3
masthead
2. března 1900.
5
article
Post. Pergelt omlouvá účastenství své strany
v nynější debatě, jíž se ondy opřela a musí výslovně
prohilásiti, že vláda, jež siíbila dbáti práva a zákona
musí zachovávati též ústavu. Uznává, že vláda, jež
chce řešiti národnostní otázku a dosíci cíle, nesmí
býti strannickou, avšak také nesmí chtíti mír stůj co
stůj, nýbrž dbáti historického vývoje státu a jeho
ústavních základů. Vláda urychlí řešení, povede-li za-
vedené vyjednávání vědomě a rázně a nezůstaví li je
vášním stran.
Pod těmi podmínkami — praví řečník — jsme
ochotni spolu působiti při řešení velkých úloh, aby
se uvolnil hospodářský a kulturní život státu. Něme-
cký lid v Rakousku je mírumilovný, ale jeho zástupci
budou všemožně usilovat o čest a zabezpečení národ
ních jeho postavení. Především třeba ustanoviti záko-
nem němčinu za prostředkovací řeč. Němečtí poslanc
zachovají se k vládě dle jejích skutkův a dokud bude
se řídíti zásadami, jež právě vytkl. (Hlučná pochvala
v levo.)
Posl. Prade bere na vědomí prohlášení, že
vláda není strannická, ale jsou prý v ní muži
blízci jednotlivým národním stranám. Odvoláním ja-
zykových nařízení, po němž lidová strana německá
upustila od obstrukce, nevyhovělo se ještě všem
oprávněným požadavkům německého lidu. Jeho
strana stojí naproti vládě předpojatě; prozkoumá
všecky předlohy a přijme, co bude dobrého a ku
prospěchu Němců.
Chválí si vládu, že začala řešením národnostn
otázky Jeho strana je také pro národní mír.
Dorozumívací konference odstraní některé spory
Možná bude upraviti zákonem jazykovou otázku
u samosprávných úřadů.
Posl
Němec
Rakousko
6
article
Je povděčen vládnímu prohfášení, že na každy
způsob po ukončení konference předloží příslušný
materiál jejich k ústavnímu projednání. Troufá,že
se podaři získati všecky povolané činitele, aby vy
naložily své síly ku zdaru tehoto díla. Ale především
musíme vytknouti, že na každý způsob trváme p
zákonném ustanovení němčiny za státní řeč, »an
ne tak k vůli nám Němcům, joko k vůli státus.
Je povděčenhospodářskému a sociálnímu pro
gramu, ale vláda bude posuzovati dle jejich skutko
ve prospěch německého lidu. (Hlučná pochvala
potiesk v levo.)
Poslanec rytíř M. Vasilko je rád nestrannost
vlády, neboť bukovinští Rusové jsou v parlamento
spoře zastoupeni. Pochybuje, že bude možná odčiniti
co lid ten za tři vvěky vytrpěl.
Je povděčen vládnímu prostřednictví mezi Čechy
a Němci, alé rád by, aby všichni slovanšti národov
spravovali své záležitosti autonomně. Stěžuje si n
zanedbávání bukovinských Rusův a naddržování dru
bým národnoslem.
Prohlašuje jmenem své strany a národa, že bud
všemožně podporovati parlameniní práci.
Rokování přerušuje se a jest na řadě n pilny
návrh, podaný loni 7. prosince na zrušení
patenta ze dne 20 dubna 1854.
Posl. dr. Dvořák póčíná svou řeč česky: po
zději pokračuje německy. Nemám úmýstu — prai
— mluvití zde obstrukčně, nýbrž jedná se mi tolik
o vážné meritorní vyřízení mého návrhu. ° Řeční
pojednává pak o zneužívání poliiciejní mo-
ci, jehož se dopusitily piolitickél úlřad
zvláště joniv době demonstrací če-
ského občanstva. Zneužívání to vzbudilo opět
přesvědčení, že dávno zastarulé nařízení z r. 185
je absurdítou. Čeští poslanci pokládají za svou
povinnost ujetise nejien jednotlivýc
obětí posledních politickýcho demon-
strací, nýbrž také zasaditi se všemi prostřodky
M Vasilko
Rus
Němec
Rusův
Posl
doktor
Dvořák
já Němec
Čechy
7
article
by hanebné zněsilňování svobod stát-
ních občsnů bylo také odstraně n
vhodným legislativním opatřením. Jedním palliativ
ním prostředkem k tomu je však zrušení císařského
patentu z roku 1854, který se příčí nejen právnímu
citu, nýbrž také novějším zákonům. Patent, o který
se jedná, je ominosním dědietvím z doby bachov
ského obsolutismu a centralismu. O míru mezí ná-
rodnostmi může za nynějších okolností sotva býti
m'uveno. Avšak již zjednatí modus vivend
mezi Čechy a Němei bylo by pravým
požehnáním pro říší. K tomu je jenom je-
diná cesta: v Rakousku nesmí býti vládnuto an
proti Němcům ani proti Čechům. S obéma národy mus
býti, jak korunou, tak vládou, jednáno ů pln
rovnoprávně. Jenom soustava na této zásadě
spočívající může Rakousku přiněsti spásu. Za tím
účelem musí býti odstraněny tradice absolutistick
éry, které zavedly na místě práva zvůli.
Reforma trestního policejního zákona musí byt
provedena tak, aby vyhovovala státním základním
zakonům, aby poskytovala záruky, že policie trest-
ního práva bude užívati zákonitě.
