2
masthead
NÁRODNI LISTY.
3
masthead
28. dubna 1908 Císlo 117.
4
article
by je spravovati aspoň tak dlouho, jako již
okupace trvá, a musil by ve svém díle býti
podporován všemi činiteli v říši rakousko-uher-
ské. Potom teprve by okupované obyvatelstvo
mohlo býti přesvědčeno, že Rakousko-Uhersko
chce jeho prospěch, povznesení kulturné, ho-
spodářskě i národní, a s tím přesvědčením do-
stavila by se důvěra. Bar. Burian zázraků dělat
neumí, a neumí-li toho ani hr. Zichy, nedokáže
nic lepšího, naopak pod ním bude mnohem
hůře, protože jeho příchod bude římsko katoli-
ckými fanatiky, v jejichž čele stojí sarajevský
arcibiskup Štadler, považován za jejich úspěch,
za posílení jejich snah, za pobídnutí k ještě
větší horlivosti. A to bude přiliuím oleje do
ohně, přilitím celých tun najednou.
Volba Burianova záměnníka nemůže vy-
padnouti nešťastněji, než padne-li na bojo vník
katolické politiky. Pravoslavní i moslemové bu-
dou v ni spatřovali provokaci.
Burian
Zich
Štadler
Burianův
Rakousko
Uhersko
5
article
Pověsti o blízké rusko-lurecké válce a smýšlení
na Kavkaze.
Nepokoje na rusko - turecké hranici asijské
přičiněním divých nájezdníků Kurdů příliš často
se opakují a spolu s nimi vždy znova se vy
nořojí pověsti o nedaleké rusko-turecké válee
Má se za jisto, že pangermanism za třicet le
zorganisoval panislamism a silu jeho nyní obraeí
proti svému ruskému příteli. To je čistě ně-
mecká »věrnost«. Avšař ruští mosemové, jichž
je hojnost v bývalém kazaňském carství, na
Krymu i na Kavkaze, pomlčíme-li o Asii, jsou
dosud ideou panislamu nedotčeni a Rusko
může na jejich věrnost spoléhati v boji proti
Turecku. V dopisu z Kavkazu, jejž o tom
uveřejňuje »Novoje Vremja«, se praví, že
musulmané kavkazští říkají: »Nám se pod
ruskou vládou dobře žije, kůži s nás nederou
a nezákonitě s námi nenakládají. Víme, co
máme platit, a když zaplatíme, víc od nás
Rusové nežádají. Za tureckých časů bylo jinak.
tehdy kdo měl sllu, měl i právo, a kdo přiše
a měl dosti sily, odíral nás.«
Co pak se tkne Arménů, ti se války
s Tureckem dočkati nemohou, aby se pomstil
za hromadné zrubání Arménů v Turecku roku
1902—1903. Ale žádostivost pomsty u Arménů
vztshuje se také na Tatary kavkazské, jimž
chtějí splaliti za feže v Tiſlise, Baku aj
městech Kavkazu r. 1906 a 1907. Na admini-
strátorech Kavkazu bylo by, aby arménskou
žádostivost pomsty všecku obrátili naprol
moslemům tureckým.
Arméni se usnesli v případě války vypra-
viti proti Turkům pluk dobrovelníků úplně vy-
zbrojený a dáti jej k disposici ruskému voje
vůdei.
Rus
Armén
Tatar
Kavkaz
Krym
Asie
Rusko
Turecko
Tiſlis
Bak
Novoj Vremja
6
article
Albánci a projekty balkánských drah.
V Bukureštu konala se tyto dni konference
albánských vůdců z Rumunska i jiných zemí
balkánských. Rokováno o tom, jak se Albáne
maji zachovati k oběma projektovaným železni
cím: Dunaj-Jadranské moře a Uvac-Mitrovica
Usneseno podporovati projekt prvý a všemi silam
se protiviti projektu druhému, Aehrenthalovu
protože by jeho uskutečněním bylo Albáncům
znemožněno hospodářsky se rozvíjeti.
Zalčen bývalý poslanec hosudarstvenné dumy.
Čtenáři se pamatují na jméno poslance druhé
hosudarstvenné dumy, jehož jméno bylo kníže
Cereteli. Tento poslanec patřil v ruském
parlamentě k nejradikálnějším odpůrcům každé
ruské vlády, co jich bylo i bude. Mluvii často
a vždy ve smyslu revolučního anarchismu, čímž
na sebe obrátil pozornost celé Evropy. Ovšem
získal si také zásluhu o rozpušténí druhé dumy
a o to, že prvý volební zákon byl zrusen a nový
oktroyován.
Tento kn Cereteli byl právě zatčen ve Var-
šavě. Dával si jméno »kníže Kuli Mirza«, žil
skvěle v hotelu »Bristol« a vymamoval peníze
od lehkověrných lidí. Dva Varšavany opáli
o 4000 rublů. Jedva zpráva o jeho zatčení do-
stala se do veřejnosti, přihlásila se také policie
moskavská, že ho hledá, protože v Moskvě jistý
bankovní dům na padělaný chek podved
o 7658 ruhlů.
Albánec
Mitrovica
Cereteli
Mirza
Rumunsko
Albán
Dunaj
Evropa
Vara
Moskva
Bristol
7
article
Polícejní prohlídka v oharkovské universítě.
Charkovská policie, uvědomivši o tom re
ktora prof. Bagaleja, vykonala v místnostech uni
versity prohlídku, jejímž výsledkem bylo t aba
vení 5000 výtisků revoluční literatury, jež byly
pěkně postaveny ve skříních a na policích.
