1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí 13. října 1913.
Praha
4
article
u ranní a večerní lloty
předd plács se
v Prase v adminlstraeli
másle
k z
ne bavrr lene
sdvoji donáškuu
ndsi
ns čtvrt lata
re nliankach
na mnásle
* K mo
roštoa
a měsle
na čtvre fnna
:ei
.dvjí asilko
kz
nle mněsíe
na čivet ieta
Sjezd důvěrníků národní
strany svobodomyslné.
Včerejší sjezd důvěrníků národní stra-
ny svobodomyslné ukázal jasně všem přá-
telům i nepřátelům strany, že mezi politi-
ckým vůdcem naší strany drem. Kramá-
řem a stranou není žádného roz-
poru a že dr. Kramář poživá plné dů-
věry strany, tak potřebné k vedení politiky
v Čechách a celé strany. Všichni nepřátelé
strany hleděli vnést do ni rozpory a sice
jednak tím, že dávali nesprávné vý-
klady tomu, na čem se orgány naší stra-
ny usnášely, jednak že hleděli vzbuditi
osobní nechuti mezi jednotlivými
vynikajícími politiky našimi. Tato tříměsíč-
ni rozvratná činnost rozrazila se o pevnou
organisaci naší strany a o plné přesvěd-
čení všech našich příslušníků, že všichni
kladou nejvýše prospěchy národa a ne-
dají se proto svésti k tomu, aby neuznali za
správnou tak přesvědčivě hájenou cestu
reálné politiky. Avšak skutečně velko-
lepá manifestace našich důvěrníků
pro politiku rozumovou, rozhodnou, která
neběhá za popularitou ulice, která je ochot-
na za svoje správné poznání jít do boje
třeba i proti všem s plnou odvahou ne-
jenom nahoru, nýbrž třeba také
dolů, ukázala, že tato cesta skutečné
positivní politické práce, hlásaná naší stra-
nou už v době jejího založení proti tehdejší
pasivitě politické, je hluboce zako-
řeněna v myslích a srdcích našich přísluš-
níků a bylo to také víděti na sjezdu v tom,
že ta místa v řeči dra. Kramáře, v nichž
dr. Kramář straně tyto cesty vytyčoval,
setkala se s největším souhlasem.
doktor
Kramář
Čechy
5
article
Tento sjezd náš má význam v tom, že
politika positivní práce a positivní činno-
sti nedoznala snad pouze nějakého formál-
ního potvrzení, nýbrž že se ukázalo, že tato
politika strany má skutečný
široký lidový základ, na němž
bezpečně může dále budovati. A takév
tom je nesporně veliký význam včerejšího
sjezdu, že sjezd jednomyslně se usnesl na
budoucím aktuálném programu strany.
Touto politickou charakteristikou vy-
stihujeme význam včerejšího sjezdu našich
důvěrníků, který svým vnitřním významem
druží se rovnocenně hned k památnému
valnému sjezdu po reorganisaci strany, kte-
rý položil základy k positivní politice. Vče-
rejší siezd důvěrníků tyto základy ještě
prohloubil a sesílil, potvrdiv způ-
sobem jedinečným a manifestačním, že
zdravý organismus strany vítězně dovede
překonati i sebe těžší krisi, jež vnikla do
něho zvenčí, jsou-li jeho základy neporu-
šené, zdravé a pevné. A že zrovna na
osobě dra. Krámáře projevila se opět
tato silná životní energie organismu naší
strany, jest nejlepším potvrzením její živo-
taschopnosti.
Naši důvěrníci včera přijali s projevy
bezpodmínečné důvěry a úcty k dru.
Kramářoví na vědomi odhodlání dra.
6
article
Kramáře, postaviti se opět v čelo naší
strany, s plným vědomím zodpovědnosti
za jeho politické konání. Soudíme, že
v dějinách české politiky lze sotva najíti
ještě jeden projev tak absolutn
důvěry a úcty k autoritě vůd-
cově, jakým byl včerejší projev dů-
věrníků a aktivních politiků národní stra-
ny svobodomyslné vůči dru. Kramářovi.
karakterisovaný místopředsedou akčního
výboru drem. Vejvarem v úvodní jeho
řeči, jako bezpodminečně nutny
a po řeči dra. Kramáře předsedou sje-
zdu drem. Pippichem jasně a konkrét-
ně vyslovený jako „jednomyslnou
vůlí, že všichni chceme jíti ce-
stou drem. Kramářem naznače-
nou.“ Vůči těmto faktům, jevivším se
vnitřně projevem bezpodmínečné nut-
nosti, aby dr. Kramář zaujal opět místo
vůdcovské ve straně a jednomyslné vůle
jíti cestou drem Kramářem naznačenou.