Řečník pojednává pak o zneužívání policejní
moci, jež spočívá v tom, že se chce obyvatelstvu
předpisovati, jaké politické smýšlení má míti
že se obyvatelstvu chce vnuliti pol-
tické mínění vyhrůžkami, že se proje
vům lidového smýšlení překáží. Ti
způsobem vychovává se jen pokrytectví. V jednom
z nejdůležitějších oborů veřejného života není možno
cdvolati se ke správnímu soudu, poněvadž zákonná
úprava policejního trestního řádu dosud není pro
vedena.
Němec
Čecho
Čechy
Rakousko
8
article
Rečník mluví potom o nezbytnosti, aby kompe
tence v trestních věcech policejních byla upravena.
a zabývá se pak zvláště článkem 11. míněného ci-
sařského patentu, který je bohatým nalezištěm trest
ních činů. Tohoto paragrafu, dle něhož se může
trestati pokutami nebo vězením, může býti — jak
se dělo loni — nejvyšší měrou zneuží
váno, poněvadž mohou býti osoby úplně bezůhonne
za příčinou demonstrací Irestány vězením. Pojem
jednání, policejnímu řádu se příčících
nelze definovali, a každý policejn
úřadník může si jej dle své vůle vy
kládati, Poubé volAní »Abcůg Clary-
bylo v Čechách prohlášeno trestnýma
těžce trestáno. Dle tohoto císařského nařízen
mohla by vláda proti celé české opposici vésti pro-
cessy
Neboť český národ od lonska je tak rozhoččen.
že nemůže mítí náklonnosti k žádné rakouské vládě.
Je devatenáctého století nedůstojno, že Damokluv
meč tohoto nařízení visí nad hlavou každého stát-
ního občana. Ustanovení 8 11 je však s to, by jeden
a týž čin byl trestán dvojnásobně a dokonce i ně
kolikanásobně proti zásadě trestního práva.
Charakteristické je, že z příslušného předvolání
není ani zřejmo, proč je kdo citován na okresní
hejtmanství a dříve než se to doví, že případl oby.
čejně vyřízen. Výpovědi svědků nemohou býli žád
ným způsobem kontrolovány a proti křivému svě-
dectví nelze se ani bránili. Řečník pak dovozuje.
že se musí usilovali o to, by lrestní policejní právo
bylo přeneseno na soudy, čímž by autorita politi-
ckých úřadů získala. Je povinností partamentu, by
zmíněné císařské nařízení jako zdroj nejistoty a ne-
spokojenosti nejširších tříď obyvatelstva bylo od
straněno a povinnost ta stala se různými okolnostmi
tím nalehavější.
Abcůg Claro
Damoklův
Čechy
9
article
Řečník žádá, by návrh, dle něhož vláda má
býti vyzvána, by předložila osnovu zákona, upravu-
jícího trestní, jakož i nařizovací a zakazovaci právo
admininistrativních úřadů za současného zrušení cí-
sařského nařízení ze dne 20. dubna, byl uznáh pil-
ným a aby bylo in merito provedeno hned druhé
třeli čtení jeho. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Ministr-president dr. Kürber uznává, ža třeb
časové reformy trestního zákonodárství policejního,
ale dosavadní práce v tomto směru nejsou ještě
ukončeny. Předloha vyžadovala by řešení nesnad-
ných a ve svých účincích na veškerou politickou
správu důležitých otázek a proto rozumí se samo
sebou, že důkladně probrání této látky vyžaduje delší
doby. Zmíněné nařízení sluší považovali vzhledem
k tehdejšímu zřízení za zákon, jenž se může zrušit
zase jen zákonem a ne vládním nařizením, jež b
se vydalo, jakmile by nový trestní zákonník policejní
byl předložen. Vláda chopí se poodložených prací
v té věci a bude hledět, aby se co možná záhy
ukončily
Rokování přerušuje se.
Poslanci Wolfovi nelíbí se sestavení výborů
gejmena Schönererovci nejsou zastoupeni ani v jedi
ném. Navrhuje, aby všíchni podavatelé pilných ná
vrhů stran hornické stávky stali se členy sociálně
politického výboru s poradním i čítaným hlasem.
Předseda odpovídá, že o návrhu v této formě
nemůže dáti hlasovat. Jinak by bylo, kdyby poslanec
doktor
Kürber
Wolf
10
article
Wolf navrhl, aby sociálně politický výbor rozmnoži
se o osm členů.
Poslanec Wolí mění návrh svůj v naznačeném
smyslu, ale i tak propadl.
K návrhu posl. Baseva předlohy, jež podal
železniční ministr ve schůzi dne 22. m. m., přika-
zují se bez 1. čtení železničnímu výboru; rovněž —
k Lorberovu návrhu — předloha o stavbě normálno-
kolejné dráhy z Kernhofu do Marie- Zellu.
Konec schůze o 5. hod. 20 min. odpol.; příšt
bude zejtra o 3. hod. o dpol.
Wolf
Wolit
Basev
Lorberův
Zell
Kernhof
Marie
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 1. března. (Sněmovní pra-
viee.) Lvovské listy, pokud pojednávají o po-
litické situaci, přimlouvají se vesměs za udržen
svazku pravice, a to tím více, že německé
souručenství je v patrném rozkladu. »Dzien-
nik Polski« tvrdí, že německé souručenstv
vlastně už přestalo existovat. Volební reforma
pro Videň stala se klínem, jehž rozštěpil onu
uměle sestavenou solidarilu, v níž se pod
vlivem německého šovinismu slučoval na nějaký
čas oheň s vodou: liberalismus s antisemi-
tismem. Tím důležitější jest tedy, aby praviee
v nynější rozkodné době, udržela se ve své
sile. »Rozbití pravice — píše vídeňský zpra-
vodaj »Dziennika« — nebylo by ranou pro
polské kolo ani pro Čechy, nýbrž pro par-
lament. Nyní, když se levice ve skutečnost
rozletěla, nenapadne ani p. Rutovského, aby
s jejím osudem spojoval osudliskola polského.
