Periodikum ALTO Viewer

1

Strana2.

2

NÁRODNÍ LISTY.

3

10. ledna 1903. Čísloto

4 article

mezi Banffem a Badenem. Na konec žádá mini sterského předsedu za sdělení o placení hoto vými, o vyloučení uherských zástavních listůz soznamu papírů, osvobozených od daně a oji ných bodech vyrovnací úmluvy, které dle zpráv proniklých na veřejnost, pokládá za nevýhodno pro Uhry. Kolom. Szell, odpovídaje Košutovi praví, že země má vskutku právo, aby zvěděla jaký jest obsah vyrovnání. Avšak Košut, ne znaje úmluv a opíraje se na nespolehlivé po- věsti, kritisuje vyrovnáni způsobem neoprávně- ným. O vyrovnáni, uzavřené s Rakouskem, ne může však podati podrobné z pírá- vy, dokudsmlouva nenivevšíformě uzavřena, revídována a podepsá- na. (Souhlas na pravici.) To stane se teprve v nejbližších dnech. Užije prvé příležitostiv příštím týdnu, aby dříve ještě, než budou podány patřičné předlohy, podal o celém obsahu vy- rovnáni podrobné zprávy se vší nestrannosti. Jednal jsem — pokračuje Szell — ve smysl zákona, když jsem vstoupil u vyjednávání stran celních a obchodních zákonů. Toto vyjednávánt dospělo na celé čáře ke konci. Dorozumění jest provedeno. (Hlasy: Je-li provedeno, můžete už nyni podati o něm zprávy; ale vy provádíte tajemnůstkářství!) Kolom. Szel1 pokračujei Pravil jsem, že v několika dnech podám zprávu.

Szell Košut Banff Baden Uhry Rakousko

5 article

To přece není tajemnůstkářství. Posl. Košutovi jest divným, že jsem v posledních dnech vy- jednávání napjal všechny síly, aby vyrovnáni bylo provedeno. (Hlasy: To je komedie!) Kdo o komedii mluví, nemá ani potuchy o věci. Ná- zer, že nynější právní stav by byl přestal, kdyby se nebylo podařilo docíliti dohody do konce pro- since, jest nesprávný. V názoru tom není ani lo- giky ani spravedlnosti. Vyvrátil jsem takové mi- nění již dříve a tuším důkladně. Urychlil jsem vyjednávání, aby v situnci nastalo jasno a mně v novém roce bylo možno prohlásiti v této sně- movně bud, že dohody docileno, aneb že nastává onen stay, v kterém je nám možno přejiti k samo- statnému celnímu územi. (Hlasy: Pokryte- ctvi!) Žádné pokrytectví! V další řeči pokládá Kolom. Szell za předčasné, aby sděloval, jaká jest úmluva s Rakouskem stran parlamentního projednání vyrovnacích předloh. Ubezpečuji však — že osnovy zákonů, týkajicích se vyrovnání, nenabudou u nás tak dlouho moci zákona, dokud nám ne- bude dána plná záruka, že takév Rakousku se stanou zákone m. K této peštské zprávě dodáváme, že dle in- formací některých vídeňských listů uherská vláda nehodlá dáti vyrovnaci předlohy na pořad sněmovního jednání dříve, dokud nebudou pro- jednány sněmovnou rakouskou. Možno by to bylo, poněvadž uherská sněmovna nebude nu- cena projednati celou předlohu, nýbrž jen ony odstavce, v nichž se nynější vyrovnání liší o vyrovnání banffovského-

Posl Košut Rakousko

6 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 9. ledna. Otázka makedonská a Řekové. Dopis »N. L Z Alhén, 5. Jedna. Cesty ruského ministra Lamzdorfa rozčilují zde všechno obecné mínění Jest nepochybno, že mají za účel zameziti po vstáni, které připravovali Bulhaři a které mělo na jaře vypuknouti vši silou, kterou Bulhař vládnou. Aby cesta Lamzdorfova neminula bez výsledně, dalo by se skutečně dosáhnouti do- brými a rychlými reformami, když by nebyly jednostranné a pleděly ke všem národnostem Makedonii zastoďfpeným. Turei dosud starali se jen o sebe, a to špatně. Bulhaři chopili se věei za lýž konec a pracovali v Makedonii výhradně pro zájmy své a to prostředky, které schvalovat nelze ani v soukromém životě, ani v politice. A jako se Turci ocitli v soutěsce, musili tam zbloudit i Bulhaři tím spíše, že nikterak netvoř ani nejčetnějši, ani nejlepší čásť makedonskéh obyvatelstva. Řekové dívaji se na bulharskou akci v M kedonii tak, že Bulharům ani nešlo o skutečné osvobozeni Makedonie už nyní, nýbrž nejprv o to, aby po dobrém nebo po zlém přiměl všechny makedonské Slovany, aby přijali jejich národni jméno. Teprve potom, až by tohoto eíle byli dosáhli, učinili by krok další, k odtržen Makedonie od říše turecké. Tím způsobem otázka makedonská stala se otázkou bulharskou na újmu všech ostatních zemských národností a vyznání.

