2
masthead
V Praze, v ponaěli dne 26. února 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předplácí sei
v Praze v administrael
na něst
n čtrrt leta . . . . 8 K —
s dvojí donálkoe
a měsío
dint leta : . 7 K 50
vo alislách: a K Bo
na něsíe a
Poštou:
a nle
s dvoji zásilkou
na měsíe
nčivrt leia . . . . n k eon
Praha
5
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Telefonické zprávy„Nár. Listů.
Sněmy zemské.
Z Vídně, 26. února. Jest úmysl, svo
lati zemské sněmy ke dni 22. března
Zasedati budou dle disposic dosavadních do
poloviny května. Co potom bude následovati
nelze tou dobou ještě říci.
Ku duešní schůzi říšské rady.
Z Vídně, 26. února. V obou deba-
tách, které jsou dnes na denním pořádkuv
rozpravě o braneckém kontingentu a v roko-
vání o pilných návrzích stran zkrácení pra-
covní doby v dolech uhelných jsou na řadě
nyní řečníci čeští: v oné posl. Hořic a,
tomto posl. dr. Sláma. Nelze však pově-
děti, zda též na obě diskusse ty dojde. So-
ciální demokraté ohlašují rozhodný nátlak,
aby napřed dojednány byly všechny návrhy
o stávce uhlokopů, tak, aby zejtra mohly
býti přikázány výboru sociálně-politickému.
Dlužno vyčkati, zda tento jejich nátlak ukáže
se silným dost, aby zjednal své vůli prů-
chodu.
doktor
Sláma
Vídeň
Hořice
6
article
Proti české obstrukci.
Z Vídně, 26. února. Posl. hr. Stürgkh
uveřejňuje v »Montagspresse« obvyklou svoji
úvahu, kterou bychom vůbec nezaznamená-
vali, kdyby v ní nebylo ohlasů komanda,
které jsme slyšeli v minulých dnech z list
německé obstrukce jak na adresu vlády, tak
na adresu pravice, by prostě českou oppo-
sici zdolaly. Je vidno, že komando to
vydal pan hr. Stürgkh sám. Píše: »Situace
v parlamentě je dnes nade všechnu pochyb-
nost velmi vážná. Pomoc je možna jen
dvojím způsobem: jednak tak, aby strany
pravice vážně se odhodlaly k parlamentní
peáci a tudíž zakročily rozhodně proti ve-
škerým hrozbám Čechův obstrukcí. Na druhé
straně musí vláda stejně rozhodně vzíti
Čechům veškerou naději, že hrozbami tako
vými dostanou jednostranných koncessí a ně-
jakých politických výhod. V českém klubu
ujati se musí přesvědčení, že náležitý zřetel
na jeho požadavky v oboru jazykovém státi
se může jen dorozuměním s německými
krajany, »ke smíru vždy ochotnými«, ale že
nedají se vynutiti na vládě nějakými parla-
mentními manévry a vzdorem. Na pevnosti
obou těchto činitelů: pravice a vlády, tudíž
záleží, přiměti Cechy, aby v parlamentní své
taktice přiznali barvu a postaviti je před
rozhodnutí, mají-li nutnou odhodlanost, roz-
rušením parlamentu zničiti chudé, ale na-
dějné dílo dorozumění a před areopagem
rakouských národů uvaliti na se těžké mo-
rální bezpráví.«
Poselstvo české bude věděti, co mu či-
niti, bez ohledu na kohokoliv a cokoli, vyjma
na národ český a jeho zájmy.
Posl
Stürgkh
Čechův
Čecho
Vídeň
7
article
Ministři v Peští.
Z Vídně, 26. února. O pobytu m.-p.
dra. Körbra v Pešti se oznamuje, že mohl
císaři podati zprávu o bezprostředním dojmu
parlamentních příhod, jakož i o vyhlídkách.
Ministr president rokoval též s uherským
svým kollegou o společných záležitostech
ministr financí dr. Böhm s drem. Lukacsem
o kvotě.
Socialisté proti volební opravě
vídeňské.
Z Vídně, 26. února. V řadě projevů
sociálně-demokratické strany vídeňské proti
novému volebnímu statutu zdejšímu konala
se opět ve dvoraně Ronachrově schůze děl-
nictva, na které referoval Schuhmeie
Nikoli však shromáždění to budilo zájem,
nýbrž zjevy je provázející. Socialisté totiž
uspořádali opět »tichou procházku« Okružní
třídou. Účastenství nebylo však valné. Všeho
všudy sešlo se sotva na 5000 osob, jakkoli
byla pohoda neobyčejně krásná. Radnice
byla kolkolem obstoupena pěší a jízdní po-
licií z obavy, že po schůzi účastníci a také
ti, kdož čekali na ulicích, bráti se budou
hromadným průvodem, by demonstrovali
proti dru. Luegrovi. Nestalo se to však.
