ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c8c1d450-75a2-11dc-b2f6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: place 49, person 76, org 15, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
29. dubna 1908. Císlo 118.
4 article
opět do Krakova na universitu. Ale již po roce zvolen zase de říšské rady i do sněmu zem- ského a v obou těchto sborech vstoupil ihned v popředí konservativných klubů. Zvláště byl činný v otázce volební reformy jak na říšské radě, tak i ve sněmě haličském, v němž stál v čele své konservativné skupiny, která uznala potřebu reformy zemského volebního řádu a ne- stavěla se tedy proti ní a priori odmítavě. V nové hodnosti místodržitelské čeká dra. Bobrzyňského především povinnost, urovnati po- měr polskoruský. Při řešení tohoto choulosti vého sporu prokáže nejlépe své schopnosti poli tické a státnické.
Krakov
5 title
Politické zprávy zahraničné.
6 article
V Praze, 28. dubna.
Praha
7 article
V Polsku. V Lodi v skladišti lékárny Steinovy policie při úřadní prohlídce našla melinitovou pumu třaskaviny. Zatčeno 40 ohyvatel domu. Ve Varšavě vypátrány tajné místnosti pol- ských národních socialistů. Nalezeno 2000 r- volučních proklamací. Děje se zatý kání. Nové neštěstí Ruska. Ohromné prostranství od Kyjeva po Moslivu zaplaveno povodní, jaké tam nebylo přes pů století. Reka Moskva narostla o 3 sáhy a půl Voda dosahuje až po mostění mostů, po nichž zastaveno přijíždění i přecházení. V zaříčné č sti města nádraži rjazansko-urálské dráhy úplně jest vodou odříznuto; též brjanské nádraží mo- skevsko-kyjevsko-voronežské dráhy. Voda dosa- huje až k stěnám Kremlu. Všechny ulice a uli čky na dalekou vzdálenost jsou zalopeny r lide se stýkají po lodkách. V ulicích, bližších řece voda dosahuje až do druhého patra a uličně svítilny ztratily se pod ní. Mnoho továren a zá- vodů okrouženo vodou. Ztráty na majetku jsou obrovské. Krutě jsou postiženy i obchodní fi my, mající v zaříčné části sklady. Elektriek osvětlení je zkaženo, tak že v noci celé město je bez oavětlení. Podniky, dostávající z ústředn eloktrárny sílu, musily zastaviti práci. Petrole- jové lampy a petrolej mají hromadný odbyt Řeka Moskva, jindy mělká a nepatrná, má vzhled veletoku, valícího se za strašného šumu rych lostí bystřiny. V Kyjově na rozvodněném Dněpru poško zeno povodní mnoho nákladních lodí, některo z nich utonuly.
Steinův Reka Polsko Varšava Rusko Kyjev Mosliv Moskva Kyjov Dněpr Petrol
8 article
Památca genorála N. P. Lineviče. V osobnosti gen. Lineviče především bije v oči jeho ohromná populárnost v sibirskýcl vojskách. Avšak nebožtík se nikdy o tu populár- nost nestaral. Odkud se brala? Celé tajemství vězí v jedné črtě jeho char akteru, která v očích vojsk je spojena se samým ponětím vojevůdce. To jest nezlomná vůle sta rého vojína a jeho víra v houževnatost vojsk Od vůdce nynějších armád požaduje se hlubok, různostranný um, solidné vzdělání, ale přede vším charakter, ocelová, neoblomná vytrvaloe v směru cíle. Lépe rozhodnouti se pro něcon prováděti to důrazně a vytrvale, než nerozhod- nouti se pro nic. Um hluboký a vzdělaný, ale rozptylující se před nebozpečím, jest ve vojen ském díle veličina záporná. To vidíme v příkla dech nedávné minulosti. Všichni se pamatují na pochod Linovičův na Pekin za povstání boxerského. Slunce peklo. mezinárodní vojska koupala se v znoji, byla una- vena, jedva se vleklu. Když po denním pochodu zastavila se na noclehu, polovice svého počt se nedopočítávala. Cizí generálové hubují, žádaji svolání vojenské rady. Na radě vstává německý generál a prohlašuje, že dále nepůjde; po něm vstává Francouz a pravi, že jeho vojska nemo hou dál učinit ani kroku. Totéž opakují Angli čan, Američan, Japonec a j. Linevič mlčí a čeká až domluví všichni. Potom vstává, děkujea praví: „Dobrá, Rusové vystoupí zítra ve 4 hod. ráno.“ Tableau! Rusové skutečně nazejtří ráno vystupují za nimi se motají cizinci, aby se nevzdali ci dobytí Pekinu. V ruských vojskách koluje na tisíce histo- rek a anekdot, charakterisujících Lineviče jako muže houževnaté vůle, neznajícího a neustupu- jícího před žádnou překážkou. Když byl jmenován vrchním velitelom v Mandžurii, ruská vojska rázem nasyla nové sebedůvěry a byla přesvědčena, že prohrané
Památca Linevič Francouz Angl Američan Japonec Rus Tableau Peking Mandžurie
9 article
bitvy byly pouze následkem nerozhodnosti ru- ských vojevůdců a pod Linevičem že se všechno spraví a že Linevič za žádnou cenu neodstoupí Na neštěstí přišel portsmouthský mír a naděje ruského vojska se nesplnily. Nemohoucný parlamentarismus. Všecky ústavní státy evropské prožívaj svoji krisi. Současný parlamentarismus se pře- žívá ve svých dosavadních formách, všude po ciťuje se potřeba reformy. Především ve Franci jest otázka nedělného parlamentu již delší dobu předmětem diskuse v polilických kruzích a pa řížská »Revue« (dřívější »Revue dos Revuese uspořádala nedávno anketu o této otázce mez francouzskými státníky, politiky, filosofy, socio- logy a — jak ve Francii nelze ani jinak — literáty. Redakce »Revue« rozeslala na celou řadu vynikajících lidí dotazník, v němž žádá o jejich úsudek o úpadku parlamentarismu ptá se jich na mínění, jak by se docililo ná- pravy. Uznávají-li, že nemohoucný parlamen ztrácí všecku váhu svojí legislativní moci, a co soudí o nutnosti i prostředcích nápravy v tom směru — zda nějakou novou úpravou voleb ních řádů, či novou organisací zákonodárných sborů.
