2
masthead
V Praze, v pátek ane 2. března 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. list,
předi plkcí sei
v Praze v adininistra
sa násie
a řivrt lete
s draji denšikoa
za ná
vrt K eoi
d 3 K 30
za ple
za něrste
n atnrt lea
s dvoji zásilkoe
a měsí
nr s. . . n k ot
Praha
5
article
Žádáme za odpověd!
Žádáme za odpověd!
Zahájené včera v parlamentě vídeňském
rokování o programu vládním na
prvý ráz odkrylo posici našich poli-
tických a národních odpůrcův, jak vůči
vládě Körbrově, tak vůči spravedlivé věci
našeho národa, kterou zdatně bráníl zatím
jen jediný zápasník náš. Dostaliť se Tosem
ku slovu hned prvního dne náčelníci tři
hlavních frakcí svatodušního něme-
ckého družstva, totiž: ústaváckého velko-
statkářstva (Grabmáyr), frakce německých
pokrokářů (dr. Pergelt) a frakce německých
nacionálů (Prade), a z řečí jejich padlo dosti
světla na poměr německé levice k — nové
vládě. Jest to poměr rozhodně přátelský.
Jak ústavověrní velkostatkáři, tak i němečtí
pokrokáři osvědčují vládě Körbrově (třeba
že v ní ministr polský a český) plnou dů-
věru, chválí její program, věří v opravdovost
její snah a slibují jí podporu svých frakcí.
Mluvčí velkostatkářů německých Grab-
mavr: »Jakkoliv jsme vůči nové vládě
úplně nepředpojati a neodvislí, vítáme vládní
program s upřímným uspokojením. Věříme,
že tato vláda plně zasluhuje žádaného
uznání, že to se svou politickou snahou po
rozřešení neb aspoň obmezení národních
sporů míní do opravdy.« Čím ale jala tato
nová »nestranná« vláda tak na ráz srdce
urozených panů velkostatkářův ústaváckých?
I to p. Grabmayr upřímně vyzradil, řka-
»V programu vládním vzpomenuto na před
ním místě práv a svrchované moc
(Machtvollkommenheit) tohoto parlamentu,
jelikož vláda prohlásila, že co do úcty k
důstojnosti a právům tohoto shro-
máždění nade všecky chce vyniknouti. To,
libuje si mluvčí chabrusových rytířů, — to
zní velmi krásně a my s díky kviťujeme
tuto poklonu, složenou platné
ústavě, jakož i právům a důstojnosti této
sněmovny.
Körbrův
Tos
Prade
6
article
Nejinak řečník strany německých po-
krokářů dr. Pergelt na předním místě
chválí vládu p. Körbrovu proto, že slíbila
německým centralistům ve svém programu
slavně a určitě, »že hodlá ústavních práv
parlamentu cislajtánského plně respektovat.«
Tím zbavila Němce obavy, že by byla při
řešení otázky českoněmecké strannickou proti
nim. Proto ji chtějí při řešení otázky té
všemožně podporovat, avšak ne za každou
cenu, nýbrž v důvěře, že bude dbáti hi-
storického významu a postavení Němcůa
něměckého jazyka v tomto státě a tudíž při
movnání otázky jazykové v první řadě o t
se vynasnaží, aby němčina byla zákonem
říšským stanovena za ja zyk státní. T
jest německému pokrokáři hlavní a první
podmínkou všeho řešení otázky jazykově,
toho doufají a čekají němečtí po-
krokáři od vlády Körbrovy a v tomto oče-
kávání jsou »ochotni spolupůsobiti.
O něco zdrželivějším tvářil se vůdce
německých nacionálů Prade. Začal poznám-
kou, že pouhým 17. říjnem (zrušením jazy-
kových nařízení) Němcům ještě nikterak
není vyhověno, na to sliboval jmenem své
strany, že bude nepodjatě, nechtíc býti žád-
nou stranou státní, všechny skutky a návrhy
vlády zkoumat a posuzovat se stanoviska
prospěchu německého lidu. Co uzná Něm-
cům za výhodné, pro to bude, co za škodné,
tomu se opře. Výpočítav pak známé poža-
davky Němců v Čechách (národní rozdělení
země české, k vůli zřízení samostatné ně-
mecké země na severu Čech, »prosté všeho
českého vlivu«) prohlašuje řečník, že strana
jeho na tom trvá, aby toto vyřízení jazykové
a národní otázky v Čechách stalo se cestou
zákonnou: »O čem se konference dohodnou,
musí býti zákonně zpevněno. Vítáme ra-
dostně, že vláda veškeré tyto před-
lohy chystá a že nehodlá více
nastoupiti cestu nařízení« ..
doktor
Pergelt
Němec
Německo
Čechy
7
article
Jakož jsme viděli, papouškoval včera
německý pokrokář dr. Pergelt, vydávaje
se za mluvčího umírněné státní strany,
věrně po Schönererovi tého
drzé prušácké heslo: »V Rakousku
nesmí dojíti k míru, pokud tu nebude něm-
čina ve vší formě prohlášena za řeč státní«.