Řek N L Z Lamzdorf Bulhar Praha Alhény Makedonie Turec

7 article

Poznal jsem makedonské poměry z vlastn zkušenosti a proto vím, jak ohromně nebezpeč bylo pro Bulhary same v politice jejich Make- donského komitétu. Na zásadě „boje prot všem“ nelze založiti rozumnou ani úspěšnou politiku. Třeba povážiti, že v Makedonii žije pře 900.000 Turků, kteří jsou nejen nejčetnějším, nýbrž i nejlepším živlem v zemi — nejlepšín v tom slova smyslu, že jsou svobodným ná- rodem a nemají těch nedostatků, bez kterých nemůže se mysliti zotročená rája. Co by byl Makedonský komitét učinil s tímto živlem, až by byl na krásně vyvraždil všechny Srby? Dále jsou tam Řekové, kteříž mají ve svých rukou takořka všechen obchod v přístavních mě- stech, opírají se o svou světovou literafuru staro věku a udržují kulturnou i národní jednotu se svým 12millionovým národem, jenž je pod poruje. Po nich následují Srbové, vynikajici dušev nými schopnostmi a historickým významem, což jim zabezpečuje velkou budoucnost nejen v Ma kedonii, nýbrž na celém Balkáně.

Bulhar Turek Srba Řek Makedonie Ma Balkán

8 article

Ostatni národnosti makedonské, Bulhaři Arnauté a Cincaři (chceme-li i Židě) nemají an počtem, ani literaturou, ani bobatstvím, ani vzdě láním takového významu, jaký si dávají. Svou slabost v Makedonii Bulhaři nejlépe dokázal tím, že všechnu svou tamní akci založili vý hradně na naději v zahraničnou pomoc a nikol na své skutečné síle, a ani tu nedovedli projevit jinak, než násilím, které je pravým opakem síly mravné. Za takových okolností Rusko, chtějíc něco rozumného ve prospěch Makedonie učiniti, ne- mchlo jinak, než celou tuto otázku všinouti do přirozených koleji. Makedonie jako země ná- rodně a nábožensky smíšená, nemůže býti jinak trvale uspořádána, než na zásadě úplné rovno právnosti a samosprávy. Přidělení Makedoni Bulharsku vzbudilo by desetkrát horši poměry dosavadních, protože by se proti tomu vzbouřil všechno ostatní obyvatelstvo. Totéž by se stalo

Bulhar Arnautý Makedonie Rusko Bulharsko

9 article

kdyby celá Makedonie byla přivtělena k Řeeku nebo Srbsku. To nahlížejí Řekové a proto se chovají na- proti makedonské otázce tak zdrželivě. Nyní očekávají, že Turci jako reformátoři se neosvědčí a že bude zapotřebí, aby Evropa, resp. Rusko Rakousko dosadily za makedonského místo- držitele křesťanského prince, jejž vidí v osobě řeckého prince Mikuláše. Zdá se, že jeho sňatek s velikou kněžnou ruskou byl přípravou k tomuto Kopecký. kroku. Srbský ministr Lozanič. Nový zahraničný ministr srbský, professor Simo Lozanič, vyslovil se před kterýmsi cizím dopisovatelem o snahách vlády Cincarmarkovi- čovy. Chce ovšem pokoj se všemi státy a zvláště přátelství s Rakouskem a Ruskem, neboť v me- zích rusko-rakouské dohody z r. 1897 musí se pchybovati každý vedoucí státník na Balkáně. Tím je zahraničná politika velmi zjednodušena. tak že má ruce volné ke svému vniternému zve- lebení, kteréžto práci věnuje se tím horlivěji vědouc, že Srbsko jen tehdáž bude moci vzbu- diti důvěru obou velmoci, bude-li uvnitř jed- notno, hospodářsky, finančně i vejensky silno. Co se týče Makedonie, Lozanič doufá, že Rusku a Rakousku podaří se vymoci a uskutečniti širší reformy, než slíbil známý úkaz sultánův. Srb- sko pro své soukmenovce v Makedonii a Starém Srbsku nežáda ničeho, co by Turecko poskyt- neuti nemohlo ve svém vlastním prospěchu.

Řek Mikuláš Kopecká Lozanič Srb Makedonie Turec Evropa Rusko Rakousko Balkán Srbsko Turecko

