kombinaci, ve které by se
Čechové nalezali, nebylo žádné řeči vůbec
a o majoritě pravice zvláště.
Berger
Schalk
Extraposte
Čecho
Vídeň
8
article
Cukerní konvence.
Z Vídně, 4. května. Bývalí ministrové
dr. Bärenreither a Hierony m
vrátili se z Berlína, kdež byli jako zástupcové
obou států jednat v záležitosti cukerní. Oba
pánové dle »Montagsrevue« odeberou se v téže
věci ještě do Paříže a Londýna
Kvotová deputace.
Z Vídně, 4. května. Nově zvolená
kvotová deputace obou sněmoven sejde se
zejtra v úterý odpoledne k ustavující schůzi
Depulace ztratila od posledního zasedán
svého referenta dvor. radu Beera, mus
tedy voliti nového.
Telegrafické zprávy „N. L.
Král Eduard v Paříži.
Z Paříže, 3. května. (C.-B.) Kra
Eduard odebral se o 11. hod. dopolední
pěšky do kostela ve třídě d'Agusseau, kdež
bohoslužbám byl přítomen a vrátil se o 12.
hodině, zase pěšky, do anglického velevysla-
nectva. Po 1. hodině jel král, provázen od
dílem kyrysníků, ke snídani do paláce mini-
sterstva zahraničních záležitostí. Cestou by
všude lidem vroucně pozdravován.
Z Paříže, 3. května. (C.-B.) Po s
dani v ministerstvu zahraničních záležitost
dal si král Eduard představiti bývalého mi-
nisterského předsedu Waldecka- Rous
seaua a rozmlouval s ním delší dobu
Král Eduard udělil ministrovi zahraničních
záležitostí p. Delcasséovi a minister
skému předsedovi Combesovi odznaky
velkého kříže řádu královny Viktorie. Pre
fektovi sekvanského departementu zasla
král 100 liber šterlingů pro chudé města
Paříže. Král projevil ministru Delcasséovi
svoji radost, že mu bylo možno přijeti zase
do Francie a děkoval za vroucí uvitání
jehož se mu všude dostalo.
Bärenreither
Hieron
Beer
L Král
Eduard
Waldeck
Rous
Delcassé
Vídeň
Berlín
Paříž
Londýn
Francie
d ' Agusseau
královna Viktoria
9
article
Z Paříže, 3. května. (C.-B.) Král
Eduard opustil o 44. hod. odpol. palác
ministerstva zahraničních záležitostí. Vrátiv
se do anglického velevyslanectva, přijal král
v zahradách této budovy záky anglických
škol pařížských, jakož i chovance ústavu
královny Viktorie a byl pak přítomen př
zasazení stromku na památku jeho pařížské
návštěvy
Z Paříže, 3. května. (C B.) Včer
večer byla v elysejském palaci na počes
krále Eduarda hostina. Dle »Ag. Havas«
byly při ní pronešeny tyto přípitky. — Pre-
sident Loubet pravil: »Zvedám pohár
na počest J. V. krále, jemuž vřelě díky
vzdávám za návštěvu a za projev přátel-
ského poměru, jenž mezi oběma našimi
zeměmi trvá a o němž si přeju, aby ke
zdaru společných zájmů a svět -
vého míru vždy vroucněji se vy-
víjel.« Loubet připil pak na zdraví krále,
královny a celé královské rodiny. Kral
Eduard odpověděl: »Na mně jest, abych
Francii díky vzdal za srdečné uvítání, jehož
se mi dostalo. Uvítání toto připomenulo mi
mé dřivější pobyty v Paříži, kterouž jsem
už jako dítě seznal a ke kteréž jsem vždy
měl zvláštní náklonnost. Zvedám pohár na
počest pana presidenta republiky i jeho rodiny
Eduard
Eduard hostina
Havas
král
Paříž
Pre
Viktoria
10
article
a přeju Francii všelikého zdaru i rozkvětu
připíjím zvláště také na sblížení obo
zemí ve společných jich zájme ch.
jakož i ve vyšším zájmu civili
sace a míru.« Oba tyto přípitky vyslechla
společnost stojíc. Hudha zahrála po prvním
přípitku bymnu anglickou, po druhém mar
seillaisu. Po hostině měl král Eduard s pre
sidentem Loubetem a s ministrem zahra
ničních záležitostí Delcassém rozmluvu
v komnatě generálního sekretáře.