Linevič Francie
10 article
Z aktivních politiků, kteří se ankety zů častnili, odpověděli těměř všichni souhlasně na- prostým přisvědčením, že nedělnost parlamentu zaslouží nejvážnější pozornosti a vymáhá hle dání cest po nápravě. V tom shodli se býval ministři Pierre Baudin, R. Poinear i Jules Siegfried. poslanci Ch. Benoi st J. Reinach, M. Sembat. Člen Akademie posl. Alexandre Ribot, odpověděl velm stručně, ale řízně: »Náprava zla, o němž mlu víle, leží pouze ve zlepšení politických mrava Bude nesnadno ji prověsti, ale je to nezbyln a důležitější, než všecko ostatní. « Poslanen Joseph Reinach projevil minění, že majo ritní systém neposkytuje pravou a přesnou re presentaci vůle národní. Domnívá se, že nutná reforma parlamentarismu byla by proveditelna utvořením mimoparlamentních komitétů, nezávi slých na jeho rozmarech a vírech. Z dožádaných sociologů a spisovatelů vlce méně zajímavě se vyjádřili člen Instituta Aifred Fouillée, ředitel »Revne Socialiste« Eugen Fourniěre, bývalý ministr Yves Guyd Anatole a Paul LeroyBeaulieu, z »ne smrtelných« Em. Faguet a Anatole France dále Victor Margueritte, Mareel Pré v o a známý individuulista J. H. Rosny. Tento poslední vyjádřil se o úpadku parlamentním velmi skepticky. Píše: »Vaše otázka mne nijak nepřekvapaje, neboť ev dentní nemohoucnost par- lamentu bije přímo do oči. Stává se to zvláste za lakových okolností, kde jde o individuáln svobodu, a za trvání starých, prázdných a pro- tivných formalit.« Pokud se jedná o veliké re- formy politické a sociální, nemysli J. H. Rosny. že by je dovedl prověsti tento úpadkový parla ment. Svůj úsudek končí slovy: »Dospěli jsme k epoše, kdy bude užilečno, aby individnáln iniciativou a akcepel jednollivých skupin realiso vání praktických reforem bylo učiněno neodvislým od akcl politických a chránéno bylo vládou. «
Baudin R Poinear Jules Siegfried Ch Ribot Joseph Reinach Revne Socialiste Fourniěre Guyd Anatol LeroyBeaulieu Faguet Margueritte Mareel Rosna Anatol Franca Institut Aifréd Fouillée
11 article
Marcel Prévost píše podobně příkře »Všecky poslední zákony, přijaté francouzským parlamentem, svědčí o připravě zcela nedosta- tečné, o hluboké ignoranci a snaze zalichot se nízkým pudům voličstva.« M. Prévost nevidí možnosti, že by se to dalo napraviti, poku trvá všeobecné právo hlasovací — a nevěnuje se při tom náležitá pozornost výchově voličstva Pokud se tak nestane, bylo by lépe po míněn Prévostově, kdyby legislativa byla svěřena ně- jaké radě, nezávislé na širokých vrstvách volič- ských. Na příklad jakési státní radě. — Stejně kriticky a většinou zcela odmítavě a bez- nadějně o nynějším stavu parla mentarismu fran couzského se vyslovují i ostatní spisovatel k účasti na anketě vyzvaní. Harden contra Eulenburg- Říšský soud německý v Lipsku určil pře ličení o Hardenově odvolání proti rozsudku který vynesen byl berlinským trestním soudem na den 22. května. Homosexuální styky knížel Eulenburga s Ernstem zdají se býti potvrzeny novou nápadnou okolnosti. Zjišťuje se nyní totiž, ze 12 000 marek, kteréž obdržel prý Ernst o kněžny Eulenburgovy, pocházelo od knížete sama. Obránci knižete uvádějí sice, že Ernst je človél
Marcel Prévost Prévostův Harden Eulenburg Hardenův Ernst Lipsko
12 article
