ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 c8a7e3b0-75a2-11dc-872c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 127, place 97, work 4, org 15
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNI LISTY.
3 masthead
28. dubna 1908 Císlo 117.
4 article
by je spravovati aspoň tak dlouho, jako již okupace trvá, a musil by ve svém díle býti podporován všemi činiteli v říši rakousko-uher- ské. Potom teprve by okupované obyvatelstvo mohlo býti přesvědčeno, že Rakousko-Uhersko chce jeho prospěch, povznesení kulturné, ho- spodářskě i národní, a s tím přesvědčením do- stavila by se důvěra. Bar. Burian zázraků dělat neumí, a neumí-li toho ani hr. Zichy, nedokáže nic lepšího, naopak pod ním bude mnohem hůře, protože jeho příchod bude římsko katoli- ckými fanatiky, v jejichž čele stojí sarajevský arcibiskup Štadler, považován za jejich úspěch, za posílení jejich snah, za pobídnutí k ještě větší horlivosti. A to bude přiliuím oleje do ohně, přilitím celých tun najednou. Volba Burianova záměnníka nemůže vy- padnouti nešťastněji, než padne-li na bojo vník katolické politiky. Pravoslavní i moslemové bu- dou v ni spatřovali provokaci.
Burian Zich Štadler Burianův Rakousko Uhersko
5 article
Pověsti o blízké rusko-lurecké válce a smýšlení na Kavkaze. Nepokoje na rusko - turecké hranici asijské přičiněním divých nájezdníků Kurdů příliš často se opakují a spolu s nimi vždy znova se vy nořojí pověsti o nedaleké rusko-turecké válee Má se za jisto, že pangermanism za třicet le zorganisoval panislamism a silu jeho nyní obraeí proti svému ruskému příteli. To je čistě ně- mecká »věrnost«. Avšař ruští mosemové, jichž je hojnost v bývalém kazaňském carství, na Krymu i na Kavkaze, pomlčíme-li o Asii, jsou dosud ideou panislamu nedotčeni a Rusko může na jejich věrnost spoléhati v boji proti Turecku. V dopisu z Kavkazu, jejž o tom uveřejňuje »Novoje Vremja«, se praví, že musulmané kavkazští říkají: »Nám se pod ruskou vládou dobře žije, kůži s nás nederou a nezákonitě s námi nenakládají. Víme, co máme platit, a když zaplatíme, víc od nás Rusové nežádají. Za tureckých časů bylo jinak. tehdy kdo měl sllu, měl i právo, a kdo přiše a měl dosti sily, odíral nás.« Co pak se tkne Arménů, ti se války s Tureckem dočkati nemohou, aby se pomstil za hromadné zrubání Arménů v Turecku roku 1902—1903. Ale žádostivost pomsty u Arménů vztshuje se také na Tatary kavkazské, jimž chtějí splaliti za feže v Tiſlise, Baku aj městech Kavkazu r. 1906 a 1907. Na admini- strátorech Kavkazu bylo by, aby arménskou žádostivost pomsty všecku obrátili naprol moslemům tureckým. Arméni se usnesli v případě války vypra- viti proti Turkům pluk dobrovelníků úplně vy- zbrojený a dáti jej k disposici ruskému voje vůdei.
Rus Armén Tatar Kavkaz Krym Asie Rusko Turecko Tiſlis Bak Novoj Vremja
6 article
Albánci a projekty balkánských drah. V Bukureštu konala se tyto dni konference albánských vůdců z Rumunska i jiných zemí balkánských. Rokováno o tom, jak se Albáne maji zachovati k oběma projektovaným železni cím: Dunaj-Jadranské moře a Uvac-Mitrovica Usneseno podporovati projekt prvý a všemi silam se protiviti projektu druhému, Aehrenthalovu protože by jeho uskutečněním bylo Albáncům znemožněno hospodářsky se rozvíjeti. Zalčen bývalý poslanec hosudarstvenné dumy. Čtenáři se pamatují na jméno poslance druhé hosudarstvenné dumy, jehož jméno bylo kníže Cereteli. Tento poslanec patřil v ruském parlamentě k nejradikálnějším odpůrcům každé ruské vlády, co jich bylo i bude. Mluvii často a vždy ve smyslu revolučního anarchismu, čímž na sebe obrátil pozornost celé Evropy. Ovšem získal si také zásluhu o rozpušténí druhé dumy a o to, že prvý volební zákon byl zrusen a nový oktroyován. Tento kn Cereteli byl právě zatčen ve Var- šavě. Dával si jméno »kníže Kuli Mirza«, žil skvěle v hotelu »Bristol« a vymamoval peníze od lehkověrných lidí. Dva Varšavany opáli o 4000 rublů. Jedva zpráva o jeho zatčení do- stala se do veřejnosti, přihlásila se také policie moskavská, že ho hledá, protože v Moskvě jistý bankovní dům na padělaný chek podved o 7658 ruhlů.