Král Ednard VII. ve Švédsku.
V neděli večer byla ve štokholmském zámku
na počest anglického krále a královny pořádána
hostina, při níž oba králové pronesli si na-
vzájem srdečné přípitky. Král Gustav vzpomněl.
že švédské hlavní město poprvé v dějinách
může uvitati britského mocnáře a vyslovil na-
ději, že smlouvou o Severním moři, která je
dalším upevněním evropského míro, ještě
lépe se vyvine a upevní přátelský
poměr mezi národem anglickým
švédským. Král Ednard děkoval za srdečné
uvítání a vyslovil rovněž očekávání, že nedávno
uzavřená smlouva přispěje k pokojnému vývoji
obou zemí a trvalému zabezpečení miru.
»Standard« sděluje ze Štokholmu, že ač-
koliv nový král švědský Gustav dosud oficiální
návštěvy na dvoře anglickém nevykonal,
Eduard VII. rozhodl se sám zajoti z Kodaně
Kristianie do Švédska, aby opomenutí této třetí
zemé skandinavské nesesílilo mezi Švédy neli-
bost, jež vznikla proti Anglii tím, že podporo-
vala osamostatnění Norska. Eduard VII. b ude
se — sděluje týž list — v Štokhol mu
snažiti o mír mezi Nory a Švédy a
při jeho vážnosti mezi evropskými panovníky
se mu to dle všeho podaří, Tím ale pře-
svědčeny budou všechny tři státv
skandinavské, že nejlepšího pří
tele mají v Arglii a budou zvláste
svédské sympatie od Německa o-
poutány.
profesor
Bagaleja
Ednard
Gustav
Eduard VII
Švéda
Eduard
Nora
Švédsko
Kodaň
Kristiania
Anglie
Norsko
Německo
8
article
Odzbrojování portugalského lidu v Portugalsku
Dle zpráv lissabonských nenastalo dosud
v poslední této zemi Evropy žádného u k
nejšení myslí. Lid očekává zlepšení svěho
i hospodářského stavu od úplné změny soustavy
vládní a chystaná proklamace Manuela za krále
kortesy (sněmovnou) neučiní dojmu, protože lid
přestal dbáti již na obřady. Protože jsou stále
obavy před vzpourou nespehojeného
lidu, nařidil governér lisssbonský ve veřejním
provolání obyvatelům hlavnlho města.
aby veškeré zbraně proti zapla-
cení nejdéle do 15. května odvedli,
pozdější držení zbraní bude stiháno a trestáno
soudně.
Zajímavé pozadí severomořské a výchudo-
mořské smlouvy.
Paříšský »Figaroc tvrdí, že ještě před vy
stoupením Holandsku Francie i Ang lie
byly za jedno v příčině smlouvy v Severním
moři. Anglie dožádala ale Holandsko důvěrně.
aby ono formálním vystoupením umožniloji
sblížiti v této otázce Německo s Francii. Při tom
osvěděila se Anglie opět dobrým
přítelem Franeie
Podle diplomata nejmenovaného, na němž
»Berliner Tagblatt« vyzvídal původní podně
k smlouvě o Baltickém (Východním) moti
dalo Rueko, jelikož chtělo nabýti opět práva
— dříve již žádaného — opevni
Aalandské ostrovy a tím zvýšit
svoji posici vojenskou. A bude prý
Rusku skutečně uznáno právo to ve zvláštním
dodatku k východomořské smlouvě.
Manuel
Franeie
Rueko
Portugalsko
Evropa
Holandsko
Francie
Anga
severní moře
Anglie
Německo
Rusko
Berliner Tagblatt
9
article
Od porážky k porážce.
Anglický tisk liberální doznává, že li be-
rální strana spěti bude nyní ne-
pochybně od porážky k porážee
a jeví proto značnou skliče-
nost, a tisk ten sám vydal heslo, že Man-
chestr rozhodna o svohodné tržbě neb clech
ochranných. Jen »Daily Newa« vyzývají
aspoň k urputnému boji. Piší: »Máme ořezat
program svůj, plachty stáhnouti a ustoupiti
před lordy a sládky? (V zemi jest veliká ne-
spokojenost s novým pivovarským zákonem,
v liberální a horní sněniovně podnůcují konser-
vativci rovněž proti liberálům.) Tím byckom s
přátele jen odeizili a o dpůrce nesmířili. K
Daily New
10
article
noudi nám porážky a nesnáze, ved-
mež aspoň odhodlaně boj za zásady, o jichž
konečném vltězství nepochybnieme.« Konserva-
tivní jisk ovšem jásá dál a činí si oda volby
manchesterské do budouenosti nejkrásnějs
předpovědi.
Eulenburg konfrontován.
Jak »Berl. Tagbl.« sděluje, rozhodlo ko-
nečně i berlínské st. zastupitelstvo, když došly
velmi přitěžující protokoly o svě
deckých vý povědech Riedla Ern
sta, oba svědky tyto s knížetem
Eulenburgem konfrontovati. O
konfrontování toho závisí další kroky st. zaslu-
pitelství.
Nekonečný spor Harden-Eulenburg bude
míti záhy novou dohru. Předseda prvního pro
cesu Hardenova dr. Kern žaluje některé osoby.
kteréž ho vinily, že se dal Hardenem uplatiti
Berl
Harden
Hardenův
doktor
Kern
11
article
Socialističti purkmislii.
Socialističti purkmislii.