Pouze malá část učinila pokus takový,
ale byla policií odražena. Před parlamentem
o půl 12. hod. shluklo se asi 80 velocipe-
distů, kteří, provolavše »Fuj Luegrovi«,
rychle odjeli. 40 osob bylo zatčeno, ale
většinou zase propuštěno. Jen málo jich ode-
vzdáno soudu.
doktor
Böhm
Ronachrův
Pešť
Vídeň
8
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Pešti, 25. února. (C.-B.) Císař přijal
dnes přísahu nově jmenovaného guvernéra
rakousko-uherského banku dra. ryt. Biliň-
ského za assistence finančních ministrů
ryt. Böhm-Bawerka a Lukacse. P
té byl vzat do přísahy nově jmenovaný místo-
držitel moravský hr. Zierotin, za inter-
vence ministr-presidenta Körbra a dvor-
ního maršálka hr. Ludvika Appony ia.
Po tom byli přijati dr. ryt. Biliňskia
hr. Zieroti n ve zvláštní audienci.
Z Pešti, 25. února. (C.-B.) Ministn
zahraničních záležitostí hr. Goluchow sk
příbyl sem dnes v průvodu odborného rady
šl. Mereye.
Z Pešti, 25. února. (C.-B.) Arcivévoda
František Salvator a arcivévodkyně Marie
Valerie odjedou do Vídně ve středu ránoa
císař ve středu večer.
Z Petrohradu, 25. února. (C.-B.
Ruská telegr. agentura se dovídá, že 500.000
liber šterlinků, složených ruským finančním
ministrem u banku anglického v Londýně,
jest určeno k umoření půjčky anglicko-perské
a nikoliv, jak z Londýna bylo oznámeno,
k zakoupení mincí.
Z Petrohradu, 25. února. (C.-B.)
Ruské banky usnesly se za účelem rozvoje
obchodních zájmů francouzsko-ruských, jakož
i hájení ruských zájmů, zříditi společně
s ruským kupectvem první obchodní komoru
v Paříži. Poněvadž tento národní ústav jest
určen sloužiti ruskému obchodu, převzal
ruský velevyslanec v Paříži kníže Uruso
čestné předsednictví v této obchodní ko-
moře.
Z Cařihradu, 25. února. (C.-B.) Tř
velevyslanci protestovali proti zamýšlenému
zákonu o báňských koncesích. Ostatní vele-
vyslanectva se k tomuto kroku připojí.
Z Plovdiva, 26. února. (C.-B.) Dle
cařihradské zprávy byl státní rada I smaj
Kemal bej propuštěn na svobodu. Také
jiné osoby po výslechu propuštěny. Naproti
tomu však provedeno mnoho zatčení nových.
doktor
Böhm
Bawerka
Lukacs
Körbr
Ludvik
František Salvator
Valerius
Kemal
Pešť
Vídeň
Petrohrad
Londýn
Paříž
Cařihrad
9
article
K doplňovací volbě v městské
skupině slánské.
Ve volebním tomto obvodu konány včera
a předvčírem dvě voličské schůze, na nichž
promluvil kandidát národní strany svobodomyslné
pan dr. Jar. Čelakovský.
Prvá byla v sobotu večer v Lounech
a předsedal jí za přítomnosti 300 voličů sta-
rosta pan dr. Stopka.
Řeč pana dra. Čelakovského, která
pozorně a za častého živého souhlasu byla vy-
slechnuta, vyzněla v podstatě takto:
Velectěné shromáždění! Přicházím do va-
šeho středu, abych nejprve poděkoval těm pá-
nům voličům, kteří při poslední volbě poctil
mne důvěrou, a abych se pokusil přispěti k ob-
jasnění situace, ve které volba ve zdejší městské
skupině se koná. I ve středověkých státech
v době absolutismu bylo dovoleno, aby poddaný
mohl odvolati se z výroku krále nedobře
poučeného ke králi lépe poučené mu
a tak mohu snad doufati, že mé odvolání k vo-
ličstvu lépe zpravenému nebude mi ve zlé vy-
loženo.