zevně pak spontánními velkolepými ova-
cemi při vstupu dra. Kramáře do shromá-
ždění důvěrníků a poslanců, v okamžiku.
doktor
Kramář
7
article
kdy vstoupil na řečniště a konečně v tom,
když při závěru jeho řeči všichni přítomn
vstali se svých míst — musí přestat mezi
odpůrci — aspoň mezi těmi, kteří neztra-
tili poslední špetky úcty k sobě samým —
ta nečistá methoda politická, která
usilovala z venčí vnést do naší strany roz-
klad a rozvrat. V naší straně není dua-
lismu v názorech na fundamen-
tální ani aktuelní otázky poli-
tické; v naší straně panuje sou-
lad, vnitřní i vnější soulad,
jemuž byl dán sjezdem ještě ten vý-
raz, že po řeči dra. Kramáře
jednomyslně i opáčnou zkouškou bylo
zjištěno, že na důkazjednomyslné-
ho souhlasu s politickými vý-
vody dra. Kramáře, zabývajícími se
celým problémem krise v Čechách ve všech
jeho detailech, bylo usneseno, upu-
stiti od jakékoliv debaty. Aby
tomuto usnesení nemohl být přikládán
jiný výklad odpůrci naší strany, dal mu
předseda dr. Pippich výklad v tom jedině
pravdivém smyslu, že toto usnesení tlu-
močí slavně, že všichni „chceme jíti cestou
drem. Kramářem naznačenou“.
Kramář
doktor
Pippich
Čechy
8
article
Jednomyslné schválení resoluce po-
stavilo jednomyslnosti ve straně korunu na
hlavu. Tato resoluce je zhuštěným obsa-
hem řeči dra. Kramáře, která byla arci
středem napiaté pozorností všech účastní-
ků sjezdových, čítajících k pěti stům hlav.
Řeč dra. Kramáře narýsovala politický
postup našich poslanců v dané situaci, jak
vůči porušení zemské ústavy, tak k novým
dohodovacím jednáním česko-německým,
požadavkům učitelstva a státního úřadni-
ctva, poměru k vládě a konečně i k sna-
hám o společný klub českých poslanců ve
Vídni. V resoluci je všechno to obsaženo
a můžeme doufati, že i „neinformovaní
odpůrci naši se aspoň nyni mohou pře-
svědčiti o tom, že naše strana neusiluje
o smír česko-německý za každou cenu, ani
nechce podporovati vládu za každou cenu,
nýbrž že to i ono je vpraveno do kon-
kretních podmínek.
Sjezdu byli přítomni tito pp. poslanci-
Ladislav Čech, dr. Fr. Fiedler, dr.J.
Fořt, dr. B. Franta, dr. V. Funk, dv.
rada Jar. Hlava, V. Holoubek, dr.
Ed. Koerner, dr. A. Kotrbelec, Fr.
Filip, dv. rada prof. J. V. Hráský, dr.
Al. Koldinský, dr. K. Kramář, Fr.
Kratochvíl. P. F. Krejčí, Fr. K u-
chynka, Mg. Ph. Jan L aub, dr. Fr. L u-
kavský, cís. rada Jos. M acháček
dr. M. Mandl, J. G. Maštálka, Karel
Mert, vl. rada dr. J. Metelka, pres.
V. Němec. Jindř. Pavlíček, dr. Lad.
Pinkas, dr. K. Pippich, M. Po-
korný, dr. Jar. Preis. dr. A. Rašín
dr. Ant. Schauer, cís. rada V. Schu-
ster, Fr. Svoboda, cís. rada Fr. Tů-
ma, dr. Zd. Tobolka, dr. Fr. Ulrich.
insp. L. Weigner, dr. J. Zimme r. J
rytíř Wohanka.
Omluvili se: pí. Viková-Kuněti-
cká, Karel Adámek, dr. Fr. Mralin-
ský, dr. Bedřich Pacák. dr. J. Rod-
lipný. dr. Ed. Šubrt a V. Karta.
