Periodikum ALTO Viewer

1

Ročnik XXXXIII.

2

V Praze, v sobotu dne 10. ledna 1903.

Praha

3

Číslo 10.

4 article

Na ranní a odpol. Iisty přodplácí ve v Praze v administraci na neěile na čtvrt leta s dvojí Bonáškou n k ve ssác 2 K no na měsíe Pošton: nes . kei na štvrt i l s dvojí zlsilkou nk. . . ei na čtvzí leta

Praha

5 article Podaří se zastaviti příval balkánský?

Podaří se zastaviti příval balkánský? Záležitosti balkánské zatlačují do pozadí již i vyrovnání rakousko-uherské i česko-německé smiřovačky. Ne snad jen proto, že obě posledn otázky jsou stálým předmětem vášně prosté vy- trvalosti předsedy ministerstva dra. Körbra, ale hlavně asi z toho důvodu, že úprava a insceno vání jednotlivých, již i nejdelší tragedii překoná- vajících dějství trpí neobyčejnou jednotvárnosti a monotonií. Výjev následuje sice za výjevem dosti rychle a přesně, ale v divácích zůstavují dojem pochodu čety divadelního vojska — kolem kulis; a při tom všem nikdo nedovede pověděti. kdy a jak skončí — poslední dějství. Za to záležitosti balkánské slibují nejen brzký, ale i velmi dramatický postup; kruh herc i diváků očividně se štři, a vládní časopisy nejen v Bělehradě a v Sofii, ale i ve Vídni, v Pešti v Petrohradě nestačí tlumiti zvědavost obecen stva a otiskovati opravy „smyšlených pověstí““ kteréž tentokráte se lihnou hlavně — v Berlíně Na ukázku stačí třeba toto vídeňské dementi „K rozličným, dodatečně na cestu ruského za hraničného ministra navázaným pověstem při- byly včera i takové, jež mají ráz poplašných, na bursu vypočtěných výmyslů, roznášejí se tam totiž pověsti o zamýšlené mobilisae z jara na hranicích území okupačního. Pochybná zásluha, že s těmito falešným i pověstmi vy stoupil, náleží Berlínu, neboť tamní „Localanz. je přinesl prvni jakožto domnělé zprávy z Záhřeba a z Bělehradu.“ — Berlínské bursovní falešné pověsti uváděly též pověsti oněch sborů, jichž se týká domněle mobilisace.

Bělehrad Sofie Vídeň Pešť Petrohrad Berlín Záhřeb

6 article

Dnes tatáž zpráva, poněkud jen pozměněná přichází z Cařihradu přes Vídeň a zní ve víden- ském „Zeitu“ následovně: „V paláci sultánově předstírají, že jest jim známo, že Rusko pone chalo Rakousko-Uhersku volnou ruku na západ- ních hranicích (tureckých), tak že při prvé pří- ležitosti vtrhnou rakouské voje do sandžaku novo pazarského a obsadí definitivně tento ob- vod zájmů až po Mitrovici, kterýž byl Rakousko- Ubersku přislíben již ve smlouvě berlínské. Tak předstirají v Cařihradě, že mají známost o tom. že již nyní se sesilují posádky v Bosně. Tyto a podobné pověsti jsou patrně n mífeny na to, podlomiti důvěru veřejnostiv opravdovost snah ruských a rakousko-uherských „že porady hraběte Lamzdorfa a hraběte Golu- chowského nesly se za klidným uspořádáním otázky makedonské“ a zamezením dalších nepo kojů a bouří na Balkáně, což se má dosíci prove- dentm oprav, k nímž se zavázalo Türecko již smlouvou berlinskou. Důvěra ta podrýv á se dvojím směrem; předně podpalováním zvláštních zájmů dvor bělehradského a sofijského, aby se tak stížilo postavení obou oproti komitétům, jež podporuj hnutí v Makedonii, dále pak šiřením zpráv zbrojení Turecka, Srbska, Černé Hory, Bulhar ska, Italie a nejnověji i Rakousko-Uherska. K tomu pak připojil se anglický kabinet, jenž se ohradil v Cařihradě proti povolení, jež dala vláda turecká ku proplutí ruských nevy zbrojených torpedových lodic úžinami cařihrad- skými.

