ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 09c06190-75dc-11dc-a13b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 32 celkem · entity: person 103, place 90, org 7, work 6
1 masthead
28. března 1907. Císlo 80.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
měně než po 40 dětech. Řečník soudí, že v takových školách mohlo by býti polodenní vyučování a že by oboje mohla zastupovati jedna síla učitelská, pakož se děje v sousedních zemích německé říše. Tím by se náklad na školství zmenšil. Učiteli by se za zvý- šenou práci musilo dostati náhrady, a školství by tím dle míněmí řečníkova neutrpělo. Řečník tyto my- šlenky doporučuje jako svůj podnět zem. výboru zem. školní radě, aby je zrale uvážily. (Souhlas politických přátel řečníkových.) Resolučmí návrhy posl. Krejčího jsou dosta- lečně podporovány. Potom přešlo se ke hlasování. Návrhy komise rozpočtové byly přijaly Generální zpravodaj posl. dr. Piedler podal pal zprávu o rozpočtové kapitole XII. „Veřejné práce (polřeba 10,020.538 K, úhrada 139.174 K) a navrh její přijetí. Přísedící zem. výboru posl. Adámek pravil, že nesouhlasí s některými resolucemi, které rozpočtová komise navrhla. Jako člen zemské komise pro úpravu vod ohradil se řečník proti výíce, jakoby se v tomto oboru dosti horlivě nepracovalo. Úprava vod v krá lovství českém náleží k největším úkolům naší dobyá jich provedení bude míti ohromný dosah pro hospo- dářský vývoj země. Veliké toto dílo bylo započato bez velikých průprav a tím se stalo, že při vypraco- vání generálních projektů nebylo lze předvídati, kterak se práce tyto vyvinou dále, Rečník vypočetl pak ná- klady na tyto projekty a pravil, že není žádné po- chyby, že úvěr 56,000.000 K bude vyčerpán.
Krejčí posl doktor Piedler Adámek
5 article
Potom zmínil se o přepážce na Úpě, o hražení bystřin a o zalesňování, kteréžto práce rychle po- stupují; zemská komise učinila opatření ke všemož- nému urychlení této akce. V zemské komisi pro úpra- vu vod panuje ve všech zásadních otázkách úplná shoda, a jeví se tu snaha, aby všechny práce co nej- rychleji byly prováděny. Bylo by křivdou, kdyby se úřadnictvu vytýkalo nějaké zanedbání jeho povinnestí Řečník vyvrátil pak tvrzení přísedicího posl Žďárského, že při stavbě školy v Kadaní byly práce zadány firmě Heimově; škola v Kadani byla stavěna pouze podporou země, totiž 1/2 nákladu. Zemský vý- bor uložil kuratoriu této školy, aby konalo přípravné práce k zadání stavby; návrhy kuratoria byly pak odevzdány technickému oddělení, které učinilo návrhy zemskému výboru a podle těchto návrhů byly práce zemským výborem zadány. (Výborně! Posl. dr. Schreiner (něm. agr.) poukázal na velice nepříznivé poměry silniční v hornatých čáslech země a na potřebu, aby se tamním okresům, které nemaií železničního spojení, dostalo vydatných subvenci na slavby silniční. Dále přimlouval se za subvenci pr školy pro lesnictví v Chebu a Budějovicích, jakož za urychlení prucí regulačních. Posl. dr. Brehm (Všeněmec) navrhl po kratšín výkladu resoluci, kterou zem. výbor se vyzývá, aby vyhověl různým místním přáním, jež týkají se místn dráhy z Manetína do Plzně. Posl. Gröasl (něm. agr.) přimlouval se za regulec řeky Olavy a za stavbu místní dráhy z Krumlova přes Chvalšiny do Netolic. Tím byla rozprava skončena. Zpravodáj posl. dr. Piedler vzdal se závěrečného slova: návrh komise byl pak přijat. Článek 13. (skupina VIII.) „Všeobecný pensijn čtat“ (potřeba 482.031 K, úhrada 23.776 K) přijím se bez debaty s návrhem komise, aby potřeba byl zvýšena o 790 K, tedy na 482.821 K.
Posl doktor Schreiner Brehm Piedler Úpa Kadaň Cheb Budějovice Manetín Plzeň Krumlov Chvalšiny Netolice Heimův VIII Gröasl
6 article
Zpravodaj posl. Fiedler doporučuje potom k schválení čl. 14. (skup. IX.) „Zemské berně“, ktere vykazují polřebu 29.610 K. úhradu 58,528.784 K K této skupině je podáno minoritní volum. Na odůvodnění minoritního vola polemisuje posl hr. Zedtwitz nejdříve s včerejšími vývody posl. dra. hr Frant. Deyma, jež pokládá jen za výraz osobního mínění. Prohlášuje, že jeho strana má jiný názor úpravě zemských financí a pokládá za svou povinnost podati své užší vlasti pomocnou ruku. Řtečník dopo- ručuje, aby se k sanování financí zemských použilo vlastních prostředků země, protože pomoc slátní by šla ponejvice zase z našich kapes. Jedním z těchto pro- stredků jest zvýšení zemských přirážek. V dělání dlu- hů nelze již pokračovati. I zemská bänka, jež dnes zemi poskytuje potřebný úvěr, musila by ho konečně odepříti. K tomu nesmí dojíti, s toho slanoviska bylo navrženo zvýšení přirážek o 79%. Tím docíli se obnosu, jenž stačí na placení úrok a anuit. Soudí, že jest mnohem upřímnějšl a čestnějí sděli-li poslanci voličům hned, že zvýšení přirá žel jest nutno, než aby byli zklamáni až po volbách Žádá o schválení minoritního návrhu. Posl. Glöekner pravi, že Němci nemají zájmu na sanování zemských financí, pokud se jim nedo- stane většího podílu z toho, co platí. Proto jsou proti zvýšení přirážek. Vidí příčinu celé finanční mi zerie v nedostatečném daňovém zákonodárství. Něm chtějí pracovati na sanování financi, až dojde k ná rodnostnímu rozdělení.
