4
masthead
Císlo 56,
Císlo
5
article
Řečník žádá, aby o návrhu výboru hlasováno
bylo odděleně a sice předně o sestavení komory
za druhě ve příčině celého stavu advokátního v král
českém, poslednější vzhledem k podanému návrhu
dra. Schückra a soudr. z Liberce na ob vodn
ohranničení advokátních komor, který
příští valné hromadě bude předložen. K návrhu téhož
řečníka byl přijat návrh na konec debaty.
Pan dr. König z Friedlantu vzpomínal třicíti-
leté praxe svě jako advokáta, idealní shody, jak
v komoře panovala a mínil, že advokát je zástupcem
zájmů svého klienta, kdežto pan dr. Perner žádá
výrok celého advokátního slavu. Řečník míní, že
když se zrušilo jedno nařízení, mělo by být Slre-
mayerovo nařízení rovněž zrušeno
Pan dr. Perner uvedl, že jazyková nařízení
vlastně nic nového nezavedla, nýbrž byla pouhým
prováděcím nařízením čl, 19. zákl. zák. a proto
jejich zrušením zákonná ustanovení byla porušena.
Odpor Němců jest pochopitelný, mezítím co Čechové
ve své existenci vidí se poškozenými. Řečník na-
vrhuje, aby hlasování bylo dle jmen.
Referent pan dr. Schauer resumoval prone-
sené názory, taktéž dr. Jentsch, načež dr. Görnen
vzal nazpět návrh svůj na hlasování o molivaci
Návrh na hlasování dle jmen byl zamilnut všemi
proti 12 hlasům.
König
Perner
doktor
Němec
Čecho
Schauer
Jentsch
Görnen
Liberec
6
article
Předneda dal po té hlasovati o návrhu výboru,
který zní:
»Výbor advokátní komory v království českém
usnasl se je Jnomyslně, valné hromadě advokátní
komory v království českém, na den 25. února 1900
ustanovené, o návrhu pana dra. Pernera a soudruh
k bodu šestému jednacího pořadu navrhnouti pře-
chot k dennímu pořádku, poněvadž výbor, hledě ku
složení komory ze členů národnosti české a ně-
mecké, zásadné o to se snaží, aby v oboru půsoh-
nosti jeho uvažovány a rozhodovány nebyly otázky
polilické a národní, nýbrž toliko otázky stavovské
všech členů komory bez rozdílu národnosti se týka-
jící, kterýmžto způsobem jedině dosud zachována
byla jednolnost komory, v zájmu celého advokát-
ského stavu v království českém dojista žádoucí,
otázka ve zmíněném návrhu dotčená však rázu emi-
nentně národního a politického jest.
Perner
advokátní komora
7
article
Při hlasování byl návrh přijat všemi proti 12
hlasům.
Na to sdělil předseda, že došly návrhy: dra.
Hallersteina z Děčína o styku s úřady a za-
vedení turnusu při opatřování správeů konkursní
podstaly; 2. dra. Th. Münzra z Rumburgu o ob-
mezení moci soudcovské ve příčině disciplinován
advokátů; 3. návrh libereckých advokátů na zřízení
advokátní komory v sídle každého krajského soud
v král. českém, za svolání ankety, ku které by advo-
káti z obvodu každého soudu vyslali jednoho dele-
gáta, kteří by pak ve valné schůzí zprávu podali.
Pokud se týče prvých dvou návrhů, sdělil před-
seda, že ve dnech 26—-28 března koná se ve Vídní
sjezd delegátů, kteří byli již zvolení; výbor komory
učlnil delegátům některé sdělení, mezí kterými jsou
oba návrby zahrnuty. Navrhovatelé proto od návrhů
svých upustili.
Rokování o návrhu libáreckých advokátů byl
odročeno do příští valné schůze.
Ku konci vykonány volby. Výsledék jejich jes
tento:
pp. JUDři. Claudi Karel, Dvořák Václav, Küb
Jan, Příbram Olto, Rilter Frant. a Schedibauer Václ.
Náhradníci pp. dli. Motejl Karel a Siegert Antonín.
Revisoři účtů pp.: dři. Němec Josef, Popper Alfre
sen. a Strejček Josef. Zkušební komisaři pp.: JUDři.
Bítý Ruďolí, Eiselt Eugen, Feitis Jindř., Goldschmi
Alfred. Hlammerschlag Morie. Han! Levhard, Hla-
watách Karel. Jentsch Julius. Kafka Moric, Kasanda
Vojtěch. Katz Leopold, Körner Edvard, Klumpar Ladi-
zlav. Konrád Gustav. Moteji Karel, Novák Vilém,
Pospíšil Jarosl., Přibram Otto. Sachs David, Schauen
Autonín, Spindler Josef, Stein Zikmund, Vogl Jindř.
Žalud Josef.
Schůze skončila po 1 hod. odpolední.
Hallerstein
Claud
Dvořák
Václav
Küb
Jan
Olto
František
Schedibauer Václ
Motejl
Karel
Siegert
Němec
Josef
Popper
Alfre
Strejček
Eiselt
Eugen
Feitis
Levhard
Hla
Julius
Kafka
Kasanda
Vojtěch
Katz
Leopold
Körner
Konrád Gustav
Novák
Pospíšil Jarosl
Přibram
Sachs
Schauen Autonín
Spindler
Stein
Zikmund
Vogl
Žalud
Děčín
Vídeň
Příbram
krajský soud v král
Hlammerschlag Moria
Goldsch Alfréd
Klumpar Ladi
8
article
Valná hromada okresního spol ku
cukrovarníků středních Čech
konala se dne 25. února t. r. v místnostech obchodn
a živnostenské komory v Praze.
Předseda pan Václav Karela zahájil valnoe
hromadu o 10. hod. dopol, srdečným uvítáním pří
tomných.
