ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c8bfb170-75a2-11dc-b855-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 28, person 93, org 5, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIIL.
2 masthead
V Praze, ve středu 29. dubna 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 18
4 article
Fu ranní a odpol. HIsty přudpllácí sa v Praze v zdhnu lalstranl na měníe . . . . . . 2 na čtvrt leta . . . . 6 K —eh s dvojí donáškou na měsle na čtvrt 1ta . .. ve dlislácle na měsíc . . . . . . 9 K 30b Pešlont něsle na čtvrt lels s dvejí zásilkou na nř kei ntvrí vta . . . HK e
Praha
5 article Ovzduší rady říšské.
Ovzduší rady říšské. Řišská rada započíná povelikonoční za- sedání; včera konala schůzi panská sně- movna, ve čtvrtek sejde se sněmovna po slanců. Zasedání toto vpadá do situace ne valně příznivé, a proto neschází hlasů, které vyznívají velmi pesimisticky. Na všech stra nách nakupilo se choulostivých otázek z nichž každá sama o sobě jest s to, za sáhnouti rušivě do klidného vývoje. S ne snázemi zápolí jak ministerstvo vídeňské, tak pešťské, a ve víru jejich octli se i mi- nistři společných záležitostí. Den 30. t. m. lze ve smyslu politickém označiti zvláště jakožto den kritický; téhož dne koná se porada obou ministerstev v otázce úpravy vojenských platů, téhož dne konati se budou porady, jak dospěti ku pra videlné činnosti rady říšské, téhož dne pak sněmovna poslanců zahájí opětně činnost svou za plné nojistoty, co přinese chvíle nejbližší.
6 article
Byli to, jak známo, němečtí soudcové v Čechách, kteří útočením na práva jazyka českého vnesli rozklad do ustálených poměrů soudních, jenž zasáhl stejně nebezpečně i kruhy parlamentní Nerozhodnost vlády, která příliš dlouho lhostejně přihlížela ke svévol- nému německému kořistění v oboru české právní državy, než se odhodlala toužiti po obnovení statu quo, postižena byla velmi ci- telně. Ociťuje se před kampaní rady říšské, aniž by ji ovládala tak, jako dříve. Bezpro- střední účinek toho stavu jest, že netroufá si sehnati potřebnou kvalifikovanou většinu pro návrh, aby se rozmnožil počet branců pro zeměbranu, kterýžto návrh jakožto nutný byl by se projednával první na pořadu po velikonočního zasedání sněmovny poslanců Návrh tento musila vláda odstaviti a pone chati přednost následujícím nutným návrhům Mezi témi přišel takto první na řadu ha ličsko ruský návrh ve příčině nepravidelnosti jež se udály při volbách v Haliči. Nálada poslanců za Halič jest však nyní velmi zlá tragická smrt posledního náměstka jejiho ne obyčejně zpříkřila poměry v obou tamějšíck národních táborech a otázka, kdo bude jme nován novým náměstkem, trvající napjet jen ještě zvyšuje.