Fiedler Zedtwitz doktor František Deym Posl Němec Německo
7 article
Tím jest rokování skončeno Zpravodaj posl. dr. Fiedler: Důvodem. proč ko mise setrvala na přírážce 55% ke všem přímým da ním a vzepřela se dalšímu zvýšení, byla především okolnost, že některé naše přímé daně jsou již přilišně zatíženy, jako na př. daně domovní, činžovni a dai akciová. Kdyby byla přirážka opět zvýšena, zname- nalo by to ještě větší nerovnoměrnost v zalížení po- platnictva. Ostatně přirážková výše dostoupila již ta- kové hranice, že by další zvýšení její mohlo býti usudným. Celkem obnášela přirážka v Čechách v r 1904 151.1% a není pochyby o tom, že dnes stoj ještě výše. Není to ovšem jenom v Čechách, v Ra- kousku průměrně činí přirážka 120.3%, avšak jsou země, kde dosahuje i 200%. To je důkazem, že f- nanční tíseň, v níž nyní se nalézáme, nebyla zaviněna snad lehkomyslným hospodářstvím tohoto sněmu. nýbrž neblahým systémem, jímž trpí stejně všechny země. Tomu ovšem neodpomůže se zvýšením při- rážek, nýbrž velikou sanaci zemských financí, klerá se musi státi za součinnosti a podpory státu. Rozvaha zemského rozpočtu je dle usnesení vět šiny sněmovní komise rozpočtové taková: 1. Výdaje zemské království českého na rok 1907 stanoví se sumou 83.253.204 K z níž jednotlivé částky vycházeji na zvláštní kapitoly a tituly, uvedené v připojeném rozpočtu.
doktor Fiedler Čechy
8 article
2. Vlastními příjmy, uvedenými v tomto roz- počtu při jednollivých kapitolách, uhražuje se sum 16,661.160 K. 3. K úhradě schodku, činícího úhrnem 66.592.044 kor. povoluje se přirážka 55 hal. ke každé koruni přímých zeměpanských dan v roce 1907 v král. če- ském rozepsaných, vyjímajíc osobní daň z příjmů stanovi se výtěžek této přírážky, čítajíc v to i úroky z prodlení z přirážek v čas nezaplacených, na 39.848.613 K. Dále zařaďuje se do rozpočtu zem- ského jakožto úhrada úděl připadajíci na zemský fond z výtěžku osobní daně přijmové sumou 1.377.82. kor. a z výnosu dávky z kořalky sumou 3,611.098 K úhrnem sumou 4,988.921 K. Celkem tedy činí úhrada 61,498.694 K Zbytek těmito berními zdroji neuhražený, po ode- člení průběžné položky 898.125 K, činí tedy 20.856285 Ki schodek tento uhražen budiž zá- půjčkou 9,000.000 K, povolenou již usnesením sněmu ze dne 31. prosince 1906, pak další zápůjčkou a do výše 12,000.000 K, k jejimuž uzavření se výbor zemský zmocňuje 4. Zemskému výboru se ukládá, aby se vším důrazem zakročil u c. k. vlády, by tato za účelem ozdravení zemských financí urychlila zahájené již přípravy takovým způsobem, aby potřebné návrhy mohly co nejdřve kompelentním činitelům být předloženy.
Zbytek ki
9 article
5. Zemský výbor se vyzývá, aby příště zprávý a návrhy, obsahující dodatečné úvěry k zemskému rozpočtu, předkládal sněmu v jakové době, by byly pohotově, jakmile rozpočtová komise zahájí své po Poslanel velkostatku podali toto minoritní votum Odstavec 3. má zníti: 3. K úhradě schodku, činí- cího úhrnem 66,592.044 K povoluje se přirážka 62 hal ke každé koruně přímých zeměpanských dani v roce 1907 v království českém rozepsaných, vyjimajíe osobní daň z príjmů, a stanoví se výtěžek této při- rážky, čítajíc v to i úroky z prodlen z přírážek v čas nezaplacených na 44,608.617 K. Dále zařaďuje se do rozpočtu zemského, jakožto úhrada úděl přinadající na zemský fond z výtěžku osobní daně příjmové sumou 1.377.823 K, a z výnosu dávky z kořalky sumou 3.611.098 K. úhrnem sumou 4.988.921 K. Celkem činí tedy úbrada 66.258.698 Zbylck těmito berními zdroji neuhrazený, po ode- čtení průběžné položky 898 125 K čini tedy 16,096.281 K; schodek tento uhražen budiž zápůjčkou 9,000.000 rady. K, povolenou již usnesením sněmu ze dne 31. pro- since roku 1906, pak další zápůjčkou až do výše 7,000.000 K, k jejímuž uzavření se výbor zemský zmocňuje. Při hlasování zarítá se minorltní volum a schva luje se návrh komise. Dalším předmělem jednání jest kapitola 15 „Zemský dluh“ (potřeba 5,024.591 K, úhrada 898. 120 korun). Zprav. posl. dr. Fiedler navrhuje schválení těchlo položek a zároveň tilulu a úvodu všeobecného roz počtu.