Kdyby 1 pravice přestala existovat, rozdrohi
by se celý parlament na atomy, neschopná
k nějaké práci, tíml méněk provedení pro-
gramu, stanoveného proslovem dra. Körbera.
Videň
Körber
Praha
Polski
Čechy
12
article
Pisatel obrací se pak k české delegaci, naděje
se, že nedopustí, aby se pravice rozbila
došlona nezbytné v takovém případě roz-
pušlění parlamentuí
Z Pešti, 28. února. (Změna ve v ládě
uherské.) Císař přijal demissi, klerou podal
uherský ministr přicosobě panovníkově hr. Eman.
Szechenyi (a nikoli br: Zichy, jak mylně
sděleno telegraficky) Úřadní sdělení o tom oče-
kává se v nejbližších dnech. Hr. Szechenyi pře-
vzal ministerstvo a lateré dne 20. pros. 189
na samém sklonku vlády Banffovy a přeselv
téže hodnosti 26. února 1899 do ministerstva
Szellova. Hr. Szechenya příměla k demiss
trvalá choroba. Otnástupci jeho dosud není roz-
hodnuto a podle všeho bude jeho odbor po ně-
jaký čas zastávati buď sám předseda minisler
stva Kolom. Szell, nebo některý jiný ministr
Že by tento portefeuille byl nabídnut hr. Appo
nyovi, jak sdělovaly některé listy peštské, o ton
se silně pochybuje. Jet portefeuilie ministerste
a laterev uherském kabineté nejméně významný
a nemohl by tedy býti nabídnut státníku tal
vynikajícímu, jako je hr. Apponyi,
Eman
Zich
Banffův
Appa
Pešť
Hradec
13
title
Politické zprávy zahraničné
14
article
V Praze, 1. března.
Praha
15
article
Z Cetyně na adressu „Prager
Abendblattu“.
Na Cetyni, 23. února. (Pův. dopis » Nán
Listů«.) Aby vyvrátil mé tvrzení v dopise uve
řejněném v č. 20. »N. L«, o poštovské srážee
mezi Rakouskem a Černou Horou, »Prager Abend-
blatt« použil nepravd a zkroucení faktů, jež libo-
volně sestavil, aby se zdálo, že mluví pravdu.
Nieméně pravdou není, že by Černá Hora byla
vinná konfliktu s Rakousko-Uherskem. Dokážu to,
vbo»Pra Ab.« praví, že správa černohorsk
pošty měla oznámiti rakl-uh. vyslanci na Cetyni
že chce poslati přes Kotor peníze na splátku
svého dluhu rakouské poště, a že to neměla
oznámiti do Kotoru. Z toho pražský officio
vyvozuje, že černohorská pošta nepřichystala
100.000 zl. pro rakouskou poštu. Načež odpo
vídám: Správa černohorské pošty nikdy neohla
šovala rak.-uh. zástupci na Cetyni podobné
splátky, aniž to byla dle smlouvy povinna činiti,
Prager
N L
Aba
Cetyně
Rakousko
Černá Hora
RakouskoUhersko
Kotor
16
article
Černohorská pošta nemá co dělat s c. k. missií
nýbrž má vzájemně účtovati se správou rakopsk
poštý v Zadru. Poslední odst. čl. 11. poštovské
smlouvy zní: »Výsledné částky mezi poštov-
skými správami rakousko-uherskou na jedné
černohorskou na druhé straně posílány budou
skrze poštovské kasy v Zadru a na Cetyni«
Zde tedy není ani slova o rakousko-uherské
missií. Černohorská pošta vyzvala kotorskou,
aby poslala c. k. stráž na hranici ku přijmut
penéz proto, že černohorská pošta koná službu
i na rakouském území až do Kotoru a nos
všecku zodpovědnost za listy i peníze, zatíme
černohorská stráž nesmí na rakouské územ
vstoupiti; protože pak k ochraně peněz i na
rakouské půdě bylo ozbrojené stráže potřebi,
mohla to býti jen stráž rakouská a mohla pe
níze převzíti jen na hranici.
Že černohorská pošta skutečně připravil
pro Rakousko 100.000 zl., o tom každý pře-
svěděiti se může z hlavní pokladní její knihy
Dne 29. října st. počtu 1899 zapsáno je po
č. 299 v hlavní pokladní knize cétyňiské pošty
a v knize poštovské pošly pod č. 3939, že s
posílá do Zadru 100.000 zl. Ale peníze byly
zadrženy, protože před odesláním přišel z Vídno
známý telegram.
Zadr
Kotor
Rakousko
17
article
Avšak takový telegram mohl právem při-
jili jen od pošly zaderské, s níž pošta černo-
horská podle smlouvy má účtovati, a nikol
z Vídně. A když byl póslán z Vídně, to jiz
nebyl vzkaz či rozkaz poštovské správy, nýbr
vídenské politiky naproti Čern
Hoňe.
