1
masthead
28. března 1907. Císlo 80.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
měně než po 40 dětech. Řečník soudí, že v takových
školách mohlo by býti polodenní vyučování a že by
oboje mohla zastupovati jedna síla učitelská, pakož
se děje v sousedních zemích německé říše. Tím by
se náklad na školství zmenšil. Učiteli by se za zvý-
šenou práci musilo dostati náhrady, a školství by
tím dle míněmí řečníkova neutrpělo. Řečník tyto my-
šlenky doporučuje jako svůj podnět zem. výboru
zem. školní radě, aby je zrale uvážily. (Souhlas
politických přátel řečníkových.)
Resolučmí návrhy posl. Krejčího jsou dosta-
lečně podporovány.
Potom přešlo se ke hlasování. Návrhy komise
rozpočtové byly přijaly
Generální zpravodaj posl. dr. Piedler podal pal
zprávu o rozpočtové kapitole XII. „Veřejné práce
(polřeba 10,020.538 K, úhrada 139.174 K) a navrh
její přijetí.
Přísedící zem. výboru posl. Adámek pravil, že
nesouhlasí s některými resolucemi, které rozpočtová
komise navrhla. Jako člen zemské komise pro úpravu
vod ohradil se řečník proti výíce, jakoby se v tomto
oboru dosti horlivě nepracovalo. Úprava vod v krá
lovství českém náleží k největším úkolům naší dobyá
jich provedení bude míti ohromný dosah pro hospo-
dářský vývoj země. Veliké toto dílo bylo započato
bez velikých průprav a tím se stalo, že při vypraco-
vání generálních projektů nebylo lze předvídati, kterak
se práce tyto vyvinou dále, Rečník vypočetl pak ná-
klady na tyto projekty a pravil, že není žádné po-
chyby, že úvěr 56,000.000 K bude vyčerpán.
Krejčí
posl
doktor
Piedler
Adámek
5
article
Potom zmínil se o přepážce na Úpě, o hražení
bystřin a o zalesňování, kteréžto práce rychle po-
stupují; zemská komise učinila opatření ke všemož-
nému urychlení této akce. V zemské komisi pro úpra-
vu vod panuje ve všech zásadních otázkách úplná
shoda, a jeví se tu snaha, aby všechny práce co nej-
rychleji byly prováděny. Bylo by křivdou, kdyby se
úřadnictvu vytýkalo nějaké zanedbání jeho povinnestí
Řečník vyvrátil pak tvrzení přísedicího posl
Žďárského, že při stavbě školy v Kadaní byly práce
zadány firmě Heimově; škola v Kadani byla stavěna
pouze podporou země, totiž 1/2 nákladu. Zemský vý-
bor uložil kuratoriu této školy, aby konalo přípravné
práce k zadání stavby; návrhy kuratoria byly pak
odevzdány technickému oddělení, které učinilo návrhy
zemskému výboru a podle těchto návrhů byly práce
zemským výborem zadány. (Výborně!
Posl. dr. Schreiner (něm. agr.) poukázal na velice
nepříznivé poměry silniční v hornatých čáslech země
a na potřebu, aby se tamním okresům, které nemaií
železničního spojení, dostalo vydatných subvenci na
slavby silniční. Dále přimlouval se za subvenci pr
školy pro lesnictví v Chebu a Budějovicích, jakož
za urychlení prucí regulačních.
Posl. dr. Brehm (Všeněmec) navrhl po kratšín
výkladu resoluci, kterou zem. výbor se vyzývá, aby
vyhověl různým místním přáním, jež týkají se místn
dráhy z Manetína do Plzně.
Posl. Gröasl (něm. agr.) přimlouval se za regulec
řeky Olavy a za stavbu místní dráhy z Krumlova
přes Chvalšiny do Netolic.
Tím byla rozprava skončena.
Zpravodáj posl. dr. Piedler vzdal se závěrečného
slova: návrh komise byl pak přijat.
Článek 13. (skupina VIII.) „Všeobecný pensijn
čtat“ (potřeba 482.031 K, úhrada 23.776 K) přijím
se bez debaty s návrhem komise, aby potřeba byl
zvýšena o 790 K, tedy na 482.821 K.
Posl
doktor
Schreiner
Brehm
Piedler
Úpa
Kadaň
Cheb
Budějovice
Manetín
Plzeň
Krumlov
Chvalšiny
Netolice
Heimův
VIII
Gröasl
6
article
Zpravodaj posl. Fiedler doporučuje potom k
schválení čl. 14. (skup. IX.) „Zemské berně“, ktere
vykazují polřebu 29.610 K. úhradu 58,528.784 K
K této skupině je podáno minoritní volum.
Na odůvodnění minoritního vola polemisuje posl
hr. Zedtwitz nejdříve s včerejšími vývody posl. dra.
hr Frant. Deyma, jež pokládá jen za výraz osobního
mínění. Prohlášuje, že jeho strana má jiný názor
úpravě zemských financí a pokládá za svou povinnost
podati své užší vlasti pomocnou ruku. Řtečník dopo-
ručuje, aby se k sanování financí zemských použilo
vlastních prostředků země, protože pomoc slátní by šla
ponejvice zase z našich kapes. Jedním z těchto pro-
stredků jest zvýšení zemských přirážek. V dělání dlu-
hů nelze již pokračovati. I zemská bänka, jež dnes
zemi poskytuje potřebný úvěr, musila by ho konečně
odepříti. K tomu nesmí dojíti, s toho slanoviska bylo
navrženo zvýšení přirážek o 79%.
