ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c80c2900-75db-11dc-b391-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 27, person 54, org 3, work 5
1 masthead
Ročník XXXXVI.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 28. března 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 86.
4 article
Ia ranní a odpol. list, předplácí ae v Praze v admlnist něsl s drojí čonán kei tuaa .: a K o nr ni. . droje z ism
Praha
6 article
lnešní čislo pro Prahu ie o 10 stranách.
Praha
7 title
Naše odpověď německým roz- kolníkům!
8 article A přece jakýs užitek přinesla letošn
A přece jakýs užitek přinesla letošn jarní kampaň sněmu českého! Jednak tím, že odhalila nám patrnou, hrozivou blíz. kost německého všeobecnéh útoku na starobylou hradbu jednotya nedílnosti tohoto království, co bohda stačí vyburcovati v našem branném láboře všechnu vlasteneckou horlivost, ostr žiíost a ráznost všeho uvědomělého lidu mašeho — jednak že odestřen aspoň částečně závoj z tajených dosud záměrů vlád Deckovy v příčině zhojení neza viněné bídy ve finančním hospodářství nj bohatší ale také nejvyssávanější země české a pak v příčině opravy hanebného toho haraburdí křivdy, jež slove Schmerlingovým volebním řádem zemský m. Jedno i druhé »úřadní tajemství« vy- rradili nám Němci, kteří už mají v Rakousku na to výsadu, že se jim na rozhodujících nístech poví, co se před námi tají, ba že se jim dovolí říci to veřejně, kdežto zasvě- ceným našincům se z pravidla zavážou ústa slibem svatojanského jazyka. Byl to německý pokrokářský poslane dr. Urban, který minulé soboty ve sněmu českém mohl se pochlubiti, že zná sa- nační plán vlády vzhledem k zemským našim financím. Plán ten záleží prý v tom, že stát se uvolí přispěti ze svých důchodův určitou kvotou zemím k uhražení jejich nákladu na obecné školství, jakmile nákla ten dostoupí určitého značnéh procenta veškerých výdajů zem- ských. Když pak v té které zemi náklad na školství vystoupí nad tuto normální mez, příspěje jí stát nově zvýšenou dotací, při čemž asi rozhodovati bude zřetel na po- platnou sílu té které země, takžec by Čechý. kleré tak neobyčejně velkou míru daní od vádějí do pokladny státni, obdržely poměrně větší dotaci od státu nežli země pasivní.
Schmerlingův Němec doktor Urban Rakousko
9 article
Pravda-li to, pak se vláda Beckova ko nečně rozhodla pro způsob spravedlivého odškodnění zemí, který skoro již ve všech říších dávno je zaveden, i podivno věru, proč do této chvíle, kdy sněm český domíla z posledního, J. Exc. pan místodržítel nepo- vstal, aby zemí české tento úmysl vlády zá- vazně ohlásil. Byla by to aspoň krůpěj bal- sámu na rány, jež staleté centralistické ho- spodářství zadalo vlasti naší. Ovšem sejde vše na tom, jak velká ta krůpěj bude. Avšak sám ten německý centralista dr. Urban upo- zornil, že vláda v posledním roce dostala na daních a jiných důchodech státních o 10 milionů K více, než očekávala ve svém rozpočtu. Nuže, království česke přispívá na daních přímých do státní pokladny Cislajtanie přes pětinu, totiž 68 milionů (výnos veškerých přímých daní Cislajtanie obnáší 312 milionů K), na daních nepřímých však bez mála plnou čtvrtinu, totiž na 180 milionů K (výnos všech nepří- mých daní a cel činí 793 milionů K) i mělo by tudíž zajisté spravedlivý nárok, aby z onoho 100milionového přebytku státních po- kladen vrácena mu byla čtvrtina, tedy 25 milionů K. čímž by aspoň chronický s ch- dek zemský byl zažehnán. A přece by to nebyla než almužnicky malá splátka na obrovský dluh Rakousk
Beckův doktor Urban
10 article NARO