nevěrohodný a vícekráte již trestaný. Ernst háj se ale tím, že byl trestán toliko pro rvačky nikoliv tudíž pro něco — nečestného. Nepokoje na inde-afganské hranici. Neustálé anglické výpravy proti nepokojným kmenům na afganské hranici měly až dosu jenom nepatrný výsledek. Nedávno sice zkrotili Angličané odbojný kmen Zsků, ale nyní ohrožuje devět kmenů hranici indiekou. V čele hnut stojí tentokráte Mohmandové. Nápadno jest, že kmenové tito zorganisovali tentokrát výpravu svou, zásobování atd. podle dokonalých pravidel vá- lečných. A neméně nápadno jest, že úřadníci emira afganskému hnutí nepřekáží, ano trpí, že i Afgenci vyzývají k svaté válce proti Angli- čanům. Emir Habib Ullah nebyl ovšem nikdy valně nadšen smlouvou anglo-ruskou, kterou Rusko přiznalo Anglii výhradný vliv na Afgani- stan, zaručujíe sice emiru celistvost říše, ale s podmínkou, že zahraniční jeho politika říditi se bude pokyny a zájmy anglickými. Jest známo, že Německo oplácí osamocení svoje Anglií ve všech koutech světa mařením její plánů i zdá se, že s emirem, který by sám o sobě nemě odvahy proti Anglii vystoupiti, hrají i zde prsty německé, které nabyly tak velikého vlivu i v sou- sední Persii,
Ernst Angličan Angl Habib Ullah Rusko Anglie Německo Persie
13 article
Vážné obvinění proti Rooseveltovi. Člen poslanecké sněmovny Spojených států Willett z Nov. Yorku, minule prudce útoči proti presidentu Rooseveltovi, obviňuje jej z zodpovědnosti za krisi finanční na sklonku mi- nulého roku. Willett pravil, že mezi všemi re- publikánskými poslanci zavládlo jakési mlčení z obavy před presidentovým »velikým klackem« Poukazoval zvláště pak i na imperialistické choutky presidentovy, které zjevny byly na př. z nedávného rozpuštění celých setnin vojska amerického; Roosevelt má prý více než kdokol před ním na svědomí vážné otřesení důvěry lidu ameriekého v nynější soustavu vládní, vinen i t' měř ze zničení ameriekého obchodu. Svým jednáním způsobil paniku ve všech kra- jích Spojených států. Winett končil nadějí, že z Bílého domu presidentova ve Washingtoně budou odstraněny podobné příčiny nepokoje mlčení podezřelého, že všude dosaženo bude zase klidu.
Roosevelt Willett spojený stát Willett York spojený stát Washington poslanecký sněmovna
14 article Návrh zákona o jmenování a kvalifikačním posuzování soudců.
Návrh zákona o jmenování a kvalifikačním posuzování soudců. (Anglické a americké vzory. — Prá vo návrhu při obsazování soudcovský ch míst. — Kodstranění národnostních sporů při jmenováni sondců v zemí cb s různým jazykem.) Ústřední výbor Sdružení rakou- ských soudců, vykonávaje usnesení valně hro- mady, podá v tomto zasedání poslanecké sněmovně návrh zákona o jmenování a kvalifi- kačním posuzování soudců, vypracovaný na zcela nové basi. Nejpodstatnější stránkou návrhu má býti zřízení senátu pro záležitost osobní, senátu to, složeného z osob stavu soud covského, jamuž by přináleželo právo návrhu na jmenování spudců (anslogicky dle způsobu ob sazování míst na vysokých školáci), jakož i posu zování kvalifikace soudcovskě. Tomuto senatu mají býti talé přidělovány k vy řízení nesnáze, jaké vznikaji při obsazování soud covskýcb míst v zemích s různou řečí. V úvodu k návrhu zákona p ukázáno jest na anglické americké zřízení soudní, načež velmi obšírně vyslovují se zůsady reformy. Ty jsou v stručnosti shrnuty: Obsazení soudcovského místa smí s státi jen na základě navrženého jmenování.