Albánec Mitrovica Cereteli Mirza Rumunsko Albán Dunaj Evropa Vara Moskva Bristol
7 article
Polícejní prohlídka v oharkovské universítě. Charkovská policie, uvědomivši o tom re ktora prof. Bagaleja, vykonala v místnostech uni versity prohlídku, jejímž výsledkem bylo t aba vení 5000 výtisků revoluční literatury, jež byly pěkně postaveny ve skříních a na policích. Král Ednard VII. ve Švédsku. V neděli večer byla ve štokholmském zámku na počest anglického krále a královny pořádána hostina, při níž oba králové pronesli si na- vzájem srdečné přípitky. Král Gustav vzpomněl. že švédské hlavní město poprvé v dějinách může uvitati britského mocnáře a vyslovil na- ději, že smlouvou o Severním moři, která je dalším upevněním evropského míro, ještě lépe se vyvine a upevní přátelský poměr mezi národem anglickým švédským. Král Ednard děkoval za srdečné uvítání a vyslovil rovněž očekávání, že nedávno uzavřená smlouva přispěje k pokojnému vývoji obou zemí a trvalému zabezpečení miru. »Standard« sděluje ze Štokholmu, že ač- koliv nový král švědský Gustav dosud oficiální návštěvy na dvoře anglickém nevykonal, Eduard VII. rozhodl se sám zajoti z Kodaně Kristianie do Švédska, aby opomenutí této třetí zemé skandinavské nesesílilo mezi Švédy neli- bost, jež vznikla proti Anglii tím, že podporo- vala osamostatnění Norska. Eduard VII. b ude se — sděluje týž list — v Štokhol mu snažiti o mír mezi Nory a Švédy a při jeho vážnosti mezi evropskými panovníky se mu to dle všeho podaří, Tím ale pře- svědčeny budou všechny tři státv skandinavské, že nejlepšího pří tele mají v Arglii a budou zvláste svédské sympatie od Německa o- poutány.
profesor Bagaleja Ednard Gustav Eduard VII Švéda Eduard Nora Švédsko Kodaň Kristiania Anglie Norsko Německo
8 article
Odzbrojování portugalského lidu v Portugalsku Dle zpráv lissabonských nenastalo dosud v poslední této zemi Evropy žádného u k nejšení myslí. Lid očekává zlepšení svěho i hospodářského stavu od úplné změny soustavy vládní a chystaná proklamace Manuela za krále kortesy (sněmovnou) neučiní dojmu, protože lid přestal dbáti již na obřady. Protože jsou stále obavy před vzpourou nespehojeného lidu, nařidil governér lisssbonský ve veřejním provolání obyvatelům hlavnlho města. aby veškeré zbraně proti zapla- cení nejdéle do 15. května odvedli, pozdější držení zbraní bude stiháno a trestáno soudně. Zajímavé pozadí severomořské a výchudo- mořské smlouvy. Paříšský »Figaroc tvrdí, že ještě před vy stoupením Holandsku Francie i Ang lie byly za jedno v příčině smlouvy v Severním moři. Anglie dožádala ale Holandsko důvěrně. aby ono formálním vystoupením umožniloji sblížiti v této otázce Německo s Francii. Při tom osvěděila se Anglie opět dobrým přítelem Franeie Podle diplomata nejmenovaného, na němž »Berliner Tagblatt« vyzvídal původní podně k smlouvě o Baltickém (Východním) moti dalo Rueko, jelikož chtělo nabýti opět práva — dříve již žádaného — opevni Aalandské ostrovy a tím zvýšit svoji posici vojenskou. A bude prý Rusku skutečně uznáno právo to ve zvláštním dodatku k východomořské smlouvě.
Manuel Franeie Rueko Portugalsko Evropa Holandsko Francie Anga severní moře Anglie Německo Rusko Berliner Tagblatt
9 article
Od porážky k porážce. Anglický tisk liberální doznává, že li be- rální strana spěti bude nyní ne- pochybně od porážky k porážee a jeví proto značnou skliče- nost, a tisk ten sám vydal heslo, že Man- chestr rozhodna o svohodné tržbě neb clech ochranných. Jen »Daily Newa« vyzývají aspoň k urputnému boji. Piší: »Máme ořezat program svůj, plachty stáhnouti a ustoupiti před lordy a sládky? (V zemi jest veliká ne- spokojenost s novým pivovarským zákonem, v liberální a horní sněniovně podnůcují konser- vativci rovněž proti liberálům.) Tím byckom s přátele jen odeizili a o dpůrce nesmířili. K
Daily New
10 article
noudi nám porážky a nesnáze, ved- mež aspoň odhodlaně boj za zásady, o jichž konečném vltězství nepochybnieme.« Konserva- tivní jisk ovšem jásá dál a činí si oda volby manchesterské do budouenosti nejkrásnějs předpovědi. Eulenburg konfrontován. Jak »Berl. Tagbl.« sděluje, rozhodlo ko- nečně i berlínské st. zastupitelstvo, když došly velmi přitěžující protokoly o svě deckých vý povědech Riedla Ern sta, oba svědky tyto s knížetem Eulenburgem konfrontovati. O konfrontování toho závisí další kroky st. zaslu- pitelství. Nekonečný spor Harden-Eulenburg bude míti záhy novou dohru. Předseda prvního pro cesu Hardenova dr. Kern žaluje některé osoby. kteréž ho vinily, že se dal Hardenem uplatiti
Berl Harden Hardenův doktor Kern
11 article Socialističti purkmislii.