NARO vůči království českému, jehož sněm dle staré ústavy zemské až do roku 1848 ve konával své právo povolování všech přímých daní, o něž byl centralistickým absolutismem a pak centralistickou lžiústavností rakouskou bez slyšení a svolení svého prostě oloupen- aby vídeňské vlády mohly odtud uvalovat na tu »českou komoru Rakouska« přemíru daní a břemen až do vyčerpání její posled- ních zdrojů v mohutnosti hmotné. Čtyřikrát tak velké království uherské: mnoho-li při spívá na společné záleži tos tií Průměrně ročně asi 60 mil. K a na staro státní dluh tolikéž ročním příspěvkem 60 mi- lionů K; úhrnem tedy asi 120 milionyk ročně. Ale království české odvádí říši na daních přímých 68 milionů a na daních nepřímých 180 mil. K. tedy na 248 mi- lionů K ročně, jednou tolik než ve liké a bohaté Uhryl To je požehnání centralismu a dualismu pro nás. Hospodářství tomu by rázem byl učiněna přítrž, kdyby Němci zdejší měli t vlastenecké lásky k zemi české, co jí má národ náš a tedy s námi pozvedli hlasu za její samostatnost, za její dobr právo na svéprávné rozhodo vání sněmu království českéh o daních obyvatelstva jeho, kdyby s námí naléhali na revisi centralistické ústavy říšské ve prospěch svézákonnosti a samo správy zemí. Ale kdež jsou oni od tohoto vlasteneckého počinu. Přímo naopak pro udržení centralismu vídeňského horují a proti samostatnosti království českého zuřivou zášti se vzpírají.
Němec Nara Rakousko
11 article
Kdyby v Čechách byli sami pány, tu ovšem asi jinak by si vedli. Tu by dnes zajisté jen hořeli pro samostatnost království českého a dokazovali by, že mají na ni Čechy stejné právo jako Uhry. Ale že jsme tu my Čechové většinou, že by nám přiro zeně svoboda samostatného království šla stejně k duhu a ke zdaru, proto v slepé, plemenné zášti mommsenovské vůči všemu což českého jest, raději usilují o rozde. lení tohoto království a tudíž o jeho oslabení a zkažení budouce nežli o jeho zvelebení. Poněvadž by v samo- statném království českém jazyk český při- rozeně měl stejné právo a stejnou platnost ve veškerém veřejném životě, ve všech úřadech a soudech s jazykem německým — zuříos brojí proti správní jednotě země české, volají po rozluce, po zřízení vlastní autonomní německé země v Čechách, po národnostní rozluce až do posledního úřadu. až do poslední obce. Všechno má býti rozděleno dle náro- nosti v Čechách: sněm, zemský výbor. místodržitelství, finanční ředitelství, soudni- etví, hejtmanství, zemský rozpočet, obce řeky a potoky, nemocnice i blázince, všechno. Ba vskutku hotový blázinec ozývá se dnes na sněmu českém z těch řečí a výkřiků ně- meckých poslanců, posedlých trhací manií rozluky. »Žádné hojení zemských financí. nesvolíme k němu leda za cenu rozluký bez které jest trvalý mír mezi národy v Če- chách nemožným!« Tak volali těchto dnův němečtí výtečníci k nám na sněmu, ba je- den z nich i deklamoval: »To se ještě nikdy nestalo, aby zanikla myšlenka, která dotýká se životního nervu národa a která obsahuje v sobě vše, co národ od budoucnosti žáda. A myšlenka rozluky, rozdělení země české stala se srdečnou věcí německého lidu v Če
Čecho Čechy Uhry
12 article
chách i zůstane severní hvězdou naší poli tiky také v budoucnosti !« — Avšak což, výtečný německý muži, když v téže vlasti bytuje převážnou- dvoutřetinnou většinou druhý domorodý historický národ, kter od tisíciletí tuto vlasť svou krv bránil a svou kulturní prací z ve lebil, který se vzdělaností a zdatností svou úplně rovná německé té menšině přistěho valců a když tento národ opřen o své při- rozené i historické právo, vzývá myšlenk jinou — přímo opáčnou, myšlenku to ne dílné jednoty a samostatno st své vlasti, kteráž myšlenka rovněž dotý ká se životního nervu, která pro něho rovněž obsahuje vše, co doufá v budouc- nosti, která stala se rovněž srdeční zá- ležitostí 6milionového českéb národa: co potom? Potom nezbývá rozumně nic jiného, než jedno z dvojího Buď uznati konstituční princip, že menši na má se loválně podříditi větši ně. anebo přihlédnouti ku podstatě a mr av- ní ceně obou těch myšlenek, aby se rozpoznalo, která z nich obou obsahuje v sobě pravdu a která blu d.