Tím docíli se obnosu, jenž stačí na placení úrok
a anuit. Soudí, že jest mnohem upřímnějšl a čestnějí
sděli-li poslanci voličům hned, že zvýšení přirá žel
jest nutno, než aby byli zklamáni až po volbách
Žádá o schválení minoritního návrhu.
Posl. Glöekner pravi, že Němci nemají zájmu
na sanování zemských financí, pokud se jim nedo-
stane většího podílu z toho, co platí. Proto jsou
proti zvýšení přirážek. Vidí příčinu celé finanční mi
zerie v nedostatečném daňovém zákonodárství. Něm
chtějí pracovati na sanování financi, až dojde k ná
rodnostnímu rozdělení.
Fiedler
Zedtwitz
doktor
František
Deym
Posl
Němec
Německo
7
article
Tím jest rokování skončeno
Zpravodaj posl. dr. Fiedler: Důvodem. proč ko
mise setrvala na přírážce 55% ke všem přímým da
ním a vzepřela se dalšímu zvýšení, byla především
okolnost, že některé naše přímé daně jsou již přilišně
zatíženy, jako na př. daně domovní, činžovni a dai
akciová. Kdyby byla přirážka opět zvýšena, zname-
nalo by to ještě větší nerovnoměrnost v zalížení po-
platnictva. Ostatně přirážková výše dostoupila již ta-
kové hranice, že by další zvýšení její mohlo býti
usudným. Celkem obnášela přirážka v Čechách v r
1904 151.1% a není pochyby o tom, že dnes stoj
ještě výše. Není to ovšem jenom v Čechách, v Ra-
kousku průměrně činí přirážka 120.3%, avšak jsou
země, kde dosahuje i 200%. To je důkazem, že f-
nanční tíseň, v níž nyní se nalézáme, nebyla zaviněna
snad lehkomyslným hospodářstvím tohoto sněmu.
nýbrž neblahým systémem, jímž trpí stejně všechny
země. Tomu ovšem neodpomůže se zvýšením při-
rážek, nýbrž velikou sanaci zemských financí, klerá
se musi státi za součinnosti a podpory státu.
Rozvaha zemského rozpočtu je dle usnesení vět
šiny sněmovní komise rozpočtové taková:
1. Výdaje zemské království českého na rok
1907 stanoví se sumou 83.253.204 K z níž jednotlivé
částky vycházeji na zvláštní kapitoly a tituly, uvedené
v připojeném rozpočtu.
doktor
Fiedler
Čechy
8
article
2. Vlastními příjmy, uvedenými v tomto roz-
počtu při jednollivých kapitolách, uhražuje se sum
16,661.160 K.
3. K úhradě schodku, činícího úhrnem 66.592.044
kor. povoluje se přirážka 55 hal. ke každé koruni
přímých zeměpanských dan v roce 1907 v král. če-
ském rozepsaných, vyjímajíc osobní daň z příjmů
stanovi se výtěžek této přírážky, čítajíc v to i úroky
z prodlení z přirážek v čas nezaplacených, na
39.848.613 K. Dále zařaďuje se do rozpočtu zem-
ského jakožto úhrada úděl připadajíci na zemský
fond z výtěžku osobní daně přijmové sumou 1.377.82.
kor. a z výnosu dávky z kořalky sumou 3,611.098 K
úhrnem sumou 4,988.921 K. Celkem tedy činí úhrada
61,498.694 K
Zbytek těmito berními zdroji neuhražený, po ode-
člení průběžné položky 898.125 K, činí tedy
20.856285 Ki schodek tento uhražen budiž zá-
půjčkou 9,000.000 K, povolenou již usnesením sněmu
ze dne 31. prosince 1906, pak další zápůjčkou a
do výše 12,000.000 K, k jejimuž uzavření se výbor
zemský zmocňuje
4. Zemskému výboru se ukládá, aby se vším
důrazem zakročil u c. k. vlády, by tato za účelem
ozdravení zemských financí urychlila zahájené již
přípravy takovým způsobem, aby potřebné návrhy
mohly co nejdřve kompelentním činitelům být
předloženy.
Zbytek
ki
9
article
5. Zemský výbor se vyzývá, aby příště zprávý
a návrhy, obsahující dodatečné úvěry k zemskému
rozpočtu, předkládal sněmu v jakové době, by byly
pohotově, jakmile rozpočtová komise zahájí své po
Poslanel velkostatku podali toto minoritní votum
Odstavec 3. má zníti: 3. K úhradě schodku, činí-
cího úhrnem 66,592.044 K povoluje se přirážka 62 hal
ke každé koruně přímých zeměpanských dani v roce
1907 v království českém rozepsaných, vyjimajíe
osobní daň z príjmů, a stanoví se výtěžek této při-
rážky, čítajíc v to i úroky z prodlen z přírážek v čas
nezaplacených na 44,608.617 K.
Dále zařaďuje se do rozpočtu zemského, jakožto
úhrada úděl přinadající na zemský fond z výtěžku
osobní daně příjmové sumou 1.377.823 K, a z výnosu
dávky z kořalky sumou 3.611.098 K. úhrnem sumou
4.988.921 K. Celkem činí tedy úbrada 66.258.698
Zbylck těmito berními zdroji neuhrazený, po ode-
čtení průběžné položky 898 125 K čini tedy 16,096.281
K; schodek tento uhražen budiž zápůjčkou 9,000.000
rady.
K, povolenou již usnesením sněmu ze dne 31. pro-
since roku 1906, pak další zápůjčkou až do výše
7,000.000 K, k jejímuž uzavření se výbor zemský
zmocňuje.