Čechy Halič
7 article
Proto se očekává, že bude rokován o volbách haličských velmi bouříivé. V tomto okamžiku vůbec se nedá před pověděti, zdali se ministerstvu Beckovu po- daří, zjednati v čas ve sněmovně poslanecké takové poměry, aby se pracovní její způso bilost opět vrátila. Němci považují svůj vpád do oboru soudnictví u nás za akci tak zna menitou, že se čím dále tím zarputileji ve mlouvají v její pokračování co nejbezohled nější a zaplavují svými hrozbami všecku žurnalistiku. Rozumí se samo sebou, že poslanci čeští německému násilnictví ustou- piti nemohou, a tak vznikla ve sporu česko- německém propast, jež se zdá býti nepře klenutelnou. Vláda však jest si toho vědoma, že mus z tohoto sporu nějak vyváznouti, nemál vzniknouti krise, jež by byla stejně nebez pečná jí i parlamentu, za jehož hrobaře se tentokráte Němci vší mocí přihlašují. Kona proto vláda pilné porady, jak zasáhnouti do jazykové otázky v Čechách, dnes pak se odbývá ministerská schůze, v níž baron Beck vyloží svou akci ve příčině této. Podle výsledku této schůze budou se říditi dalši kroky, jež budou prozatím spočívati v tom že zástupcům obou národův budou sděleny zásady chystaného jazykového zákona. Třeba že pouze důvěrníci obou národů budou obeznámeni s obsahem zákona toho
Němec Beck Čechy
8 article
rozpozná záhy i širší veřejnost, jak dopadla jejich odpověď vládě a sice dle toho, jak sněmovna poslanecká pokračovati bude ve své činnosti, t. j. zda její způsobilost pra- covní se opět vrátí čili nic. Již nyní se však připouští, že jazyková akce vládní se asi sotva obejde bez částečné změny v ministerstvě. Ježto otázka ta s týká především obou národních táborů v krá- lovství našem, zasáhla by změna ta nejspíše křesla jednoho nebo obou ministrů krajan- ských. Do pracovní způsobilosti rady říšské může však zasáhnouti i otázka úpravy vo- jenských platů. Otázka tato vlastně se má připraviti k vyřízení oběma vládami, vídeň- skou a peštskou, avšak podivným chodem událostí přiostřila se ve směru společných ministrů, bar. Aehrenthala a Schönaicha. kteří domněle bez souhlasu předsedy uher- ského ministerstva převzali známé závazky vůči delegaci této poloviny soustátí. Na první pohled jest patrno, že by další odpor uherský ve věci této nepostihl tak bar. Becka jako společné ministry neb vládu Wekerlovu.
Beck Wekerlův
9 article
Maďarské časopisy líčí proto záležitost tu tak, jakoby to byla intrika sosnovaná proti baronu Aehrenthalovi a uberskému mini sterstvu. Toto sice zuby nehty se drží známé do- hody s Vídní, dle níž po dobu jejího trvání se nemá ve věcech vojenských nic nového podniknouti, ale zapomíná při tom, že sam včas neprovedlo opravu volební a nesplnilo dohodu ve věci velmi závažné, takže by při důsledném odporu jeho proti úpravě vojen- ských platů, mohlo se ostří dohody obrátit — proti němu Jest proto povšímnutí hodno, že poslední Wekerlovy jizdy do Vídně se nezúčastnil ministr Košut, ale poslal za sebe státního tajemníka Szterenve, aby případný kompromis v otázce úpravy vojenských platů nemohl mu v Uhrách býli osobně přičítán Dle křesťansko-sociálního »Reichspostu«, pře- svědčil prý se Wekerle ve Vídni, že spo- leční ministři sliby dané předlitavské dele gaci ani neporuší, ani jim nedají no- vého výkladu.
Aehrenthal Wekerlův Košut Szterenve Vídeň Uhry
10 article