Jodnatel pan Karel Kába přednesl zprávu jedna-
telskou, z níž vyjímáme
Otázka zřízení zkušební stanice a cukrovarni
ckého školství, ač se uvázal spolek přispívati nan
ročně 200 zl., nepokročila.
Z usnesení jarní valné hromady podal spolek
zemskému spolku resoluci, týkající se úrazového po-
jišťování. Zemský spolek svolal za tím účelem an-
ketní komisi, do kteréž spolek vyslal zástupce
V otázce cukerních analysí obchodních chemiků
ponecháno členům klubu cukrovarníků na vůli, aby
se v této záležitosti o svolání valné hromady klubu
zasadili, Klub cukrovarníků svolal valnou schůzi n
19. prosince m. r. a postavil dvě olázky
1. Rozprava o přídělování a provádění rozboru
vzorků cukru námi kupcům odevzdaných.
2. Jak by se měly surovárny v král. českém vůč
počínání některých rafinerií, jmenovitě ústeckých, při
koupi cukru na pražském trhu zachovati.
Prvá otázka nepřišla k projednání. Změna usancí
týkající se deportážních vzorků, jest prozatím přímým
výsledkem této akce.
Výbor vyslal k volbě volitele do zemědělsk
rady za spolek pp. Karelu, Štolce a Kábu. Taktéž
účastnil se osobně a telegrafickým blahopřáním
slavnosti cukrovarnických celebrit pp. Hanuše Kar
lika, F. V. Gollera a Ed. Mategezka.
Z členů spolku ubyli úmrtím pp. Hodík, Kettnen
a Kokkal.
Václav Karela
Kába
Karela
Štolc
Hanuš Kara
F V Goller
Ed
Hodík
Kettnen
Kokkal
Čechy
živnostenský komora v Praga
9
article
Vybor spolku rozeslal svého času všem závodůn
spolku oběžník, ve kterém upozorňoval na důležitost
hromadného nakupování umělých hnojiv
Nävrh komise o organisaci braní vzorků řepníc
byl přednešen zemskému spolku k dalšímu řízení.
Předsednictvo podalo na sklonku své činnosti
žádost k bursovní radě pražské bursy, aby k vůli
orientování jak výrobců tak i kupců zaveden byl a
způsobem obvyklým oznamován bursovní záznam
surového cukru, Mělník překladiště, jak se to děje
pro ÚstI. Bursovní rada přípisem z 23. ledna t. r.
odpověděla, že otevře nové rubriky v kürsovním
listu pro cenu suroviny »Mělník překladiště«, jakož
i »Praha-Karlín překladiště« počínaje dnem 25. ledna
tr Ustanovení a vysazení záznamů v těchto nových
rubrikách stane se způsobem, v platných předpisech
zákonitých vytknutým, když ve jmenovaných relacích
skutečně k obchodům dojde anebo když alespoň pro
tyto relace se naskylne podání peněz, pokud se týče
nabídka zboží.
V minulém roce čítal spolek 176 členů, z nichž
bylo 48 zakládajících, 114 činných, 14 přispívajících.
Piljmy spolkové obnášely 620 zl. 45 kr., vydán
440 zl. 84 kr., jeví se přebytek 179 zl. 61 kr.
Pokladní hotovost obnáší 829 K 66 b.
Výbor činí návrh, aby se povolila subvence
400 K Listům cukrovarnickým, 40 K P dpůrnému
spolku a 100 K Literárnímu fondu spolku chemiků če-
ských.
Mělník
Praha
Karlín
spolek chemik če
10
article
Zpráva tato, s návrhy v ní obsaženými, jedno
hlasně schválena, rovněž tak zpráva revisorů účtů
Při dalším čísle programu »Nedostatek železní
čních vozů na dráhách a co učiní náš průmysl, aby
se tomu pro budoucnost vyvarovalo«, přednesl zpr-
vodaj pan Josef Hýroš, ředitel cukrovaru v Českén
Brodě, obšírnou zprávu a navrhl následující reso-
luei
Předsednictvo spolku cukrovarníků středních
Čech se zmocňuje, s urychlením jmenem spolku na-
šeho veškeré odborné spolky cukrovarnické této polo-
viny říše dožádati, by pamětním spísem obrátily se
spolky na slavnou vládu, v němž svízele, jaké z ne-
dostatku vagonů vyplývají, jakož i smulné následky.
které by pro průmysl náš ze stále opakující se po-
dobně kalamity v zápětí dostavili se musily, ze-
vrubně a správně vylíčeny buďtež a dále žádáno
by nejméně 15proc. sleva dovozného u všech dráh
byla pro koks, uhlí a vápenec povolena, které by do
zásoby vozeny byly v měsících dubnu, eyentuálně
dříve, až do 15. září toho kterého roku.
V pamětním spise budiž dále s důrazem žádáno,
aby veškeré dopravnictví ve prospěch veškerenstva
bylo co možná nejdříve sestátněno, jmenovitě pak
zakousko- uherské slátní dráhy a dráha rakouské
Hýroš
Českény Brod
Čechy
11
article
severo-západní i budiž k tomu hledéno, by zpráva
dráh byla zmodernisována, t. j. více duchem obchod-
nickým vedena a svržen byl zdlouhavý, zastaralý
veškerému pokroku v cestu se stavící byrokratismus
Dožádáno budiž vysoké c. k. ministerstvo želez-
nic, aby jako successor dráh privátních neuprosné pro
vádční nutných investicí od těchto dráh žádalo a ne
chalo si předkládati výkazy, jak bylo dráhami o po
třebný park vagonový postaráno a shledalo-li vše
v pořádku, budiž toto faktum k uspokojení průmysl
níků ve vhodný čas publikováno
Požádati veškeré živnostenské a obchodní komory
aby ve prospěch obchodu a průmyslu důrazně sou-
běžně se spolky cukrovarnickými o nápravu kalami
nedostatkem vagonů v podzimní době pravidelně se
opakujících zakročilo.«
Pan Heller ze Zákolan doporučuje nově vyna
lezený přístroj k rychlému vyprázdňování vozů.