Při hlasování zarítá se minorltní volum a schva
luje se návrh komise.
Dalším předmělem jednání jest kapitola 15
„Zemský dluh“ (potřeba 5,024.591 K, úhrada 898. 120
korun).
Zprav. posl. dr. Fiedler navrhuje schválení těchlo
položek a zároveň tilulu a úvodu všeobecného roz
počtu.
doktor
Fiedler
10
article
Přijímá se bez debaly
Potom činí zpravodaj posl. dr. Fiedler návrh
aby rozpočet, v druném čtení přijatý byl sněmem
přijat také v čtení třelím. Návtu ten se přijímá.
Pak byl zemský rozpočet přijat také
ve třetím čtení. (Illučný potlesk.)
Dalším předmětem jednacího pořadu je Ústní
zpráva komise pro úpravu poměrů úřadníků okres-
ních výborů s návrhem zákona, kterým se u
pravují služební poměry úřadníků př
okresních výborech v království če-
ském.
Zpravodaj posl. Maštálka praví, že bylo docílen
dohody v komisi stran 8š 42. až 46., při čemž byi
vzat za podklad návrh, podaný posl. Špindlerem
Za podklad vzala byla berní síla jednotlivých okrest
pro vyměřování zákonného minima pro plat úřad-
nictva okresního a nikoliv kvalifikace osobní. Doporu-
čuje k přijetí toto zněni paragrafů:
§ 42. I. Neustanovilo-li okrosní zaslupitelstvo
služné vyšší, činí služné skulečně ustanoveného
úřadníka konceplního, a kde uslanoveno jest více
úřadníků konceplních, služně prvého úřadníka kon-
ceptního, ročně 2400 K; v okresech, označených v
3., odst. 2., činí však služné skutečně ustanoveného
úřadníka konceptního jen 2000 K. Ustanovení o úřad-
nících konceptních platí též o úřadnicích technických
kteří dle podmínek konkursních při uslanovení svém
prokázali, že vykonali studia na vysoké škole tech-
nické a podrobili se s prospěchem předepsaným zkou-
škám státním. Neustanovilo-li okresní zastupifelstvo
služné vyšší, činí služné skutečně ustanoveného úřad-
níka účelního, neb pokladničního ročně 1800 K a služ-
né skutečně ustanoveného úřadníka pro odbor služb
manipulační ročně 14.40 K.
doktor
Fiedler
Maštálek
Špindler
vysoký škola technický
11
article
Jestli úřadník technický ustanoven pro konání
služby v několisa okresích zastupitelských, rozum
se služným ve smyslu toboto paragrafu úůhrnné
příjmy služební, které úřadník přijímá ode všech
okresů, pro které služby vykonává. Není li ujednáno
jinak, jsou součásti služného, které úřadník takový
od jednotlivých okresů přijímá, sobě rovny:
Úřadníci, kteří služby úřadní nepřetržitě konali
mají nárok, ahy po prvém pětileti služby služné
jejich činilo o 100%, po druhém pětileti služby o 259%.
po třetím pětiletí služby o 45%, po čivrtém pělileli
o 60% a po pátém pětifetí služby o 70% více než
činilo služné, se kterým byli skutečně ustanoveni.
12
article
Dozorčí právo zem. výboru: 843. Zemský výbou
vykonává z úřadní moci dohled nad tim, aby zákona
toho bylo šelřeno. K tomu konci jest oprávněn uči
niti všeliká opalření, jež dle zákona tohoto náletí
učiniti okresnímu výboru neb okres. zastupitelstvu.
pokud by úřady tyto opomenuly to uěmnit. Rovněž
je zemský výbor oprávněn zrušit z povinnosti úřadní
všeliká usnesení okr. zastupitelstva, okr. výboru nek
disciplinární komise, jež příčí se předpisům tohoto
zákona. Zem. výboru náleží také vydávat v mezích
tohoto zákona podrobné pro všechny okresy závazné
předpisy k jeho provádění. Předpisy tyto však ne
smějí se vzlahovati na jazykovou kvalifikaci žadatel
za místa úřadnická.
§ 44. Předpisý tohoto zákona nevztabují se na
síly výpomocné a jiné zlízence, kteří ustanovují se
na vykonávání podřízených prací (písaře na denní
plat, cestaře a podobně).
§ 45. Zákon tento nabude moci dnem vyhlášení
§ 46. Mým ministrům vnitra a spravedlnosti s
ukládá, aby zákon tento uvedli ve skutek.
Toto znění přijímá se bez debaty.
Na to přijat také po návrhu zpravodaje titul
úvod toholo zákona dle původního návrhu komise.
Dále přijímá se resoluce, navržená posl
drem. Šubertem: Zemskému výboru se ukládá
aby ce nejdříve předložil sněmu osnovu zákona
kterým se upravují poměry úřadník
obecních.
13
article
Po návrhu zpravodaje přikročeno k Iřetím
čtení zákona o upravení platů okresních úřadníko
a připojen byl § 42. za přijatý odstavec I. §' 19.
další pak paragraly budou pořadem číslovány o čí
slici níže.
Zpravodaji poslanci Maštálkovi se
se všech strank ůspěchu gratuluje.
Třetím článkem jednacího pořadu bylo druh
čtení zprávy komise školské o zprávě zemského vý-
boru v příčině přistoupení učitelů evangelických sou-
kromých škol s právem veřejnosti k pensijnímu fond
učitelskému.