Dle těchto známek možno míti za to, že v otázce této se dospěje ke kompromisua také se již obsah jeho určitě naznačuje, a se připouští, že na společné poradě mini- sterské zejtra, ve čtvrtek, ještě konečné do hodautí nenastane. Poradé této prý bude podán společný rozpočet na budoucí r. 190 a v něm bude již obsažena i položka na zvýšení důstojnických gáží. Mimo to bude se žádati dodatečný úvěr k témuž účelu za r. 1908. Spor mezi stanoviskem uherským a rakouským týká se prý již jen této dodatečné položky. Tohoto úvěru doda- tečného by se pak použilo jakožto drahot- ního příspěvku pro důstojníky na rok 1908, takže by se takto obešlo zdání, že stanovisko delegace předlitavské zvítězilo nad stanoviskem uherským. Konečně nelze zapomenouti, že jsou dvě důležité okolností, kteréž nedovolují, aby v nynější době četné nevyřízené otázky vedly ku prudkým krisím. První jest ohled na le- tošní jubilejní rok panovníkův, kterýž nemá býti bez nutkavých příčin svého slavnost ního, klidného rázu zbaven, a druhá okol- nost jest podivná poněkud, hromadná ná- vštěva německých panovníků ve Vídni, chy- staná ke konci prvního téhodne příštího měsíce. Návštěva ta se ani v Uhrách příliš příznivě neposuzuje, protože se jeví býti v nynější době okázalostí, kteráž staví ně- meckou menšinu obyvatelstva rakousko-uher ského soustatí nápadně do popředí. Pro zatím tedy ani v Uhirách nemají na spěch Jaby stanoviskem příkrým ve věcech vojen- ských sesilovali zdání — nezbytnosti německé patronance pro toto soustátí
Vídeň Uhry
11 article
Z Vídně, 28. dubn. Bez debaty uplynuta dnešní schůze panské sněmovny, neobyčejně hojně navštivená. Na jednacím pořadu bylo první čtení předlohy, jíž se vymezuje kompetence nového ministerstva pro veřejné práce, a kterou povoluje se doda- tečně v rozpočtu na rok 1908 náklad, na toto nové ministerstvo potřebný. Vládní osnova t byla prostě přikázána výboru. Ale promluvena byla ve sněmovně lordů řeč, která, jalskoliv byl oděna do formy interpelace čtené, učinila ve- liký dojem, ba působila nejenom v zasedací sini ale také na lavici ministerské jako sensace. Jes to dotaz bývalého místodržitele království če- ského a bývalého ministerského předsedy hr Františke Thuna a 40 pairů pravice n ministerského předsedu bar. Becka o aféře prof Wahrmunda, vlastné a ve skutečnosti dvou věcech, jí se fýkajících: nikoli pouze o jeho spisu, jehož několik míst bylo zabaveno, který však jes teď imunisován celý, nýbrž také o vý- rocích, které podle tvrzení interpelantů učini profesor Wahrmund na několika veřejných schů zích, o nichž není ve veřejnosti nic známo a nic zjištěno, o kterých hr. František Thun a sou druzi chtějí bližší zprávy zvěděti od vlády. Interpelace nejsou v panské sněmovn všední. Jsou naopak velikou vzácností. Vzdy však jsou důležitým a pozoruhodným projevem Jsou buď prolestem povahy negativní, nebo jsou osvědčením povahy positivní. Interpelace, po daná hr. Františkem Thunem, jest více než udá- lostí dnešního dne: sahá daleko zpěl, až n první počin pro všeobecné a rovné hilaso vae právo, a směřuje daleko v před. Odpověď n tento dotaz bude nyní hlavní starostí, kterou m vláda se sněmovnou panskou.
Františke Thun Beck Wahrmunda Thun Vídeň panská sněmovna Wahrmund
12 article
Bylo nám praveno po schůzi panské sně movny osobnosti kompetentní, že aféra Wahr mundova byla již urovnána oběma směry jak s klerikály tak s líberály, že tedy dotaz he- Františka Thuna, hr. Latoura a areibiskupa olo mouckého dra. Bauera a soudruhů vybuch v prostoru příměří již uzavřeného jako puma. hozená s výše, a že ludiz motiv rozmachu, b vlastně útoku, podnikautého tímto dotazem, jes slejně viditelným, jako účel jeho. Důvo d i cil dotazu nejsou ani církevní, ani nábo- ženské — jsou politieké. Jedli interpelace ve sněmovně panské sam sebou zjevem neobyčejným a zcela mimlorád ným, tudiž výjimečným, tož ještě více, nežl faktum dotazu toho a nežli forma, do které odělo 41 členů pravice svoje vyjádření, překvapil ob- sah a tenor aktu toho. Neboť 41 pairů pra- vice panské sněmovny nerozpakuje se prohlásiti: kdyby vláda bar. Becka neučinila opatření, která vyhovují jejich přesvědčení a je- jich svědomí, nestanou-li se opatření ta v dobe určité a nebudou-li poskytuty nejúplnější zá- ruky, že opatření ta budou provedena, i nter pelanti vyvodí, jak sami pravi, „ne od- vratné důsledky toho“, a to v ten roz- um, že budou hlasovati proti řádne mu státnímu rozpočtu, po případé proti zatímnímu rozpočtu. Docela bez obalu hrozi hr. Thun a soudruzi vládě bar- Becka eventualitou v panské sněmovně nebý valou: odepřením rozpočtu. Hrabě Thun a sou druzi nežádají, by prof. Wahrmund byl z i šprucké university odvolán. K tomu jsou tit pánové, mezi nimiž zasedají bývalí členovédi plomacie, tuze opatrni. Takové mluvy neužívají Jim dostačilo říci, že prof. Walr mund v In špruku „není na svém místě“. Každý čtenář