Vláda hessenská odepřela potvrzení třem
sociálním demokratům, kteří v poslední době
zvoleni byli purkmistry a starosty obce. — Ve
Francii úřadují socialističti purkmistři i v čele
volikých měst léta již a bez závady.
Francie
12
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nemine noděle bez německého Volk
tagu, předevčírem pořádán byl ve Chvalsinácl
»pro pošumavské Němee« prý »na protest prot
počešťovaeím pokusům v jižních Čechách«.
Volkstagu zúčastnili se poslanci Kasper, Kut
šcher, Lössl, Soukup. Stransky, K. R. Wal
Kaulfersch, Mayer, Grössl a mnoho starostů
oberních výborů ze zněmčilých měst a obcí po-
šumavských, baršácké spolky. K schůzi telegra-
fovali váichni německoradikální poslanci a ně
mečtí ministři, v čele pan Peschka. Řeči na
Volkslagu pronesené pohybovaly se vesměs
oboru typické nadutosti Němeů z Čech, hned
první mluvčí, posl. Kutseher, který vyřizoval po-
zdravy »Němců z labského údolí«, litoval, že
jest ještě mnoho německých soukmenovců, jimž
nedostává se pocit přináležitosti ku »prvnímu
kulturnímu národu světa«. Posl. Mayer podl
referátu »Bohemie« »bičoval ostrými slovy ne-
zákonné počínání vrch. zem. soudu v Praze«.
Kasper
Kut
Lössl
Soukup
Wal
Mayer
Grössl
Peschek
Kutseher
Němec
Posl
Čechy
labský údolí
Praha
Něme
Bohemia
Kaulfersch
13
article
Posl. Kasper hlásal, že Nemci jdou vstříc boji
jakého ještě nebylo. Posl. Kauifersch vyřizova
pozdravy Němců ze severních Čech, posl. Sou-
kup jakožto předseda rakouskoně-
meckého Bundu hlásal, že něm. sedláei
v nacionálním boji budou vždy státi po boku
německých městáků. Posl. Lössl vystupova
proti klerikální prepagandě v táboře německém
neboť jenom v době nacionálně zajištěné lze do
pnstiti bojům tohoto druhu. Posl. Strans ky
uvědl, že před 10 lety furor teutonic u
smetl Badenova jazyková nařízení a jich pů-
vodce. Dnes prý je postavení Němců ještě horší
než tenkrát. Co se děje u soudů a pošty, jest
prý prostě neuvěřitelno. Avšak něme c ke
trpělivost je u konce a nastáva-
jlcí dny v parlamentě ukážou, z
Němei dovedou nejen hroziti, ale
také jednati. (Hlasy: Jen držte také slovol
»Budeme držet slovo. Ani hodinu nes m
parlament jednati, dokud nebude
Posl
Kasper
Nemec
Lössl
Badenův
Čechy
14
article
Němeům zjednáno zadostučiněn
za jich pokorování. Poslanci však ne-
směji býti osamoceni, také nejširší vrstvy lidu
musí ukázati plné porozumění pro poměry
Němců. Také dělnictvo musí býti ziskáno tím.
že se mu ukáža ochota k jeho hospodářskému
stavu. Němci stojí před důležitými událoslmi
neboť nedojde k vyrovnání, nýbrž
ještě k ostřejšímu boji se Slovan-
stvem. Němci musí hleděti, aby v boji tom
zvítězili.« (Bouřlivý souhlas.) Po posl. Grösslov.
mluvil posl. Reitterer, jenž pravil, nepomůže l
vláda, že si pomohou Němci sa mi
(Bourlivý souhlas.) Posl. Wolf pravil, že Něme
nemohou vejiti v žádné vyrovnání s Čechy, do-
kud Němcům nebude postoupeno německé jazy-
kové území. Na konec schválena resoluce toho
znění, že Volkstag vyjadřuje rozhořčení nad tím.
kterak nynější vláda proti právu a zákonu dnea
vše, co němeského, potlačuje a nečinně přihližl
jak slovanšií úřadaíci a úřady samovolně úřady
poslovaňují. Němečti poslanci vyzývají se, aby
Němec
Reitterer
Posl
Wolf
Nout
Čechy
15
article
horoucně a jednotně postavili se nejostřejším
prostředky proti tomuto poslovaňování. Na konee
vyslovuje se křesťanským sociálům politování
že prolamují v nynější době německé řady ná-
boženskými zápasy. Odhlasovav resoluci dal s
sjezd do zpěvu »Wachtu«.
— Vzpoura německých soudců v královstv
českém. Z Vídně, 27. dubna. „Herzogova ko-
respondence“ oznamuje z Chebu o záměrech
německých soudců, vzhledem na postup vreh
ního zemského soudu pražského: „Chebský
okresní soud musí ve všech těch případech, kde
vrchní zemský soud pražský vyhoví dohlédae
stížnosti, vyříditi česká podání česky. To však
ničeho nezmění na dosavadní pra-
xiu okresního soudu v Chebu. Sou
tento, jako doposud, bude česká podá
ní zamítati a vyřizovati je česky, jenom
když vrchní zemský soud v každém jedno-
tlivém případě zvláště vyhoví dohlédae
stížnosti. Budou-li také ostatní okresní soudy
Herzogův
Vídeň
Cheb
okresní soud v Cheb
16
article
jednati stojným způsobem, pak se brzy ukáže
že vrchní zemský soud není s to, by s nyněj
ším úřadnickým personálem vyřizoval nepře
tržitě docházející dohlédací slížnosti. Kdyby ně
mečtí soudcové se dali zastrašiti a činili to
čeho dohlédací stížnosti chtějí docíliti, totiž
aby všechna česká podání byla bez dohlédacíeh
stížností česky vyřizována, znamenalo by to těž
ké poškozeni Němců, protože u četných malých
ryze německých okresních soudů sedí úřadníci
ktoři neumějí česky a kteří by tudiž mohli být
nahražení Čechy. Proto třeba trvati při dosa-
vadní praxi a zamítati česká podán
u německých soudů a teprve pak je če-
sky vyřizovati, jestliže se vyhoví dohlédací stíž-
nosti. Pak bude zjednána platnost nyní nejdůle-
žitějšímu německému požadavku v královstv
českém: rozdělení pražského vreh-
ního zemského soudu na německý
a český. Tak, jak nyní věci jsou, nemůže s
pokračovati; jenom rozdělení může zjednati dů
kladnou nápravu.