Pan Karel Eger, ředitel cukrovaru z Oužic, v ob
šírné řeči prohral otázku tuto zejmena vzhledem na
nynější poměry, na stávku uhlokopů a precisoval
stanovisko českých průmyslníkůoproti horníkům
majitelům dolů a oproti vládě v této příčině.
Heller
Eger
Zákolany
Oužice
12
article
Pravil, že nedostatek vagonů jeví se vždy po
čátkem řepních kampaní a třebas byl letos mnoheu
patrnější, jmenovitě co se uhelných vagonů týče
nežli v letech předešlých, nebyl přece hlavní pří-
činou nynější nouze o uhlí,
Jest to zejmena industrie cukrovarnická, kter
následkem nouze o uhlí velikých utrpěla ztrát. Rafi
nerie zastavily svou práci skorem napořád, suro
várny, které s kampaní do druhé polovice prosince
se dostaly, musily svou práci na celé dny přerušií
a navežení uhlí vyčkat a nyní rušeni jsme i v pracíeh
se zadními výrobky, které nemůžeme ani vytáčet an
osmozovat. Cukrovary, na které se také majitelé
dolů vymlouvají, že prý nedostatečným navezením
zásob v létě a velkou spotřebou svou v měsících
zimních ku zvětšení nouze o uhlí přispěly, zápasily
s nedostatkem uhlí již v měsíci listopadu, kterýžto
nedostatek v prosinci se stupňoval a také svého
vrchole dosáhl.
Na veškeré naše urgence odpovídaly doly ste-
reotypním, že není dostatek vagonů, sváděly vinu
na dráhy, ačkoliv jest dokázáno, že příčina toho
byla jinde, že nebylo tolik zásob na šachlách jako
v letech předešlých.
13
article
Nespokojení se svými poměry horníci pracoval
již v podzimních měsících s nechutí a zarazili dne
15. ledna t. r. na Kladensku práci zcela. Brzy po-
tom následovalo hornictvo hnědouhelné pánve pod-
rudohorské, což mělo v zápětí obnovení stávky ve
velké pánví moravsko-slezské, před tím sotva za-
žehnané.
Doba stávky byla se strany hornictva volena
čas nejpříhodnější, neboť vypukla v okamžiku velice
kritickém, průmysl nebyl dostatečně zásoben, čilejšl
ruch výrobní stupňoval spotřebu, dráhy zápasilys
nedostatkem vozů, nastalé váníce zdržovaly vozbu
na železnicích a tuhé mrazy potřebu paliva v sou-
kromých domácnostech zvýšovaly.
Pro surovárny štěstím nazvati lze, že nepro
pukla stávka již v prosinci, neb mnohé cukrovary
by měly řepu podnes v krechtách a utrpěly by
ztráty nedozírné.
Stávka v uhelných revírech dovršuje právě šestý
týden svého trvání a nezdá se, že tak brzo nastanou
poměry normální; jest to nepopíratelně jedna z nej-
rozsáblejších slávek, kleré jsme zažili, podobného
něco stávkám anglickým, vyškolenými na tom pol
odborníky pořádaným.
Boj, sterý se mezi těžířstvem a dělnictvem ode
hrává, neskončí žádným smírem, neboť obě strany
hodlají týž vésti tak dlouho, až skončí úplnou po-
rážkou jedné z nich.
14
article
Dělnictvo nechce povolit, pokud jaho požadav
kům úplně vyhověno nebude, ale podobá se, že ví-
tězstvím tohoto spor ten neskončí, poněvadž poče
oněch, kteří práci nastupují, se den za dnen
množí.
Se svého stanoviska stávěk nechvalují, poněvada
jsou stávky porušováním smluv, tak jako se v tomt
případě stalo, že pominntím doby výpovědní nebyla
dodržena smlouva a bylo porušeno právo; nemohu
však jako člověk spravedlivý upříti zásadní opráv
něnost ku snaze po zlepšení existence, ku snaze
která jest člověku vlastní a kterou ve všech vrstvách
člověčenstva nacházíme.
Týž duch, který oživuje dnes ruch kartelový
týž duch zasahuje i v šíroké vrstvy dělnické.
Majitelé dolů stavíce se na půdu zákona, kd
formálně právo na jich straně jest, nechtějí s dělni-
ctvem vyjednávati, zapomínajíce, že stávka jest něco
mimořádného a že se mimořádné věci nedají odkli-
diti paragrafy: povinností jejich bylo požadavky
dělnictva zkoušeti a případnou jich neoprávněnos
s veřejností sděliti.
15
article
Taktické stanovisko, jaké obě strany zaujaly
jest konečně záležilostí jejich. Z národohospodá
ského stanoviska jest však co litovati těch ohrom
ných sum, které zahálkou šedesáti tisíc lidí po sedm
lýdnů již trvající dosud na zmur přišly a počítáme-l
výdělek jednoho dělníka na 1 zl. 50 kr. denně, do
cházíme k ohromné sumě skorem čtyř millionů zla
tých, o které dělnictvo chudší jest a které se nikdy
víc vydělati nedají.
Pro ony rádce, kteří dělnictvo k tomuto kroku
svedli, jest to věc vážné zodpovědnosti, tím více
protože nenesou spolu těžkou oběť strádání a hospo-
dářského vysílení, jemuž tisíce rodin dělnickýchse
podvolují. Jest to věc svědomí, říci: obětujte se
hladověte, avšak vytrvejtel
Tušíme v zákulisí internacionálu socialistickou
litujeme, že české dělnictvo do jejího vleku se do-
stalo a mimovolně tážeme se, kdo stojí za nimi ?