Mitrovic Lamzdorf Gola Bulhar Cařihrad Vídeň Rusko Rakousko Uhersko Boseň Balkán Makedonie Turecko Srbsko Černá Hora RakouskoUhersko Italia

7 article

Již nyní možno říci, že Anglie nepochodila se svým protestem, protože některé mocnosti jako na př. Německo, odepřely své podpory tétc akci anglické, ale proto přece jen se pociťuje že Anglie zúmyslně otázku usmíření Balkánu svým zakročením zaplétá a stěžuje. Ovšem ne- smí se považovati odmítavé chování Německ k Anglii jako zvláštní projev na prospěch rusko- rakouské akce usmiřovací, protože posice angli- cká jest nyní v Turecku velmi slabá a Německo svou východní politikou zavdalo vlastně. Rusku podnět k nynější smiřovací akci na Balkáně. Obavy, že Turecku se nepodaři provésti r- fermy v Makedonii, čili jinými slovy, že akce rusko-rakouská, k tomu směřující, nesetká se s úspěchem, neopírají se jen o pověsti poplašné. o podnícení otázky průplavů cařihradských Anglií, ale zakládají se hlavně na nedůvěře, že by Turecko ještě bylo s to, obnoviti svou auto ritu v krajích znepokojených. V tom ohledu jest známa nejen nepodajnos živlů mohamedánských a albánských v evrop ském Turecku, kteréž nikdy nepřistoupí na my šlénku, aby obyvatelstvo křesťanské dosáhlos nimi rovných práv, ale počítá se i s tradicemi a fatalismem vlád sultánských, kteréž činí jaké- koliv reformy v Turecku nemožnými. Stejně těžké jest postavení vlád bulharské a srbské, jež požadavkem, aby zamezily všelikou akci živlů nepokojných a revolučních komitétů, ociťují se ve velikých nesnázích vůči veřejnému mínění svých národů, a rozpaky tyto vzrůstají každým dnem, protože docházejí z Makedonie, Starého Srbska a z Albánie stále zprávy o no- vých ukrutnostech tureckých.

Anglie Německo Balkán Turecko Rusko Makedonie Srbsko Albánie

8 article

Proto rozpravy a úvahy časopisecké čím dále tím určitěji přecházejí od otázky reform ovropském Turecku k otázce, co se stane, když se akce smiřující setká s nezdarem? Pro tento případ vyrojila se již celá řad kombinací, v nichž nejnápadněji se vrací my- šlénka, že události by mohly vésti ke srážce Tu- recka s balkánskými státy křesťanskými. Před- pekládá se, že Turecko podlehne tlaku vlastní vo- jenské strany a že pokusí se ještě jednou o štěsti svých zbraní. Nejbližší nebezpečí by tu hrozilo Bulharsku. Kdyby však toto se přesně zachovalo dle rady ruské a rakouské, a formálně neporu šilo daný slib, že postará se, aby bulharské komi- téty nepokračovaly ve své činnosti, nebudou obě velmoci s to, obětovati Bulharsko přemoci tu- recké. Tu má se za to, že by po bok Bulharskase postavily ostatní státy balkánské, Srbsko, Černá Hora a Recko a že by vojska jejich, počtem 615.000 mužů, stačila, zlomiti moc tureckou v Evropě.

Turecko Bulharsko Srbsko Černá Hora Evropa

9 article

Zajímavo jest, že zvláště veřejné míněn v Uhrách zdá se býti tomuto způsobu vyřízen otázky balkánské příznivým. Nejen že tam vše- obecně se šíří heslo „Balkán národům balkán ským“, ale některé časopisy se přímo přimlou- vají, aby se urychlilo zavedení konečného po- řádku tímto směrem. Na ukázku klademe sem výňatek z úvah „Magyar Országu“. Ve článku „Naše východní politika“ píše: Máme zapotřeh míru, máme-li dosíci ve svém státním hospodář ství rovnováhy. Nemůžeme dáti svůj vnitřní roz voj do sázky. Otázka míru či války není v tomto okamžiku otázkou akademickou; a nespočívá jen v nahromadění protiv mezi velmocemi. Věc leži mnohem blíže, vždyť jest již jasno, že v sou- sedství našem, na Balkáně, nastávají veliké proměny, jež se sotva vyřídí bez boje. Jekse máme zachovati? Jde o to, abychom opatřili své zájmy, aniž bychom válkou na se uvalili veliké oběti finanční a krve. Proud událostí nese se za pádem moci turecké v Evropě. Proč bychom překáželi osvobození tureckých křesťanů a se- silovali jejich nechuť proti nám? Chceme snad. aby politicky i hospodářsky ještě více se nám uzavřeli?