Němec
Čechy
17
article
— Osudy českého školství v Brně. Z Brna.
27. dubna. (Zvl. tel »Nár. Listů«.) Dnes měli
česká zemská školní rada schůzi, v níž stalo s
velice důležité rozhodnuti: že totiž s tí ž no
města Brna k ministerstvu vyučo
vání proti zřízení pobočky česke
obeené školy v Hotterově ulici nem
účinku odkládacího. Bylo také zru
šeno rozhodnutl starosty brněn-
ského, jenž zastavil přislušné usne
senl české školní rady jako její před
seda. Nezřídí-li obac ihned pobočku, učiní tak
na její útraty okresní školní rad
sama. Rozhodnutím zemské školní rady byl
konečně zlomena protičeská taktika brněnské
radnice při zřizování pobuček při českých ško-
— Obecní volby v Michálkovicích. Z Brna
27. dubna. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Včera
dnes konaly se v Michálkovicích ve Slezsku
obecní volby. Česká strana z vítě z ila
ve všech třech sborech, čimž český
ráz této důležitě slezské obce uhájen.
Brno
Hotterov ulice
Michálkovice
Slezsko
český školství v Brno
18
article
— Vlaková pošta — a Němci. »Počešťo-
věním vlakových pošt« nazývá »Neue Fr. P''ressee
dne 24. dubna přirozené právo českého poda-
vatele a adresála, aby poštovní zásilky, vypra-
vené v české řeči, měly v království českém
tutéž výpravčí poštovní způsobilost, jako ji měly
jenom německé. Toto právo, které mimo to za-
koupenou poštovní známkou nabývá povahy
obapolné smlouvy mezi kupcem a poštovnín
erárem za účelem správné a nerušené dopravy
dle »N. F. P.« jest »protržením padesátiletého
osvědčeného principu, na němž dosud vlakove
pošty spočívaly, jezdice z Vídně až na hranice
všech sousedních zemi« — zvláště Německa.
Italie, Švýcar. Nuž, zda tyto jízdy z Vídně ž
na hranice sloužily skutečné dopravě, nebo spíše
germanisaci a centralisaci, jest viděti teprv
dnes, kdy se o to jedná, aby decentralisae
vlakových pošt získány byly opět pro jednotlivé
země ony nevyhnutelné dopravní podmínky, kter
by kromě rychlé a správné manipulace v po-
stovním voze zaručovaly i nestrannou, všech
germanisačních tendenel prostou výpravu směro-
vených zásilek. Případy, jaké v N. Brodě, Aš
a Chomutově posledné se udály, vrhaji divné
světlo na ony cizí poštovní orgány, kterés
osobují právo rozbodovati, v jaké řeči by ta
neb ona zemé měla se s nimi na vlastní půdě
lách.
Němec
František
Švýcar
Vídeň
Německo
Brod
Aš
Chomutov
19
article
služebně domlouvati, nemluvě ani o tom, v jakém
jazyku snad by český korespondent měl své
vlastní zásilky pro ně vypravovati. Nebot
neděje se jistě zřídka, že i správně česky
adresované zásilky pro neznalosť zemské řeči
bývají takým poštovním Germánem podavateli
vráceny s německou poznámkou: »Post — wo ?e
— a že tedy ne k vůli výpravní zdatnosti,o
níž se stále u oněch orgánů ve vídeňských no-
vinách mluví, nýbrž pouze k vůli germani-
saci má se tomu zabrániti, aby zamýšlenou
decentralisací si každá země své poštovní vý-
pravčí právo, jak jí přísluší, mohla vykonávati
sama. Pozoruhodno jest, že v první řadě, kde
se tohoto práva dovolávaly, nebyly Čechy, nýbrž
Tyroly a Štyrsko mimo Halič, a že tedy o ně-
jakém národním ústupku pro nás, jak se veřej-
nosti hledí z Vídně namluviti, nemůže býti řeči.