16
article
Všeobecná jest domněnka, že stávka tato ma-
jitelům dolů zcela vhod přišla neb nesnažili seji
uspokojením dělnictva v čas, které snad se mohlo
malými prostředky státi, předejíti a nalezli konečně
důvod k dávno obmýšlenému šroubo-
vání cen.
Ztráty své, nyní utrpené, vynahradí si tito pá-
nové záhy zvýšenými cenami uhlí, o kterých se nyní
již mluví jako o hotové události a my zažijeme brzo
konec té hry, jejíž předehrou byla stávka, druhé
jednání zbavení se za drahé peníze všech, po drahná
léta nashromážděných odpadků kolem šache
a konečný akt bude zvýšení cen uhlí. Tak jako
z rozervaných politických, tak i z těchto neutěšených
hospodářských pomérů rakouských má, jako obyčejně,
hlavní zisk sousední říše německá, které jsme za
špatné uhlí, brikety atd. krvavé sumy zaplatili, ba
platili jsme pánům v Němcích tučný získ za sve
vlastní, k nám zpět dopravené uhlí, což nynější
bědné poměry smutně illustruje.
Jaké však stanovisko zaujala v této otázce naše
vláda? Velice pohodlné. Obmezila se na pouhé
sprostředkování a zapomněla, že jest to záležitost
týkající se zájmů všcobecných tyto hluboce poško-
zující a nikoliv privátní záležitost obou válčícíei
stran a že nelze zde jednati tak šablonovitě jako
při sporu lovárníka s jeho několika sty dělníky
který, byť i sebe děle trval, zájmů všeobecnýchse
nedotýká.
Němec
17
article
Povinností vládních orgánů bylo podrobili po-
žadavky dělnictva jakož i prolidůvody majitelů dol
důkladnému prozkoumání a rozhodnonti nestranně.
Jsou-li požadavky dělnictva přílišně, zajisté ž
rozumným jednáním a na základé spravedlnosti daj
se uvésti na míru přiměřenou.
Odepřou-li majitelé dolů vyhověti jim, pak jest
to důkazem, že vůbec nemíní poměry urovnati, pal
ale nelze trpěti, aby uhlí, jakožto dar přírody
sloužící veškerému člověčenstvn, zůstalo v rukou
několika osob, které by vládly vším obyvatelstven
télo země a tohoto státu.
Kdyby se některá z obou stran nebyla podro-
bila, pak měla vláda nepopíratelné právo uchopit
se nejenergičtějších prostředků, rozhodnouti sprave-
dlivě a rychle kde jest vina této situace a byla by
došla zajisté všeobecného souhilasu.
Stav nynější jest úplně nepřirozený a jest po
vinnosti státní správy použíti své moci k brzkému
odstranění ztrát a škod, kterými trpí průmyslník, živ-
nostník a kterými trpí i ten nejmenší muž nemoha
sobě dopřáti teplé světnice a teplého sousla.
Povinností státní správy jest bdíti nad pořádkem
a nad tím, aby každému občanu byla možna exi-
stence a poctivá výživa a nesmí trpěti, aby všeobec-
nost t. j. konsumující obyvatelstvo, živnostnictvo
průmysl zaplatiti měli justament dělnictva aneb ne
ústupnost majitelů dolů.
18
article
Obojí dalo se zlomitl
Obojí dalo se zlomitl
Ztráty veškerému obyvatelstvu této polovice říše
způsobené jsou ohromné, do millionů jdoucí.
Průmysl výrobu svou buď vůbec zastavil, prot
že se pro vysoké ceny uhlí aneb pro nedostatek tě-
hož výroba nevyplácí aneb výrobu zredukoval, poně-
vadž drahé palivo absorbuje beztoho skrovný zisk
výrobce.
Na tisíce dělníků, propuštěných z práce, jes
nuceno zaháleti; živnostnictvo trpí ztráty veliké,
protože malý konsument nucen jest značné procento
svého důchodu věnovati k opatření nevyhnutelného,
dnes však předraženého paliva, čehož následek jes
uskrovnění se na celé čáře, na všech ostatních po-
třebách.
Nynější ministr vnítra vydal při nastoupení
svém podřízeným úřadům list, který měl býti snad
jakýmsi programem nepolitickým, značícím starosto
hlahobyt obyvatelstva; taktéž ve svém programovém
prchlášení při nynějším zahájení říšské rady praví
že nalezne u vlády podpory, kdokoliv se k ní obrůti
v zájmu průmyslu, živnosti a obchodu a sesilení
průmyslu, že usnadní snášení břemen, jež ukládají
nám stoupající potřeby státní.
Nechí tedy dokáže upřímnou starost o blahoby
státních přislušníků a zlomí třeba jen na základě
platných zákonů spravedlivým způsobem odpor se
strany jedné a libovůli se strany druhé a učiní tím
konec sitnaci, která by se v celém ostatním světě
tak dlouho netrpěla.
Rány, které všeobecnost i industrie utrpěla, json
hluboké a nezacelitelně, hospodářskou sílu naši pod
lamující, a když nebylo dosti vůle jim v čas zabrá-
niti, nechť vláda aspoň nyní koná svou povinnost.
Rán
19
article
Nechť postará se také o to, aby pro budoucnost
poměry se ustálily a zavede zřízení k tomu čelící
Smírčí soudy mezí dělníky a majitel
dolů, skálu pro mzdu, zřízení skladiš
pro uschovávání velkých zásob, zjed-
nání dostatečného množství vagonu
dráh a snížení dovozného na uhli, or-
ganisaci vývozu a innformace o pomě-
rech uhelnéhlo trhu. To jsou zajisté prostředky
uvážení hodné, které zabrání, aby se podobné ne
šťastné situace více neopakovaly
Resoluce panem zpravodajem navržená byla
pak jednomyslně přijata.