doktor Fiedler
10 article
Přijímá se bez debaly Potom činí zpravodaj posl. dr. Fiedler návrh aby rozpočet, v druném čtení přijatý byl sněmem přijat také v čtení třelím. Návtu ten se přijímá. Pak byl zemský rozpočet přijat také ve třetím čtení. (Illučný potlesk.) Dalším předmětem jednacího pořadu je Ústní zpráva komise pro úpravu poměrů úřadníků okres- ních výborů s návrhem zákona, kterým se u pravují služební poměry úřadníků př okresních výborech v království če- ském. Zpravodaj posl. Maštálka praví, že bylo docílen dohody v komisi stran 8š 42. až 46., při čemž byi vzat za podklad návrh, podaný posl. Špindlerem Za podklad vzala byla berní síla jednotlivých okrest pro vyměřování zákonného minima pro plat úřad- nictva okresního a nikoliv kvalifikace osobní. Doporu- čuje k přijetí toto zněni paragrafů: § 42. I. Neustanovilo-li okrosní zaslupitelstvo služné vyšší, činí služné skulečně ustanoveného úřadníka konceplního, a kde uslanoveno jest více úřadníků konceplních, služně prvého úřadníka kon- ceptního, ročně 2400 K; v okresech, označených v 3., odst. 2., činí však služné skutečně ustanoveného úřadníka konceptního jen 2000 K. Ustanovení o úřad- nících konceptních platí též o úřadnicích technických kteří dle podmínek konkursních při uslanovení svém prokázali, že vykonali studia na vysoké škole tech- nické a podrobili se s prospěchem předepsaným zkou- škám státním. Neustanovilo-li okresní zastupifelstvo služné vyšší, činí služné skutečně ustanoveného úřad- níka účelního, neb pokladničního ročně 1800 K a služ- né skutečně ustanoveného úřadníka pro odbor služb manipulační ročně 14.40 K.
doktor Fiedler Maštálek Špindler vysoký škola technický
11 article
Jestli úřadník technický ustanoven pro konání služby v několisa okresích zastupitelských, rozum se služným ve smyslu toboto paragrafu úůhrnné příjmy služební, které úřadník přijímá ode všech okresů, pro které služby vykonává. Není li ujednáno jinak, jsou součásti služného, které úřadník takový od jednotlivých okresů přijímá, sobě rovny: Úřadníci, kteří služby úřadní nepřetržitě konali mají nárok, ahy po prvém pětileti služby služné jejich činilo o 100%, po druhém pětileti služby o 259%. po třetím pětiletí služby o 45%, po čivrtém pělileli o 60% a po pátém pětifetí služby o 70% více než činilo služné, se kterým byli skutečně ustanoveni.
12 article
Dozorčí právo zem. výboru: 843. Zemský výbou vykonává z úřadní moci dohled nad tim, aby zákona toho bylo šelřeno. K tomu konci jest oprávněn uči niti všeliká opalření, jež dle zákona tohoto náletí učiniti okresnímu výboru neb okres. zastupitelstvu. pokud by úřady tyto opomenuly to uěmnit. Rovněž je zemský výbor oprávněn zrušit z povinnosti úřadní všeliká usnesení okr. zastupitelstva, okr. výboru nek disciplinární komise, jež příčí se předpisům tohoto zákona. Zem. výboru náleží také vydávat v mezích tohoto zákona podrobné pro všechny okresy závazné předpisy k jeho provádění. Předpisy tyto však ne smějí se vzlahovati na jazykovou kvalifikaci žadatel za místa úřadnická. § 44. Předpisý tohoto zákona nevztabují se na síly výpomocné a jiné zlízence, kteří ustanovují se na vykonávání podřízených prací (písaře na denní plat, cestaře a podobně). § 45. Zákon tento nabude moci dnem vyhlášení § 46. Mým ministrům vnitra a spravedlnosti s ukládá, aby zákon tento uvedli ve skutek. Toto znění přijímá se bez debaty. Na to přijat také po návrhu zpravodaje titul úvod toholo zákona dle původního návrhu komise. Dále přijímá se resoluce, navržená posl drem. Šubertem: Zemskému výboru se ukládá aby ce nejdříve předložil sněmu osnovu zákona kterým se upravují poměry úřadník obecních.