O 9. hod. a 45 min. opustili král Eduard
a president Loubet elysejský palác a jeli do
operního divadla, obecenstvem na ulicíe
všude hlučně pozdravováni. Ulice byly skvěle
osvětleny a neobyčejně oživeny. O 9. hod
a 50 min. přijeli do opery. Nádherně vy
zdobené hlediště bylo naplněno vynikajícím
osobnostmí. Když byli král a president do
lóže vstoupili, povstalo zyšechno obecenstve
a orkestr sehrál marseillatsu a anglickou ná
rodní hymnu. Na programu slavnostního
představení byly vybrané zpěvy a tance
O půl noci vrátil se král, lidem vroucně
pozdravován, nazpět do paláce anglického
vyslanectva.
Balkánské zmatky.
Z Cařihradu, 3 května. (C.-B.) Porta
nařídila soluňským civilním i vo
jenským úřadůmco nejpřísněji,
aby pokoj a pořadek různě udr
žovaly, aby útočníky a odpo
kladoucí ozbrojence ihned ubi
jely, všechny podezřelé lidi bezohledně za
týkaly, avšak nezůčastněné osoby a cizince
dle možnosti chránily a všeliké krutosti a při
lišnosti orgánů bezpečnosti nebo vojska z
mezovaly, začež všechno že přísně jsou zod
povědny.
Eduard
Loubet
Francie
Cařihrad
3 květen
11
article
Z Cařihradu, 2 května. (C. B.) Sultán
slíbil ruskému velevyslanci př
včerejší andienci, že dá akci prot
vzdorujícím Albáncům ve skopijském vilajetu
dokonale prověsti. V jildizském paláci konaly
se dnes opět porady ministrův.
Z Cařihradu, 2 května. (C.-B.) Zpráva
že v Solunu prohlášen byl sta
obležení, nepotvrzuje se.
Z Petrohradu, 3. května. (C.-B) »Pra
vitělstvennyj Věstník« sděluje: Dle zprávy
císařského velevyslance v Cařihradě odsou
dil válečný soud Albánce Ibrahima, kte-
rýž byl konsula Ščerbinu v Mitrovici smrtelně
poranil, k smrti. Jiněho rozsudku nebyl
lze ani očekávat. Avšak císař, jat pociten
milosrdenství, projevil přání, aby zlo-
činci život byl darován. Obdržev
o tom zvěsť, prohlásil sultán ruskému
velevyslanci, že se velkoduš ném
přání císaře Mikuláše podro
buje, že však bude zločinec odsouzen
doživolní nucené práci.
Z Cařihradu, 2. května. (C.-B) Tu
recké úřady popírají správnost udaje, že př
solunských attentátech 100 až 150 Bulharů
a Turků bylo usmrceno. Zabitých nebyl
prý více než 30. Zatčených útočníků a po-
dezřelých osob není prý 300, nýbrž jenom
asi 100.
Z Cařihradu, 2. května. (C.-B.) O so-
lunských událostech podala Porta
zdejším velevyslancům dosud zprávy jenom
kusé. Na to se s mnoha stran žaluje.
Ježto byli cizinci na životech a majetku po-
škozeni, slušelo se, aby Porta ve vlastním
zájmu podala zprávy obšírně a podrobné.
V některých novějších zprávách ze Solunu
vytýka se tureckému vojs ku
Albánec
Ibrahim
Ščerbin
Mitrovic
podro
Bulhar
Port
Cařihrad
Petrohrad
Soluna
12
article
opětně, že se bez potřeby k ne
zúčastněným lidem chová bez
ohledně a krutě.
Podrobnosti však scházejí. Zdá se, že
zdejší vládní kruhy solunské události úmyslně
zveličují, aby krutá opatření, jež se nařizují.
ospravedlnily a libovolné násilnosti, jež poli-
cií a vojskem spáchány byly, omluvily. —
Kolují pověsti o nových attentátech.
jež se chystají na Skoplji a Dri
nopol. Porta nařídila také v těchto městech
ostrá opatření.
Z Cařihradu, 2. května. (C.-B.) Na
sledkem výpovědí v Solunu zatčených členů
makedonských komitétů střehou poli-
cejní orgány bedlivě všechny
vládní budovy, budovy vyslane-
cké a konsulární, cizí poštovn
úřady a jiné veřejné budovy. Zde
žijíci Bulhaři jsou pod ostrou policejní do-
hlídkou a chystají se proti nim ještě další
opatření. Mnoho podezřelých osob bylo jia
zatčeno.