Socialističti purkmislii. Vláda hessenská odepřela potvrzení třem sociálním demokratům, kteří v poslední době zvoleni byli purkmistry a starosty obce. — Ve Francii úřadují socialističti purkmistři i v čele volikých měst léta již a bez závady.
Francie
12 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Nemine noděle bez německého Volk tagu, předevčírem pořádán byl ve Chvalsinácl »pro pošumavské Němee« prý »na protest prot počešťovaeím pokusům v jižních Čechách«. Volkstagu zúčastnili se poslanci Kasper, Kut šcher, Lössl, Soukup. Stransky, K. R. Wal Kaulfersch, Mayer, Grössl a mnoho starostů oberních výborů ze zněmčilých měst a obcí po- šumavských, baršácké spolky. K schůzi telegra- fovali váichni německoradikální poslanci a ně mečtí ministři, v čele pan Peschka. Řeči na Volkslagu pronesené pohybovaly se vesměs oboru typické nadutosti Němeů z Čech, hned první mluvčí, posl. Kutseher, který vyřizoval po- zdravy »Němců z labského údolí«, litoval, že jest ještě mnoho německých soukmenovců, jimž nedostává se pocit přináležitosti ku »prvnímu kulturnímu národu světa«. Posl. Mayer podl referátu »Bohemie« »bičoval ostrými slovy ne- zákonné počínání vrch. zem. soudu v Praze«.
Kasper Kut Lössl Soukup Wal Mayer Grössl Peschek Kutseher Němec Posl Čechy labský údolí Praha Něme Bohemia Kaulfersch
13 article
Posl. Kasper hlásal, že Nemci jdou vstříc boji jakého ještě nebylo. Posl. Kauifersch vyřizova pozdravy Němců ze severních Čech, posl. Sou- kup jakožto předseda rakouskoně- meckého Bundu hlásal, že něm. sedláei v nacionálním boji budou vždy státi po boku německých městáků. Posl. Lössl vystupova proti klerikální prepagandě v táboře německém neboť jenom v době nacionálně zajištěné lze do pnstiti bojům tohoto druhu. Posl. Strans ky uvědl, že před 10 lety furor teutonic u smetl Badenova jazyková nařízení a jich pů- vodce. Dnes prý je postavení Němců ještě horší než tenkrát. Co se děje u soudů a pošty, jest prý prostě neuvěřitelno. Avšak něme c ke trpělivost je u konce a nastáva- jlcí dny v parlamentě ukážou, z Němei dovedou nejen hroziti, ale také jednati. (Hlasy: Jen držte také slovol »Budeme držet slovo. Ani hodinu nes m parlament jednati, dokud nebude
Posl Kasper Nemec Lössl Badenův Čechy
14 article
Němeům zjednáno zadostučiněn za jich pokorování. Poslanci však ne- směji býti osamoceni, také nejširší vrstvy lidu musí ukázati plné porozumění pro poměry Němců. Také dělnictvo musí býti ziskáno tím. že se mu ukáža ochota k jeho hospodářskému stavu. Němci stojí před důležitými událoslmi neboť nedojde k vyrovnání, nýbrž ještě k ostřejšímu boji se Slovan- stvem. Němci musí hleděti, aby v boji tom zvítězili.« (Bouřlivý souhlas.) Po posl. Grösslov. mluvil posl. Reitterer, jenž pravil, nepomůže l vláda, že si pomohou Němci sa mi (Bourlivý souhlas.) Posl. Wolf pravil, že Něme nemohou vejiti v žádné vyrovnání s Čechy, do- kud Němcům nebude postoupeno německé jazy- kové území. Na konec schválena resoluce toho znění, že Volkstag vyjadřuje rozhořčení nad tím. kterak nynější vláda proti právu a zákonu dnea vše, co němeského, potlačuje a nečinně přihližl jak slovanšií úřadaíci a úřady samovolně úřady poslovaňují. Němečti poslanci vyzývají se, aby
Němec Reitterer Posl Wolf Nout Čechy
15 article
horoucně a jednotně postavili se nejostřejším prostředky proti tomuto poslovaňování. Na konee vyslovuje se křesťanským sociálům politování že prolamují v nynější době německé řady ná- boženskými zápasy. Odhlasovav resoluci dal s sjezd do zpěvu »Wachtu«. — Vzpoura německých soudců v královstv českém. Z Vídně, 27. dubna. „Herzogova ko- respondence“ oznamuje z Chebu o záměrech německých soudců, vzhledem na postup vreh ního zemského soudu pražského: „Chebský okresní soud musí ve všech těch případech, kde vrchní zemský soud pražský vyhoví dohlédae stížnosti, vyříditi česká podání česky. To však ničeho nezmění na dosavadní pra- xiu okresního soudu v Chebu. Sou tento, jako doposud, bude česká podá ní zamítati a vyřizovati je česky, jenom když vrchní zemský soud v každém jedno- tlivém případě zvláště vyhoví dohlédae stížnosti. Budou-li také ostatní okresní soudy
Herzogův Vídeň Cheb okresní soud v Cheb
16 article
jednati stojným způsobem, pak se brzy ukáže že vrchní zemský soud není s to, by s nyněj ším úřadnickým personálem vyřizoval nepře tržitě docházející dohlédací slížnosti. Kdyby ně mečtí soudcové se dali zastrašiti a činili to čeho dohlédací stížnosti chtějí docíliti, totiž aby všechna česká podání byla bez dohlédacíeh stížností česky vyřizována, znamenalo by to těž ké poškozeni Němců, protože u četných malých ryze německých okresních soudů sedí úřadníci ktoři neumějí česky a kteří by tudiž mohli být nahražení Čechy. Proto třeba trvati při dosa- vadní praxi a zamítati česká podán u německých soudů a teprve pak je če- sky vyřizovati, jestliže se vyhoví dohlédací stíž- nosti. Pak bude zjednána platnost nyní nejdůle- žitějšímu německému požadavku v královstv českém: rozdělení pražského vreh- ního zemského soudu na německý a český. Tak, jak nyní věci jsou, nemůže s pokračovati; jenom rozdělení může zjednati dů kladnou nápravu.