Magyar Ország Uhry Balkán Evropa

10 article

Než po léta se u nás šíří tradice, že mám spolukořistiti a jiti až k Soluni. I této legendě musí se učiniti konee. Ani naše veřejné, ani finanční, ani národní zájmy nedovolují takový podnik. Musíme se tedy vyhnouti všem těmt nebezpečím a snažiti se, opatřili své zájmy jinak. Prvním naším zájmem je, aby poměry balkánské co nejdříve se uspořádaly, protože jen tak mů- žeme nabýti důvěry mezi tamními národy. Doku se to nestane, zraky všech tamních národů po- hlížeti budou k Rusku. Musíme urychlení jejieh osvobození podporovati, má-li přestati Balkán býti ohniskem ustavičného znepokojení. Druhým naším zájmem jest, aby na Balkáně se neusadila žádná velmoc, protože by tam nabyla převahy hospodářské. Kdyby se Italie usadila na pobřež albánském, byl by ohrožen náš východ z Adria- tického moře; ať si Italie jde do Tripolisu, tam má dosti prostory. Dokažme tedy balkánským národům, že ne stojíme v cestě jejich osvobození a že nechceme na Balkáně získati nijakého území, ale že ani jiná velmoc nesmí tam území nabýti. My máme na Balkáně pouze zájmy hospodářské; a touto politikou vyhneme se zmatkům válečným. Pře- jeme si míru, protože ho máme zapotřebí . . Tyto názory maďarského listu dokazují, že v Uhrách nastalo značné vystřízlivění, co do věcí balkánských, ale vyznívá z nich též obava že — politika rakousko-uherská se hodlá brát jiným směrem. Dle všeho otázka balkánská již nebude sňata z jednacího pořadu

Italia Soluň Rusko Balkán Adrie Tripolis Uhry Italia

11 article Rakouské rhapsodie.

Rakouské rhapsodie. Dokud v plném lesku zářilo »boží milo stenstvo« a vůle panovníkova byla nejvyšším zá- konem, dokud svět neznal otázku hospodářskou. dokud nebylo železnic, parních lodi, telegrafů. telefonů, strojů atd. a kdy všechna ekonomická prozíravost soustředěna byla ve snaze, opatřit ve špejchařích zavčas s důstatek obili a potravin pro případ neúrody a hladu, dokud čtvrtý stav v neskonalé bídě a devotnosti zmíral před ka- ždým, kdo měl lepší kabát, a sociální hnui s úpěchem dalo se zažehnávati pěknou poví dačkou Meninia Agrippy — dotud ovšem po- máhalo Rakousku příslovné jeho »štěstí«. Však nadešel okamžik, kdy nevyspělí jeho národové stali se svéprávnými a kdy jeden po druhém hlásili se o svá práva a reklamovali to, co jim za dnů slabosti průběhem dvou věků bylo odňato. A tím okamžikem stalo se Rakousko, kde druhdy všechno buď se vleklo nebo spalo, bo- jištěm. Od té doby zmizel z této říše klid pokoj, a nevrátí se dříve, dokud samo nevzpo mene si na svůj původ a na svůj dějinný úko a dle toho se nezařídí.

Agrippa Rakousko

12 article

Vídeň byla tehdy německou, dynastie i dvůn byly německé, vysoká byrokracie byla německá, s několika svými zeměmi náleželo Rakousko k ně- meckému bundu, jaký div, že všechno, co zd bylo a co mělo vliv a pokládalo za svou povin- nost mluviti německy, o to se zasazovalo, aby říše dosavadní německý ráz nejen zachovala, nýbrž aby postupem doby ještě němečtější se stala. K tomu pracovala Marie Terezie a ještě více Josef II. a tímže ideálem veden byl též velký státník Františka I. — Metternich. Však již v episodě r. 1848, jakkoli byla krátká a co v n se dálo, bylo nepřipraveno, ba improvisováno, vzbuzena otázka národnostní, aby ovšem v léteci absolutismu Bachova rychle usnula. Tím ale dnem, kdy v roce 1860 objevil se na nárožíeh cisařský manifest, byla tu otázka ta již zase i rostla a zmáhala se čim dále tím více a tou měrou, že zatlačivši všechny otázky do pozadí dnes v nejintensivnějším slova toho smyslu tut řiší ovládá.