Následovala rozprava o zlepšeném způsobu
zpracování syrobu a melasy dle inženýra Steffenaa
přímé výrobě krystalů, jak počíná se u nás v po
slední době zaváděti:
a) se stanoviska technickochemického a mani-
pulačního,
b) se stanoviska obchodního,
Velmi obšírný referát o této otázce podal pan
Karel Černý, ředitel cukrovaru ve Svojšicích.
Volby měly následující výslědek: předsedou
zvolen za odstoupivšího ze zdravotních příčin pan
Václava Karelu pan Jos. Hýroš, řed. cukrovaru
v Českém Brodě, místopředsedou p. Štolc Hynek.
ředitel cukrovaru v Roudnici; do výboru byli zvo-
lení pp.: Karela Václav, ředitel cukrovaru u Mel-
níka, Sieber Albín, ředitel cukrovaru ve Zdicích
Rába Karel, ředitel cukrovaru v Dol. Beřkovicích
Eger Karel, ředitel cukrovaru v Oužicích, Beute
Josel, ředitel cukrovaru v Ruzýni. Baver Ferd.
ředitel cukrovaru v Zlonicích ; přebližitely účtů pp.
Schmidt Čeněk, ředitel cukrovaru v Bohušovicích
Černý Karel, ředitel cukrovaru ve Svojšicích
Černá
Václav Karela
Jos
Hynek
Sieber Albín
Karel
Baver Ferd
Schmidt
Svojšice
Český Brod
Roudnice
Dolo
Oužice
Zlonice
Bohušovice
Zdice Rába
Beřkovice Eger
Beute Josel
Karela Václav
Mel
20
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
V Praze, 26. února.
Zbojištč.
Poslední depeše, jež došly v noci na ne
děli, zněly pro Bury dosli příznivě. Ohlašován
především zmarnového pokusu Bullerova, jenž
kdyby se potvrdil, měl by nepochybně v zápěto
brzký pád Ladysmithu, kdež i potraviny i mu-
nice jsou málem u konce, oznamováno dále, že
Cronje uhájil »až dosud« posice své přes
prudké bombardování z děl britských, a že
mu spějí posily ku pomoci s několika stran.
Posice Cronjovy táhly se od řeky Modderu
až k Pardebergu. Čienář učiní si pojem o po-
loze Pardebergu, sezná-li, že tento leži vý-
chodně od Jakobsdálu, jenž na mapě se nalezá,
a jižně od Kodosrandu, kterýž čtenář na mapce
naší, etištěné 11. t. m., rovněž nalezne.
Posily, jež spěly Cronjovi na pomoe
byly mimo sbor Bethův, Robertsem prý již
rozptýlený; sbor gen. Deweta, jenž postoupi
od Bloemfonteinu a u Petrusbergu (vých, od
Pardebergu) již s Angličany se utkal. Dále sbor
gen. Delareye od Koffyfonteinu (tento nalezá se
poněkud východně od Porljesdanu, na mapce
naší označeného), jenž vpadnouti prý míní Ro-
bertsovi v zad.
Cronj
Cronjův
Jakobsdál
Roberts
Dewet
Angličan
Praha
Bura
Kodosrand
Bloemfontein
Petrusberg
Porljesdan
Bethův
Pardeberg
21
article
Konečně vedle těchto oznamovaly burské
sobotní zprávy, že i od severu Roberta jes
ohrožován jedním sborem burským (snad Schalk-
burgerovým ?), jenž mohl býti od Ladysmithu
dopraven po železnici do Johannesburgu, odkud
byl by musil pak k jihozápadu rychle postou-
piti. (Také do Bloemfonteinu vede železnice
z Ladysmithu přes průsmyk Vanreenenský, ale
nikoli z Bloemfonteinu dále, ne na západ k Jakobs-
dálu.)
Takové perspektivy olvíraly zprávy z bur-
ských pramenů v noci na neděli. Ale současný
telegram Leydsův zvědavému jednomu příteli
Burův, znějící: »Děkuji za účast vaši, ale o si-
tuaci na bojišti nemožno teď s
ještě utvořiti sond« — vybízel k jiste
opatrnosti. Snad ale již pondělní depeše, kter
laskavý čtenář nalezne níže, rozjasní spletitou
zmotanou situaci na bojišti a ukážou, splnily-li
se naděje Burův neb změnily-li se snad dokonee
— v opak.
Jistě byl ale Cronje od několika dnů v po-
stavení přimo zoufalém, Již v sobotu byl dle
válečného zpravodaje »Daily News« tábor jeho
v plamenech.. . Nicméně Crenje bránil se ještě
ve středu, bránil se ještě ve čivrtek v noci .. .
zdaž i dále?
Válečný zpravodaj »Timesů« před Parde-
bergem durdil se ještě ve čtvrtek večer: »Další
vyjednávání s Cronjem jest nemožné. Buro v
ani neodpovídají a pokládají dotazy naše,
chtějí-li se vzdáti, nepochybně za důkaz slabost
a nikoli za velikomyslnost (D). Dostá v aj
denně posily. Zvědové oznamuj
nám, že nás napadnouti chtějí.«
Robert
Leydsův
Burův
Johannesburg
Bloemfontein
Bura
Daily News
Timesy
Cronje
22
article
Terén bojiště.
Terén bojiště.
O rázu půdy mezi Kimberleyem a Bloem-
fonteinem, kdež svádějí se právě krvavé boje
mezi Robertsem a Cronjem s pobočnými sbory
jejich, o tom píše jeden Belgičan, který po
dlouholetém pobytu v Oranžsku vrátil se domu,
přátelům svým takto:
»Cesta z Kimberleye do Bloemfonteinu jes
160 kilometrů dlouhá (za hodinu pochodu lze,
jak známo, uraziti 5 km. cesty. Pozn. red.)