10 article

Rozhodnutí ve venezuelských sporech. Rozhodnutí jest nepochybně velmi blízké Britský, německý i vlašský zástupce diplomati- cký dostali už instrukce od svých vlád, aby Bowenem jakožto zástupcem Venezuely ujednal rozřešení sporů. Bowen přibude asi v 10 dnecl do Washingtonu. Soudí se, že bude lze zále- žitost dokonce vyříditi na prosté washingtonské poradě zmíněných zástupcův a že nebude třeba snad spor ani již odkazovati před haagský soud smírči. Překvapení způsobuje ovšem, že šl. Holleben, německý vyslanec ve Washingtoně, zažádal právě před poradou za delší dovolenou, an se teprve před krátkou dobou z delší dovo- lené v Evropě vrátil. Soudí se z toho, že Hol- leben ocitl se v Berlíně v nemilosti — hlavně prý proto, že se mu nepovedlo pobnouti Rouse- velta k přev zeti smírčího soudu, čímž německá vláda byla ovšem blamována — a že se ludiž již na své místo do Washingtonu nevrálí. Na- hražen bude prý v úřadě svém býv. prvním vyslaneckým tajemníkem svob. p. Spechem ze Sternburgu, nynějším gen. konsulem v Kalkutě, kterýž prý amerických poměrů jest velmi znalý a dříve již Německu služby cenne v samojské záležitosti prokázsl. V Caracasu odhodlali se dle všeho k větš povolnosti, když německé i anglické lodí vnikly i do Orinoka, jenž více ještě než na př. Vltav pro Čechy jest tepnou pro obchod venezuelský a když blokáda jich počala se tak citelně dotý kati i vnitrozemských měst venezuelských. Aby chom porozuměli, jaký dosah pro dohodnute Venezuely s cizím odpůrcem má Orinoko stačí uvedeme-li zde z velezajímavé knihy Vrázovy »Z cest« několik míst o tomto veletu ku, jeho rozsahu a významu pro celou zemi. Něko- lika detaily o jeho rázu krajinářském, o zje- vech přírodních, čtenát u přiležitosti této snad též nezhrdne.

Bowen Rous Spech Orinok Vrázův Venezuela Washington Evropa Berlín Sternburg Kalkuta Německo Caracas Vltava Čechy

11 article

Orinoko vyniká i délkou i šíří svou. Dělk jeho jest 380 zeměpisných mil, šířka delty 26 Ještě 100 mil od ústí jsou místa, kde Orinoko v době periodických dešťů jest přes deset tislo stop široké. V oblasť Orinoka padá 436 řek, z nichž 5 velikosti Dunaje a 30 větších Vltavy. Řečiště Orinoka jest alu viální, jen první třetina jeho toku bere se loži skem žuly a syenitu. V tropech jihoameriekých soverně od rovníka, počínají veliké periodické deště počátkem kvělna a končí řijnem, mimo menší pozdní, v čas sucha padající deště. Ori noko rychle se rozvodní, zaplaví břehy a tvoři na levém břehu až přes 200 k m. širok jezera: laguny. Při změně sucha a deštu vznikají na Orinoku nebezpečné bouřky, zvané »chubascos«. Na obzoru náhle zjeví se úzký, jako noc černý, s úchvatnou rychlostí o blížíe se mrak. Za krátko, někdy v několika minutách, černá mračna pokryjí celou oblohu a utvoří ve- černí pološero. Dosud panuje bezvětří. V přirodě až na poděšené guanaguanare, gavioty (Sternae) a nařikající papoušky panuje příšerné ticho. Tu zaduní prvý úder větru, koruny stromů zašumí, slabé a choré se kácejí, ohebná palma rychle skloní svou královskou korunu před mocným vichrem a řeka se rozčeří. Údery vichru opa- kují se rychlostí stále větší a konečně rozzuřen, zlobu a zkázu kolem metaje, sel chubascoe buráci nad hladinami vod i lesů. Orincko se rozvlní jako moře, a běda nepřipravenému plavci, nalezajíeímu se daleko od břehu, na písčině neb při pobřeží před větrem nechráně- ném. Buď překotí jeho loďku vichr neb vysoko jdoucí vlny Orinoka naplní nízké okraje kance

Ori Dunaj Vltava

12 article

»Chubaseo« tvoří i víry — není plavce na dolním Orinoku, který by neměl o tom smutné zkušenosti. Mimo tento vichr dosti polměšile plavbu stěžující jsou »fugas« a »bolimas«, větry náhle přicházející se strany opačné, trestajíe neopatrnost kormidelníkovu překocením kanoe Jiná nebezpečí jsou na Orinoku písčiny velké, plovoucí, z břehu vyvrácené stromoví, skaliska, imposantní peřeje a vodopády horního toku, konečně loupeživí Indiání metští, kteří al jen občas rádi dělají piraty. Visí tedy majetek a snad i život cesto valele mnohdy na nitce — na velké opatrnost a inferessu indiánských divochů. Pobřežní vegetace na dvou třetinách Ori- noka jest poměrně chudá; teprv za peřejemi počiná bohatý prales. Břehy horního toku jsou již skoro úplně neobydleny; pravý, ve své ráz- nosti neporušený Indián raději bydli hluboko v nitru na menších přitocích. Taková jest řeka, kterou vojenské lodi ně- mecké i angtické v posledních dnech ohrožovaly a kterou před časem plavila se i kanoe českého cestovatele Vráze, kanoe »Praha«. Celá » Prahoue vykonaná cesta byla 6 řekami přes 1500 km. Přišed na civilisovanější střední tok řeky »Negra«. prodal Vráz své kanoe za 1/2 ceny brasilskému míšenci, sběrateli kaučuku. Tento slibil, ze jméno »Praha« věrné družce Vrázově i na dál zachová. Mnohdy loď svou pevnosti a lehkostí za chránila před zkézou Vrázův majetek i sbírky Kde asi nyní se plaví? — — Či stala se tato »Praha« obětí německé blokády, německo chtivosti ?