13 article
Mohli bychom se my Čechové prostě jako po příkladě Němců kde jsou v majoritě, postaviti se na princi vétšiny. Ale my toho nepotřebujeme- My jim v těch jednotných, samo- statných Čechách, o něž zápasíme s nimi, nabízíme úplnou rovnost v právu i svobodě s pámi, my pe- chceme jim ani jediné duše německé odná- rodnit, my nechceme ve svóbodné vlasti své nad nimi panovat, nýbrž poctivě s ni mi spoluvlásti, my jsme ochotni dopřáti jim spravedlivý poměrný podíl v zákonodár- ství i správě země: to jest obsah naší my šlenky samostatných, svobodných, jednotnýeh Čech. Oni však chtějí rozdvojiti nám vlast za tím účelem, aby udávili v německo českém území lisíce příšlušníků našeho národa svou hakatistickou germanisaci, aby »očistili tv kraje německé ode všeho slovan- ského«, jak výslovně pravi: jejich myšlenk srdečná obsahuje v sobě tedy krutost nad- práví, pronásledování, vyhlazování přísluš níků domorodého národa.
Čecho Čechy
14 article
A tu se tážeme klidně všeho vzdělaného světa, všech spravedlivých a slušných lidí či myšlenka jest lepší a spíše hodna ví tězství? — My Čechové, tvoříce ve vlasti své dvou- třelinnou většinu, požadujem e konečně spravedlivé zastoupení národa svého n sněmu vlasti své. Avšak tu nám ohlašuje právě německý ministr krajan Prade, že vláda chystá opravu volebního řádu v te způsob, že má býti podržen dosavadní ku- riátní systém a přidána k nynějším třem kuriim (velkostatkářské, městské a venkovské) toliko ještě kurie dělnická. Z toho již zřejmě pro nás vyplý á jistota, že nedostane se lidu če- skému ani prosté nadpolovičn většiny proti velkostatkářům a Němcům, nýbrž že jako dosud máme i na dále dosíci většiny jen tehdy, půjde-li s námi část velkostatkářů. Nicméně i to zdá se býti ně- meckému ministru krajanu příliš. Mluví o české většině a ohlašuje, že Němci v náhradu za to musí dostat svou n- meckou unii s právem veta, jinak že nesvolí To je ta krásná, ethická myšlenka ně- mecké spravedlivosti. Nemohou-li míti — ač jsou v zemi v menšině na sněmu umělou většinu, musí býti sněm ten paralysován rozdělením v národní kurie s právem veta. Čím bychom byli, kdybychom tomu se pod volili? Chceme a požadujeme svou po- ctivou většinu na sněmu vlast své a nedopustíme jeho podlomení a zka- žení německým: »Niepozwolam !« —
Čecho Němec
15 article
Sněm království českého. V Praze, 27. březn Se šířením hesla o administrativním rozdě lení království českého, kteréžto heslo dnes alfa i omega německo-nacionálního programu. vzmahá se stejnou měrou německá zpupnost. C dnes si dovolují němečtí poslanci na sněmu, přesahuje nejen meze »obvyklé« parlamentn slušnosti, která té doby na vysokém stupni věrus nenalezá, nýbrž surovosti mnohých a sprosťáctví jež nejsou namířena pouze na nenáviděné osoby. nýbrž proti institucím, jejichž význam i čest by právě na sněmu a se strany zástupcův lidu v první řadě měla býti šeířena i hájena, nabyly rázu, jenž by ospravedlňoval odsouzení a tres jiný, nez pouze parlamentní. Co na příklad dovolil si ve včerejší schůz při kapitole, týkající se živnosti, posl. dr. T r ost jsou výbuchy člověka nejnižší úrovně spole- čenské. U nás ovšem stalo se módou, ignorovati podobné mizernosti, však je to dle našeho do mnění chybou, která se tím matí, že podobná surová allotria stávají se u jistých poslaneů se zanedbaným vychováním zvyklostí. Dobr učinil posl. Anýž, že za tepla panu Trostov vykrákal. Po vyřízení kapitoly o živnostech pokračo- váno dnes v podrobné rozpočtové debatě. Dřive ovšem přečten protest poslance K - liny proti způsobu, jakýmž dle rozhodnutí nej- vyššího maršálka vyřízují se resoluce, průběhem rozpočtové debaty navržené.