sdružený raka
15 article
Návrh činí senát pro záležitosti osobní který budiž ztízen u soudů první, druhé i třeti instance. Pro každě vyhlášené místo musí býti tři uchazeči, pro více, současně obsazovaných stejných míst však aspoň vždy o dvě osoby více než kolik míst jest. Navržen jest ten, kemu při- padne relativní většina hlasů. Senáty osobní složeny mají býti z presidenta soudu jako před- sedy a členů, zvolených to soudců z celého ob vodu dotyčného soudu. Také posuzování kva- lilikace soudců a soudcovských kandidátů při- náleží osobnímu senátu. Posuzování to má se díli při žádostech o místa anskultaniská, dale o místa presidenta soudu, pak o soudcov ská místa u vrehního zemského soudu nebo nej- vyššího a kasačního soudu a eventuaně u všech pro soudcovský úřad zkoušených, ve službách soud- ních se nalezajících osob v každém třetím roee po složení přísahy soudcovskě až do dokončení 24. služebního roku; při nezkoušených právních prakti kantech a auskoltaniech každoročně. Každé dobrozdaní má se vysloviti o způsobnosti právních vědomostech, píli, dosavadních výkonech, jakož i o osobních vlastnostech (charakteru) uchazeč tak zevr bně, aby z posudku byl jasným obraz jeho osobnosti. Posudek ten jest píse m n ý, sden
16 article
se posouzenému; všichni uchazeči mají právo do po- sudků senátu nahlédnouti. Proti posudku může býti od posuzovaného ve 14 dnech podán býti rozkla d, o jehož oprávněnosti neb neoprávněnosti rozhoduje nezvratně osobní senát nejblíže vyšší instance. V motivování návrhu zákona se uvádí, že jest značným krokem na cestě k dosažení skutečné ne- odvislosti soudeovské. Musí býti poskytnuia záruka, že vyhlášená místa obsazena budou v ur- čité době a osobami, jež z kruhů odborných jsou označeny za způsobilé. Průtshy s obsazováním míst. jdoucí do měsíců a let, zaviněny jsou velm často na přání politických stran a to by zřízením senátů bylo odstraněno. Ohledně odstranění sporů národnost- ních při obsazování míst v krajích a zemích s řečí smíšenou, navrhuje osnova odstraněni sy stému bodnostních tříd (Rangklassensystem a nahražení téhož systémem postupu dle služného. Tím doufá ve zmírnění ostří národnost- ních sporů, jež vznikají namnoze obsazením míst dle hodnosti titulu jaksi významného. Ozobní senát také ve smíšeném území (po případě moho býti zřízeny senáty dva — praví osnova — poskytuje také daleko větší záruku, že při návrzích pro jmenování rozhodovaůi budou jen úvahy o způ- sobilosti odborné. Konečně veřejností dobro zdání má býti učiněn konec tajné kvalifikaci, ktará dosud byla Damoklovým mečem, visícím nad každým »neodvislým« soudcem.
Damoklův senát
17 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Sjezd staročeských důvěrníků vyne pro stranu, »stále ještě vedouel« — jak řečníe sjezdu důsledně nazývali nár. stranu svobodo- myslnou — memento, kteréž, ne-li jinak, aspoi theoreticky zasluhuje povšímnutí. Jinými slovy řečeno, nikdo síce na celém světé nevěří, že by se strana národní, jinak staročeská, mohla někdy státi v národě zase vůdčí, ale její nedělní sjez byl těchto tužeb pln: ozývaly se z řeči nejen nejstarších, ale i nejmladších státníků jejích. Zejména byl to zems. posl. dr. Lubož Jeřábek. který mluvě o nepopíratelně prý vzrostlém sebe- vědomí strany, o »přímo povznešené náladě sjezdu«, očekávsl pevně, že sťrana učiní vážný pokus o seskupení všech upřímn státoprávnlch stran a vyžádal si do- konce, aby bylo důvěrníkům strany staročeské uloženo, aby tento pokus na sněmu královstv českého provedli a dodal: »Skulek tento bude v lidu českém uvítán jako vysvobození z ža- lostných a bezradných poměrů nynějších.e Mladý vůdce staročeské strany ve své povzne- sené obrazivosti vidí ji již v úkolu osvobodi- telky, která přejímá z rukou »strany dosud ve- doucí« vedení a staví ji jako reorganisaforku v čelo takového seskupení stran českých, jež v tomto rozsahu nepodařilo se na říšské radě sjednotiti ani »Národnímu klubu«. Řeč pena dra. Jeřábka nemá ovšem prozatím jiného prak- tického významu, než jako výmluvný doklad jeho rčení o vzrostlém sebevědomí jeho strany vzrostlém ovšem poněkud přespříliš nepoměrně Ale je také symptomem. Při živém, a jak pevně donfáme neúmorném těle nárední strany svobodomyslné, hle povstávají a již hlás se dědicové vůdčího jejiho poslání v národě. A právě z řady těeb, na jichž »známky živolae zvykla si odpovídati ostatní politická veřejnos známým citátem z Erbena: Ty mrtvý lež . .