13 article
Po návrhu zpravodaje přikročeno k Iřetím čtení zákona o upravení platů okresních úřadníko a připojen byl § 42. za přijatý odstavec I. §' 19. další pak paragraly budou pořadem číslovány o čí slici níže. Zpravodaji poslanci Maštálkovi se se všech strank ůspěchu gratuluje. Třetím článkem jednacího pořadu bylo druh čtení zprávy komise školské o zprávě zemského vý- boru v příčině přistoupení učitelů evangelických sou- kromých škol s právem veřejnosti k pensijnímu fond učitelskému. Zpravodaj posl. Posselt přednesl po stručnén odůvodnění návrh komise, který zní: Učitelům s vy- svědčením způsobilosti učitelské pro veřejné školy obecné, kteří působí na nynějších evangelických obec ných školách soukromých s právem veřejnosti, při- znává se, jest-li že zádají za to tito učitelě, nebo ti, kdo školy ony vydržují, účastenství na zemském ponsijním fondu učitelském pro takové školy, které značnější měrou plní úkoly verejného školství zmenšují tím náklad zemského fondu na školství toto. nebo které, nejsou-li tyto podmínky splněny, obstará- vají v odlehlých nebo chudsích krajinách zákonem nařízené vyučování obecných škol. Přístup děje se dle příslušných ustanoven zákona ze 27. ledna 190 č. 16 z. z., kterých se po připadě použije analogicky.
Maštálek Posselt
14 article
Starší nebo déle na uvedených ústavech činně sloužíe osoby učitelské mají býti k fondu tomu připuštěny ve smyslu §§ 19. a 24. zákona ze dne 17. dobna 1900 č. 34 z. z., jest-li že neni posud norem, jichž by mohlo v těchito případech použiti. Zemskému výboru se ukládá, aby pro toto účastenství ve srozuměn s c. k. zemskou školm radou vydal bližší ustanoven a aby jich používal, Návrh byl bez debaty přijat Čtvrtým článkem jednacího pořadu bylo druh čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru, týkající se žádosti městské obce liberecké za vymožení zákona zemského stran povolení k uzavření výpůjčky 960.000 K.
15 article
Zpravodaj posl. Markert navrhl tuto osnovu zákona, v mž praví: I. Městské obci liberecké povo- luje se, aby k úhradě nákladu na úpravu řeky Nisy učinila další výpůjčku 960.000 K. II. Mému ministn vnitra se ukládá, aby zákon tento uvedl ve skutek. Návrh byl bez debaty přijat. Pátým článkem jednacího pořadu bylo druho čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obenn o zprávě zemského výboru v příčině žádosti městsk obce liberecké za vymožení zákona, jímž se ob té povoluje uzavříti další zápůjčku v částce 3,400.00 korun. Zpravedaj posl. Markert navrhl osnovu zákona, v níž se stanoví: I. Městské obci liberecké povoluje se, aby k uhražení nákladu na různé potřeby uza- vřela výpůjčku 3,400.000 K. II. Mému ministru vnitra se ukládá, aby zákon tento ve skutek uvedl.
Markert Nisa
16 article
Návrh byl bez debaty přij at Šeztým článkem jednacího pořadu bylo druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zem. výboru v příčíně prohlášení okresn nemocnice v České Kamenici za nemocnici veřejnou Zpravodaj posl. Besemüller navrhl tuto osnovu zákona: § 1. Okresní nemocnici v České Kamenici uděluje se vedle zákona zemského ze dne 5. březn 1888 č. 19. z. z., právo veřejnosti. § 2. Mému mi- nistru vnitra se ukládá, aby zákon tento uvedl v skutek. Návrh byl bez debaty přijat. Potom přijata byla vesměs bez debaty řada zá- konů melioračních, změna zákona o sta- vebním řádu pro král. české, jakož i změna stanov Zemské banky. Obsah zákonů těchto uveřejněn bude příště. Kromě toho usneseno, aby soudu Byli vydáni po- slanci Holanský a Sandtner. Vydání posl. Jana Ma- cháčka bylo po návrhu posl. dra. Slámy odepřeno. Třiadvacálým článkem pořadu bylo druhé čtení zprávy komise pro práce veřejné o zprávě zemského výboru o podporování železnic nižšího řádu. Zpravodaj posl. inž. dr. Kaitan poukázal na obsah tištěné zprávy a navrhl, aby se o ní vešlo v podrobné rokování. Ve zprávě se ukládá zemskému výboru, aby jednal s vládou o úlevě ve finačních závazcích,
Sandtner ma Sláma Ing doktor Kaitan Český Kamenica
17 article
vzcházejících zemi z podpůrné akce železniční a aby při tom přihlížel k náležitému vlivu zemského vý- boru na správu místních drah, zemí garantovaných. Mimo to navrhuje nebo doporučuje se stavba nebo podpora nebo výkup drah: Domažlice-Tachov VoticeSedlčany, Štětí-Dubá-Doksy. Tábor-M I. Vožice. Plzeň-Manetín. Volary Želnava, Třemošnice-Závratee- Chotěboř, Roketnice - Zemská hranice, Bechyně - Týn n. Vlt. atd. Po krátké debatě byly návrhy komise vesmě příjaty. Tím byl celý jednací pořad vyřízen. Návrhy a dolary. Posl. dr. Lad. Pinkas a soudr. podali návrh jímž zemskému výboru se sněmem ukládá, aby obrátil se na panovníka se žádostí, aby zámecká za- hrada při hradě pražském stala se úplně přístupnou obecenstvu, jako na př. ve Vídni Schönbrunn. Posl. Prášek podal návrhy na udělení státní podpory chmelařům, poškozeným živelními nehodami Ke slovu přihlásil se místodržitel hr. Couden- hove: Slavný sněme! Na základé nejvyššího zmoc- nění prohlaš ji sněm království českého dnešní schůz za odročený. (Totéž opakoval německy.) Nejvyšší maršálek zemský konče sezení žáda poslance, by dle obyčeje provolali císaři a králi slávu! (Sláva! Hoch!) Potom prohlásil, že sněm království českého jest odročen. Schůze skončena o 10. hod. 15 m.