Trostov Praha
16 article
Kapitola veřejné zdra votnil c t byla předmětem velmi živé debaty, v níž ope německonacionální zuřivost vysokými šlehala plameny. Mostecký dr. Herol d dokazoval,že český chauvinismus řádí i v zemských ústavech humanitních na úkor lidskosti. A to proto, že prý v »německém« ústavu pro choromyslné v Dobřanech není ustanoven ani jediný něme- cký lékař. A kdyby prý tamější češtl lékati aspoň uměli slušně německy. Nemohou prýse ale s nomocnými ani smluvit. Pan dr. Herol zapomnel, mnoho-li se Němců na místa lékareka v Dobřanech hlásilo? A což ubozí češti ne- mpení v pražské všeobecné nemocnici na něme- ckých klinikách? Jak pak s těmi mluví lékaři, již neumějí česky slušně ani neslušně, poně- vadž česky vůbec neumějí ? Na ty ovšem něme- cká »humanita« nevzpomene. Nešlo vůbec pri této kapitole o humanitu, nýbrž o německo- nacionální vztek, jenž nyní až s podezřelou kuráží propukává při každé přiležitosti. Ve všem křivděno Němcům v Dobřanech i v jiných ústa- vech pro choromyslné a šíce co do obsazován míst lékařských, úřadníků i administrativných. opatrovníků atd. Scházelo, jen, aby si Něme stěžovali, že mají v ústavech pro choromyslné málo bláznů. Snad by se jim odpomohlo, kdyby se tam z nejužších přátel páně Heroldovýeh někteří zvlášť nervosní páni při hlásili. Poslanec P apoušek v řeči jasné a vřele uznal význam, výsledky a vysokou cenu- moder- ních nemocnie venkovských. Posl. dr. Š u b odmiul bezdůvodné výtky dra. Herolda mosle ckého a nízké sprosté útoky dra. Trosta, jenž
doktor Herol Němec Heroldovýeh Posl Herold Trost Dobřany všeobecný nemocnice
17 article
V drobném prodejii dpoledni. .. . . . . a z k Ve alialkách na veskově ranní čnt. vepoiední Iuseraty lati se hotově naploo Piedelaeení laerty pjdpial linjí n ter redako rna a srpsdio ,Národnich Listun Scbky so nsrnaese
Listun
18 article
opovážil se tvrditi, že čeští lékaři osvědčují ná- rodní nenávist i naproti německým nemocným. Prál tomuto pánu, aby kdesi v českém kraji náhle onemoeněl a byl nucen povolati českého lékaře. Přesvědčil by se, co jsou čeští lékaři. Český lékař nečiní rozdílu mezi nemocným Němcem a Čechem, jemuž pomoci je lékařovou povinností. V další řeči své podrobil posl. dr. Šubrt veřejné zdravotnictví v této zemi velmi instruk. tivní kritice, v níž poukázal k nezměrným vý- hodám, jež ubohým a tím celé společnosti po- skytují humanitní ústavy zemské, uvedl ale též stinné stránky ústavů těch. Při této přiležitosti připomináme, že zmíniv se o porodnici, zemské, měl rektor university prof. Illava na mysli starou porodnici, což, abychom předešli nedorozuměním, výslovně konstatuje me. A jaké poměry panují v této hrozné budově — pan přísedící Ždárský napjstě poslouchal — někte- rými velice charakteristickými okolnostmi ilu- stroval posl. dr. Šubrt. Uvádíme pouze, že ve - vaně, v jedně a téže vodě, či vlastně ve špíně, koupá se tam až i dvacet nemoc- ných za sebou. A zda-li jsou to poměry, na něž pan referent Žďárský má příčinu býti hrdým, když nemocní na druhé třídé, na něž přibuzní platí krvavé peníze, umi s tě ni json mezi káranci z Pankráce, po- necháme posudku veřejnosti. Německý velkostatkář poslanec prof. ryt.