Němec Čechy
17 article
— Osudy českého školství v Brně. Z Brna. 27. dubna. (Zvl. tel »Nár. Listů«.) Dnes měli česká zemská školní rada schůzi, v níž stalo s velice důležité rozhodnuti: že totiž s tí ž no města Brna k ministerstvu vyučo vání proti zřízení pobočky česke obeené školy v Hotterově ulici nem účinku odkládacího. Bylo také zru šeno rozhodnutl starosty brněn- ského, jenž zastavil přislušné usne senl české školní rady jako její před seda. Nezřídí-li obac ihned pobočku, učiní tak na její útraty okresní školní rad sama. Rozhodnutím zemské školní rady byl konečně zlomena protičeská taktika brněnské radnice při zřizování pobuček při českých ško- — Obecní volby v Michálkovicích. Z Brna 27. dubna. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Včera dnes konaly se v Michálkovicích ve Slezsku obecní volby. Česká strana z vítě z ila ve všech třech sborech, čimž český ráz této důležitě slezské obce uhájen.
Brno Hotterov ulice Michálkovice Slezsko český školství v Brno
18 article
— Vlaková pošta — a Němci. »Počešťo- věním vlakových pošt« nazývá »Neue Fr. P''ressee dne 24. dubna přirozené právo českého poda- vatele a adresála, aby poštovní zásilky, vypra- vené v české řeči, měly v království českém tutéž výpravčí poštovní způsobilost, jako ji měly jenom německé. Toto právo, které mimo to za- koupenou poštovní známkou nabývá povahy obapolné smlouvy mezi kupcem a poštovnín erárem za účelem správné a nerušené dopravy dle »N. F. P.« jest »protržením padesátiletého osvědčeného principu, na němž dosud vlakove pošty spočívaly, jezdice z Vídně až na hranice všech sousedních zemi« — zvláště Německa. Italie, Švýcar. Nuž, zda tyto jízdy z Vídně ž na hranice sloužily skutečné dopravě, nebo spíše germanisaci a centralisaci, jest viděti teprv dnes, kdy se o to jedná, aby decentralisae vlakových pošt získány byly opět pro jednotlivé země ony nevyhnutelné dopravní podmínky, kter by kromě rychlé a správné manipulace v po- stovním voze zaručovaly i nestrannou, všech germanisačních tendenel prostou výpravu směro- vených zásilek. Případy, jaké v N. Brodě, Aš a Chomutově posledné se udály, vrhaji divné světlo na ony cizí poštovní orgány, kterés osobují právo rozbodovati, v jaké řeči by ta neb ona zemé měla se s nimi na vlastní půdě lách.
Němec František Švýcar Vídeň Německo Brod Aš Chomutov
19 article
služebně domlouvati, nemluvě ani o tom, v jakém jazyku snad by český korespondent měl své vlastní zásilky pro ně vypravovati. Nebot neděje se jistě zřídka, že i správně česky adresované zásilky pro neznalosť zemské řeči bývají takým poštovním Germánem podavateli vráceny s německou poznámkou: »Post — wo ?e — a že tedy ne k vůli výpravní zdatnosti,o níž se stále u oněch orgánů ve vídeňských no- vinách mluví, nýbrž pouze k vůli germani- saci má se tomu zabrániti, aby zamýšlenou decentralisací si každá země své poštovní vý- pravčí právo, jak jí přísluší, mohla vykonávati sama. Pozoruhodno jest, že v první řadě, kde se tohoto práva dovolávaly, nebyly Čechy, nýbrž Tyroly a Štyrsko mimo Halič, a že tedy o ně- jakém národním ústupku pro nás, jak se veřej- nosti hledí z Vídně namluviti, nemůže býti řeči. Ovšem, rozdělení vlakové pošty Vídeň—Iná- pruk od 1. května na Solnohrad —Inšpruk jest pro Tyroly pouze admínistrativním opatře- ním, rozdělení nějaké vlakové vídeňské pošty pro nás však musí býti dle poštovního úřadni- ckého spolku ve Vídni — počešťováním ! — Intriky tohoto spolku a jeho patronů proti ži- votním zájmům jednotlivých zemí a jejich ko- respondentů odhaluje sama »N. Fr. Presse«, píšíc, že ve shromáždění úřadníků vlakových pošt ve Vídni — Bahnpostbea mtentag — usne- seno posledně působiti všemi prostředky k tomu, aby zamezeno bylo počešťovaci tendenci vlako- vých pošt jednak z ohledu dopravní nezpůsobi- losti, která záleží v jejich dělení, jednaki k vůli ztrátě jízdních diet, kterou očekávati lze jejich zkrácením. — Nuž, tedy větší diety pro německé poštovní agitátory v Chebu a Děčině a jízdy z Vídně až do Petrohradu ad majorem
Germán Čecho Tyroly Halič Vídeň iná Solnohrad Cheb Petrohrad
20 article