Posl doktor Lada Pinkas Prášek Domažlice Tachov Štětí Dubá Doksy Tábor Plzeň Manetín Volary Želnava Třemošnice Závratee Chotěboř Roketnice Bechyně Vltava Vídeň Schönbrunn
18 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 25. března. (Rakouský ná- zor na uherské vyrovnání.) Jeden z rakouských účastníků pešťských vyrovnacích konferencí opravuje v »Zeitu« uherské vítězné zprávy o výsledku konferenci. Pessimistický ná- zor na vyrovnání není prý odůvodněn. Naopak dosavadní vyjednávání dokázalo, že obě vlády rády by se dorozuměly a že celní hradby mezi Uhrami a Rakouskem nejsou ani po r. 1917 tak zcela jisté, jak by se mohlo zdáti dle velm ostré řeči Košutovy. Košut v Czegledu mluvi pro politiky; uheršti agrárníci hled však jinak na budoucí vyrovnání a úplná celní samostatnost Uher nikterak se jim nezamlouvá. Nelze sice s určitostí říci, že vyrovnání uza- vřeno bude, ale na jeho možnost poukazují některé podrobnosti, v nichž dosaženo dohody, aneb aspoň značného sblížení. Tak zejmén v otázce spotřebních daní a uher- ského bloku státního dluhu. Za to v otázce železniční nepostoupeno dosud ani o krok. Bankovní otázka sotva se stane vážnou překážkou vyrovnání. Dr. Wekerle si přeje roz- hodně, aby se bankovní výsada prodloužila až do roku 1917 a proto lze souditi, že se mu podaří přesvědčiti také Košuta o této nezbytno- stí. Rakousku nebude sice lehko svoliti k tako- vému rozřešení, ale pro dobrou vůli to učiní.
Košutův Košut Uher doktor Wekerle Praha Uhry Rakousko
19 article
Jest však směšno, domnívají-li se v Uhrách, že Rakousko za takové rozřešení bankovní otázky zaplatí ještě nějakou novou koncesí ve prospěch Uher. Obě vlády jsou tedy ochotny vyrovnání uzavřiti; jiná jest otázka, jak se k jejich ela- borátu zachovají parlamenty. Pokud se týče dalsího vyjednávání mezi ministry, pisatel ne- mini, že na ně dojde hned po Velko- nocích. S tímto názorem rakouským souhilasí z čá stí nejnovější sděleňí hlavního orgánu koaljce »Budapestu«, jenž varuje své čtenáře před při- lišnou radosti nad zmarem vyrovnacích porad »Chceme-li být upřimni — praví — musíme říci, že by pro nás nebylo radostnou událostl. kdybychom již počátkem příšíího roku byli nucení zřizovati celní hradby proti Rakousku.
Uhry Rakousko Budapest
20 article
Tak náhlá samostatnost nezavdala by nám příčiny k radoati, neboť by neznamenala mírny hospodářský rozvoj, nýbrž zuřivý boj proti Ra- kousku. Rakousko by nám pak odpovědělo nejostřejšími reprosáliemi. Uherská vláda musí si tedy upřímně přáti dorozumění a jest přímo povinna napomáhati k vyrovnání, při čemž by se náležitě dbalo zásady hospodářské samo- statnosti. Tato výstraha »Budapestu« uvádí se ve spojení s obavami uherských agrárníků, že celní samostatnost by jim znemožnila odbyt plodin v Rakousku, které jest dosud hlavním odbytištěm uherského obili a dobytka. V Praze, 25. března. (Z volebního ruchu.) Terst bude voliti do nového parla- mentu pět poslanců; čtyři (Vlachy) bude voliti město Terst a jednoho (Slovince) venkov. Panu- jící v Terstu vlašská liberální strana jmenovala však dosud pouze dva své kandidáty a sice bývalého poslance dra. Pitacea a dra. Ma- joranu. Jeden terstský mandát má býti po- nechán dru. Ziliottovi, starostovi dalmat- ského hlavního města Zádru, jež má dosud vlašskou obecní správu. Má se tím prý demon- strovati proti vládě za to, že nevymohla nepatrne vlašské menšině v Dalmacii samostatné zastou pení v parlamentě.
Rakousko Praha Terst Ma Dalmacie Vlach
21 title
Politické zprávy zahraničné.
22 title
V Praze, 27. března.
Praha
23 article Adresy Stolypinu.