Kramář
Čo
František
Fiedler
doktor
J Fořt
Franta
V Funk
V Holoubek
Ed
Koerner
A Kotrbelec
profesor
Hráská
Al
Koldinská
K Kramář
Kratochvíl
L aub
M Mandl
Maštálek
Karel Merta
J Metelka
Jindřichův
Pavlíček
Lada
Pinkas
K Pippich
Preis
A Rašín
Antonín
Schauer
Svoboda
Zdeněk
Ulrich
L Weigner
J Zimme
Wohanka
Viková
Kuněť
Adámek
Pacák
Šubrt
Vídeň
Francie
L u
Tobolka
rada Jos
J rytíř
9
article
Sjezd širšího výkonného výboru národní
strany svobodomyslné konal se v neděli, dne
12. října 1913 v sále dra. Sladkovského
v Obecním domě. Sjezdu účastnílo se 40 říš-
ských poslanců, zemských poslanců a členů
panské sněmovny, a 462 důvěrníků a zástupců
místních organisací. Sjezd zahájil ve 1/411 h.
místopředseda akčního výboru dr. J. J.
Vejvar, který pravil: „Velevážené shromá-
ždění! Buďtež všichni, kdojste se, vyhověvše
přání a pozvání akčního výboru, do dnešní
schůze dostavili, srdečně vítáni. Již přehojný
počet vás přítomných jest toho dokladem, že
dnešni schůze vymyká se z rámee
obvyklého významu našich schů-
zí. Foslední náš sjezd v srpnu konaný, nesl
na sobě signaturu jisté vniterní nervosity a ne-
ucelenosti v důsledku toho, že dr. Kramá
opustil nás jako předseda výkonného výboru.
Slyšeli jste ten jásot v řadách našich odpůrců
a zbožným přáním všech jich bylo, aby dr.
Kruamářjížvíce mezi nás se nevrá-
til. Tím také lze vysvětliti toto úporné
a záludné tažení proti nám, při čemž
používáno tendenčních a úmyslně nepravdi-
vých zpráv. Bylo zajisté úmyslem zpráv
těchto, aby nám znesnadnily nebo dokonce
zamezily uskutečnění toho, co jsmesi
všichni přáli bez rozdílu a co
všichni za bezpodmínečně nutné
jsme považovali pro další vývoj naší
strany, totiž aby opět vrátil se mezi
nás dr. Kramář (všeobecný, bouřlivý.
demonstrativní potlesk a pochvala), a by
opět uveden byl jako předseda
akčního výboru naší strany, a ve-
lectěné shromáždění, mohu dnes s ra-
dostí sděliti, že se nám to také
podařilo. (Výborně! Opětný bouřlivý, vše-
obecný potlesk.) Dr. Kramář uposlechl toho,
po čem volaly jednomyslně naše místní
organisace, co vyslovili jednomyslně naši
říšští poslanci a býv. zemští poslanci, a co také
na něm žádal jednomyslně akční výbor. Dr.
Sladkovský
doktor
Vejvar
Kramá
Kruamářjížvit
Kramář
národní strana
panská sněmovna
akční výbor můj strana
obecní dům
10
article
Kramář prohlásil včera, že vzhle-
dem k těmto důtklivým projevům
beře svou resignaci zpět a že na-
stupuje opět staré své vůdčí mí-
sto v naší straně. (Výborně! výborně!
Všeobecný, bouřlivý potlesk.) Vyslovil při
tom dr. Kramář jistě přání, které je dle
našeho názoru samozřejmé a sice, aby mu jako
předsedovi akčního výboru, jako tomu, kdo
stojí v čele strany a kdo její politiku připravu-
je, byla věnována patřičná důvěra. (Hla-
sy: Tak jestí)
Včera bylo vysloveno, že tu důvěru mu
přinášíme a dokazujeme již tím, že z no-
vu jej jednomyslně žádáme, aby za-
ujal místo předsedy akčního vý-
boru a byl všemi námi ujištěn, že
tu důvěru vždy budemíti. Mám za to,
že i vy budete souhlasiti a že zmocníte mne,
abych jménem dnešního sjezdu slí-
bil, že důvěrunašimá a bude mítii
v budoucnosti. (Bouřlivý potlesk a srdeč-
ná ovace.) Mám za to, že dnešní schůze bude
pro naši českou veřejnost náležitým výrazem
naší plné politické zralosti a jednolitostí a na-
šeho vážného pojímání těch těžkých úkolů,
které čekejí náš národ v blizké budoucnosti.
Po stránce formální končím a přicházím k vám
s návrhem, abyste podle starých zvyklostí
a tradic našich sjezdů zvolili si pro vedení
dnešní schůze ze svého středu předsednictvo.