Čl. 3. protokolu o poštovské smlouvě mez
Rakousko Uherskem a Černou Horou zní
»Kdyby nastaly mimořádně okolnosti, na př
zpronevěření nebo překážky při výplatě vý
sledných obnosů, může ta správa, která má
právo pohledávky, zastaviti dopřavování po-
štovských poukázek a dobírek a do tak dlouho.
až přestanou nastalé překážky.« teltslecala
A jaké překážky nastaly, že s rakouské
strany byla zastavena služba poukázková a do-
bírková? Rak. -uher. officiosové, a mezi nim
Vídeň
Rakousko Uhersko
18
article
»Pr. Ab.«, praví, že to bylo učiněno proto, že
černohorská pošta dlouhou dobu nechtěla súčto-
vati s rakouskou. Ještě »Pr. Ab.« praví, že
tolikrát »ústně« (zdaž se takové záležitosti vy-
řizují ústně?) i písemně černohorská pošla
byla upomínána, aby vyrovnala svůj účet. Ale
to není pravda, nýbrž je pravda, co jsme tehdy
řekli. A řekli jsme v podstatě, že černohorská
pošta rozvinujíe svou ohromnou práci, stala se
služebnicí rakouského obchodu na Černé Hoře
což se libilo hlavárům vídeňským a oni ne-
chali ji pracovati a sloužiti rakouským zájmům
I nyní na tom trváme. Není-li tak, proč pak
rakouská pošta nedržela se 2. a 4. odst. 11
čl. smlouvy a nežádala, aby s ní černohorská
pošta účtovala každý mésíc? Proč nekonala,
co bylo jejím právem i povinností, a čekala až
po návratu knížete z Cařihradu?
2. odst. řečeného článku zní: »Částky.
které bude každé správě platiti, i díly z tax
které každé správě připadnou, budou předmětem
měsíčného účtování.« A 4. odst. zní: »Co má
ta neb ona správa k dobrému, má se jí vypla-
titi beze vší ujmy nejdéle do 30 dní p
zaslání, závěrečného účtu; útraty
ponese strana dlužná. Nebudou-li některé účty
zapraveny v této lhůtě, bude povinna zúroko-
vati tuto sumu 59 ročně ode dne, kdy lhůt
prošla.«
»letě n
Aba
Částek
Cařihrad
A 4
19
article
Tak mluví smlouva o súčtování, a černo
horská pošta neučinila ničeho mimo smlouvu.
oPravdu má »Pr. Ab.«, že rakouská p
štovská správa platí černohorské 8000 zh. ročně
ale není pravda, že bý to byla nějaké podpor
nebo almužna, nýbrž je to náhrada za to, že
černohořská pošta přenáší poštu odečernohorské
hranice po rakouském území do Kotoru ar na-
zpět, čímž koná něco, coshy s konati náléželo
poště rakouské. Nálrada rakouská je velmi ne-
patrná a Černá Hlora službu tuto dosude konal
s obětmi v naději, že se ji od Rakousko- Uhersk
dostane lepšího vděku. Kdyby černohorské pošt
byla za tu službu dávána náhrada zasloužená,
musila by od Rakousko-Uherska dostávati aspoř
25.000 zl. ročně. A kdyby c. k. pošta sama
chtěla tuto službu konati, stálo by ji celé zu-
řízení, kterého k tomu je zapotřebí (koně, ko-
nírny, vozy atd) statisice, jako stálo Černou
Horů.
bnvob s vonutju vv
Ze všeho je vidno, že bneh d vídeňský
telegram nebyl diktován poštovským účetním,
nýbrž politikou vídeňskýcli diplomatů na-
proti Černé Hoře. Ale ná sikedikly nepocí
Cerná Hora, nýbrž rakouský o blc hiod.
Crapoepo.
Aba
Hora
Kotor
Rakousko
RakouskoUhersko
Cerný Hora
20
article
Stávky horníků a nedostatek uhi
m V kral. českém.
nlt
Stávky horníků a nedostatek uhi
m V kral. českém.
nlt
las nánve Kladenské.
Z Kladna, 1. března. (C. B.) Při včerejší rann
šichlě dostavilo se 711 dělnka, stkvžuje dosu
77.5% dělnictva ranní šichly.
dol a
čanlpi
ba pánve pzehskesl
Z Plzně, 1. března. (C. B.) Zdejšímu okresním
soudu dodáni opět 4 dělnici, podezřelí z účastensty
při výlloukání oken pracujícím dělofkům v Tlučné.
Z Rokyean, 1. března. (C B) Vi doleehi lirm
Kupler Glaser pracuje veškerén dělnictvo. — Jinai
slavě věcír se nezměníl.
Kupler Glaser
Kladno
Plzeň
Tlučná
Rokyean
C B
21
article
je
Z nánve ceveročeské
Z Duchoova, 1. března. (C.B.) Dnes do práce
se dostavili g138 dělníci, mesi pimi 446 kopači
Včera vytěženo z 28 dolů 326 vagonů. Včera padly
u dolu sv. Barbory tři střelné rány. Jeden projekti
vnikl do bytu správce dolů, aníž by koho zranil
Vyšelřování již bylo zahájeno.
Z Duchcova, 1. březta. (C.-B9) Ze 107 většíe
šachet hnědosuhelné pánverústecko chomutovské bylo
včera jen v 71 šachtě pracováno. Vyvezeno byl
27. m. m. 617 vagonů uhlí.
Z Teplic, 1. březná. (C B.) Dneš nastoupilo
práci 640 dělníků, včetně 145 köpačů.
Z Ústí, 1. března. (C.-B.) Z 9 dolů, v nichžs
pracuje, vyvezeno včera 109 vagonů uhlí. Dnes do
práce přišli 974 dělnici, mezi těmi 290 kopačů. Dne
pracuje se v 8 ďolech.
Z Mostu, 1. března. (C.B.) Na nádraží »Ústí
Tepliče« naložen předevčívem a včera v 101 vagon
uhlí, na nádražích c. k. státních drahy naloženo la
vagonů uhlí. Ve 28 dolech pracuje dnes 1961 dělník
mezi nimi 371 kopač. Včera vytěženo bylo 329 va-
gonů ublí.