Ovšem, rozdělení vlakové pošty Vídeň—Iná-
pruk od 1. května na Solnohrad —Inšpruk
jest pro Tyroly pouze admínistrativním opatře-
ním, rozdělení nějaké vlakové vídeňské pošty
pro nás však musí býti dle poštovního úřadni-
ckého spolku ve Vídni — počešťováním ! —
Intriky tohoto spolku a jeho patronů proti ži-
votním zájmům jednotlivých zemí a jejich ko-
respondentů odhaluje sama »N. Fr. Presse«,
píšíc, že ve shromáždění úřadníků vlakových
pošt ve Vídni — Bahnpostbea mtentag — usne-
seno posledně působiti všemi prostředky k tomu,
aby zamezeno bylo počešťovaci tendenci vlako-
vých pošt jednak z ohledu dopravní nezpůsobi-
losti, která záleží v jejich dělení, jednaki
k vůli ztrátě jízdních diet, kterou očekávati lze
jejich zkrácením. — Nuž, tedy větší diety pro
německé poštovní agitátory v Chebu a Děčině
a jízdy z Vídně až do Petrohradu ad majorem
Germán
Čecho
Tyroly
Halič
Vídeň
iná
Solnohrad
Cheb
Petrohrad
20
article
Germanise gloriami
— V boji českých rodičů v Ervěnicích
u Chomůtova za českou školu nastala nová fase
tím, že ministerstvo kultu a vyučování konečně
rozhodnutím ze dne 3. března 1908 zamítlo
odvolání místní školní rady a purkmistrovského
úřadu v Ervěnieích, podané proti povolení če-
ské školy ervěnické zemskou školní radou,
takže nyní rozhodnuti toto, podle něhož v Ervě-
nicích má býti zřízena jednotřídní česká škola
veřejná, nabylo moci práva. Čeští rodi-
čové ervěničtí dokázali tak, že svorným bojem
docfliti lze úspěchu.
— Ze „Svatobora“. (Schůze ředilelstva dne
24. dubna.) „Svatobor“ převezme ve svou sprá-
vu hrob Svatopluka Čecha na Vyšehradě. Hrob
Václava Matěje Kramerin i jeho syna Václava
Rodomila na hřbitově olšanském bude označen.
Opraven bude hrob děkana Čermáka Tuchoměři-
ckého, spoluzakladatele „Svatobora“, v Libě-
chově. — Složeny byly odkazy a dary: Josefa
Hlávky (2000 K), dra. Jana Palackého (další
příspěvek na ošetřování hrobek rodu Palackýeh
v Lobkovicích 200 K), p. dra. J. B. Lambla
pí. Jidřišky Lamblové (150 K), pí. Zdeňky Khei-
lové (200 K). — Do poroty pro cenu V. B. Tře-
bízského za historickou povídku, vydanou roku
1907, byli zvoleni pp.: Fr. Bílý, B. Frída, J.
Svatopluk
Čecho
Kramerin
Václav Rodomil
Hlávek
Palacký
Lambl
Jidřiška Lambl
Khei
V B
Frída
Ervěnice u Chomůtov
Erv
Svatobor
Vyšehrad
Olšanský
21
article
Kabelík. — O úpravě vyšehradského Slavína
bude jednati zvláštní komitét, v němž kromě
některých členů výboru „Svatobora“ budou i
dožádáni odborníci a umělci. — Noví členové:
a) skuteční: univ. prof. dr. J. Reinsberg, Víne.
Červinka, redaktor „Nár. Listů“, dr. J. Kame-
níček, ředitel gymnasia v Brně, J. V. Rozmara,
redaktor v Písku, MUDr. Fr. Šmidrkal v Roud-
nici; b) přispívající: okres dobříšský, hospodář-
ská záložna v Roudníci. — Na jarní podpory ke
studiím a k cestám povolilo ředitelství 2400 K
Konkurs byl vypsán do 15. dubna a došly 52
žádosti. Byly uděleny následující přispěvky:
p. K. M. Čapkovi na studium umění výtvar-
ného a dramatického v cizině 300 K, sl. Růženě
Jesenské na studijní cestu do severní Ilalie
300 K, p. Elgarn-Sokolovi na cestu do
Polska 200 K, p. L. Losťákovi na cestu do-
Anglie 200 K, pí. Abigail Horákové na
studie k nové práci dramatické 200 K, p. Jero-
nymu Šubrtovi na vydání monografiea
mapy o národnostních poměrech v severozápad-
ních Čechách 200 K; p. dru. Karlu Domi-
novi příspěvek 300 K na cestu do Austrálie;
p. prof. dru. V. Flajšhansovi 300 K
k dalšímu bádání o spisech Husových v Něme-
cku; p. Jiřímu Čermákov i 200 K k studíjní
zeměvědné cestě na Černou Horu a do Albánie;
p. J. V. Želízkovi 200 K na srovnávací stu-
Kabelík
profesor
doktor
J Reinsberg
Víne
Červinka
Rozmara
MUDr
Šmidrkal
Roud
K M Čapek
Jesenský
Elgarn
Sokol
L Losťák
Abigail Horák
Šubrt
Karel dom
V Flajšhans
Čermákov
Želízko
Slavín
Kame
Brno
Písek
Francie
Polsko
Anglie
Austrálie
Černá Hora
Albánie
Ilalie 300
22
article
+ Sladingův koncert. Česká jednota pro orche
strální hudbu měla se zakončením ročníku — o
založení již šeslého — nesnáze. Tim, že se ji po-
sléze podařilo získati Christiana Sindinga
unikla jim obratně, a koncert, byť se byl opozdii
skoro až na samu zavírku saisony, vyzněl — po
předchozích méně zdařených — velmi pěkně, jako
slibné vnadidlo pro předplatitele ročníku přištiho
Christian Sinding, po úmrtí Griegově po-
stoupivší v čelo skladatelů norských, není se svou
tvorbou u nás neznám. Tím zajimavější stala se zná-
most osobní, kdy poskytnuto vyslechnouti, jak sám
skladatel pojímá své komposice a jaký výběr z nich
činí. Projevil se i dirigentem neméně temperamentním
a energickým, nežli jest v tvůrči své činnosti. Tuto
výborně charakterisuje symfonie d moll, op. 21. Sly-
šímeť z ní skladatele neobyčejně energického, milojí-
cíbo výraz vášnivý, silný, až tvrdý, a nelekajícího
se ani siláckých efcktů, k nimž svadí ho jeho zi-
liba v žesťových nástrojich. Jeho instrumentace je
hodně plechem pobita a často surového zvuku. Než
celkový ráz skladby, její vášnivost a překypujíeí
energie dobře ji snášejí a v průběhu symfonie musite
se s ní na konec smiřiti jako s podslatným znakem
bez něhož tato hudba nebyla by právě tím, čim jest.