doktor
Jar
Čelakovský
Stopka
Louny
10
article
Nemám, velectění pánové, příčiny se tím
tajiti, že výsledek poslední volby ve vaší vo-
lební skupině městské učinil na mne a přátely
mě hluboký dojem, tak že jsem ihned chtěl
složiti členství v konferencích vídeňskýcha
vzdáti se dalšího kandidování a toliko žádost
mých politických přátel, abych jim nestěžoval
ještě více vysoce zodpovědné a těžké postavení,
mne od toho odvrátila. Došlať do Vídně zpráva
o výsledku vaší volby právě v okamžiku, kdy
jsme v konferenci vedli po celý den tuhý zápas
o úpravě jazykové otázky v samosprávných
úřadech, o opravě volebního řádu a o zařízení
a kompetenci národních kurií na sněmu, a ka-
ždému bude asi pochopitelno, že zpráva o vý-
sledku volby byla pro nás vším jiným, jenom
ne povzbuzením v hájení stanoviska če-
ského. Ubezpečuju vás, velectění pánové, že
v mém životě sotva bude okamžiku, na který
bych vzpomínal s tak bolestným pocitem, jako
na tento.
Vídeň
11
article
Praví se mi a píše se také v novinách.
že výsledek ten nemá se považovati za demon-
straci proti delegaci české a jejímu účastenství
na konferencích. Nahodilé prý momenty, jako
hnuti antisemitské a zájmové mezi učitelstvem
a dělnictvem, jakož i okolnost, že z mé strany
nebyly pořádány schůze voličské, působily př
zmíněném výsledku a na doklad toho uvádějíse
poslední dvě volby do sněmu zemského, jež
obě pro naší stranu dopadly příznivě. Třebas
bych připouštěl, že tyto okolnosti spolupůsobily,
po mém náhledu volba poslední nepřipouští ji-
ného výkladu, nežli že voličstvo je nespo-
kojeno s veřejnými poměry, že hluboc
je dotčeno příkořími a urážkami,
které se jazyku našemu dějí
že značná část jeho volíc radikálně, má za to,
že tím prospěje věci národní a dokonce že snad
i vládu přiměje k povolnosti aneb aspoň po-
slance české k rozhodnějšímu vystupování.
Takto si prostě vykládám výsledek poslední
volby a kdybych, velectěné shromáždění, jenom
na okamžik byl v pochybnosti o tom, zdali tyto
posledně uvedené úvahy a předpoklady mnohých
pánů voličů jsou správny, nestál bych zde pře
vámi, nekandidoval bych dále a neujímal bych
se slova. Avšak, poněvadž dle měho hlubokého
přesvědčení radikální směr, jak jej zastupuje
můj protikandidát pan dr. Baxa, v nynějším
těžkém okamžiku netoliko nepřinese národu na-
šemu žádného prospěchu, nýbrž nutně povede
k velikému zlu, proto, velectění pánové
mám to za svou vlasteneckou povinnost v po
sledním takořka okamžiku pověděti otevřeně
a mužně vám své mínění bez ohledu na to,co
z toho pojde, abych aspoň mohl si říci: Dixie
salvavi animam meam.
doktor
Baxa
12
article
Mám to za osudný omyl, když se mysli
že ve Vídni snad zaleknou se radikálního hnut
v této formě a že budou ochotnějšími k ústupkům
vůči nám Čechům.
Naopak. V těch přečetných kruzích, ve
kterých nad parlamentarismem vůbec a vídeň
ským parlamentem zvláště dávno udělali kříž
a ve kterých nikdy nebylo k nám Čechům valné
přízně, bylo a bude vítáno, když ve veřejném
našem životě postoupí rozklad a když ve
Vídni místo jednolitého českého klubu.
hájícího českou věc, bude několik frake
českých, vzájemně se potírajících. S nyněj-
ším českým klubem se počítá přes všechny
neúspěchy, jež jej potkaly; s několika českými
malomocnými frakcemi nebude ve Vídni počitat
nikdo, leda pp. Wolf a Schönerer a sociální
demokraté.
A to jest ta prvni otázka, na kterou př
nastávající volbě do říšské rady má býti dána
odpověď. Protikandidát pan dr. Baxa praví,že
náleží k radikální straně státoprávní. Nesly šeli
jsme posud, jakými novými cestami a prostředky
Čecho
Wolf
Schönerer
doktor
Baxa
Vídeň
13
article
chce on a jeho přátelé státoprávní program pro
vésti.