Thun Latoura Bauer Beck profesor Wahrmund Walr Ina
13 article
každý posluchač přizná, že toto přání jest dosti srozumitelné. Hr. Thun a soudruzi neudávaj prostředků, kterých od vlády si přejí. Mluví po té stránce zcela všoobecně, pravíce toliko, ž opatření to snášeti se musí s přesvědčením svědomím jejich. To jest hodně široký pytel do kterého se vejde velmi mnoho. Po všem tom co tuto pověděno, jsou již méně zajímavými otázky, které interpelanti vládě kladou. Ptají se pouze, zdali vláda zjistila, co prý Wahrmun mluvil mimo universitu, zdali konala o tom še tření a chce-li výsledky tohoto šetření sděliti Ptají se dále, co chce ministerstvo učiniti v dů- sledku konfiskačního nálezu soudního, kterým některé odstavce spisu: „Katolický názor svě tový a svopodná věda“ byly zabaveny? Nevěřili jsme v loži žurnalistické sluchu. když zněla k nám z tribuny referentské jména lordů, kteří dotaz hr. Thuna podepsali: Jsou t t hr. Latour, arcibiskup dr. Bauer, arcibisku Foodorovič, prof. dr. Smolka, slavného osma- čtyřicátníka dra. Smolky syn, velkopřevor kníže Liechtonstein, Ervín hr. Nostic, Karel kníže Schwarzenberg. hr. František Hardegg, kníže Ferdinand Lobkovic, dvor. rada Schindler, d .
Thun Latour doktor Bauer Foodorovič profesor Smolek Liechtonstein Ervín Nostic Schwarzenberg František Hardegg Lobkovic Schindler Hradec
14 article
Meltal, opat Korčián, dr. Habětinek, br. Roman Potocki, kníže František Auersperg, hr. Arnošt Sylva Taroucca, rytiř Gorayski, hr. Lanckoron- ski, hr. Jindřich Clam-Martinic, kníže Starhem berg, president nejvyššího soudu Ignác Ruber generální guvernér Banky pro země rakousk hr. Montecuculi, prelát dr. svob. p. Hackelberg Josef Wohanka, bývalý demokrat a bývalý polský ministr dr. Pietak, hr. František Wal terskirchen, Adolí Rhomberg, bývalý ministn Adam Jedrzejowicz, opat Bařina, dr. Karel M at- tuš, hr. Antonín Wodzicki, pývalý liberáln polský ministr Madeyski, hr. Leopold Sternberg kníže Schwarzenberg, br. Karel Aichelburg, s pán Leopold Sternbach, sv. p. Berger, hr. Bohu slav Kolowrat, hr. Gudenus a kníže Paar. Zarazilo přímo jméno p. Josefa Wohanky v listině té tím více, ježto prof. dr. Hlav ae dr. Václ. Škarda odepřeli podepsat dotaz hr. Thuna. Myslíme, že nebylo třeba aby p. Josef Wobanka rozmnožoval počet inte polantů o jednoho. V klubu pravice panské sn movny není podpisování takového projovu otáz kou klubovní, jako tam nebylo otázkou klubovn hlasovati pro všeobecné a rovné hlasovací právo Interpelace, podaná pravicí panské sněmovn dnes v aféře Wahrmundově, rozvířila znovu vodí již ustáléne a skonejšené, jako když trojhroten Neptun zaryje do hladliny, klidné jako zreadlo Rozruch, který způsobila interpelace ta byl ne jenom veliký, ale také silný a dodejme všeobec ný. Jednomy slný byl dojem a soud, že k četným přečetným svízelům a polížím vlády bar. Beck přibyla zase jedna, věru nikoli malá. Vláda bar Bocka má jich skutečně dost a dost, než aby mohla bezstarostně snášeti jejich rozhojnění.
Korčián doktor Habětinek Potocki Auersperg Arnošt Sylva Taroucca Gorayski Jindřich clam Martinic Starh Ignác Wohanka Pietak Wal Jedrzejowicz Bařina Wodzický Madeyski Sternberg Schwarzenberg Karel Aichelburg Sternbach Berger Kolovrat Gudenus Paar profesor Václ Škarda Thun Wobanka Neptun Beck Bocek Adolit Rhomberg
15 article Říšská rada.