Projel jsem cestu tu ve voze poštovním již asi
dvanáctkrát i vím proto, že nalezá se na n
několik skvostných obranných posic. Roberts
bude míti s velikým vozatajstvem svým obrov-
ské potíže, jež porostou, čím více oddělí se
od železnice, od Moaderriveru. Různá překva-
pení čekaji jej. Vedra v únoru a březnu lze
sotva snésti a víry písčité, div ty, kdož pod
širým nebem se nalezají, nezadusí. Nad to blíží
se doba dešťová a Angličané budou musit po-
čítati s rozmoklými cestami a divokými proudy
(I dosti podrobné mapy vykazují však — oprot
tvrzení tomuto — mezi Jakobsdálem a Bloem-
fonteinem pouze dvě menší řeky. Pozn. red.).
Burové zajisté učiní pak vše, aby železničn
spojení, jichž by Angličané užívati chtěli, pře
rušovali.
Mimo to jest kraj mezi Bloemfonteinema
Kimberleyem (pláň to polohy velmi vysoké.
Pozn. rod.) neúrodný. Ostatně byly již před
týdny vládní archivy a banka z Bloemfenteinu
do Pretorie převezeny pro případ, že burské
vojsko musilo by opustiti i Natal i Oranžsko
uchýliti se za řeku Vaal. Také potom by ale válk
ještě velmi dlouho trvala i způsobila by Angličanům
ohromné ztráty. Na straně k Natalu jsou hranice
Oranžska a Transvaalu vysokým divokým pohořím
Dračích Hor přirozeně tak opevněny, že několik
tisíe Burův stačilo by, aby zadrželo tu celo
armády. Nyní teprve poznají Angličané, cot
stojí válčiti na vlastní půdě Burav l«
Kimberley
Bloem
Roberts
Cronj
Belgičan
Angličan
Jakobsdál
Burová
Bloemfonteinem Kimberley
Pretorius
Oranžsko
Kimberley
Bloemfontein
Vaal
Natal
Transvaal
km
23
article
Telegramy.
Z Londýna, 25. února. (C.-B.) Reuterov
kancelář oznamuje z Paardebergu ze dna 28.t.
m.: PosicieCrionjova jesť horš
nežli kdy kloliv před tím. Anglická
děla ovládají všechina návršt u řeky se všech
stran.
arl
Jeden přeběhlík vypravoval, že střelba
anglického pluku shropshirského ve středu byla
velice účinná a vypravoval, že Cronje sám
chce se vzdáti, ale že mu v tom brání mladí
transvaalstí Burové. Ženy a děti jsou u vojska
burského. Lord Roberts nabídl se, že je
propustí z obvodu nebezpečí, ale návrh ten
jakož i nabídka lékařské pomoci byly za-
mítnuty.
PosicieCrionjův
Burová
Roberts
Londýn
24
article
Dne 21. t. m. dobytý Angličany kopec má
velký strategický význam, poněvadž s něho
mohou Angličané všechny posily Burů, přichá-
zející od východu, odráziti.
Z Londýna, 25. února. (C.-B.) V te-
logramu lorda Robertsa z Paardeberguze
dne 24. t. m. se praví: Oddil natalských Burů
napadl včera naše přední hlídky. Burové měli
značný počet mrtvých a raněných. Asi sto Buro
bylo zajato, mezi nimi jeden velitel. Naše ztráty
obnášejí 9 mrtvých a 29 raněných. Jedeni na-
něný Bur, který byl včera dopraven do naš
nemocnice, měl u sebe výbušné střely, jež měly
na špici čtyři zářezy. Šest Angličanů bylo včer
takovými náboji zraněno. Generál Meth uen
oznámil, že anglieké vojsko obsadilo dne 29.
t. m. Barkly West.
Z Londýna, 25. února. (C.-B.) Reute
rova kancelář oznamuje z Paardebergu ze vče-
rejška: S balenu byla objevena různá nepřá-
telská opevnění, jež budou dnes bombardována
Z Londýna, 25. února. (C.-B.) Freneh
zajal 460 mužů a velké množství dobytka, ovc
a tažných volů. V noci na 23. t. m. zahájilo
anglické dělostřelectvo palbu na posice Cron-
jovy. Angličané obkličují Cro nj
se všech stran.
Z Londýnn, 25. února. (C.-B.) Reute-
rově kanceláři oznamuje se ze dne 23. t. m.
z Colensa: Včera a dnes bojovali Angličané
s nepřítelem, který měl silně postavení na Gro-
blerskloofu a sousedních horských hrbetech.
Angličan
Robertsa
Burová
Meth
Barkla West
Londýn
Bura
Londýnn
Reut
Colensa
25
article
Prudká střelba našeho dělostřelectva chraněného
pěchotou nebyla s to, aby Bury z jejich posicé
vypudila. Dnes bylo v bitvě pokračováno. Po
předchozím boji dělostřeleckém počali Angličan
postupovati proti výšinám, obsazeným nepří-
telem.
Z Londýna, 25. února. (C.-B.) »Reule-
rova kancolář« oznamuje z Pardebergu ze dne
21. t. m.: Dnes bylo střileno jak na severu.
tak na jihu řeky. Brigádní generál Knox jes
na jihu řeky a generál Smith útočí na Bury
ze severu. Generál Freneh napadl s dělostře-
lectvem kopec, hájený Bury z Ladysmithu. Bu-
rové podnikli z nenadání útok na Frencha
který je však prudkou palbou granátovou od
razil. Velký počet Burů ultekl
mnozí byli raněni a padesát byl
zajalto.
Každý se diví velké odvaze a statečnost
Burů, kteří kladou dále odpor, ačkoli se jejich
postavení pokládá všeobecně za neudržitelné
výžaduje jen zbytečných obětí lidských životů
Stávky horníků a nedostatek uhlí
v král. českém.