Indián Vráz Vrázův Praha km

13 article

Irredeuta v Římě. Pro dnešní velký průvod k Pantheonu za příčinou 25letého výroči úmriního dne Vik tora Emanuela II. vykonány v Římě veliké pří pravy. Město jest naplněno tisíci hosty z ven kova. Slavnost počne o 2. hod. odpol. Pantheon má nádhernou výzdobu smuteční jako za pohřbu krále Humberta. Dle offieiosních zpráv přílomno jest i 250 účastníků jednoty »ltalia Irre denta«. Terst položil na rake Viktora Emanuela II. bronzovo korunu. Stávka ve Vatikáně. Včerejší číslo papežského »Osservatore Ro mano«, officiálního orgánu papežské vlády, ne mohlo býti vydáno, poněvadž sazeči zastavil práci. Stéžují si na to, že je papežská vláda zkrátila na mzdě.

Vik Emanuel II Viktor Emanuel Řím Terst Vatikán Humberto Osservatore Ro mana

14 article Dátka policii.

Dátka policii. Vilém II. udělil novému policejnímu presi- dentu berlinskému Borsierovi napomenutí, aby hleděl si dobré shody s obcí berlínskou, čehož nebylo dříve vždy dbáno a což mu způsobil opětné mrzutosti. Klepnutí přes prsty, jež by neškodilo i jinde! Berlínský sbor obeeních starších zvoli včera jednohlasně za předsedu svého dra. Langerhansa. Tento poděkovav za volbu, v řeč své mimo jiné projevil politování nad nedávným poškozením řady pomníkův a uměleckých dě berlínských celým davem »neznámých« ješt pachatelův, nad zvláštním — prostě — projevem kultury německého výkvětu a jeho mládeže.

Vilém II

15 article Defraudace ve svato-václavské záložně.

Defraudace ve svato-václavské záložně. U obchoduího soudu zdejšího konalo se včera dopoledne líčení o několika žalobách, podaných na sv.václavskou záložnu na zaplacení vkladů. Žalobu podali: spolek »Melantrich« na 3204 K, Alois Rieger na 13.9 K, Eliška Havliková na 4027 K, Tomáš Profes na 1681 K a Jan Kotting na 14.211 K. po delším vyjednávání mezi právními zástupci stran byly docileny lhůty smírné a sice do 31. ledna,1 a 5. února. Dnes dopoledne bude se konati u zem ského soudu dražba na dům č. 53 ve Štěpánské ul. náležející do pozůstalosti po J. Ortovi. Nejmenší po dání 200.000 k. Kuratorium pro sanování záložny vydalo včera nové provolání k duchovenstvu, aby přispělo k zá- chranné akci.

Rieger Havliková Profes Kotting J Ort Melantrich

16 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Ušlechtilý Mommzen byl, jak známo. vyznamenán letos cenou Nobelovou, tedy mnoha tisíci korunami z nadace, kterou jmenovaný velkoprůmyslník, jenž výrobou dynamitu vydělal milkony, věnoval k tomu účelu, aby z ní odmě ňování byli veleduchové, kleří dobyli si v oboru vědeckém a v krásné literatuře o lidstvo a jeho vývoj zásluh nesmrtelných. Nadace Nobelova nesla se tedy ušlechtilým směrem humanitním. Jakým ale Mommsen je humanistou, tomu na- svědčuje známý výrok jeho o německém poslánt vůči nám Slovanům, zejmena sle proti nám Čechům. Kdo své kompatrioty vybízi a vysílá n příslušníky malého, o svou existenci zápasicího národa, jehož kullurní kvalita v době dřívější i nyní jej opravňuje žíti a se vyvíjeti, aby jim rozbíjeli lebky, je ve smyslu Nobela, jenž rovněž byl synem národa malého, sotva — humanistou.

Nobelová Nobelův Mommsen Čecho Nobel Slovan

17 article

Z pramene arciněmeckého dnes se dovídáme. jakým je Mommsen charakterem a co vězí tomto člověku. »Leipz. Nachrichten« totiž píšou Bylo to před 22 lety, kdy vyšel Treitschkův spis »O židovství«, Hned na to vydán protispis. podepsaný neméně než 70 vynikajícími členy strany pokrokové, mezi nimi též Mommsenem, v němž žádalo se, aby Treitschke z university byl odstraněn. Treitschke ve své odpovědi tázal se spisovatele dějin římských, proč se tak roz- čiluje, vždyť přece sám napsal ve své knize v svazku třetím na straně 550, že »židovstvo bylo též ve starém věku působivým fermentem zne- mravňujícího kosmopolitismu a národního roz- kladu«. Co ale říci tomu, jak mění Mommsen svě názory politické a jak umi Mommsen pole- misovati proti Mommsenovi. Když v letech osmdesátých ueházel se v lužickém Sprembergu o mandát, prohlásil sociální demokraty za »boho- pustou spřež, hteré každý slušný člověk se vy- hnes. A dnes? Dnes promovoval starý tento násilník sociální demokraty na »jednu velikou stranu, jež má právo na politickou úctu«. Tak vypadá »veliký ten muž« v nedbalkách. Snad se toho dočkáme, že bude radit nám, abychom my šli Němeům rozbíjet lebky.