Říšská rada. Z Vidně, 28. dubna (K. k.) Předseda kn. Windischzrätz zahájil schů ve 3.30 hod. a věnoval haličskému místodržiteli br Pulockému posmrtnou vzpomínku. V našem kruhu— pravil — v němž měl četné ctitele a vřelé přátel pociťuje se s hlubokým žalem nejupřímněji bo truchlící rodiny a čestná památka zůstane vždy za- jištěna tomuto muži, jenž jako oběť své svědomitost byl hanebnou zákeřnou vraždou zbaven svého ži vota. (Hlučný souhlas.) Ryt Kink složil slib. Než přešlo se k jednacímu pořadu, navrhl dv rada Ludwig, aby jeho návrh o zdra zotních ale- žilostech byl k 1. čtení dán na jednací pořad pa fs schůze, což přijato. Hr. Fr. Thun-Hohenstein a spol. (velká většina pravice) podali dotsk po záležitosti prořesor církevního práva inšprucké university dra. Wabr- munda. Plají se: 1. Dala vláda úřadně zjistiti, zda které výroky na veřejných schůzích musí 3e klast za vinu dru. Wahrmundovi a učinila-li to, jakýj výsledek tohoto úřadního zjištění? 2. Jaká opatření hodlá vláda uěiniti v oboru své působnosti, v do- sledku soudního rozhodnutí, vyneseného nyní v po slední instanci o konfisknci tiskopisu onoho profe
Ryt Kink Ludwig František Thun Hohenstein Hradec
16 title
Panská sněmovna.
17 article
V drobném prodejíi za 8n raaní číslo o sobš odpolední . . . . na zk Ve slialkách na voskově- ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4l Inserát platí se hotově napře Předplacení a Inserty přijímá admini- strace v Marianské ulici č. 3 Tam nacházají sa těž redakce Ulskárna a ezpodice „Národnich Listá“ Rukopisy so novracnji.
Ulskárno Národnich Listat
18 article
sora, »Katolický názor světový a svobodná věda «z Předseda žádá za zmocnění, aby se nezdržovalo vyřizování důležitých předloh a různé předlohy po jejich podání v poslanecké sněmovně byly přikazo- vány výborům bez 1. čtení, a sice zákon o rozmno- žení kontingentu zeměbraneckých nováčků výboru pro branné záležitosti, ktarý by od nynějška byl stá- lým, sestával z 15 členů a byl zvolen ještě dnes, dále rozpečtovému výboru zákon o podpoře rodin náhradních záložníků, povolaných k brannému cvičení. Potom přešlo se k jednacímu pořadu a ku před- sedovu návrhu byl zákon o ministerstvu prací přidělen zvláštnímu 15člennému výboru. Schůze ukončena o 1/45. hod. výborovými volbami. Příští schůze bude oznámena písemně.
19 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 28. dubna. (Nový místo- držitel haličskk.) Dnes končí krátké interregnum, nastalé 12. t. m. v baličském mi- stodržitelství násilnou smrtí hr. Ondr. Potockého a zejtřejší úřadní noviny vyhlásí jmenování dra. Michala Bobrzyňského novým místodrži- telem. Spory o osobu nového náměstníka, vedené mozi orgány různých politických stran halič- ských, polských a ruských, jsou známy. Zbývá jen zaznamenati nyní nový důkaz dokonalé kázně polské, neboť od té chvíle, co se stalo známým, že dr. Bobrzyňski jest vlá- dou i panovníkem přijat za nástupce hr. P - tockého, všechny polské listy upustily od útoko na jeho osobu, a uznávajíce jeho nevšední vě- domosti a politické schopnosti, projevují jen přání, aby jeho úřadování bylo na prospěch ná- roda a země. V té věci Poláci, přihlížejíce vždy k věci a ne k osobě, mohou nám všem být vzorem.