Adresy Stolypinu. V Petrohradě podpisuje se adresa díků Stolypinovi za jeho pevné i pokrokové chován v Hosudarstvenné dumě. Ze všech stran ruské říše docházejí ho pozdravné telegramy od měst národních jednot i stavovských korporací. Zvlášt ní zmínky zasluhuje telegram staroobřad ců, zaslaný z Moskvy. Zní: „Kéž vás blahoslav Hospodin za v pravdě ruské, pevné slovo, pro- nesené v Hosudarstvenné dumě, za slovo, hodne státníka, věrného zastance cara a vlasti. Čín srdce překypuje, tím ústa hlaholí: Spasiž vás Kristus a ochraniž! Odsouzený ve Varšavě Rakušan. Profesor krakovské lidové university, spolu- pracovník žurnálu „Glos“, Josef Kwiatek, odsou- zen varšavským soudním dvorem na dva roky a tři měsíce do žaláře za to, že r. 1905 organi soval ve Varšavě revoluční výtržnosti. V prvé in stanci (okružným soudem varšavským) Kwiatel lonského roku byl uznán za nevinna, ale státní zástupce se odvolal a druhá instance vynesla rozsudek uvedený. Kwiatek odveden do varšav ské citadely. Francouzský lékař zavražděný v Marokku. Pochopitelné vzrušení způsobila zpráva hanebném zavraždění francouzského lékaře dra Mauchampa zfanatisovanou luzou v Maka rechu. Francouzská vláda zakročí zajisté nej energičtějším způsobem, aby si získala zadost učinění. Anarchistickému stavu, řádícímu v Ma rokku, padl za oběť mladý a nadějný život. D Mauchamp narodil se r. 1870 v Chalon- sur-Saone a r. 1890 stal se doktorem na uni
Stolypin Rakušan Glos Kwiatek Mauchamp Mak Petrohrad Moskva Čína Varšava Maroko Ma ChalonsurSaone ty Kristus lidový univerzita
24 article
versitě pařižské. Dosáhl četných cen za práce vědecké, byl laurestem fakulty lékařské v Pa- říži r. 1899 a akademie lékařská vyznamenala několika cenami jeho práce. Podnikl velké cesty studijní, zabývaje se zkoumáním epidemie moru v Oportu (Portugalsko) a moru a žluté zimnice v Santosu (Brazilie) a v Rin de Ja- neiro. Dále cestoval po Německu, Rakouskua Rusku, podnikl vědeckou cestu do Arabie, do Mekky, prozkoumal lazarety u Červeného moře Vláda francouzská vyslala ho do Malé Asie aby reorganisoval a rozšířil francouzskou ne mocnici v Jerusalemě. V červenci 1905 byl vy slán do Marokka, kde v Makarechu zařídil kli- niku a nemocnici a s velkými obtížemi získával si důvěru tuzemců. Před tím byl vyslán do nebezpečných oblastí tyfosní epidemie v Pale- stýně, kde prokázal trplcím velké služby a byl vyznamenán tureckým řádem. Před měsícem dlel krátce v Chalonu u své rodiny a 13. t. m. se vrátil. Týden na to byl zavražděn. Zavraždění mladého lékaře a učence vzbu- dílo v Paříži neobyčejně vzrušení. Vláda vyslala dvě válečné lodi do Marokka. Francouzské listy píší podráždéně proti německým rejdům v Ma- rokku. »Echo de Paris« oznamuje, že ně- mecká loď přivezla zbraně vzbouřeným domorodcům. »Matin« přináší telegrafické zprávy, že mezi obyvatelstvem potloukají se němečtí agitátoří, kteří štvou proti Francouzům a Španělů m. Ve sněmovně po debatě o zavraždění dra. Mauchampa odhlasována byla vlád jednomyslně důvěra. V řečech prone- sených bylo mnohé ostří proti německé politice. Bylo nápadno, že socialisté se tentokráte neozvali proti vládní politice v záležitosti ma- rocké a když zahraniční ministr Pichon uvá- děl všecky energické prostředky, jimiž se bude Francie domáhati zadostiučinění, tleskala krajní levice svorně s ostatními stranami.
Paris Francouz Španěl Pichon Oporto Portugalsko Santos Brazílie Německo Rusko Arabia Mekka Asie Jeruzalém Maroko Pale Paříž Ma Francie akademie lékařský
25 article
Kancléř Bülow do Ilalie. Cesta kancléře Bülowa do Rapolla byla ustanovena defimitivně teprve 22. t. m. V ten- týž den vyslovil se Bülow vůči italskému vele vyslanci v Berlíné Pansovi v ten smysl, že by mu bylo potěšením, setkati se za svého pobytu v Italii s ministrem Tittonim. Kancléř Bülow odjel již v neděli ráno do Rapolla, kamž při- bylo zalím mnoho cizincův. Tittoni odjel tam dnes ve středu, aby Bülowa navštívil. Prodlí tam přes čtvrtek a v pátek se vráti do Říma. Není vyloučeno, že Bülow zajede potom i do Řima. Schůzce obou státníkův přikládá se i značný význam politický. Zdá se ale, že platí ani tak ne utvrzení spolku italsko-německého, jako spíše odstranění některých rozmíšek mezi spojenci a potom také chystaným novým zakročením Francie v Marokku a uzavřením anglo-španělské dohody (schůzka Eduarda VII. s Alfonsem XIII.) jimiž Německo pokládá za porušenou »rovno váhu« na Středozemním moři v neprospěch svůj. Kanelér Bülow obývá v Rapollu s chou svojí a tchyní svou, donnou Laurou Minghelli a šesti pány družiny své, 14 pokojů v hotelu. Ialský ministr vnějších záležitostí Tittoni zúčastní se dnes i hostiny u německého kancléře. (Ukrajinský jazyk v ruských gymnasiích. Ruské ministerstvo osvěty okružníkem, za slaným popečitelům všech učebných okruhů, do volilo tém gymnasiím, která si toho přejí, aby si zavedla kursy ukrajinského jazyka.