Mommsen Treitschkův Treitschke Něme

18 article

— Ze všech stran dolehají na nás povo- laní i nepovolaní činitelové ve veřejném životě, abychom od neblahé obstrukce upustili a svo- lili k tomu, aby parlament mohl se státi děl- ným. Sliby, hrozby, prosby střídají se v zaji- mavých variacích, jakmile ale se ozvem ze své strany, jakmile připomenem národním odpůrcům našim a Körbrově vládě, že k tomu jsme ochotni za rovné právo ve vlastním domově svém, tu jako sbor furií všechen němocký tábor odpovídá vzteklým — ne! Víme prý velmi dobře, zejmena prý ale to vědí dr. Kramář a dr. Paeák, že národní požadavky naše jsou n- splnitelny na tak dlouho, pokud budo Němci žíti v Rakousku, oni prý vědí, že taktika jejich zdržuje stát tento v pokroku. ale navzdor tomu stojí prý na stanovisku jedno- stranného českého chauvinismu. Ve své odpo- vědi prý nejen nabídky německé zamítli, nýbrž postavili se na stanovisko nejdoktrinářtějšíh státoprávnietví. Rovněž prý jim dr. Körber vy- četl, že mají strach před voliči, neboť nezpůso- bilost lid vésti nutí prý tyto muže, aby hnali se po chauvinistických fantomech u vědomi, že tím ani státu, ani svému lidu nepo- slouží. A přece prý nic nestaví se v tomto státě v cestu kuljurnímu rozvoji českého n

doktor Kramář Paeák Němec Körber Rakousko

19 article

roda. Jde prý to u nás jako v době po třiceti- leté válce, kdy zvykli si lidé tou měrou na boj a lomoz, že dlouho nechtěli uvěřiti tomu, že konec již kořistění a vojenských dobrodružstvi. Čeští voličové i zvolení vzpírají se pořád ještě klidně práci, a přece prý by národ česky mě příčinu k intensivní práci. Český lid nalezá prý se ještě v klatbě nejzatvrdlejšího pobožnůstkár- ství a církevnietví, vrstva výrobního občanstva je tenká a směrem nahoru mizí český lid mezi feudálními renegáty, jimž jsou Čechové jen připřeží k reakcionářským cílům . . . Děkujeme za pěknou tuto charakleristiku. Kdo o českém lidu tvrdit může, že dosud je ve klatbě po- božnůstkářství a eírkevnietví, sám se postaral doklad k tomu, že je ignorantem a naprosto ne- způsobilým, pronášeti o podobných věcech soud. Naše občanská výrobní vrstva je tak »tenká«, že svými dělníky, řemeslníky a živnostníky zásobujeme ne pouze sebe, nýbrž i německé kraje a že na přiklad Vídeň v ohledu tom je odkázána téměř výhradně na nás. My že jsme ehauvinisty! Je ten chauvinem, kdo nic jiného nežádá, než aby v Čechách mohl každý Čech domoci se práva u soudu a úřadu v jazyku svém a aby všude v úřadech a soudech jazyk český byl stejně oprávněn a etěn jako jazyk německý? Je chauvinem ten, kdo ve vlast- ním domově svém jako obyvatel původní chce poctivě rozdělit se o právo se sousedem svým, počtem o mnoho slabším? Aneb jest jim ten, jenž k vůli nespravedlivému privileji, k voli tomu, že chce miti nadvládu jako obyvatel mladší a slabší nad původním a silnějším držitelem země násili nad právo staví a normální vývoj státu, kulturní i hospodářský, nemožným činí — Zkomolené depeše a nejistota ohohod- ních objednávek — v Německu. Brněnský „Ta- gesbote“ pojednával před několika dny o blamáži