Zpravodaj posl. Posselt přednesl po stručnén
odůvodnění návrh komise, který zní: Učitelům s vy-
svědčením způsobilosti učitelské pro veřejné školy
obecné, kteří působí na nynějších evangelických obec
ných školách soukromých s právem veřejnosti, při-
znává se, jest-li že zádají za to tito učitelě, nebo
ti, kdo školy ony vydržují, účastenství na zemském
ponsijním fondu učitelském pro takové školy, které
značnější měrou plní úkoly verejného školství
zmenšují tím náklad zemského fondu na školství toto.
nebo které, nejsou-li tyto podmínky splněny, obstará-
vají v odlehlých nebo chudsích krajinách zákonem
nařízené vyučování obecných škol. Přístup děje se
dle příslušných ustanoven zákona ze 27. ledna 190
č. 16 z. z., kterých se po připadě použije analogicky.
Maštálek
Posselt
14
article
Starší nebo déle na uvedených ústavech činně sloužíe
osoby učitelské mají býti k fondu tomu připuštěny ve
smyslu §§ 19. a 24. zákona ze dne 17. dobna 1900
č. 34 z. z., jest-li že neni posud norem, jichž by
mohlo v těchito případech použiti. Zemskému výboru
se ukládá, aby pro toto účastenství ve srozuměn
s c. k. zemskou školm radou vydal bližší ustanoven
a aby jich používal,
Návrh byl bez debaty přijat
Čtvrtým článkem jednacího pořadu bylo druh
čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní
o zprávě zemského výboru, týkající se žádosti městské
obce liberecké za vymožení zákona zemského stran
povolení k uzavření výpůjčky 960.000 K.
15
article
Zpravodaj posl. Markert navrhl tuto osnovu
zákona, v mž praví: I. Městské obci liberecké povo-
luje se, aby k úhradě nákladu na úpravu řeky Nisy
učinila další výpůjčku 960.000 K. II. Mému ministn
vnitra se ukládá, aby zákon tento uvedl ve skutek.
Návrh byl bez debaty přijat.
Pátým článkem jednacího pořadu bylo druho
čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obenn
o zprávě zemského výboru v příčině žádosti městsk
obce liberecké za vymožení zákona, jímž se ob
té povoluje uzavříti další zápůjčku v částce 3,400.00
korun.
Zpravedaj posl. Markert navrhl osnovu zákona,
v níž se stanoví: I. Městské obci liberecké povoluje
se, aby k uhražení nákladu na různé potřeby uza-
vřela výpůjčku 3,400.000 K. II. Mému ministru vnitra
se ukládá, aby zákon tento ve skutek uvedl.
Markert
Nisa
16
article
Návrh byl bez debaty přij at
Šeztým článkem jednacího pořadu bylo druhé
čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní
o zprávě zem. výboru v příčíně prohlášení okresn
nemocnice v České Kamenici za nemocnici veřejnou
Zpravodaj posl. Besemüller navrhl tuto osnovu
zákona: § 1. Okresní nemocnici v České Kamenici
uděluje se vedle zákona zemského ze dne 5. březn
1888 č. 19. z. z., právo veřejnosti. § 2. Mému mi-
nistru vnitra se ukládá, aby zákon tento uvedl v
skutek.
Návrh byl bez debaty přijat.
Potom přijata byla vesměs bez debaty řada zá-
konů melioračních, změna zákona o sta-
vebním řádu pro král. české, jakož i změna
stanov Zemské banky. Obsah zákonů těchto
uveřejněn bude příště.
Kromě toho usneseno, aby soudu Byli vydáni po-
slanci Holanský a Sandtner. Vydání posl. Jana Ma-
cháčka bylo po návrhu posl. dra. Slámy odepřeno.
Třiadvacálým článkem pořadu bylo druhé čtení
zprávy komise pro práce veřejné o zprávě zemského
výboru o podporování železnic nižšího řádu.
Zpravodaj posl. inž. dr. Kaitan poukázal na
obsah tištěné zprávy a navrhl, aby se o ní vešlo
v podrobné rokování.
Ve zprávě se ukládá zemskému výboru, aby
jednal s vládou o úlevě ve finačních závazcích,
Sandtner
ma
Sláma
Ing
doktor
Kaitan
Český Kamenica
17
article
vzcházejících zemi z podpůrné akce železniční a aby
při tom přihlížel k náležitému vlivu zemského vý-
boru na správu místních drah, zemí garantovaných.
Mimo to navrhuje nebo doporučuje se stavba
nebo podpora nebo výkup drah: Domažlice-Tachov
VoticeSedlčany, Štětí-Dubá-Doksy. Tábor-M I. Vožice.
Plzeň-Manetín. Volary Želnava, Třemošnice-Závratee-
Chotěboř, Roketnice - Zemská hranice, Bechyně - Týn
n. Vlt. atd.
Po krátké debatě byly návrhy komise vesmě
příjaty.
Tím byl celý jednací pořad vyřízen.
Návrhy a dolary.
Posl. dr. Lad. Pinkas a soudr. podali návrh
jímž zemskému výboru se sněmem ukládá, aby
obrátil se na panovníka se žádostí, aby zámecká za-
hrada při hradě pražském stala se úplně přístupnou
obecenstvu, jako na př. ve Vídni Schönbrunn.
Posl. Prášek podal návrhy na udělení státní
podpory chmelařům, poškozeným živelními nehodami
Ke slovu přihlásil se místodržitel hr. Couden-
hove: Slavný sněme! Na základé nejvyššího zmoc-
nění prohlaš ji sněm království českého dnešní schůz
za odročený. (Totéž opakoval německy.)