Byla by to nová, vlastně stará cesta: pas-
sivní opposice proti řisské radě, avšak pan dr
Baxa kandiduje do říšské rady a ani mu nena-
padá takovou cestu doporučovati. Tedy pomoei
říšské rady nebo-li cestou ústavní chce i on
přivésti státoprávní program k platnosti. A t
je otázka na snadě, zdali ten program spíše s
provede, když se o jeho uskutečnění zasazuje
silný klub se 60 členy z Čeeh i Moravy.
anebo jednotlivec, slojící mimo klub? Odpověd
přece nemůže ani na okamžik býti pochybna,
tak jako není pochybno, že poslancové národa
českého nikdy se státoprávního stanoviska ne-
vzdali a vzdáti nemohli, třebas jazykový zápas
nepopřával jim možnosti stanovisko to přiváděti
rozhodněji k platnosti, nežli jak se stalo na
sněmu podáním adresy aneb ve Vídni. Jednol-
livec může mluviti sebe delší a krásnější řeči.
avšak pochybuji, že proto vyrovnání s národem
českým bude uspíšeno.
Baxa
Morava
Vídeň
14
article
Ale snad když se radikálně bude mluviti,
tak to půjde. Dovolte mi, abych nejprve kon-
statoval, že nynější delegace česká neostýchala
se a nebude se ostýchati rázně vystupovati, když
to uzná za nezbytnost a za prospěch pro národ.
Usnesení klubu českého selrvati na stanovisku
rozhodné opposice, ano i obstrukce a známé
vystupování poslanců našich na radě říšské mo-
hou každého poučiti, že v klubu českém není
nedostatek odvahy a ráznosti, když je toho po-
třeba, avšak členové klubu, kteří vystupují radi-
kálně, činí tak za účelem hájení české věci
jim nenapadá podati ruku k rozbití společného
českého klubu ve Vidni.
Jinak, zcela jinak se to má s radika-
lismem strany, jejímž kandidátem je pan dr
Baxa. Kdo čte orgán její, »Radikální Listy«,
musí žasnouti, jakým tonem se v nich mluvío
našich nejzasloužilejších poslancích a vůbec o
straně, s jejímž programem přece jenom stou-
penci radikální strany větším dílem souhlasí. Ne-
ostýchalť se orgán p. dra. Baxy před poslední
volbou 17. února napsati, že prý »věc českou
vedou ve Vídni a z Víďně Efialtové, z nichž
jední z pošetilosti, jiní ze slepé ctižádosti a jiní
dokonce z a mrzký penlz slouží dne
našim nepřátelům!« A tentýž orgán po
volbě napsal, že prý »volba ta jest počátkem
ozdravění našich poměrů veřejných.«
Mně nepřipadá na mysl uváděti tato slova,
abych se jimi snad opravdově zabýval nebo do-
konce je vyvracel, aneb abych p. dra. Baxu vyzval,
by dokázal, co jeho orgán turdí. Jsem přesvědčen,
že tu šlo prostě o volební mané vr.
Baxa
Videň
Víďn Efialtés
15
article
Mně jsou ale tato slova dokladem, v čem
vlastně radikalism p. dra. Baxy a jeho přátel
záleží. Je to radikalism osobní vášně, který
nutně musí míti za následek, že všichn
slušní lidé vzdají se anebo budou
se štítiti každého veřejného pu-
sobení. Už dnes pro takovýto tón, jenž
v naší společnosti zavádí zejmena část mladsí
generace, jenom s největšími obtížemi lze při-
měti osobnosti, jež vynikají vědomostmi a po-
stavením, aby se účastnili veřejného života.
A tu snad stojí předce za uváženou, zdali tak
vynikající volební sbor, jakým jsou města pod
řipská, chce takovýto osobní radikalism
sehvalovati a dopomoci mu k zastoupení
na říšské radě.
Neváhám říci, že považuji takovýto rozklad
v naší společnosti za pohromu pro náš náro
a že proto odhodlal jsem se setrvati při své
kandidatuře, která má aspoň býti protest em
proti vnášení takového tónu do veřejných roz-
prav v naší společnosti. (Hlučný souhlas.)
Avšak nejen tento význam má nastáva-
jící volba, nýbrž voličský zdejší sbor má uči-
niti prohlášení, jak smýšlí o účasti poslanců
českých na konferenci vídeňské a jak vůbec
soudi o politice české delegace. Řečník cituje
»Rad. Listy«, kde se hroznými barvami líčí
»bilance dvou týdnů punktačních«, bilance —
jak se tam praví — nad níž »hněvem svírají
se pěsti a hlava třeští šílenstvím při
pomyšlení, že tuto hanbu, ponížení a potupu
připravuje národu českému česká ruka.« Řečník
prohlašuje, že na svém stanovisku vůči konfe-
rencím, které ve voličských schůzich poctivě
byl vyložil, napořád trvá a vykládá podrobně
k jakým nepatrným výsledkům tyto konference
dosud vedly.