Čecho Vídeň Čechy Německo

20 article

Rakouska před cizinou a na důkaz této blamáže uvedl dopis, zaslaný „znamenitou říšsko-něme- ckou firmou velikému obchodnímu závodu br- něnskému.“ Mezi tištěnými poznámkami dopis ního papíru říšskoněmecké firmy nachází se také následující: „Vzhledem ke komolení de peší, neustále se vyskytujícímu ve styku s Ra- kouskem, musíme odmítnouti záruku za správ- nest telegrafických ujednání.“ Brněnský ně- mecko-liberální list nařiká nad touto výhradou kteráž prý neni zavedena jen jedinou říšsko- německou firmou, nýbrž stále častěji se objevuje v obchodním styku mezi Rakouskem a něme- ekou říší. A proč nejsou naše dopravní úřady mocny svého úkolu? táže se, i odpovídá: „Jedno- duše proto, že neumějí německy.“ Jestliže si někdo může nařikati na depeše, v rakouských telegrafních stanicích zkomolené, jsou to češti jich podatelé a příjemci. České listy uveřejňují nejpodařenější případy takových českých „brzo- jevů“, zmrzačených telegrafními stroji pod ru- kama telegrafistů, zvláště apparátem Hugheso- vým, který, jak známo, ani českých značek nemá. Kdyby se však sebraly všechny bezděčné

jít pešit Rakousko

21 article

koniny, natropené jen za jediný rok na telegraí ních blanketech našich pošt „dopravními or- gány“ při expedici českých depeší, byla by z toho nejveselejší poštovní knížka, ve formáte silného foliantu, třeba že mnohý takový telegram měl v zápěti tragická nedorozumění. Brněnsky list tvrdí, že telegrafisté v Rakousku neumějí ně- mecky, my pak, že neuměji česky. Je-li tomu tak ocitli bychom se tu vůči novému prineipu řešen jazykové rovnoprávnosti v úřadech, na místě proslulého badenovského paragrafu, zavazují- cího úřadniky ke znalosti obou zemských jazyků zaváděla by se tak povinnost neznalost obou jazyků, aspoň u e. k. telegrafních stanie Ve vážné skutečnosti má se věc poněkud jinak žádný český praktikant nestane se telegrafním úřadníkem, dokud není s to, expedovati něme- ckou depeši naprosto bezvadně, to jest známé nepřekročitelné pravidlo. O německých učnícl krásného Morseova umění vzájemné pravidle toto neplatí, a proto neni konečný závěrek jinal ani možný, nežli v ten smysl, že depeše, ať če- ské, ať němocké, komolí výhradně jen něme- eký telegrafní úřadník.

Morseův Rakousko

22 article

— Štvanice proli přišlí české rolnické střed ní škole v Budějovicích panem předsedou ně meckého odboru zemědělské rady, drem. Sehrei- nerem provozovaná, nachází se v plném proudu. štěkot tiskových jeho ohařů v Plzni a Budějo vicích aspoň snaži se báti co nejhlučnějším. Po prask, který se tu tropí, musí nám býti povzbu- zením k tomu, starati se o nejrychlejší uskuteč- nění této střední školy, pro niž až dosud mluvila její svrchovaná nutnost a nevyhnutemá potřeba. Jde-li při tom skutečně o krk budějovického ně- mectví, nemůže to přece býti žádným důvodem k upuštění od tohoto našeho požadavku, pod- mínky zdravého českého rozvoje na českém jibu nosmí býti učiněny závislými od špatně balsa- mované mrtvoly německého panství v Budějo- vicích. Němci ovšem učiní vše možné, aby věc zdrželi, dokud nebude vydán Körhrův dekrel. jímž se z moci státu prohlašují německá místa v Čechách a na Moravě za nedobytna, a kdy m i pro Čechy v Budějovicích nastati Němci ký- žené utrum a pro tamní Němce slavné strouhán mrkvičky Čechům. Naděje, že se podaří vůbee zastaviti papírovou či jakoukeli jinou nějakou hrází přirozený vzrůst českého lidu a elemen- tární jeho rozprostranivost může sloužiti Něm- cům k okamžité útěše a snad i průtahu jistých etap tohoto vývoje na dobu, která vůči celku pra- málo znamená. Ale kulturní potřeby českého lidu nemohou a nesmí čekati, až na příkladv

Němec Körhrův Čecho Štvanice Budějovice Plzeň Budějo Čechy Morava Německo odbor zemědělský rada

23 article

Budějovicích bude učiněna věčnému trápen tamního německého karakteru přítrž milosrdným a formálním jeho doražením. Poměry rolnického školství v Budějovicích tu mají rozhodovati žádné jiné ohledy. A ty mluví velice jasně, kte rého rolnictva, českého či německého jsou Č Budějovice střediskem co do odborného vzdě- lání. Na dvoutřídní české rolnické škole v Bu- dějovicích bylo letos zapsáno 52 žáků, nejvyšší přípustný to počet, 15 musilo jich odmítnuto být pro nedostatek míst v internátu, v německé rol- nické škole tamni, rovněž dvoutřídni, jest jieh celkem 17. Při tom polovina žactva německe školy jest česká, neboť musí ji navštěvovati všichni knížecí stipendisté schwarzenberšti. Tato čísla jsou výmluvnou odpovědí na tvrzení Schrei- nerova tisku, že budějovická česká škola hyne a skvělým vysvědčením Budějovicům, s před- určením jich jakožto přirozeného sídla vyššího českého hospodářského učiliště. Lze tudiž s nej- větším zadostučiněním uvítati usneseni budějovi ckých Čechů, zasaditi se o to, aby česká rolni eká škola budějovická byla přeměnčna ve středn