Nejvyšší maršálek zemský konče sezení žáda
poslance, by dle obyčeje provolali císaři a králi
slávu! (Sláva! Hoch!) Potom prohlásil, že sněm
království českého jest odročen.
Schůze skončena o 10. hod. 15 m.
Posl
doktor
Lada
Pinkas
Prášek
Domažlice
Tachov
Štětí
Dubá
Doksy
Tábor
Plzeň
Manetín
Volary
Želnava
Třemošnice
Závratee
Chotěboř
Roketnice
Bechyně
Vltava
Vídeň Schönbrunn
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 25. března. (Rakouský ná-
zor na uherské vyrovnání.) Jeden
z rakouských účastníků pešťských vyrovnacích
konferencí opravuje v »Zeitu« uherské vítězné
zprávy o výsledku konferenci. Pessimistický ná-
zor na vyrovnání není prý odůvodněn. Naopak
dosavadní vyjednávání dokázalo, že obě vlády
rády by se dorozuměly a že celní hradby mezi
Uhrami a Rakouskem nejsou ani po r. 1917
tak zcela jisté, jak by se mohlo zdáti dle velm
ostré řeči Košutovy. Košut v Czegledu mluvi
pro politiky; uheršti agrárníci hled
však jinak na budoucí vyrovnání a úplná celní
samostatnost Uher nikterak se jim nezamlouvá.
Nelze sice s určitostí říci, že vyrovnání uza-
vřeno bude, ale na jeho možnost poukazují
některé podrobnosti, v nichž dosaženo dohody,
aneb aspoň značného sblížení. Tak zejmén
v otázce spotřebních daní a uher-
ského bloku státního dluhu. Za to v otázce
železniční nepostoupeno dosud ani o krok.
Bankovní otázka sotva se stane vážnou
překážkou vyrovnání. Dr. Wekerle si přeje roz-
hodně, aby se bankovní výsada prodloužila až
do roku 1917 a proto lze souditi, že se mu
podaří přesvědčiti také Košuta o této nezbytno-
stí. Rakousku nebude sice lehko svoliti k tako-
vému rozřešení, ale pro dobrou vůli to učiní.
Košutův
Košut
Uher
doktor
Wekerle
Praha
Uhry
Rakousko
19
article
Jest však směšno, domnívají-li se v Uhrách, že
Rakousko za takové rozřešení bankovní otázky
zaplatí ještě nějakou novou koncesí ve prospěch
Uher. Obě vlády jsou tedy ochotny vyrovnání
uzavřiti; jiná jest otázka, jak se k jejich ela-
borátu zachovají parlamenty. Pokud se týče
dalsího vyjednávání mezi ministry, pisatel ne-
mini, že na ně dojde hned po Velko-
nocích.
S tímto názorem rakouským souhilasí z čá
stí nejnovější sděleňí hlavního orgánu koaljce
»Budapestu«, jenž varuje své čtenáře před při-
lišnou radosti nad zmarem vyrovnacích porad
»Chceme-li být upřimni — praví — musíme
říci, že by pro nás nebylo radostnou událostl.
kdybychom již počátkem příšíího roku byli
nucení zřizovati celní hradby proti Rakousku.
Uhry
Rakousko
Budapest
20
article
Tak náhlá samostatnost nezavdala by nám
příčiny k radoati, neboť by neznamenala mírny
hospodářský rozvoj, nýbrž zuřivý boj proti Ra-
kousku. Rakousko by nám pak odpovědělo
nejostřejšími reprosáliemi. Uherská vláda musí
si tedy upřímně přáti dorozumění a jest přímo
povinna napomáhati k vyrovnání, při čemž
by se náležitě dbalo zásady hospodářské samo-
statnosti. Tato výstraha »Budapestu« uvádí se
ve spojení s obavami uherských agrárníků, že
celní samostatnost by jim znemožnila odbyt
plodin v Rakousku, které jest dosud hlavním
odbytištěm uherského obili a dobytka.
V Praze, 25. března. (Z volebního
ruchu.) Terst bude voliti do nového parla-
mentu pět poslanců; čtyři (Vlachy) bude voliti
město Terst a jednoho (Slovince) venkov. Panu-
jící v Terstu vlašská liberální strana jmenovala
však dosud pouze dva své kandidáty a sice
bývalého poslance dra. Pitacea a dra. Ma-
joranu. Jeden terstský mandát má býti po-
nechán dru. Ziliottovi, starostovi dalmat-
ského hlavního města Zádru, jež má dosud
vlašskou obecní správu. Má se tím prý demon-
strovati proti vládě za to, že nevymohla nepatrne
vlašské menšině v Dalmacii samostatné zastou
pení v parlamentě.
Rakousko
Praha
Terst
Ma
Dalmacie
Vlach
21
title
Politické zprávy zahraničné.
22
title
V Praze, 27. března.
Praha
23
article
Adresy Stolypinu.
Adresy Stolypinu.
V Petrohradě podpisuje se adresa díků
Stolypinovi za jeho pevné i pokrokové chován
v Hosudarstvenné dumě. Ze všech stran ruské
říše docházejí ho pozdravné telegramy od měst
národních jednot i stavovských korporací. Zvlášt
ní zmínky zasluhuje telegram staroobřad
ců, zaslaný z Moskvy. Zní: „Kéž vás blahoslav
Hospodin za v pravdě ruské, pevné slovo, pro-
nesené v Hosudarstvenné dumě, za slovo, hodne
státníka, věrného zastance cara a vlasti. Čín
srdce překypuje, tím ústa hlaholí: Spasiž vás
Kristus a ochraniž!