Port
Bulhar
Cařihrad
Soluna
13
article
Císař Vílém v Římě.
Z Říma, 3. května. (C.-B.) Císař Vi-
lém opustil o 9. hod. 50 min. Kvirinála
odebral se do paláce Caffarelli, aby tam
přítomen byl bohoslužbám. Císař jel s ko-
runním princem a s jedním pobočníkem ve
dvorním povoze, doprovázeném 18 kyrysníky.
V druhém povoze jel princ Eitel. Čísař
princové byli oděni v uniformu gardových
husarů. Ve třetím povoze jel generál poln
maršálek hr. Waldersee, v následujícím pak
říšský kancléř hr. Bülow v uniformě husar-
ské, oba provázeni německými důstojníky.
V 10 hodin přijel císař, pozdravován po
celé cestě hlučně lidem, na velevyslanectví.
Z Říma, 3. května. (C.-B.) Prusk
vyslanec u Vatikánu svob. pán Roten-
han dával dnes na počest císaře Viléma
snídani. Po pravici císařově seděl státní ta
jemník Rampolla, po levici— kardiná
Agliardi, naproti císaři svob. pán Ro-
tenhan, po jeho pravici korunní prinea
kardinál Zotti, po levici princ Eitel
papežský majordomus. Kromě nich účastnil
se snídaně hr. Waldersee, hr. Eulen
burg. papežský vrchní komoří msgr.
Caffarelli
Eitel
Bülow
Vilém snídaně
Agliardi
Zotti
Řím
Waldersee
Vatikán
Rotenhana
14
article
Gas palri de Mantel, princ Od es-
calchi aj.
z Řima, 3. května. (C.-B.) Po snídani
u pruského vyslance svob. pána Roten
hana opustil císař Vilém ve 2 hod
50 minut vyslanectví a odebral se do Va-
tikánu.
Z Říma, 3. května. (C.-B.) Ke 2. hod.
odpol. nashromázdil se u pruského vyslane-
ctví velký zástup lidu, aby byl přítomen
odjezdu císaře Viléma do Vatikánu. Pruský
vyslanec svob. pán Rotenhan opustil ve
2 hod. 40 minut vyslanectví, aby jel napřed
do Vatikánu. Císařský průvod vydal se z
hlučných projevů sympatií obecenstva v
2 hod. 50 minut na cestu do Vatikánu.
Z Říma, 3. května. (C.-B.) Na ceste
z pruského vyslanectví až do Vatikánu stálo
vojsko s hudbou a prapory špalírem. Když
jel císař, hrály hudby německou hymnu,
vojsko vzdalo čest a velké davy lidu císaře
hlučně akklamovaly.
Na Piazza Santa Marta uspořádalo 80
poutníků z Kolína n. R., kteří se tam po-
stavili s praporem, císaři hlučně ovace.
Ve Vatikáně byl císař nejprve pozdraven
německými biskupy v Římě meškajícími a
pak přijat papežem. Korunní prine a
prine Bedřich zůstali s několika hodnosty
jít Mantel
Vilém
Rotenhan
Bedřich
Virginie
Řím
Vatikán
Kolín
Piazzo Santo Mars
Roten hana
15
article
V drobném prodejis
ani čí-lo o zobě .. za?h
Zpolodni
Ve slialkich na venkově-
. . . . . 10h
ranní číl-
vdpolední . . . . . . . . Bb
Inserát,
platí se hetově zapř
Fředplacení a inserty přijimi zdelnl-
strace v Mariansré ulici č. a.
Tam nachávají se též redakee
tiskárna a ezpedice „ Národnich Listůe.
Lakopivy aa nernaorji.
Bb
Národnich Listů
Lakopiva
Mariansrý ulice
16
article
v předsíni, družina císařova pak v jiném
sále. Papež podal císaři a princům krásné
práce mosaikové. Návštěva císaře Viléma
u papeže trvala dvacet minut. Po císaři přijal
papež prince, s nimiž se bavil sedm minut.
Na to představil císař papeži všechny členy
své družiny.
Potom navštívil císař s princi kardinála
Rampollu, s nímž se bavil deset minut
a opustil pak ve 3 hod. 55 min. Vatikán.