Z Karlových Varů, 1. března. (C.-B.) Zde
v Kadani se situnce nezměnila
Z Nýřan, 1. března. (G.-B.) Do práce se do
stavilo 1550 dělníků. Počeť stávkujících 4518
Z Falknova, 1. března. (C.-B.) Včera naložen
178 vagonů uhlí Daes a zejtra konají se 2 schůze
dělníků s programem:»Stávka hornícká a par-
damenl,«
Z pánvo moravsko -slezské.
Z Opavy, 1. břězna. (C.-B.) Stávka vlostravsko
karvínském uhelném revíru trvá v nezměněném roz-
sabu dále. Stávkuje 23.000 horníků, kteří chovajís
klidně.
Barbora
Duchcov
Teplice
Ústí
Most
Karlová Vary
Kadaň
Nýřany
Falknov
moravskýslezský
Opava
horník
23
article
pt
Předsednictvo v parlamentě. Ne
které listy, zejmena staročeské, s horlivosti leps
věci hodnou namáhají se, aby dokázaly, že pra-
vice na radě říšské dosud zije. Neodmítli by-
chom nikdy Irivolně od sebe výhodu, býti ve
sboru zákonodárném ve většině, vždyť málo kdo
zkusil důkladněji než my, jak trpce chutná
chléb opposice, však kde majorita neznamená
nic jiného než resignaci a kde k vůli tomu, že
jste v majoritě, končite bilanei svou každo-
ročně jenom politickým deficitem, tam věru
s lehkou myslí i nejůzkostlivější přetrhne pouta,
jež ho k takové většíně víží. O ano, tam, kde
majorita sejde se na základě určitého programu
a kde každá její součást vůlí má pracovati z
všech sil o uskutečnění programu toho, kde
heslem: všichni za jednoho a jeden za všechny.
má takováto politieká alliance cenu a význam,
však pravice na říšské radě? Jde-li o nějakou
věc, souvisící s národní rovnoprávnoslí a příčíe
se Němcům, hrozi nám vypřáhnouti strana kato
lieko-lidová, která i při hlasování o návrzích ná
rodně nejspravedlivějších, nelíbí-li se p. Funkov
a Grossovi prchá do couloiru a hůjíte-li ně
čeho, co v nejužší souvislosti se společným
programem, co ale nahoře se nelibí. vy
přáhnou Poláci, kteří za to, že v Poznani ně
mecký barbarism rdousí jejich soukmenovee
v Rakousku se jim věší na šosy, zapomíhajíee
úplně na »německou vděčnost«. Co na pří-
klad děje se nyní, kdý jde o volbu prvníh
Němec
Funkov
Gross
Polák
Poznaň
Rakousko
24
article
místopředsedy parlamentu? Je známo, jak ne-
pěkným způsobem byl k vůli Němeů mz
pomoci německo-pokroko vých poslanců' a Polákt
odstraněn z těto hodnosti slovinský poslanec Fer
jančič, a sice k vůli tomu, že Němci zuřili na
něho pro řeč, kterou měl za loňské návštěvy
na jihu k českým studentům. Byl donucen
ustoupiti a stal se na jeho místě prvním místo-
předsedou Polák dr. Pietak. A nyní, kdy povo-
láním Pietakovým do ministerstva místo to opě
uprázdněno, má býti do něho dosazen Něme
p. Prade. O osobnost tu nejde, ani o její
příslušnost ku straně německo-nacionální. Na-
opak: nám je poslanec Prade z dlouhé řady
osobností nejsympatičtější, a možná, že mezi ním
i námi snadněji by se dala docíliti shoda, než
s německými liberály, ale nejde tu o pana
Prada, nýbrž jde tu o Němce a tu bychom
si vyprosili, aby snad, ke všemu ještě za po-
moci pravice, vysláni byli do presidia sněmov-
ního dva Němci a jeden Rumun, jenž opírá
se v parlamentě o čtyři soudruhy ! Za to ale
aby z předsednictva vyloučeni byli úplně Slo-
vané. Nejsou-li Němci spokojení s panem drem.
Fuchsem, nemohou přece žádati, aby jim dán
byl ještě druhý Němec extra a asi 200 po-
slanců slovanských aby klidně na to pohtíželo.
jak 8 millionů Němců má v presidiu dva členy
a asi 200.000 Rumunů jednoho, však více než
14 millionů Slovanův ani jediného. Majorita
mohla by se prostě chovati oproti Němcům
zrovna tak, jako se chovali oni, když byli ve
většině, oproti zástupcům národů neněmeckých.
Poláktoria
Fery
Němec
Polák
doktor
Pietak
Prade
Prado
Rumun
Fuchs
Slovanův
25
article
Dokud jsme byli v opposici, žádnému Němei
a budižtu s bolestí připomenuto, také žádnému
Poláku nenapadlo, vyhraditi v předsednictvu jedno
místo zástupcům národa našeho. »Jate v opposiei,
v menšině, co nám po vás!« tak se nám o
povědělo a my s udivením tážeme se, pročž
Němcům má se odpovídat jinak? Pardon, Něme
už v oppůsiči nejsou, nemají také k ní příčiny
nýbrž jsou dnes opět rehabilitovanou » stasts
partají«. Dobrá, potom ale, ať resignuje pan dr
Fuch s, ať se vzdá pan L upul svého místa
ať volí se presidium znová, a pravice necht
oito se zasadí, aby v presidiu zasedal jen jeden
Němec ataké Čecha Pokud jde o kandidáta
třetího, budou se fíditi češti poslanci dojist
přáním klubů jim spřátelených. Nejsme nijak
stoupenci oné školy v poslaneckém klubu, kter
ráz presidia sněmovního bagatellisuje a v ne-
místném podceňování hodnosti té a v ještě ne-
místnějším přeceňovánísama sebe, velíko-
myslně ponechává talo místa jiným, niý bo rž
js me protaktiku, která bez výminky
všechno zužitkuje ve svůj prospěch —— nechť tc
již vzbudí jakoukoli »repulsi«. Očekávám
tedy od českých poslanců na radě říšské, že
všemi silami o to se zasadí, aby presidium bylo
jinak sestaveno, než jak si toho národní od-
půrci naši přejí. Očekávámev to též z důvodů.