Dovolují si navrhnouti za předsedu dra. Karla
Pippicha z Chrudimi, za místopředsedy
J ryt. Wohanku, K. štolce, statkáře ze
Spomyšle, J. Matyse, hoteliera z Mnich.
Hradiště, za zapisovatele navrhuji radu zem.
seudu š. Zimmermanna z Kutné Hory,
vrch. revidenta A. Čarka z Prahy, J. A u-
brechta, kovářského dělníka ze Smí-
chova.
Kramář
Hla
Pippich
Wohanka
J Matys
Zimmermann
A Čarek
Chrudim
Spomyšl
Kutná Hora
Praha
11
article
Návrh byl jednomyslně schválen, načež zvo-
lení zasedají k předsednickému stolu.
Předsada dr. Pippích, ujav se předsad-
nictví, praví: „Velectěné shromáždění! Děkuji
co nejsrdečněji za poctu mně prokázanou vol-
bou předsedy tohoto sjezdu našeho. Ujímám se
předsednictví s lím r adostným do jm e m,
který tak výstižně charakterisoval vysoce-
ctěný pan místopředseda skčního výboru, když
uvítal mezi námi opět ve vůdčím
úkolu muže ryzího charakteru.
státníka bystrého a jiskrného du-
cha a myšlenkové síly, vzornéh
pracovníka národního dra. Karl
Kramáře. (Bouřlivý potlesk.)
doktor
Pippe
Kramář
12
article
Dnešní sjezd jest důležitý tím, že stojíme
před kritickými úkoly práce po-
litické, před zahájením říšské rady a před
opětným zahájením vyrovnacího jednání česko-
německého. Jsou to zajisté úkoly těžké a jest
třeba, aby naše strana byla na ně náležitě při-
pravena a pohotova v celém tom velkem vý-
znamu svém, který má pro náš národní život
a pro politickou naší práci. My, pánové a dá-
my, zajisté ve svých organisacích horlivě či-
níme, čeho třeba jest, aby naše strana byla po-
silována, aby měla vždy celou pohotovost, pev-
nost a rozhodnost a aby naše práce politická
byla prohřáta vniterní pravdou svou a upřím-
ným přátelstvím, kterých jest potřebí, bychom
postupovali úplně zceleně. Dobře zorganiso-
vána a vyzbrojena naše strana zjednává si sa-
ma sebou, svou inteligencí, svým zdravím a
svou silou, kterou v sobě má, nezlomný re-
spekt nahoru i dolů. (Výborně! Potlesk.)
Já tedy ze srdce tomu přeji, abychom
tomto duchu pravy a přátelství stále brali se
ku předu, abychom navzájem sílili a abychom
posílenítoutojednotouvstupova-
lído zápasů a dotěžkýchbojů, které
nás očekávají, s rozvahou, roz-
umem, prozíravostí a vyškoleno-
stípolitickou, kterousenašestra-
na vyzbrojila. V tomto duchu pravdy
přátelství vstupujeme v dnešní jednání sjezdo-
vém.“ (Výborně! Všeobecný potlesk.)
Předseda udílí slovo p. dru. Vejvaroví.
který předkládá sjezdu jménem akčního vý-
boru, říšských a býv. zemských poslanců tuto
Vejvarový
14
article
„Sbor důvěrníků národní strany svobo-
domyslné ve schůzi dne 12. října 1913 ko-
nané, pojednav o prostředcích, jakými by
mohla býti odstraněna profiústavní zemská
správa v království Českém a zavedeny
něm poměry lepší a zdravější, usnesl se jed-
nomyslně na tomto osvědčení-
1. Český klub na radě říšské se vyzývá.
aby způsobem, který za nejlepší uzná, vy-
slovil rozhořčení českého lidu nad tím,, že
vláda, majíc ohled na neodůvodněnou a ni-
žádnou positivní křivdou neoprávněnou ob-
strukci německou, odpomohla finan-
ční tísni země jen za cenu poru-
šení ústavy zemské.