Marie Terezia Josef Metternich Bachův Vídeň Rakousko

13 article

Otázku národnostní vyvolala u nás poli tická svoboda. Speciálně rakouský — tak zv šibeniční humor — sice si z té naší svobod- jen posměch tropí, však to již naším zvykem, přehnati do směšnosti chválu a zdrtiti a zničit všechno bez milosti, co se nám docela a ve všem nelibi. Ani nám nenaprdá vynňšeti snad cenu politické svobody u nás, ale ti, ktel í bezo roz myslu — a možno že jen v okamžité nevrlosti aniž by tomu sami věřili — na oko zuří,ž ten náš konstitucionalism je švindl, že by lép bylo kdyby ho vzal čert, dáváme na uváženou ná sledky takového, třeba nedlouhého intermezza zejmena nechť přemýslejí dobři ti pání o tom, jak by se pod ocelovým štitem dařilo chuděre otázce národnostní. Aby se nezadusila opět tak důkladně, jako ona v létech padesátých. A proč nemožným se jeví dosud zdravý vývoj Rakouska? Poněvadž do periody ústavnl přenesena byla tradice z doby tereziánské privilegovanosti němčiny. Tato tra- dice je příčinou vší bídy v tomto statě, přičinou všech těch zjevů, o jejichž zažehinání tolik chytrých a bystrých mozků již se zasadilo dosud zasazuje.

Rakousko

14 article

Kdyby se bylo aspoň hned při počátku bylo řeklo upřímné a zjevně, že němčina mus miti v tomto státě přednost: boj byl by s tím zjednodušil, zatím však hlásána ve všech aktech státních národní rovnoprávnost, v prar ale provozován pravý opak. Zcela po rakousku Na venek všechno sama krása, uvnítř nepravda. neupřímnost — červotočina. Analysou tohoto šeredného zjevu, jenž bude zkázou těto říše, dospěli bychom k velice smut ným výsledkům pro posouzení vlastní podstaty této říše. Svůdné heslo, jež jde celým světem, jež se v nejednom případě osvědčilo, jež slabé část pojí v silný moený celek, kterého ale v Rakou- sku nesprávně bylo užito, zavinilo těžkou cho- robu, která touto říší lomeuje. Princip slly soustřediti, týž princip, který Francii učini mocnou, kterýž v Německu se osvědčil, který

Francie Německo

15 article

ve Švýcarsku čím dále tím větší dochází plat nosti. Proč by spásonosně nemohl působiti též v Rakousku? Z té příčiny, že tento stát centralisaci vů bec nesnese, pro historickou, kulturní, hospo dářskou, náboženskou a především národní růz nost jednotlivych součásti. Ve Francii dala se centralisace prověsti poněvadž centralisován tam jediný národ. Rov něž v Německu, kde ale zůstalo tolik historické a hospodářské samostatnosti v dílech, že by chom šťastni byli, kdyby různosti té bylo r spektováno též u nás. Švýcarsko se centrali suje ve znamení pokroku proti pověstnému »cantönligeistu« tím, že sesiluje jednotu státn- společnými takovými institucemi, proti nimž my v této říši také pranic nenamítáme. Však Da macie nedá se ovládati jako Čechy, Halič ne jako Tyrolsko a Horní Rakousy ne jako Buko- vina. Jak nesnadné ono slučování a předstírané upevňování tak zvané »slátní jednoty«, patrno z toho, že přes práci, která se v tomto směru koná již 250 let, vědomi společné příslušnost státní za tu dobu neučinilo téměř žádných po- kroků. Plejte se Čecha, Poláka, Slovince, Němc co jest? Nikdo z nich vám neodpoví, Rakušan U nás »státní národnost« je věcí neznámou. Na místě, aby nejen co společného náro dům rakouským bylo pěstěno, nýbrž také to, co je dělí, co jejich přivlastkem a co tvoří charakteri stickou a při tom dobrou jejich kvalitu, byly vlastnosti, jimiž se různily, duseny a umrtvovány Zejména ale měly vídeňské vlády namířeno n jazyk národů.