Germanise gloriami — V boji českých rodičů v Ervěnicích u Chomůtova za českou školu nastala nová fase tím, že ministerstvo kultu a vyučování konečně rozhodnutím ze dne 3. března 1908 zamítlo odvolání místní školní rady a purkmistrovského úřadu v Ervěnieích, podané proti povolení če- ské školy ervěnické zemskou školní radou, takže nyní rozhodnuti toto, podle něhož v Ervě- nicích má býti zřízena jednotřídní česká škola veřejná, nabylo moci práva. Čeští rodi- čové ervěničtí dokázali tak, že svorným bojem docfliti lze úspěchu. — Ze „Svatobora“. (Schůze ředilelstva dne 24. dubna.) „Svatobor“ převezme ve svou sprá- vu hrob Svatopluka Čecha na Vyšehradě. Hrob Václava Matěje Kramerin i jeho syna Václava Rodomila na hřbitově olšanském bude označen. Opraven bude hrob děkana Čermáka Tuchoměři- ckého, spoluzakladatele „Svatobora“, v Libě- chově. — Složeny byly odkazy a dary: Josefa Hlávky (2000 K), dra. Jana Palackého (další příspěvek na ošetřování hrobek rodu Palackýeh v Lobkovicích 200 K), p. dra. J. B. Lambla pí. Jidřišky Lamblové (150 K), pí. Zdeňky Khei- lové (200 K). — Do poroty pro cenu V. B. Tře- bízského za historickou povídku, vydanou roku 1907, byli zvoleni pp.: Fr. Bílý, B. Frída, J.
Svatopluk Čecho Kramerin Václav Rodomil Hlávek Palacký Lambl Jidřiška Lambl Khei V B Frída Ervěnice u Chomůtov Erv Svatobor Vyšehrad Olšanský
21 article
Kabelík. — O úpravě vyšehradského Slavína bude jednati zvláštní komitét, v němž kromě některých členů výboru „Svatobora“ budou i dožádáni odborníci a umělci. — Noví členové: a) skuteční: univ. prof. dr. J. Reinsberg, Víne. Červinka, redaktor „Nár. Listů“, dr. J. Kame- níček, ředitel gymnasia v Brně, J. V. Rozmara, redaktor v Písku, MUDr. Fr. Šmidrkal v Roud- nici; b) přispívající: okres dobříšský, hospodář- ská záložna v Roudníci. — Na jarní podpory ke studiím a k cestám povolilo ředitelství 2400 K Konkurs byl vypsán do 15. dubna a došly 52 žádosti. Byly uděleny následující přispěvky: p. K. M. Čapkovi na studium umění výtvar- ného a dramatického v cizině 300 K, sl. Růženě Jesenské na studijní cestu do severní Ilalie 300 K, p. Elgarn-Sokolovi na cestu do Polska 200 K, p. L. Losťákovi na cestu do- Anglie 200 K, pí. Abigail Horákové na studie k nové práci dramatické 200 K, p. Jero- nymu Šubrtovi na vydání monografiea mapy o národnostních poměrech v severozápad- ních Čechách 200 K; p. dru. Karlu Domi- novi příspěvek 300 K na cestu do Austrálie; p. prof. dru. V. Flajšhansovi 300 K k dalšímu bádání o spisech Husových v Něme- cku; p. Jiřímu Čermákov i 200 K k studíjní zeměvědné cestě na Černou Horu a do Albánie; p. J. V. Želízkovi 200 K na srovnávací stu-
Kabelík profesor doktor J Reinsberg Víne Červinka Rozmara MUDr Šmidrkal Roud K M Čapek Jesenský Elgarn Sokol L Losťák Abigail Horák Šubrt Karel dom V Flajšhans Čermákov Želízko Slavín Kame Brno Písek Francie Polsko Anglie Austrálie Černá Hora Albánie Ilalie 300
22 article
+ Sladingův koncert. Česká jednota pro orche strální hudbu měla se zakončením ročníku — o založení již šeslého — nesnáze. Tim, že se ji po- sléze podařilo získati Christiana Sindinga unikla jim obratně, a koncert, byť se byl opozdii skoro až na samu zavírku saisony, vyzněl — po předchozích méně zdařených — velmi pěkně, jako slibné vnadidlo pro předplatitele ročníku přištiho Christian Sinding, po úmrtí Griegově po- stoupivší v čelo skladatelů norských, není se svou tvorbou u nás neznám. Tím zajimavější stala se zná- most osobní, kdy poskytnuto vyslechnouti, jak sám skladatel pojímá své komposice a jaký výběr z nich činí. Projevil se i dirigentem neméně temperamentním a energickým, nežli jest v tvůrči své činnosti. Tuto výborně charakterisuje symfonie d moll, op. 21. Sly- šímeť z ní skladatele neobyčejně energického, milojí- cíbo výraz vášnivý, silný, až tvrdý, a nelekajícího se ani siláckých efcktů, k nimž svadí ho jeho zi- liba v žesťových nástrojich. Jeho instrumentace je hodně plechem pobita a často surového zvuku. Než celkový ráz skladby, její vášnivost a překypujíeí energie dobře ji snášejí a v průběhu symfonie musite se s ní na konec smiřiti jako s podslatným znakem bez něhož tato hudba nebyla by právě tím, čim jest. Cosi seversky draného z ní vane, zvláště z obou krajních vět, z nichž finale od prvé, místy medita tivní věty, ještě jen vzrušenějším rázem se liší, ale též radostnějším u porovnání s náruživou drásavostí oné. Scherzo odpykává si to těžkopádností, ač imi- tace a opakování ve triu nejsou polyfonné nezají- mavy.