2. Národní strana svobodomyslná byl
vždy ochotna zúčastniti se každého vážného
jednání jak s německými krajany, tak i s vlá-
dou o zjednání pokoje a míru v království
Českém, a uznává potřebu takového jednán
tím spíše dnes, poněvadž v něm vidí nejlepšt
způsob, jak lze odstraniti nenormální poměry
v král. Ceském a závésti znovu zákonné řá-
dy. Při tom však budiž znovu opakována, že
narodní strana svobodomyslná nepřistoup
k žádnému dojednání, kterým by porušena
byla jakýmkoil způsobem jednota a nedílnost
království v zákonodárství i správě a kte-
rým by nebyla zaručena naprostá rovno-
právnost obou zemských jazyků i plná mož-
nost užívati jích v celé zemí při všech úřa-
dech státních. Národní strana svobodomyslná
opětuje své rozhodnutí tolikrát vyslovené
Český klub
15
article
V drobném prodejir
ranní dislo a sobě
sa č
vačerní
za d
Vo flialkach na venkov
ranní cislo
večerní
lnseráty
plati se hotově napřed.
Předplneení a inserty přijíma
udministrace v Marianské ul., a
Tam nncházeji se tež
redakce, tiskárna a sxpediee
„Národních Listů“
Rukopisy se nevraceil
16
article
že by se nezúčastnila žádného jednání,z
kterého by byla vyloučena otázka užívání
jazyků při úřadech státních a oprava voleb-
ního řádu do sněmu král. Českého, poněvadž
vidí záruku lepší budoucnosti království je-
dině v zjednání pořádku ve věcech jazyko-
vých, oběma národům snesitelného a v úča-
stenství širokých, dosud politicky vydědě-
ných vrstev lidových na zákonodárství zem-
ském. Přes tuto, vždy a všude osvědčenou
opravdovou ochotu k poctivému smíru, přes
všechnu touhu po dohodě národnostní všech
vážných obchodních a výrobních vrstev ná-
roda, tak těžce zkoušených nynější krisí ho-
spodářskou a volajících po umožnění spo-
lečné práce hospodářské obou národů, je
jednomyslným přesvědčením strany, že smir
s Němci nesmí národ český vykupovati žád-
nou obětí na stěžejných zásadách svého ná-
rodního i politického programu, a že neudr-
žitelné poměry v zemi i říší přivedou ko-
nečně i Němce ku poznání, že nejlepší ce-
stou k dosažení podmínek smírného spolu-
žití pro oba národy je vzájemná dohoda.
3. Aby pomoženo bylo financím zem-
ským aspoň do té míry, že bude lze vyho-
věti oprávněnému volání přímo již zoufaji-
cího učitelstva a aby konečně mohlo býti
vyhověno oprávněnému volání státního úřad-
nictva a zřízenectva po služební pragmatice,
Český klub na radě říšské se vyzývá, aby
usilovně se staral o nejrychlejší vyřízení ma-
lého finančního plánu.
4. V ostatním nechť Český klub zařídí
svůj poměr k vládě a k jejím požadavkům
podle chování se vlády k požadavkům če-
ského národa, zejména však dle chování se
v jednání dohodovacím. Národní strana svo-
bodomyslná očekává od vlády, že v ničem
nepřekročí míry naprosto nutné objektivity
k oběma národům a že pohlížeti bude na
jednání tato jako na jediný prostředek zjed-
nati v království Českém zákonné poměry.
Němec
státní úřad
Český klub
17
article
Kdyby tedy vláda chtěla jednání o smír v
Čechách používati jen za prostředek, kterým
by mělo býti ulehčeno vyřizování různých
státních potřeb v říšské radě, sbor důvěr-
níků očekává od svých poslanců, že se ta-
kovým pokusům s největší rozhodností
oprou.
5. Národní strana svobodomyslná vždy
hlásala potřebu jednotného postupu českých
poslanců ve Vídni a myšlence této přinesla
těžké oběti v posledních volbách do říšské
rady. Přes veliké zklamání, způsobené roz-
bitím Jednotného klubu českého, jest strana
jako dříve, tak i nyni opravdově ochotna
spojíti se s ostatními stranami českýmiv
jednotnou, dísciplínovanou a účelnou orga-
nisací, zaručující společný postup českých
stran na radě říšské pro každou případnost.
(Výborně!) Důvěrníci jsou plně přesvědčeni,
že poslanci naší strany nebudou nikdy spolu-
působiti v žádné politice, která by se podle
nejhlubšího přesvědčení národní strany svo-
bodomyslné jevila politikou, národ a jeho
budoucnost těžce poškozující. (Výborně.)“
Předseda dr. Pippich udílí slovo refe-
rentu dru. Kramářovi, který vstupuje na po-
dium pozdraven bouřlivým, všeobecným, ně-
kolik minut trvajícím potleskem, po jehož
skončení dr. Kramář zřejmě hluboce dojat za-
hajuje svoji řeč:
„Především srdečně a z hloubi duše dě-
kuji za všecku příchylnost, dů-
věru a oddanost, kterou mně stra-
na v posledních dobách se všech
stran tak hojnou měrou osvědčila. Při-
znám se, že jsem tím byl velmi hluboce dojat.