Však, hle: i německý nacionál p. Prade,
jenž nechce náležeti k umírněné státní straně,
připial včera tolikéž toto schönererovsk
monstrum na prapor svůj, třeba že s tímto
liberálnějším opentlením:
»My nechceme sice nikoho nutit,«
pravil, »aby uznal němčinu za řeč státní,
avšak ostatní národové měli by s ami
tuto oběť položiti na oltář vlasti a na-
hlédnouti, že němčiny, nechť ji nazývají řečí
úřadní neb dorozumívací, jest státu právě
tak zapotřebí, jako armádě. My nepožadu-
jeme státní němčinu ani tak s národního
stanoviska jako spíše proto, že je státní po-
třebou. Řeč, kterou mluví 80 millionů lidí,
nepotřebuje teprve o svou existenci zápasit.«
Pýcho farizejců, tvé jmeno je Prade !
Odkud to pan Prade tak určitě ví? Ve
vládním prohlášení ze dne 22. t. m. žád
ného podobného sříkání se cesty nařizovací
— nenalezáme. Tam čtli jsme toliko: »Vláda
svolala důvěrníky obou národních kmenů v
Čechách a na Moravě na konferenci, v níž
připraviti se má úprava všech sporů oba-
polným dohodnutím . . . Konference jest
ještě pohromadě. Zda a pokud dospěje
k positivnímu výsledku, nelze zatím předví-
dati, ale to, čeho se dosud dosáhlo, posil-
ňuje naše přesvědčení, že cesta, již jsme
nastoupili, je pravá, a nebudouli po-
rady přerušeny vnějšími udá-
lostmi, povedou také k cílům.
doktor
Pergelt
Prade
Pýcha
Rakousko
Prade
Čechy
Morava
8
article
Vláda bude míti vždy dobrou vůli a vyna-
snaží se, aby co možná záhy a za
rovnoprávnosti zjednal se konečně
trvalý stav v jazykové otázce. Nepřála
by si ničeho tak vřele, než aby sporně
strany samy provedly toto dílo míru,
neboť není bezpečnější záruky za trvalost
zjednané shody. Vláda je v tomito pří-
padu odhodlána po ukončení konference
předlohu o té věci podati k ústavnímu vyří-
zení a doufá, že všichni, kdo jsou k tomu
povoláni, vynasnaží se všemožně o zdar
díla. Mír se müsí zjednati, « atd.
Z toho nikterak nelze vyčísti, čeho chee
vláda podniknouti pro případ, že konference
rozejde se bez dohodnutí a v zásadném sporu
obou stran. Odkud tedy ví pan Prade, že
vláda ani v tomto případě nehodlá otázku
jazyka úřádního v zemích českých roze-
tnout mečem nařízení ministeriálního neb
rozhodnutí císařského? Zabezpečil mu to
snad pan ministrpresident dr. Körber mezi
čtyřma očima? — Věc je příliš důležita a
zajímava, než abychom nemusili prositi z
určitou odpovědi
Ale není to jediná odpověď, jakou o
vlády p. Körbrovy po dnešních řečech ně
meckých vůdcův požadovati musíme.
Jednou mu nejde o rakouský stát, po-
druhé nemá »jazyk 80 millionů« (do nichž
něco schází) toho privileje ani zapotřebí
ale na konec by přece jen ten chrabrý ně
mecký nacionál hrozně rád viděl, kdybychom
my Slované chtěli Rakousku přinésti tu ma-
lou »oběť« a připustili, aby tento stát veške-
rými svými orgány mluvil a jednal s námi
pouze německy. —
Prade
doktor
Körber
Slovan
Rakousko
9
article
Pan Prade sedí v smiřovací konferencí,
pan Pergelt mluví jmenem německých po
krokářů a oba svorně se Schönererem křičí
po státní němčině, očekávajíce od vlády
Körbrovy, že tomuto národnímu in-
teresu Němcův ve svých slíbe-
ných předlohách národnostních zá-
konů plně vyhoví. Tu jest druhá ne-
zbytnost pro »nestrannou« vládu páně
Körbrovu, aby promluvila otevřeně
a určitě přiznala barvu. Neboť ve svém
programu klade důraz na to, že Rakousko
není žádným jednolitým státem ná-
rodním, nýbrž státem různých náro-
dův, nuže, jak by mohla a chtěla pro ta-
kovýto stát různých a historických národův
dekretovati jeden státní jazyk a k tomu ještě
jazyk menšiny obyvatelstva státu
toho ?-
A ještě jednu kardinální otázku musí
vláda páně Körbrova v této debatě nezbytně
zodpovídat: Co je to s těmi denními
výhrůžkami officiosův její — ab-
solutismem?1 Toho strašidla se včera
také nemálo hrozil mluvčí ústaváckých velko-
statkářů dr. Grabmayr, mluvě o mož-
nosti, že bude celá ústavnost vyhozena
vládou do povětří a zaveden absoluti sm
jako za Metternicha a za Bachall
Není-liž to nejhrubší urážkou
Jeho Veličenstva panující ho
císaře a krále, dárce nezrušitel-
ného diplomu čili základní ho
zákona této říše ze dne 20. října
1860, jímž on netoliko za sebe,
nýbrž i za všecky své následníky
neodvolatelně vzdal se formy
absolutistické vlády pro jednou
a pro vždy?1 Smí a může tu ústavní
vláda jeho ztrpěti mlčky, aby v saměm
parlamentě vyslovovala se pochybnost
o trvalosti tohoto fundamentál ní ho
dobrovolného zá vazku dynastie
vůči národům. ? 1 —
Prade
Pergelt
Körbrův
Němcův
pán
doktor
Grabmayr
Metternich
Bachall
Rakousko
10
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze třicátá osmá.)