že věříne plně v úmysko českého poselstva.
vstoupiti do ostré obstrukcel hi že mu tedy ji
z toho důvodu nemůže býti složení presidia lho-
stejným.anbsi e livnlm vaho irdýve im
— Rozsudek v procesu mělnické zá-
ložny. V ponuré porotní síni vynešen včera
vozsudele ve při, jež zaměstnávala po léta ne
pouze kraj; kterého bezprostředně byla se d -
tkla a v'němž děsné způsobila zpustošení, nýbrž
která budila pozornost celé země a i tam způ
Sobila sensaci, kde s rádostí všechno se vitá
co u násstane se nepěkného a smutněho.
Polák
Němec
Nout
Fuch
Čecho
26
article
Soudci z lidu, po většině rolníci, pronesli výrok
a ten tři z obžalovaných zdrtil. Zodpověděl
jednotlivé z danveh jim otázek, pokud týčes
pp. Karla Nebeského, Fr. Košťá ka.
mlynáře v Přivorech a Josefa Hankla, kladně
Soud vynesl pak na základě tohoto verdiktu
rozsudek, kterýmž dva z obžalovaných byl
otsouzeni do těžkého žáláře na dvě. léta.
třetí, Hanek, k jednoduchém žaláři natř
měsíce. Nepřísluší nám kritisovati výrok
soudu a usuzovati o tom, zdali trest obžalo
vaným přisouzený nalézá se ve spravedlivém po
měru k vině. Však nikdo nemůže brániti nám
vysloviti soucit s těmi, kteří těžce pykati budou
za to, že svésti se dali laxním názorem
povinnostech toho, komu svěřen ku správě
cizí majetek, ocitli se na šikmé ploše, p
níž ve propást mravní a hmotnél zkázy
sjela již tak mnohá povaha, která bez pří
ležitostí k neblahému činu jinak byla by
zůstala čístou a neporušenou. Jest známo,
že hranice, kde končf přípustná péče
o vlastní prospěeh a počiná podvod, jest dost
nepřesná. Jak snadno pošine se noha toho.
Nebeský
Hankl
Hanka
Francie
Přivory
27
article
kdo zvyklým jest bráti se úzkou stezičkou,
jež oba pojmy dělí, poněkud v levo, jak snadno
ocití se v osudném obvodu, v němž smutný
úřad svůj koná trestní soudce! Představmeei
ale člověká, jenž nesen důvěrou tisiců, jemuž
celý okres se koří, jenž ctěn a vážen i od lid
sociálně vysoko postavených, jenž pohrdá do-
konce i nejvyššími vyznamenáními, jež proká-
zati může občan občanu — představmes
člověka takového, jenž převahou důševní
a s attributy miláčka lidunejen to,co
se děje, svým démonickým kriilem kryje
nýbrž za to mlčky přebírá zodpovědnost. —
a vedle něho prostého rolníka, jenž o finančních
manipulacích nemá poněti, ale také ne ponět
o tom, že by zločinu se dopustil, kdyby spolu
působil v tom, zač odpovídá muž tak moudrý
vázehý a vynikající. Teprve když tu katastrofa,
když ten, k němuž byl zvyklým pohlížeti s nej-
větším obdivem, s piedestalu se kácí, když do-
stavuje se komise za komisi, když přichází
soudní sluha s předvoláními k trestnímu, soudu
olevírají se mu oči. Je ale pozdě již — — —
28
article
Spravedlnost je neuprosná a je zvláštní zjev
že porotci, kteří vyřkli osudné ano, pr
prohlášení rozsudku — slzeli. Leč co
znamená osud jednotlivce v divokém víření
interessů, v němž individuum brzo je nahoře.
brzo zase dole. Třeba souditi o věci se stano-
viska prospěchu celkového, se stanoviska zdra-
vého hospodářského rozkvětu našeho a se sta
noviska národní naší cfi. Jsme hrdými na své
záložny a právem. Máme v nich mohutnou
finanční organisaci, která význam našeho národa
nemálo povznesla, ne pouze v ohledu hospodár
ském, nýbrž i v politickém. Však buďme bdě
lými a z případu mělnického vývoďme naučení
Budiž nám rozuměno. Jsou lidé, kteří lehko-
vážně ojedinělé případy generalisují a hmned jsou
tu s úsudkem, že to, co někde výjimečně a z
zvláštních, jinde přimo nemožných okolností se
děje, děje se také jinde. Varujeme před takovout
dedukci jako nebezpečnou, ale varujeme též
před exiremem toho, před onou osudnou du
věřivostí a řekněme přímo lehkomyslností, jež
v naší společnosti jest obvyklou a která jest
vlastně znamením naší hospodářské nevyspělosti
Kontrolovati někoho sebe přísněji, neznamen
ho uraziti a vykoná-li povinnost svou poctivě
kontrolovaný i kontrolující, spáti budou klidně
oba. Především ale nad tím bděme, aby
s každým z nás srostla nerozlučná snaha po
oné obchodní solidnosti, bez níž není možný
zdravý rozkvět ekonomický. Záložny naše mají
býti tepnamí našeho hospodářského života
mějme proto stále na mysli, aby stěny jejieh
nezpuchřely a nezdravou rozpínavostí přebytečn
krve nevzaly za své, měime ale též na mysli
29
article
Bee
Bee
nel
aby nedostatkem krve svůj tep nezastavily
Mějme na mysli ale hlavně, aby věrny zůstaly
svému prvotnímu poslání a nestaly se bankami,
založenými na prospěch někohika jednotlivee
velkých a na velikou škodu tisíců malých .