Na zpáteční cestě do pruského vyslanectví
byl císař opětně předmětem srdečných ovaci
velkých zástupů lidu.
Ve 4 hod. 10 min. vrátili se princové
z vyslanectví do Kvirinálu. Císař opustil vy-
slanectví ve 4 hod. 30 min, aby odevzdal
navštivenku u rodin Colonna, Palavi-
cini a u donny Laury Minghetti.
Z Říma, 3. května. (C.-B.) Německý
císař opustil pruské vyslanectví v 6 hodin
40 minut a odevzdal u několika palácových
dam královského domu své navštívenky.
Potom učinil čtvrthodinnou návštěvu u damy
Laury Minglotti a vrátil se o půl 8.
hodině večerní do Kvirinálu.
Vilém
Rampolla
Colonna
Palav
Minghetti
Minglotti
Vatikán
Řím
17
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 3. května. (Lékařská
bohoslovecká rigorosa) Úřadní no-
viny vídeňské uveřejňují nařízení ministra osvěly
dra. Hartla, jimiž se mění dosavadní ustano-
vení o přisných zkouškách doktorských na lé-
kařských a bohosloveckých fakultách.
V Praze, 3. května. (Rakouská
eskadra před Solunem.) Již v zimě
pronikla do veřejnosti zpráva, že rakouská lodní
divise, sestávající ze tří obrněnců a jedné tor-
pední lodi, stojící pod vrchním velením kontr-
admirála Kneislera, přibude z jara do přístavu
solunského. Úřadně byla zpráva ta ihned po-
přena, ale jako všechny »úřadně« dementované
zprávy ukázala se pravdivou. Od včerejška
kotví rakouská eskádra před Solunem. Orgán
zahraničního ministerstva, »Fremdenblatt«, vy-
světluje tuto »změnu v původním plavebním
plánu« neočekávanými událostmi v Solunu, po-
něvadž jen tyto prý zavinily, že obrněnei
»Habsburg«, »Vídeň«, »Budapešť« a torpedov
loď »Magnet« stanuly u hlavního přístavu make-
donského.
Hartl
Kneisler
Habsburg
Praha
Vídeň
Budapešť
Soluna
18
article
Zmíněný list podává o eskádře následujíeí
zprávy: »Habsburk« jest věžový obrněnec únos-
nosti 8340 tun s 15..000 koňskými silami. Byl
vystaven r. 1900 a jde rychlosti 19 mořských
mil. Vyzbrojen jest třemi 24centimetrovýmia
dvanácti 15centimetrovými rychlopalnými děly
z továren Škodových, pak dvěma lehkými
deseli rychlopalnými děly menší ráže, šestnácti
mitrailleusami a potřebnými torpédy. Druhé dva
obrněnci, »Vídeň« a »Budapešť« mají po 5600
tunách únosnosti, 8000 koňských sil a jdou
rychlostí 17 mořských mil. Vystavěny byly
v létech 1895 a 1896. Vyzbrojeny jsou čtyřmi
24centimetrovými, šesti 15centimetrovými, deseti
menšími rychlopalnými děly, osmi mitrailleusami
a torpédovými přístrojí. »Magnet« má 510 tun,
5000 koňských sil, rychlost 26 mil, šest rychlo-
palných děl a torpédový přístroj. Vystavěn byl
r. 1896. Jsou to vesměs nejnovější rakouské
válečné lodi. Posádka obnáší na »Habsburku«
500 důstojníků a mužů, na »Vídni« a »Buda-
pešti« po 426 důstojnících a mužích, na »Ma-
gnetě« 78 důstojníků a mužů, celkem tedy
1430 osob. Osmimillimetrových opakovaček mají
všechny lodi dohromady asi 800.
Ze Záhřeba, 29. dubna. (Otevřený Iis
chorvatské opposice bánovi.) Stížnost, kte-
rou všichni opposiční poslanci na sněmu chorvatském
Škodův
Osmimillimetrový
Vídeň
Budapešť
Buda
Ma
Záhřeb
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
MHONHavav.