Z celé duše děkuji všem těm, kteří tak krás-
nými a upřímnými slovy chtěli na mne, abych
se záse vrátil k vedení naší strany. Jsem po-
vinen několika slovy odůvodniti své
rozhodnutí a sice i to, že jsem se
doktor
Pippich
Kramář
Čechy
Vídeň
19
article
Diderot a Rusko.
Diderot a Rusko.
tomto měsíci vzpomíná celý vzdělaný svě-
spoluvydavatele francouzské Encyklopodie, Díde-
rota, narozeného 5. řijna 1713.
Zájem, jaký vzbudilo ohlášené vydávání Ency
klopedie, byl obromný. Za krátko přihlásilo a
(přes vysokou cenu 980 ir.) 4300 předpla titelů, coa
na tehdejší počet obyvatelstva Francie (24 milionů)
bylo značné číslo. Avšak již 7. února 1752 da
Ludvík XV. vyšlé dosud dva svazky zabaviti, „pro
revoluční myšlenky, pro snahy, směřující ku potře-
ní moci královské a ku podněcování ducha nezá-
vislosti a vzpoury, kladoucí nejasnými a dvoj-
smyslnými slovy základy k bludům, ke zkáze mra-
vů, k beznáboženství a nevěře“. Přes to však dile
vycházelo dále. R. 1759 nařídil král prozkoumán
sedmi dosud vyšlých svazků znalci a prodej spisu
byl zastaven. Zpráva ta způsobila poplach po celé
Evropě, zejména i v Rusku, kde bylo též hojně od-
běratelů.
Kateřina II. nařidila Šubalovu, aby nabídí
d'Alembertovi úřad vychovatele velkoknížete
Pavla a Diderotovi, aby se vydal na Rus a dílo
dokončil, při čemž mu zaručovala naprostou bez-
pečnost a volnost. Oba se poděkovali, přes to, ž
Voltaire Diderota ku přijetí návrhu vybizel.
V té době filosof Champion, chtěje opatřiti vě-
no své dceři, nabídl do prodeje svou knihovnu
Kateřina II. ji koupila za 15 tisíc franků, pone-
chavší ji filosofovi k použití a jmenovala správcem
knihovny Diderota s ročním platem 1000 fr. (1765).
Asi po 2 létech zaplatila Kateřina Diderotovi
najednou, i na budoucí léta, 50.000 fr. Za tuto pod-
poru požádala Diderota, aby jí opatřil koupi umě-
lecké sbírky markýze Petra Crozata, obsahující ně
Diderot
Ludvík
Kateřina II
Šubalův
Alembert
Voltaire Diderot
Champion
Petro Crozata
Rusko
Francie
Evropa
úřad vychovatel velkokníže Pavel
20
article
kolik set obrazů. Diderot dal sbírku oceniti znale
Trouchinovi, jenž j jodhadl na 450 tisic franků, jež
Kateřina zaplatila. Obrazy pak pulovaly na Rus
Tak přešlo mnoho mistrovských děl do nově zalo-
žené Eremitáže, mazí jinými „Sv. Jiři a „Mía-
donna“ Raffaolova, „Madonna“ od Fra. Bartole-
mos, „Judital od Ginrgiona fpřipisovanál Rafía slovi
„Danaě“ od Tiziana, „Snešení s křiže“ a „Zachrá-
něný Mojžiš z vody od Pavla Veronesa, „Svatá
rodina“ od Murčlla“. „Sv. šebastian“ a „Nevěříci
Tomáš“ od Van Dyckn, „Abraham zapuzujíci
Agar“ od Rubensa, „Danac“ od Rembrandsa.
„Návštěva doktora“ od Jana Steena, „Koncert
Laneretův“ a jiná plátna od Wattenna, Lesncura,
Poussina a j. a j.
R. 1773 vydal se Diderot, aby vyhověl stálým
zvaním císařovny, na Res. Však nemoha snésli
krutou zimu, po několika měsících se vrátil. Na
carském dvoře zůstavil Diderot rukopis, o jebož
existenci se celé století nevědělo. Kniha má nápis
„Směs filosofická, historická a j. r. 1773.“ Sbírk
obsahuje hovory jeho s carevnou v řadě kapitol.
zdánlivě neodvislých, jež zanechal carevně, aby po
jeho odchodu měla o čem přemítati. Jedná o všech
možných otázkách zahraniční politiky a vnitern
správy, o politickém hospodářství, o Hilosofii ald.