Ve Vídni, 1. března.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Stalo se konvencionální frásí, že rozpravy
o vládních programech u nás jsou surogátem
adresních debat. Nejsou ani tím. Podobají se
vodám, které zanikají a tratí se v písečné poušti.
Několikadenní diskusse, v níž projednávají se
největší důležitosti: politické, hospodářské, osvě-
tové a sociální, ve které strany vytknou po-
stavení své k těmto důležilostem a svůj pomět
navzájem i ke vládě — vyzní na prázdnoa
její výslednice nejeví se v žádném denním po-
řádku, v žádném votu, v žádném projevu kon-
stitučně-parlamentním, ve společné totiž vůli sně-
movní většiny.
To je příčina, že rozprava ta je toliko
hodně široký rámec, ve kterém se pronášejí řeči
a ve kterém věci české zabírají prostor nej-
větší. Tentokráte strany německé rády by položily
nejuzší meze kritice ministerského vyjádření.
Netřeba podotýkati, že snahy českých poslanců
se nesou směrem opačným. Je nutno také vládě
dra. Körbra pověděti nepokrytě smýšlení lidu
našeho v nynější situaci a tlumočiti věrně jeho
city a požadavky. S tokoto zřetele vítáme danou
příležitost. Doufáme, že jí češti mluvčí užijí
nojvýdatněji.
Plnou měrou dostál samozřejmé — tušíme
— povinnosti té poslanec dr. Plaček. Jeho
první slova byla bojovná, jeho poslední slova
válečná. Celý jeho hovor, plastický, nehledaný
a jasný, byl jedinou obžalobou na vídeňskou
vládu a Němce v zemích koruny české. Svoji
ohlášku krajního odporu našeho poselstva za-
ložil na prosté argumentaci, již shrnouti lze ve
slova: »My Čechové nežádáme ni-
čeho, než aby zákon a uznané právo
se vykonávalo. Proto že pak ně-
mečtí odpůrcové se tomu vzpíraj
a miinisterstvo nemá odvahy vy-
prostiti se z jejich terroru, mu-
síme setrvati v obstrukci nejroz-
hodnější.«
doktor
Plaček
Němec
Čecho
Vídeň
poslanecký sněmovna
11
article
Zástupce městské skupiny litomyšlské roste
každým rhetorickým výkonem. Dnes již stoj
v přední řadě nejlepších obranců našich národ-
ních práv. Ujal se nejvřeleji Slezanů slovan-
ských. Odsoudil svatodušní program německý
jako politickou nemravnost. Podal důkladnou
účinnou parallelu mezi obstrukeí německou,
která čelila k zastavení vývoje r ov-
ného práva jazykového a mezi ob-
strukcí českou, jež usiluje pouze
o neprodlené uplatnění práva da-
ného. Zároveň odmítl program vlády, jenž se
representuje jako směnka s neurčitou platností
ve věci, ve které žádati musíme placení ho-
tovými.
Dr. Körber dnes asi již ví, jaké jsou dis-
posice vůči němu v delegaci české. Je-li ještě
v nějaké pochybnosti o tom, zejtra a pozejtří
jej z ní asi vyvedou ostatní Čechové, kteří se
slova ujmou a dotvrdí, co bylo tenorem šťast-
ného debutu Plačkova: že posice českého
národa nezměnila se vůči novému
ministerstvu a ne změní se, doku
nepřestanou příčiny, které samy dů-
věrníky národa našeho do opposice proti Vídni
postavily.
Tři Němce slyšeli jsme dnes: velkostatkáře
pokrokovce a nacionála. Representanty tedy všech
frakcí našich protivníků národních. Avšak an
jediný se nepovznesl na vyšší úroveň, a n
jediný nepronesl se duchem smíř
livým, natož smírným.