B. Ještě několik vteřin po tmavém, úzkém
točitém schodišti zvonice Ivana Velikého, mezi
starými, mohutnými zdmi. Dobudoval je Boris
Godunov zde uprostřed Kremlu, mezi chrámy
paláci. Odpočital jsem svědomitě všech 31 zvonů,
prohlédl podobiznu Alexandra I. na největším,
vyslechl historii o stržení kříže se zvonice této.
o kterém se Francouzi domnívali, že je celý ze
zlata (průvodčí dokládá s patrnou škodolibostl.
jak se ti Francouzi tehdy napálili !) a — stojím
přimrazen údivem k zemi. Nelušený rozhled,
plný pohádkového kouzla, mohutný, překonáva
jící. Ani stin reminiscence na naše západoevrop-
ská města, něco zcela nového, svérázného, kus
východu, ale s tím zvláštním rázem ruské sily
a mohutnosti — ruský Řím, plný světla, barev
a záře, vých dní fantasie, město, jehož historie
vykládá jen čásť důvodů, proč jest Rusovi tak
drahým, a jehož pohled dopoví motivy ostatní.
Generace budovaly na tomto městě, opředeném
mylhy národními a posvěceném boji o soustře-
dění Ruska, požáry a zhouby převalily se přes
ně a zase tu stojí krásné, romantické, snivé
ve své nespoutanosti barev a forem úžasné
oslepující. Do nekonečna obzoru tratí se na se
veru a na jihu věnčí je ladně pahorky, poseté
lesy, mezi nimiž se třpyti točitá řeka Moskva.
Mezi mořem zelených střech — ale není to kři-
klavá zeleň našich facád, nýbrž tak nějak měkce
sladce zladěná — úsměvných pod paprsky slunce.
tisíce kopulí a věžiček, všech možných, fanta-
stických tvarů a forem, hýřicích barvami
v tomto rámci Kreml se zlatými kopulemi svých
chrámů, temnou červení paláců, se svou starou,
bílou hradbou, jejíž oprýskanou omítkou svlt
rudé cihly a která věnčena řadou věží a bran
pohádkového slohu . .
Ivan
Godunov
Francouz
Rus
Kreml
Řím
Rusko
Moskva
20
article
Sem jako v srdce sbíbají se život a snahy
národa. Moskva: toť spojení Ruska, toť vývoh
jeho sil, to vzrůst k moci, toť kouzlo víry
budoueno, pýcha i naděje národa. Odtud vychá-
zely výpravy proti Tatarům, zde dokonáno osvo-
bození od vlivů polských, zde skončila sláva
Napoleonova. V pološerých chrámech Moskvy
dokonáno dílo znárodnění náboženství, onen
mocný pilíř vývoje budouena, zde sbihalas
kulturní práce národa, zde soustředil se obchod
Ruska a nedaleko vyrostlo nejmocnější průmy-
slové ústředí šírého slovanského státu. Ruská
Praha, ale zachovanější od vlivů západu, takový
balvanovitý pomník a dokument síly, které se
libí kupiti mohutné stavby, ale která teprve se
probouzí k poznání sama sebe. Moskva — toh
epopej ruského národa, posvěcená krví a utrpe-
ním, epopej, plna pravdy a ničeho nezatajující.
Tatar
Napoleonův
Moskva
Rusko
Praha
21
article
Oslepuje bohatstvím ale omračuje také chudobou.
shromažďuje výkvět duševních sil ruských, ale
nezatajuje také, že kultuře širokých vrstev teprve
počínají sem tam svíliti prvé paprsky denice
Tékáš po úchvatném panoramatu, po obrazu.
který nemá sobě ve světě rovna a dech se
zrovna tají. Kol zvonice Kreml. »Nad Moskvou
jen Kremi a nad Kremlem jen nebe.« Stojí tu
se svými zlatými báněmi na nepatrné vyvýše-
nině, sevřen hradbami. Nedaleko zvonice Uspen-
skij sobor, korunovační chrám carský, nepříliš
veliký na pohled, sviticí polo zčernalými zlace-
nými kopulemi, pak Archangelský sobor, skrý-
vajicí ve svém stísněném vnitřku prosté jedlové
rakve s ostatky carů do Petra Velikého. Mezt
zlatem oltářů působí zvláštním dojmem ty pro-
sté hrobky, přikryté červeným suknem se zla-
tým vyšitým křížem. A za chrámy temno-čer-
vený carský palác, se starou částí kremiských
dvorců, s obrovskými bílými moderními sály
a tichými, nízkými, ztemnělými siněmi starých
vládců vyvíjejícího se teprve Ruska. A mez
paláci semknut starý kostehk, nízký, ale každé-
mu Rusu posvátný. Na návrší, kde dnes stoj
Kreml, zbudoval jej prý ze dřeva poustevník.