Čecho Polák Rakušan Rakousko Francie Německo Švýcarsko Čechy Halič Tyrolsko Horní Rakousy Buka

16 article

Poněvadž Vídeň uměla a umí dosud jen ně mecky — nehledě ovšem ke statisícům Čechů kteří tam mají své bydliště — neměl vůbec ni kdo mluviti jinak, než německy. Taký byl jose finský ideál, kdežto terezianský snažil se nivello vati státoprávní individuality, z nichž říše zestá vala a podvraceti jejich samostafnost. Zeela při rozeně: neboť getmanisace je dcerou centralisace Němci mimo Vídeň, najmě čeští, z počátku nespatřovali spásu v tomto směru a chovali se oproti němu dosti lhostejně, však záhy seznul v národním egoismu, jak jim je na prospěchi cen- tralismus. Při historické autonomií měli by vět- šinu jen v několika menších zemích: v Dolním Rakousku, jež významně je jen Vídní, v Horním Rakousku, v Štyrsku, v Korutanech, v Tyrolsku v Solnohradech a ve Vorarlberku. Všude jinde a zejmena ve velkých královstvích bylib v menšině, V centralisované říši jsou sice tak v menšině, tvořice sotva třetinu všeho obyvatel stva, však jsou ve státě národem nejčetnějším a nedá se popříti, že téz nejzámožnějším. Je pravda, že i v jednotlivých zemích, kde jsou notorickou menšinou, podařilo se jim uchvátiti sněmy, však nespravedlivos v zastoupení v parlamentech zemských není ni- kde tak křiklavá, jako v parlamentě centrálním. kde 8 mill. Němců má více než 200 poslanců kdežto 15 mill. Slovanů má jich sotva 160 V centralistickém Rakousku jsou Němci moci v autonomistickém byli by činiteli velice probl matickými. O to tu jde. A Vídeň hoví tomu, poněvadž sama v něn vidí své pohodli — a do jisté míry i svo spásu.

Čecho Němec Vídeň Rakousko Štyrsko Korutany Tyrolsko Solnohrad

17 article

Rakousko nikdy nebylo státem, jehož správa byla by se opírala o lásku, příchylnost a vděl svých národů. Rakousko mělo odevždy tři do- mněle pevně pilire: vojsko, byrakracii a kněz stvo. Toto poslední z úkolu svého v tomt směru odbočilo, aspoň pokud se týče přísluš níků nižší kalegorie, rovněž úřadnictvo v krá- lovstvích a zemích je dnes docela jiné, než bylo ještě před 50 lety, avšak byrokracie roz- hodující a nepracující a vojsko je úplně německé a to kohečně při nynější výzbroji stačí. Proto tak těžce práv se nám dobývá. prolo posice naše tak neutěšená. V Rakousk není účelem centralisace výhody a prospěchy při nésti národům, nýbrž účelem její jest, neněmecke národy sevřiti, je spoutati, je týrati a bránit jim ve zdravém, přirozeném vývoji. V Rakousku nebyl prospěch lidu vůbec ni kdy ničím, k tomu se obracela pozornost Vídně vždy až naposled. Germanisaci milují na hoře proto, že je po hodlná, že se jak se u nás říká »vžila« a tak V drobném prodeji ranní čísle o sobě . . . za Bh odpolbdní nzh Ve slialkách na venkové odpoladní ranní číslo. . . . . . Inserát plati se hotově rapře Předplatení a inserty přijímá sdminl- strace v Marisnské ulici č. z. Tam nachšzejí so tšs redalee tiskárna s ekpedite „Národních Listá“ Rukopisy so noveaeei

Rakousko Vídeň Marisnský ulice národní Listat

18 article

snad k vůli tomu, že v jistých kruzích dosud působí tajná sladká tužba, která se nese k více než pochybné slávě římsko-německého imperia. Němci se drží centralismu, poněvadž jim zaručuje panství a Slované marně proti němu zápasí, poněvadž jeden druhého pomlouvá a podezřivá a poněvadž dosud marné byly vše- chny pokusy, postaviti v Rakousku naproti cen tralisaci německé — centralisaci s lo- vanskou.