Sladingův Sinding Griegův d moll
23 article
Celkem postrádáme u Sindinga — a to nejen v této symfonii — jemnější struny, delikátnějšího výrazu, který nás u Griega tak okouzluje. V demoll symfonii nahraditi se snaží tento nedostatek aspon druhé hlavní zpěvné thema prvé věty, přinášející do jejích zápasů aspoň trochu jasu a pak andante, jež vybudováno jsouc ze tří vesměs zpěvných the- mat, nepůvabněji se tváří ve tklivě roztoužené my- šlence, kterou nejdříve nadhodí lesní roh — bohužel v reprodukci pokaženo toto místo nehodou hráče, ji- nak velmi dobrého a právě pro svou pověst výbor- ného kornisty na ten večer přibraného do orchestru filharmoniků — a později rozpřádá celý sbor ná- strojů. Kdybychom sledovati chtěli srovnání s Grie- gem, došli bychom dále ku poznatku, že Sindin přes jakousi zcela všeobecnou charakteristiku — zmi- něnou dranost, která se nám kryje s pojmy sever- ního podnebí a časté změny taktu, znak vášnivosti - nejde hlouběji k národnímu rázu, nemá akoro lokální barvy. Ač sahá často pro thema do zásoby lidov písně, jeho hudební mluva je obecnější, individuality méně vyhraněné a nezapírá vlivu, jejž na moderni
Sinding Grieg Sindin
24 article
hudbu též instrumentální měl Wagner. Nordicsým Brucknerem, kdyby měl více hloubky, chtěl bych proto nazvali Sindinga, který však od onoho liší se příznivější stručnosti, sevřeností focmy, čěkdy ovšem ani Sinding neví, kdy skončiti. Tal. pravě ve svých variacích Es moll pro dva klavir,, které uajdříve jméno jeho do světa roznesly. Toto dilo vítáno byle cestujícím manželským dvojícím — třeba jen doča sným — jako obohacení repertoáru. D'Albert s Car reňou přivezli k nám toto 2. op. Sindingovo, Su- zauna Rée hrála je tu se svým manželena. Opue velmi obratně pracované, kde oba klavíry příjemae se proplétají a ne buz vtipu obměňují základu dhema. Velkolepějších rysů je klavírní koncert (D-dur. op. 6.). Má vzlet a rozpětí, cfektní pasáže sólového nástroje nerozvětvují se na úkor myšlenek, kleré obepínají, ale nedusí; sloh symfonický s koncertantním ušlechtile se tu spojují, takže netrpi ani celek nad- vládou klavíru, ani klavír orchestrem, nýbrž mezi oběma činiteli jest náležitá rovnováha, což prospívá jmenovitě části orchestrální, j-ž není tu přecpána a hlačna, jako v jiných skladbách Stedingových.
Wagner Bruckner Sinding Albert Sindingův Ré Stedingový Tal Ddur . op
25 article
Mužny, plny ovládané sily jsou myšlenky tohoto díla, dostupujícího vrcholu v andante, jež poutá vážnou, klidnou přemitavosti. Mladistvý vittuns Karel Nissen přednesl koncert s bravurou, ohnivě a přece přesně, propracovaně a přece bez pedan- tické suchosti, naopak s onou své estí ducha, jež dána jest jen rozeným, nenabifl ovaným, skutečně genialním vlohám. Temito vlastnostmí vynikl také ve variacích op 2., kde i lebkost jeho úhozu, zvu- kově velmi vydatného, jasně se odrážela. Originální podklad má Rondo infinito pro velký orchestr op. 42. Sinding nadchl se k němu básní Holgera Drachmanna. Težko říci obsaht zpola lyrické a zpola satirické básně, v níž Drach- mann vyslovuje strach před pitváním za živa (t.j. patrně kritikou a ještě spíše pseudokritikou, ktera se za našich dnů všude úžasně rozmohla), ač o sobě tvrdí, že silou přece není žádný trpaslik, ukazuje pak na legendu o mnichu, jejž vzal čert, ale po 500 letech ho vyhrabali, napsali knihu o tom, co vykonal a poznali teprve, že to byl pravý věrný hrdina Páně; tak stane se i s básníkem, všechen malicherný žvast pak odpadne a »bratři« zapějí na ním své Amen. Tedy tak něco, jako obrana proti zneuznání a útěcha hledaná od »spravedlivé« bu- doucnosti. Zajisté i skladatel uchopil se látky z lýchž důvodů. Je to jakási symfonická báseň pro dom sus. Proto vypráví se v ní vášnivými chody z pře- bížkami, umělými dissonancemi a bodavými rythmy o bojich umělce tvořícího, úzkostech i zase nadějích a konečném vítězství. Chvílemi zdá se, jakoby skla- datel ironisoval. Záblesky satiry mihají se i jeho
Nissen Sinding Holger Drachmann Páně
26 article Hudba.