doktor Jeřábek Erben strana svoboda
18 article
Je v tom bezmérná dávka ironie, ale pro nej- věrnější a nejstarší stoupence strany mlado- české, pro svědky a spolutvárce rozkvětua strmého v pravdě všenárodního rozmachu jejího je v tom i — látka ku přemýslení, mluvl-li dnes strana punktatorů o svém mesiášství v »bezradnosti a zoufalství pod vlivem positivní politiky«. Aspirace poslance dra. Jeřábka zůstanou ovšem provždy těžkým snem přes všechnu vy pínavost jeho strany i jejíbo tisku, který úsly »Uníonu« v polemice proti nám vývody staro- českého sjezdu nazývá vysoce — vážnými. Vači mentorství »Uniofiu« nutno opakovati: Dnešní povážhvě situace českého zastupitelstva říšského prapůvodní příčinou je strana staročeská svým strašným proviněním vyrovnacím, neboť situace, utvořená hřišnou staročeskou koncesí uzavřeného území Němcům, dosud podlamuje všechny české snahy za nezkrácené rovné právo v celých Če- chách. Kdyby národní strana svobodomyslná ne- byla vykonala svůj osvobozovací čin ze zoufa- lého postavení, do něhož vržena věc národa Staročechy, dnes nebyla by jazyková nařízení Stremayrova ničím víe než — vzpominkou I dnes je záchrana možna, pouhým návratem národní strany svobodomyslné k velkým činům její minulostil — Okresní soud v Karlových Varech fal šuje veřejné listiny. Dr. Ferdinand Heller žá- dal u okresního soudu v Karl. Varech za úřadní
Jeřábek Němec doktor Heller Karlová Vary Vary okresní soud
19 article
výpis z pozemkové knihy o realitě, patřící če- ské straně. Okresní soud výtah, vlastně doplněk jeho dne 27. dubna 1908 vyhotovil, ale če- ské zápisy, které jsou v dotyčné vložee pozemkové knihy zanese ny, ve výtahu přeložil do němčiny. T jest již vědomé falšování veřejné listiny, nebot výpis z vložky pozemkové knihy musí býti věr- ným jejím obrazem. Ve vložce té zapsáno usnesení chebského krajskéhe soudu z roku 1906, kterým soud ten nařídi po rekursu dra. Ferd. Hellera, okresnímu soudv v Karlových Varech, když tento byl českou knihovní žádost dra. Hellera vyřídil německy, aby ji vyřídil česky a česky do pozemkové knihy zanesl. Tedy v roce 1906 ještě sama nynější expositura pangermánského Volksratu v Chebu, dříve c. k. krajský soud uznávala, že česká po- dání se česky vyřizovati muusí. A dnes okresní soud v Karlových Varech i toto tehdejší usnesení překládá do němčiny. Proti tomuto falšování li- stin zakročil dr. Heller nejostřejším způsobem. — Čin německého poštovního c. k. zuřivce. Německo - brodský případ označují německé časopisy jako revoltu českých poštovních úřad- níků proti platným předpisům. Čeho dopustil se vlastně pošt. úřadník, konající noční službu dne 23 t. m. na nádraží v Německém Brodě?
Heller Karlová Vary Cheb německý Brod okresní soud
20 article
Označil poštovní vaky, obsahujíeí listovní a pe- něžní materiál, určené pro rychlíkovou vlakovou poštu na místě německým » Wien Tetschen 23«, českým nápisem »Vídeň Děčin 23« a to byl onen hrozný zločin, ona revolta, jež pobouřila německou žurnalistiku a měla míti též prý v zápětí intervenci předsedy ministerstvau ministra obchodu dra. Fiedlera. Co však učinil naproti tomu oficiál Klein, který zmíněnou vlakovou poštu provázel? Vykopal v pra- vém slova smyslu a sluhou dal vyházeti z vozu šest objemuý ch, českým nápisem opatřených vaků s potupnou poznámkou, že neroz- umí, co jest to Vídeň a Děčtn. T stalo se v ryze českém městě na půdě království českého, kde čestina má býti rovno- cenným a rovnoprávným jazykem zemskýma státním! Sta a sta dopisů, jak českých taki německých, nejen že utrpěla značné zpozdění, ale i potupena byla podpadkem boty surového německého c. k. zuřivce. A těmto lidem, jichž do Čech z Vídně jezdí na tucty, svěřiti musí české obecenstvo svoje nejdražší hmotné i du- ševní statky. Oficiál Klein, ktorý jest již po léta přidělen vlakovým poštám »Vídeň Děčin 23«, »Vídeň Praha 21 a 22« a »Vídeň Libava 107«, tedy na tratích více než ze dvou třetin ryze českých, nerozpakuje se doznati ve- řejně a před svědky, že nerozumí, co jest to Vídeň a Děčín, ačkoli denně sta dopisů s po- dobnou adresou má v ruce ! A pak se díví české obecenstvo a obchodnictvo, že dostává pozdě zásilky; zde má vysvětlení, jež mluvi za celé knihy. Ale i kdyby nerozuměl, co zna- menají slova »Vídeň Děčín«, pak mělo mu býti číslo 23, jež jest úřadním označením dotyčné ambulance, směrodatným, i v tomto směru dopustil se týž úřadník neomluvitelného služebního přestupku, neboť dle instrukce nemá býti nahodilé chybné označení poštovních zá- věrů přičinou k vyloučení těchto z dopravy.