Mnohé stránky nesou známky síly a skvělosti jebo
nejlepších spisů. R. 1896 měl tuto neznámou do-
sud knihu v rukou bistorik francouzský Tourneua
a opsal ji. Později ji vydal v Paříži.
Diderot viděl stále mnoho v „Semiramidě
Severu“. Očekával od ní obnovení Evropy. „Vy
jste na místě Cesarově, psal jí, stojíte nad Bedři-
chem (II., králem pruským). Vaším nebezpečným
sousedem. Schází Vám pouze, abyste zaujala místo
vedle Lykurga a Splona“. Však zatím nebyly to
studené kraje nad Něvou, jež měly přiněstí osvo-
bození člověčenstvu, nýbrž sama Francie, a to brzy
na to.
Diderot
Trouchin
Kateřina
Madonna
Tizian
Mojžiš
Pavel
Tomáš
Van Dyckn
Abraham
Steen
Lesncura
Poussin
Semiramis Severa
Cesarův
Rus
Agaro
Rubensa
Reso
Paříž
Evropa
studený kraj nad Něva
Francie
22
article
Diderot, rovněž jako jeho spolupracovníci n
velikém dile obrození lidstva, Voltaire a Rousseau
se loho dne nedočkali
A. M-
dr
Z Komedie francouzské.
sol lsvo
V Pařiži, 4. října.
Po pause několika letních měsíců otevřelo
první divadlo francouzské, Komedie francouzská
opět brány obecenstvu. Stalo se tak na dvakrát
V pondělí a v úterý, v poslední dva dny záříjové.
sešli se odpoledne do divadla zvaní hosté, aby
spatřili nové úpravy hlediště a hlavně aby shlédl
nový strop, dílo velkého současného dekoratéra
Alberta Besnarda. Všechna Paříž, klerá jest už ná-
vralem zase v městě, pospíšila ukojili svou zvěda-
vest a blahopřáti umělci, jenž byl zjevně uspoko-
jen příznivým výsledkem své veliké práce, nebot
dílo komponované a malované v atelieru bylo po
částech pracováno a teprve napnutím na definitiv-
ní místo sestaveno v celek. Je to mohutná kompo-
sice, šťastná svým thematem i svou poetickou u-
šlechtilostí a nejlepších děl Besnardových po
stránce výtvarné. Hlavní část zabírá Apollon na
svém čtyřspřeží, obklopený skvěle kreslenými fi-
gurami Hodin. Na ozářeném oblaku stojící musy
činí přechod k přední části stropu u jeviště, kde
na antických křeslech v lemu sloupoví trůní nej-
větší představitelé francouzského dramatu. Proti
této převážné části komposice stojí v pravé před-
ní části, jako základní motiv dramatické tvorby.
scéna pokušení z ráje, velmi nově a velmi ducha-
plně použitá. Je nepochybno, že právě zde Besnard
tvořil a maloval s největší vervou, a že zde vy-
slovil daleko plněji a mohutněji než kdekoliv jin-
de, jaký jest jeho podíl v současném malířství.
Diderot
Voltaire
Rousseau
A M
Besnard
Besnardův
Apollon
Paříž
23
article
Celkový dojem jest nadmiru příznivý. I když
není možno dílo přijmouti ve všech jeho složkách.
i když tolik našich uměleckých zájmů a lásek nás
odcizilo směru, jemuž zůstal Besnard věren, a je-
hož jest nejvýznačnějším představitelem, nutno se
oddati spravedlivému obdivu díla, jež při své roz-
sáhlosti zůstává příjemným mohutným, j celkem.
Umělecky i idcově dovede se Besnard vyhnouti
každé banálnesti laciného allegorisování a vytvo-
řiti dekoraci, která jest v první řadě požitkem
výtvarným. Francouzská bezpečnost formy a vy-
soká umělecká inteligence se zde krásně manife-
stují.
Divadelní zahájení saisony 1. října bylo ne-
méně slavnostním akřem. Přírozeně byl na řadě
Melire a Racine a mimo to za přítomnosti všech
umělců četl Mounet-Sully pozdrav obecenstvu, se-
psaný dosavadním administratorem Jul. Clare-
tiem. Byla to vlastně velmi okázalá slavnost Do-
mu Moliěreova, kde obecenstvo závodilo úsměvy
a leskem toilet s přepychem nově upraveného hle-
diště.