Dr. Grabmayr nanovo dal za pravdu
těm, kdož nevěřili slavozpěvům o zářivě hvězdě,
která prý vzešla v Tyrolech na německém ob-
zoru. Je to mělký, nudný patron, jehožto fadessa
má odpornou přichuť farisejství. Neboť jen do
duše může se protiviti člověku, slyší-li dnes
naříkati tohoto pohlavára 2lsleté ná-
silné a skandální německé obstrukee,
že mlýn parlamentní již dlouho klape na prázdno
že parlament sám upadá v nevážnost atd., atd.
Slezan
doktor
Körber
Čecho
Němec
Grabmayr
Vídeň
Tyroly
12
article
Což pak nikdo se nenajde na pravici, kdo
tomuto licoměrnému hřišnému Jeremiášovi řekne
a dokáže: »Ipse fecisti !«
Dávno víme, že mezi německými pokrokove
a německými nacionály není žádného rozdílu.
Ti jak oni jsou pokračovateli starých hegemonů,
kteří Rakousko chtějí míti německé. Dr. Per-
gelt a Prade, jakoby se byli domluvili,
důrazně a souhlasně žádali uzákonění státní
němčiny. Je-li, nikoli ve věci, ale ve formě,
vůbec mezi nimi nějakého rozdílu, je na pro-
spěch zástupce severočeského Manchestru. Po-
slanec za Rumburk totiž klade
státní němčinu v čelo veškere
úpravy jazykových poměrů jako
podminku první! Pan dr. Pergeit zajisté
není tak naivní, aby sobě tajil, že takovýto
povel není způsobilým, aby přivodil dorozuměn
a dohodu ve sporech jazykových. Jeho soudruh
z německé strany lidové postihl, že Némcií ne
mohou tento diktát uskutečniti z vlastních sil
Proto co pan Pergelt vyslovil jako kategorický
imperativ, oblekl pan Prade v aevinnější roucho
přání, jehož splnění prý mělo by býti » dobro
volnou obětí neněmeckých národů na oltář spo
lečné vlastie.
Podivná věc: vždycky žádají se jen kon-
cesse od národů slovanských. Nechať Němei
kteří pro sebe reklamují všude a vždy prioritu
předejdou jednou Čechy a Slovany dobrým pří
kladem a přinesou oběť sami, oběť, která ne
vyžaduje od nich nižádné újmy pro jejich ná-
rodní práva, oběť resignace na požadavky
jichž pouhé vyslovení je provo
kací majority rakouských národů
Toť se rozumí, že ani pan Pergelt, ani pan
Prade nechce povýšení němčiny na státní jazyk
a všecky jeho důsledky pro německou mino-
ritu! Bůh uchovej! Jen pro stát, jen pro jeho
potřeby ! Pro Němce nic! Pranic! Při tom se
pan Prade ještě výslovně dušoval, že strana
německo-lidová není žádnou »staatspartají«, nýbrž
výlučně a výhradně nacionální.
Jeremiáš
doktor
Pergeit
Pergelt
Prade
Čecho
Němec
Rakousko
Rumburk
Slovan
13
article
Požadavkem státní němčiny presentovalse
pan Prade dnes jako kandidát pro funkci prv
ního místopředsedy. Mají snad páni z kola pol
ského ještě teď chuť pomoci mu na křeslo pre-
sidiální tribuny?
Radostně vítáme nového bojovníka ruského
lidu haličsko-bukovinského na kolbišti parlament-
ním, posl. Mikuláše svob. pana V as il ka,
místo nebožtíka prof. Wolana v 5. kurii vole-
ného. Jeho maiden-speech byl výborným, důtkli
vým a celou sněmovnou co nejpozorněji poslou-
chaným plaidoyerem pro tuto poníženou slovan-
skou větev na rakouském východě.
Déle dvaceti let neměla tato ve Vídni tak
obratného, tak hotového a vyspělého mluvčího.
Způsobil pravou sensaci. Ovšem, pokud jde
o němčinu, je tento homo novus na stanovisku,
na němž se nalezá známý Emil Franzos ve
svých spisech o Polo-Asii, že »každá německá
kniha, každá německá škola je pro Slovany bůh
ví jakým požehnáním a dobrodiníme.
Loni 1. prosince podal posl. dr. Dvořák
pílný návrh na zrušení pověstného výnosu z r.