Odsouzený ve Varšavě Rakušan.
Profesor krakovské lidové university, spolu-
pracovník žurnálu „Glos“, Josef Kwiatek, odsou-
zen varšavským soudním dvorem na dva roky
a tři měsíce do žaláře za to, že r. 1905 organi
soval ve Varšavě revoluční výtržnosti. V prvé in
stanci (okružným soudem varšavským) Kwiatel
lonského roku byl uznán za nevinna, ale státní
zástupce se odvolal a druhá instance vynesla
rozsudek uvedený. Kwiatek odveden do varšav
ské citadely.
Francouzský lékař zavražděný v Marokku.
Pochopitelné vzrušení způsobila zpráva
hanebném zavraždění francouzského lékaře dra
Mauchampa zfanatisovanou luzou v Maka
rechu. Francouzská vláda zakročí zajisté nej
energičtějším způsobem, aby si získala zadost
učinění. Anarchistickému stavu, řádícímu v Ma
rokku, padl za oběť mladý a nadějný život. D
Mauchamp narodil se r. 1870 v Chalon-
sur-Saone a r. 1890 stal se doktorem na uni
Stolypin
Rakušan
Glos
Kwiatek
Mauchamp
Mak
Petrohrad
Moskva
Čína
Varšava
Maroko
Ma
ChalonsurSaone
ty Kristus
lidový univerzita
24
article
versitě pařižské. Dosáhl četných cen za práce
vědecké, byl laurestem fakulty lékařské v Pa-
říži r. 1899 a akademie lékařská vyznamenala
několika cenami jeho práce. Podnikl velké
cesty studijní, zabývaje se zkoumáním epidemie
moru v Oportu (Portugalsko) a moru a žluté
zimnice v Santosu (Brazilie) a v Rin de Ja-
neiro. Dále cestoval po Německu, Rakouskua
Rusku, podnikl vědeckou cestu do Arabie, do
Mekky, prozkoumal lazarety u Červeného moře
Vláda francouzská vyslala ho do Malé Asie
aby reorganisoval a rozšířil francouzskou ne
mocnici v Jerusalemě. V červenci 1905 byl vy
slán do Marokka, kde v Makarechu zařídil kli-
niku a nemocnici a s velkými obtížemi získával
si důvěru tuzemců. Před tím byl vyslán do
nebezpečných oblastí tyfosní epidemie v Pale-
stýně, kde prokázal trplcím velké služby a byl
vyznamenán tureckým řádem. Před měsícem
dlel krátce v Chalonu u své rodiny a 13. t. m.
se vrátil. Týden na to byl zavražděn.
Zavraždění mladého lékaře a učence vzbu-
dílo v Paříži neobyčejně vzrušení. Vláda vyslala
dvě válečné lodi do Marokka. Francouzské listy
píší podráždéně proti německým rejdům v Ma-
rokku. »Echo de Paris« oznamuje, že ně-
mecká loď přivezla zbraně vzbouřeným
domorodcům. »Matin« přináší telegrafické
zprávy, že mezi obyvatelstvem potloukají se
němečtí agitátoří, kteří štvou proti
Francouzům a Španělů m.
Ve sněmovně po debatě o zavraždění dra.
Mauchampa odhlasována byla vlád
jednomyslně důvěra. V řečech prone-
sených bylo mnohé ostří proti německé politice.
Bylo nápadno, že socialisté se tentokráte
neozvali proti vládní politice v záležitosti ma-
rocké a když zahraniční ministr Pichon uvá-
děl všecky energické prostředky, jimiž se bude
Francie domáhati zadostiučinění, tleskala krajní
levice svorně s ostatními stranami.
Paris
Francouz
Španěl
Pichon
Oporto
Portugalsko
Santos
Brazílie
Německo
Rusko
Arabia
Mekka
Asie
Jeruzalém
Maroko
Pale
Paříž
Ma
Francie
akademie lékařský
25
article
Kancléř Bülow do Ilalie.
Cesta kancléře Bülowa do Rapolla byla
ustanovena defimitivně teprve 22. t. m. V ten-
týž den vyslovil se Bülow vůči italskému vele
vyslanci v Berlíné Pansovi v ten smysl, že by
mu bylo potěšením, setkati se za svého pobytu
v Italii s ministrem Tittonim. Kancléř Bülow
odjel již v neděli ráno do Rapolla, kamž při-
bylo zalím mnoho cizincův. Tittoni odjel tam
dnes ve středu, aby Bülowa navštívil. Prodlí
tam přes čtvrtek a v pátek se vráti do Říma.
Není vyloučeno, že Bülow zajede potom i do Řima.
Schůzce obou státníkův přikládá se i značný
význam politický. Zdá se ale, že platí ani tak
ne utvrzení spolku italsko-německého, jako spíše
odstranění některých rozmíšek mezi spojenci
a potom také chystaným novým zakročením
Francie v Marokku a uzavřením anglo-španělské
dohody (schůzka Eduarda VII. s Alfonsem XIII.)
jimiž Německo pokládá za porušenou »rovno
váhu« na Středozemním moři v neprospěch
svůj. Kanelér Bülow obývá v Rapollu s chou
svojí a tchyní svou, donnou Laurou Minghelli a
šesti pány družiny své, 14 pokojů v hotelu.
Ialský ministr vnějších záležitostí Tittoni zúčastní
se dnes i hostiny u německého kancléře.
(Ukrajinský jazyk v ruských gymnasiích.
Ruské ministerstvo osvěty okružníkem, za
slaným popečitelům všech učebných okruhů, do
volilo tém gymnasiím, která si toho přejí, aby
si zavedla kursy ukrajinského jazyka.