Baxa
16
article
Dovozuje, že poslanci čeští na konferen-
cích těch v žádném směru českému stanovisku
nezadali, vyslovuje politování, že vláda, jsoue
německými poslanci zdržena, nepůsobila k tomu.
by obnoven byl legální stav v jazykové otázce,
jak na ní bylo žádáno a že ani neprojevila
ochotu českým poslancům návrhem na amnestii
pro odsouzené následkem posledních bouřl,
ačkoli říšská rada a moravský sněm jedno-
myslně se za to přimlouvaly. Rovněž lituje, ž
za takového stavu věci byla svolána říšská
rada, jež dílo konferencí velmi snadno může
poškoditi. Ze všeho patrno, že obstrukce opět
stala se legálním prostředkem parlamentníma
když se uváží, jak při tom v říšské radě
opětně sprostý ton panuje, pochopí se, že do
budouenosti nelze míti žádných růžových na-
dějí. Za takových okolnosti nezbývá, než aby-
chom my Čechové drželi pevně dohromady,
abychom odmítali všecky ty, kteři mezi námi
působi rozkol a vřavu. Takový význam
přísluší nastávající volbě a řečník ubezpečuje,
že na výsledku jejím pražádného osobního
zájmu nemá a že jenom si přeje, by dopadla ke
prospěchu národa a vlasti. (Bouřlivá pochvalaa
potlesk.)
Za povznesené nálady schůze skončena
Proti kandidatuře řečníkové neozvalo se nej-
menšího odporu.
Stejně zdařilý průběh měla schůze voličská,
která svolána na včerejší edpoledne do Klad na
a které přitomen byl a do debaty zasáhl i proti-
kandidát p. dra. Čelakovského, p. dr. Baxa
Řídil ji předseda místní skupiny důvěrnické.
náměstek starosty p. Lukáš.
Obsah řeči p. dra. Čelakovského kryl se
v podstatě s vývody jeho na schůzi lounské.
Vyložil zevrubně příčiny kandidatury své a ob-
hájil vůči různým útokům a nájezdům za sou
hlasu přítomných věcnými a přesvědčivými dů-
vody postup české delegace vůbec a zástupeů
jejích v česko-německé konferenci zvlášt.
Čecho
Čelakovský
doktor
Baxa
Lukáš
17
article
Kromě toho vyložil opětně názory své
o palčivých otázkách veřejných, zejmena také
o potřebné opravě horního zákonodárství.
Slova ujal se potom protikandidát p. dr.
Baxa. Praví, že nevedou jej k tomu důvody
osobní — k dru. Čelakovskému chová jak
v ohledu práce vědecké, tak národní nejhlubší
úctu — nýbrž momenty politických dvou stran,
stojících proti sobě. Rozchází se s ním v pří-
čině posuzování česko-německých konferencí
v ohledu pravého významu nastávající volby.
doktor
Baxa
Čelakovský
18
article
Dle náhledu řečníkova nebylo by na škodu
české věci, kdyby nyni zvolen byl poslancem
stoupenec směru radikálnějšího. Dosavadní čin-
nost řečníkova na sněmu zemském je toho svě-
dectvím. Škodlivou byla by činnost strany, která
by v hájení práv českého národa byla vlažnější.
nebo delegaci mladočeské ve společných otázkách
podrážela nohy. Poměry nynější vybízejí přímo
k tomu, by vládě dala se odpověď zvolením
kandidáta ráznějšího a také ji při předchozi
volbě dala veliká většina voličstva svými hlasy
pro kandidáty opposiční.
Do konferenci vídeňských řečník nešel
z přesvědčení, že dnes oproti svatodušnímu pro-
gramu německému programovost vedoucí strany
české je mnohem slabší a že smír takový uza
vírati mohou jen strany stejně silné.