1854 ve příčině politického soudnictví. Dnes.
na vlas po třech měsících, dostal se tento podněe
na denní pořádek. A takovým návrhům, o nichž
stanoví jednací řád zcela přesně, že se mají
vyřizovati »neprodleně«, říká se v rakouském
parlamentě »pilně« 11I Uklizení onoho patentu,
přebytku to z éry persekuční, bylo pilným již
celých 46 let
Bylo-li třeba důkazů, navrhovatel vynesl
nových z éry hr. Clara množství přehojnéa
vyložil celou odiosnost procesů, spočívajících na
podkladě, jehožto stržení je čestným úkolem
moderního státu. Z dilatorické odpovědi ministr
presidenta nečerpáme však velké naděje, že tente
řád, bezpočtukráte již odsouzený, nedožije se
se
jubilea padesátiletého.
ed
nbel
Prade
Mikuláš svobodník
profesor
Wolan
Franzos
doktor
Dvořák
Claro
Délos
Vídeň
Pola
Asie
polo ský
14
article
Předseda dr. Fuch s zahajuje schůzi v 11 hodi
15 minut.
Na křeslech ministerských: Körber, Welsersheim
Wittek, Böhm Bawerk, Spens-Booden, Hartel, Rezek.
Call, Giovanelli a Pietak.
Lože a galerie velice skrovně navštíveny.
Posl. Holovský, Šrámek a soudr. podávají
pilný návrh na podporu obcím, živelními pohromam
poškozeným.
Posl. Skála a soudr. podávají na ministra vy
učování dolaz ve příčíně německo-nacionálních rejdo
v Německém Brodku.
Posl. Maštálka a soudr. podávají na ministra
vnitra tento dotaz: Prováděcími předpisy ze dne 22
září 1899 upravena byla tržba s dobytkem uherským
na zcela jiném základě, než tomu bylo v dobách dří
vějších. Nařízení toto vstoupilo v platnost dnem vy-
hlášení, avšak v Čechách byle vyhlášeno c. k. místo
držitelstvím teprve dne 27. září 1899 č. 160.841 a uve
řejněno v »Pražských úřadních novinách« teprve v čísle
ze dne 5. října 1899, tudíž 14 dní po tom, co minister
ské nařízení bylo vydáno.
Tím, že nařízení toto nebylo ihned vydáno, způ
sobeny byly mnohým živnostníkům českým velmi
značné škody. Některé železniční sťanice nechtěly na
základě tohoto nařízení možné zásílky přijímatí v do
mnění, že mají platnost dřívější ustanovení. Ano
někteří zeměpanšlí lékaři žádali ješt
dne 2. října 1899, tudiž deset dní po tom, co na-
byla platnost nová ustanovení, že vepřový dobytel
se musí během 48 hodin odporážeti.
doktor
Fuch
Körber
Welsersheim Wittek
Böhm Bawerk
Hartel
Rezek
Posl
Holovský
Šrámek
Maštálek
Brodek
Čechy
SpenBooden
15
article
Jest arciť ještě více podobných případů, kde po-
volané úřady, když jim nová nařízení nebyla úřadně
dodána, řídily se ustanoveními dřívějšími. Nastávaji
tím zbytečné spory, jež nikterak nepřispějou k ono
vážnosti, které mají úřady požívati. Vyskytuje se tím
různá praxe úřadní, která některým živnostníkům.
hlavně vídeňským, prospívá, kdežto jiní živnostníci.
hlavně v Čechách, trpí. Jedni požívají již výhod no-
vými nařízeními poskytnutých, kdežto druzí se musí
říditi ještě starými ustanoveními.
Podobuá nařízení obsahují ještě kromě toho
seznam míst, odkud dovoz dobytka je zakázán.
Může se přesnadno státi, že nás'edkem neznalosti
dobytek ze zamořené krajiny je do této polovice
říše dovezen, zde způsobí nákazu, a kdo pak má
odpovídati za škodu způsobenou a nalezti se soudce
aby odsoudil toho, kdo by ze zamořené oblasti do-
bytek přivezl, když zákaz nebyl znám?
Za tou příčinou činíme J. Exc. následující
dota z:
Čechy
16
article
Jest Vaší Excellenci toto, neslý-
chanou netečností c. k. místo-
držitelství v Praze zaviněné opo-
zděné vyblašování v život uve-
dených zákonů a nařízení známo,
a jest V. E. ochotna učiniti opatření.
aby nařízení úřadní c. k. místo-
držitelstvím v Praze souča sně
v týž den byla vyhlašo vána úřad-
nimi novinami pražskými, jako ví-
deňskými, jakož i v podobných pří-
padech aby se učinilo opatření, aby
železničním stanicím bylo ozná-
meno, jaké změny nastaly za to
příčinou, aby živnostnictvo v krá-
lovství českém bylo uchráněno ma-
teriálních značných ztrát, vznika-
jících z neznalosti zkonných
ustanovení v praxi uvedených
Poslanec Březnovský a soudruzi podáv í
na ministra zeměhrany tento dota z:
Stále se opakují stesky na nešetrné jednání
c. k. vojska při jeho ubytování po čas tak zvaných
císařských manévrů. Důstojníci a mužstvo počínají
si mnohdy hůře, než vojsko nepřátelské, nešetříce
práv a majetku občanstva. Zvláště pohoršlivý jes
případ tento
Před císařskými maněvry roku loňského bylo
v září ubytováno vojsko v domě čís. 244 v městě
Rakovníku, jenž náleží panu J. Brzákovi, inženýru
v Karlíně. Domu toho se též užívá jako sušírny na
chmel, neboť obsahuje rozsáhlé místnosti a sýpky
Tento dům byl bez vědomí p. Brzáka a bez jeho svo
lení okkupován vojskem a tábořilo v něm asi 165
mužů a vojenská kancelář, ježto dům ten byl před
chmelovou saisonou úplně prázdný.