Rus
Kreml
Moskva
Kre
Rusko
22
article
Ve 14. sloleti přestavěli jej v zděný kostel.
Nyní stojí tu v tichém nádvoří a jeho zvonek
jen málokdy ruší ticho vnitra paláců.
A z druhé strany Čudov, mužskoj mona-
stýr, kdysi útočiště Vasila Šujského, pohřebistě
biskupů a metropolitů, Vozněsenskij monastyr
věznice a také útočišté opuštěných a zavržených
carie, a bílý Malij dvorče, rodiště Alexandra I
A zrovna před okny, kde spatřil poprvé světlo
světa, přes cestu v malém sádku, postavili mu
pomník. Mohutný a nákladný, jak už ton
Rusi zvykem. Bronz, zlato, mramor. A tak stoj
tu na mocném žulovém podstavci, nad svahem
spadajícím k řece Moskvě, mohutná vzpomink
na toho, který svým velikým osvoboditelským
dilem založil hospodářský rozvoj Ruska a který
chtěje dovršiti dílo tělesného osvobození lidu
jeho duševním a politickým osvobozením, padl
v rozhodné chvíli za oběť zločinu. Neměl štěsti
se svými ideami, provanutými slovanskou láskou.
Zde i na Balkáně provedeno dílo jen na polovie
a každá polovičatost se msti. Není to ale jeho
vinou — padá na bedra těch, kdo oslepení fa-
natismem, zmařilí jeho život. Kde mohlo být
Rusko, kdyby veškerá jeho intelligence byla pra-
covala vždy na probuzení národa a nepodléhalu
často mlhavým theoriím, plným nejistoty a ta-
pání . ..
Šujský
Vozněsenský
Rus
Moskva
Rusko
Balkán
23
article
Nežije mezi lidem tato intelligence, nemá
pochopení pro jeho potřeby a nemá porozumění
pro jeho názory. Ta krásná slova Dostojevského
o snadnosti obětování se a o těžkosti práce na
ni dopadají přímo balvanovitě. Jaká to šílená
představa, že nějaká špatně sepsaná ústava zá-
padoevropská rázem probudí k uvědomění poli-
tickému negramotný a hospodářsky neuvědomělý
lid! Jen volnost vzdělávací práci a k tomu - tato
práce sama — a ostatní bude přidáno. Jako
tichá výčitka stojí tu tento mocný pomník.
A kol bilých zdí Kremlu k severu a vý
chodu starý Kitajgorod, sídlo obchodu, oddělený
od stolice carů slavným červeným náměstím
(krasnaja ploščad), ohraničeným k severu mo-
hutnými tržnicemi, sviticími bílou barvou
provedenými ve staroruském slohu. V přízemi,
děleném řadou ulic, krámy detailistů, v prvém
poschodí kanceláře velikých obchodníků. Z pravé
strany náměstí proslavený chrám Vasilije Bla-
ženého, Oslepuje zářivou spletí barev, při ktere
jistě níkdo nedbal zákonů souladu, uvádí váe
v rozpaky, chcete-li konstatovati alespoň nějaké
reminiscence nějského slohu, ta bizarrní naku
penina malých, fantastických kaplí, sražených
Dostojevský
Vasilij bla
24
article
libovolně k sobě, zdánlivě bez ladu a skladu,
a přece nemine se na vás dojmem. Ale není t
dojem přisně veleby gotiky, ani dojem ladných
linil barokku — jest v tom dojmu cosi nespou
taného, divokého, jakýsi ton z fantastické po
hádky východu, ostrá disharmonie, zrovna protes
proti všem ostatním stavbám chrámovým celého
světa. Ten chrám mohl jen vzniknouti zde
v době bojarské Rusi, plné vášní a krutosti,
ale také plné sily a zrovna fatalistní víry. Ivan
Hrozný, za jehož vlády stavba dokonána, dal
prý staviteli vypíchnouti oči, aby nemohl ji
nikde jinde podobnou stavbu vyvésti — snad
tušil ten stavitel svůj osud a vyslovil v tomio
soboru rázem všechnu svou nespoutanou obrazo-
tvornost.