V prohlášení dra. Engla postrádá dr. Baxa
důrazu, položeného na státoprávní stanovisko
nedovede si vysvětliti, proč čeští zástupci na
konferencích vídeňských užívají sprostředkova-
cího jazyka německého. Také o změně voleb-
ního řádu ve smyslu všeobecného hlasovacího
práva v deklaraci předsedy klubu poslanců
mladočeských nebylo. Kuriátní veto nelze po-
voliti Němcům do té doby, pokud nebude zá-
ruky, že příšti zákony budou prováděny ne-
stranně a spravedlivě. Dosud přesvědčili jsme
se vždy jen o opaku. Řečník žádá poslěze, by
voličstvo při volbě řídilo se nejlepším vědo-
mím a přesvědčením.
doktor
Baxa
Němec
český národ
všeobecný hlasovací práv
19
article
Pan dr. Čelakovský: Kdybych byl zlo-
myslným, otázal bych se, proč p. dr. Baxa do
Vídně nešel na konferencích vymáhat vše, co
dnes přednáší. Gratuluji p. dru. Baxovi, že sobě
zachoval ideály svého mládí, maje za to, že
silné pouhé řeči sněmovní, ohledem pouze na
veřejné mínění pronášené, mohou míti na osndy
věci naší podstatný vliv. Já, který po dvacet
plných let v životě veřejném a politickém jsem
činným, tohoto ideálu více nemám. Nevěřím,
že by právo samo zvítězilo. Naproti tomu jsem
přesvědčen, že jedině postup idejí pokrokových,
sesílení národa našeho v kulturním a hmotném
ohledu, konečně postup vědy a praktického
života přivede otázky naše ke konečnému
zdárnému rozřešení. Stát sám postupem doby
bude nucen občanstvu a našim zákonodár-
ným i samosprávným sborům postupovat
pole širší působnosti a přikročiti k decen-
tralisaci zákonodárství a správy. Doufám, že
dosavadní rozvoj našeho veřejného práva stane
se zároveň v duchu našich dějin a že se tím
přiblížíme aspoň k uskutečnění obsahu našeho
státního práva.
doktor
Čelakovský
Baxa
Vídeň
20
article
Stanovisko mě v této věci není romanti-
cké, nýbrž chcete-li positivistické, oče-
kávající příznivý vývoj v předpokladu, že národ
náš odolá nátlaku demoralisace a neopustí sebe
sám. Zůstano-li národ náš věrným dějináma
svému historickému postavení ve střední Evropě,
doufám, že sice ne rázem, ne dnes, kdy něme-
cký živel oproti nám v ohromné je přesile, ný-
brž přirozeným vývojem věcí dospěje k usku-
tečnění svých ideálů.j
Toť mým náhledem o státním právu, jako
člověka, který o něm mnoho psal a přemýšle
a který také nikomu nedává práva pochybovati,
že my jsme věrnými milovníky
vlasti své a jejich práv! (Hlučná
pochvala.)
Že poslanci národní strany svobodomyslné
státoprávního svého programu neopustili, toho
nejlepším dokladem jest adresa, na níž r. 1898
sněm se snesl a usnesení, které dotyčná komise
sněmovní byla loni učinila a ve které kladou
se všecky požadavky, o nichž pan dr. Baxa
byl se zmínil.
Usnesení to nebylo sice ještě projednáno
ale jest operátem sněmovní většiny a jde proto
pouze o to, by proň dosaženo bylo souhlasu
též poslanců německých, bez něhož provésti se
nedá. A to zajisté jest důležitější, než nějaká
řeč státoprávní. Výtka tedy, že jsme zásady
státního práva nehájili, jest nespravedlivou.
Českému jazyku tím, že čeští poslanci na
konferencích užívají jazyka německého, zadáno
není. Mezi německými delegáty jest převážná
většina těch, kteří ni slova česky nerozumějí
z členů kabinetu znají češtinu sotva dva. Jde
o to, by stanovisko a požadavky naše byly
kompaciscontům srozumitelně vyloženy. Jinak
nebylo by zbylo nie jiného, než na konference
doktor
Baxa
Evropa
národní strana
21
article
Ke konci polemiky své s drem. Baxou po-
pírá řečník, že by řeči radikálně promluvené
byl v rozhodujících kruzích přikládán význam
vážné demonstrace. Náhled ten jest rozhodně
mylný a může pronášeti jej pouze ten, kdož
vídeňských poměrů nezná, kdo nezná, jakých
hrozných překážek každému kroku, podniknu-
tému na prospěch věci české, ve Vídni se kla-
dou. A ty spíše dají se překonati, vystupuje-l
národ ve své celistvosti a pevně jako litina.
Štvanice a neomalený způsob, jímž bojují or
nejít.
V drobném prodejís
nanni číslo o sobě . . a z h
vdpolední
Va dlislkách na venkovša
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . Sh
Inseraty
platí se hotově napřed.
Předplacani a inserty přijímá sdmlnl-
strace v Mlasianské ulici č. 3.
Tam nacháznjí se též redakce
tiskárna a ozpedise „ Národnich Listá“
Rukopiay sa nevrncsji-
gány strany páně Baxovy, sotva posílí věc če
skou a zjednají nám před nepřítelem respektu
(Hlučná pochvala.)