Hudba. zhudebněním, které ovšem v instrumeniaci nedasi ničeho vjíti nu lesku a sytosti, až přehlomození zvuku Pořadalelstvo chybilo, že neseznámilo poslu- chače s basní Drachmannovou, jež by razila pocho poní skladbě. Takto mohlo »Rondo infinito« půso- robit jen svým svěžím vzruchem a trochou bi- arnosti Česká Fiibarmonie představila se v koncertu jit částečně v tom rozmnožení, v kterém budeme s s ní vídati jako s orchestrem výstavním. Hrálos velmi dobře, s élanem. Sinding mohl býti spokojen jako vůbec s přijelím a úspěchem, jebož se mu v P'raze dostalo a který byl velmi srdečný a živý.
Drachmannův Ronda Sinding Český Fiibarmonie
27 article
+ Prof. Rubliě vzdal se, jak oznamuje prav vyšlě číslo 4. »Věstníku pěveckého a hudebníbo své účasti v redakci »Hudební revue«, kde pořádao hlídku spolkovou. Učinil tak proto, že nemůže sou hlasiti s výpady redaktora této revue, učitele konser vatoře pana K. Hoífmeistra, proti pěveckým spola dm českoslovanským. + Slečna Augusta Pleischerova, majitelk pensionátu »Rodma« v Praze, Žitná ulice, čís. podrobila se dne 25. t. m. s prospěchem státní zkouše ze hry na klavir, z harmonie a dějin hudby a uznána byla způsobilou k samostatnému vyučován na školách středních a ústavech učitelských. + Slečna Marie Procházkova z Prahy podrobiln se státní zkonšce z klaviru a zpěvu a byla uznána způsobilou k vyučování na středních školách a ústa vech učitelských. + Pěvecko hudební spolek »Žerotín« v Olomoue uspořáda operní předsavení v neděli dne 3. kvelna ve velké dvoraně Národního domu v Olomouci »U božích muk«. Opera o 1 jednaní. Na slova K Želenského složil St. Suda (° 186v) a »V studnie Komická opera o 1 jednaní. Na slova K. Sabiny složil Vilém Blodek. Začátek o 5. hod. odpole dní Vstupenky v knihkupectví pana R. Prombergra a pře představením u pokladny. + Koncert soukromého spolku k podporován domácích ohudých koná se dnes o 7. hod. večerní v Rudolfinu. + Z Paříže, 27. dubna. (Pův. telegr. „Nár Listů“.) Úspěch koncertů moravský cl učitelů se stupňuje. Pěvci byli pozvání k Ro dinovi.
profesor Rubli K Hoífmeistra Augusta Pleischerův Rodma Procházkův Želenský Stanislav Sud Blodek R Prombergr Praha Žitná ulice Olomouc Rudolfinum Paříž hudební spolek » Žerotín národní dom U boží muka
28 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Nová vojenská vzduoholoď francouzská. Z Pa- říže, 26. dubna. Stabilila řiditelně vzducholodi „Rě- publique bue prý taková, že se ze zvláštního kulo- metu mchou vrbati střely do velkého obvodu. Má-l pak býti vyhozena střela 100 kz těžká, aniž by se balon posunul z místa, uvede se na 100 vteřin v čin- nost ballonetový venlilátor, má-li však balon z střelby vystoupili, není třeba žádného manévrování poněvadž k zamezení vnitřního tlaku pracují v ton případě ventilátory automaticky. Jiná novota týkás upevnění velmi solidně pracovaného člunu silným kovovými lany. = Nástupce prol. Schröttra. Z Vídně, 27. dub na. (K. k.) Profesorská stolice Schröttrova bude prozatím až na další obsazena profesorem Franti škem Chvostkem — Případ učitolky Naumové. Z Bělehradu 27. dubna. (K. k.) (Z úřadního srbského pramene. Vyšetrováním v záležitosti učitelky Naumové byl dosud zjištěno, že Naumová nedaleko nádraží vla- dičanského rásledkem veliké nervosily vyskočila vagonu a byla dopravena do Niše, kdež ji poskyt- nuto lékařské pomoci. Ve vyšetřování se pokračuje aby o případu tom bylo zjednáno jasno, avšak u nyní možno konstatovati, že proti učitelce Naumov nebyl spáchán naprosto žádný násilný čin. Zprávy o tom jsou bezpodstalny — Cyklon. Z Paříže, 27. dubna. (K k.) Mini sterstvo osad obdrželo telegram, ve kterém se ozna muje, že na Komorských ostrovech ládil prudký cy- klon, který způsobil zvláště na Velkém ostrově velk spousty. Také několik lodí bylo poškozeno.