Čerpejme naučení z tragické historie záložn
mělnické a soustřeďme všechnu vůli ve snaze.
aby případy podobné nikde u nás a nikdy ne-
mohly se opakovati.
— Zlatou svatbu slaviti budou příští nede
dne 4. března t. r. v kruhu rodioném na Žižkov
manželé pí. Leopoldina Diezlová, rozeni
Wagnerova a pan Jiří Diezl, bývalý knížeí
sládek. Rodina jejich čítá 13 dítek, 12 dcer ai
syna, 41 vnoučat a 7 pravnoučat. Matka je Češka
otec rodem Němec, ale veškeré potomstvo hlásís
k národnosti české.
— Rodinné zprávy. Slečna Anička Lupí
škova, dcera stavitele a majitele realit na Žižkov
a pan Josef Hyvnar, zástupce firmy Jan Liebien
a spol. slavili sňatek svůj v úterý dne 27. únor
tr. o 10. hod. dopolední v chrámu sv. Rocha na
Olšanech.
— Úmrtí. V Plzni zemřel v noci dne 27. únon
pan JUDr. František Hubna, em. zemský ae
vokát, druhdy v Mladé Boleslavi a v Hořovicích, po
krátké nemoci vi 81.roce věku svého miarasmem, P
chován byl včera odpoledne na tamějším hřbitově
u sv. Mikuláše. — Ve středu zemřel Joseí Mar
tinek, posluchač práv v 23. roce svého věku. Po-
hřeb koná se dnesjo. 3. hod. z domu smutku na Újezde
č. 427—III. na hřbitov smíchovský.
Diezlová
Wagnerův
Jiří Dieznout
Němec
Anička Lupit
Hyvnar
Liebien
Roch
JUDr
Hubna
Mikuláš
Joseum Mara
Žižkov
Olšany
Plzeň
Mladá Boleslav
Hořovice
Újezd
30
article
— Fond prof. dra. Ign. Axamita ku pod
poře chudých žáků akademického gymnasia. Tyí
dny odevzdán byl komitétem k uspořádání oslavy
80. narozenin prof. dra. Ign. Axamita správci ředite-
ství akademického gymnasia p. prof. Žlábkovi výtěžek
přispěvků bývalých sžáků oslavencových, určenýe
k založení londu ku podpoře chudých žáků akade-
mického gymnasia. Fond činí dle závěrky z 1. ledna
1900 3605 K 66 hal. a uložen jest na knížk
městské spořitelny pražské čís. 122.836. S kníž-
kou spořitelní odevzdána řiditelství akademickéh
gymnasia také věnovací listina a různé upomínky.
jež týkají se srdečné a všem účastníkům zajisté ne-
zapomenutelné oslavy milovaného učitele. Výkazy
sbírék se všemi účty a doklady vyloženy jsou p
celý březen v pisárně p. Ferd. Novotného v Poštov-
ské ulici (I. americký mlýn A. Novolného) k volně-
mu nahlédnulí
— Sohůze spolku českých lékařů konás
v pondělí dne 5. března o 6. hod. večer v Karolinu
Na programu jeste adělení p. prof. dra. Chodoun
ského o pokusných studiích vzhledem k nasluzenl.
profesor
doktor
Axamit
Žlábek
Novotný
A Novolný
Poštov
ský ulice
Karolina
Chodouny
spolek český lékař
31
article
— »Domácnost«, čoská škola kuchařská.
V elegantně ozdobeně dvoraně vlástníhio domu, po-
prvé ve vlástním stánku, konala se včera odpoledn
15. valná schůze za četné účasti dam. Předsedkyn
pí. šl. Randová vřele je uvítala a vyslovila po-
těšení, že může je uvítali ve vlastním domě. Jedna
telka pí. Kučerová přečetla zprávu výroční. Uve-
díme z ní: Činnost minulého správního roku koru-
nována byla dílem, jehož uskutečnění, bylo v p
ních začátcích našeho sdružení předmělem (oužeh-
ných přání, v posledních pak letech usilovné snahy
spolku našeho. Činnost našeho spolku mná větší vý-
znam, než snad někomu na prvý pohled byrse zdálo,
chce odchovati domácnosti české rodiny dobrou ho-
spodyňku. A kde ta jest, kvete, domácnost, prospíva
rodina, s ní její příslušníci, jednotlivci, tvořící národ.