Fiedler Klein Vídeň Čechy Děčín Wien Tetschen 23
21 article
Jak pak nazvou Němci toto přímo na národ- nostní běsnění hraničicí počínání oficiála Kleina, jehož svévoli, díktovanou německým furorem, zaviněno opozdéní sta a sta zásilek, když užití pouhých dvou českých slůvek »Vídeň Děčin« nazývají revoltou? Opakujeme znovua znovu, co tvrdili jsme již bezpočtukráte: dokud svěřeny budou zásilky v Čechách podané a do Čech jdoucí vídeňským německým zuřiveům a nebude provedeno úplné rozdělení vlakových pošt, dotud opakovati se budou ony nejvýs smutné zjevy, že denně na tucty dopisůa zásilek, opatřených českou adresou a jdoucích do českých míst (do německých ani nemluvě), jsou chybně instřadovány, po připadě i vráceny podavateli s potupnými poznámkami: wo Post, unbekannt, existirt nicht ap. — Rodinné zprávy. Slečna Julie Klenkova z Vlastimilu a pan Ladislav Rott, spolumajitel a prokurista fy. V. J. Rott v Praze, slaviti budou sňatek manželský v pondělí dne 4. května o 41/2 hod. odpol. ve farním chrámu sv. Petra. — Úmrlí. V neděli dne 26. dubna t. r. zemřei v Praze pan MUDr. Emil Kodrle, c. k. země- panský lékař v Zábřehu, v 40. roce věku svěho. Te- lesná schránka zesnulého bude dnes ve středuo půl 3. hod. odpol. v kapli německého pathol ranutom.
Němec Klein Klenkův Vlastimil Rott V J Rott Petro MUDr Kodrle Vídeň Čechy Praha Zábřeh
22 article Německá armáda.
Německá armáda. V souborné publikaci o moderním Něme- cku, klerou vydala nedávno redakce pařížské rovue „La vie contempotuine“,*) vyšla z péra německéh generála v. Pelet-Narbonno politicko-psycholo- gícká stude o německé armádě, o hlavních prvcích a činitelích její síly. Studie, jak je samozřejmo u au- tora, který jest aktivním důstojníkem, psána je se stanoviska čístě militaristického a nose pečet ryze no- meckého vojenského ducha, který silnou armádu po- važuje za největší mravní i materiální oporu silného moderního státu. Pro nazírám vedoucích kruhů po- litických i vojenských na úkoly armnády a ná dnešní její situaci při rozpinavosti moderního Německa je studie Pelel-Narbonnova velmi charakteristickou.
Německo PeletNarbonnův
23 article
Zdafnost armůdy měří se její početností a či- nitoli intellektuálními i mravními, předhevším dlsci- plinou. Německo má okrouhle 62 miliony obyvatelo a roční přírostek činí více nez 800.000 duší. Na ka- ždou připadá průměrně 42 delí. Poslední třída, po- volaná r. 1906 k vojenské službě, čítala 511.000 mužů a 220.000 bylo odvedeno, počítaje v to i kon- tingent námornictva. Dále bylo 55.500 dobrovolníko. coz činí celkem 275.500 mužů. Do zálohy, jež má doplňovati armádu ve válce, zařaděno 84.500 muzů čo domcbrany 116.500 mužů, z nichž mnozí jsou schopni k aktivní sluzbě. Dle rozpočtu r. 1908 číta německá armáda 25.103 důsťojníky, 591.735 muzn. k tomu 265 důstojníků a 23.809 muzů osadního v j- ska, celkem tedy v míru 25.368 důstojníků, 615. 544 mužů, 110.485 koní a 3152 děl a potahem. U př- choty trvá služební doha dva réky, vyjímaje jedno- roční dobrovolníky, z nichž se doplňuje sbor zálož- ních důstojníků, u kavalerie a jízdního dělostřele- ctva tři roky. Výzbroj jest dobrá a výcvik zname- nitý. Vrchní velení ve válce jest výhradně v rukou císaře, v míru mají tři královstvi německá jistá pri- vilegia a také, stejně jako Prusko; ministra války. ale císař má právo inspekce všech oddilo.