Cosi seversky draného z ní vane, zvláště z obou
krajních vět, z nichž finale od prvé, místy medita
tivní věty, ještě jen vzrušenějším rázem se liší, ale
též radostnějším u porovnání s náruživou drásavostí
oné. Scherzo odpykává si to těžkopádností, ač imi-
tace a opakování ve triu nejsou polyfonné nezají-
mavy.
Sladingův
Sinding
Griegův
d moll
23
article
Celkem postrádáme u Sindinga — a to nejen
v této symfonii — jemnější struny, delikátnějšího
výrazu, který nás u Griega tak okouzluje. V demoll
symfonii nahraditi se snaží tento nedostatek aspon
druhé hlavní zpěvné thema prvé věty, přinášející
do jejích zápasů aspoň trochu jasu a pak andante,
jež vybudováno jsouc ze tří vesměs zpěvných the-
mat, nepůvabněji se tváří ve tklivě roztoužené my-
šlence, kterou nejdříve nadhodí lesní roh — bohužel
v reprodukci pokaženo toto místo nehodou hráče, ji-
nak velmi dobrého a právě pro svou pověst výbor-
ného kornisty na ten večer přibraného do orchestru
filharmoniků — a později rozpřádá celý sbor ná-
strojů. Kdybychom sledovati chtěli srovnání s Grie-
gem, došli bychom dále ku poznatku, že Sindin
přes jakousi zcela všeobecnou charakteristiku — zmi-
něnou dranost, která se nám kryje s pojmy sever-
ního podnebí a časté změny taktu, znak vášnivosti -
nejde hlouběji k národnímu rázu, nemá akoro lokální
barvy. Ač sahá často pro thema do zásoby lidov
písně, jeho hudební mluva je obecnější, individuality
méně vyhraněné a nezapírá vlivu, jejž na moderni
Sinding
Grieg
Sindin
24
article
hudbu též instrumentální měl Wagner. Nordicsým
Brucknerem, kdyby měl více hloubky, chtěl bych
proto nazvali Sindinga, který však od onoho liší se
příznivější stručnosti, sevřeností focmy, čěkdy ovšem
ani Sinding neví, kdy skončiti. Tal. pravě ve svých
variacích Es moll pro dva klavir,, které uajdříve
jméno jeho do světa roznesly. Toto dilo vítáno byle
cestujícím manželským dvojícím — třeba jen doča
sným — jako obohacení repertoáru. D'Albert s Car
reňou přivezli k nám toto 2. op. Sindingovo, Su-
zauna Rée hrála je tu se svým manželena. Opue
velmi obratně pracované, kde oba klavíry příjemae
se proplétají a ne buz vtipu obměňují základu
dhema.
Velkolepějších rysů je klavírní koncert (D-dur.
op. 6.). Má vzlet a rozpětí, cfektní pasáže sólového
nástroje nerozvětvují se na úkor myšlenek, kleré
obepínají, ale nedusí; sloh symfonický s koncertantním
ušlechtile se tu spojují, takže netrpi ani celek nad-
vládou klavíru, ani klavír orchestrem, nýbrž mezi
oběma činiteli jest náležitá rovnováha, což prospívá
jmenovitě části orchestrální, j-ž není tu přecpána a
hlačna, jako v jiných skladbách Stedingových.
Wagner
Bruckner
Sinding
Albert
Sindingův
Ré
Stedingový
Tal
Ddur . op
25
article
Mužny, plny ovládané sily jsou myšlenky tohoto
díla, dostupujícího vrcholu v andante, jež poutá
vážnou, klidnou přemitavosti. Mladistvý vittuns
Karel Nissen přednesl koncert s bravurou, ohnivě
a přece přesně, propracovaně a přece bez pedan-
tické suchosti, naopak s onou své estí ducha, jež
dána jest jen rozeným, nenabifl ovaným, skutečně
genialním vlohám. Temito vlastnostmí vynikl také
ve variacích op 2., kde i lebkost jeho úhozu, zvu-
kově velmi vydatného, jasně se odrážela.
Originální podklad má Rondo infinito
pro velký orchestr op. 42. Sinding nadchl se k němu
básní Holgera Drachmanna. Težko říci obsaht
zpola lyrické a zpola satirické básně, v níž Drach-
mann vyslovuje strach před pitváním za živa (t.j.
patrně kritikou a ještě spíše pseudokritikou, ktera
se za našich dnů všude úžasně rozmohla), ač o sobě
tvrdí, že silou přece není žádný trpaslik, ukazuje
pak na legendu o mnichu, jejž vzal čert, ale po
500 letech ho vyhrabali, napsali knihu o tom, co
vykonal a poznali teprve, že to byl pravý věrný
hrdina Páně; tak stane se i s básníkem, všechen
malicherný žvast pak odpadne a »bratři« zapějí na
ním své Amen. Tedy tak něco, jako obrana proti
zneuznání a útěcha hledaná od »spravedlivé« bu-
doucnosti. Zajisté i skladatel uchopil se látky z lýchž
důvodů. Je to jakási symfonická báseň pro dom
sus. Proto vypráví se v ní vášnivými chody z pře-
bížkami, umělými dissonancemi a bodavými rythmy
o bojich umělce tvořícího, úzkostech i zase nadějích
a konečném vítězství. Chvílemi zdá se, jakoby skla-
datel ironisoval. Záblesky satiry mihají se i jeho
Nissen
Sinding
Holger Drachmann
Páně
26
article
Hudba.