Randová
Kučerová
32
article
Blaho a síla národa podmíněna jest zdárným rot-
vojem a životem rodinným, a že tento v prvé řadě
záleží na paní domu, hospodyni každého stavu, ve-
kých i mslých poměrů, o tom nemůže býti pochyb-
nosti. Naše česká přísloví praví: »Kde dobrá kn-
chařka, netřeba lékaře« a »Ve zdravém těle, zdravý
duch«. S radostíi zadostučiněním můžeme konstalo-
vati, že naším snahiám bylo porozuměno, že byly
oceněny. Vlastní naše síly byly však slabé, bylo
nám třeba ruky pomocné a ta nám byla podána
I pokládáme za svou povinnost, vzpomenoutí opětně
s projevem uctivých díků v prvé řadé zastupitelstn
veleohce královského hlavního města Prahy se slo
vutným starostou panem JUPrem. Janem P'odlipnta
v čele, za jehož plodného úřadování spolku našemu
tolik účinné přízně bylo prokázáno. Vzpomínáme
vděčně nevšední laskavosti stavitele pana Josel
Blechy v Karlíně, který postavil nám budovu n-
dhernou. Spolkový náš dům jest rozsáhlá budov
čtyřpatrová, elegantního zevnějšku, vyplnající se n
nároží Lazarské ulice a uličký za kostelem sv. Tre-
jice na Novém městé pražském. Hlavní průčeli saě-
řuje don ulice Lazarské, z níž vede represenlační
vchod ke spolkevým místnostem. Vestibulem, v němž
nachází se rozsáblá šatna, vstupujeme k nádherněmn
monumentálnímu schodišti, vedoucímu do prvého po-
schodí. Tam, oddělena od schodiště elegantním foje-
rem, nachází se hlavní, vzdušná, s vyhraným ván-
sem vypravená dvorana, vyplňující po délce i ši
celý hlavní trakt. Ku dvoraně přiléhá salon, vell
a malá jídelna — z nichž zejmena prvé věnována
všemožná pěče pokud úpravy se týká — kuřácký
pokoj, výborovna a útulně upravená toiletta pr
Blaha
JUPr
P odlipnt
Josel Blech
Praha
Karlín
lazarský ulice
svatý . tre
33
article
dámy. Kromě celého prvého patra vyhrazeny jsou
pro spolek místnosti v části druhého a třetího po-
schodí a to tak, že v druhém patře umístěny json
rozsáhlé kuchyně pro úpravu masítých pokrmů, mosě-
ných jídel, sjemného pečiva a cukrovinek, síň pro
úprava studených pokrmů, spíž, umývárna a písárna,
ve třetím pak poschodi konečně zařízena jest jedna
místnost jako šatna pro žákyně kuchařské školya
dále pět místností určeno za byty personálu. Všecky
tyto prostory spojeny jsou mezi sebou vnitiními toč-
tými, železnými schody. V přední, hlavní části ba-
dovy v druhém a třetím a v celém čtvrtém poschodl
nalezá se sedm clegantních, moderně zařízených
bytů. K těmto bytům vede zvláštní schodiště, spo-
lečné také míslnostem spolkóvým. V přízemku kromě
pěti krámů jsou dva menší byty. V podkroví upea-
veny jsou rozsáhlé prádelny, opatřené vším pohodlia
Ze sklepa vede ruční výtah pro uhlí až na půdu
Z popisu jest patrno, že badova nejen vyhovuje
účelům spolkovým, nýbrž zaručuje i značný ročn
příjem. Žákyň řádných vyučovalo se letos v naši
škole přes čtyři sta. Velice oblibený a hledaný zimnl
cukrářský kurs, konaný vždy v pátek odpoledne
navštěvovalo letos téměř 1000 žákvů. V minulén
roce podávalo se denně přes 60 obědů (o čtyčech
jídlech) jednotlivě za 1 kor. 20 hal., v měsíčním před-
plagení za 36 kor. Ve spolku našem strojí a vypra-
vují se hostiny všeho druhu, ke všem příležitoslen.
od 16 osob počínaje (couvert po 3 kor. a výše), bul
přímo v místnostech spolkových anebo mimo ně
34
article
Dále přijímají se těž zakázky na upravení masitých
jídel, umělého pečiva a cukrovinek. V nádherné dvo-
raně a velké jídelně možno pořádati schůze a před-
nášky — bez podávání pokrmů. Naše česká školi
kuchařská má pro každý odbor, jak masitý, uai
moučný, osvědčeně učitelky; kromě toho hospodyai
a dozorkyni, které obstarávají nakupování veškerýc
potřeb a udržování celého domácího pořádku. Těšila-
se již dříve, za skrovných ještě poměrů, »Domácnosl
přízni českého obecenstva, můžeme již nyní konsla-
tovati, že se děje tak v míře patrně větší za poměri
nových, které umožňují nám hosty a zákazníky nai
obsloužiti jak nejlépo. Velký počet různých hostie
společností a tanečních zábav — počtem okolo 2
— v minulém roce pořádaných, svědčí o přízní
důvěře obecenstvá. Velmi často naplní se saloe
naše rušným veselím svatebčaně, kleří zde nalenaj
všechny podmínky mocí se oddali dojmům radost
nálady. Veliká dvorana a prostorná jídelna poskytuj
možnost zakončiti oslavu významného dne i tancem
35
article
Četné elitní kluby a spolky zřídily si tam stálé do
staveničko. Jako v předešlém, tak i v tomto sprár-
ním roce uděleno bylol na 4000 bezplatných oběei
poslnchačům a studujícím vysokých škol a různýc
českých ústavů, jakož i dívkám za dalším svýe
vzděláním v Praze meškajícím, v kterémžto případ
byl brán hlavně zřetel na ony, jež jsou z územl
germanísací ohroženého. A právě také z télo čist
vlasti naší pohostěna byla výprava 500 školníni
dítek. Ke konci zprávy vzdány díky všem, kdož s
o rozkvěť spolku přičinili. — Paní předsedající vy-
slovila díky všem damám z výboru. — Přijem spolin
v roce 1899 činil 30.812 zl. 99 kr., vydání 29.097n
28 kr. Jmění výdejného má spolek 1715 zl. 70 k,
základního 3028 zl. 95 kr. Budova má cenu 154. 000
zlat. Spolek má členů zakládajteíeh 73, přispívajících
13, činných 39. — Při volbách byly zvoleny d
výboru dámy: Benešová Marie, Blažková Ann,
Blažková
Praha
Benešová Marie