Bülow
Ilalie
Tittoni
Eduard VII
Alfons
Kanelér Bülow
Minghelli
Rapolla
Řím
Francie
Maroko
Německo
Rapoll
španělský dohoda
26
article
Nové vážné nepokoje v Marokku.
Jak jsme již v neděli telegraficky oznámili,
vypukly v Marokku nové nepokoje většího roz-
sahu. Dle posledních zpráv byl i na dům angli-
ckého konsulárního zástupce v Marakeši pod-
niknut útok kamením; nikdo však při tomto
útoku nebyl zraněn. Také všichni ostatní Angli-
čané zůstali bez pohromy a klidně zůstali ve
svých domech. Paša marcheratský učinil opa-
tření na ochranu příslušníků anglických, dav
před konsulát i obydlí Angličanů postaviti stráže.
Oproti tomu byl, jak též již sděleno, francouz-
ský příslušník lékař Manchamps zabit. Fran-
couzské válečné lodi »Jeanne
Are« a »Lalande« odpluly ke bře-
hům marockým následkem této aféry.
Vezen sebou i značný válečný materiál. Na
žádost ministra vzahraničních věcí Pichona ko-
nala se ještě v neděli v ministerstvu vnitra
porada mezi ministerským předsedou, ministrem
vojenství a Pichonem, na níž se rokovaloo
opatřeních, jimiž se má na Ma-
rokku vymoci zadostučinění z
zavraždéní lékaře Manchampsa. Marocký výbor
v Paříži obdržel ovšem mezitím z Tangeru
zprávu, že klid v Marakeši byl opět obnoven
a že všichni Francouzi jsou nyní v bezpečí
Na jak dlouho však?
Paša
Angličan
Manchamps
Fran
Jeanne
Pichon
Manchampsa
Francouz
Maroko
Marakeš
Angl
Ma
Paříž
Tanger
27
article
Projekt tunelu pod kanálem la Manche
byl zamítnut anglickou vládou, jak oznámily
depeše korespond. kanceláře. Z prvu se zdálo,
že myšlenka zbudování podmořského tunelu
mezi Francil a Velkou Britanií má značné pří-
vržence v liberální straně. Zejména hlavní orgán
strany »Tribune« byl příznivý projektu. Ale k
konci pamětihodné schůze dolní sněmovny
dne 22. března 1907, jež trvala dvacet
sedm hodin, prohlásil premiér ministr, že
vláda pokládá za svou povinnost, by v zájmu
všeobecného prospěchu se vyslovila proti
projektu tunelu pod kanále m.
Předseda ministerstva pravil mimo jiné: »I kdyby
se uvážilo, že by byla učiněna všemožná opa-
tření vojenská, byl by přece tento tunel stálým
zneklidněním veřejnosti, působil by na zvyšo
vání nákladů vojenských a ohrožoval by zájmy
politické a hospodářské. Výhody tunelu by
nikdy nebyly tak velké, aby mohly býti proti
váhou uvedených obtíží.«
Téměř ze všech lavie parlamentu bylo
uvítáno prohlášení vlády s pochvalou a Mr.
Balfour jménem oposice projevil souhla
s vládou. Ve sněmovně lordů lord Crew
učinil podobné prohlášení vládní.
Lord Lansdown pravil, že lituje od-
mítnutí projektu, který mohl přinésti veliké
výhody. Ale uznává, že možnost vpádu cizíh
vojska, ať již by bylo sebe nepatrnější, opráv-
ňuje výtky činěné tunelu a dává za pravdu
vládě, jež řidí se pouze převládajícím míněním
národa.
Teď zdá se, že projekt tunelu delinitivně
je odbyt. Anglický tisk z největší části je spo-
kojen a těší se, že Anglie zachovává svou
»splendidní osamělost«, jíž je její silou a bez-
pečností. Pouze »Tribuna« lituje prohlášení
vlády. Nevěři, že by projekt byl na dobro
pohřben.
Mister . Balfour
Crew
Lansdown
Velká Británie
Anglie
dolní sněmovna
28
article
Separační hnutí v Malě Asii.
V říší sultánově jitři a kvasí to na všech
stranách. K zmatkům na Balkáně druží se ještě
separační snahy v Malé Asii. Vali erzerumský
sdělil s Portou, že zachytil dopisy arménsko-
revolučního komitétu v Kavkazku na náčelníky
kurdských kmenů. Komitéty navrhly kurdům,
aby zanechali náboženských otázek je dělících,
i aby svrhli společně turecké jho,
za tím cilem, aby utvořen byl samo-
statný stát arméns ko-kurdský.
Mobilisace francouzského loďstva.
Z Toulonu se oznamuje: Dnes ráno došly
prefekta námořního šifrované telegramy z ná-
mořního ministerstva, kteréž dávají po-
kyny kmobilisaci středomořské ho
loďstva, poněvadž dle všeho provede se lodní
demonstrace na marockém pobřeží.
Vojenská řeč proti Vílému II.
»Intrasigeant« uveřejnil včera interview
svého zvlástního zpravodaje, jejž vyslal do
Nancy, s plukovníkem Göppem. Intervisw
ten obsahuje nejostřejší výpady
proti Vilému II. Podrobnosti jich depeše,
sdělující s námi toto, ještě neobsahuje, dlužno
vyčkati, až list sám bude v rukou našich.
Vali
Intrasigeant
Göpp
Vilém II
Asie
Balkán
Toulon
Nancy
Vílý II
29
article
Vypovězení německého profesora z Paříže.