Březnovská
J Brzák
Brzák
Praha
Rakovník
Karlín
nařízený úřadní c
17
article
Naše c. k. vojsko — byli prý to Němci — od-
měnilo se panu Brzákovi za pohostinství, jakého jim
tento dům poskytoval, způsobem barbarským. Pan
Brzák měl v domě tom na půdě ve zvláštní míst
nosti, laťmi oddělené, knihovnu, v níž byla uložena
sbírka cenných obrazů, však c. k. vojsko lati odtrhlo
a obrazy a knihy potrhalo i jinak poškodilo, tak že
byla tím bohopustým řáděním způsobena škoda
v ceně 65 zl.
Pan Brzák obrátil se na okresní hejtmanství
v Rakovníku a na vojenské velitelství v Praze, žá-
daje náhradu za způsobenou sobě škodu, avšak do
dnešního dne nedostalo se mu od těchto úřadův ani
odpovědi. Patrně podle staré prakse rakouské byro-
kracie, by občana vlastním mlčením umlčela.
Následkem tohoto hrubého porušování občan-
ských práv a poškození majetku táží se podepsaní
poslanci
Hodláli Jeho Excellence dáti tento
případ vyšetřiti a poškozenému ob-
čenu zjednati nábradu
Přechází se k dennímu pořádku, na němž
jsou nejprvé zprávy legitimačního výboru o veriíi
kaci voleb.
Němec
Brzák
Rakovník
Praha
18
article
Bez debaty schvalují se k výborovému návrhu
volby posl. Hinterhnbra, Hofra a Hellera.
k jehož volbě přijat výborový návrh, aby protes
proti německému oznámení volby se strany okres-
ního hejtmanství česko-brodského volební komisí by
postoupen vládě k náležilému soudnímu řízení.
Bez debaty schváleny dále volby poslanců Na
xery, Stapiňského, Eichhorna, Kaizla,
Rataje, Etze, Tollingra a Bulata.
Referent poslanec Vetter referoval o volbě
Blažowského a navrhoval její schválení, čemuž
opřel se poslanec Taňačkěvič, vyčítaje správním
úřadům haličským volební nesprávnosti. Okres bu-
čačský je ruský, ale proto přece Poláci zvítězili tam
se svým kandidátem.
Referentův návrh byl přijat a volba schválena.
Potom schváleny bez debaty ještě volby Moysy
Potockého, Türka a Fochlera.
Druhým předmětem na denním pořádku jes
debala
Hinterhnbr
Hofr
Heller
Stapiňský
Eichhorn
Kaizl
Rataj
Etz
Tollingr
Bulat
Vetter
Taňačkěvič
Polák
Moysa Potocki
Türek
Fochler
19
article
o vládním prohlášení.
Ke slovu přihlásil se 51 řečník
Poslanec Grabmayr prohlašuje, že ústaváčt
velkostatkáři nestojí naproti vládě beze vší předpo
jatosti, ale jsou povděční jejímu programu, očekáva-
jíce nejen sliby, ale také skutky. Jeho strana nesdíli
pessimismu jiných a považuje vládní program za
povzbuzení sněmovny, jehož nebude litovati, dostojí-li
parlament svým povinnostem k stálu i lidu.
Ústaváčtí velkostatkáři budou podporovati také
vládní snahy o omezení národních sporů, k čemuž
vykonán první krok svoláním česko moravské konfe-
rence. Její svolání a jednání svědčí — třeba tento-
kráte ješté k smíru žádoucímu nedošlo — že jeto
významná etapa na cestě k příštímu míru.
Obnovení miru neb aspoň příměří jest exi-
stenční otázkou sněmovny; avšak sněmovna musí
také konati své povinnosti, jinak zmizí-li, sotva
kdo ji bude oplakávati.
Uvažuje někdejší poměry, jež vedly k obstrukci
a je pro podporu vlády, bude- li — jak prohlásila —
V drobném prodejíi
raaní čísle o zobě . . . na
odpole dní
. . . na zb
Ve flialkách ss venkově
raaní činsle,
Inseráty
platí ss hotevě rapřea.
Předplacení a inserty přijímá sdmíni-
strace v Mariauské ulici č. 3.