Bülow Ilalie Tittoni Eduard VII Alfons Kanelér Bülow Minghelli Rapolla Řím Francie Maroko Německo Rapoll španělský dohoda
26 article
Nové vážné nepokoje v Marokku. Jak jsme již v neděli telegraficky oznámili, vypukly v Marokku nové nepokoje většího roz- sahu. Dle posledních zpráv byl i na dům angli- ckého konsulárního zástupce v Marakeši pod- niknut útok kamením; nikdo však při tomto útoku nebyl zraněn. Také všichni ostatní Angli- čané zůstali bez pohromy a klidně zůstali ve svých domech. Paša marcheratský učinil opa- tření na ochranu příslušníků anglických, dav před konsulát i obydlí Angličanů postaviti stráže. Oproti tomu byl, jak též již sděleno, francouz- ský příslušník lékař Manchamps zabit. Fran- couzské válečné lodi »Jeanne Are« a »Lalande« odpluly ke bře- hům marockým následkem této aféry. Vezen sebou i značný válečný materiál. Na žádost ministra vzahraničních věcí Pichona ko- nala se ještě v neděli v ministerstvu vnitra porada mezi ministerským předsedou, ministrem vojenství a Pichonem, na níž se rokovaloo opatřeních, jimiž se má na Ma- rokku vymoci zadostučinění z zavraždéní lékaře Manchampsa. Marocký výbor v Paříži obdržel ovšem mezitím z Tangeru zprávu, že klid v Marakeši byl opět obnoven a že všichni Francouzi jsou nyní v bezpečí Na jak dlouho však?
Paša Angličan Manchamps Fran Jeanne Pichon Manchampsa Francouz Maroko Marakeš Angl Ma Paříž Tanger
27 article
Projekt tunelu pod kanálem la Manche byl zamítnut anglickou vládou, jak oznámily depeše korespond. kanceláře. Z prvu se zdálo, že myšlenka zbudování podmořského tunelu mezi Francil a Velkou Britanií má značné pří- vržence v liberální straně. Zejména hlavní orgán strany »Tribune« byl příznivý projektu. Ale k konci pamětihodné schůze dolní sněmovny dne 22. března 1907, jež trvala dvacet sedm hodin, prohlásil premiér ministr, že vláda pokládá za svou povinnost, by v zájmu všeobecného prospěchu se vyslovila proti projektu tunelu pod kanále m. Předseda ministerstva pravil mimo jiné: »I kdyby se uvážilo, že by byla učiněna všemožná opa- tření vojenská, byl by přece tento tunel stálým zneklidněním veřejnosti, působil by na zvyšo vání nákladů vojenských a ohrožoval by zájmy politické a hospodářské. Výhody tunelu by nikdy nebyly tak velké, aby mohly býti proti váhou uvedených obtíží.« Téměř ze všech lavie parlamentu bylo uvítáno prohlášení vlády s pochvalou a Mr. Balfour jménem oposice projevil souhla s vládou. Ve sněmovně lordů lord Crew učinil podobné prohlášení vládní. Lord Lansdown pravil, že lituje od- mítnutí projektu, který mohl přinésti veliké výhody. Ale uznává, že možnost vpádu cizíh vojska, ať již by bylo sebe nepatrnější, opráv- ňuje výtky činěné tunelu a dává za pravdu vládě, jež řidí se pouze převládajícím míněním národa. Teď zdá se, že projekt tunelu delinitivně je odbyt. Anglický tisk z největší části je spo- kojen a těší se, že Anglie zachovává svou »splendidní osamělost«, jíž je její silou a bez- pečností. Pouze »Tribuna« lituje prohlášení vlády. Nevěři, že by projekt byl na dobro pohřben.
Mister . Balfour Crew Lansdown Velká Británie Anglie dolní sněmovna
28 article
Separační hnutí v Malě Asii. V říší sultánově jitři a kvasí to na všech stranách. K zmatkům na Balkáně druží se ještě separační snahy v Malé Asii. Vali erzerumský sdělil s Portou, že zachytil dopisy arménsko- revolučního komitétu v Kavkazku na náčelníky kurdských kmenů. Komitéty navrhly kurdům, aby zanechali náboženských otázek je dělících, i aby svrhli společně turecké jho, za tím cilem, aby utvořen byl samo- statný stát arméns ko-kurdský. Mobilisace francouzského loďstva. Z Toulonu se oznamuje: Dnes ráno došly prefekta námořního šifrované telegramy z ná- mořního ministerstva, kteréž dávají po- kyny kmobilisaci středomořské ho loďstva, poněvadž dle všeho provede se lodní demonstrace na marockém pobřeží. Vojenská řeč proti Vílému II. »Intrasigeant« uveřejnil včera interview svého zvlástního zpravodaje, jejž vyslal do Nancy, s plukovníkem Göppem. Intervisw ten obsahuje nejostřejší výpady proti Vilému II. Podrobnosti jich depeše, sdělující s námi toto, ještě neobsahuje, dlužno vyčkati, až list sám bude v rukou našich.