Známý politik německý Schiemann opustil
Paříž, kdež dlel po několik dnův. Učinil prý
tak vzhledem na úmysl pařížské vlády vypově-
děti jej. Přijel do Paříže v naději, že minister-
stvo zahraničních věcí jemu dovoli nahlédnouti
do některých dokumentů, jichž chtěl použíti
prý k »literárním« pracím. Dr. Theodon
Schiemann jest profesorem dějin na berlinské
universitě a vojenské škole. Jest i spolupracov-
níkem »Kreuz-Zeitungu«, známého ča-
stými útoky na Francii.
Mezinárodní postavení Německa.
»Střed« hodlá v říšském sněmu německém
klásti kancléři všemožné otázky v příčině mezi
národního postavení Německa.
Londýnská »Nation«, jež přinesla nedávno
článek Campbell Bannermana v otázce od-
zbrojení, uveřejňuje teď interview svého berlí-
ského dopisovatele s Bülowem rovněž o odzbro-
jení. Kaneléř německý prohlásil, že četl článek
Bannermanův s velikým zájmem. On sám
sleduje prý pozorně všecky snahy, namířené
k zachování míru. Německo prý podalo světu
dosti důkazův své mirumilovnosti (7). V příčině
otázky odzbrojení prohlási! Bülow,
že až na další nepřeje si názorů
svých uváděti. To znamená nepřímo
ovšem, že Bülow na anglický návrh v haagské
konferenci nemá chuti přistoupiti. Kníže Bu-
low promluví dle téhož dopisovatele po veliko-
nocích v fíšském sněmu o otázce odzbrojenl.
K válce středoamerické.
Vyslanci nikaragujskému ve Washingtonu
bylo nikaragujské vítězství u Marcity úřadné
potvrzeno. Některá města na severním pobřeži
hondurasském i dřívější hlavní město Co-
mayagua byla vojskem nikaraguj-
ským obsazena. Mezí zajatci jest i hondu-
rasský ministr vojenství generál
Sotero Barchona, kterýž byl těžce
zraněn.
doktor
Theodon Schiemann
Campbell Bannerman
Bülow
Bannermanův
Sotero Barchon
Paříž
Francie
Německo
Washington
Company
KreuzZeitung
honda
30
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Politická schůze v Dolním Bousově. Posl.
Maštálka svolal na pondělí, dne 25. března
t. r. schůzi do Dolního Bousova z celého okresu.
Schůze byla nadmíru četně navštívena a pro-
stranný sál byl zcela naplněn. Za předsedu
schůze zvolen starosta města pan Horáček.
jenž později předal předsednictví schůze měst-
skému radovi p. Vískovi. Posl. M aštál ka
v dlouhé, přes dvě hodiny trvající řeči vylíči
postup delegace české při volební reformě. Uká
zal na nutn, souhlasný postup poslanců v bu-
doucí říšské radě a vyložil úkoly delegace české.
Po řeči posl. Maštálky žádali obchodnik
Brand a předseda schůze Vísek velmi nalé-
havě, aby česká delegace věnovala všechnu mož-
nou péči řešení otázek sociálných a politických.
v první řadě zavedení starobního poji
šťování, zejména živnostnictva. Posl. Ma-
štálka připomenul, že první návrh na zave-
dení povinného pojišťování živnostnictva byl po-
dán jím na říšské radě roku 1897, a že zejména
naléhavému úsilí zástupeů českých lze děkovati
že ve studii vládní v příčině povinného pojišt -
vání byl také vzat příslušný zřetel na kruhy
živnostenské. Příští říšská rada bude musit tut
otázku rozřešiti; bude to tím spiše možno, poně
vadž ona bude dělna a práce nebude obstruke
mařena. Po vysvětlivkách, daných znovu posl
Maštálkou p. učiteli Hackenovi, který
se dožadoval, aby věnována byla největší pozor
nost školským otázkám, byla schůze po 3 1/2ho-
dinném trvání skončena.
Posl
Maštálek
Horáček
Brand
Maštálka
Hacken
Dolní Bousov
Ma
31
article
Reklamací volebních v Praze bylo do včerejška
podáno 30.000.
Pálý výkaz příspěvků k volebnímu fondu národní
strany svobodomyslné. Apollo Růžička, Praha, 100 K.
prof. dr. J. H. 100 K, dr. Herold 1000 K, inženýr
Rosenberg 1000 K, dr. K. Viškovský 100 K. dr. V. Peták
100 K, B. Mandelík 100 K, s přičtěním obnosů vy-
kázaných per 15.237 K, úhrnem 17.737 K. Dr. Černo-
horský, předseda finančního odboru. R. Keclík, po-
kladník.
Růžička
profesor
doktor
Herold 1000
Rosenberg
K Viškovský
V Peták
B Mandelík
Černo
R Keclík
Praha
32
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Patroni pražsko-venkovského orgánu,
stojící tou dobou před celým politickým světem
na místě hanby jako usvědčení na eti utrhači,
včera v článku svého listu, vyzývavosti překy-
pujíeím, vyslovili pochybnost o žaluplné své
porážce, jakou utržili v sobotní schůzi sně-
movní. Leč nemůže ani býti pádnějšího dokladu
o agrárnickém debaclu nad chování téhož jejie
»Venkova«, jaké na jevo dal bezprostředně p
sobotní schůzi v nedělním referátě o ní. J.
Prášků, Žďárských a Zázvorků se totiž ani ne-
opovážil ve své zprávě o sobctní schůz. snč
J Prášek
Žďárský
Zázvorka