Potocki Michalus Bobrzyňský doktor Bobrzyňski Polák Praha
20 article
Dr. Michal Bobrzyňski, který bud prvým haličským místodržitelem stavu občan- ského a ne šlechtického, narodil se 30. září 1849 v Krakově jako syn lékaře, ve svém ro- dišti vystudoval střední i vysoké školy a roku 1872 stal se doktorem práv. Rok na to habili- toval se v Krakově pro dějiny polského právn a počal se pilně obírati staršími dějinami srého národa. Napsav několik cenných historických monografií, vydal soustavné Dějiny polské, ktere svým konservativným směrem vzbudily množ- ství kritických, zamitavých úvah, ale autor čet nými odpovědmi uměl obhájiti svého stanoviska Bobrzyňski hledá příčinu úpadku státu polského ve vnitřní rozháranosti a nedostatku pevné vlá- dy, ze které již v XVI. stol. vznikla choroba. pro Polsko chronická a osudná. Poněvadž tím odsoudil vládní system posledních Jagellonů četné historické momenty, na něž Poláci dříve hleděli s hrdosti, obranci starého směru v pol- ském dějepisectví nazvali jeho dllo pamfletem politickým, přiodělým vědeckou rouškou.
doktor Bobrzyňski Polák Krakov Polsko
21 article
Bobrzyňski zavděčil se však svými Ději- nami polské straně konservativné, která mu r. 1877 dopomohla k mimořádné, a r. 1879. když mu bylo teprve 30 let, k řádné profezule na právnické fakultě. Současně s pracemi věde- ckými Bobrzyňski zabýval se i politikou jak přívrženec krakovských stančíků a r. 1885 zv len v kurii velkostatkářské poprvé do říšské rady. Tam se ukázal ihned výborným řečníkem a polemistou a byl dobrým pomocníkem ministro Juliána Dunajewského při odrážení útoků něme- eké levice. Jako rozhodný konservativec schva- loval r. 1889 známý Liechtensteinův návrh na zklerikalisování národní školy a nehlasoval pr něj jen z důvodů formálných. R. 1890 vzdalse mandátu a převzal nově utvořený úřad místo- předsedy zemské školní rady, jejž vedl až de r. 1902. Jeho školní činnost setkávala se s po- chvalou ve straně konservativné, s odporem však v kruzích demokratických a lidovych, které mu vytýkaly přílišný despotismus. I v ruských kruzích jeho režim budil odpor, ač všechna maloruská gymnasia v Haliči založena teprve ze jeho úřadování. Vzdav se r. 1902 místopředsednictva v školní radě, vrátil se s hodností tajného rady
Dunajewský Liechtensteinův Halič
22 title
FEUILLETON
23 article Svatopluk Čech
Svatopluk Čech Drobné frapmnenty . Kromě větších praci, jež jsme otiskli v předošlých Izuilletonech a ještě otiskneme, zachovaly se také v básníkově pozdatalosti některé začátky a drobné fragmenty. Otiskujeme tato tři, zajímavé i v této formě. První ukazuje, jak se básníku příčilo annali stické zaznamenávání vlastního života, druhý podává drobný výtěžek francouzské četby Čechovy, třetí ko- nečně osvětiuje zajímavě básníkuvo sam otářstn í. Z danníku průměrného člověka. Napsál František Suk. Dne 13. února 1906. Ano, koupil jsem si zápisník a budu se jím baviti v hodinách, kdy nemívám nic rozumnějšíh na práci. Nemám spisovatelských aspirací a prote bude to vskutku pouhá zábava: nemusím se pí- rati s formou a starati se, abych učinil dojem člověka zvláštního, na příklad titana děsícíh šesácký malosvět nikdy nebývalými názory vašněmi. Mohu se nedbale podávati, jen jakým opravdu jsem, jako bych asi mluvil ve společ- nosti lidi, kterých neznám a kteří neznají mne. s nimiž mne náhoda svedla kdesi v železničním voze a s nimiž mě přišti signál rozloučí na věč- nou neshledanou. A jest mi ještě lépe než v ta- kové společnosti: nevadí mi fysiognomie besed níků leckdy málo příjemné, netřeba mi poslou- chati navzájem cizí žvást a mohu mluviti jen o tom, co zajímá mne. A nejlepší jest, ž vůbec ani mluviti nemusím: jsemť ještě horším řečníkem nežli stylistou. Při pouhém denníku neměl bych ovšem mysliti na čtonáře — ale kdož vi?!2 *) Pak již básnik nepokračoval, Z nasich otno sti.