Hudba.
zhudebněním, které ovšem v instrumeniaci nedasi
ničeho vjíti nu lesku a sytosti, až přehlomození
zvuku Pořadalelstvo chybilo, že neseznámilo poslu-
chače s basní Drachmannovou, jež by razila pocho
poní skladbě. Takto mohlo »Rondo infinito« půso-
robit jen svým svěžím vzruchem a trochou bi-
arnosti
Česká Fiibarmonie představila se v koncertu jit
částečně v tom rozmnožení, v kterém budeme s
s ní vídati jako s orchestrem výstavním. Hrálos
velmi dobře, s élanem. Sinding mohl býti spokojen
jako vůbec s přijelím a úspěchem, jebož se mu v P'raze
dostalo a který byl velmi srdečný a živý.
Drachmannův
Ronda
Sinding
Český Fiibarmonie
27
article
+ Prof. Rubliě vzdal se, jak oznamuje prav
vyšlě číslo 4. »Věstníku pěveckého a hudebníbo
své účasti v redakci »Hudební revue«, kde pořádao
hlídku spolkovou. Učinil tak proto, že nemůže sou
hlasiti s výpady redaktora této revue, učitele konser
vatoře pana K. Hoífmeistra, proti pěveckým spola dm
českoslovanským.
+ Slečna Augusta Pleischerova, majitelk
pensionátu »Rodma« v Praze, Žitná ulice, čís.
podrobila se dne 25. t. m. s prospěchem státní
zkouše ze hry na klavir, z harmonie a dějin hudby
a uznána byla způsobilou k samostatnému vyučován
na školách středních a ústavech učitelských.
+ Slečna Marie Procházkova z Prahy podrobiln
se státní zkonšce z klaviru a zpěvu a byla uznána
způsobilou k vyučování na středních školách a ústa
vech učitelských.
+ Pěvecko hudební spolek »Žerotín« v Olomoue
uspořáda operní předsavení v neděli dne 3. kvelna
ve velké dvoraně Národního domu v Olomouci
»U božích muk«. Opera o 1 jednaní. Na slova K
Želenského složil St. Suda (° 186v) a »V studnie
Komická opera o 1 jednaní. Na slova K. Sabiny
složil Vilém Blodek. Začátek o 5. hod. odpole dní
Vstupenky v knihkupectví pana R. Prombergra a pře
představením u pokladny.
+ Koncert soukromého spolku k podporován
domácích ohudých koná se dnes o 7. hod. večerní
v Rudolfinu.
+ Z Paříže, 27. dubna. (Pův. telegr. „Nár
Listů“.) Úspěch koncertů moravský cl
učitelů se stupňuje. Pěvci byli pozvání k Ro
dinovi.
profesor
Rubli
K Hoífmeistra
Augusta Pleischerův
Rodma
Procházkův
Želenský
Stanislav
Sud
Blodek
R Prombergr
Praha
Žitná ulice
Olomouc
Rudolfinum
Paříž
hudební spolek » Žerotín
národní dom
U boží muka
28
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Nová vojenská vzduoholoď francouzská. Z Pa-
říže, 26. dubna. Stabilila řiditelně vzducholodi „Rě-
publique bue prý taková, že se ze zvláštního kulo-
metu mchou vrbati střely do velkého obvodu. Má-l
pak býti vyhozena střela 100 kz těžká, aniž by se
balon posunul z místa, uvede se na 100 vteřin v čin-
nost ballonetový venlilátor, má-li však balon z
střelby vystoupili, není třeba žádného manévrování
poněvadž k zamezení vnitřního tlaku pracují v ton
případě ventilátory automaticky. Jiná novota týkás
upevnění velmi solidně pracovaného člunu silným
kovovými lany.
= Nástupce prol. Schröttra. Z Vídně, 27. dub
na. (K. k.) Profesorská stolice Schröttrova bude
prozatím až na další obsazena profesorem Franti
škem Chvostkem
— Případ učitolky Naumové. Z Bělehradu
27. dubna. (K. k.) (Z úřadního srbského pramene.
Vyšetrováním v záležitosti učitelky Naumové byl
dosud zjištěno, že Naumová nedaleko nádraží vla-
dičanského rásledkem veliké nervosily vyskočila
vagonu a byla dopravena do Niše, kdež ji poskyt-
nuto lékařské pomoci. Ve vyšetřování se pokračuje
aby o případu tom bylo zjednáno jasno, avšak u
nyní možno konstatovati, že proti učitelce Naumov
nebyl spáchán naprosto žádný násilný čin. Zprávy
o tom jsou bezpodstalny
— Cyklon. Z Paříže, 27. dubna. (K k.) Mini
sterstvo osad obdrželo telegram, ve kterém se ozna
muje, že na Komorských ostrovech ládil prudký cy-
klon, který způsobil zvláště na Velkém ostrově velk
spousty. Také několik lodí bylo poškozeno.