Německo Prusko
24 article
*) L „Nár. Listy“ ze dne 19, t. m. Existence jodiného chéfa, jenž není zodpověd ným parlamentu, jest již v miru velkou výhodou pro německou armádu a ve válce vynikne talo výhoda ještě více. Osoba císařova působí na vojina většín morálnim vlivem a má větší vážnost než generál jenž může býti parlamentní většinou každdou chvi odstraněn. Nucená vojenská služba trvá v Prusku dále než sto let, kdežlo v oslatních státech byla za vedena teprve po roco 1806. Prusko jest hrdo, ž podrobile všechno své obyvatelsivo vojenskké výchově mnohem dříve, než ostalní národové a to mělo vel- nni příznivý účinek na vývoj vojenského duchav národě. Pruští králové byli vždy prvními vojáky armádě a konali všechny povinnosti důstojníka, prole také požívají aůstojníci v Prusku a v celém Něme- cku velké vážnosti. K tomu ovšem přispívá, že dů- stojníci náleží k nejvyšším třídžám společnosti, co jeví účinek i na disciplinu, poněvadž je to povznás v očích mužstva. Důstojník zaujímá vůbec ve stát první místo. Kromě toho mají důstojníci němečuí do ležité privilerium: o každím jmenování důstojník hlasují napřed důstojníci jeho pluku a v záloze do stojníci téhož obvodu torritoriálního. Je-li výslodel- hlasování jednomyslně nogalivní, nedojde k jmeno vání a netřeba ani udati dúvody. Tím jest zajištěn hemogenita důstojnických sborů
Prusko
25 article
Vojenské schopnosti mají zvláštní důležitost pre národ jenž chce zachovati nedotčenou svoji národní velikost. Kromě lásky k vlasti a stutečnosti vůč smrti vyžaduje se také inleligence a tělesná otuži lost. U všech vzdělaných národů snaží se nyní so cialisté a pacifisté zničiti lásku k vlasti a odsuzuj válku. Pacifistě jsou v Němocku veliteli bez vojsk ale socialismus nabyl takového významu v polt- ckém zivotě německém, že by moll ve válce seslabit vojenskou aktivitu. Vůdcové strany prohlásili sice na proli frapcouzskkým hervéistům, že v případě, kdy- by Německo bylo napadeno, byli by ochotní je hájiti ale vzhledem k dřivějším prohlášením a chování s socinlistických listů nelze se ubrániti podezření, že toto tvrzení vůdců strany bylo díktováno politickým oporlunismem vůči massám voličstva, iež liz se nak nedaly zlákati. Jest mnoho socialistů jen náhiod- ných a se zřetelem na ty se zachovává jistá umírně- nost, ale pravi socialisté by se nepohoršili, kdyby byly prohlášeny hervěistické zásady. Socialistě pro hlásili, že se zůčastní pouze obranné války, totia kdyby nepřítel překročil hranice. Tím prohlašují, ze půjlou do armády jen z podmínkami a nedbají pra- vidla, že nejlepší parádou jest předejíui ráně. Cho vání se socialistů ve válce jest tody nejistě, ale př manevrech a kontrolních shromážděních jsou plí- pady odporu velmi řídké, zdá se, jako by uniform zapuzovala protimilitaristické smýšlení. Nutno všal doznati, že člověk silně nasáklý socialismem nen dobrým vojákem.
Německo
26 article
Vřelá láska k vlasti jesí skoro u celého národa německého naprosto nepochybnou. Třeba zi jen při- pomenouti její rozmach po hrozné pohromě r. 1806 Rovněž zajímavo jest, že Prusko mohlo r. 1866 po číti válku s Rakouskem proti vůli většiny poslane- cké sněmovny, kdež převládala strana pokroková Jakmile se však stalo rozhodnutí pro válku, seřadi se všichni kolem praporu. Vysvětluje se to z valné části historickým vývojem Pruska a zvláštnímí posta- vením jaké rod Hohenzollerů vůči obyvatelstv raujímá. I nejoposičnější strana lne v srdci k rodia svých panovníků a tento cit lze nalézli i v řadách socialis tů. Slatečnost starých Germanů jest známa, ve středověku byli němečtí lancknechti hledhini a ve všech moderních válkách se Němci dobře bili. Postu civilisace působí však i v Německu změkčujícím účín- kem a to mohlo by míli za následek oslabení vojen- ského ducha. Německo nevedlo již dlouho velkou válku, ale ve válce koloniální v Jižní Africe se ně- mecké vojsko osvědčilo znamenitě. Arci to byli vý- hradně dobrovolníci, tedy elila vojska. Rovněž in teligence hraje v moderní válce velkou úlohu. Uzná- vá ze snal všeobecně, že ve směru intellektuálnín náleželo Německo vždy a náleží posud k prvním ze mím na světě. Výchova školská i na škole obecné jest rozhodně prostředkem k probuzení této inteli zence, V tom směru kráčí Německu v čele všech ní
Prusek German Němec Prusko Rakousko Německo jižní Afrika cký sněmovna
27 article
rodů. V kontingentu pruském, zařaděném v r. 1906 bylo na př. jen 0.03 analfabetů (ve Francii 4.3 v néklerých provinciích pak nebyl ani jediný anal fabet. Vojenská hodnota armády závisí konečně na je- jím stupni discipliny. Pro německou arnnádu jest do- brým znamením, že vnějši formy subordinace nebý vají skoro nikdy přestoupeny a že případy porušen discipliny, zvláště případy tězké jsou tak řídk Borpečně lze soudili na stupeh discipliny u armády dle toho, jak se chová na ústupu po porážce. Alep katastrofé r. 1806, po Jeně, ani jediný hlas se ne- ozval proti důstojníkům, ani jediný výkřik „Na zrádce!“ Ústup po bilvě u Frontenesu r. 1868, j- diná porážka pruská od té doby, vykonal se v nej- lepším pořádku přes to, že vrchní velení ztratil úplně hlavu. Stejně bylo také u Coulmiersu, po jed- ném vážném nezdaru německém r. 1870. Konečn sluší připomenouti, že v revolučníchi lelech 1848 a 1849 nebyla armáda pruská ani na okamžik otře sena ve své věrnosti, naopak stala se oporou pořád ku v ostatních státech němockých. Z toho všeho lze souditi, že i vbudoucí válce německá armáda spl naděje, jež do ní národ skládá.