Čo Čechův Suk
24 article
1. Lehká mysl. Ve francouzském měsíčníku „Le Monde Moderne“ překvapila mě nedavno povídka „Zá mek na Sázavě“ (Le Chátenu de Sazawa). Ne chtěl jsem věřit svým očím. Hledám jméno au tora na konci: Původní francouzská novelka! Nahlédán do prvních řádků — mluví se tu o Čechách —- opravdu tedy naše Sázava, snad nejčeštějs z českých řek, protěkající jen ryze českým kra jem, posvěcená památkou pračeského světee. naše tichá a skromná Sázava, snivě spřádajíeí svou staroslovanskou mnišskou legendu, stranou od tepen moderního žilobití ve svých idylickýeh údolích, jejichž svérázné půvaby i našim turi- stům jsou z většiny pouhou pohádkou.
Zá Sázava Čechy Le Monde Moderne Le Cháten jít Sazawa
25 article
Hle, ovoce našich mladých styků s Franeil Vzpomínám, že týž „Monde Moderne“ před ně- jakou dobou přinesl úryvek překladu „Babičky“ od Boženy Němcové, dokonce i s ilustracemi (ovšem podobal se na nich český venkovský kroj nápadně bretonskému), a letos malý článek o Rakousku, jehož pisatel jevil dosti porozumění i pro českou otázku. A nyní zajel si francouzský bolletrista přímo k nám, nepřestal na Praze a vyjetých cestách kamsi na Karlův Týn neb do Kutné Hory, nýbrž zajel si do českého venkov- ského zátiší, cizincům dosud úplně neznámého aby v nejintimnějším soukromi studoval ráz ne ského kraje a lidu. Jak asi lámalo se obojí v prismatu francouzského ducha? l Nedočkavě vnořuji se do francouzské sá- zavské povídky. Můj bože! První osobní jméno v ní je vybraně německé. Snad zabloudil milý Francouz v některý z těch posázavských zámků v nichž uslyšíš češtinu leda per nefas v konirně Avšak nikoli. Naše šlechta není v tom nijak vinna — franeouzský autor vůbec o naši zemi ani nezavadil a jeho Sázava není naše milá Sa- zava, nýbrž nějaká zeměpiscům dosud nezná má řeka stejného jména, tekoucí samým srdcem Německa. Přesvědčuji se již na prvních dvou stránkách, že Francouzovo Posázaví je kraj na skrze germanský, a odkládám povidku s upřím ným smíchem, lámaje si jen hlavu tím, jak s autoru k jeho francouzsko-němnecké historce při pletlo právě jméno Sázavy.
Moderne Němcová Francouz Francouzův Rakousko Praha Karlův Týn Kutná Hora Německo Posázaví
26 article
Ano, odkládám ji s upřímným smíchem bez mrzuté přichuti. Naopak, se zálibným uspo kojením, že autor neporušil mé ustálené před stavy črtou, která by se naprosto nehodila ku pravé francouzské fysiognomii. Jaký by to by vzdělaný Francouz, který by se puntíčkářsky staral o takovou lapálii, jakou je šestimilionový národ kdesi ve střodu Evropy ?! Ta germánská Sázava sluší našemu francouzskému povídkář přímo roztomile.8*) — — Stín. Od několika již jet mám vytrvalou snahu osametit se. Proč, nebudu se vám zpovídat Psychiatrové mohli by snad o měm případě na psati zajímavé studie, vylíčiti pravděpodobný jeho vznik a předpověděti s obvyklou neomyl nosti jeho průběh až do konečné katastrofy. J však nejsem psychiatrem a byl bych nad to nej méně povolán k analyse svého vlastního dušev ního stavu; ostatně nechei psáti vůbec o sobě nýbrž jen o svém stínu. Jsem-li bohužel přece nucen mluviti stále v první osobě, děje se tak jediné následkem fakta, že se dosud nezdařil navzdor Schlemielovi zjednati stínu samostatnou existenci. Vyjma — avšak o tom až později. Již od několika let snažím se tedy vyhledat si v lidském mraveništi nějaký koutek, kde bycl byl co nejméně obtěžován jeho shonem a mra **) 1 tato črta zdstala ojedinělá
Francouz Evropa
27 article