Tento přední sbor volební — končí řečník
— v této tak důležité době svým votem ne-
zavdá odpůrcům našim vítané přiležitosti k po-
hledu na tříštění a drobení se českého národa.
V zájmu tohoto pravím: Starejte se o to, by
volba dopadla dobře. (Bouřlivá, dlouhotrvající
pochyala a pollesk)
Vřelými děkovacími slovy předsedovými
schůze k 5. hod. odpol. skončena.
Baxa
Baxův
Vídeň
Virginie
Mlasianský ulice
Národnich Listat
Rukopiay
22
article
Advokátní komora v král. českém.
Advokátní komora v král. českém.
Letošní řádná valná hromada měla na denním
pořádku některé otázky, které důležitostí stavovskou
i národní vymykaly se z rámce všednosti. Nicméně
přece účastenství nebylo znamenitě četné a zejmena
objevily se mezery, zaviněné advokáty českými.
Valná hromada za účastenství así 250 advokátů
konala se včera dopoledne v sále Plodinové bursy na
Havlíčkově náměstí. Předsedal jí nejstarší člen vý-
boru p. dr. Egon šl. Schubert v nepřítomnosti
presidenta komory p. dra. Tragyho. Zpráva o činnosti
výboru, v listě našem již uveřejněná, byla vzata na
vědomí a památce zesnulých členů vzdána pocta po-
vstáním z míst.
Pan dr. Fr. Dvorský sdělil zprávu účetní, dle
níž obnášely výdaje komory loní 9628 zl. a ku konci
roku vzrostlo jmění komory na 31.234 zl. 73 kr. Dis-
posiční fond pro vdovy a sirotky po advokátech ob-
náší 4829 zl. 90 kr. Po zprávě revisorů účtů před-
sedající vzpomenul činnosti p. dra. Ed. Kaizla jako
vicepresidenta a p. dra. Al. Werunského jako člena
disciplinární rady, kteří na své hodnosti resignovali.
Zvláště uvedl, že p. dr. Kaizl v disciplinární radě pů-
sobil od r. 1872. Oběma pánům byly projeveny díky
povstáním.
Na denním pořádku nalezal se dále návrh, který
p. dr. Rud. Perner dne 31. října m. r. podal a jímž
žádal, aby výbor advokátní komory přímo
a valná hromada téže jménem českých
členů ohradila se proti zrušení jazy-
kových nařízení, aby zákonný stav byl obno-
ven a ustanovení čl. XIX. stát. zákl, zákonů aby
bylo šetřeno.
doktor
Egon
Schubert
František
Dvorská
Dis
Kaizl
Werunski
Perner
Havlíčkův náměstí
23
article
Jmenem českých členů výboru komory referoval
pan dr. Ant. Schaner a uvedl, že výbor dne 11.
listopadu o tomto návrhu uvažoval a jednomyslně
se usnesl navrhnouti valné hromadě přechod k don-
nímu pořádku. Odůvodnění bylo navrhovatelům sdě-
leno a také veřejnosti oznámeno, že výbor vychází
z toho zásadního stanoviska, že komora sestává ze
členů obou národností ve stejném skoro počtu a ž
zachování shody bylo dosud možným jedině s vy-
loučením politických a národních otázek. V tom pří-
padě však, že by pp. navrhovatelé setrvali na svém
návrhu, bude týž valné schůzi předložen. Po tomto
usnesení 13 advokátů upustilo od návrhu, z dalších
tři výslovně a ostatní mlčky na návrhu setrvali.
Výbor jest ještě dnes téhož náhledu, v komoře bude
zachovávána i na příště úplná rovnoprávnost a po-
litický a j. náhled každého bude respektován. Čeští
advokáti názor svůj shrnuli v prohlášení, které po-
zději sdělí pan dr. Dvorský. Spolek českých advo-
kátů ve schůzi dne 10. prosince až na dva hlasy
uznal jednomyslně, že valná hromada advokátní
komory není ono příslušné forum pro vyřízení po-
dobných otázek. Zpravodaj poukazuje na to, že čeští
členové výboru pokládají svornost v komoře za emi-
nentně důležitou tím více, když liberečtí kollegové
podávají návrh na zřízení 14 komor, po jedné v ob-
vodu každého krajského soudu. (Souhlas.)