Tam nacházejí se ttž redakce
tiskárna a szpedite „ Národních Listá“
Eukoplsy se nevraceji.
Grabmayr
Mariauský ulice
národní Listat
20
article
vdpolední . . . . . . .
21
article
vládnouti dle ústavy a jí si vážiti. Radikálové
zmoudří po škodě, neboť zdaří-li se pokus o smí-
ření, zbude překonati ještě velké nesnáze. Překy-
pující národní cit na obou stranách musí se opano-
vati. Národní sváry jsou všemu na překážku:
Půjdeli to tak jako dosud, nebude daleko do záhuby
rakouského parlamentarismu.
Němcí přetrpí nejtěžší zkoušky. Češi mohou
způsobiti politické zmalky, ale německým kmenem
v Rakousku a jeho postavením neotřesou. (Pochvala
a potlesk; řečníku gratulují jeho přátelé.)
Posl. dr. Boleslav ryt. Plaček: Postrádámv
programu vlády stanovisko její k platným zá-
konům. (Pochvala u Čechů). Řekne se snad, že
vláda má platné zákony prováděti, ale tak se to s na-
šimi zákony, jež slanoví rovnoprávnost, nemá. Po-
suzujema vládu dle toho, co se stalo po zrušení ja-
zykových nařízení. Připouštím: s pouhým zrušením
jazykových nařízení může se snad právník spřáteliti,
neboť jazyková nařízení nejsou pramenem jazykového
práva, nýbrž toliko nařízením, jak se má platný zá-
kon vykonávati. Zrušíli se toto nařízení, zůstane
v platnosti zákon. Naše úřadnictvo pozbylo cít pro
samostatné provádění platných zákonů, následkem
stálého poručníkování čeká nařízení a pak teprve se
zákon vykonává. Proto uvitali jsme s radostí jazy-
ková nařízení. (Souhlas u Čechů).
Domnívali jsme se, že jimi stane se zákon opět
aktuálním.
Přijímání českých telegramů v Čechách nemohlo
se dřívě dosáhnouti až přišli Prušáci r. 1866, kteří
vzali do správy své telegrafické úřady a přijímali
beze všech námitek české telegramy. Teprve tehdy
dovolila rakouská vláda, aby od té doby se telegra-
fovati smělo česky.
Čech
Posl
doktor
Boleslav rýt
Plaček
Čecho
Prušák
Rakousko
Čechy
22
article
Posl. bar. D'Elvert učinil nám poklonu, že jsme
originálním způsobem po zrušení jazykových naří-
zení zbudovali novou theorii, že totiž také bez jazy-
kových nařízení mají platnost naše zákonitá práva
jazyková. Naopak, jsmé tak konservativní, že jsme
Badenova jazyková nařízení prohlašovali hned z po-
čátku za pouhé provádění platných zákonů. (Hlučná
pochvala.)
Také hr. Pininski nazval jazyková nařízení ema-
nací výkonného práva vlády. Originálními v posu-
zování věcí byli spíše Němci, kteří po zrušení jazy-
kových nařízení nechtějí znáti zákon. Zrušení jazy-
kových nařízení bylo heslem, aby zákonná práva
byla opět odstraněna. Kindinger jest jméno, v němž
jest obsaženo všechno. Ten ve svém pověstném na-
řízení praví, že od užívání obou zemských jazyká
ve službě se má upustiti, — jakkoliv to platným zá-
konům se přímo příčí. Stěžujeme si, že v jazyko-
vých záležitostech zahnízdila se zvláštní spravedlnost,
která jest vůči platným zákonům naprosto slepá.
Vládě bylo by příjemno, kdyby pro její negativní
protizákonné jednání ani kohout nezakokrhal, my
však to nepřipustíme a pro nynější protizákonnost
ozve se bouřiivý hlas rozhořčení. Neprovádějí se
také takové zákony, které byly vydány za souhlasu
Němců. Dle platných zákonů předpokládá se u všech
úřadníků v Čechách znalost obou jazyků. Připomí-
nám, že oba texty zemských zákonů v Čechách jsou
autentické. S tendencí Kindingerovou a s jednáním
nynější vlády stojí ve spolku spojená německá levice
se svým svatodušním programem.
Posl
bar
Badenův
Němec
Kindingerová
Čechy
23
article
Němci komandují vládu, zakazují prováděti
platné zákony, které se jim nehodí a žádají, by
vůbec byla vyloučena otázka jazykových nařízení.
To je forma, kterouž odívají svoji žádost, by se
platné zákony neprováděly. Vláda dává si zakazo-
vati, aby na příště nevydávala žádných jazykových
nařízení a tím se kryje, jestliže zákony platně
neprovádí.