Besnard
Přírozena
Racin
Jula
Clare
24
article
Přírozeně, že v proudu hovorů ve foyeru i
zákulisí se neustále vynořovala otázka změny v
ředitelství divadla, neboť odchod Claretieův mož-
no považovati za delinitivní rozhodnutí, třebas je-
ště nebude oficiálně prohlášen před návratem mi-
nisterského předsedy, totiž před 18. říjnem. Cla-
retie odchází z ohledů na své zdraví a odchází
onou bezvadností, jakou si vždy zachoval v zlých
chvilích, kdy někteří revoltující členové příliš o-
kázale inscenovali své odchody, a kdy někteřt
autoří uznávali za vhodno příliš nediskrelně vy-
řizovati svá nedorozumění s Domem Moličrovým.
Rozumí se, že kandidáti na jednu z nejvýznačněj-
ších literárních posic se vynořili velmi četní. Pro-
zatím oficiálně prohlásil svou kandidaturu ředitel
Komické opery Carré, jenž jest jistě kandidátem
nejvážnějším, a pak známý dramatický kritik
R. K.
„Tempsu“ Adolf Brisson.
Claretiův
Moličrův
Carré
Temps
Brisson
25
article
dsvačl sdvle slaoos vbno
26
article
Madame Raymonde Delaunois
Madame Raymonde Delaunois
opětně přijela — tentokráte jako host Národního
divadla — mezi nás, aby se nám představilav
operních úlohách (Mignon, Carmen). Posud ji v
v Praze známe na koncertním podiu z večerů písní,
v nichž strhla na se nejen zájem, ale i uznání. Má
mnoho přátel jako interpretka mistrů mezi hudeb-
ními kruhy, ale také pro svou milou povahu mezi
těmi, v jichž společnosti někdy dlela. Zvláště mezi
členy Pěveckého sdružení pražských učitelů zí-
skala si obliby a přátelství, neboť podnikla s nimi
letošního roku koncertní umělecké tourné po Lu-
cembursku, Belgii a Francii a doplnila jejich pro-
gram českými solovými skladbami hudby dřívější
i moderní. Zpívala „Cikánské písně“ Dvo-
řákovy. Fibichovu „Tragédii“ a několik
písní od Nováka. Písně se všude líbily, nebot
byly předneseny procitěně, oduševněle, a nebýti
toho, že interpretka je zpívala cizím jazykem, byli
bychom řekli, že je pěla rozená Češka. Však do
toho nechybělo mnoho. Když v Lucemburku k na-
šemu překvapení zapěla Novákovu píseň v něme-
ckém jazyce (tato byla původně na německý text
komponována), nastal mezi námi rozruch. „Tu
Delaunois
Carmen
Fibichův
Novák
Češka
Novákův
Praha
Belgie
Francie
Lucemburk
národní divadlo
Mignon
27
article
Francouzku musíme naučit česky!“ — Usneseno
vykonáno. Několik členů s dobrou výřečností dalo
jí během cesty zvláštní hodiny českého jazykaa
již v Lutychu zaznívala Novákova píseň s koncert-
ního podia v naší mateřštině. A byla mnohem
hezčí a Madame Delaunols milejší a půvab-
nější. Vždyť také psaly noviny, že Češka v nádher-
ném národním kroji zpívala české národní písně.
ačkoliv Madame měla nejmodernější, elegantní pa-
řížskou robu, která nás — neznalce té věci —
úplně oslňovala. Ovšem, že jsme odpustili, když
místo, tuším, „bouřlivé moře“, zpívala
„bouzlivé morče“, neboť text byl tím víc
odlišný od němčiny a pro cízí muzikanty byla
hlavní věcí muzika, neboť textu nerozuměli.
Českou hudbu propaguje Madame R. Dalau-
nois za přispění svého manžela L. Thomasa, žur-
nalisty a spisovatele, při každé příležitosti. Láska
jeji k české hudbě byla též příčinou, že neodřekla.
když byla vyzvána, aby s českými učiteli jezdila
čtrnáct dní po Evropě. A jako dítě se radovalaa
tleskala, když improvisované trio Pražáků zabru-
čelo a zazpívalo fistulkou „Marjánko, Marjánk
Francouzek
Novákův
Češka
R Dalau
L Thomasa
Láska
Marjánka
Lutych
Evropa