Němec Čecho doktor Šubrt profesor Illava Žďárský Pankrác
19 article
Jaksch plaidoval v zájmu lepšího himotného postavení lékařů i dokazoval z přiznání k osobní dani z přijmu, v jak bídných poměrech lékati v Čechách žijí. V druhé polovině řečí své také tento pán horoval pro administrativní rozdělení země; ovšem činil to jiným způsobem, než páni z německých občanských klubů. Ličil ad- ministrativní rozdělení jako nejnevinnéjší do- spěti k národnímu míru a zapřisahal poslance české, aby nebáli se důsledků takového rozdé- lení, že naprosto nejde tu o roztržení země nebo národní poškození českého národa, jenž od roku 1848 tak úžasně prý pokročil, nýbrž že v ohtedu národnostním zabezpečiti se může všemi výhradami, jakých přáti si bude. Jde tu o to, abychom se sice formálně rozešli, ale v velikých věcech postupovati mohli společně Tak posl. ryt. Jaksch. Národnostní zabezpečení s německou »Staatsspracho« a s němčinou všude v českém kraji. Ne, na ten lep panu profesorov nesedneme.
Jaksch Čechy
20 article
Poslanec dr. Mašek energicky opřel se trhacim choutkám řečníků německých, kteři při projednávání rozpočtu ústavů c humanitních nalezli vhodnou přiležitost k útokům na admini- strativní jednotu této země. Na to velmi ostré, ale spravedlivé kritice podrobil poměry v ho- spodářství v ústavech zemských a na pravou míru uvedl náramné »zásluhy« pana Ždárského o zemskou humanitu. Pan Ždárský obvykiým larmovantním tónem znovu vykládal o svých zásluhách. Ve věcné poznámce přibil nejkompelenlnějs muž v českém sněmu felonii hraběte Frant. Deyma. Byl to posl. hrabě Bedřich Dey m jenž ujal se slova, aby opravil omyl některých listů, jež proradné prohlášení, čelíct pro celistvosti a jednotě tohoto království a jež pro- nesl odrodilý člen starého historického rodu hrabat Deymů ze Střitěže, jemu hraběti Bedřichu připisovaly. Připojil se co nejrozhodněji ku pro- hlášení knížete Ferdinanda Lobkovice, vysloviv nejhlubší politování nad tím, že tak, jako mluvi hrabě Frant. Deym, mohl mluviti člen tak sla- rého, vynikajícího v hístorit národa našeho ryze českého rodu. Prohlášení to přijato se- strany poslanců českých bouřným souhlasem.