Francie Jena analfabet
28 article Hudba.
Hudba. Bolinmil Benoní jubflanlem. V nejlepším rez květu mužně síly — pořád výborný Don Juan (n divadle arci), zajímavý Romeo i lstivý Jago — slaví pan Benoni dne 5. května č tvrt století sv trvalé, nepřerušené a znamenité činnosti pěvecké u opery Národního divadla! Dvacet pět let je už vel- mí slušnou řádkou v životě a dokonce v životě umě- ce, exponovaného v tolika a tolika stech večerech rolich nejobtížnějších. Ale na panu Benoním není znamenati ani stopy únavy! Vzpřímen, se širokou hrudí a jiskrou v oku jde dnes po čtvrt století právě tak, jako když se chystal k prvému křtu na jevišt hlaz jeho, pevně ovládaný, nesetřen zní kovově do vyzlacených prostor Národního, uchvacuje posluchač lahodou i mohutností, jakou jímal od počátku; ac hry se týče — v celé zalerii postav operních zůstáva
Juan Benon Benoní národní divadlo
29 article
nedostižným. Za tak řídkých, lichotivých okolností věru radoslno přát jubiláru, klerého přes všechen zevní, mužný dojem dlužno přoce jenom řadit k za- sloužilé starší a elitní gardě z opery českého dí- vadla, spočítají-li se lela jeho umělecké činnosti. Absolvent výborné školy Lukesovy, přišel pan Be- noni k Národnímu ještě v době, kdy místr Lev se Stropnickým dělili se o vavríny. Mladý pěvec spo- kojil se pro několik prvních let menšími úložkami, ale po odchodu Lva i Stropnického na ráz vyník v vděděných partiích. Talentován, zcela mimořádně hlasem obdařen, zjevem pro jeviště stvořen, rosu každým večerem a rolí, tvoře celý cyktus postav operních. Bezpočtukrát jeho krásný baryton i hra zaujaly cízí ředitele; velmi vábné nabídky lákaly ho do ciziny. Benoni však zůstal plných dvacet pět let věrným scéně naší a tím zasloužil nesporně i po té stránce uznání a vděčnosti. V titulní partii opery „Hans Heilinz“ vystoupí příštího úterka, v den 25. výročí svého engažování. Obecenstvo dozajista u přl- ležitosti té osvědčí mu svoje sympatie a uznáníl + Koncert klavírního virtuosa Josefa Jandy, ve čtvrtek dne 23. dubna v hotelu »Ceutral« v Praze, přivábil hojný počet posluchačstva, které s patrným zájmem sledovalo výkony snaživého umělce. Z každým číslem rozléhal se bouřlivý potlesk. Koncer- tista nastoupí nyní dulší cestu uměleckou. + Z Pažíže, 28. dubna. (Zvl. tel. »N. L.«) Pe- vecké družstvo moravských učitelů u přítomnosi četných umělců u Rodina dosáhlo dnes skvělého úspěchu. Pěvecký zájezd přijat okázale.
Lukesův Stropnický Benon Heilinz Janda Rodin Praha
30 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Maryša bratří Mrštiků v Raimundově divadle va Vídni. Byla nám dodána tato zpráva: Včera, zavítal do Národního divadla, meškaja právě v Praze, ředital divadla »na Vídeňce« p. Karezag s tajemníkem p. Steiningram. Při té příleži- tosti jednáno bylo o provozování dramatu bratři Mrštíků »Maryša« na scéně vídeňského divadla Raimondova, které pod jednou správou jest spojeno s divadlem na Vídeňce. V zásadě byla o tom již učiněna dohoda s autory hry a řed. Karczag in- formoval se zvláště o výpravě. Jednal s ředitelem Schmoranzem, s nímž ke shlédnutí dekoračníhe
Maryša Mrštiků Karezag Mrštík Raimondův Schmoranz Praha Vídeňka Raimundův divadlo v Vídeň národní divadlo ředital divadlo vídeňský divadlo