Němec Slovan Rakousko

19 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 9. ledna. (Vládní návrh ja- zykový.) Vídeňský „Zeit“ pochyboval o správ- nosti výňatku z vládního návrhu na úpravu jazy- kových poměrů v Čechách a na Moravě, který nám byl tyto dni zaslán z Vídně. Benjamin ví- deňského tisku tvrdil, že jsme z vládního návrhu vybrali jen odstavce, které obsahují zřejmé vý- hody pro Němce a že jsme úmyslně vynechali ty odstavce, které poskytují výhody jazyku če- skému. „Zeit“ opatřil si tedy originál vládního návrhu a otiskl z něho v dnešním čísle výtah, v němž potvrzuje od a až do ž vše, co my jsme pověděli o vládním návrhu, otiskuje také jen od- stavce s výhodami pro Němce, ale ani jedi- ného odstavce, jenž by obsahoval ústupky jazyku českému, leda bychom za takový ústupek pokládali návrh, že jazykově smíšenými mají býti úřady jen v Praze a nikoli také v předměstských obcích, které se s Prahou jetě nesloučily. Liberec, rozumí se, má zůstati čístě německým, za to okresní soud v Plzni má býti prohlášen za smíšený. Vše zůstalo tedy v novém vládním návrhu. jak bylo v Körbrových „zásadách“ ze dne 14. října loňského roku, nevyjímaje ani nesmyslný návrh, že české okresní soudy na moravských hranicích, žádají-li sousední moravský český soud o nějakou informaci, musí psáti německy a na opak moravští soudci smějí si s českými dopisa- vati jen německy, a že pražský vrchní zemský soud má býti rozdělen ve tři senáty, český, ně- mecký a oboujazyčný.

Benjamin Němec Praha Čechy Morava Vídeň Liberec okresní soud v Plzeň

20 article

Této poslední zvláštnosti všiml si i kra kovský „Czas“ a píše o ní: „Sama sebou na- skýtá se obava, že v tak spletitém zařízení vrch- ního soudu může trpěti vyměřování spravedl- nosti. Advokát měl by pak dle své vůle na vý- běr nejen appellační sekci, nýbrž i senát. Po- stačil by jeden akt nebo třebas jen jedno ozná- mení, sepsané v druhém zemském jazyku, aby se věc jako dvoujazyčná dostala před senát smi- šený. Ten jediný příklad svědčí, že každé řešení jazykové otázky, které neuznává dvoujazyčnosti celé země, musí vytvořiti nezdravé poměry, jimiž bude trpěti nejen administrace, nýbrž i vyměřo- vání spravedlnosti. Němci vzpírají se dvou- jazyčnosti z obavy před počeštěním (tu jest „Czas“ na omylu; zřízení „uzavřeného něme- ckého území“, z něhož by čeština byla úplně vyloučena, žádají Němci za zcela jiných dů- vodů, než z obavy před počeštěním. Pozn. red.); kdyby tomu bylo tak — píše dále „Czas“ — musili by se analogicky dvoujazyčnosti báti i Če- chové. Nebojí-li se, jest to známkou, že Němci v tomto historickém processe pokládají se in- stinktivně za stranu slabší. Běží jen o to, je-li stát povinen tvořiti pro ně umělý ochranný val.“ Z Pešti, 9. ledna. (SzelI v uher ske sněmovně o vyrovnání.) Dnes zahájeno opět jednání uherské sněmovny, jež byla od- ročena na dobu vánočních svátků. Před přecho- dem k jednacímu pořadu vyžádal si slovo Fr

Sam Němec Pešť uherský sněmovna

21 article

Košut a vyzval předsedu ministerstva Kolom Szella, aby podal sněmovně zprávu o úmluvách s Rakouskem. Vláda, pokud se týče vyrovnání. překročila prý meze přípustné reservy a provádí tajemnůstkářství, jež nemá sobě rovného. Po- kládá za nesprávně, že předseda ministerstva vyjednával s rakouským kabinetem, když vyrov- nání, uzavřené mezi Banffem a Badenem, nebylo rakouskou vládou uvedeno v život, kdežto uher- ská vláda na základě týchž úmluv postarala se o zákon. Jest tedy oprávněna obava, že nějaký Körber č. II. neuzná úmluvy, uzavřené Körbrem č. I., jako nynější předseda ministerstva dr. Körber nedbal podpisu Badenova a snaží se vy- rovnání, provedené minulou vládou, změniti ve prospěch Rakouska. Posl. Košut táže se dále, jaké záruky má Kolom. Szell, že nynější úmluvy nestihne tyž osud, jaký stihl vyrovnání, uzavřené