Franti Chvostek Naum Naumová Naumov Min Vídeň Bělehrad Niš Paříž Schröttrov
29 article
= Bankéř Friedherg zaičen? Z Berlína, 27 dubna. Na zdejší burse byly dnes rozšířeny zprávy že uprchlý bankér Sigmund Friedborg byl v No- vém Yorku zatčen. = Vyděračství v Bavorsku. Z Aušpruku se sdě- luje: Vyděrači počínají nyní řáditi také v našem městě. Zdepjší dobře situovaný pán obdržel dopis. v němž pisatel žádá 30.000 marek, sice že bud jediná dcera adresátova zavražděna. Dopis jest velmi správně psán a prozrazuje vyšší vzdělání pisatele. — Theologové přepadeni. Z ftíma, 26. dubna Velké vzrušení budí zde přepadení několika členů zdejšího skotského semináře. Theologové podnikli včera výlet do Albana, kdež náhle se na ně vrhlo několik mužů a počali je bodati noži. Napadení po- stavili se na odpor a volali o pomoc, než však příšlo čelnictvo, byli dva z nich nebezpečně pobodání. Čet- níci pronásledovali prchající úločníky a podařilo s se jim čtyři z nich po prudkém zápase zatknouti. Obyvatelstvo v Alhanu bylo tak rozhořčeno, že chtěl útočníky, četnictvem vedené, lynchovati. Četníci mu- sili zatčené věsti do vězení s revolvery v ruce, ne- mohli však zabrániti, aby nebyli do krve zbiti. = Hrozná vichřice v Americe. Z Londý na. 26. dubna. Ke katastrofě, způsobené vichřicí v Se- verní Americe se sděluje: Náhle zdvihlo se několik smrští, jež zasiřely slunce, takže se vše ostatn událo v polotmě. Na to rozzuřila se bouře tak, ž
Friedherg Friedborg Theologus Berlín vý York Bavorsko Albano Alhan Amerika verní Amerika
30 article
stromy se kácely. Lehce stavěné černošské domy padaly hromadně a trosky jejich označovaly směr vichru. Do hukolu bouře znělo volání raněných, sevřených v troskách, křik žen a dětí Vyděšení čer- noši, klekali venku, modlili se a zpívali. Většina mrtvých jsou černoši, jejichž chalrče se bořily jako domky z karet. Obac Almite v Louisianě byla skoro úplně smetena, mrtvých je tam 50, zraněných 75. V Pruvisu v Mississíppi zahynulo 50 černochů a 30 bělochů, obec sama je úplně smetena. V okolí Rat- chezu zahynulo 60 osob. Ve Vidalii v Louislaně usmrcena běloška a 6 černochů, v Marlainu v Mis- sissppi 8 osob. V Pineridge napočleno 12 mrtvýcha 20 zraněných. U Nathezu strhla bouře dráhu na 30 metrů, při čemž vysoké stromy skoseny jako tráva. Telegtafní spojení jest ovšem přerušeno. — Z No- vého Yorku, 25. dubna. Dle novějších zpráv se soudí, že včerejší toroado v jižních státech usmrtilo na 500 a zranilo na několik tislc osob. Nad jižními státy ulvořily se tři smrště. První měla střed v Lonisianě, odkudž se pře esla s hroznou ry- chlostí přes Mississippi a Alabamu a teprve v Ge- orgii pozbyla své prudkosti. Druhá bouře vypukla na hranici mezi Mississippi a Alabamou a třeti v Te- xasu. Cyklony neměly stejnou sílu. První rozmetal na deset mil vše, co mu stálo v cestě, zničil osení, rozryl půdu a strhl s sebou trosky na několik mil.
Louisiana Rat vý York Lonisiana Mississippi Alabama Obac Almite
31 article
Některým lidem, kteří mu padli za žběť. byly utrženy údy, jiní vy zdvi- oeni na 100 metrů do vzduchu a ve velké vzdůlenosti opět vržení k zemi. V pěti po- stížených státech jsou celé okresy pokryty troskami domů a vyvrácenými stromy a celé hromady lidských i zvířecích mrtvol doplňují hrozný obraz. — Z Nového Yorku, 27. dubna. (K. k.) Stát Mississippi byl posledním tornádem postižen nejvíce. Počet mrtvých ve státě tom odhaduje se na 300. počet raněných asi na 1000. Ve zničených osadách jest veliká bída. Asi 100 těchto osad žádalo, aby jim byly zaslány stany. Je též veliký nedostatek lékařd. Byla zahájena pomocná akce. = Náhlá smrt franconzského věvody. Z Paříže, 25. dubna, 30lelý vévoda z Chaulmes, jenž se nedávno oženil a dcerou amerického velkoprůmysl- níka Shontss, náhle zemřel. Vévoda zanechal svou choť v hotelu, kdež byli prozatím ubytování ztrávil celou noc ve svém dřívějším mladeneckém bytě. Když komorník vstoupil ráno do ložnice, na- lezl pána v posteli mrtvého. Na nočním stolku stálo několik lahviček s kokainem a morfiem a morfiové stříkačky. Vévoda byl již delší dobu oddán požitku těchto jedů a podkopal tím své zdraví. Soudí se, že vzal přiliš velkou dávku, jež způsobila smrt. Mladá vdova telegrafovala rodičům do Washingtonu, že tam odcestuje nejbližším vlakem.
Nový York Paříž Chaulmes Washington Mississippi