Hrozná
25
article
Před chrámem lobnoje město, svědek slav
ných a krvavých dějů. Z protilehlé hradebn
věže Kremlové, se zelenou střechou divné čínské
jakés formy, hledíval Ivan Hrozný na poslední
chvilku svých oběti, skonávajících zde za muj
popraviště, zdo ztrestal Petr krvavě odboj střelců.
zde slavně vítali Lžidimitra, aby ho za krátkou
dobu sem přivlékli mrtvého, se škraboškou
blázna na obličeji. Zde, na tomto okrouhlém
kamenném výstupku, obehnaném nízkou mříží
došel eíle svých etižádostivých snah car Vasili,
Sujský, jehož osud později neušetřil ponížení
že ho vlekl polský král spoutaného ve vítězném
triumfu jásající Varšavou, zde prohlášen za cara
prvý Romanov, nedaleko starého, rodného domu
který do dnes zachován vřelou pietou na pa-
mátku obrození Ruska po tolika rozvratech
spoustách.
Několik kroků od toho místa, kde tekly po
toky krve, kde národ tak často klnul a jásal
svým carům a kol něhož dnes klímá na hrčivém
kočárku izvoščik v paprscích slunce, na mocném
kamenném podstavei pomník řeznika Mininaa
knižete Požarského. Delegát moskevských mě-
šťanů, bouřicích se proti polskému panství Sig-
mundovu, budí k činu Dimitra Požarského. Jieh
slavně činy, osvobození Ruska od polských če
a urovnání dráhy pro vládu Michajla Roma-
nova, oslavili potomci památníkem teprv. hodně
Kremla
Hrozná
Petr
Požarský
Rom
Varšava
Rusko
26
article
pozdě. Až tenkráte, kdy v jiném rámci a za ji
ných okolností opakovala se historie r. 1612: po
vypuzení Napoleona z Ruska a po proslulém
požáru Moskvy, který i r. 1612 zničil město.
S levé strany ohraničuje červené náměstí mocné
museum Alexandra III., provedené ve starém.
ruském slohu a zvyšující vážnost svých linií
tmavou červení svých barev.
A kol do kola moře domů kolem bílých
hradeb kitajgorodu, po nichž dostalo se Moskvě
názvu bělokamennaja, nyní také hodně vyprý-
skaných a svílicích červenou barvou cihel, zá-
plava kopulí a bání. Mezi nimi poutá překrásný
chrám Krista Spasitele, nejkrásnější kostel
Moskvy, bílý, se zlatými kopulemi a uvniti
s malbami Siemiradzského, V. P. Vereščagina,
Bodarevského, Košeleva, Makovského a j. Po-
stavili ho na paměť přemožení Napoleonaa
vrouenost dikučinění utvořila dílo, jakému málo
rovných. Kdo srovná tento bílý chrám s fanta-
stickým chrámem Vasilija Blaženého, kdo srovná
jeho slunný vnitřek s temným pološerem díla
Napoleon
Siemiradzský
Vereščagin
Bodarevský
Košelev
Makovský
Vasilija Blažený
Rusko
Moskva
Krist spasitel
27
article
Ivana Hrozného, zrovna zři před sebou kulturní
rozvoj slovanské veleříše. Elegantní Sadovaja
(okružní třída) obepíná obchodní a přepychovou
čásť Moskvy (bilé město) — za ní tisní se před-
městí, továrny, práce a bída. A na druhé straně
řeky bohatá čtvrť, kde přebývají kupei mo-
skevští. Sem vracejí se po dnu práce z kitajgorodu
a přilehlého bílého města, tam vystavěl Tretakov
svou pověstnou galerii a zde nakupeno za mil-
liony pokladů uměleckých. V paprscích slunce
zelenají se střechy domů této čtvrti, kde je do-
movem silný a výbojný duch staré Rusi-
Zase zrak přelétá tu spoustu domůa
chrámů, duchem vanou vzpomínky dějů slav-
ných a krvavých. A kol toho města do dáli zrovna
nekonečných krajů ruský národ, kterému se
rozevirají teprve brány budouena. Jaká bude
jeho dráha a jak splní své poslání? Tise zaléhá
šum města na výši zvonice a nic neruší my-
šlénky a představy. Jak velkolepou teprve bude
Moskva, až probudí se celý národ, ku práci
i pokrokul
Hrozný
Moskva
Rus
Tisa