Pan dr. Julius Jentsch jako referent za ně-
mecké členy výboru komory prohlásil, že připojuje
se úplně ku pronešeným názorům p. dra. Schaura,
poněvadž se jedná o záležitosť eminentné národní,
která dle náhledu německých členů komory poměrů
dosavadních hluboce by se dotkla, kdežto oni si
přejí zacbování nynějšího pořádku.
doktor
Antonín
Schaner
Dvorská
Julius Jentsch
spolek český advo
24
article
Pan dr. R. Perner odůvodňoval návrh, který
jmenem kollegů učinil; návrh ten přeje si mít roz-
dělený ve dvě části a sice: 1. aby advokální komora
podala vyjádření, že zrušením jazykových nařízení
princip rovnosti a rovnocennosti českého jazyka byl
porušen a že stalo se bezpráví, které musí být od-
straněno a 2. aby výbor a valná hromada vládě po-
daly návrh na zachovávání ustanovení čl. 19. V dal-
ších vývodech svých poukazoval řečník na histori-
ckou rovnost české řečí v české vlasti, na ustano-
vení historických listin od několika století atd. Zru-
šení jazykových nařízení je protizákonné a proto
němečtí advokáti nemohou českým kollegům zazlí-
vati, že chrání to, co neprávem bylo vzato. Otázka
nemá jen národní pozadí, jest nutno posuzovati ji také
s technického stanoviska. České záležitosti nejsou
vyřizovány stejným způsobem jako německé. Tyto
musí být překládány, což jest zneuznávání rovno-
cennosti a má v zápětí prodloužení vyřízení. Jest
také přáním německých kollegů, aby v tom byl po-
řádek zjednán.
Pan dr. Frant. Dvorský pravil, že byl vý-
borem Spolku českých advokátů zmocněn k podání
následujícího prohlášení ve příčině návrhu p. dra.
doktor
R Perner
František
25
article
Pernera a soudruhů: »Všichni advokáti národnosti
české jsou nařízením ministerským ze dne 17. října
1899 a vysloveným v něm zrušením jazykových
nařízení v tomto království hluboce roztrpčeni
a těžce nesou příkoří, aktem tím národu české-
mu způsobené. Přesvědčení to došlo výrazu v re-
soluci, přijaté ve spolku v měsíci říjnu 1899 a v petici
podané na radu říšskou. Prohlašuji dále, že
výbor spolku považuje advokátní komoru a její
valnou hromadu vzledem k ustanovení 8 27. ad
c. advok. řádu a tamtéž udělenému právu k podá-
vání zákonných návrhů a dobrozdání o návrzích
těch za kompetentní k projednávání zákonů, týkají-
cích se upravení jazykové otázky při soudecha
úřadech, že však vzhledem ku složení této advo-
kátní komory ze členů české a německé národnosti
v přibližně rovné početní síle a vzhledem na jedno-
litost této komory, za kterou se spolek všemi silami
bude zasazovati, jak při svém založení oběžníky
všem českým kollegům zaslanými prohlásil, nepo-
važuje advokátní komoru a její valnou
hromadu za nynějších poměrů za
vhodné místo k řešení politický ch
neb národních neb jazykových otázek.
Perner
26
article
Pan dr. Růžička vyslovil politování, že advo-
kátní komora neuznala za vhodné z vlastního po-
pudu proti zrušení jazykových nařízení se ozývati.
Vyslovil dále potěšení, že každý český advokát bez-
práví to uznává, litoval však, že spolek českých ad-
vokátů neuznává komoru za způsobilou k projed-
nání této otázky. Navrhovatelé vycházejí z odbor-
ného stanoviska: pokládají to za nesprávné, že při
současném podání české a německé věci tato je vy-
řízena dříve, že německá jest porada a české ohla-
šení stranám. Jest přesvědčen o tom, že navrhova-
telé byli dalecí demonstrativní myšlenky.
Pan dr. R. Perner prohlásil, že nikoho ne-
chtěl se ani v nejmenším dotknouti, žádal jen, aby
valná hromada jmenem její českých členů vydala
prohlášení a dala si otázku, zda zrušení jazykových
nařízení jest v zájmu spravedlnosti.
Pan dr. ryt. Görner, předseda spolku něme-
ckých obhájců z Děčína, pravil, že při minulé volné
schůzi za souhlasu českých kollegů prohlásil, že
spolek přeje si jednotné postupování s českými kol-
legy. Každý váží si národního vědomí a pro národ-
nost vyvozované činnosti, ale jen tam, kde to je
na místě. Ale toto místo není v komoře, kde jed-
notný postup za společnými cíly je žádoucl.
doktor
Růžička
R Perner
Görner
Děčín
spolek nout