doktor Mašek Ždárský František Deym Dey Bedřich Lobkovic
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Komenský chystal také slovník
Komenský
23 article
Vykládá ku památce, jeho narozenín Jan V. No v ák. Komenský žil v době encyklopaedismu, kte rý chtěl způsobem stručným a přehledným po- učilí o všech vědách, pojmouti tak veškeré vě- dění myslí neobtíženou a přece s dostatek v ně zasvěcenou. Takovým eneyklopaedístou, jent o přehledném sestavení lidského vědění v jeds- nou knihu neúnavně pracoval, byl také učítel jeho Jan Jindřich Alsted, prof. filosofie n akademii herbornské v Nassavsku, kam Komen- ský r. 1611 na vyšší učení s jinými ještě Mora- vany zavital. Že mladistvý vševědec přestárlému poněkud žáku dosti imponoval, vysvětlímesi z toho, co uměl tehdy Komensk) a co učito jeho, jen o čtyři léta starší. (Alsted žil v letech 1588—1638 a zemřel jako professor v Sedmi- hradsku.) Komenský sotva byl pochopil při špatné methodě za tři léta učení nejnutnější věci z latiny, Alsted pak již tehdy vydával tiskem roz- sáhlé přehledy věd, jež se hodily pro všechny školy. Brzo však Komenský doháněl, co bylo na něm zanedbáno. Pilně studoval filosofii a theo- logii a od učitele svého přiučil se dobrému zvyku, který potom zachovával po celý život: ze všech knih totiž, které četl, dělal si výpisky po- zoruhodných věcí a hned řadil je tam, kam dle obsahu náležely. Také výroky znamenitých mu- žův o všemožných věcech si poznamenával. Tim způsobem brzo měl pod nejrozmanitějšími hosly množství učené látky shromážděno, která mu v pozdějších pracích konala znamenité služby. Jakou měrou v ni důvěřoval, toho důkazem je přehled věcí pozemských, jejž tehdy pro krajany podnikl. Ostatně chová se v Lešně až posu vlastní jeho rukou psaný rozsáhlý svazek pod názvem „Clamores Eliae“ (Volání Eliá- šovo), který má řadu výpisků takových a snad měl býti přípravou pro šestý nebo sedmý dí „Porady obecné o napravení věcí lid
Jan Komenský Jindřich Alsted Komen Nassavsko Lešno Clamore Eliae volání Eliá
24 article
ských“; jsou to arei pouhé aforismy, boz sou- vislosti z různých knih nasbírané. První sbírka knih, kterou Komenský si na- shromáždil buď jako učitel v Přerově, nebo jak kněz ve Fulnoku, zašla mu po útěku jeho z t osady. Choť a dítky umřely, pozůstalost knižná odstěhována do radnice, potom na náměsti ful- neckém spálena, když v městě počali působii mistonářsky kapucíni. Něco však přece zachrá- nil, neboť první jeho práce přetrvaly tuto pohro- mu, měl potom i Slovnik českolatinský i Thea- trum (Divadlo veškerenstva věcl V době bloudění po Moravě nemohl ovšem k to- mu mnoho přičiniti, ale že rozličnou látku věde- ckou sbíral, patrno ze Starožitností moravskeci a z Mapy Moravy, která brzy potom i tiskem vyšla v Německu. V Lešně, vydávaje Bránu jazyků, činí ur- čitý požadavok, aby žáci škol latinských se jmé- ny věcí poznávali také věcí samy, poněvad slovo jest pouze slupkou bez jádra. Mimot celá osnova Brány tak byla od něho založena. že z ní mládež poznávati měla osnovu a uspořá- dání všeho světa. Tak teprve mohlo se u ne ustáliti důvodné vědění a poznání, neboť ve ske- lách dřívějších mládež poznávala jen spoust slov, ale co znamenají, bohužel, nevěděla.