Z Mostu, 25. února. (C.-B.) Situace se ne-
změnila. Váude jest klid.
Z Falknova, 25. února. (C.-B.) Situace ne-
z měněna. Stávkuje 4013 horníků, prácuje jich
4928. Vcera vytěženo 198 vagonů uhlí. Dnes ko-
nalo se několik schůzi, svolaných sociálními de-
mokraty.
Z Rokycan, 25, února. (C.-B.) Situace s
nezměnila.
Z Plzně, 25. února. (C.-B.) V západní uheln
pánvi se situace nezměnila. Schůze lidu uspo
řádaná ve Chlumčanech minula klidně.
Angličan
Knox
Smith
Freneh
jítmokrata
Bura
Londýn
Ladysmith
Most
Falknov
Rokycany
Plzeň
Chlumčany
Reula
26
article
Z Ústí, 25. února. (C.-B.) Ze 1465 horníko
příšlo včera do práce 1015, mezi nimi 269 kopačů
Z Duchcova, 25. února. (C.-B.) Včera praco-
valo se v ústecko-chomutovské hnědé uhelné pánv
částečně na 74 šachtách a vytěženo 1017 vagon
uhli. Srovná-li se stav v sobotu 17. t. m., se
stavem dne 24. t. m., přibylo 14dolů, na nichž
se částečně pracuje, dále 157 kopáčů a 571 děl-
ník a vytěžilo se o 253 vagonů uhlí více. (Cislice
tyto nejsou nikterak spoleblivé, jak už nékolikráte
jsme poukázali a jak dosvědčuje dnes i korrespon
denční kancelář, neboť v jiném telegramu též z Duch
cova se oznamuje, že v sobotu 24. t. m. vytěženy
byly v ústecko-chomutovské hnědouhelné pánvi 1043
vagony uhlí. Pozn. red.)
Z Trutnova, 25. února. (C.-B) V žácléřské
pánvi se situace nezměnila. Stávkuje 1096 hor
níků, pracuje 298 dělníků.
Z Teplic, 25. února. (C.-B.) Za příčinou neděle
byl na dolech dnes jen dozorčí personál.
Z Kladna, 25. února. (C.B.) Situace se ne-
změnila,
Z Moravské Ostravy, 25. února. (Pův. dop.
Ústí
Duchcov
Trutnov
Teplice
Kladno
moravský Ostrava
27
article
»Nár. Listů«.) Ve schůzi stávkujících, která konala
se dnes dopoledne v Dělnickém domě, předčital posl.
Berner odpověď ministra orby na pilný návrh stran
Shodinné pracovní doby v dolech. Při místech v od-
povědi ministrově, kde napadali jej soc. demokratičtí
poslanci, projevovali přitomní nepokrytě svůj sou-
hlas. Následkem toho byla schůze polic. komisařem
rozpuštěna. Přitomní se klidně rozešli. Mimo tuto
konalo se dnes v různých částech revíru 24 schůzí
stávkujících. Všude agitováno pro další trvání stávky.
Jak bylo nám sděleno, konala se dnes také schůze
horníků ve vesnici Koblově, sousední to vsi
v pruském Slezsku. Bydlí tam hojně horníků, pra-
cujících na dolech v Hrušově a Přívoe. Schůze
tato má za účel přiměti horníky na dolech Anselm
a Oskar v Petřkovicích, rovněž pohraniční to
osadě v Pruském Slezsku, ku stavce. Na obou těchto
dolech, které také patří vítkovickému těžařstvu, pra
covalo se dosud normálně.
Berner
Anselm
Oskar
Koblov
Slezsko
Hrušov
Petřkovice
dělnický dům
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Uhlí. Děle než měsíc již trvá stávk
uhlokopů a třeba že jistá část strikujíeích kn
práci opět se vrátila, trvá kalamita uhelná ve
formě i síle nezměněna dále. Uhlokopové brli
tak naivní, že očekávali zakročení svolaného
parlamentu, konsumující obecenstvo přestalo
s tímto činitelem dávno již účtovati. Ministr
orby, do jehož ressortu nepochopitelným způ-
sobem hornictví zabloudilo, prohlásil, že vláda
nucena je dříve »otázku studovati«, než roz-
hodne se k nějakému kroku, že ale do podzinn
bude asi s to předložiti sněmovně vypra-
covaný zákon o práci v dolech uhelných.
Do podzimku ale vydrží sotva horníci bez vý-
dělku a ještě méně vydrži to konsumenti, z-
jmena ale prostředky komunikační a průmys
náš, bez uhlí. Tak se věci mají. Divně vyjíni
se odpověď ministra Giovanella na dotazv
příčině krise uhelné, zejmena když se porovni
s hotovým deštěm krásných slíbů, jež vysypa
chef kabinetu na hlavy zástupců lidu. Však
tam, kde měla osvědčiti energii, důmysl a
prozíravost, ihned vláda obratně se vyhnula.
Teď teprve studovati bude otázku, která po
leta byla již akutní a hrozilu po dlouhou dobu
propuknutím každý den. Teď teprve bude uva-
žovati o tom, jak věc vykličkovati, aby rez-
bouření horníci se utišili a pány majiťele dol
aby to nebolelo. Zatím opanovalo eizí uhil
úplně zdejší trh. Nedováží se pak nyní pouze
německé uhlí a brikety, nýbrž také již ansli
cké, najmě anglický koks, kterýž prý výtečně
hoří, avšak topívo je pořád ještě aspoň dva-
krát tak drahé, než bylo v době normálni.
29
article
Shrnem-li do kalkulace celý kraj, na kterýž stávka
působí a veškerý konsum vůbec, jde do m-
lionů, již co obyvatelstvo bylo nu-
ceno zaplatitiv době stávky za pa-
livo víc, než druhdy. A žije snade u nás
lid v tak velikém přepychu, jsou jeho hospodářské
poměry tak skvělé, že může si dovolit extra
vaganci tohoto druhu a klidně čekat na shodu dvou
válečných stran? Co dělá vláda v této kalamite?