Smysl pro právo a věrnost k zásadám, kteréž
položily německé strany do svého svatodušního pro-
gramu, jsou přímo obdivuhodny. Na jedné straně
žádají, by nařízení a výnosy, týkající se otázek ja-
zykových, byly naprosto zrušeny, v příčině Slezska
však žádají, by zůstala v platnosti dosavadní naří-
zení o obecném školství. (Hlasy: Slyšte ! Slyšte ! na
českých lavicích.)
Němcům nedostává se důslednosti a politické
morálky a na druhé straně se provádí jen to, co
pomáhá nadvládě německé a nikoli to, co vyhovuje
zásadě rovnoprávnosti všech národů. (Hlučná po-
chvala a potlesk na českých lavicích.) Naše strana
zatracuje zásadně obstrukci. Nynější obstrukce je
však jenom protijedem proti obstrukci, již Němci
provádějí v tom případě, má-li se prováděti některý
zákon, uplatňující rovnoprávnost. (Hlučná pochvala
a potlesk na českých lavicích.)
Očekáváme s důvěrou, že většina národů rakou-
ských vyšle sem zástupce, kteří budou míti smysl
pro právo a spravedinost a pro zákon (Souhlas na
lavicích českých), kteří, byť i nenáleželi všichni
k pravici, budou přece náležeti ke straně práva
Němec
Slezsko
24
article
(Souhlas na českých lavicích.)
Je nám vždycky příjemno, může li naše politik
souhlasiti s city lidu; avšak nesnííte se domnívati,
že se dáváme v politice vésti jen citem. Náš lid má
dostatečné porozumění pro politické otázky a neni
divu, jestliže srdce národů někdy vzplane a praví- li-
»Tak, jak Němci všemu překáželi, musíte také vy.
čeští poslanci, všecko v parlamentě ochromiti. Proto
však nesmí se říci, že my vzhledem na radikály,
kteří za námi stojí, povedeme obstrukci. První even-
tualitou, kterouž obstrukce může způsobiti, byla by
záhuba ústředního parlamentu. Víme, že by pak
s námi bylo hůře, než s Němci. Posl. Prade roku
1897 uklidňoval německé obyvatelstvo v Liberci, že
i kdyby nastal absolutismus, neměl by se německý
lid čeho báti, neboť absolutismus v Řakousku byl
odjakživa německý. (Slyšte ! na lavicích českých.)
Gratuluji k výtečné volbě kandidáta na místo
prvního místopředsedy ve sněmovně, který svým vo-
ličům jasně a srozumitelně pravil, že se nemusí
obávati záníku ústavního režimu a zavedení absolu-
tismu. Gratuluji všem německým stranám a jejich
společníkům, kteří pomáhají při této volbě. Nepod-
ceňujeme nebezpečí absolutismu pro náš lid a víme,
jak potom německo centralistická byrokracie u nás
u našich sousedů bude hospodařiti.
Posl. Schwarz: Ona již nyní hospodaří, z
trvání úslavy.
Posl. dr. Plaček (pokračuje): Avšak jisty
respekt před parlamentarismem přece nyní ještě má.
Němec
Posl
Schwarz
doktor
Plaček
Liberec
Nepodobně
25
article
Dlouho však by- absolutismus přece nepotrval a při
rekonstrukci ústavy musil by, má-li Rakousko vůbec
býti zachováno, vzíti se zřetel na práva všech ostat-
ních národů. (Hlučný souhlas na českých lavicích.)
Ke druhé eventualitě, způsobené obstrukcí, že by
totiž vláda zákony prováděla a německé strany
tomu mičely a dospěly k skutečnému politickému
rozumu, s těží asi dojde.
Posl. dr. Brzorád: Právo a němectví, toje
neslučitelno
Posl. dr. Plaček (pokračuje): Třetí eventu-
alitou bylo by naše sebeobětování. Naše obstrukce
bude všem tak překážet, že se budou snažit ji zdo-
lati. To bude však možno jen tehda, učiní-li se v-
bec každá obstrukce nemožnou. Pak teprve začne
takový politický život, jakého si přeje posl. Grab-
mayer. Tím je naše stanovisko vůčí vládě vytknuto.
Nemůžeme se spokojiti hudbou budoucnosti a třebas
i byl hospodářský program vlády ještě pěknější, ne-
můžeme se jím dáti svésti, pokud vláda nenabude
mravní síly a žádoucí seriósnosti a pokud v láda
nebude chtit prováděti nejen přlští za-
kony, nýbrž i nynější dosud platné.
(Hlučná pochvala a potlesk na lavicích českých.)
Proto nezbývá mně ničeho jiného, než na velmi
zdvořilé a vlídné pozvání pana předsedy minister-
stva jmenem naší strany odpověděti: »Ex cel-
lence, nikoli, tak s vámi nepůjdeme.
Budeme obstruovat a děkujeme za po-
zvání!« (Hlučná pochvala a potlesk na lavicích
českých. Rečníku se blahopřeje.)
Posl
doktor
Brzorád
Plaček
Grab
Rakousko