Komenský Theo Přerov Morava Německo Lešno divadlo veškerenstvo res
25 article
Kniha tato vzbudila u tehdejších učencův a učitelů živý zájem, všude otiskována, překlá- dána, doplňována, že se tomu i Komenský sán podivil. Když pak hojně souhlasu ho docházel také se stran úplně neznámých, rozhodl se, ž sestaví knihu, která by mládež podobně zaváděla v poznání všech věeí, jako „Brána jazyků“ za- váděla v poznání jazyko vé. Slouti měla „B rá- na věcí“ a založena byla na myšlence, že celý svět je spořádán dle několika hlavních za- konův a zásad; kdyby se tedy nalezly, dán by tim byl klíč do celého chrámu věd. Ovšem, poznati bude lze zákony ty teprv tehdy, až věci všechny v podstatě své náležit? budou seznány a určeny, až pouhou indukei bude lze vyvoditi z poznání toho hlavní ty zá- sady. Proto Komenský jal se sbírati učenou látku, jíž měl z dob dřívějších dosti, poněkud soustavněji, a rozděliti ji chtěl ve tři hlavní obory: 1. rozvoj věcí pozemských dle základ- ních ideí, jakož i výklad, pokud se předměts s těmito ideami shodují, neb od nich odchyluií (Panhistoria): 2. rozvoj názorův a míněn lidových o věcech, at jsou pravdivé, nebo ne- pravdivé, aby se ukázalo, jak také vědění sam se tříbilo a zdokonalovalo (P and o g ma t i a). 3. rozvoj světa i jevů jeho dle několika základ- ních pravidel (Pansophi a). Brzo arci Komenský znamenal, že na prác tak rozsáhlou sám nestačí, a ohlížel se po pro středeích hmotných a po spolupracovnicích
Komenský Panhistoria
26 article
O podporu jednalo se nejprve v Lešně s Bohu slavem Leščiňsk, m, pánem toho města, poton v Anglii, kde celý sbor učenců k tomuto účel ve zvláštní „kollej vševědnou“ se měl spojiti ale dosaženo jí teprve ze Švédska, ovšem ne- přímo. Zavázal se fotiž Komenský, že pro Švády upraví knihy školní (Bránu jazyků s příslušnými doplnky pro nižší a vyšší stupeň školy), zato pak že se mu dostana podpory také pro jin práce zamýšlené. Pomocníci v Elbinku, kde o knihách těch pracoval, najati sice především pro jazykové spisy, ale jeden také pomáhati měl při předběžných pracích vševědných (mladý lé- kař Cyprián Kinner). Jakým způsobem se sb rati měl potřebný materiál, Komenský ukazuje v Pláně vševědy, tehdy tiskem vydaném (r. 1643). V něm dle své methody vypracoval i tři příklady: 1. článek o slune i jako výjevu přírodním; 2. o hodinách jako výrobku ře- moslném: 3. o vrchnosti jako pojmu mrav- ním. Všechny ty přiklady ve svém zpracování ukazují dosti zřejmě, že si Komenský dobře byl toho povědom, jak poučiti kohokoli o věci ně- které do té míry, aby ji znal, rozeznal od jine i poněkud věděl historii takovéto věci. A tak po- stupuje obyčejně i slovník naučný.
Zavázal Komenský Cyprián Kinner Lešno Anglie Švédsko Elbinka
27 article
Za šest let pobytu v Elbinku látky pro za- mýšlené práce zajisté hojně přibylo, třebas pří- mých zpráv o tom se nedostává. Také knihy k latině zpracované tu znovu přímo nám svědčí. že Komenský zná již nejrozmanitější věci na světě, ještě více o tom svědčí „Orbi pictus“ v Uhřích sestavený a divadl školská, která v posledním roce pobytu Poto- ckého (1654) vznikla dle osnovy Brány. Tu toti k výkladu věci všude přistupoval i názor, každa osoba na jeviště vystupující, o čem vykládala, teké měla obecenstvu znázorňovati. Tím se do- plňoval „Orbis pictus“, podávajíci názcr touiko obrázkem. Zdali Komenský všechen sebraný materiá pro zamýšlenou vševědu měl s sebou v Uhřích z jeho listů není zjevno, neboť rodina jeho zů- stala v Lešně, kde bylo sídlo jeho jakožto bi- skupa Jednoty bratrské.. Tyto materiály však podlehly zkáze při po- žáru Lešna r. 1656, patrně jsouce příliš roz- sáhlé, aby je Komensk, byl mohl ukrýt v podzemní skrýši v pracovně, jako učinil s nt- kterými spisy jinými. Zahrnuje tehdy tuto látku k slovníku obecných vědomo s (naučnému) názvem „Sylva pansophi ne (Les vševědy) a želí jeho ztráty spolu s jinými přípravami k vydávání vševědy, k jejímuž prove- dení potom již nedošlo, aspoň nemohlo dojít v tom rozsahu, v jakém bylo původně chystáno. Toho úmyslu jeho blíže se dovídáme z listu k Montanovi (Petrovi van den Berge) z r. 1661. ve kterém Komenský pedal přehled své činnosti literární (vyd. v Korespond. Komenského od Ad.