Čecho Budějovice Č Budějovice Schrei

24 article

již během prvního půlletí r. 1903, i třeba př činiti se o to všemi silami, aby této ušlechtile snaze, bylo dopřáno dojiti cíle. — Se světovostí němčiny to stále jestě poněkud kulhá. »Köln. Ztg.« uveřejňuje vté příčině přípis z ciziny došlý od jistého konsu- látu německého, v němž se co nejnalehavěji varuje před zasíláním dopisů s adresami, psa- nými německým písmem čili švabachem, do ciziny. »Zdejší pošta neví, co si s dopisem po- číti«, píše dotyčný německý konsul, »i zasíl nám je na konsulát a my je doručujeme. Co se zde děje, přihází se také jinde a také v ml- stech, kde není německého konsulátu a vůbee nikoho, kdo by dopisy tyto kon ' roloval. Takto se mnoho dopisů ztratí, mnoho rodinných pásek uvolní atd.« Výstraha nejmenovaného německého konsula končí takto: »Nechť tedy milé naše obecenstvo německé zasílá do románských zemí dopisy jenom s adresami, psanými latinským písmem, psáti adresy sem německy znamená tolik, jako kdyby někdo do Německa adresoval dopisy psané řecky . . .«

Köln Německo

25 article

— Tylus v Praze. Včerejší večerní „Bohe- mia“, zmiňujíc se o našem odpoledním článku. věnovaném prudšímu vystupování tyfu v Praze, praví, že vedle naléhání na nejrychlejší dořešení pitné vody v Praze, vystupujeme také s návrhem pražské veleobce „málo důstojným“, žádámeli, aby se pitná voda pro chudé, kteří si nemohou toho luxu dopřáti, vařila v pražských pivovarech, zvláště těch, které výrobu zastavily. Doufáme, že vážený list z pražské inundace jen zúmysla přehlédl, že návrh ten, jemuž jsme dopřáli místa, týká se jen tyfového období. A tu nelze opravdu nahlédnouti, v čem viděti má se nedůstojnost myšlénky, aby chudině, která s tíží, aneb vůbee není s to, opatřiti si nejnutnější palivo, opatřo- vána byla převařená pitná voda způsobem uve- deným. Může být vůbec nějaké opatření schopne aneb aspoň čelící k omezení veřejného nebezpeč nazváno nedůstojným?

Praha

26 article

— Kluby občanské. Výbor Občanského klubu na Král. Vinohradech uvažuje nebezpečí, ve kterém nalezá se nyní otázka česká násled- kem konaných konferenci ve Vídni, usnesl se, aby v neděli dne 18. ledna o 10. ho- dině dopolední konána byla v Ná- rodním domě na Král. Vinohra- dech veřejná schůze, ve které by se promluvilo o vídeňských smiřovačkách. Ke schůzi této pozváni budou zástupci všech ná- rodních stran, aby své náhledy o věci té pro- jevili. Na druhém bodu programu nalezati se bude rozprava o záležitostech místních, zejmena o budoueím vinohradském divadle a o zasta- vení zahrady »Eichmanky«. — Veřejná schůze. Hospodářsko- občanská beseda ve Stěžeráeh po- řádá v neděli dne 11. ledna t. r. o 2. hodině odpolední v místnostech spolkových »u Tomků« řádnou výroční valnou hromadu, na které po vyřizení spolkových záležitostí promluví pan H. Srdínek zemský poslanec a starosta Svob. Dvorů: »O posledním zasedání sně- movním.« — Z Dobříše. (Pův. zpr. »N. L.») Starostou okresu dobříšského zvolen byl dne 5. ledna t.r. pan Josef Hody s, rolník z Nové Vsie jedno- hlasně a síce již po desáté. Za člený okresuího výboru zvoleni jsou pp.: Josef kníže Coiloredo z Mansřeldu, velmistr řádu křižovniků František Marat, František Malý, rolník v Křižově, Lud- vík Kopáček, majitel realit v Dobříši, Jan Ze- man, rolník v Prostřední Lhotě a František M- chal, rolník v Ouběnicích. Očekáváme, že jako dosud svorně a s láskou pracovati se bude na dalším pokroku okresu dobříšského. — Z Opočna. (Pův. zpr. »N. L.«) Pr volbě obecního představenstva dne 5. ledna t. r. konané zvoleni byli: dosavadní starosta p. Ad. Wolf starostou; do městské rady pp.: Frant. Růžička. Ferd. Zohorna, Ant. Lexa, Frant. Ži- žka, Václ. Pavlík, Frant. Dokonal, Jos. Bohu- línský a Aug. Bělohlávek.