Franti
Chvostek
Naum
Naumová
Naumov
Min
Vídeň
Bělehrad
Niš
Paříž
Schröttrov
29
article
= Bankéř Friedherg zaičen? Z Berlína, 27
dubna. Na zdejší burse byly dnes rozšířeny zprávy
že uprchlý bankér Sigmund Friedborg byl v No-
vém Yorku zatčen.
= Vyděračství v Bavorsku. Z Aušpruku se sdě-
luje: Vyděrači počínají nyní řáditi také v našem
městě. Zdepjší dobře situovaný pán obdržel dopis.
v němž pisatel žádá 30.000 marek, sice že bud
jediná dcera adresátova zavražděna. Dopis jest velmi
správně psán a prozrazuje vyšší vzdělání pisatele.
— Theologové přepadeni. Z ftíma, 26. dubna
Velké vzrušení budí zde přepadení několika členů
zdejšího skotského semináře. Theologové podnikli
včera výlet do Albana, kdež náhle se na ně vrhlo
několik mužů a počali je bodati noži. Napadení po-
stavili se na odpor a volali o pomoc, než však příšlo
čelnictvo, byli dva z nich nebezpečně pobodání. Čet-
níci pronásledovali prchající úločníky a podařilo s
se jim čtyři z nich po prudkém zápase zatknouti.
Obyvatelstvo v Alhanu bylo tak rozhořčeno, že chtěl
útočníky, četnictvem vedené, lynchovati. Četníci mu-
sili zatčené věsti do vězení s revolvery v ruce, ne-
mohli však zabrániti, aby nebyli do krve zbiti.
= Hrozná vichřice v Americe. Z Londý na.
26. dubna. Ke katastrofě, způsobené vichřicí v Se-
verní Americe se sděluje: Náhle zdvihlo se několik
smrští, jež zasiřely slunce, takže se vše ostatn
událo v polotmě. Na to rozzuřila se bouře tak, ž
Friedherg
Friedborg
Theologus
Berlín
vý York
Bavorsko
Albano
Alhan
Amerika
verní Amerika
30
article
stromy se kácely. Lehce stavěné černošské domy
padaly hromadně a trosky jejich označovaly směr
vichru. Do hukolu bouře znělo volání raněných,
sevřených v troskách, křik žen a dětí Vyděšení čer-
noši, klekali venku, modlili se a zpívali. Většina
mrtvých jsou černoši, jejichž chalrče se bořily jako
domky z karet. Obac Almite v Louisianě byla skoro
úplně smetena, mrtvých je tam 50, zraněných 75.
V Pruvisu v Mississíppi zahynulo 50 černochů a 30
bělochů, obec sama je úplně smetena. V okolí Rat-
chezu zahynulo 60 osob. Ve Vidalii v Louislaně
usmrcena běloška a 6 černochů, v Marlainu v Mis-
sissppi 8 osob. V Pineridge napočleno 12 mrtvýcha
20 zraněných. U Nathezu strhla bouře dráhu na 30
metrů, při čemž vysoké stromy skoseny jako tráva.
Telegtafní spojení jest ovšem přerušeno. — Z No-
vého Yorku, 25. dubna. Dle novějších zpráv se
soudí, že včerejší toroado v jižních státech usmrtilo
na 500 a zranilo na několik tislc osob.
Nad jižními státy ulvořily se tři smrště. První měla
střed v Lonisianě, odkudž se pře esla s hroznou ry-
chlostí přes Mississippi a Alabamu a teprve v Ge-
orgii pozbyla své prudkosti. Druhá bouře vypukla
na hranici mezi Mississippi a Alabamou a třeti v Te-
xasu. Cyklony neměly stejnou sílu. První rozmetal
na deset mil vše, co mu stálo v cestě, zničil osení,
rozryl půdu a strhl s sebou trosky na několik mil.
Louisiana
Rat
vý York
Lonisiana
Mississippi
Alabama
Obac Almite
31
article
Některým lidem, kteří mu padli za
žběť. byly utrženy údy, jiní vy zdvi-
oeni na 100 metrů do vzduchu a ve velké
vzdůlenosti opět vržení k zemi. V pěti po-
stížených státech jsou celé okresy pokryty troskami
domů a vyvrácenými stromy a celé hromady
lidských i zvířecích mrtvol doplňují hrozný obraz.
— Z Nového Yorku, 27. dubna. (K. k.) Stát
Mississippi byl posledním tornádem postižen nejvíce.
Počet mrtvých ve státě tom odhaduje se na 300.
počet raněných asi na 1000. Ve zničených osadách
jest veliká bída. Asi 100 těchto osad žádalo, aby jim
byly zaslány stany. Je též veliký nedostatek lékařd.
Byla zahájena pomocná akce.
= Náhlá smrt franconzského věvody. Z Paříže,
25. dubna, 30lelý vévoda z Chaulmes, jenž se
nedávno oženil a dcerou amerického velkoprůmysl-
níka Shontss, náhle zemřel. Vévoda zanechal
svou choť v hotelu, kdež byli prozatím ubytování
ztrávil celou noc ve svém dřívějším mladeneckém
bytě. Když komorník vstoupil ráno do ložnice, na-
lezl pána v posteli mrtvého. Na nočním stolku stálo
několik lahviček s kokainem a morfiem a morfiové
stříkačky. Vévoda byl již delší dobu oddán požitku
těchto jedů a podkopal tím své zdraví. Soudí se, že
vzal přiliš velkou dávku, jež způsobila smrt. Mladá
vdova telegrafovala rodičům do Washingtonu, že tam
odcestuje nejbližším vlakem.
Nový York
Paříž
Chaulmes
Washington
Mississippi