Komenský Montanus Petro Berge Uhry Lešno Les Sylva Ada
28 article
Patery r. 1892, str. 233—245). Vykládá t totiž, jak dospěl k myšlence potřeby obecnéhe takového poučení. Když dožadoval se při učení jazykovém poznání věeného, znamenal, že lide nerozumějí tomu, co mluví, a to nejen snad lid prestí a polovzdělaní, ale také většina učenců. protože význam všech slov není přesně stanoven, zároveň však není vyměřena podstata všech jmenovaných věcí. Tato výtka však dle mínění jeho netýká se toliko jazyků nevzdělaných, ale i vzdělaných, ba dokonce i latiny, ač jest jazy- kem lidí učených. Nedostatku takového pochopení měly by po- máhati slovníky, že by nejen podávaly překlady slov, nýbrž i výklad věcí; ale ty o věci známější vůbec se nestarají, o neznámějších pak podávají mínění tak nesouhlasná a různá, že spíše pe- znání pravé zatemňují, než aby je podporovaly. Poučení pak opravdové a vážné o věcech a jejich podstaté je tak rozptýleno po knihách nejrůznějších, ba po celých sbírkách knih, z jen málokomu popřáno jest odtud se ho dobrati vlastní pílí. Bylo by proto s velikou výhodou, st- staviti obecnou knihu, v níž by se podávalo vše co člověku nevěděti bylc by se škodou, a to v nále- žitém řádě tak spolehlivě, že by tu postačilo vše jak theorii, tak i praxi a užívání samému.
Patera
29 article
Kniha taková mohla by miti spořádání bud věené (dle souvislosti věcí), nebo slov ní- kové, a vykládala by, ne snad co to neb ono slovo . tom neb onom jazyce znamená, co ten neb onen člcvěk o té neb oné věci soudí (jak ss chyčejně do té doby zaznamenává), nýbrž co ta věc skutečně a opravdu jest, ke kterému druhu věcí náleží, čím se od jiných liší, k čemu se j a jakým způsobem užívá. Tím by s jazykem zá- roveň poznal se i předmět, že by se ho mohlo také náležitě užívati, a tak by se upravilo při- padně i jednání lidské. Proto by v takove knize k výměru pojilo se rozdělení pojmu, vyložily by se jeho druhy a jevy, ovšem pro všechny lidi srozumitelně. Takováto kniha pak slula by knihou knih, přenosnou knihovnou, vševědnou eneyklopaedi. klíčem ko vzdělání, klíčem ke vševědění lid- skému, nebo nějak podobně. Co tu Komenský hlásá, zajisté je totéž, če- mu chtějí vyhověti slovníky naučné, to jest slov- níky všeobecných vědomostí, kde komu poenopi- telné, jichž cíl uvědomuje si slavný krajan náš dosti určitě. Knihy takové arci doba jeho ještě neměla; francouzská Eneyklopédie (Dietionnaire raisonné des sciences ctc., vyd. v Paříži 1751 až 1765) pojednávala sice o všech jednotlivých oborech věd, umění, průmyslu, obchodu atd ale byla spekulativní a filosofická, vedena v du- chu filosofie frencouzské, v níž úplnou nadvládu měla míti nebbmezená moc a vláda rozumu. Te- prve konec stol. XVIII. přinesl takovéto knihy. ale rozvoj jejich významný náleží teprve sto- letí XIX. Také v této příčině tedy slavný náš kra- jen o mnoho let předhonil svou dobu, jak to shledáváme v jiných oborech.
Komenský Paříž