Král Tomek H Srdínek Hoda Josef Coiloredo Marat Malá Křižův Kopáček Jan zman Wolf František Růžička Zohorna Antonín Lexa Václ Pavlík Dokonal Jos Aug Vinohrady Vídeň Dobříš prostřední Lhota Ouběnice Opočno výbor občanský klub hospodářskýobčanský beseda rodní dům František Mchala

27 article

— Osobní z Moravy. (Z poslední schůze zemské- ho výboru.) Skuteční učitelé na zemských reálkách Jesef Bezdíček v Hodoníně, Frant. Žlábek v Kromě- říži a Maxm. Novák v Brně byli trvale potvrzeni a udělen jim název professorů. Provisorium skufečných učitelů na reálkách Edvarda Starého ve Velkém Me- ziříčí a Josefa Hromátky v Jevičku bylo zrušeno Jme- neváni byli: Frant. Janola a Bedř. Beneš zatím. staveb. adjunkty v X. tř. u zem. staveb. úřadu, Ivan Veselý zatím. staveb. adjunktem a Jan Reichl zatím. zeměměřičem u zemědělského úřadu. U zemnských pojišťoven dostal ředitel dr. A. ryt. Onciue plat v. Iř. a název generál. ředitele, zatímný tajemník dr. Fr Kubíček byl trvale potvrzen a dále jmenování oficiál K. Midner revidentem, zatím. adjunkt Ant. Honsik matematickým adjunktem; zemskými oliciály v Xl. tř. akcesisté Jindř. Kolíbal, Vikt. Michálek a Josel Skácelik, kancelisty K. Wlezek a J. Kretschmer; za- tímní komisar Hugo Toman ustanoven nadkomisa- rem v IX. tř.; do X. tř. zařadění byli zatímně Vil. Rossl v Olomouci a Frant. Kříž v Telei jako nadinspektoři, do XI. tř. Edvard Tichý v Prostějově, Rob. Pawlowsk v Olomouci. Karel Bárta byl jienován kancelisto u Hypoteční banky Rodinné zprávy. Pan inž. Bohuš Skal- ský, zástupce přednosty trati v Uherském Brodsa pí. Marie Skalská rodem Drahorádov a byl oddáni na Smíchově dne 10. t. m.

Jesef Bezdíček František Novák profesor Hromátka Jevička Beneš Veselá Reichl doktor Kubíček K Midner Antonín Honsik Jindřichův Kolíbal Viktoria Michálek Josel Skácelik K Wlezek J Kretschmer Hugo Toman Tichá Rob Bárt Ing Bohuš skála Marie Morava Hodonín Brno Olomouc Prostějov Smíchov Drahorádov

28 article

— Úmrtí. V Nechanicích zemřel dne 8. t. m.u věku 73 let dlouholetý starosta města pan Franti- šek Rašín, bývalý říšský poslanec a býv. člen vý- boru Zemědělské rady pro král. české, člen výboru okresního, čestný člen »Sokola«, starosta a člen mnoha vlasteneckých a dobročinných spolků. Věno- vav po celý život vzornou péči své četné rodiněi blahu spoluobčanů, těšil se zesnulý všeobecně váž- nosti. Ztráty jeho želí pět synů, z nichž tři svou ve- řejnou činností jsou známí (ředitel měšť. školy a člen sboru obec. starších města Prahy Josef Rašín, starosta Ústř. spolku jednot učitelských Viktor Rašíu a advo- kát dr. Al. Rašín) a dcera, jakož i městská obec ne- chanická, k jejímuž rozkvětu vždy horlivě pracovala celým srdcem byl jí oddán. Pohřeb koná se v ne- děli dne 11. ledna odpoledne na hřbitov nechanický. Na Král. Vinohradech zemřel v pátek dne 9. ledna pan Josef Tesař z Bavorova, spisova- tel knih »Úřadník černého kabinetu« a »Na zboží pána z Rosenberka« (nákl. Ottovým), z nichž zv áště prvá vzbudila kdysi pozornost. Dokud byl na ven- kově, býval pilným přispívatelem krajinských listů.

Franti Rašín Viktor Raší doktor Al Král Tesař Ottův Nechanice Praha Bavorov bor zemědělský rada pro král Sokol

29 article

Neštěstí pronásledovalo jej jedno za druhým; v po- sledních letech byl soudním písařem. Není divu, že sesláblého muže, jemuž bylo živiti četnou rodinu, zachvacovaly nemoci jedna za druhou. Loni bylv nemocnici operován a sotvaže poněkud se sebral, schvátil ho zánět plic, takže byl tam odvezen opět. Ale tuberkulosnímu, vysílenému muži nebylo již po- moci. Na den před smrtí vrátil se domů ... Lon- ského roku dopsal román »Synové Kainovi«, jejž však vydati nemohl. Pohřeb je v neděli o 4. hodině odpol. z vinohradské kaple hřbitovní. Buď mu lepší odpočinek, nežli měl život! Dobrodincům nasky- tuje se příležitost pomoci nebohé rodině. Na Král. Vinohradech, nároží Slezské a Budečské ul., III. patro.) — Včera přišla do Prahy zpráva, že krajan náš p. MUD . Václav Krch na Javě skonal. Měl být jmenován říšským lékařem v Tandjong Prisk, byi však

Kain Král Krch Lon Praha Tandjong Prisk Java