venčí kyselinou. Mám v theorii rád lidské mra- vence, ale v praxi protiví se mi ten jejich zvlást ní kyselinný zápach; mám dosti na svém vlast Jednoho jitra přestěhoval jsem svou špetk movitostí na Malou stranu, zařídiv obezřele vše chno tak, aby nevedla žádná stopa do mého n vého doupěte. Dřívější kvartýrské řekl jsem do cela, že odjíždím na delší čas do cizmny. A tehdáž začala se právě historie méh stínu. Když jsem ve svém novém bytě stáhl zá elony a rozsvítil, bylo mi velmi příjemno. Pře- cházeje hrbolatou podlahou starosvětského po koje, mnul jsem si ruce: Náležíš tedy alespn na čas výhradně sám sobě! Pravda, již tam iso loval jsi se dle možnosti; ale pobude-li člověi jen trochu déle na jednom místě, nic naplat- nechíby sebe žárlivěji chránil svou individualn samostatnost, znenáhla tvoří se jemná, ale stále hustější a hutnější vlákna, pojící jeho bytos čím dále povněji a mnobostranněji s okolím,a náhle pociťuje, že již již začíná se věři v pevně vrostlý a kornatě ztrnulý článek korálo vého trsu společenského. Ale přerušil jsi v če tu transformaci. Vyrval jsi se ze všech vláken a svazů dotěrného onobo prostředí, jsi zde opě volný a sám, s čistě znovu ohraničeným obry sem své individualnosti. S libostí představil jsem si, že na druh straně Vltavy zůstala všechna ta místa, k nim se se poutaly obvyklé projevy mého každoden ního života: několikaletý byt se vším neživým i živým příslušenstvím, známé ulice s osobami které jsem v nich vídal a potkával, veřejné mis nosti, které jsem sice volíval obezřele a mění dle možnosti často, ale v nichž se přece časem namanul některý známý a jichž služebný perso nál i denní hosté již mi začali věnovati důvěr nější pozornost. To všechno je rázem opět přetrženo, nále ním. onuza s
Vltava
29 article
žím zase celý sobě, výhradně jen sobě. Přip
30 article
dám si v tu chvíli jako Robinson, probudivší se poprvé na pustém ostrově — jenže neběduji proto jako on, nýbrži raduji se z plna srdce. Ne- musím se zde starati o nikoho a snad nikdo ne- bude se starat o mne. Pokoj najal jsem přímo od pana domácího — ten bude se starat leda o svou činži. Ani s domovníkem nemám co či- niti; dostal jsem domovní klíč a mohu vycházeti na ulici zadním východem slarého rozsáhlého domu, jehož barokní jednopatrové průčelí hledí na Loretu, a jehož zadní čásť spadá třemi patry do Hluboké cesty, v té její části, která jest od- dělena jen nízkou zdí od širé zabrady Strahov- ského kláštera. Nepřekážejí mi tedy ani žádní žvědavci naproti. Scházím v tu stranu sice n ulici po několikerých schodech, ale ústí do nich jen asi dvoje nebo troje dvéře, takže asi málo koho budu potká vati. Veřejný posluha dopravil sem mé věcia těch několik kusů nábytku, které jsem si zakou- pil k nejnutnějšímu zařízení pokoje. Stará, na- hluchlá posluhovačka, z jiného domu, která m bude v určitý čas uklízeti byt a přinášeti po- třebné věci, již také odešla. Milenko má, Samoto, vítám tě v tom sta- rém domě Malostranského zátiší, vítám tě s týmž blahým pocitem, s jakým jsem chodival za mlad- ších let na zastaveničko s tebou do háje, odku se ve tvé náručí tak milo hledělo skulinami větví na daleká sídla lidská, daleká se vším ru- chem svým a shonem, na modré nebe a n modré zvonce, které se houpaly na hebounkých lodyhách vedle mé hlavy, nad mechovou mojí poduškou. O, máš v očích modro těch lesních zvonců, Samoto, a tvůj hlas jest šepot jehlična- tých třásní, visících těžce s daleko napřažených malebně prohnutých větví, rozpovídaných ván kem.“) *) Více se nezachovalo
Strahov