Vali Intrasigeant Göpp Vilém II Asie Balkán Toulon Nancy Vílý II
29 article
Vypovězení německého profesora z Paříže. Známý politik německý Schiemann opustil Paříž, kdež dlel po několik dnův. Učinil prý tak vzhledem na úmysl pařížské vlády vypově- děti jej. Přijel do Paříže v naději, že minister- stvo zahraničních věcí jemu dovoli nahlédnouti do některých dokumentů, jichž chtěl použíti prý k »literárním« pracím. Dr. Theodon Schiemann jest profesorem dějin na berlinské universitě a vojenské škole. Jest i spolupracov- níkem »Kreuz-Zeitungu«, známého ča- stými útoky na Francii. Mezinárodní postavení Německa. »Střed« hodlá v říšském sněmu německém klásti kancléři všemožné otázky v příčině mezi národního postavení Německa. Londýnská »Nation«, jež přinesla nedávno článek Campbell Bannermana v otázce od- zbrojení, uveřejňuje teď interview svého berlí- ského dopisovatele s Bülowem rovněž o odzbro- jení. Kaneléř německý prohlásil, že četl článek Bannermanův s velikým zájmem. On sám sleduje prý pozorně všecky snahy, namířené k zachování míru. Německo prý podalo světu dosti důkazův své mirumilovnosti (7). V příčině otázky odzbrojení prohlási! Bülow, že až na další nepřeje si názorů svých uváděti. To znamená nepřímo ovšem, že Bülow na anglický návrh v haagské konferenci nemá chuti přistoupiti. Kníže Bu- low promluví dle téhož dopisovatele po veliko- nocích v fíšském sněmu o otázce odzbrojenl. K válce středoamerické. Vyslanci nikaragujskému ve Washingtonu bylo nikaragujské vítězství u Marcity úřadné potvrzeno. Některá města na severním pobřeži hondurasském i dřívější hlavní město Co- mayagua byla vojskem nikaraguj- ským obsazena. Mezí zajatci jest i hondu- rasský ministr vojenství generál Sotero Barchona, kterýž byl těžce zraněn.
doktor Theodon Schiemann Campbell Bannerman Bülow Bannermanův Sotero Barchon Paříž Francie Německo Washington Company KreuzZeitung honda
30 article Volební ruch.
Volební ruch. Politická schůze v Dolním Bousově. Posl. Maštálka svolal na pondělí, dne 25. března t. r. schůzi do Dolního Bousova z celého okresu. Schůze byla nadmíru četně navštívena a pro- stranný sál byl zcela naplněn. Za předsedu schůze zvolen starosta města pan Horáček. jenž později předal předsednictví schůze měst- skému radovi p. Vískovi. Posl. M aštál ka v dlouhé, přes dvě hodiny trvající řeči vylíči postup delegace české při volební reformě. Uká zal na nutn, souhlasný postup poslanců v bu- doucí říšské radě a vyložil úkoly delegace české. Po řeči posl. Maštálky žádali obchodnik Brand a předseda schůze Vísek velmi nalé- havě, aby česká delegace věnovala všechnu mož- nou péči řešení otázek sociálných a politických. v první řadě zavedení starobního poji šťování, zejména živnostnictva. Posl. Ma- štálka připomenul, že první návrh na zave- dení povinného pojišťování živnostnictva byl po- dán jím na říšské radě roku 1897, a že zejména naléhavému úsilí zástupeů českých lze děkovati že ve studii vládní v příčině povinného pojišt - vání byl také vzat příslušný zřetel na kruhy živnostenské. Příští říšská rada bude musit tut otázku rozřešiti; bude to tím spiše možno, poně vadž ona bude dělna a práce nebude obstruke mařena. Po vysvětlivkách, daných znovu posl Maštálkou p. učiteli Hackenovi, který se dožadoval, aby věnována byla největší pozor nost školským otázkám, byla schůze po 3 1/2ho- dinném trvání skončena.
Posl Maštálek Horáček Brand Maštálka Hacken Dolní Bousov Ma
31 article
Reklamací volebních v Praze bylo do včerejška podáno 30.000. Pálý výkaz příspěvků k volebnímu fondu národní strany svobodomyslné. Apollo Růžička, Praha, 100 K. prof. dr. J. H. 100 K, dr. Herold 1000 K, inženýr Rosenberg 1000 K, dr. K. Viškovský 100 K. dr. V. Peták 100 K, B. Mandelík 100 K, s přičtěním obnosů vy- kázaných per 15.237 K, úhrnem 17.737 K. Dr. Černo- horský, předseda finančního odboru. R. Keclík, po- kladník.
Růžička profesor doktor Herold 1000 Rosenberg K Viškovský V Peták B Mandelík Černo R Keclík Praha
32 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Patroni pražsko-venkovského orgánu, stojící tou dobou před celým politickým světem na místě hanby jako usvědčení na eti utrhači, včera v článku svého listu, vyzývavosti překy- pujíeím, vyslovili pochybnost o žaluplné své porážce, jakou utržili v sobotní schůzi sně- movní. Leč nemůže ani býti pádnějšího dokladu o agrárnickém debaclu nad chování téhož jejie »Venkova«, jaké na jevo dal bezprostředně p sobotní schůzi v nedělním referátě o ní. J. Prášků, Žďárských a Zázvorků se totiž ani ne- opovážil ve své zprávě o sobctní schůz. snč
J Prášek Žďárský Zázvorka