Posílá do krajů, kde se stávkuje, vojsko a do
čtvrtí, kde tuší, že domovem jsou tak zvaní
radikálnější živlové, pošle na podělení tu i tan
vagon pochybného druhu uhlí. To je vše. Nyni
ale roste netrpělivost ne v nejnižších, nýbrž ve
vrstvách středních. Ty také nemají chuti čekal,
až bude pan ministr se svými studiemi hotov.
V těchto vrstvách je dnes uhelná kalamit
obecná, dnes nemají uhlí již i ti, kteří při vy-
puknuti stávky, domnívajíce se, že stříke nepotrvá
v nejhorším případě déle, než měsíc a že tedy jsou
uhlím s důstatek opatřeni, jiným se posmívali.
To jsou veliké díry, jež do aktivních výpočtů
středních vrstev způsobila uhelná krise. A což
teprve průmysl! Vždyť je známo, že, jednotlivá
průmyslová odvětví balancují na ostří nože a
že sebe menší zvýšení výdajů práci v odvětví
tom učinilo by nemožnou. To ale všecko nemá
té důležitosti, aby se tím páni u vlády zabývali. Do-
mnívá se ale kdo, že po dnešku vrátí se vody opét
do svých starých řečišť a že potekou tak jako dřiv?
30
article
Ani pomyšlení. Zanechají tím velmi nepříjemnou
památku v trvalém zdražení uhlí, které nám
budou diktovati správy dolů a velkoobehodníci,
kteří se svým »studiem«otazky budlou mno
hem dříve hotovi, než slavná vláda, která
vlastně se mýli, domnívá-li se, že obecenste
otázku také již »nestuduje«. Studuje
zejmena seznamy majitelův ve-
likých dolů uhelných a na jejich
základě činí si úsudky.
— Záplavy v Poříčí Orlice a horního
Labe. Od pátku dne 23. t. m. vystoupily z
břehů vody labské a orlické a zaplavily celou
krajinu kolem Hradce Králové, kdež obě řeky
se stýkají. Jako obyčejně musí se obyvatelstvo
sousedních osad převážeti do města na lodicích.
Z hor očekávají se ještě nové přívaly vot.
Orlice
horní Labe
Hradec Králové
31
article
Hradec Králové, obklopený rozvodněným Labem
a vzedmutou Orlicí, vypadá jako mohutný hran
na jezorním ostrově. V sobotu dne 24. února
dostoupilo Labe u Parduhic, Kolína a Poděbra
nejvyššího bodu 2 metry 20 centimetrůu
Pardubic, + 150 u Kolína a počalo ponenáhlu
klesati; oznámeno jest však další stoupání hla-
diny labské. Příčina, proč voda stále v takoré
výši se udržuje, jsou silné spodní vody, ktaré
letos v neobyčejné mohutnosti se objevují, takže
ve sklepích, v nichž dosud nižádné anebo málo
vody z jara měli, mnohde plovají naplněné sudy
jako třísky, Dlo toho potrvá záplava labská,
která zvláště jedoucím po státní dráze z Kolína
do Pardubie po levé straně anebo po severo-
západní z Lysé do Kolína po pravé v nejmo-
hutnějších rozměrech se jeví, delší dobu, po-
něvadž spodní vrstvy jsou vodou přesyceny a
země tedy vláhy již nepřijímá. Krásná jest po-
dívaná na krajinu od Starého Kolína ke Kolínu.
kde se řeka rozlévá v rozsáhlá, celistvá jezera,
z nichž pobřežní stromoví listnaté jako z ma-
lých ostrůvků vyčnívá. Nízké rokytí na pový-
šených místech břehů vykukuje, kočičkami ozdo-
bené, z yln rozlévajících se vod. Jarní vody.
milé vody pro oko, ale pro hospodáře přislohy
nezměrné. Letos budou pole dlouhou záplavou
vyšlehána a vymočena na dobro.
Hradec Králové
Labe
Parduhice
Kolín
Pardubice
Pardubie
Lysá
vzedmutý Orlice
32
article
— Výbor pro úpravu a splavnění
středního Labe od Jároměře ku Mělníku za-
hájil čilý petiční ruch. Jeho nákladem vydán
zvláštní pamětní spis o úpravě těto řeky, sepsaný
říšským a zemským poslancem inž. Janem Kaí-
tanem. V měsíci lednu a únoru třikráte vyslal
výbor zvláštní deputaci k místodržitelství, čle-
nům zemskému výboru a radě zemědělské.
Všude dostalo se jí ujištění, že otázce této v-
nuje se co největší pozornost. Jest ovšem na
intoressentech, by tato intensivná činnost do-
znala náležitého porozumění. Zejmena za ny-
nějšího zasedání rady říšské jest zapotřebí, al,
veškeré petice byly co nejrychleji podepsány a
jednatelství labského výboru zaslány. Pro ně-
mecké krajanyvydán byl spis Kaftanův jazy-
kem německým.
— Z Jaroměře. Panu J. Doležalori,
říšskému poslanci! Připojujeme se sl celým
srdcem k řeči Vaší na říšské radě prosloveni.
Vyslovil jste, čím překypují veškerá srdce
hněteného lidu našeho. — Méstská rada v Ja-
roměři.
— Z Turnova. Slovutnému p. J. Do-
ležaloví, říšskému poslanci t. r. ve Vídai.
Souhlasíme z plna srdce s Vaší řečí, dne
23. t. m. na říšské radě pronešenou. Dejž bůh,
aby takových zastanců našich národních prár
Ing
Jan Kaí
Kaftanův
J Doležalori
bůh
Mělník
Jaroměř
Turnov
rada zemědělský
Méstský rada