Košut doktor Körber Badenův Posl Rakousko Banff Baden

22 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Slovanská sanatoř. Čím dále vice šíří se vědomí, jakým straš ným nepřitelem lidstva jsou souchotiny. Lékař ská věda, bojující se zhoubnou tou nemocí, na píná všecky svě síly, pátrá po prostředeích, aby aspoň šíření nemoci pokud možno omezeno bylo. leč přes to tisíce tisíců životů padá v oběť je jímu řádění a nejčastěji ve věku plném naději A zákeřná jeji práce trvá bez ustání, vyhledává své oběti i v paláci velmože i v chatě chuďasa Spočteme-li oběti, jaké souchotiny si vyžadují. přesvědčíme se, že i mor i cholera i jiné ne moci, jichž pouhá jména již budí hrůzu — ne jsou tak kruty, jsouce aspoň dobově obmezeny ve své vraždivosti. Naše doba s nemalým úspěchem na všech stranách snaží se čeliti vražednému dílu aspon potud, že všemi prostředky vztyčuje ochrann hráze, aby aspoň šíření souchotin a prsních n- mioci vůbee bylo omezeno. Farmacie, jež vji- ných oborech léčby krásných docilila úspěchů zde objevila se dosud nedostatečnou. Umělých léků proti souchotinám není: za to přiroda sama tají v sobě síly, jimiž lze proti souchotinám na- mnoze vítězně postupovati. Nosiči těch blaho- dárných sil osvědčily se býti čistý vzduch a slu- neční paprslek. Za tím účelem vyhledávají lékaři místa jichž přirozené poměry nejlépe hodí se pro chu- uavé, kde vzduch jest čistý a slunce dobř

23 article

hřeje — a tam zakládají kolonie a sanatoria I u nás v tom směru práce začíná. Leč dosud jest ještě v stadiu připravném a mnozí nemocn naši musí hledati útulku v cizíně, jmenovite v Tyrolích a ve Švýcarsku, kde místa vysoko položená zvláště dobře působí k omezení ne- moci. A jak trapné je to, je-li nucen člověk chorý opouštěti svůj kraj, odebrati se do ciziny a mezi lid, který mu nejen nerozumí, ale jeho způsobu cítění vůbec jest vzdálen a často ješte pohrdáním jej uráží, svými názory roztrpčuje. Proto s mohutněním našeho života a uvě- doměním dostavuje se přirozeně i potřeba zři zování vlastních, domácích míst léčebných chceme a musíme chuiti, aby lidě naši hledal a nacházeli útulek mezi svými a mohli obejit se bez návštěvy cizích, kde mravně tísněni skličováni, ani fysicky nemohou žádouci měrou okřívati. Zkušenost z lázeňských míst německýeh dokázala, že Němec v daném případě dovede býti nelidským a bezohledným i vůči nemoc němu, který se utekl do jeho místa hledati zá chrany, který by potřeboval klidu, pokoje a se- trnosti Ne bez významu jest i stránka hospodářská Německá místa lázeňská vynikají drahotou. Jaký to má smysl národně-hospodářský, posílati na šince, aby své těžce dobyté životní prostředky zanášeli mezi odpůrce, kteří jich při nejbližším obratu zase na úkor a útisk našeho živlu užijíí Dosud jsme málem ne výhradně tímto způsobem postupovali, ovšem namnoze donuceni poměry

Němec Tyroly Švýcarsko

24 article

protože lázeňských míst domácích nebo slovan ských ani takřka nebylo. Znenáhla, bohudíky i v těch věcech začiná přiznivější obrat. A není-l dosud sanatoria pro nemoci prsní v Čechách přece již není potřebí posílati naše choré trpicí do různých těch Davosů a Griesů. Míinule. na počátku zimní saisony, otevřena byla první na slovanské půdě velká, vzorná, všemi vymo- ženostmi techniky a prostředky hygienickým opatřená sanatoř v Zakopaném v Tatrách.

Čechy Davos Zakopané Tatry

25 article

S jižního sklonu návrší, tisíc metrů nad hla- dinou mořskou, hledí nádherný palác na př krásný řetěz Tater a koupe se v slunci upro- střed lesů. Neznaje, pro koho určena ta rozkošná budova — ani na okamžik bys nepomyslil, že má to býti sídlišté nešťastných, stižených cho- robou! Velké, dvoupatrové průčelí, opatřené dole dlouhou, podél celé budovy prostirající se verandou, pavláčkami a nahoře štítky ve slohu horalských chat, ač velké, nepůsobí nikterak tisnivým dojmem, nemá vzhledu kasárnickéhe ani nemocničního, vyhřívá se ve výsluní a v rozpjetí lehce půlkruhovitém, snažíc se za- chytiti co nejvice paprsků léčivých a rozveselu- jících. Dole na verandě hoví si nemocní . . . N horách sníh, doliny se bělají, větve smrků za- tiženy jsou bílým povlakem, prostranství před budovou poprášeno jest sněhem, dole v potoku leskne se led a sníh — a tu v otevřené ve randě vyhřívají se choři, ležíce na pohodlných ložích, čtouce nebo vespolek hovoříce. S pravou rozkoší dávají paprskům hleděti ve svou tvář v niž čísti můžeš vděčnost za milé chvíle v ž

N hora

26 article

votě strastí plném. A pokoje všechny zality jsou světlem. Kdo pro těžší stav nemoci nemůže vyjiti, v pokoji pěkném a čistém může těšiti se z léčivé síly slunečních poslů světla a tepla vdechovati čerstvý, čistý vzduch horský, nezka- žený prachem a výpary. Zařízení uvnitř sanatoria jest vzorné, jak každý z lékařů, kteří dosudtu byli, uznal. Nemálo se jich tu sešlo oné krásné neděle, kdy zahajován slovanský ten ústav Přišli ze všech končin Polsky: byli tu předn autority lékařské theorie i praxe, prohliželi vš od základu a vítali s povděkem blahonosn dílo, připravené lidumilnému účelu. Radostné vědomí dokonané krásné myšlenky obráželo na všech tvářích velkého shromáždění Dobrá myšlenka, jež nalezla svého hlasatele v dru. Kazmierzu Dluckém, nalezla i lidi, ktel poskytli prostředky a možnost uskutečnění Skupině lidi, zaujatých a spolupracujících ke šlechetnému účelu, stáli v čele hr. Adam Kra siúski, vnuk velkého básníka, hr. Konslanta Potocki, mistr tonů Paderewski a mistr slov Henryk Sienkiewicz a j. a j. Velkou praci, vy trvalosti dokonáno dilo, jemuž z celého srdeo přáti sluší plného zdaru. Nadějeme se, že po tomto šťastném pokusu jímž zařízeno prvé dokonalé sanatorium svého druhu na půdě slovanské, jistě povstávati budou nová i nová v různých zemích a krajích, aby znenáhla všem vrstvám společenstva poskytována byla možnost léčby. Těšíme se, že i u nás v Čechách brzo dojde po vzoru polském na zřízení podobných útulků. Ovšem bude asi sotva

Dlucký Adam Konslant Potocki Paderewský Sienkiewicz Polsko Čechy

27 article

lze najíti u nás okolí krajinně tak šťastně po- loženého, tak nádherně vábného, jaké mají bratř Poláci ve svém Zakopaném, jehož čarokrásná poloha ve věnci tatranského velehorstva hledá daleko široko sobě rovnou. Buď však co buď, naši choří a oddechu potřební nemají příště už potřeby, hledati útulku v cizém kraji, na půdě a v okolí nám nepřá- telském. Najdou v Zakopaném srdečného, bratr- ského přijetí a pečlivé ochrany. Budou tu míti příležitost dýchati slovanský vzduch a okřivati ve společnosti slovanské, dostane se jim tu vedle milého tepla slunečného i tepla rodinné pospoli- tosti, jakého v cizině marně se dohledáváš které jest neméně vážným činitelem v boji se zhoubnou nemocí. Našim lékařům vřele dopo- ručujeme bližší shlédnuti sanatoria dra. Dluckého v Zakopaném, aby je s plným přesvědčením mohli doporučovati svým chráněncům a upo- zorňovati na jeho znamenité přednosti. Počet našich turistů do Tater každým rokem roste. Nechť nikdo z nich v době pobytu v překrásném tom tatřanském zákoutí neopomene navštiviti nový ten útulek a jmenovitě lékaři turisté necht podškrtnou si je červeně ve svém cestovním zápisníku. Litovati svého záskoku jistě nebudou. Správa ústavu všemožně se přičiní, aby našim krajanům chorým uchystala útulek hmotně ne- méné výhodný, než kterýkoli v cizině. Jediný způsob emancipace od ciziny jest v lakovém praktickém sbližování ve všech oborech života s národem bratrským. J. H.

Polák Zakopané Tatry